Půlrok pomoci Ukrajině stojí ČR 12,6 miliardy. Klaus: Je to válka USA, Anglie proti Rusku, šetřit mld. ČR

 Stát, obce a kraje vydaly ke konci července na zvládání ukrajinské uprchlické krize 12,6 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 10,5 miliardy korun. Nejvíce šlo na sociální dávky a další výdaje ministerstva práce a sociálních věcí, a to 6,3 miliardy korun. Sdělilo to ministerstvo financí. Podle ministryně obrany Černochové ČR Ukrajině poskytla vojenský materiál za 3,8 miliardy korun.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. ČR přijala na počet obyvatel nejvíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra vydalo běžencům přes 415 tisíc víz k ochraně. Část z uprchlíků se už vrátila do vlasti. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280 tisíc až 300 tisíc běženců.

Podle ministerstva práce Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách za půl roku od začátku ruské invaze 5,9 miliardy korun. Domácnostem v ČR stát na ubytování příchozích přispěl částkou 846 milionů korun.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) na konci června náklady na péči o běžence odhadovala na 3,9 miliardy korun. Menší pojišťovny evidují dosud náklady v jednotkách či nižších desítkách milionů Kč. VZP měla v polovině srpna mezi uprchlíky 349 tisíc pojištěnců.

Na adaptační a jazykové kurzy, které provozuje přes 400 organizátorů, si organizace rozdělily podle ministerstva školství zhruba 300 milionů korun. Peníze měli organizátoři vyčerpat na aktivity do konce srpna, od září do prosince ministerstvo počítá s 200 miliony korun.

V dubnu přitom ministerstvo na skupiny pro uprchlíky ve věku od tří do patnácti let vyčlenilo 1,25 miliardy korun a na kurzy češtiny pro běžence ve věku čtrnácti až osmnácti let 150 milionů korun. Úřad pak ještě vypsal další dotační program se 100 miliony korun na podporu prázdninových jazykových kurzů pro děti ve věku šest až osmnáct let.

Na počátku dubna odhadl ministr financí Zbyněk Stanjura, že celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny budou zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Ke konci května činily výdaje spojené s uprchlickou krizí 7,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.

 Vedle peněz na zvládání uprchlické vlny z Ukrajiny stát pomáhá Ukrajině s vyzbrojováním. Kromě zbraní však poskytuje i materiální a humanitární pomoc.

V humanitárních sbírkách a sbírkách na zbraně pro Ukrajinu Češi od začátku ruské invaze poslali víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Nejvíc peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy korun.

Do celkových výdajů ještě nejsou zahrnuty výdaje obcí a krajů za červenec. Řádově jde o desítky milionů korun. Bilance za první půlrok od napadení Ukrajiny ruskými vojsky zatím není uzavřena.

ČR darovala vojenský materiál za 3,8 mld

Podle ministryně obrany Jany Černochové Česko poskytlo Ukrajině za půl roku války vojenský materiál za 3,8 miliardy korun a pomáhá také raněným vojákům. Podrobnosti o podobě darů, které na Ukrajinu putují, ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů tají. Vedle vládní pomoci se do zásobování ukrajinské armády zapojily i české firmy.

„Nadále platí, že dokud válka na Ukrajině neskončí, nebudeme žádné detaily naší pomoci v podobě vojenského materiálu z bezpečnostních důvodů komentovat. Ale nadále dodáváme vojenský materiál, přičemž garantuji, že nejde o nic, co by česká armáda postrádala,“ uvedla Černochová.

I když ministerstvo podobu dodávaných zbraní nekomentuje, informace o některých dodávkách se do médií dostaly. Americký ministr obrany Lloyd Austin například v květnu na tiskové konferenci řekl, že Česká republika věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy. V dalších týdnech se pak na sociálních sítích nebo v médiích objevily fotografie a videa, které jejich nasazení dokumentovaly, a to včetně bojových helikoptér Mi-24/35. U některých záběrů ale není možné určit, zda používané zbraňové systémy pocházejí ze skladů armády nebo soukromých firem.

Náměstek ministryně Tomáš Kopečný v květnu uvedl, že Česko patří mezi pět největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu. Zdůraznil, že vojenská pomoc z České republiky odcházela již v době, kdy ostatní země nad dodávkami váhaly.

Kromě vládních zásilek se na zásobování ukrajinské armády podílejí i soukromé české firmy v rámci své výroby. Již na počátku války se k dodávkám na Ukrajinu přihlásily třeba skupina Czechoslovak Group nebo společnosti STV Group a Meopta. Část z materiálu, který do Ruskem napadené země putovala, zaplatila sbírka pořádaná ukrajinským velvyslanectvím. Na jeho účtu se od lidí i firem sešlo přes 1,2 miliardy korun. Nemalé peníze na nákup zbraní a munice od českých společností přišly podle dostupných informací i z ciziny.

Před dvěma týdny se v Kodani konala dárcovská konference, na které Česko představilo asi 50 průmyslových projektů, které je český obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících nebo letech realizovat. Dárcovské země by mohly nyní poskytnout peníze, aby bylo možné zvýšení českých výrobních zbrojních kapacit zaplatit.

X X X

Na Ukrajině ‚hoří čtyři vagony.‘ Nejméně 15 mrtvých si vyžádal ruský útok na ukrajinské nádraží v Čaplyne

Nejméně 15 mrtvých a 50 zraněných si vyžádal ruský útok na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ve středu na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura Unian doplnila, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak, hoří čtyři osobní vagony.

 „Právě jsem dostal zprávu, že v Dněpropetrovské oblasti ruská raketa zasáhla přímo vagony na nádraží Čaplyne, čtyři osobní vagony tam teď hoří. Zabito bylo nejméně patnáct lidí a asi padesátka byla zraněna. Záchranáři zasahují. Ale bohužel počet obětí ještě může vzrůst,“ uvedl Zelenskyj podle agentury Unian.

Ukrajinský prezident již informoval Radu bezpečnosti OSN o nejnovějším ruském útoku, jehož bilance podle hlavy státu zprvu činila dva mrtvé a pět zraněných.

„Takto žijeme každý den. Tak se Rusko připravilo na toto zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ řekl Zelenskyj.

Ruská armáda zasáhla místa i ve třech dalších okresech v oblasti. Východně od města Dnipro po zásahu obytného domu ve středu odpoledne zemřelo jedenáctileté dítě, uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Ze sutin vyprostili záchranáři další dvě děti, které přežily.

Dvě rakety ve středu zasáhly i kritickou infrastrukturu v Chmelnycké oblasti, uvedl oblastní šéf Serhij Hamalij. Požár se podle něj podařilo hasičům dostat pod kontrolu, informace o možných obětech se podle něj zjišťují.

Terčem ostřelování byla podle ukrajinských úřadů také Žytomyrská oblast na severozápadě země.

Ukrajina ve středu slaví výročí své nezávislosti. V předvečer svátku se objevila varování před nebezpečím ruských raketových útoků, úřady proto zakázaly hromadné akce. Ve středu také uplynulo přesně půl roku od vpádu ruských vojsk, kterým začala válka Ruska proti Ukrajině.

Zelenskyj zdůraznil, že jedině ukrajinské vítězství ve válce s Ruskem ochrání zbytek světa od ruských válečných zločinců. „Jestli nezastavíme Rusko vítězstvím Ukrajiny, pak se ruští zabijáci objeví i v dalších zemích, v Evropě, Asii, Africe, Latinské Americe,“ varoval podle agentury Ukrinform ukrajinský prezident.

„Není válečných zločinů, kterých by se Rusko na Ukrajině nedopustilo,“ řekl. Zdůraznil, že právě teď se na Ukrajině rozhoduje o budoucnosti světa a o tom, zda nějaká budoucnost vůbec bude.

