Českou ekonomiku by to velmi zasáhlo. Pokud se znovuzvolený americký prezident Donald Trump vydá po své vlastní stopě a prosadí razantní zvýšení dovozních cel, které nestihl ve svém prvním prezidentském období, negativně se to dotkne celé globální ekonomiky včetně Česka. Nastávající americký prezident Donald Trump je na rozdíl od své neúspěšné demokratické rivalky Kamaly Harris zastáncem nízkých daní, fosilních paliv i zbrzdění zelené tranzice, kterou rozjel jeho předchůdce ve funkci Joe Biden, a odstraňování byrokratických překážek pro domácí firmy obecně.

Jiné je to ovšem s jeho postojem k mezinárodní obchodní a hospodářské kooperaci. Tam v duchu svého volebního hesla „America First“ prosazuje ochranu domácího trhu a tvrdou ruku vůči konkurenci. „Většina slibů Donalda Trumpa, která zazněla v průběhu jeho prezidentské kampaně, má potenciál evropskou a potažmo českou ekonomiku spíše poškodit. Tím hlavním je protekcionistická obchodní politika uvalování dovozních cel. Cla obecně patří k destruktivním ekonomickým nástrojům, které sice mohou přinést úlevu konkrétním sektorům v dotyčné zemi, ovšem děje se tak za cenu poklesu blahobytu zbytku její populace a také okolního světa. Obvykle pak nová cla bývají následována recipročními opatřením protistrany – v tomto případě tedy Evropy či Číny – což celý problém násobí,“ konstatuje hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Také zkušenosti z prvního prezidentského období Donalda Trumpa naznačují, že staronový americký prezident nebude mít problém arzenál těžkého kalibru v podobě dovozních cel využívat. Ve hře jsou cla 60 procent i vyšší na dovoz zboží z Číny a deseti až 20procentní cla na dovoz zboží ze zbytku světa.

Čísla hovoří o škodlivém potenciálu takového kroku pro Evropu dostatečně. Spojené státy jsou pro Evropskou unii nejdůležitějším vývozním trhem. Směřuje tam asi pětina veškerého unijního vývozu, což lze vyčíslit na 500 miliard eur ročně. Spojené státy jsou rovněž významným partnerem unijní sedmadvacítky i na straně dovozu. Hodnota amerického zboží dováženého do Evropy představuje asi 350 miliard eur ročně, což znamená 14 procent veškerého dovozu. Pro Česko jsou Státy v oblasti exportu druhým nejvýznamnějším regionem mimo EU. Představují klíčový trh zejména pro automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ale i IT technologie. Pokud dojde na cla, budou české firmy silně znevýhodněny.

České firmy ale, pokud na cla dojde, budou inkasovat dvojí ránu. Ta druhá by přišla ze strany našeho nejdůležitějšího partnera Německa. Spojené státy totiž dlouhodobě figurují mezi třemi nejvýznamnějšími německými exportními destinacemi. Do států každoročně směřuje okolo desetiny celkového vývozu a pro mnoho německých firem jsou právě prodeje na americkém trhu hlavním zdrojem jejich tržeb. Česko v Německu dlouhodobě uplatňuje asi třetinu svého vývozu. Nejvíce na ráně jsou opět automobily a strojírenská výroba. V loňském roce směřovalo z Německa do USA 11,4 procenta všech exportovaných aut, přičemž řada německých automobilek v čele s koncernem Volkswagen využívá řadu subdodavatelů z českých firem. Největší česká firma s tržbami přes 500 miliard korun, Škoda Auto, je součástí německého koncernu Volkswagen.  Netřeba asi připomínat, že automobilový průmysl se na českém hrubém domácím produktu podílí asi desetinou.

Obavy z odchodu firem z Evropy

Riziko pro unijní ekonomiku přitom představují i potenciální cla uvalená na Čínu ze strany USA. V takovém případě by se podle přesvědčení řady ekonomů Čína snažila uplatnit své zboží ve výrazně zvýšené míře na evropském trhu, čímž by oslabila pozice domácích výrobců. Mimochodem – my v Česku máme tendenci vidět za čínským dovozem jen textil či papírnický sortiment. Ve skutečnosti však odtamtud dovážíme ve významném množství také elektroniku a stroje.

