Na Slovensku se Fico a spol. rozloučili s dlouholetým eurokomisařem Ševčovičem, který řadu leta zastupoval SR v EU, ale pro Slovensko nic neudělal, nezařídil. Podobně by to měl udělat i šéf Ano ing. Babiš s Jourovou, Charanzovou a dalšími, kteří se znovu cpou za miliony euro do Bruselu, jako pracovnice, nebo jiné poradkyně.

Komentátor Schmarcz se po extempore se Šlachtou dočkal vyhazovu z televize. Televizní stanice CNN Prima NEWS ukončila spolupráci s komentátorem Martinem Schmarczem. Ten se při úterní debatě v pořadu 360° Pavlíny Wolfové pohádal s šéfem hnutí Přísaha Robertem Šlachtou, nechyběly ani vulgarismy. Utišit komentátora nedokázala ani moderátorka, po odvysílání reportáže již Schmarcz ve studiu nebyl. Podle televize porušil pravidla živého vysílání.

„Formou svého vystoupení nerespektoval pravidla živého vysílání, a tím narušil jeho plynulost a kvalitu. V rámci kontinuálního vysílání je toto zcela nepřijatelné. Vzhledem k faktu, že CNN Prima NEWS dodržuje nejenom obsahová, ale i formální pravidla vysílání, přerušuje redakce v současné době s panem Martinem Schmarczem spolupráci,“ uvedl k situaci PR manažer CNN Prima NEWS Matěj Štýs.

Hádce předcházela debata o prosincovém zásahu policie na Filozofické fakultě UK, kdy předseda Přísahy a bývalý šéf policejního ÚOOZ Šlachta zmínil, že bylo od počátku zřejmé, že při zásahu policie udělala něco špatně. Podle jeho slov měli policisté z dostupných informací přijít na to, že mají pátrat po vrahovi.

„Dlouho jste ale s těmi policisty byl a víte, jak je to těžké. Víte, že se dělá mnoho chyb, za které platíme miliony odškodného. To se prostě stane,“ odvětil komentátor se slovy, že i jako laik by si „v životě nedovolil tímto ostrým způsobem odsoudit vaše bývalé kolegy.“ Připomněl také Šlachtovy zásahy, za které se platily vysoké sumy.

Hádka vyvrcholila, když Robert Šlachta o Schmarczovi pronesl jednu větu. „Vy jste komentátor pana Bendy a ODS, ne komentátor CNN Prima News.“ Schmarcz odvětil, že by do debaty neměl tahat politiku a začal výrazně gestikulovat, navíc zvýšil hlas a použil i vulgarismy. Utišit se ho snažil jak Šlachta, tak moderátorka Pavlína Wolfová, ani jednomu se to však nepodařilo.

Situace se uklidnila až po spuštění reportáže, která se týkala rekonstrukce střelby na Filozofické fakultě ze dne 21. prosince 2023 minutu po minutě. Moderátorka se po ní omluvila Šlachtovi a divákům, Schmarcz už ovšem ve studiu v té době chyběl.

X X X

Hlavní záhadou Putinovy cesty po Asii je díra v limuzíně, říká Kmoníček

Vladimir Putin si v Severní Koreji pořídil řadu rozverných fotek s Kimem, Vietnamu slíbil pomoc při stavbě ropných plošin. Jak se na jeho asijské turné dívá Peking? „Číňané jsou z KLDR zoufalí. Je to pro ně nepředvídatelné, šeredné kačátko. Nedá se tedy vyloučit, že rozvíjení ruského vlivu na severokorejskou elitu vítají,“ říká v podcastu Kontext český velvyslanec v Hanoji Hynek Kmoníček.

V Hanoji se dveře netrhnou. Loni v září tam zavítal Joe Biden, tři měsíce po něm dorazil Si Ťin-pching, ve čtvrtek se zde na jednodenní návštěvě otočil Vladimir Putin. A před rokem zde o dodávkách letadel, radarů či modernizaci obrněné techniky jednal Petr Fiala. To jen potvrzuje, že stomilionový tygr se vyšvihl mezi nejdůležitější země Asie.

„Vietnam je dneska náhradní Čína. Zatímco čínský hospodářský zázrak se dostal do problémů a Číně každý rok ubývají obyvatelé, Vietnamu naopak přibývá každý rok jeden milion obyvatel. Netrpí nedostatkem pracovních sil, snaží se přetáhnout západní investice z Číny a to mu každý rok dává šestiprocentní hospodářský růst. A k tomu má 3 500 kilometrů pobřeží nejdůležitějšího moře na světě,“ vysvětluje Hynek Kmoníček.

Co chce od Vietnamu ruský prezident a co naopak chtějí od něj soudruzi v Hanoji? „Rusko od Vietnamu chce v první řadě viditelnost. Vladimir Putin tady byl již popáté. Je to ukázka, že se nic neděje, každých pět let se jede do Vietnamu. Zároveň chce ukázat, že Severní Korea není jediný partner Ruska na asijském trhu. Chce ukázat Pekingu, že není v tak podřízeném postavení a má v nejbližším čínském sousedství ještě nějaké karty.“

Vietnam by chtěl s Ruskem udržovat hospodářské styky jako v dobách před válkou, ale to už kvůli sankčním mechanismům není možné. Rusko se tak v žebříčku obchodních partnerů Vietnamu propadlo na 28. pozici, před ním je i Irsko. Hlavním výsledkem Putinovy návštěvy je dohoda o tisícovce stipendií pro vietnamské studenty a především memorandum o spolupráci s ruským podnikem Zarubižněft v oblasti těžby ropy a zemního plynu.

„Když si s Ruskem uděláte ropné platformy a vrtná zařízení v Jihočínském moři, můžete si být takřka jistý, že vám je Číňan ani neobsadí, ani nezboří. Pečlivě se jim vyhne, protože Čína v téhle chvíli nepotřebuje žádný konflikt s Ruskou federací,“ poukazuje Kmoníček na vietnamské a čínské hádky o moře, kterým proudí třetina světové lodní dopravy a kde se nachází významné zásoby ropy a zemního plynu.

Hlavním tématem rozhovorů v hanojských pivnicích se ovšem po Putinově návštěvě stala záhada díry v ruské limuzíně. Kdo a jak ji udělal, když hlavní město bylo předem obleženo kordony policistů a návštěvu ruského prezidenta provázela ta nejpřísnější bezpečnostní opatření?

„Podařilo se vyfotit ruskou vládní limuzínu, která měla díru na zadních dveřích. Půl Hanoje řeší, jestli se do ni trefila motorka a jestli ruské limuzíny jsou opravdu tak nerozbitné, jak se o nich říkalo. Nedovedu si představit, že při těch bezpečnostních opatřeních by se tam byť jedna motorka prosmýkla. Tu díru někdo udělal, ale kdo to byl? To je největší záhada návštěvy V. V. Putina v Hanoji,“ usmívá se Kmoníček.

Co si Putin přivezl z pompézního přivítání u Kima? V čem spočívají přednosti a limity vietnamské bambusové diplomacie? Jak se Asie dívá na válku na Ukrajině? Hraje čas do karet spíš Rusům, nebo Ukrajincům? A jak vážně máme vnímat americké úvahy o nové ose zla Rusko–Čína–Írán–KLDR? T 

 X X X

Kennedy Jr. pro jednání s Ruskem

Spojené státy by měly zahájit jednání s Ruskou federací o mírovém řešení ukrajinské krize, napsal na sociální síti X nezávislý kandidát na amerického prezidenta Robert Kennedy Jr.

„Vyzývám nyní ke skutečným mírovým jednáním s USA, Ruskem a Ukrajinou u stolu. Putin to chtěl. Musíme to chtít také,“ uvedl. Kennedy vyjádřil také názor, že konflikt mezi Západem a Ruskou federací může vyústit ve zničení planety.

Kennedy Jr. na začátku tohoto měsíce kritizoval rozhodnutí Joe Bidena umožnit Ukrajině zaútočit na ruské území americkými zbraněmi. Označil to za „šílenou eskalaci“ ze strany Washingtonu.