X X X

Lipavský předvolal velvyslance Ruska kvůli obvinění Černochové z terorismu

Ministr zahraničí Jan Lipavský rozhodl o předvolání ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Náměstek ministra Jaroslav Kurfürst se důrazně ohradil proti obviněním Ruska vůči Česku na Radě bezpečnosti OSN. Lipavský to uvedl na Twitteru. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý obvinil ministryni obrany Janu Černochovou z podpory terorismu.

 Náměstek se podle Lipavského „důrazně ohradil proti nehorázným a lživým obviněním Ruska vůči ČR“ v Radě bezpečnosti OSN. „Pokud chce Rusko mluvit o terorismu podporovaném státem, ať si zamete před vlastním prahem,“ uvedl ministr.

Něbenzja Černochovou obvinil kvůli jejímu vyjádření po sobotním atentátu, při němž zemřela Darja Duginová, dcera ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina.

 Ministryně obrany v neděli na Twitteru reagovala slovy, že jí není líto dcery ani truchlícího otce, ale naopak tisíců lidí „zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie“.

„I když necháme stranou morálku, kterou u našich západních kolegů už dávno nahradila rusofobie, jsou vyjádření Černochové v jádru otevřenou podporou a oslavou teroristického útoku proti naší občance,“ prohlásil v úterý Něbenzja při jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky.

Černochová v úterý velvyslancova obvinění odmítla, je podle ní zásadní rozdíl mezi „oslavou teroristického útoku“ a vyjádřením „nelítosti nad úmrtím fašistické propagandistky“ veřejně vyzývající k okamžitému vyhlazení Ukrajinců.

„Podle nikým neuznaného loutkového režimu v Doněcku tady cvičíme teroristy. Já pro změnu terorismus údajně schvaluji. Lepšího potvrzení účinnosti naší pomoci Ukrajině se těžko dočkáme,“ napsala Černochová v úterý redakci iDNES.cz

Pokračovala: „Jestli v Rusku oplakávají úmrtí válečných štváčů, vyzývajících k vraždění a vyhlazování občanů sousedního svobodného národa (Ukrajiny), který bezprecedentně a bezdůvodně napadnou a masově tam vraždí jejich nevinné děti a další civilisty, vypovídá to o nich úplně všechno. Jsou to vrazi a zločinci, vůči kterým nemáme mít lítost. Stejně jako neoplakáváme Hitlera, Stalina, Heydricha…“, uzavřela ministryně obrany.

Rusko dál kritizuje výroky Černochové

Ruským novinářům ve středu řekl tajemník tamní bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, že žádná civilizovaná země by neměla ignorovat veřejnou podporu terorismu svými politiky.

„Rusko vychází z toho, že ani jedna civilizovaná země, bez ohledu na její politický kurz, nemá právo ignorovat veřejné schvalování terorismu, a tím spíše pocházející od vysoce postaveného státního činitele,“ řekl Patrušev podle ruské státní agentury TASS.

Podle britských vyšetřovatelů to byl právě on, kdo jako šéf tajné služby FSB posvětil, zřejmě s vědomím prezidenta Vladimira Putina, operaci s cílem zabít bývalého důstojníka FSB Alexandra Litviněnka izotopem radioaktivního polonia 210, které mu v listopadu 2006 v londýnském hotelu Millennium přimíchali do čaje ruští agent.

X X X

SRBOVÉ  LITUJÍ  DUGINOVÉ,  PŘÍTELEM  SRBSKÉHO  NÁRODA

V Bělehradě se objevil portrét Duginové. Srbové ji mají za přítele

Zabitá ruská nacionalistka a dcera prokremelského ideologa Alexandra Dugina Darja má nyní v Bělehradě svůj portrét. K výtvarnému dílu vyvedeném na zdi pod mostem se přihlásila srbská krajině pravicová skupina, podle níž byla Duginová „velikým přítelem srbského národa“. Ruska zemřela minulý týden při bombovém atentátu.

 Malba se objevila v úterý večer pod jedním z bělehradských mostů přes řeku Sávu. Vedle portrétu Duginové na pozadí ruské a srbské vlajky zanechali jeho tvůrci nápis v ruštině: „Ruská smrt je dívka, která odchází do nebe, bílé copánky a srpnové deště“. Pod samotnou malbou hořela svíčka.

K dílu se přihlásila neformální skupina Národní patrola. Na Telegramu uvedla, že Duginová byla „velikým přítelem srbského národa“.

Srbští nacionalisté často na zdech vyobrazují osobnosti, které považují za hrdiny, připomněla stanice N1. V uplynulých měsících zaměstnával srbskou metropoli spor o malbu věnovanou bývalému generálu Ratku Mladičovi. Odpůrci muže odsouzeného za válečné zločiny malbu opakovaně překryli barvou, zatímco jeho ctitelé ji následně obnovovali.

Dcera ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina zemřela v sobotu, když explodoval její vůz. Ruská tajná služba FSB z její smrti obvinila ukrajinské zpravodajské služby, což Kyjev odmítá.

Duginová plně podporovala ideologii svého otce a byla jeho pravou rukou, své články psala pro prokremelskou stanici RT a nacionalistickou televizi Cargrad. Budovala si také vazby na evropská krajně pravicová hnutí.

Srbsko patří k nejvíce proruským zemím v Evropě. V průzkumu institutu NSPM z konce června téměř čtvrtina respondentů uvedla, že Rusko by mělo být hlavním zahraničně-politickým partnerem této balkánské země. Je to více než v případě Evropské unie, které dalo přednost pouze zhruba 21 procent Srbů.

Srbsko je také jednou z mála evropských zemí, které se odmítly připojit k západním sankcím vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Podle sondáže protiruské sankce odmítá 84 procent obyvatel.

X X X

ŘECKO  STAVÍ  PLOT  NA  HRANICÍCH  S  TURECKEM  PROTI  MIGRANTŮM,  JAK  BUDE  ŘEŠIT  MIGRACI  OSN?

Migranti proudí vyschlou řekou. Řecko postaví plot na celé hranici s Tureckem

Řecká vláda se rozhodla prodloužit plot na pozemní hranici s Tureckem po celé její délce, navýší počet strážců a zároveň posílí elektronickou ochranu. Důvodem je rostoucí počet migrantů, kteří do Řecka vstupují právě v této oblasti.

 Velkou část hranice tvoří řeka Evros. Její hladina je nyní v době sucha na velmi nízké úrovni, takže se dá snadno přejít. Podle vyjádření ministra civilní obrany Takise Theodorikakose se jen v srpnu pokusilo do Řecka z Turecka ilegálně dostat na 25 000 migrantů.

Na pozemní hranici Řecka s Tureckem, která je dlouhá asi 200 kilometrů, řecká vláda už před několika lety postavila plot v délce téměř 40 kilometrů. V příštích týdnech vláda vyhlásí výběrové řízení na postavení dalších 80 kilometrů a v delším horizontu plánuje rozšíření bariéry po celé délce pozemní hranice.

Vláda v úterý také rozhodla o modernizaci vybavení na hranici, včetně dronů a kamer. Do podzimu by tam rovněž měla dorazit posila 250 pohraničníků, kteří nyní procházejí výcvikem.

„Každý den řecké bezpečnostní složky řeší výjimečně obtížnou úlohu, kterou ještě více komplikuje turecká strana, jež systematicky přispívá k přechodu migrantů do Řecka,“ řekl Theodorikakos televizi ANT1. Podle něj turecké úřady migrantům, kteří pocházejí zejména ze Sýrie, dávají na výběr, že se buď vrátí domů, nebo půjdou přes hranice do Řecka. Ministr také řekl, že řecké úřady nebudou dělat „převozníky pro pašeráky, kteří dávají zoufalým lidem falešné naděje“.

Řecko a Turecko se dlouhodobě vzájemně obviňují z porušování práv migrantů na společné hranici. Athény Ankaru kritizují, že nedostatečně brání ilegálním přechodům z Turecka do Řecka, čímž porušuje dohodu s Evropskou unií, za niž dostala peníze. Ankara tvrdí, že řecká policie nelegálně zahání migranty zpět na turecké území.