Evropské firmy také mohou řešit problém s vysokými cly tím, že do USA přestanou vyvážet své výrobky, nýbrž je budou vyrábět přímo na místě. Již nyní má mnoho německých firem v Americe své výrobní závody, vývojová centra a obchodní zastoupení. Například automobilové koncerny jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz mají v USA rozsáhlé výrobní kapacity. „V případě, že dojde na realizaci některých avizovaných opatření na ochranu amerického trhu, jako je například zavedení dodatečných 20procentních cel, mohlo by dojít ke značnému poklesu transatlantického obchodu. Potom patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,“ uvedla po zvolení Trumpa americkým prezidentem viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Tím ale nekončí výčet faktorů, které mohou vést evropské firmy k posílení jejich angažmá na evropském trhu a přesunu investic za oceán. Pro evropské firmy jsou potenciálně přitažlivé také – vedle pravděpodobného dalšího snížení korporátních daní i zdanění fyzických osob, což by mohlo snížit náklady na zaměstnance – Trumpovy plány zvýšit těžbu fosilních paliv, včetně ropy a zemního plynu, a odstranit „zelené“ iniciativy, jako je podpora elektromobilů. To by mohlo vést k nižším cenám energií a přesunu i toho posledního zbytku průmyslu, který zde zbyl. Již dnes už řada evropských zemí, v čele s Německem, čelí odchodu svých firem za Velkou louži kvůli vysokým cenám energií, rychle rostoucím mzdovým nákladům a nárůstu byrokracie. Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

První dobrovolníci vstoupili do Ukrajinské legie. Útvar vytváří jednotku z lidí v emigraci

První zájemci o vstup do takzvané Ukrajinské legie podepsali smlouvu s ukrajinskou armádou. Podle serveru RBK Ukrajina o tom v úterý informovalo ministerstvo obrany v Kyjevě. Ukrajinskou legii mají tvořit Ukrajinci žijící v zahraničí a má být nasazena do bojů proti ruským invazním silám. Její noví členové po podpisu kontraktu na ukrajinském generálním konzulátu ve východopolském Lublinu vyrazí na cvičiště polské armády nedaleko tohoto města.

Základní výcvik potrvá 35 dnů pod vedením polských instruktorů. Cvičení s moderními zbraněmi se zúčastní také ukrajinští velitelé s bojovými zkušenostmi. Po školení v Polsku budou moci příslušníci legie pokračovat ve výcviku ve vybraných specializacích na základnách NATO v Evropě, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

Do úterý do náborového střediska přišlo podle resortu obrany skoro 700 žádostí o vstup do legie z různých zemí Evropy.

„Jde o ukrajinské občany žijící v zahraničí, například v Polsku, České republice, Irsku nebo Spojených státech,“ řekl v úterý agentuře Ukrinform Petro Horkuša z náborového centra při ukrajinském generálním konzulátu v Lublině. Mezi dobrovolníky jsou lidé z různých profesí, například hudebníci, stavaři nebo řidiči. Podle Horkuši potrvá několik měsíců, než budou nasazeni na frontě.

S vytvořením Ukrajinské legie počítá polsko-ukrajinská bezpečnostní dohoda, kterou v červenci podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk. Začátkem října polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že Polsko bylo připravené výcvik příslušníků Ukrajinské legie zahájit v září, nebylo pro to ale dost zájemců.

Na základě bezpečnostní dohody má ukrajinská strana těmto vojákům poskytnout uniformy a léky, Polsko jim zajistí potřebnou infrastrukturu, vybavení a zbraně pro období výcviku. Otázka toho, zda se Polsko ujme i odpovědnosti za vyzbrojení členů Ukrajinské legie pro jejich nasazení v boji, zůstává otevřená, píše Ukrinform.

Členové tohoto útvaru výcvik absolvují na těch základnách v Polsku, kde mají už se školením ukrajinských vojáků zkušenosti. Od začátku ruské invaze za tímto účelem přebývalo v Polsku přes 20 000 Ukrajinců.

X X X

Litevští socdem berou do vlády antisemitu

Litevští sociální demokraté, kteří minulý měsíc vyhráli parlamentní volby, se rozhodli začlenit do nové koaliční vlády populistickou stranu „Nemuno Aušra“, jejíž vůdce Remigijus Zemaitaitis je souzen za antisemitské výroky. Letos v dubnu odstoupil z parlamentu poté, co Ústavní soud rozhodl, že loni porušil svou přísahu tím, že na sociálních sítích „podněcoval k nenávisti k Židům.“

Žemaitaitis popíral holocaust a řekl, že naopak „Židé spáchali holocaust Litevců“. Velvyslanectví Izraele ve Vilniusu k tomu mimo jiné uvedlo, že Izrael vždy zastával názor, že politici s antisemitskými názory by se neměli účastnit aktivit důležitých politických sil. „Tento postoj vám chceme znovu připomenout, zvláště nyní, kdy jsme svědky nárůstu antisemitismu v Evropě, včetně událostí posledních dnů. Věříme, že pevný závazek Litvy bojovat proti všem formám antisemitismu je nezlomný.“

„Židovská otázka“ není zdaleka jedinou a ne hlavní věcí ve straně R. Zemaitaitise. Podle analytiků však, pokud jim bude umožněn vstup do koalice a bude jim svěřena zahraniční politika, „hranice toho, co je možné při revizi výsledků druhé světové války, se vážně rozšíří.“

Připomeňme, že podobně jako v dalších státech Pobaltí byla za 2. světové války značně rozšířená kolaborace s německými okupanty a zapojení do vyvražďování Židů. Centrum Simona Wiesenthala ve svých zprávách kritizovalo laxní přístup místních orgánů k potrestání válečných zločinců i aktuálním projevům antisemitismu, server vasevec.cz

X X X

Macinka: Automobilky v EU zavírají, nevidím zelené fabriky. Tendenční informace, namítl Hataš

Green Deal vytváří pracovní místa, a to ať budováním nových zdrojů nebo výstavbou továren. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu Lukáš Hataš. S tím ale nesouhlasil předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka a připomněl masivní propouštění zaměstnanců v německých továrnách. „Žádné vznikající zelené fabriky nevidím,“ řekl.