Vedení Kennedyho kampaně již loni uvedlo, že jako prezident by pracoval na mírových iniciativách a také vstoupit do dialogu s Ruskou federací ohledně vytváření a uzavírání nových dohod v oblasti kontroly zbrojení v zájmu „postupného odzbrojení všech zemí, server vasevec.cz

X X X

SPOJENCI  AMERIKY  ODCHÁZEJÍ  OPOUŠTĚJÍ  BIDENA

Američané se hystericky zlobí

J.V.: Je to dětinské a směšné chování USA, jakým reagují, když některé země, které ony pokládají za své spojence, odmítají automaticky jejich pohled na věc. A tak je rozzuřilo jednání Indie, která odmítla podepsat společné prohlášení ze Švýcarska a nyní je rozzuřila návštěva Vladimíra Putina ve Vietnamu. Nuže seznamte se s článkem R. Ratcliffeové v The Guardianu.

Putin přijíždí do Vietnamu na státní návštěvu, kterou USA odsoudily

Vladimir Putin přijel do Vietnamu na jednání s jeho komunistickými vůdci o poslední zastávce svého dvounárodního turné po Asii poté, co podepsal obranný pakt se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Letadlo ruského prezidenta přistálo na hanojském letišti, kde se s ním na červeném koberci setkali vietnamský vicepremiér Tran Hong Ha a vrcholný stranický diplomat Le Hoai Trung.

Návštěva vyvolala kritiku ze strany USA, mezi předními vietnamskými obchodními partnery, které varovaly, že riskují normalizaci ruských „do očí bijících porušení mezinárodního práva“.

Podle zprávy ruské tiskové agentury TASS  se Putin chystá diskutovat o spolupráci v „obchodní a ekonomické, vědecké, technologické a humanitární oblasti“ a také si vyměňovat názory na klíčové otázky mezinárodní a regionální agendy.

V příspěvku, který se shoduje s jeho návštěvou, publikovaném v novinách vietnamské komunistické strany Nhan Dan, Putin vyjmenoval pokrok v platbách, energii a obchodu mezi zeměmi. Pochválil také Vietnam za podporu „pragmatického způsobu řešení krize“ na Ukrajině.

Vietnamské vedení upřednostňuje takzvanou „bambusovou diplomacii“ – která se kymácí větrem a vyhýbá se vybírání si stran v mezinárodních sporech – včetně vztahu k Ukrajině a rivalitě mezi USA a Čínou.

Vietnam, výrobní velmoc, se přiblížil k USA a jejich spojencům a loni vůdce komunistické strany Nguyen Phu Trong hostil amerického prezidenta Joea Bidena a zlepšil vztahy s Washingtonem, stejně jako s Austrálií a Japonskem.

Analytici se ptali, zda návštěva přinese Vietnamu nějaký hmatatelný přínos, a říkají, že je to spíše odraz historických vazeb obou zemí.

Rusko je dlouholetým přítelem Hanoje a Putinovi se dostane vřelého přijetí ve Vietnamu, kde si mnozí stále pamatují podporu, kterou Sovětský svaz Vietnamu poskytoval v minulých válkách proti Francouzům a USA. Bývalý Sovětský svaz byl jednou z prvních zemí, které navázaly diplomatické vztahy s vietnamskou vládou Ho Či Mina.

Putin se měl setkat s Trongem, který je jedním z mnoha úředníků, kteří odešli studovat do Sovětského svazu, a také s prezidentem státu To Lamem a předsedou vlády Pham Minh Chinhem. Ruský vůdce se měl také zúčastnit obřadů kladení věnců, včetně Ho Či Minova mauzolea, kde je nabalzamovaná mrtvola zakládajícího vůdce Vietnamu.

Rusko není pro Vietnam hlavním zdrojem obchodu, ale obě země však mají silné energetické vazby s ruskými firmami, které operují s vietnamskou ropou a plynem na polích v Jihočínském moři – v oblastech, na které si Čína rovněž nárokuje.

Rusko je také největším dodavatelem zbraní do země, i když transfery zbraní v posledních letech poklesly.

Mluvčí americké ambasády v Hanoji před návštěvou varoval, že „žádná země by neměla poskytovat Putinovi platformu k propagaci jeho útočné války a jinak mu umožnit normalizovat jeho zvěrstva“.

J.V : Drzost Američanů nezná mezí.  O zvěrstvech by Američané měli pomlčet, zejména, když se jedná o Vietnam. Američané fakt nemají cit pro spravedlnost. Že svět je multipolární se Američané budou muset poučit. A Západ podřízený Washingtonu zdaleka nemůže rozhodovat o všem. JUDr.Jiří  Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

EXPREMIÉR  ČR  ING  PAROUBEK:

LIDÉ  ČR:  RYCHLE  UKONČIT  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ,  NEZABÍJET  LIDI

Dvě třetiny Čechů pro rychlé ukončení války na Ukrajině…

…a to i za cenu územních ztrát ve prospěch Ruska. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM, který v úterý zástupci této agentury představili poslancům branného výboru sněmovny.

S agenturou STEM jsem dlouhá léta spolupracoval jako šéf ČSSD a měl jsem tehdy plnou důvěru v její průzkumy. Tato moje důvěra byla beznadějně ztracena před eurovolbami, kde agentura STEM/MARK mou osobu vcelku trapně nezařadila do přehledu lídrů kandidátek 31 kandidujících stran do Evropského parlamentu (EP). Prostě, řekli si asi, že bych měl příliš vysokou známost a že by si pak lidé – voliči všimli, že kandiduji za ČSSD. A to jistě nebylo žádoucí pro loutkovodiče, kteří formovali složení české delegace do europarlamentu. Je zajímavé, že těmto loutkovodičům nevadili komunisté, ale ČSSD se mnou jako s lídrem jim vadila.

Nyní k tomu novému průzkumu STEM, který byl prezentován ve sněmovně. Vlastně to tak nový průzkum není, protože je z března tohoto roku, a jak se zdá, byl účelově zadržen před volbami do EP. Prostě proto, že by se opět potvrdilo, že naprostá většina českých občanů si přeje ukončení války na Ukrajině i za cenu ztráty (ruskojazyčných) oblastí jihu a východu Ukrajiny a již dříve ztraceného Krymu. Prostě neměli jsme se před  volbami do EP zřejmě dozvědět, jako čeští občané, co si většina z nás myslí.

V médiích  byly informace z průzkumu obratně zmanipulovány, tedy alespoň z části. A tak jsme se dozvěděli, že naši mladí spoluobčané (věk 18 – 29 let) chtějí pokračovat ve válce na východě Ukrajiny až do konečného vítězství nad Ruskem. No, ono to tak úplně není. Přeje si to, pravda, 36% těchto občanů ve věkové skupině 18 – 29 let, ale není to určitě většina. Chápu, že provládní agentura pro výzkum veřejného mínění chce vydestilovat alespoň něco „pozitivního“ z těch pro vládu zcela negativních informací. Ale jak se říká, uplést z prdu bič se nedá.

Naopak je pro mě celkem překvapivě nízké skóre lidí, kteří si přejí, aby naše republika i nadále umožňovala pobyt ukrajinských uprchlíků u nás. Společnost je v tomto rozdělena prakticky půl na půl. Skóre je 51% pro a 49% proti.

Stejně tak zajímavé jsou otázky, které ovšem nebyly pokládány aktuálně v tomto roce. To je zvláště zajímavé, že před volbami, nejen, že nebyly zveřejněny výsledky průzkumů v tomto směru vedené. Anebo průzkumy uskutečněny byly a nebyly jen zveřejněny výsledky. Myslím, že je to docela oprávněná domněnka.

V září 2023 totiž v průzkumu STEM 41% českých občanů – respondentů průzkumu sdělilo, že by si přálo, aby Česká republika do budoucna směřovala buďto spíše  anebo rozhodně na Západ. Orientaci na Východ bez výhrad chtějí jen 4% našich spoluobčanů. Ale 56% respondentů se vyjádřilo, že by Česká republika měla zůstávat někde mezi Západem a Východem. Edvard Beneš by měl jistě radost, kolik občanů by podporovalo jeho koncepci naší republiky jako „mostu“ mezi Východem a Západem. A to přitom podle mě vůbec nevylučuje prozápadní orientaci státu. Prostě, jsme v Evropské unii a v NATO a většina občanů si to v zásadě přeje. Ale z průzkumu vyplývá, že si většina občanů přeje pragmatickou zahraniční politiku prováděnou ve prospěch českého státu.

Prostě, posledně zveřejněný průzkum STEM ve mně vzbuzuje  jako v člověku, který dlouhodobě sleduje průzkumy veřejného mínění, velké pochybnosti.