Řecká vláda v úterý rozhodla i o navýšení rozpočtu na vybavení pobřežní stráže, která hlídá hranice s Tureckem v Egejském moři. Tam podle deníku Kathimerini přeplouvá denně v poslední době až čtyřikrát více migrantů, někdy jich je za den i 700. Řecko požádalo o finanční pomoc Evropskou unii, pokud peníze nedostane, bude ochranu hranic financovat ze svých zdrojů, napsal deník Kathimerini.

Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) překonalo letos pozemní hranici z Turecka do Řecka na 3 500 migrantů, přičemž za celý loňský rok to bylo 4 830 běženců. Přes moře na řecké ostrovy v Egejském moři letos připlulo už více migrantů než za celý loňský rok – letos jich dorazilo už na 4440, loni to bylo od ledna do konce roku podle UNHCR 4 330 běženců.

X X X

EKONOMKA  MATESOVÁ:  ENERGIE  SE  NEZDRAŽUJE  JEN  VÁLKOU  ZÁPADU  PROTI  RUSKU

Za růst energií může primárně válka na Ukrajině až v posledních dvou měsících, říká ekonomka Matesová

Uběhlo půl roku od zahájení ruské invaze na Ukrajině. Odpovědí západu byly ekonomické sankce, přesto dnes ruská ekonomika stále drží. Česko však čelí více než 17 procentí inflaci, ceny energií neustále rostou. Jaké jsou pravé dopady války na Ukrajině a v jaké míře by inflace nastala i bez ní? Může být obnova Ukrajiny ekonomickou šancí? Ve vysílání Radiožurnálu odpovídala ekonomka a bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová.

 V Česku zažíváme více než 17 procentní inflaci. Neskutečným způsobem vzrostly a dál rostou především ceny energií. Do jaké míry je to opravdu důsledek války na Ukrajině? Nesvádějí se na válku věci, ke kterým by došlo, i kdyby válka nebyla?
Donedávna, řekněme do poloviny letošního roku, mělo v českém prostředí obrovský vliv na výši inflace veliké nalití peněz do ekonomiky v minulých letech, a také do jisté míry, zejména v loňském roce, špatná regulace energetického trhu viz případ Bohemia Energy a dalších distributorů.

A potom se to týkalo celé Evropy a její politiky přechodu na obnovitelné zdroje a její naivní spoléhání na plyn jako na transformační médium, než budeme mít dost obnovitelných zdrojů.

V poslední době už je to ale dominantně výsledek války Ruska proti Ukrajině, přesněji řečeno ruské manipulace s cenami plynu tím, že zavírá kohouty některým zemím, některým na pár dní, některým dlouhodobě.

A ono to není už jenom Bulharsko, Polsko, Finsko, pobaltské země, to je také Francie, a dramatické snižování průtoku plynu třeba do Německa opakovaně, což velmi znejišťuje trhy, a cena plynu roste do výšin, které jsme nikdo ani nečekali. Čili to je záměrná manipulace.

Naneštěstí také Evropa, zcela naneštěstí, má cenovou politiku ustanovení cen elektřiny založenou na plynu. Na tom plynu, jehož ceny rostou nejvíce.

Přestože u nás se skoro všechna elektrická energie produkuje z jiných zdrojů než z plynu a v mnoha jiných evropských zemích také. Takže v rostoucí míře a už dominantně v posledních dvou měsících je to výsledek války.

Pokud válka potrvá delší dobu, a náznaky jsou takové, že to je dost reálná varianta, jaké další ekonomické důsledky to bude mít? Na co se ještě máme připravit?
Pokud bude Rusko dál manipulovat s cenami potravin tím, že zabraňuje vývozu důležitých komodit z Ukrajiny – Ukrajina je obrovský dodavatel pšenice, kukuřice, zejména slunečnicového oleje obecně do Evropy, jižní Asie, ale hlavně do Afriky, některé země na ni reálně spoléhají.

Ano, to může působit další nárůsty cen potravinářských surovin, které si chudé africké země nemohou dovolit, a způsobí to tam obrovskou dluhovou krizi, ale taky obrovskou společenskou krizi, a to může vyvolat velkou migraci.

Účinnost sankcí

Jednou z odpovědí západu na ruskou invazi byly a jsou ekonomické sankce, přestože přicházely další a další balíčky, ruská ekonomika se po půlroce nezhroutila. Jak je to možné?
No tak nezhroutila, Ruská ekonomika není životní úroveň v Moskvě a Petrohradu. Zbytek země je na tom naprosto jinak a lidé jsou zvyklí žít v podmínkách, ve kterých by u nás už nikdo nežil. V podstatě v podmínkách, já nevím, u nás možná srovnatelných s 50. lety, ale spíš ani to ne.

Kromě toho nemůžeme opravdu věřit ruským informacím, které Rusko o sobě vypouští, ale sem tam se dostane ven i z ruských zdrojů nějaká realistická informace.

V polovině dubna guvernérka ruské centrální banky upozorňovala na to, že už od třetího čtvrtletí letošního roku bude mít ruská ekonomika obrovské problémy. Pak to více vysokých ekonomických představitelů zopakovalo v červnu na petrohradském fóru. Čili to jsou samotní vysocí představitelé ruské ekonomiky, ruského státu.

Týden předtím, na začátku června, Státní duma schválila převzetí kontroly vlády nad všemi bankovními účty.

To není jenom prolomení bankovního tajemství, to je dopad cen na disponibilitu na účtech a taky informací, které mohou nezávisle chodit o účtech, čili svět už se velmi těžce dozvídá o tom, jak na tom ruská ekonomika skutečně je.

Ale 19 předních ekonomů z Yaleovy univerzity, velmi prestižní univerzity, si dalo obrovskou práci a publikovali v tomto měsíci studii, která říká: ruská ekonomika klesne už letos o desítky procent a bude klesat dál. Očekávají pokles případně až o 40 % v blízké době, než válka skončí.

Proti stavu před zahájením agrese proti Ukrajině, čekají propad o 30 let v ruské ekonomice a jako hlavní důvod vidí jednak odchod západních firem, které se obrovským podílem podílely na hrubém domácím produktu Ruska, a také nedostupnost technologií, které Rusko potřebuje pro svůj vlastní průmysl, i pro těžební průmysl a samozřejmě pro vojenskou operaci.

Čili ruská ekonomika je ve velikém problému, ale ruskou populaci to pravděpodobně nevyprovokuje k tomu, aby se obrátila proti svému vedení.

Obnova jako příležitost

Čeští politici mluví o tom, že obnova Ukrajiny po válce může být ekonomickou příležitostí pro Česko, pro české firmy, pro českou ekonomiku. Jak velká ona příležitost z vašeho pohledu je a kterým oborům v Česku to může pomoci nejvíc?
Příležitost to bude obrovská, až válka skončí. Ale je třeba říct, že jedna věc je pomáhat v udržení provozuschopnosti Ukrajiny, aspoň tak, aby dokázala něco produkovat a aby udržela společnost. Jsou třeba školy, školky, aby děti mohly chodit do škol, do školek, doprava.

A druhá věc je potom opravdu ekonomická rekonstrukce. Aby k ní došlo, tak musí být válka skončená, protože velké peníze investorů nepůjdou do území, na kterém se ještě bojuje.

Kromě toho říkají i ukrajinské zdroje, že některé části Ukrajiny tam, kde se bojuje, frontové linie, jsou tak zničené, že jsou v podstatě neobnovitelné, že obnova tam bude moct být až za mnoho desítek let.

Naštěstí Ukrajina je obrovská země a takto postižená území, zaminovaná, těžce kontaminovaná, jsou malou částí Ukrajiny. Pokud jde o příležitost ekonomickou, to je obrovská příležitost.

Evropa potřebuje a bude potřebovat přestěhovat mnoho svého průmyslu, který nyní dodával do evropského trhu a evropským výrobcům z Číny, někam blíž. Ukrajina z tohoto hlediska má i výbornou příležitost pro to, aby se tam vybudoval dodavatelský průmysl pro subdodávky.