Zelená dohoda pro Evropu má podle Hataše ve svém důsledku pozitivní vliv na zaměstnanost. „Když se podíváte, kolik Green Deal reálně vytváří pracovních míst, ať už budováním nových zdrojů nebo výstavbou továren na baterie nebo elektromobily, tak na konci budeme mít samozřejmě výrazně lepší zaměstnanost,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Továrny v souvislosti s rozvojem elektromobility vznikají podle Hataše ve velkém. S tím ale zásadně nesouhlasil předseda Motoristů sobě. „Žádné vznikající zelené fabriky nevidím, to je opravdu absolutní chiméra,“ sdělil.

Připomněl zároveň masivní propouštění v závodech v zahraničí a zavírání továren například firem Volkswagen či Michelin. „Nemusíme chodit do Německa. Firma Adient zavírá fabriky ve Stráži pod Ralskem a v České Lípě,“ uvedl Macinka.

Informace o propouštění jsou však podle Hataše tendenční. „Skandální informace o propouštění jsou trošku tendenční proto, aby se zachovaly stávající byznysy společností, které jsou závislé na ropě a na fosilních palivech,“ míní.

„Pokud vzniknou skvělé inovace, které přinesou jednoznačně konkurenceschopnější nové technologie a ty staré zaniknou, tak je to v pořádku. Ale pokud půjdeme cestou, že budeme něco zakazovat a budeme dotovat věci, které nefungují, tak bych k tomu řekl, že ještě žádná civilizace v historii se ‚neprozakazovala‘ k pokroku,“ řekl Macinka.

X X X

 Švihlíková: Evropa hraje v energiích se špatnými kartami. Zmínila perverzní motivaci od vlády

Evropská unie si musí přiznat, že v energetice nehraje s dobrými kartami, a to vlastní vinou. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Ilona Švihlíková. Na druhé straně USA budou podle ní hrát za prezidentství Donalda Trumpa prim. Ekonomka se rovněž opřela do vlády. „Důchodovou reformou dala perverzní motivaci k mnoha předčasným odchodům do důchodu,“ nechala se slyšet.

Švihlíková se zhrozila nad hodnocením předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ohledně vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA. „Dávala nepokrytě najevo, že by v Bílém domě ráda viděla někoho jiného. Opět ukázka skvělého diplomatického citu,“ rýpla si.

Zmínila i jednu, podle svých slov „neuvěřitelnou“, větu od předsedkyně komise. „Leyenová řekla, že uklidníme Trumpa tím, že budeme odebírat více zkapalněného zemního plynu. Když pak pronesla, že toto zboží je levnější než konvenční plyn z Ruska, málem jsem spadla ze židle. Není to pravda, je podstatně dražší,“ podotkla ekonomka v pořadu K věci.

„Politika rozšiřování těžby fosilních paliv dává USA neskutečnou výhodu nižších cen ropy a zemního plynu,“ upozornila Švihlíková a označila za vtipnou skutečnost, že tento plyn vytěžený frakováním a následně převážený tisíce kilometrů v tankerech bude Evropa odebírat. „To je skutečně ekologické řešení,“ glosovala.

Evropská unie by si podle ekonomky měla přiznat, že v otázce energií a pohonných hmot hraje se špatnými kartami. „Ba co hůř – vlastní vinou. USA budou za Trumpa naopak silnější, jelikož bude vyjednávat pro svou zemi na partnerech maximální ústupky,“ míní.

Perverzní důchodová motivace

Švihlíková ve studiu CNN Prima NEWS hovořila také o důchodové reformě. „Vláda neudělala nic pro to, aby mobilizovala příjmy. Pokud je sociální systém založený na průběžném financování, musím jednotlivé kategorie donutit, aby do něj přispěly,“ řekla.

Ekonomce rovněž vadí, že kabinet Petra Fialy (ODS) si vytyčil jako primární otázku věk odchodu do důchodu. „Registrujeme obrovské množství předčasného odchodu do penze již nyní. Vláda k tomu navíc svou reformou přispěla perverzní motivací,“ sdělila a dodala, že je nutné se zaměřit především na to, proč současný systém nefunguje.