Zajímavé však je, že to, co kuse a často účelově komentovala česká média z průzkumu STEM, jsem nenašel vcelku na webu této agentury. Ptám se proč? Mají poslanci branného výboru právo na lepší informace než ostatní čeští občané? Anebo jsem jen špatně hledal? (Nehledal jsem ale zdaleka sám.) Anebo prostě průzkum z podivných důvodů zapomněli dát na své webové stránky? Či tento průzkum o názoru Čechů na konec války na Ukrajině etc. dělala jiná agentura a média to jen špatně interpretovala? Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

Zemřel Donald Sutherland, držitel dvou Zlatých glóbů a čestného Oscara. Kanadskému herci bylo 88 let

Ve věku 88 let zemřel kanadský herec Donald Sutherland, hvězda filmů Obyčejní lidé (1980) nebo MASH (1970), který předcházel legendárnímu válečnému seriálu. Hercovo úmrtí podle agentury Reuters ve čtvrtek na síti X oznámil syn. Sutherland za svoji 60letou kariéru hrál ve více než 170 filmech a seriálech, obdržel dva Zlaté glóby a čestného Oscara. Podrobnosti o úmrtí nyní známé nejsou.

 „S těžkým srdcem oznamuji, že můj otec Donald Sutherland zemřel. Sám o něm smýšlím jako o jednom z nejdůležitějších herců v historii filmu. Žádná role ho nikdy nezastrašila, hodná, zlá ani ošklivá. Miloval, co dělal, a dělal, co miloval. Víc si nikdo nemůže přát. Prožil dobrý život,“ napsal Kiefer Sutherland na síti X.

Sutherland začínal jako rozhlasový reportér v kanadské lokální stanici CKBW, studoval inženýrství na Torontské univerzitě a v Kanadě rovněž získal první herecké zkušenosti ve studentském spolkukomiků, než odjel do Londýna a později do Skotska studovat herectví.

Jeho prvním hereckým průlomem byl podle kulturního magazínu Rolling Stone válečný film Tucet špinavců (1967). O několik let později si v dramatu Klute (1971) a psychologickém filmu Teď se nedívej (1973) zahrál po boku dvou z nejslavnějších hereček té doby Jane Fondové a Julie Christiové.

‚Role obyčejného člověka‘

„Byla to jeho schopnost prokázat porozumění, která tolik prospěla jeho rolím každodenního, obyčejného člověka,“ píše Rolling Stone a dodává, že v oscarovém filmu Obyčejní lidé (1980) se Sutherland napojil na cosi „hluboce osobního“, když ztvárnil Calvina, apatického otce, který se potýká s úmrtím svého syna a spory mezi svou dominantní ženou a synem se sebevražednými sklony.

Média o Sutherlandovi opakovaně hovořila jako o „jednom z nejlepších herců, který nikdy nevyhrál Oscara“, například britské deníky The Telegraph a The Guardian nebo server IndieWire.

Hercův syn Kiefer, který úmrtí ve čtvrtek oznámil, se s otcem Donaldem podle agentury AP na plátně potkal jen třikrát, ačkoliv dohromady se podíleli na 275 filmech a mají 85 let zkušeností.

„Pracovat s tátou jsem chtěl od chvíle, kdy jsem u filmu začal. Byli tři herci, které jsem na škole obdivoval – svého tátu, Genea Hackmana a Bobbyho Duvalla,“ řekl AP Kiefer ve společném rozhovoru se svým otcem v roce 2016.

X X X

LONI  VE  VIETNAMU  BIDEN,  LETOS  PUTIN

Loni byl ve Vietnamu Biden, teď přijel Putin. Analýza ukazuje, co Hanoj od Ruska čerpá

Ruský prezident Vladimir Putin po návštěvě KLDR dorazil do Vietnamu, aby prohloubil partnerství obou zemí. Loni přitom navštívil Vietnam americký prezident Joe Biden. Washington teď proto Hanoj kritizuje. Podle CNN bude z návštěvy profitovat primárně Putin.

V Severní Koreji se v týdnu Putinovi dostalo pompézního přivítání a s podobným nadšením teď otevřel ruskému prezidentovi náruč i Vietnam. Znovu přišly na řadu objetí, vojenské přehlídky, květiny a politické úsměvy.

 Ruský prezident do Vietnamu dorazil, aby podtrhl spojenectví obou zemí, které sahá hluboko do éry Sovětského svazu, informovala CNN. Vietnamský prezident To Lam dal během návštěvy najevo, že chce vztahy s Kremlem dále rozvíjet.

 „Jsme vděčni našim vietnamským přátelům za jejich vyvážený postoj k ukrajinské krizi a za jejich snahu usnadnit hledání praktických cest k jejímu mírovému urovnání. To vše je plně v souladu s duchem a povahou našich vztahů,“ řekl Putin.

Podle odborníků jde z pohledu Kremlu výhradně o reklamu, která má dokázat, že Rusko má přátele i přes sankce Západu. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady John Kirby označil Putinovo turné po Asii za „ofenzivu šarmu“.

Vietnam je podle listu The New York Times závislý na Rusku zejména z vojenského hlediska. Jeho armádní arzenál se zhruba z 60 až 70 procent sestává z ruského, potažmo sovětského vybavení. Moskva dodává Hanoji pobřežní obranné systémy, lodě, ponorky, stíhačky a další vojenskou techniku.

A páteří vietnamské tankové divize jsou ruské stroje T-90. Hanoj tak závisí na Moskvě i z hlediska náhradních dílů. Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině ale hledá i jiné partnery.

 „V posledních měsících se obrátil na země jako Jižní Korea, Japonsko a Česká republika jako na alternativní zdroje zbraní. Snaží se také vybudovat vlastní obranný průmysl. Vietnam se obrátil i na Indii, dalšího bývalého sovětského spojence, se žádostí o modernizaci některých svých zbraní,“ uvedl The New York Times.

Američané se na Vietnam zlobí

Vietnam to ostatně nehraje na všechny strany pouze vojensky, ale i politicky. Teprve v září navštívil tuto asijskou zemi americký prezident Joe Biden a těšil se ze zlepšujících se vztahů s Hanojí. Washington je proto nyní v šoku, že se Vietnam znovu paktuje s Ruskem.

Americké velvyslanectví ve Vietnamu před příjezdem ruské hlavy státu zdůraznilo, že „žádná země by neměla dávat Putinovi prostor pro propagaci jeho agresivní války na Ukrajině a umožňovat mu normalizovat jeho zvěrstva“.

„Z vietnamského pohledu je Rusko stále vnímáno jako důležitý partner s hlubokými historickými vazbami, který hraje důležitou roli v obranné a bezpečnostní politice Vietnamu,“ uvedl Le Hong Hiep, vedoucí pracovník programu vietnamských studií na singapurském institutu ISEAS – Yusof Ishak.

 „Vietnam si ale dává pozor, aby nebyl vnímán jako příliš blízký Rusku. USA a jejich spojenci hrají ve vietnamské bezpečnosti a ekonomickém rozvoji mnohem významnější roli,“ doplnil.

Podle analytiků ze současné návštěvy Putina ve Vietnamu profituje Rusko, Hanoji naopak může reputačně uškodit.

Vietnam patřil mezi několik zemí jihovýchodní Asie, které se minulý týden zdržely účasti na celosvětovém summitu o Ukrajině ve Švýcarsku. Toho se zúčastnilo zhruba 100 zástupců zemí a mezinárodních organizací.

„Naděje Západu na izolované Rusko se nenaplňují, protože Putin zvyšuje své kontakty se spřátelenými zeměmi a úsilí o nastolení nového globálního řádu v opozici vůči Západu,“ uzavírá CNN.

X X X

Podrželi jste dveře zrůdě, vyčetla matka oběti z fakulty policii. Oslovila i Rakušana

Pozůstalí promluvili o vyšetřování střelby na fakultě

 Den, na který čekali pozůstalí i veřejnost. Ve čtvrtek proběhlo zásadní jednání o tragické střelbě na Filozofické fakultě. Konečně zazněly některé odpovědi na otázky, které událost opakovaně vyvolávala. S vysvětlením však rodinní příslušníci obětí spokojeni nebyli. Jedna z matek zesnulé studentky žádala rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a vedení policie a prohlásila, že vrahovi „podrželi dveře“.

„Kdo vyslal na fakultu policisty, kteří prošli přízemí a první patro a odešli?“ ptá se Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Její dceru Elišku zastřelil 21. prosince 2023 čtyřiadvacetiletý student z Hostouně na Kladensku společně s dalšími studenty a zaměstnanci fakulty. Sám pak spáchal sebevraždu. „Moje Eliška mohla být doma,“ dodala Šimůnková pro CNN Prima NEWS.