Bude potřeba obnova mnoha ukrajinských měst a ta města mohou být založena od základů tak, jak to potřebuje 21. století, a ne 19. nebo 18. anebo ani 20. Čili tam je prostor skutečně pro každou oblast, pro všechna odvětví, od školství pro těžký průmysl.

X X X

EXŘEDITEL  JANEČEK:  ODSTRANIT  NEDOSTATKY  ENERGIE  POTRVÁ  DLOUHO

Janeček: Odstranit příčiny energetické krize potrvá léta.

Vysoké ceny energií s námi po nějaký čas určitě vydrží, ale je otázka, na jak dlouho. Podle bývalého ředitele Pražské plynárenské Pavla Janečka může trvat léta, než se příčiny krize podaří odstranit. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Dle jeho mínění navíc někteří vysocí činitelé postupují nesprávně, čímž mohou krizi ještě prodloužit.

Janeček ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil, že vysoké ceny energií předpovídal už několik měsíců dozadu. Vysvětluje to kroky zejména ve Francii a Německu. Francouzi se totiž z výrobní a exportní země, co se týče elektřiny, stali zemí importní, tudíž i oni mají doma nedostatek. Za klíčové pak považuje odstranění příčin krize. „Pokud se nám pořadí odstranit příčiny vysokých cen, tak ta dlouhodobost může být relevantní,“ zmínil odborník.

Janeček dále zmínil, že do hry vstoupilo plno různých aspektů, ale mezi nimi je mimo jiné i panika, která dle jeho slov tvoří „velkou část“. Nejde však ani zdaleka o jediný faktor. „Podívejte se na to, jak německý ministr hospodářství (Robert) Habeck jedná, když v minulém týdnu oznámil, že není důvod zastavit odstavování jaderných elektráren v Německu. Pokud je tohle ten systém odstraňování příčin, tedy že neodstraníme nic, tak problém jen prohlubujeme,“ pokračoval Janeček.

Uzavírání jaderných elektráren podle něj navíc povede pouze k tomu, že místo toho se budou obnovovat tepelné elektrárny, tedy ty, jejichž dopad na životní prostředí a potažmo i na zdraví lidí je mnohem horší. Janeček upozornil, že v sobě navíc nesou i velké karcinogenní riziko.

K cenám energií v pořadu 360° promluvil i hlavní ekonom finanční skupiny Natland Petr Bartoň. „Tyto ceny nebudou navěky, nicméně můžou být na delší čas,“ zmínil na úvod ekonom. Že by však Češi už během příštího roku museli za energie platit desetinásobek dřívější ceny z období před začátkem války na Ukrajině, nehrozí. „Cena na příští rok už byla nasmlouvaná za nižší ceny,“ vysvětlil Bartoň.

I on zmiňuje, že velký problém v oblasti elektřiny je fakt, že Francie zavírá velkou část svých jaderných elektráren. „Zatímco Německo je klíčem k evropské otázce plynu, tak k elektřině je to Francie. Zavřela své továrny, mnohé jsou v katastrofálním stavu,“ zmínil Bartoň s tím, že francouzské jaderné elektrárny trpí kvůli dlouhodobému zanedbání údržby. A právě zavírání těchto míst se může velmi tvrdě projevit na ceně i dostupnosti elektřiny jinde.

 Pomůže Čechům úsporný tarif?

Ve vysílání CNN Prima NEWS se hovořilo i o vládním úsporném tarifu z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, kterému šéfuje Jozef Síkela (za STAN). Bartoň zmínil, že dobrou, ale i špatnou stránkou na tarifu je, že je víceméně paušální pro všechny. „Teď se zdá, že je vláda až pyšná a hrdá na to, že se každému dá stejně, a nevnímá to jako zápor. To je z ekonomického pohledu špatně,“ uvedl ekonom.

Paušálnost příspěvku podle jeho slov ubírá nejvíce potřebným, kteří ve finále obdrží méně. „Ekonomové aspoň ocení, že se nesáhlo na ceny energií,“ dodal Bartoň s dovětkem, že vysoké ceny naopak udrží poptávku obyvatelstva na uzdě.

Janeček oproti tomu řekl, že je potřeba zastropovat ceny elektřiny. „V případě, že vláda nezastropuje ceny, tak se dostaneme do téměř neřešitelné situace zejména v průmyslu. Oceňuji tarif, ale neřeší ‚ičaře‘ (živnostníky, pozn. red.) a firmy,“ vysvětlil bývalý šéf Pražské plynárenské. Ten dále doplnil, že společnosti bohužel nedostanou fixní cenu energií pro své provozy, tudíž jde o neplánovanou věc.

X X X

HÁDKY  POLITIKŮ   NEŘEŠÍ  VELKÉ  POTÍŽE  LIDÍ  A  FIREM,  PREMIÉR  MLČÍ

Hádka o příčinu zdražování: Kupka a Fiala se překřikovali kvůli válce a Green Dealu

Na tom, co stojí za krizí, se kterou se nyní potýká Česká republika, se v pořadu 360° neshodli místopředseda hnutí Radim Fiala (SPD) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zatímco podle vládního zástupce lze nynější situaci připsat invazi na Ukrajině, podle opozičního politika stojí za vysokými cenami energie Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, kterou iniciovala Evropské komise.

„Je zřejmé, že na tuhle situaci žádný stát nemůže reagovat tak, aby dokonale zaplatil výkyv energií, který způsobila ruská invaze na Ukrajinu. To je ten pravý důvod,“ sdělil Kupka jasně. Ohrazoval se tak proti kritice opozice, která často namítá, že vláda používá válku jako argument na cokoli.

 „Green Deal je pravá příčina zdražování. Cena energií se začala zvyšovat už před válkou,“ oponoval ostře Fiala. Podobný argument nedávno vznesl i prezident Miloš Zeman, který sdělil, že jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus.

Ukrajinu jsme si nevymysleli

„Největší vliv měla válka. Pokud chceme ven z problémů, musíme zjistit, jak využívat další zdroje. Ani já, ani vy jsme si útok na Ukrajině nevymysleli. A to je hlavní důvod zdražení,“ oponoval místopředseda ODS. A kabinet Petra Fialy (ODS) podle něj udělal řadu užitečných kroků.

„Shodnou se na tom všichni, kdo rozumí energiím i ekonomice,“ obhajoval kroky vlády. Koalice nyní například schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun.

„Píší mi firmy, majitelé pivovaru apod. a ptají se, jak dlouho to ještě bude trvat, proč s tím nic neděláme,“ kritizoval dále předseda poslaneckého klubu SPD. Nelíbí se mu, že na pomoc firmy nedosáhnou. Zároveň dodal, že vládní zástupci neřeší inflaci, a obává se tak zhroucení státního rozpočtu.

„Lidé nám vyčítali, že jsme šetřili, ale kdybychom to neudělali, tak by schodek rostl víc. To by se ohrozil rating, navýšily by se úrokové sazby. Česká republika je sice, co se týče zadlužení, na dobré pozici, roste to ale dramaticky,“ dodal Kupka.

X X X

VEDLE  PLYNU,  ROPY,  ENERGIE  ČR  CHYBĚJÍ  I  HNOJIVA

Trápíme se plynem a ropou, ale jde i o hnojiva. Aby mělo osm miliard lidí co jíst, připomíná ekonom Hnát

Dopady války na Ukrajině budou značné, mohou mít podobu politických nepokojů i neefektivních vlád, myslí si prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát. To ale podle něj neznamená, že se z nejistoty svět nedokáže vzpamatovat. „Chybí někdo, kdo by nám vysvětlil, že to všechno můžeme překonat, a ukázal, že to jde,“ soudí.