X X X

Mezinárodní trestní soud potvrdil vyšetřování hlavního prokurátora kvůli sexuálním přečinům

Shromáždění smluvních stran, což je orgán Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, dnes potvrdilo, že požádá o externí vyšetřování hlavního prokurátora ICC Karima Khana kvůli jeho „údajnému pochybení“. Khan, který čelí obvinění ze sexuálních přečinů, dnes v prohlášení uvedl, že bude pokračovat v plnění těch svých úkolů, které s jeho vyšetřováním nesouvisí.

Dohledový orgán ICC potvrdil předchozí informaci agentury Reuters o vyšetřování Khana. „Vzhledem ke zvláštním okolnostem této záležitosti, včetně vnímání potenciálních a budoucích střetů zájmů, IOM (mechanismus nezávislé kontroly) uvedl, že nemá námitky proti výjimečnému použití externího vyšetřování,“ uvedla šéfka Shromáždění smluvních stran Päivi Kaukorantaová.

Khan upoutal pozornost širší světové veřejnosti v květnu tím, že požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Vinu odmítá, ale už v říjnu ujistil, že je připraven na případném vyšetřování spolupracovat. Činitelé soudu naznačovali, že by za obviněním, které kontrolní orgán soudu již jednou odložil, mohla být zákulisní činnost izraelských tajných služeb.

Khana letos obvinila jedna z podřízených zaměstnankyň soudu z nepřípustného chování. Prokurátor ji údajně z jiného pracoviště nechal přemístit do své kanceláře. Poté byly podle ní jejich kontakty častější včetně návštěv restaurací. Začal ji také brát na pracovní schůzky a výjezdy. Při jednom z nich jí požádal, aby s ním sdílela postel a také se jí „sexuálně dotkl“, uvedla v říjnu agentura AP s odkazem na text jejího obvinění. Případem, který žena ohlásila začátkem května, se již letos zabýval vnitřní kontrolní orgán ICC, ceskajustice.cz

X X X

Mezinárodní trestní soud potvrdil vyšetřování hlavního prokurátora kvůli sexuálním přečinům

Shromáždění smluvních stran, což je orgán Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, dnes potvrdilo, že požádá o externí vyšetřování hlavního prokurátora ICC Karima Khana kvůli jeho „údajnému pochybení“. Khan, který čelí obvinění ze sexuálních přečinů, dnes v prohlášení uvedl, že bude pokračovat v plnění těch svých úkolů, které s jeho vyšetřováním nesouvisí.

Dohledový orgán ICC potvrdil předchozí informaci agentury Reuters o vyšetřování Khana. „Vzhledem ke zvláštním okolnostem této záležitosti, včetně vnímání potenciálních a budoucích střetů zájmů, IOM (mechanismus nezávislé kontroly) uvedl, že nemá námitky proti výjimečnému použití externího vyšetřování,“ uvedla šéfka Shromáždění smluvních stran Päivi Kaukorantaová.

Khan upoutal pozornost širší světové veřejnosti v květnu tím, že požádal o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Vinu odmítá, ale už v říjnu ujistil, že je připraven na případném vyšetřování spolupracovat. Činitelé soudu naznačovali, že by za obviněním, které kontrolní orgán soudu již jednou odložil, mohla být zákulisní činnost izraelských tajných služeb.

Khana letos obvinila jedna z podřízených zaměstnankyň soudu z nepřípustného chování. Prokurátor ji údajně z jiného pracoviště nechal přemístit do své kanceláře. Poté byly podle ní jejich kontakty častější včetně návštěv restaurací. Začal ji také brát na pracovní schůzky a výjezdy. Při jednom z nich jí požádal, aby s ním sdílela postel a také se jí „sexuálně dotkl“, uvedla v říjnu agentura AP s odkazem na text jejího obvinění. Případem, který žena ohlásila začátkem května, se již letos zabýval vnitřní kontrolní orgán ICC, ceskajustice.cz

X X X

Bývalý účetní lounského soudu stráví ve vězení sedm let za zpronevěru

 Krajský soud v Ústí nad Labem dnes poslal bývalého účetního lounského soudu Josefa Pelce na sedm let do vězení. Muž zpronevěřil přes 16 milionů korun. Vinu přiznal a svého jednání litoval. Peníze z účtu soudu si na své účty posílal nejméně čtyři a půl roku. Jeho manželka u soudu v Ústí řekla, že o ničem nevěděla. Obžalovanému hrozilo až deset let vězení.

Muži hrozilo pět až deset let vězení. Soud zvažoval prohlášení viny. Obžalovaný je osobou netrestanou, bezúhonnou, žil spořádaným životem, což svědčí v jeho prospěch. Prohlášením viny zkrátil průběh trestního řízení, uvedl soud.

„Pro nás je zcela zásadní skutečnost, že se trestné činnosti dopouštěl po dobu více než čtyř let. Pakliže by nebyl odhalen, pokračoval by v trestné činnosti po delší dobu,“ řekla soudkyně Vladimíra Kodatová. V dané době provedl na 780 plateb na svůj účet. „Soud musel zohlednit i výši škody, která není zanedbatelná,“ uvedla. Nelze podle ní odhlédnout od skutečnosti, že se nepřičinil k tomu, aby se škoda nějak významně snížila. Splácí 2000 korun měsíčně a nepracuje. Podle Kodatové účetní očekával, že ho nikdo nechytí, když se tak ale stalo, tak se nepokusil si najít práci. Soud muži uložil trest zákazu činnosti v oboru účetnictví na dobu sedmi let a propadnutí věci.