 Zlomená matka rovněž ve čtvrtek vystoupila na otevřené části čtvrtečního jednání sněmovního bezpečnostního výboru při projednávání prosincové střelby. V diskusi vyčetla v emotivním projevu ministrovi vnitra Rakušanovi a některým přítomným policistům nedostatek empatie a sebereflexe a žádala jejich rezignaci.

 „Moje dcera šla jenom do školy. Židle, na kterých sedíte, vám nepřísluší. Nejste jich hodni, pane Rakušane, pane Vondrášku a pane Matějíčku. Na fakultě vraždila zrůda v lidském převleku a vy jste jí ještě podrželi dveře. Spravedlnost pro mou dcerku Elišku dnes je spravedlností pro děti zítra,“ prohlásila pozůstalá.

Šéf pražské policie Petr Matějček podle ní lhal, když tvrdil, že informace byla o osobě jedoucí do Prahy spáchat sebevraždu. Věděl podle ní, že jde o nebezpečnou osobu. Policii také vyčítala, že vedení fakulty nevarovala. „Kdyby cokoli z toho bylo učiněno, má dcerka by tu byla,“ uvedla.

Masakru zabránit nešlo, hájí se policie

Rakušan reagoval slovy, že velikost osobní tragédie nemůže pochopit nikdo, kdo ji sám nezažil. „Já teď jako ministr můžu dělat jen maximum pro to, aby se takové tragédie neopakovaly, abychom byli připraveni,“ uvedl. Matějček řekl, že policisté postupovali s nejlepším vědomím a svědomím. „Samozřejmě vnímám vaši bolest a reflexi vůči sobě určitě učiním,“ doplnil.

Celé jednání bezpečnostního výboru trvalo zhruba šest hodin. K pochybnostem, o kterých se v souvislosti s tragédií mluví, se poprvé vyjádřili právě ministr vnitra i vedení policie. Odmítli informace, že by šlo masakru zabránit. Připustili ale i chyby – komunikace nebyla ideální a do budoucna se má zlepšit i analytická činnost nebo střelecká příprava policistů.

X X X

Policie o střelci na FF UK: Otce zavraždil kvůli obecné zášti. Nechybili jsme

Pachatel střelby na fakultě neměl konflikt se svým otcem před tím, než ho zavraždil. Motivem byla jen obecná zášť, řekl šéf oddělení vražd Aleš Strach na tiskové konferenci, kterou policisté svolali po skončení schůze sněmovního bezpečnostního výboru, kde projednávali s politiky i zástupci veřejnosti výsledky vyšetřování případu prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška ani GIBS nenašel žádné zásadní pochybení policistů.

Policisté se k výsledkům vyjadřovali během čtvrtka již na zasedání bezpečnostního výboru k událostem na Filozofické fakultě UK, kde dostali prostor i zástupci veřejnosti. Na ministra vnitra Víta Rakušana, policejního prezidenta Martina Vondráška a šéfa krajského ředitelství policie Praha Petra Matějčka měli dotazy pozůstalí obětí střelby na FF UK z loňského prosince i student, který masakr přežil.

„Já od začátku upozorňuji na jednu věc. V té první fázi jsem byl častován alibistickým přístupem, ale tohle nemá nic společného s alibismem,“ řekl na začátek Vondrášek. „Rozsah informací, které máme dnes, a které policie měla 21. prosince, je diametrálně odlišný,“ upozornil.

9 fotografií

„Informace, které se objevují, vrhají temné světlo na práci policie, často jsou ale založené na neznalosti či jsou přímo cíleně nepravdivé,“ ohradil se Vondrášek proti zprávám, které se objevovaly v posledních dnech v médiích.

„Bylo konstatováno, že té tragické události nebylo objektivně možno zabránit,“ sdělil Vondrášek závěry vyšetřování generální inspekce bezpečnostních sborů. Zároveň uvedl, že nebylo zahájeno žádné trestní řízení proti žádnému z policistů v souvislosti se střelbou na FF UK.

„Od GIBS jsme nedostali zprávu o žádné fatální chybě policisty,“ zdůraznil Vondrášek. „V tuto chvíli nevím o žádně chybě nebo o hrubé nedbalosti,“ dodal. „Jsem přesvědčen, že policisté a policistky tím zásahem zachránili spoustu dalších životů,“ myslí si Vondrášek.

„Vidím tam prostor pro další zlepšení, ale u nikoho sem nezaznamenal žádné pochybení, které by si zasluhovalo osobní zodpovědnost,“ myslí si Vondrášek.„My jsme tu zkušenost neměli, nechtěli jsme ji. A teď se z ni musíme poučit,“ řekl Vondrášek na závěry vyšetřování GIBS.

Skutků v Hostouni, Klánovickém lese a FF UK se dopustila jedna a tatáž osoba, připomněl Aleš Strach, vedoucí 1. oddělení krajského ředitelství policie. „Pachatel neměl konflikt se svým otcem před tím, než ho zavraždil. Motivem byla jen obecná zášť. Nebyla tam žádná informace, že jde ta osoba spáchat masovou vraždu,“ upozornil Strach.

„My jsme pracovali pouze s tím, že kamarádka projevila starost o svého kamaráda a měla strach, že by si mohl ublížit,“ odpověděl Petr Matějček, ředitel krajského ředitelství policie na otázku, zda od začátku policisté pracovali s variantou, že se jedná o sebevraha, nebo o potenciálně nebezpečného vraha.

„My vždycky musíme jít po horké stopě,“ řekl Matějček na dotaz, proč policisté nezůstali v budově fakulty déle. Policisté v budově fakulty dostali informace, že pachatel se má pohybovat v budově v ulici Celetné. „Pokud dodatečně zjistíte, že je pachatel o dvě patra výše, je to nešťastné,“ řekl Matějček.

Policejní prezident Martin Vondrášek připustil chyby v komunikaci, jeho náměstek Tomáš Kubík zase problémy s analýzou dat.

Víta Rakušana a Martina Vondráška oslovila také maminka Elišky, která střelbu na FF UK nepřežila. „Má dcera šla jen do školy a židle, na kterých sedíte, vám nepřísluší. Spravedlnost pro moji holčičku Elišku dnes znamená spravedlnost pro děti zítřka,“ zakončila svou řeč Šimůnková.

X X X

Poprvé jsme na Ukrajině použili obří pumu FAB-3000, pochlubili se Rusové

Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3 000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích.

 Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše TASS.

Ruskojazyčný servis BBC napsal, že záběry z útoku zveřejnil telegramový kanál Fighterbomber, který má blízko k ruským vojenským kruhům. Na svém účtu na sociální síti X je sdílel Rob Lee, analytik amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky (FPRI).

Bomba dvoupatrovou budovu, která podle všeho byla cílem útoku, přímo nezasáhla, dopadla však v její bezprostřední blízkosti a následný výbuch ji významně poškodil.

Podle západních analytiků Rusko ve válce na Ukrajině aktivně používá staré letecké bomby vybavené moderními řídicími moduly. Taková taktika vede nejen k ničení ukrajinských pozic, ale i k praktické zkáze zástavby v okolí. Například při postupu ruských vojsk na Vovčansk v Charkovské oblasti byla zničena většina domů ve městě, připomíná BBC.

Ukrajinský portál TSN před několika dny o obci Lypci napsal, že je to „Bachmut po charkovsku“. Bachmut ve východukrajinské Doněcké oblasti ruská armáda při dobývání mezi srpnem 2022 a lednem 2023 zničila, některé čtvrti zmizely úplně. Ruské jednotky město ovládly loni v květnu.

X X X

Všechno, co máme, půjde na Ukrajinu, řekl Biden. Poskytl protiraketový systém

USA odloží vojenské dodávky jiným zemím ve prospěch Ukrajiny, oznámil ve čtvrtek mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Jedná se o rakety do systémů protivzdušné obrany Patriot a do systémů NASAMS. Podobně se zachovalo Rumunsko, které daruje jeden ze svých dvou funkčních raketových systémů Patriot pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany.

 O posílení ukrajinské protivzdušné obrany požádal své spojence v posledních týdnech několikrát prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. Minulý týden ruský raketový útok na Kryvyj Rih zabil devět lidí a dalších 29 zranil.