„Globalizace je dnes konglomerátem tří hlavních tendencí: ekonomické, politické a technologické. Hodně jsme věřili v ekonomiku. Mysleli jsme si, že politická rizika už nejsou tak důležitá. Věřili jsme, že nás technologie ze všeho dostanou. Vladimir Putin a jeho akce na Ukrajině nám ukázaly, že přece jen je politika neméně důležitá. Z toho ale mohou být politické nepokoje,“ uvažuje prorektor Hnát.

Největší riziko vidí v chudých zemích. „My se tady trápíme plynem a ropou, ale ono jde také o hnojiva. O to, aby lidé měli co jíst, což bude daleko více trápit subsaharskou Afriku než nás,“ vysvětluje.

Že by v důsledku války mohlo dojít k politické nestabilitě v zemích západní Evropy nebo USA, ekonom neočekává. „Ale bude to zklamání z globalizace, a to tak v polovině západních společností. Ať už u voličů Donalda Trumpa nebo těch, kteří podporovali brexit.“

„Globalizace v lidech prostě vyvolává dojem, že nemohou využít příležitosti, které dostávají. A těchto zklamaných je tolik, že volby dopadají 50 na 50, takže se dělají různá opatření. Při další eskalaci, nejistotě a velké inflaci z toho všeho mohou být velice nepříjemné politické konsekvence,“ naznačuje.

Nejrizikovější je podle něj situace ve Spojených státech. „Sleduji je s obavami: společnost je tam velmi polarizovaná a stačí málo, aby to přerostlo v něco horšího. Je to určitá krize leadershipu, nechci říkat vůdcovství, protože to slovo je trošku zprofanované. Týká se to samozřejmě i Česka,“ naznačuje ekonom.

Nenahraditelná hnojiva?

Za svými slovy z března letošního roku, že „Rusko není žádný ekonomický gigant, ale jeho strategická úloha je v mnoha ohledech nezastupitelná“, si Hnát stojí i dnes.

„Řekl bych, že nejde ani tolik o ropu a plyn, ale spoustu chemických prvků. Někdy máme pocit, že globalizace je o velkých technologiích. Podle vědců je ale zásadním komponentem světové ekonomiky dusík, který potřebujeme ke hnojení polí a nakrmení osmi miliard lidí. Plyn nahradíme, ale hnojiva a obecně plodiny bez Ruska a Ukrajiny, které je nevyvezou, nezasejí, nepohnojí, prostě nenahradíme. Stejně tak spousty prvků, které budeme potřebovat pro naši v uvozovkách zelenou tranzici,“ načrtává.

V souvislosti s Green Dealem upozorňuje, že technologicky není možné ani do roku 2050 tak významně snížit naši fosilní závislost.

„Nové technologie sice vznikají, ale nebude to tak rychle. A možná, pokud budeme tlačit na cíle tímto způsobem, si způsobíme problémy, které budou pro Evropu zásadní. Něco jiného je finanční taxonomie Green Dealu, kde už na to firmy, banky, investoři reagují a má to reálné dopady. Odkládat to není možné. Je to v podstatě hlavní trumf, na který současná Evropská unie vsadila svou existenci. A když hlavní trumf začneme brzdit při prvním zádrhelu, ztratíte legitimitu,“ míní ekonom.

X X X

DRUHÝ  DOZIMETR  V  PRAZE?

 Další pražská kauza, nebo předvolební útok? Zástupci Spolu hovoří o druhém Dozimetru

Předvolební boj začíná v Praze nabírat na obrátkách. Koalice Spolu ve středu představila nové důkazy v takzvané kauze Dozimetr II, která se točí kolem bývalého náměstka Petra Hlubučka a údajně předraženého prodeje pozemků v Lysolajích. Lídr kandidátky Bohuslav Svoboda (ODS) společně s radní Hanou Marvanovou také zmiňovali lídra kandidátky Praha sobě Jana Čižinského, jenž podle nich pro podezřelý převod majetku několikrát hlasoval. Čižinský však oponuje, že Marvanová převrací fakta a sami politici koalice Spolu mají máslo na hlavě.

Vše dovoleno.

„Musím s překvapením konstatovat, že tady máme nové šíbry. Novou skupinu lidí, kteří se pokouší peníze občanů používat sami pro sebe. Už to není jenom dopravní podnik, ale přesunulo se to i do oblastí pozemků a výstavby. Paradoxní na tom je, že ti, co nejvíce tvrdí, jak na magistrátu bojují proti korupci, tak se ukazuje, že jsou součástí celku, kterému já říkám noví šíbři,“ řekl Svoboda v úvodu tiskové konference. Narážel tím právě na Prahu sobě, která se značně angažovala v kauze Dozimetr Petra Hlubučka.

 Zástupci Spolu pak na tiskové konferenci řekli, že podezřelý prodej pozemků v Lysolajích sahá až do roku 2012, kdy Hlubuček jako starosta inicioval, aby byl městský pozemek o rozloze 55 000 metrů čtverečních svěřen do správy radnice. To se stalo o dva roky později, ale za přísných podmínek, kdy mimo jiné nesměl být prodán.

Původní podmínky byly podle Spolu poté změněny. Hlubuček navíc údajně představil jiného strategického partnera pro výstavbu sociálních a dalších bytů, než který pak při prodeji pozemku vystupoval jako vlastník okolních parcel, což mu zajistilo exkluzivitu při koupi. Prodej podle Marvanové a Svobody před několika lety podpořili někteří zástupci Pirátů a Prahy sobě. Podle Marvanové se transakce uskutečnila za výrazně podhodnocenou cenu a Praha tím přišla minimálně o 100 milionů korun.

Role Čižinského

Oba politici pak několikrát zmínili jméno lídra Prahy sobě Jana Čižinského, jenž u důležitých hlasování neměl chybět. V materiálech, které byly rozdány novinářům, se rovněž objevuje otázka: „Jan Čižinský, jaká je jeho role?“

Sám starosta Prahy 7 však jakýkoliv svůj podíl popírá a upozornil, že stejně hlasovali také představitelé dnešní koalice Spolu. „Zaprvé, v roce 2014 ani 2017 Praha sobě na magistrátu nebyla, takže ani nemohla pro prodej pozemků hlasovat. Naopak pro hlasoval také Jan Wolf, současná čtyřka kandidátky Spolu. Takže to jen paní Marvanová překrucuje fakta,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Svoboda s Marvanovou také připomněli, že společnost bpd partners, která byla původním Hlubučkovým strategickým partnerem v rámci projektu, poslala v roce 2018 Praze sobě jeden milion korun na kampaň. „Za co Praha sobě dostala milion korun od bpd partners, tedy od firmy, která je do těchto transakcí s pozemky zapojena?“ ptal se Svoboda na tiskové konferenci.

Lídr Prahy sobě však odmítl jakékoliv ovlivňování. „Fakt, že bpd partners je jedním z řady zcela průhledných dárců Prahy sobě, je známý a můžete jej od začátku najít na transparentním účtu – to není žádná senzace. Žádný z našich dárců výměnou za podporu naši transparentní politiky nikdy nic nedostal a nedostane,“ reagoval Čižinský.

„Nicméně je skvělé, že koalice Spolu tuhle kauzu vytáhla. Alespoň můžeme vyjasnit, že pozemky skončily ne v rukou bpd, ale v rukou sponzorů koalice Spolu, jak o tom píší média. Takže jsme u stejného schématu jako v případě koupaliště Džbán. Kamarádi koalice Spolu koupí pozemky, a teď na nich staví lukrativní vily a byty,“ sdělil Čižinský. „Jinak myslím, že tyhle pomluvy, spíše než v realitě, mají oporu v průzkumech, kde Spolu jde dolů a Praha sobě roste,“ dodal starosta Prahy 7.

Trestní oznámení

Svoboda novinářům řekl, že na posledním zasedání zastupitelů v tomto volebním období bude chtít Spolu položit současnému vedení několik dotazů týkajících se prodeje pozemků. Zároveň bude prosazovat, aby Marvanová byla pověřena podáním trestního oznámení. Vytvořit má také podnět pro magistrátní kontrolní výbor.