Pelc řekl, že peníze použil na hazard. Státní zástupce Tomáš Skála navrhoval sedmiletý trest. Podle něj sice obžalovaný doznal vinu a s policií spolupracoval, ale důkazy byly jednoznačné. Obhájce žádal mimořádné snížení pod hranicí trestní sazby, případně o podmíněný trest, protože jeho klient chce peníze soudu splácet. „Je mi to neskutečně líto. Moje priorita je rodina a úhrada škody. Ještě jednou se všem omlouvám,“ řekl v závěrečné řeči Pelc.

Státu způsobil bývalý hlavní účetní Okresního soudu v Lounech podle žalobce škodu 16,194 milionu korun. Muž je nezaměstnaný, splatil 14.000 korun, nějakou částku poslala soudu jeho matka. Policie při domovní prohlídce zabavila osobní auto a telefon.

Pelc uvedl, že si peníze převedl na účet nejprve jako drobnou půjčku s tím, že je vrátí. „Už nevím, na co přesně to bylo, možná na úhradu nějakého dluhu,“ řekl. Hledal prý pak způsoby, jak by mohl peníze vrátit. „Po čtyřech letech jsem rezignoval,“ uvedl. Věděl, že se na zpronevěru přijde, ale myslel si, že peníze do té doby vrátí. Za celou dobu páchání trestné činnosti neposlal ale zpět na účet soudu nic.

Ministerstvo spravedlnosti se o případu dozvědělo od vedení ústeckého krajského soudu, pod který lounský soud spadá. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka po odhalení případu řekl, že i přesto, že nejde o systémovou chybu, pracuje resort na opatřeních, která by znemožnila opakovat podobná selhání jednotlivce. V tomto případě podle něj šlo o sofistikovanou trestnou činnost páchanou od roku 2019, kterou běžné kontroly soudu ani ministerstva financí nemohly odhalit, ceskajustice.cz

X X X

Poslední triumf Anglie. Ze slavné fotky udělali sochu, trofej vyčmuchal pes

 Zachycený je zde skoro celý tým. Anglická zlatá generace. Jedni z nejlepších fotbalistů své doby. Stáří té události nejlépe připomene fakt, že z celé skupinky zůstal naživu jediný. Útočník Geoff Hurst, autor prvního hattricku ve finále mistrovství světa. Muž, který na snímku stojí vedle jásajícího kapitána Bobbyho Moora, ústřední postavy, jež sedíce na ramenou ostatních třímá okřídlenou trofej. Oslavy šampionátu v roce 1966 a osudy s nimi spojené připomene další díl seriálu Slavné fotografie.

Celý okamžik byl pochopitelně o to silnější, že se odehrával na starém londýnském Wembley. První trofej mistrů světa a rovnou doma! Před zraky královny Alžběty II. a jejího manžela Philipa, kteří celému týmu gratulovali mezi prvními.

Dovedete si představit, jaká sláva to byla.

Už dlouhých osmapadesát let ovšem poslední, kterou anglický fotbal zažil.

Trenér Alf Ramsey se raduje s hráči po finále mistrovství světa 1966.

„Cítili jsme šílenou úlevu. Pocity byly mnohem silnější, než jak o nich jako fotbalisté sníte. V této zemi je zná jen dvaadvacet z nás. Pevně věřím v den, kdy přibudou další,“ zasnil se Hurst.

Pro Angličany je ten moment svatý. K historickému úspěchu se upínají, často si ho připomínají.

Slavný moment z oslav si prohlédnete i v bronzové podobě v londýnském Upton Parku, tedy v místech, kde dříve sídlil klub West Ham United, za nějž jak Moore, tak Hurst s dalším spoluhráčem Martinem Petersem tou dobou hrávali.

Kapitán a skvělý obránce Moore má k tomu ještě sólové vyobrazení před novým národním stadionem ve Wembley, kde stojí se založenýma rukama a nohou na míči.

Hlavní motiv ikonického snímku se dostal i na poštovní známky

Šampioni. Sousoší anglických mistrů světa z roku 1966 se nachází v Londýně. Odhaleno bylo v roce 2003.

Oříznutý obrázek, kde zvedá nad hlavu legendami opředenou Zlatou Niké, v té době přejmenovanou na trofej Julese Rimeta, se později ocitl třeba na poštovních známkách.

K tomu se ostatně váže zajímavý příběh, který organizátory už před šampionátem pořádně vyděsil.

Věděli jste, že už tehdy Moore držel v rukou repliku?