Americký ministr obrany Lloyd Austin o den později vyzval partnerské země Ukrajiny, aby jí poskytly další systémy protivzdušné obrany. Ta je podle Austina nyní hlavní prioritou, na kterou se USA zaměřují. To potvrdila i slova prezidenta Bidena, který uvedl, že další země, které očekávají dodávky, budou muset počkat. „Vše, co máme, půjde na Ukrajinu, dokud nebudou uspokojeny její potřeby,“ řekl americký prezident.

Ukrajina čelí ruské invazi už více než dva a čtvrt roku. Invazní vojska svými vzdušnými útoky už od prvního roku války necílí jen na vojenské cíle, ale i na civilní a energetickou infrastrukturu.

Dodání nejen raket, ale i obranných systémů oznámily tento měsíc Itálie se systémem středního a dlouhého dosahu SAMP/T, Německo dodalo komplety Iris-T a potvrdilo dodání třetího Patriotu.

Daruje i Rumunsko

Také Rumunsko daruje Ukrajině jeden ze svých raketových systémů Patriot. Avšak pod podmínkou, že jej spojenci nahradí podobným systémem protivzdušné obrany, uvedla ve čtvrtek bukurešťská Nejvyšší rada národní obrany (CSAT), které předsedá prezident Klaus Iohannis.

„Tento klíčový příspěvek posílí náš vzdušný štít a pomůže nám lépe chránit náš lid a klíčovou infrastrukturu před ruským vzdušným terorem,“ napsal s poděkováním ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti X.

Rozhodnutí darovat systém Patriot Rumunsko učinilo „s ohledem na výrazné zhoršení bezpečnostní situace Ukrajiny v důsledku neustálých a masivních útoků Ruska na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i na regionální dopady, včetně důsledků pro bezpečnost Rumunska,“ uvedla CSAT v prohlášení.

zavřít ×

Rumunsko sdílí hranici s Ukrajinou. V reakci na ruskou invazi zvýšilo výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), přičemž asi třetinu z těchto prostředků tvořily nové zbrojní akvizice. Ve středu rumunský ministr obrany Angel Tilvar po jednání se svým jihokorejským protějškem Sin Won-sikem v Bukurešti oznámil, že Rumunsko nakoupí desítky samohybných houfnic K9 z Jižní Koreje.

X X X

Anglický buldok jde do boje. Jeho útok může zničit konzervativce

 Britské parlamentní volby, které proběhnou už 4. července, asi nebudou nuda. Do klidného předání moci mezi stranami, které jsou rozhádané jen naoko, totiž vstoupil Nigel Farage, píše politolog Alexander Tomský.

Ještě před dvěma týdny to vypadalo, že britští voliči během kampaně v generálních volbách, jak nazývají hlasování o kandidátech do parlamentu, umřou na generální nudu.

Jak se vůbec mohlo stát, že jejich vlády propadly multikulturalismu, otevřely hranice masové imigraci z třetího světa, uznaly blud genderismu a odpovídají za tisíce zmrzačených dívek? Proč se nebránily vlivu primitivního amerického anti-rasismu?

X X X

Slovenská sněmovna schválila zákon o televizi a rozhlasu, podle opozice chce vláda médium ovládnout

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR) , který opozice označila za prostředek k ovládnutí této stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica. Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska.

 Proti změnám opakovaně protestovala část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.

Pokud zákon podepíše nový slovenský prezident Peter Pellegrini, v platnost vstoupí už na začátku července. Pellegrini byl do začátku června šéfem vládní strany Hlas-sociální demokracie, jejíž poslanci při hlasování parlamentu předlohu zákona o STVR podpořili.

Podle schváleného zákona RTVS zanikne a nahradí ji STVR. Do zvolení jejího prvního generálního ředitele stanici povede zástupce, kterého jmenuje předseda parlamentu. Příštího řádného šéfa STVR bude volit rada televize a rozhlasu v novém složení; také dosavadním členům rady RTVS totiž skončí funkční období.

Současný generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj se ujal funkce na původně pětileté období předloni v létě, kdy současné slovenské vládní strany nebyly u moci. Parlament také rozhodl, že Machajův nástupce bude mít vyšší plat, stejně jako noví členové rady STVR.

Kritika od vlády

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost.

„Je to černý den pro nezávislý veřejnoprávní prostor na Slovensku. Je to černý den pro mediální prostor na Slovensku. A je to také černý den pro občanskou společnost na Slovensku,“ uvedl Machaj v prohlášení po hlasování sněmovny. Podle něj je smutné, že 35 let po pádu komunismu se ukazuje, že stát drží v rukou politici a oligarchové.

Nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko ohlásilo, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem. „Parlament definitivně zrušil svobodná veřejnoprávní média – RTVS. Od 1. července ji nahradí poslušná a krotká STVR. Je to ostuda vládní koalice a také ostuda pro Slovensko,“ uvedl předseda strany Michal Šimečka. Zákon kritizovaly i zbylé tři opoziční strany.

Už minulý týden se část pracovníků RTVS zapojila do výstražné stávky, kterou zorganizovali nespokojení zaměstnanci právě kvůli chystané nové právní úpravě. Ve čtvrtek odpoledne zase protestovali u sídla parlamentu.

Sněmovna jednala o zákonu v klíčovém druhém čtení od čtvrtečního rána; vládní koalice trvání rozpravy předem omezila.

Nejsilnější opoziční hnutí Progresivní Slovensko už během jednání parlamentu o zákonu o STVR oznámilo, že ho nechá přezkoumat ústavním soudem, pokud ho prezident podepíše.

Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.

V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize letos v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky.

Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů.

Politický diskusní pořad přestala letos na jaře vysílat také soukromá televize Joj; jeho moderátorka si stěžovala na problémy se získáním hostů a následně z televize odešla. Vládní politici od letošního jara ignorovali pozvánky do Kovačičova hlavního diskusního pořadu.

X X X

Soud potvrdil vnitru pokutu za shromažďování dat o zdravotním stavu lidí

 Městský soud v Praze potvrdil ministerstvu vnitra pokutu 975.000 korun od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za překročení pravomoci při policejním sběru dat o zdravotním stavu lidí, kteří byli v izolaci kvůli covidu-19. Policie podle rozsudku neměla pro shromažďování údajů zákonné oprávnění. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, ministerstvo zváží další postup. Proti rozsudku může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Úřad pro ochranu osobních údajů udělil pokutu ministerstvu místo republikové policii kvůli tomu, že ta nemá právní subjektivitu. „Dle názoru soudu byla pokuta uložena správně. Policie neměla zákonné oprávnění pro plošné shromažďování a zpracování údajů o zdravotním stavu občanů v izolaci, a proto nelze přistoupit na námitku žalobce, že šlo o pouhou součinnost s jiným státním orgánem,“ konstatovala soudkyně Naděžda Treschlová.

Na žádost policejního prezidenta z března 2020 tak podle soudkyně byly shromažďovány, zpracovávány a uchovávány osobní údaje více než dvou milionů lidí. „Jen v několika málo případech byly tyto údaje využity ke konkrétnímu řešení trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením izolace,“ uvedla soudkyně. Byl tak podle ní porušen zákon o policii. „Informace o zdravotním stavu osob v izolaci lze poskytnout, jen je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku nebo při poskytování ochrany osob,“ dodala.

Policie podle soudkyně také nezveřejnila účel zpracování plošných údajů a ve lhůtě ani nepodala k ÚOOÚ posouzení vlivu zpracování údajů na ochranu osobních údajů.

Policie argumentovala tím, že osobní údaje zpracovávala kvůli součinnosti s orgány ochrany veřejného zdraví a kvůli kontrole dodržování tehdejších opatření. Podle úřadu ale shromažďovala osobní údaje o zdravotním stavu osob plošně a preventivně, bez vazby na konkrétní prošetřovaný případ. Tím překročila pravomoci vyplývající ze zákona a spáchala přestupek.  ceskajustice.cz

X X X

 ESLP: Česko špatně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem

Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku uvedl, že pokud vnitrostátní soudy neuloží za sexualizované násilí nepodmíněný trest odnětí svobody, může to za určitých okolností znamenat porušení Evropské úmluvy o lidských právech. V aktuálním čísle o rozsudku informoval Zpravodaj Kanceláře vládního zmocněnce k rozsudkům z oblasti lidských práv.