Na dotaz Marvanová řekla, že trestní oznámení jako zastupitelka a občanka zatím nechystá. „Podané občanem nemá takovou váhu, jako když jej podá subjekt, který je poškozen, v tomto případě tedy městem. Podle nás přišlo o peníze velkého rozsahu. Proto by hlavní město mělo podat trestní oznámení. Já se toho ráda zhostím, pokud k tomu budu zastupiteli zmocněna,“ řekla Marvanová.

Na konci roku 2021 podali kvůli pozemku v Lysolajích trestní oznámení na neznámého pachatele pražští Piráti. Nechali si udělat posudek, podle kterého hodnota byla 6 717 Kč za metr čtvereční, avšak prodán byl za 2 499 Kč za metr čtvereční. Letos v červnu pražští zastupitelé rozhodli, že magistrát prodej prověří.

X X X

Unie státních zástupců překračuje hranice, zaznělo na vládě od ministrů. Kritický byl i premiér Fiala

 Prohlášení Unie státních zástupců o tom, že stojí za Soudcovskou unií a kritikou ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) kvůli nejmenování Aleše Novotného místopředsedou soudu, nadzvedlo při dnešním jednání kabinetu několik ministrů. „V diskuzi bylo ostře kritizováno prohlášení Unie státních zástupců,“ uvedl Blažek na Twitteru.

Podle zjištění České justice na vládě zaznělo od několika ministrů, že prohlášením nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství Unie státních zástupců byla překročena hranice, kterou státní zástupci jako součást moci výkonné nesmí překročit. Kriticky se vyjádřil dokonce i jinak velmi zdrženlivý premiér Petr Fiala (ODS).

Blažek zatím nevyhověl návrhu předsedy brněnského krajského soudu, který na post místopředsedy pro trestní úsek nominoval soudce Aleše Novotného. Zdůvodnil to tím, že Novotný se svými nezákonnými rozhodnutími opakovaně podílel na tom, že státu vznikla škoda téměř 4 miliony korun, které stát musel vyplatit účastníkům řízení.

„Odkaz na jeho předchozí rozhodovací – nikoli například manažerskou – činnost nemůže být legitimním důvodem pro nejmenování funkcionáře soudu nebo státního zastupitelství. Každému soudci i státnímu zástupci bývají některá jeho rozhodnutí rušena vyššími stupni, mnohdy pouze kvůli odlišnému právnímu názoru na konkrétní věc. Pokud se nejedná o flagrantní pochybení, které vede k vyvození kárné odpovědnosti, mohl by tento důvod k nejmenování ovlivňovat nezávislost soudců a státních zástupců a posilovat v justici alibistické tendence,“ uvedla Unie státních zástupců ve svém prohlášení.

Členům vlády vadí, že státní zástupci jsou součástí moci výkonné a Unie státních zástupců je v naprosto odlišném postavení, než stavovská organizace soudců.

Soudcovská unie Blažkovo vyjádření označila za nepřijatelné, protože by neměl hodnotit konkrétní činnost soudce. To ministr odmítl s tím, že práci soudci může hodnotit každý. Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

V novém trestním řádu již nemají být podle autorů ministerské stížnosti pro porušení zákona. Blažek nesouhlasí

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nesouhlasí s názorem odborné komise, která chce z nového trestního řádu vyjmout takzvanou stížnost pro porušení zákona (tzv. „espézetky“ – SPZ). Praxe podle něj ukázala, že tento ministerský mimořádný opravný prostředek může v mnoha případech napravit rozhodování soudů. Odborníci i někteří politici v minulosti namítali, že jde o nesystémový institut.

SPZ smí podle stávajícího trestního řádu podat výhradně ministr spravedlnosti, a to k Nejvyššímu soudu. Může tak napadnout pravomocné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, kterým byl podle něj porušen zákon nebo které vzniklo vadným postupem. S podnětem k podání SPZ se smí na ministerstvo obrátit kdokoliv. Nejvyšší soud může napadené rozhodnutí zrušit, doplnit nebo nechat věc znovu projednat.

„Bude určitý spor o to, zda mají stížnosti pro porušení zákona zůstat v novém trestním řádu. Komise, která zákon připravuje, s tím nepočítá. Já to beru jako chybu. SPZ má jednu obrovskou výhodu: je to jakýsi deus ex machina, který může vstoupit do některých rozhodnutí,“ uvedl Blažek.

SPZ podle něj chrání například lidi „odsouzené třeba i protiprávně“, kteří se neumějí sami hájit, nemají peníze na advokáta nebo se s rozsudkem smíří. Stížnost Blažek označil za příklad možné kontroly soudní moci ze strany moci výkonné. „Výkonná moc nemůže tu věc rozhodnout, ale může iniciovat u moci soudní, aby se nějakým případem znovu zabývala,“ popsal.

Dodal, že na zachování SPZ bude trvat. „Kdyby tento instrument nebyl, dá se odhadnout, že do práv našich spoluobčanů by zasahovaly stovky nenápadných rozhodnutí,“ uzavřel.

Advokát Blažek, který na ministerstvo nastoupil loni v prosinci, je v podávání SPZ velmi aktivní. Podle ředitelky odboru dohledu ministerstva spravedlnosti Kateřiny Skalkové jich už letos podal zhruba 90. Pro srovnání, v roce 2020 poslalo ministerstvo Nejvyššímu soudu celkem 49 stížností.

Aktivní ministr ve prospěch obviněných

„Drtivá většina stížností podaných panem ministrem směřuje ve prospěch obviněných. Jde o rozličné trestní kauzy, mimo jiné o rozhodování soudů v nouzovém stavu,“ sdělila Skalková s tím, že Blažek je u Nejvyššího soudu úspěšný téměř ve sto procentech případů. Doplnila, že podnětů k podání SPZ obdrží ministerstvo od veřejnosti přibližně tisícovku ročně.

Stížnosti pro porušení zákona se jen výjimečně týkají závažné trestné činnosti. Jednou z výjimek byla kontroverzní SPZ, kterou podala v roce 2010 ministryně Daniela Kovářová ve prospěch lupičů Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka. Muži, kteří byli ve vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury, uprchli po podání SPZ a následném přerušení výkonu trestu do zahraničí. Nástupce Kovářové vzal sice SPZ zpět, lupiči se ale do vězení nedobrovolně vrátili až poté, co je zadržela thajská policie. Kvůli kauze přišel o talár ve vleklém řízení dnes již zesnulý soudce Vlastimil Matula. Nakonec ho získal zpět až po své smrti.

Současný trestní řád, který obsahuje i možnost stížnosti pro porušení zákona, pochází z roku 1961. Nový procesní předpis vzniká již řadu let, pracovní komise zahájila pod vedením soudce Pavla Šámala činnost v roce 2014. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala, že návrh zákona dokončí. Legislativní náměstek ministerstva Michal Franěk v úterý uvedl, že už je hotová první verze paragrafového znění, kterou chce konzultovat s ústavněprávním výborem Sněmovny i Senátu, ceskajustice.cz

X X X

SOUDCOVSKÁ  UNIE  REAGUJE  NA  MINISTRA   BLAŽKA

Nevadí nám rozhodnutí ministra spravedlnosti, ale jeho argumenty, vysvětluje prezident Soudcovské unie

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek zatím nevyhověl návrhu jmenovat místopředsedou Krajského soudu v Brně Aleše Novotného. „Ministr spravedlnosti ze zákona nese odpovědnost za to, aby jmenoval člověka, o němž je přesvědčen, že tomu odpovídá. Ale předseda Krajského soudu v Brně není při vyjednávání bezmocný. Musí se domluvit,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Jednal ministr spravedlnosti v rámci svých pravomocí?

Vám jako Soudcovské unii vadí samotné rozhodnutí pana ministra Aleše Novotného nejmenovat, nebo to, jak ho pan ministr zdůvodnil?

To druhé. Naprosto respektujeme právo předsedy konkrétního soudu navrhnout svého místopředsedu a ministr má samozřejmě právo jmenovat nebo nejmenovat. A pokud nejmenuje, měl by to nějakým přiměřeným způsobem velmi stručně odůvodnit.