Vyměnil mu ji policista, který měl za úkol trofej střežit. Originál tak na oné fotografii nevidíte. Jaké štěstí, že se nakonec vůbec našel.

V roce 1966 předala Alžběta II. po londýnském finále Zlatou Niké kapitánovi domácích. Bobby Moore ji mohl převzít i díky Picklesovi, psí celebritě své doby.

Tři měsíce před šampionátem se totiž ztratil z expozice ve Westminsterském opatství v centru Londýna. Neznámý pachatel vylomil zámek železných mřížových vrat a rozbil také skleněnou tabuli vitríny, v níž soška stála. Ochranka nikde.

Vyšetřujícímu Scotland Yardu tehdy nepomohl ani inzerát, který podal třicetiletý dělník Edward Bletchley a požadoval v něm 15 000 liber v pětilibrových a librových bankovkách za vrácení Niké. Vymýšlel si.

Po sedmi dnech od zmizení ji zabalenou v novinách v parku na londýnském předměstí Norwood vyčenichal při procházce s páníčkem černobílý voříšek Pickles. Stal se zvířecí celebritou, zahrál si v reklamách, získal titul Pes roku i žrádlo na dvanáct měsíců zdarma. I díky němu mohli Angličané převzít z rukou královny originál.

Cenou trofej vyčenichal v parku na předměstí Londýna voříšek Pickles. Stal se zvířecí celebritou a získal i ocenění Pes roku. Na snímku s hrdým majitelem Davidem Corbettem.

Slavná trofej se však nadobro záhadně ztratila před čtyřiceti lety v Riu. Tehdy byla ve vlastnictví Brazilců, kteří ji v roce 1970 získali napořád, když potřetí ovládli mistrovství světa.

U toho byli Angličané také, na šampionátu skončili už ve čtvrtfinále. Mnohem víc ale u nich rezonovala kauza, která tehdy nezdolného Moora navždy poznamenala.

Když se před startem mistrovství světa připravovali v Kolumbii, obvinili v hotelovém obchůdku jejich kapitána z krádeže zlatého náramku za patnáct set dolarů.

„Moore nemá potřebu krást. Pokud by chtěl, koupí si celý hotel,“ argumentoval tenkrát trenér Alf Ramsey. I přesto, že z původního obvinění sešlo a personál se kapitánovi omluvil, při opakovaném pobytu si na Moora počíhala tamní policie s tím, že se objevil nový svědek.

Anglický kapitán Bobby Moore s trofejí pro vítěze mistrovství světa.

Bizarní kauza pokračovala, Moore zůstával v domácím vězení, čtyři dny mohl trénovat jen na zahradě, kde ho hlídali dva ozbrojení strážci. Měl tak sevřený žaludek, že skoro nejedl. Nakonec ho pustili i díky zásahu britské vlády. Na turnaj ale dorazil unavený a vyčerpaný.

Přestože byl úplně očištěn, královna ho nikdy – na rozdíl od spoluhráče Bobbyho Charltona a trenéra Alfa Ramseyho, nepovýšila do rytířského stavu. Zemřel v roce 1993 na rakovinu, bylo mu jedenapadesát.

I díky dvěma sochám a jednomu šikovně zachycenému momentu, který v anglické historii nemá obdoby, ale zůstane nesmrtelný

X X X

Policie navrhla obžalovat manažery zkrachovalé ERB banky včetně hledaného podnikatele Popova

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu navrhli obžalovat čtveřici manažerů z padlé ERB banky. Radiožurnálu to potvrdil státní zástupce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle detektivů manažeři riskantním nákupem dluhopisů způsobili bance škodu 1,4 miliardy korun. Mezi stíhanými je i někdejší majitel banky Roman Popov, po kterém policie stále pátrá.

 Vyšetřování údajných machinací ve zkrachovalé ERB Bance ruského finančníka a matematika Romana Popova je po letech u konce. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat čtveřici manažerů banky včetně Popova. Radiožurnálu to potvrdil státní zástupce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

„Bylo vedeno vyšetřování, které se v určité fázi rozdělilo na dvě trestní věci. V každé této věci jsou stíhány dvě osoby, tedy celkem se jedná o čtyři obviněné,“ napsal Radiožurnálu Klátik. „V obou těchto trestních věcech bylo vyšetřování již skončeno a policejním orgánem byl podán návrh na podání obžaloby,“ potvrdil.

Zda obžalobu podá nebo případně rozhodne jinak, ale zatím státní zástupce Klátik nekomentoval. Jak ale zjistil Radiožurnál z insolvenčního řízení s ERB bankou, insolvenční správkyně ústavu Jiřina Lužová očekává, že by obžaloba měla padnout ještě během podzimu.

„Spis má přes dvacet tisíc stránek a insolvenční správkyně předpokládá, že žaloba ze strany VSZ bude podána v průběhu podzimu,“ píše ve své poslední zprávě z letošního září Lužová.

Samotný Popov přes svého advokáta Petra Vališe vzkázal, že se k případu zatím nechce vyjadřovat.