Případ Vučković proti Chorvatsku se týkal stěžovatelky, kterou v práci opakovaně sexuálně napadl její kolega. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na deset měsíců, ale odvolací soud zmírnil trest na obecně prospěšné práce. Štrasburský soud poukázal na to, že odvolací soud nevysvětlil, proč by zmírnění trestu mělo plynout jen z toho, že od spáchání skutku už uběhlo několik let, ani nezohlednil, že u stěžovatelky se v důsledku útoků rozvinula posttraumatická stresová porucha. Soud zdůraznil, že nedostatečné trestání pachatelů přehlíží zájmy obětí násilí. To může oběti odrazovat od nahlášení těchto činů. Stát by však měl dát jasně najevo, že násilí vůči ženám nebude tolerováno.

Stěžovatelka Maja Vučković je chorvatská státní příslušnice, která se narodila v roce 1978 a žije v Rijece
(Chorvatsko). V červnu 2015 podala zdravotní sestra trestní oznámení na svého kolegu řidiče sanitky. Obvinila ho, že ji sexuálně napadl při společné práci na směny mezi dubnem a červnem 2015, včetně osahávání a snažil se ji donutit k orálnímu sexu. Útoky byly doprovázeny nevhodným jazykem a výhrůžkami, že bude vyhozena z práce, pokud to někomu řekne.

Útočník byl v prvním stupni usvědčen ze dvou trestných činů a odsouzen k 10 měsícům vězení. Za přitěžující označil soud zejména skutečnost, že sexuální delikty byly páchány opakovaně a v krátké době.

Místo trestu obecně prospěšné práce

Trest byl ale po odvolání změněn na obecně prospěšné práce a podle vlády pachatelem řádně vykonán. Soud druhého stupně konstatoval, že zmírnění trestu by splnilo účel trestu s ohledem na to, že od přepadení uplynuly čtyři roky, aniž by se pachatel dopustil dalších trestných činů.

Útoky vedly k tomu, že stěžovatelka musela odejít na nemocenskou kvůli zranění paže a později kvůli posttraumatické stresové poruše.

Soud zdůraznil a podpořil rostoucí význam veřejně prospěšných prací v moderní trestní politice v členských státech, ale také poznamenal, že je třeba pevně stát za přiměřeným potrestáním sexuálního násilí na ženách.

Soud ve Štrasburku nijak nehodnotil, že vnitrostátní soudy posuzovaly chování muže jen jako mírnější sexuální trestné činy, nikoliv jako pokus o znásilnění. Bylo však zjevné, že násilné chování pachatele bylo hlavním faktorem pro odsouzení. Soud navíc poznamenal, že vnitrostátní soudy nevzaly v úvahu řadu
faktorů, které byly podle vnitrostátního práva relevantní v procesu vynesení rozsudku, jako jsou
důsledky trestného činu pro stěžovatelku a chování útočníka po činu, kdy ani neprojevil lítost.

Soudy zmírnění nevysvětlily

Soud proto shledal, že odvolací soud při zmírnění trestu neprovedl potřebné pečlivé přezkoumání
všech okolností případu. Vnitrostátní soud trest zmírnil na obecně prospěšné práce, aniž by uvedl přiměřené důvody nebo zvážil zájmy oběti. Takový přístup podle štrasburského soudu naznačuje, naznačoval, že chorvatské soudy byly příliš mírné při posuzování sexuálně motivovaného trestného činu na ženě, což dále potvrdila Skupina expertů Rady Evropy pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO) a její základní hodnotící zpráva o Chorvatsku. Shovívavost trestání v podobných případech se totiž objevovala opakovaně.

Soud dospěl k závěru, že stát se v rozporu s články 3 a 8 řádně nevypořádal s opakovaným sexuálním násilím, kterému byla stěžovatelka vystavena na svém pracovišti a rozhodl, že Chorvatsko musí ženě zaplatit 10 000 eur (EUR) jako náhradu nemajetkové újmy a 3 050 eur jako náhradu nákladů a výdajů.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

DOMOVY, STACIONÁŘE NEBO TERÉNNÍ SLUŽBY DOSTALY OD KRAJE FINANCE NA ZVÝŠENÍ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více než 60 žadatelů, kteří poskytují v Moravskoslezském kraji přes sto sociálních služeb, získalo souhrnně téměř 30 milionů korun. Krajské peníze poslouží na nákup vozidel, jejich úpravy na bezbariérové, rekonstrukce sociálních zařízení nákup potřebného vybavení, ale i na vzdělávání pracovníků.

„Pomoc lidem, kteří se nacházejí v tíživé sociální situaci, mnohdy vyžaduje i nemalé finanční prostředky a investice. Například v pobytových sociálních službách se pracovníci mnohdy neobejdou bez zařízení usnadňujících manipulaci s nemohoucími, terapeutických místností, lůžkových výtahů nebo třeba mobilního sprchovacího zařízení. A právě na to jim Moravskoslezský kraj opět přispěl. Sociální služby pak také mohou nakoupit vozidla, či ta stávající upravit na bezbariérová, zrekonstruovat kuchyně chráněných bydlení nebo instalovat klimatizační jednotky do domovů. Jsem rád, že krajští zastupitelé na tuto výpomoc sociálním službám schválili příspěvky v souhrnné výši skoro třiceti milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a vysvětlil, že například dostatek automobilů v sociálních terénních službách umožňuje více lidem déle žít v jejich domácím přirozeném prostředí.

Kromě nákupu vozidel a vybavení nebo rekonstrukcí či úprav sociálních zařízení zvyšuje Moravskoslezský kraj kvalitu poskytovaných služeb také podporou odborného vzdělávání. „Uvědomujeme si, že je nutné neustále zvyšovat kompetence, znalosti a dovednosti pracovníků v sociálních službách. V rámci schválených prostředků tak budou pracovníci absolvovat nejrůznější kurzy či semináře. Budou zaměřené například na problematiku paliativní péče, terapie snoezelen, poraden pro pozůstalé nebo dokonce sebevražedných tendencí klientů. Jsou to všechno citlivé záležitosti, ve kterých je nutný správný a poučený přístup. Jsem přesvědčený, že všechny finanční prostředky kraj vynaložil smysluplně,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil./bir/

X X X

 TURISTÉ NEJČASTĚJI MÍŘÍ DO DOLNÍCH VÍTKOVIC

Ostravské Dolní Vítkovice jsou opět nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Moravskoslezském kraji za uplynulý rok. Uvádějí to statistiky Czech Tourismu, podle kterých jsou Dolní Vítkovice zároveň pátým nejvyhledávanějším místem v tuzemsku. Druhým nejnavštěvovanějším místem v kraji zůstává ostravská zoo a na třetím místě se umístila Lysá hora.

„Velmi mě těší, že se náš krásný region může pyšnit úspěšným rozvojem cestovního ruchu, což potvrzují i statistiky návštěvnosti. Počet ubytovaných turistů v Moravskoslezském kraji překročil v minulém roce významnou hranici jednoho milionu. A troufám si říci, že stoupající trend je důsledkem atraktivních přírodních a kulturních památek, zajímavých turistických cílů, ale také aktivních snah hejtmanství o podporu cestovního ruchu. Neustále se snažíme inovovat a rozšiřovat turistickou nabídku,“ řekla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Šárka Šimoňáková s tím, že nejvíce lidí zavítalo v loňském roce do Dolních Vítkovic.

„Tento industriální skvost si v roce 2023 udržel stejnou návštěvnost jako v předchozím roce, dorazilo tady skoro 892 tisíc návštěvníků. Areálem ve skutečnosti projde ještě více turistů, než se eviduje, protože mnoho jich v Dolních Vítkovicích tráví volný čas ve zdejších podnicích nebo procházkami. Velmi oblíbeným místem u turistů zůstává i ZOO Ostrava, kam v uplynulém roce zavítalo skoro 613 tisíc návštěvníků. Tady návštěvnost oproti předchozímu roku vzrostla o 1 procento. Třetí příčku obsadila Lysá hora, královnu moravskoslezských Beskyd zdolalo 320 tisíc turistů a návštěvnost tady stoupla o 47 procent, “ doplnila náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková.