Předseda Krajského soudu má i právní možnosti, jak využít kvality jím navrženého kandidáta, aniž by ho ministr jmenoval – totiž že ho zatím pověří výkonem funkce, říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra

To odůvodnění, které se vztahovalo navíc ještě ke dvěma nebo třem naprosto konkrétním kauzám, je velmi nešťastné, protože soudce v té věci rozhodnout musí. A rozhoduje podle zákona a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Navíc tady rozhodoval senát, to znamená tři lidé – to hlasování také mohlo být 2:1. A argumenovat tím, že soudce nějak rozhodl, a proto nemůže být soudním funkcionářem – pokud to není již v kárném řízení označeno za nezákonné rozhodnutí – podle našeho názoru nebylo od pana ministra šťastné.

x Vy jste v prohlášení Soudcovské unie mimo jiné napsali, že ministr není oprávněn a není ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Na druhé straně – pokud ministr rozhoduje, jestli ten konkrétní soudce má být soudním funkcionářem, je to možné bez toho, že by ho hodnotil?

Není to možné. Proto si také v rámci jmenovacího procesu opatřuje podklady. Například hodnocení odvolacích soudů, případně soudcovské rady soudu, kde soudce doposud působí, což jsou většinou informace, které obsáhnou několik let fungování daného člověka.

A s těmi také může ministr nesouhlasit nebo polemizovat, ale on vytáhl nějaké tři kauzy, které nebyly předmětem hodnocení, čili to bylo ryze subjektivní a z našeho pohledu to vytváří úplně zbytečný politický tlak na případná konkrétní rozhodnutí. Přišlo mi to nešťastné a zbytečné.

Ministr spravedlnosti navíc s návrhem na jmenování Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu dostal zároveň posudek odvolacího soudu, tzn. Vrchního soudu v Olomouci, který hodnotil řadu let zpátky jeho rozhodování, a označil ho za nadprůměrného soudce.

Kdo jiný než ti, kteří dostávají celé roky rozhodnutí konkrétního předsedy senátu, by měli hodnocení dělat?

Neštastná formulace

Čtvrtý bod vašeho prohlášení obsahuje tvrzení, že „předsedy a místopředsedy soudu jmenuje moc výkonná – prezident či ministr spravedlnosti. Pokud připustíme, že při rozhodování o tom, kdo se stane soudním funkcionářem, se může hodnotit konkrétní rozhodnutí soudce, jde o přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců.“ Máte pocit, že pan ministr v tomhle konkrétním případu překročil své pravomoci?
Vůbec ne, myslím si, že to spíš jen nešťastně formuloval. Vlastě mě to až překvapilo.

Protože není až tak neobvyklé – dokumentoval jsem to na příkladu prezidenta Zemana – že dojde k tomu, že moc výkonná neakceptuje návrh na jmenování soudního funkcionáře. Ale spojit to s konkrétními kauzami bylo právě to, o čem píšeme.

Psali jsme o tom ale jako o potencionální záležitosti. Pořád v Česku žijeme ve velmi pohodové situaci, kdy nejsme ve střetu mezi politickými mocemi a justicí.

V podstatě musím říct, že je to velmi klidná situace oproti třeba Polsku nebo Maďarsku. A o to víc musíme hlídat, aby se to nerozeběhlo nějakým špatným směrem.

Podle mě to prostě byla nešťastná formulace pracovníků ministerstva, my jsme se ozvali, a věřím, že v pondělí se s ministrem shodneme na tom, že to do budoucna může fungovat trochu jinak, aniž bychom mu tím brali právo rozhodovat tak, jak on může a smí.

x Co se teď může dít? Je to patová situace, kdy se bude čekat, kdo uhne?

Já bych to vůbec nebral jako souboj. Jsem přesvědčen o tom, že ministr i předseda Krajského soudu v Brně mají stejný zájem, tzn. aby fungoval Krajský soud v Brně a aby fungoval s co nejlepším vedením. Musí se spolu domluvit na způsobu řešení.

Předseda Krajského soudu má i právní možnosti, jak využít kvality jím navrženého kandidáta, aniž by ho ministr jmenoval – totiž že ho zatím pověří výkonem funkce.

On se třeba osvědčí a vznikne silnější argumentace pro to, aby ho pan ministr zpětně jmenoval, nebo se spolu třeba domluví na nějakém jiném kandidátovi.

Proti těmto vyjednáváním vůbec nic nemám, vždycky je to o konkrétních lidech. A koneckonců ministr spravedlnosti ze zákona nese odpovědnost za to, aby jmenoval člověka, o němž je přesvědčen, že tomu odpovídá.

Ale předseda Krajského soudu v Brně není při vyjednávání bezmocný. Musí se domluvit. A myslím si, že pro společnost je to nejcivilizovanější řešení. Ne se soudit, ale domluvit.

X X X

MÍSTOPŘEDSEDA  NS  DR  ŠUK  VARUJE  PŘED  KOLAPSEM  SOUDŮ

Stanjura jednal se zástupci justice o navýšení platů zaměstnanců na soudech. Jsme před kolapsem, varuje Šuk

 Přestože je státní rozpočet velice napjatý a současná ekonomická situace bez pozitivních vyhlídek, po mnoha letech by mohla justice na vládě vyjednat více peněz pro soudní personál. V úterý se kvůli tomu sešel ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk s předsedou Krajského soudu v Praze Ljubomírem Drápalem. Platová situace v administrativě je podle justičních špiček katastrofální. „Jsem celkem zdrženlivý v používání nějakých radikálních obratů, ale teď už říkám, že jsme před kolapsem. Pokud se něco nestane, tak opravdu přestaneme soudit,“ uvedl pro Českou justici po jednání Šuk.

Schůzka navazovala na setkání s premiérem Petrem Fialou. Zástupci justice již několik let varují, že nízké platy justičního personálu jsou neudržitelné. V dnešní době pak je velmi obtížné sehnat a udržet pracovníky nejen ve velkých, ale i v menších městech. Není žádným tajemstvím, že lidem v nejnižších platových třídách vedení soudu často musí doplácet peníze, aby vůbec dosáhli na zaručenou mzdu. O problematice Česká justice soustavně informuje.

Na jaře sice Ministerstvo spravedlnosti prostředky navýšilo o 150 milionů korun, kolegium předsedů soudů už ale tehdy varovalo, že to stačit nebude a propad bude pokračovat. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry nyní dostávají administrativní pracovníci na soudech měsíčně o 10.000 korun méně než na obdobných pozicích ve státní správě.

Detaily navýšení prostředků ještě po včerejším jednání nejsou jasné a politici je budou řešit na vládě. Podle informací České justice by ale nemělo jít o zásah do platových tarifů, ale šlo by o navýšení prostředků, aby předsedové soudů mohli sami peníze rozdělit tam, kde je to potřeba prostřednictvím například odměn a osobního ohodnocení. „Dnes jsme v situaci, kdy na tuto část platu máme jen asi 18 procent platových prostředků. To je strašně málo. A část toho ještě odčerpávají doplatky do zaručené mzdy. Na osobní ohodnocení prakticky nezbývají peníze,“ vysvětluje místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Ten ocenil, že na schůzce byl i ministr financí, což je velmi neobvyklé. „Bylo to dlouhé jednání, žádná formalita a pan ministr Stanjura přišel připravený. Mám z toho dobrý pocit i když vím, že za ten si nic nekoupím,“ dodal Šuk.

Podle dřívějšího vyjádření Kolegia předsedů soudů o nevyrovnanosti platů odborného aparátu soudů a zbytku veřejné správy svědčí i to, že na Celní správu nebylo převedeno vymáhání pohledávek právě v souvislosti s nedostatkem personálu a nedostatečným finančním zajištěním. Mzdové prostředky připadající na jednoho zaměstnance, které by se převáděly z justice, nedosahovaly průměrné mzdy u celníků.