Rizikový nákup

ERB banka, dříve Evropsko-ruská banka, začala v Česku působit v roce 2008. Banka se soustředila především na ruskojazyčnou klientelu. V roce 2016 přišel ústav po zásahu České národní banky o licenci. Podle kontrolorů ERB banka například nežádala po klientech řádné ručení za půjčky a neprověřovala, jestli dlužníci mají na splácení dostatečně vysoké příjmy. Nefungoval ani systém kontroly proti praní špinavých peněz.

Detektivové z NCOZ se podle dřívějších informací z médií nicméně nezabývali jednotlivými půjčkami, ale zaměřili se konkrétně na jednu transakci, kterou udělalo přímo vedení banky. Konkrétně šlo o investici 1,4 miliardy korun do dluhopisů rakouské realitní společnosti M&A Immo Invest. Na takto velký nákup neměla podle závěrů ČNB banka právo a celá transakce byla riziková.

Právě proto NCOZ obvinila manažery z porušení povinností při správě cizího majetku. Samotné vyšetřování se výrazně zbrzdilo po roce 2020. „Důvodem neskončení vyšetřování je zejména složité vyřizování právních pomocí v Ruské federaci, které po epidemii covidu-19 nyní komplikuje složitá mezinárodní situace,“ vysvětloval vloni v únoru situaci státní zástupce Klátik.

Finančník Popov už v minulosti popíral, že by v bance docházelo k problematickým transakcím a za pád ERB vinil Českou národní banku. Kde se aktuálně Popov nachází není úplně jasné. V České republice je po něm vyhlášeno pátrání. A persona non grata je také v Rusku, kde skončila v insolvenci i jeho další banka – První česko-ruská banka. Ruské úřady po finančníkovi také vyhlásily pátrání přes Interpol. Z jeho databáze byl nicméně nakonec vyřazen.

„Pan Popov byl vyňat ze seznamu osob, které jsou stíhány a mají být zadrženy na základě žádosti Interpolu. Ten důvod pro vynětí byl, že trestní stíhání vedené v Rusku bylo motivováno politicky, a proto Interpol rozhodl, že už nadále nebude evidovat žádost Ruska o zadržení pana Popova,“ popsal už dříve Radiožurnálu Popovův advokát Vališ.

X X X

Totální republikánská moc a nejistota. Tak bude vypadat Trumpův druhý mandát, odhaduje Žantovský

Budoucí americký prezident Donald Trump už je v kontaktu s dalšími světovými lídry, přesto není jasné, co lze od jeho druhého mandátu čekat. „Analyticky nelze dojít k jinému závěru, než že svět bude nebezpečnějším místem,“ usuzuje pro Český rozhlas Plus Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a člen prezidentova poradního sboru pro zahraniční otázky.

 Prezident Trump už hovořil nejen s premiérem Petrem Fialou (ODS), ale podle deníku Washington Post i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ačkoliv to popírá mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i sám budoucí americký prezident.

Michael Žantovský, diplomat, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a dnes člen prezidentova poradního sboru pro zahraniční otázky

„Máme teď problém, že se obvykle spoléháme ve zpravodajství ze Spojených států na mainstreamová média a ta nemají tak silné informační kanály k nově zvolenému prezidentu Trumpovi. Takže nevíme, jestli k tomu rozhovoru skutečně došlo,“ říká Žantovský o hovoru příštího amerického prezidenta s hlavou státu zodpovědného za jednu z největších současných bezpečnostních krizí.

Právě zvolení Trumpa bude mít celkově na světovou bezpečnost podle bývalého diplomata negativní dopad. „Analyticky nelze dojít k jinému závěru, než že svět bude nebezpečnějším místem,“ varuje.

„To souvisí s jednou vlastností Donalda Trumpa, která může být v některých situacích i výhodou, ale v některých je velkou nevýhodu – a to je nepředvídatelnost. A nepředvídatelný svět je nebezpečnější svět,“ pokračuje.

Nepochybně to podle něj má vliv i na konflikt na Ukrajině. „Amerika se klidně může stáhnout z konfliktu Ruska s Ukrajinou, ale to neznamená, že se z něj stáhne Rusko,“ dodává Žantovský a varuje, že Kreml je odhodlaný dosáhnout svých vojenských cílů

„Svět činí bezpečnější, když se velmoci na něčem dohodnou a když s tím velká část mezinárodního společenství souhlasí. Ale od tohoto bodu jsme, myslím, velmi vzdálení,“ soudí.

Amerika s Trumpem v čele

Trumpovo působení ovlivní podle Žantovského Spojené státy, i co se týče vnitřní politiky, Republikánská strana bude mít pravděpodobně moc nad oběma komorami Kongresu a už teď má jistý Bílý dům a vliv v americkém nejvyšším soudu. „Bude to období totální republikánské moci,“ říká.