V první desítce nejnavštěvovanějších míst se objevila i Stezka Valaška na Pustevnách, Dino Park Ostrava, Slezskoostravský hrad nebo Muzeum nákladních automobilů Tatra Kopřivnice. „Jsem rád, že v první desítce zabodovaly turistické cíle z různých koutů našeho kraje a je znát, že destinace Severní Morava má co nabídnout. Snažíme se zviditelňovat a propagovat nejen známá místa, ale chceme návštěvníky lákat i na menší a někdy i pozapomenuté cíle napříč všemi šesti našimi turistickými oblastmi. K tomu, aby turisté jezdili i do méně známých lokalit, využíváme našich projektů. Například Dolní Vítkovice jsou součástí Technotrasy a lidé tak zjistí, že tato stezka nabízí desítky zajímavých míst v regionu spojených s industriální historií, řemeslem i technikou.

Zároveň jsou Dolní Vítkovice součásti Hravého a Industriálního pohraničí, kdy se snažíme zajímavá místa představovat hlavně polským turistům,“ řekl jednatel krajské centrály cestovního ruchu Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela s tím, že náš region láká kromě ikonických industriálních, technických památek a velkých kulturních i sportovních akcí i na gastrozážitky. „Propojuje je takzvaný Pojez, díky němu lidé objeví osvědčené restaurace, obchody i lokální farmy a zjistí, že výlet se dá spojit i s kulinářským zážitkem. Pojez letos opět pořádá hned několik akcí pro veřejnost. Tou první byl Pojez fest v ostravských Dolních Vítkovicích, který už máme úspěšně za sebou. V srpnu a září na návštěvníky čekají ještě Pojez festy v Karlově Studánce a na Ostravici. Lidé budou moci zhlédnout různé kuchařské show, kde se podívají na přípravu skvělých jídel a zároveň budou moci pokrmy i ochutnat. Na akcích zahraje skupina Slza, Ben Christovao nebo Jaroslav Uhlíř,“ uzavřel Petr Koudela. /bir/

X X X

Láska na první poslech. Olomoucký sbor zazářil v Německu

Příznačný název – Ein Traum (Sen) – měla vzájemná výměna, kterou odstartovala spolupráce mezi olomouckým pěveckým sborem Andromeda a Oberstufenchor GSG z německého Zeitzu. Po roce příprav a práce na společném projektu se totiž plnily sny. Mnohé z dětí z obou sborů zažily podobnou sborovou výměnu poprvé.

Z návštěvy Olomouce si šedesátičlenný sbor OSC GSG odvážel nejen stříbrné pásmo ze Svátků písní, ale také spoustu zážitků a nových přátelství. „Z přípravy společného koncertování jsme samozřejmě navzájem věděli, jak naše sbory zpívají, ale když jsme se v Olomouci sešli poprvé u naší společné skladby „Před muzikú“, byla to láska na první poslech. Krom toho, byli jsme v Olomouci krátce a zábavná prohlídka města na nás zapůsobila spíše jako předkrm. Je jasné, že se musíme brzy vrátit. Olomouc jsme si moc užili a navíc tu už teď máme spoustu nových přátel,“ říká sbormistr OSC Till Malte Mossner.

V Olomouci si zpěváci z německého gymnázia užili nejen stříbrné soutěžní vystoupení, ale také společný festivalový koncert s Andromedou, návštěvu olomoucké radnice, kde je přivítal náměstek primátora města pro kulturu Viktor Tichák a kde si také mohli zazpívat v obřadní síni.

Týden po Svátcích písní pak zamířil olomoucký sbor právě do Zeitzu, kde sbory společně odzpívaly překrásný koncert v místním kostele a poté i v barokní koncertní síni zámku Eisenberg. „Německé publikum bylo naprosto neuvěřitelné. Takovou vstřícnost a nadšení určitě hodně našich dětí zažilo poprvé, byl to krásný zážitek. A když se zpěváci našeho partnerského sboru sami s nadšením zapojovali do našich choreografií, bylo to až dojemné. Během cesty vznikala spousta krásných spontánních věcí a já jsem vděčná, že jsme tu radost a sounáležitost mohli našim dělem ukázat a dopřát,“ hodnotí Hana Vyroubalová, sbormistryně Andromedy. „Vlastně stačilo na závěr vidět, jak se nová přátelství těžko loučí. Z Zeitzu jsme vezli domů autobus plný plačících, ale šťastných dětí a puberťáků se zážitky na celý život. A to stojí za veškeré úsilí,“ dodává. Díky pobytu v rodinách německých zpěváků totiž dostal zájezd pro všechny zúčastněné mnohem hlubší rozměr. „S lidmi z OSC si píšeme, že je nám po sobě smutno. Bylo to sice jen pár dní, ale myslím, že jsme opravdu našli další kamarády. Nemůžu se dočkat, až zase společně něco podnikneme,“ říká desetiletá Aneta, pro kterou byl zahraniční zájezd i pobyt v rodině první zkušeností a příležitostí, jak se osamostatnit a procvičit si angličtinu.

Ačkoli dojmy z červnového zájezdu ještě doznívají, už teď začínají Andromeda a OSC plánovat další projekty. „Vzájemné vztahy si musíme a chceme hýčkat, proto už teď hledáme další příležitosti, třeba společný festival nebo soutěž v Praze. A když jsme s OSC díky „Ein Traum“ tak pěkně začali, máme další sen…vyrazit společně za naším spřáteleným sborem do Mexika,“ těší se na příští společné projekty manažerka sboru Martina Luxová.

Česko-německá výměna se mohla uskutečnit nejen díky velkému nasazení organizačního týmu, ale zejména díky nemalé finanční podpoře z Česko-německého fondu budoucnosti, Deutsche Chorjugend a spolkové země Sasko-Anhaltsko. Na celoroční chod pěveckých sborů pod vedením Hany Vyroubalové přispívá také město Olomouc a Olomoucký kraj. Jana Doleželová

X X X

Pět let po zápisu do UNESCO se Kladruby stávají krajinářskou inspirací

 V minulých dnech se v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem uskutečnila  schůzka Rady Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. A tentokrát byla hlavním tématem právě samotná krajina.

 „Letos si připomeneme 5. výročí od zápisu kladrubské krajiny na Seznam světového dědictví a při této příležitosti pořádá hřebčín od 11. do 13. září mezinárodní konferenci právě na téma kulturní krajiny, jejího zachování a správné údržby. Setkáme se tu se zástupci Lednicko-valtického areálu, Krajiny žateckého chmele, Krušnohoří, Parforsní lovecké krajiny v Dánsku a podobně. Tématem budou třeba vodní systémy v krajině, každodenní péče o porosty nebo drobné architektonické a sochařské prvky v krajině,“ nastínil program předseda Rady památky Roman Línek.

Téměř 1500 nových stromů

Národní hřebčín se v posledních pěti letech výrazně věnoval obnově stromů v krajině, zejména pak v alejích. V minulých desetiletích bohužel obnova alejí nebyla prioritou.  Místy to komplikovaly i ne vždy ujasněné vlastnické vztahy a zodpovědnost za jednotlivé stromy. To se zápisem krajiny do UNESCO zásadně změnilo a o aleje se stará odborný správce krajiny Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jana Votrubová. „Díky tomu jsme mohli začít sázet nové stromy všude tam, kde to bylo potřeba. Samozřejmě dodržujeme tradiční skladbu dřevin, takže jsme v alejích vysázeli 30 jírovců maďalů, 60 topolů černých, 54 dubů červených, 144 dubů letních, 97 lip srdčitých a 549 jabloní domácích. To je celkem 938 nových stromů v alejích, a k tomu přibylo dalších 500 stromů  v krajinářském parku  Mošnice, kde proběhla obnova v roce 2020,“ uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Řečanskou alej pokryje náhradní výsadba

Náhradní výsadby se v areálu kulturní krajiny hřebčína bude účastnit i Pardubický kraj. „Za dvě stavby, které v území máme naplánované – tedy modernizaci mostu v Řečanech nad Labem a výstavbu jízdárny v areálu střední školy, máme určenou náhradní výsadbu 113 a 108 stromů. Ty pokryjí velkou část řečanské aleje, která vede od řečanského mostu do Kladrub. Zbytek vysází hřebčín,“ dodal Roman Línek. Tady začne výsadba už letos a dokončena bude v příštím roce.

Další krajinářské prvky

Hřebčín ještě čeká rehabilitace Selmické aleje, stromořadí v pastvinách, rehabilitace části lužního lesa, kde odumírají smrky napadené kůrovcem, a revitalizace vodního systému. „V některých případech chceme využít financování z operačního programu Životní prostředí, ostatní projekty budou přímo realizovány zaměstnanci národního hřebčína, střediska Správa kulturní krajiny,“ doplnil ředitel hřebčína Jiří Machek.

PhDr. Zuzana Nováková, kancelář hejtmana

X X X

Léto na Příhrádku začíná už v červnu, letos pod terasou

Každé úterý a pátek navečer opět oživí historické Pardubice kulturní festival Léto na Příhrádku, které pořádá Krajská knihovna v Pardubicích. Celkem tu během letních měsíců divákům nabídnou 17 vystoupení různých hudebních žánrů, divadla a poezie.

„Letos už je to pět let, kdy se Pardubickému kraji za pomocí evropských dotací podařilo zrekonstruovat historické domy na levé straně Příhrádku pro Knihovní centrum U Vokolků Krajské knihovny v Pardubicích. Říkali jsme si tehdy, že bychom do tohoto kouzelného místa chtěli opět nalákat lidi, kteří mají rádi příjemné kulturní podvečery, a tak vzniklo Léto na Příhrádku. Jsem rád, že se při pátém ročníku stává tradicí a doufám, že o něj bude stále stejný zájem,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, který má nad festivalem od jeho vzniku záštitu.

Letos na louce pod terasou

Malou změnou bude přesun pódia na druhou stranu budov Knihovního centra U Vokolků směrem do parku. „Na Příhrádku sousedíme s budovami pardubického pracoviště Národního památkového ústavu, a kolem nich právě v těchto dnech roste lešení, protože se zde budou renovovat krovy. Z toho důvodu, aby diváci měli klidné a nerušené prostředí a my se nemuseli při stavbě pódia vyhýbat lešení, jsme se rozhodli uskutečnit celý festival pod terasou Knihovního centra. Průchod k němu je buď z Příhrádku čítárnou, nebo po projití brány směrem k zámku,“ vysvětluje ředitelka knihovny Radomíra Kodetová.

Zahájení je už v červnu

Kulturní festival letos zahajuje Strašidýlko z Příhrádku, což jsou děti z dramatického kroužku knihovny pod vedením herce Josefa Vrány. Ti se představí v pátek 28. června už v 16:30. Pro dospělé a možná i trochu pamětníky bude od 18 hodin hrát pardubické divadlo Exil Odvrácenou stranu Měsíce od nejpopulárnějšího slovenského dramatika Viliama Klimáčka.

Od každého žánru něco

Další programy pak volně navazují každé úterý a pátek. Vybrat si můžete mezi vážnou hudbou, punkem, folkem, bluesrockem, hardrockem nebo alternativou, nebude chybět divadelní improvizace, nebo autorské čtení. „Mimo jiné přijede například legendární písničkář Miroslav Paleček, naším hostem bude nositelka ceny Anděl za folkové album Marie Puttnerová a vše završí místní poprockový koncert pardubické kapely eNDee spolu s Chrudimskou komorní filharmonií vedenou Martinem Profousem 23. srpna,“ zve na některé lahůdky Vanda Vávrová z hudebního oddělení knihovny. Vstupné na všechny akce je zdarma. PhDr. Zuzana Nováková

X X X

DOMOVY, STACIONÁŘE NEBO TERÉNNÍ SLUŽBY DOSTALY OD KRAJE FINANCE NA ZVÝŠENÍ KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více než 60 žadatelů, kteří poskytují v Moravskoslezském kraji přes sto sociálních služeb, získalo souhrnně téměř 30 milionů korun. Krajské peníze poslouží na nákup vozidel, jejich úpravy na bezbariérové, rekonstrukce sociálních zařízení nákup potřebného vybavení, ale i na vzdělávání pracovníků.

„Pomoc lidem, kteří se nacházejí v tíživé sociální situaci, mnohdy vyžaduje i nemalé finanční prostředky a investice. Například v pobytových sociálních službách se pracovníci mnohdy neobejdou bez zařízení usnadňujících manipulaci s nemohoucími, terapeutických místností, lůžkových výtahů nebo třeba mobilního sprchovacího zařízení. A právě na to jim Moravskoslezský kraj opět přispěl. Sociální služby pak také mohou nakoupit vozidla, či ta stávající upravit na bezbariérová, zrekonstruovat kuchyně chráněných bydlení nebo instalovat klimatizační jednotky do domovů. Jsem rád, že krajští zastupitelé na tuto výpomoc sociálním službám schválili příspěvky v souhrnné výši skoro třiceti milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a vysvětlil, že například dostatek automobilů v sociálních terénních službách umožňuje více lidem déle žít v jejich domácím přirozeném prostředí.

Kromě nákupu vozidel a vybavení nebo rekonstrukcí či úprav sociálních zařízení zvyšuje Moravskoslezský kraj kvalitu poskytovaných služeb také podporou odborného vzdělávání. „Uvědomujeme si, že je nutné neustále zvyšovat kompetence, znalosti a dovednosti pracovníků v sociálních službách. V rámci schválených prostředků tak budou pracovníci absolvovat nejrůznější kurzy či semináře. Budou zaměřené například na problematiku paliativní péče, terapie snoezelen, poraden pro pozůstalé nebo dokonce sebevražedných tendencí klientů. Jsou to všechno citlivé záležitosti, ve kterých je nutný správný a poučený přístup. Jsem přesvědčený, že všechny finanční prostředky kraj vynaložil smysluplně,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil./bir/

X X X

Horní Ředice jsou Vesnicí roku Pardubického kraje

Vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku 2024 v Pardubickém kraji se staly Horní Ředice na Pardubicku. Celkem se do krajského kola přihlásilo 19 obcí. Slavnostní předání ocenění se uskuteční v Horních Ředicích 18. srpna. Kromě hlavní ceny byly rozdány také stuhy za společenský život, činnost mládeže či péči o zeleň.

„Do letošního ročníku krajského kola Vesnice roku se přihlásilo 19 obcí, do všech krajských kol pak 196 obcí. Pevně věřím, že tento počet bude v dalších letech jen růst, protože se obce mají opravdu čím pochlubit. Příklady vítězů posledních let mohou přitáhnout do soutěže další, a proto jsem rád, že se pořádají také semináře, které mají vysvětlit význam soutěže. Abychom ještě více podpořili zájem, tak poskytujeme vítězné obci dotaci na libovolnou aktivitu ve výši jednoho milionu korun z krajského rozpočtu. To může být především pro malé obce velmi výrazná finanční pomoc,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Důvody výběru Horních Ředic popsal radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil. „Odborná komise krajského kola Vesnice roku se shodla na tom, že v Horních Ředicích se potkává celá řada aktivit jak samosprávy, tak místních spolků. Jsou zde dlouhodobě a pečlivě udržovaná veřejná prostranství včetně zeleně po celé obci. Místní spolky, jako fotbalový klub, tenisový klub, myslivecký spolek Babinec a Hornoředické ochotnické divadlo, se aktivně podílejí na mnoha kulturních a společenských akcích, čímž přispívají k bohatému společenskému životu obce. Toto ocenění je výsledkem dlouhodobého rozvoje a podpory společenských a sportovních aktivit v obci. Významným počinem je také nová mateřská škola za 25 milionů korun z vlastních prostředků v pasivním energetickém standardu. Významná je také  záchrana a přemístění kapličky u silnice I/36 z roku 1836, na což jsme poskytli obci dotaci z krajského rozpočtu.“

Kromě vítěze v hlavní kategorii bylo rozhodnuto také o vítězích v pěti dalších oblastech. Modrou stuhu za společenský život získala obec Vraclav, bílou stuhu za činnost mládeže obec Křenov, zelenou stuhu za péči o zeleň, krajinu, veřejná prostranství a životní prostředí obec Příluka, oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu obec Červená Voda a fialovou stuhu za inovativní řešení obec Prosetín. Diplomy a další ocenění budou slavnostně předány 18. srpna 2024 v Horních Ředicích.

Mgr. Dominik Barták

X X X

Španělsko porazilo Itálii 1:0 a ovládlo svoji skupinu, Italy srazil vlastní gól Calafioriho

Španělští fotbalisté zvítězili na mistrovství Evropy v Gelsenkirchenu nad Itálií 1:0. Zajistili si tak s předstihem první místo ve skupině B a účast v osmifinále. Rozhodl o tom v 55. minutě vlastní gól Riccarda Calafioriho. Španělé měli hodně dalších šancí a obhájce trofeje uchránil před vyšší porážkou brankář Gianluigi Donnarumma. Anglie remizovala s Dánskem 1:1, o postupujících ze skupiny C rozhodnou poslední zápasy