„Co slyšíme z Trumpova týmu, znamená, že on chce využít této situace, aby prosadil svoji agendu co nejrychleji, co nejenergičtěji a v co největším možném rozsahu. To bude znamenat ve Spojených státech samozřejmě obrovské změny,“ uvádí bývalý diplomat.

Podle něj lze čekat změny migrační a obchodní politiky i politik v oblasti životního prostředí.

„Je možné, že bude docházet i ke změnám, které se týkají pohledu na lidská práva některých skupin a tak dále. A některé z těchto změn se už mohou dotýkat parametrů liberální demokracie, tak jak ji známe. A to už by byla změna velmi závažná,“ připomíná.

Přesto ale nečeká, že by Spojené státy po Trumpově mandátu prošly zásadní změnou. „Myslím, že americký politický systém je velmi robustní a že by se radikálním změnám bránil na celé řadě úrovní,“ věří Žantovský.

X X  X

Expert Handl: Německo musí zastavit imigrační přítok a věnovat se integraci. Chybí lidské kapacity

Německo vyhlíží předčasné volby, po třech letech se totiž rozpadla vládní koalice. Z průzkumu německé agentury Infratest dimap koalice vychází jako historicky nejméně oblíbená. „Na neúspěšnou koalici se díváme s kritikou, strany byly opravdu hodně rozdílné. Problém je, že i další koalice bude velice rozdílná,“ říká v pořadu Jak to vidí… na Dvojce Vladimír Handl z katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy.

„Rozpad vládní koalice se určitě dal čekat,“ říká host pořadu Jak to vidí… „Koalice se neustále hádala, a to omezovalo její akceschopnost. Zároveň si tím zničila image,“ dodává.

Host: Vladimír Handl, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Moderuje: Zita Senková

„Já osobně jsem očekával, že se rozpadne už v červnu, kdy se jí nepodařilo udržet dohodu o rozpočtu. Olaf Scholz se očividně ještě snažil najít nějaký kompromis, ale teď to vybouchlo,“ hodnotí Handl.

Poslední kapka

Poslední kapkou bylo podle odborníka vyjednávání mezi kancléřem Scholzem a ministrem financí Lindnerem, předsedou koaliční strany FDP.

„Jejich jednání se věnovalo navýšení prostředků pro pomoc Ukrajině. Scholz chtěl, aby se otevřela cesta k rozpočtovému balíku, což by znamenalo větší zadlužení Německa,“ vysvětluje Handl.

„Naopak strana liberálů FDP šla do politiky s tím, že mají snižovat zadlužení. Problémem není otázka podpory Ukrajiny. Prostředky, o které šlo, chtěl ale Lindner vzít ze stávajícího rozpočtu, nenavyšovat.“

Protiklady se (ne)přitahují

Z průzkumu německé agentury Infratest dimap vychází koalice jako historicky nejméně oblíbená. Předčasné volby si podle výsledků přeje většina respondentů.

„Na neúspěšnou koalici se díváme s kritikou, strany byly opravdu hodně rozdílné. Problém je, že i další koalice bude velice rozdílná,“ přemýšlí expert. „Opět se budou muset spojit konzervativní liberální pravicové strany s levicovými a zase se bude opakovat něco podobného, snad ale stabilnějšího.“

„O důvěru kancléř požádá v parlamentu zřejmě okolo 18. prosince 2024. Důvěru nedostane, takže bude do 21 dnů rozpuštěn parlament. Následně do 60 dnů musí proběhnout volby. Momentální odhad termínu předčasných voleb je tedy polovina února,“ dodává.

Nepřipravený Olaf Scholz?

„Současný kancléř Scholz byl zvolen právě proto, že se příliš neliší v kultuře a vystupování od své předchůdkyně Merkelové. Má chladnou hlavu, vynikající paměť a je to racionální, schopný a inteligentní politik,“ popisuje odborník.

„Je to člověk, který je schopen vytvářet kompromisy a realizovat běžnou každodenní agendu. Bohužel jeho problém byl ten, že vstoupil do vlády v době, kdy žádná běžná agenda nefungovala. Začala válka a energetická krize, končila pandemie, probíhá klimatická krize. Na tuto nenormální dobu připraven nebyl,“ dodává.

 Otázka imigrace

„Imigrační zátěž je na Německo obrovská, obzvlášť na komunální úrovni,“ popisuje Handl. „Určitým způsobem se integrace v části společnosti daří, samozřejmě ale neustále narůstají problémy v místech, kde je to naopak.“

„Německo musí zastavit momentální přítok, aby se mohlo věnovat integraci,“ upozorňuje a zároveň dodává, že si je Německo vědomé, jak obrovské peníze to stát stojí.

„Na integraci Německo už má postupy ale ne kapacity. Peníze nakonec ani nejsou hlavní problém, problémem jsou lidské kapacity. Chybí učitelé, zdravotní personál, učitelé německého jazyka.“

„To je problém, který nevyřeší další rozpočtová položka,“ ukončuje Vladimír Handl myšlenku.