Dalším bodem jednání bylo podle informací České justice navýšení prostředků pro IT na soudech. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Nástupcem náměstka VSZ Olomouc Komára se má stát Radek Bartoš

 Novým náměstkem vedoucího Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) Radima Daňhela se má stát Radek Bartoš. Dosavadního ředitele odboru trestního řízení VSZ vybral sám Daňhel a podle informací České justice ho byl již minulý týden na ministerstvu spravedlnosti představit. Bartoš ve funkci nahradí Pavla Komára, který končí ve funkci s posledním srpnovým dnem.

Novým náměstkem VSZ v Olomouci se má stát Radek Bartoš, dosavadní ředitel odboru trestního řízení. Podle informací České justice byli osloveni i dva státní zástupci mimo struktury VSZ v Olomouci, ti ale nabídku odmítli.

Radek Bartoš působí na VSZ v Olomouci již 11 let. Předtím pracoval na olomoucké pobočce Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Dva roky byl také zástupcem Petra Šeredy na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Ředitelem odboru trestního řízení je od roku 2019, a to na návrh Pavla Komára, když nahradil předchozího ředitele, který odešel do důchodu.

Bartoš má mezi kolegy dobrou odbornou pověst. U soudu zastupoval veřejnou žalobu například v případech spojených s tzv. lihovým bossem Radkem Březinou či údajným tunelováním Mostecké uhelné společnosti. V roce 2007 Bartoš vykonával dohledovou prověrku na postupem přerovského Okresního státního zastupitelství v případu tehdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Veřejně se pak zastal svých přerovských kolegů, když dohledová prověrka KSZ v Brně dospěla k závěru, že v případu v této fázi řízení došlo k pochybením.

VSZ v Olomouci vede od poloviny července Radim Daňhel. Ten nahradil Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně. Petr Dimun, Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Ivana Gottová může slavit. Jak dopadl boj o miliony po zesnulém Karlu Gottovi?

Zpěvák Karel Gott stačil na sklonku života rozhodnout o tom, kdo bude po něm dědit. Svým nemanželským dcerám Dominice a Lucii daroval každé 6 milionů korun s tím, že se vzdají nároku na dědictví. Obě dohodu podepsaly. Po jeho smrti se však objevily další velké peníze, o kterých musel rozhodnout až soud. Dominika z nich nedostala ani korunu a hodlala dědictví napadnout. Nyní však názor změnila. Co ji k tomu vedlo?

Celkem 8 milionů korun. To je částka, která každý rok přicházela na konto Karla Gotta za tantiémy, tedy písničky, které nazpíval a hrály se v rádiích nebo v televizi. Tyto peníze chodí zesnulým umělcům každoročně. Komu po smrti několikanásobného českého slavíka připadnou, rozhodl po dlouhých třiceti měsících až soud.

 Původně se mělo za to, že si je mezi sebe rozdělí pět osob: vdova Ivana s dcerami Charlotte a Nelly, Gottova druhorozená dcera Lucie, pátý dědic byl neznámý. Prvorozená dcera Dominika, na kterou z toho nezbyla ani koruna, se cítila být vyšachována a hodlala se bránit. „Nedostala jsem nic, protože jsem do dědického řízení nebyla zařazená. Vše nyní řeším s právníky. Proč Lucka v dědictví byla, a já ne? Když jsme obě s otcem za jeho života podepsaly stejnou dohodu o vyrovnání? Celé je to divné,“ svěřila se CNN Prima NEWS v polovině července Dominika Gottová.

Táta by se divil, tvrdí Dominika

Nyní však od svého záměru ustoupila. Zjistila, že prvotní informace byla mylná. Nevlastní sestra Lucie totiž v dědickém řízení rovněž nefigurovala. „Rozhodla jsem se, že už to nebudu řešit. Kdo se chtěl napakovat, se napakoval. Myslím, že by se táta divil,“ prohlásila pro deník Aha!

S vdovou Ivanou a sestrou Lucií stále nevychází dobře a nevěří, že by se situace v brzké době změnila k lepšímu. „Nejsme v žádném kontaktu a vztahy tedy nemáme žádné. Lucie je s Ivanou v dobrém kontaktu a dostala nařízeno, aby se mnou nekomunikovala,“ sdělila pro CNN Prima NEWS Dominika. Naopak s nejmladšími Gottovými dcerami Charlottou a Nelly se snaží navázat komunikaci.

„Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla, že se pokusím s nimi obnovit vztah. Už nejsou malinké a zcela jistě mají vlastní rozum. Chtěla bych jim říct, jak moc pro mě náš tatínek znamenal. Chtěla bych jim říct o tom, že mají bratra, se kterým by se mohly setkávat a udržovat kontakt. A chtěla bych se jim omluvit za to, že jsem vždy nebyla dokonalou sestrou. Každý si ale můžeme v životě sáhnout na dno a projít si určitými problémy. Já jsem je zvládla a nechávám v tuto chvíli svoji minulost za sebou,“ dodala Dominika Gottová.

X X X

Další cestovní kancelář v úpadku. Na dovolenou vozila Čechy i Slováky

Cestovní kancelář (CK) Sunflower Tours ohlásila ukončení činnosti, chystá návrh na insolvenci. Vyzvala zákazníky, kteří mají koupený zájezd s odletem v nejbližších dnech, aby necestovali na letiště, protože nebudou odbaveni. Uvedla to na svém webu. V zahraničí má podle Slavia pojišťovny, u které je pojištěna pro případ úpadku, 90 klientů. Od ledna zaniklo osm CK, činnost jich přerušilo 37.

Lidé na rekreaci budou moci ve svých hotelech dokončit pobyt, do Prahy se vrátí původně plánovanými linkami. Celkově se úpadek týká zhruba 300 zákazníků. Asociace cestovních kanceláří ČR zákazníkům, kteří u Sunflower Tours mají stále zakoupený zájezd, radí, aby se obrátili na pojišťovnu.

„Je nám nesmírně líto, že jsme nuceni oznámit ukončení činnosti naší cestovní kanceláře a zároveň informovat o skutečnosti, že v současné době připravujeme návrh na prohlášení úpadku společnosti,“ píší na svém webu představitelé končící cestovní kanceláře.

Coby důvod zmiňují „ztráty během dvouletého omezení a zákazů cestování z důvodu pandemie COVID-19“, přičemž prý ani prodej v letošním roce „nepomohl zlepšit celkovou finanční situaci“. Kancelář následně svým potenciálním zákazníkům píše, aby už žádné platby za zájezdy či doplatky neposílali. „Rovněž prosíme všechny klienty, kteří mají zaslány pokyny s odletem v nejbližších dnech, aby necestovali na letiště, nebudou odbaveni. Všechny uhrazené platby budou rovněž předmětem škodové události,“ dodává společnost.

Mluvčí Slavia pojišťovny Václav Bálek uvedl, že pojišťovna všem klientům, kteří zůstali v zahraničí, prostřednictvím asistenční služby zajistila dokončení pobytu a návrat do vlasti v plánovaném termínu. Většina z 300 klientů, kterých se celkově úpadek týká, jsou podle Bálka ti, kteří si zaplatili zájezd, ale ještě neodletěli. Těm pojišťovna peníze vrátí poté, co CK vyhlásí insolvenci a poskytne jí všechny informace pro likvidaci této pojistné události,“ uvedl.

Zákazníkům, kteří zaplatili celý zájezd nebo jen zálohu, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) doporučuje se co nejdříve, nejpozději ale do tří měsíců, spojit se Slavia pojišťovnou a nahlásit škodnou událost. Informovala o tom mluvčí úřadu Veronika Hešíková.

Na úpadek již zareagovala i Asociace cestovních kanceláří ČR s upozorněním, že Sunflower Tours nebyly jejím členem. „Zákazníci, kteří mají u této cestovní kanceláře zaplacený zájezd, budou samozřejmě plně odškodněni ze zákonného pojištění, které cestovní kancelář měla uzavřeno u Slavia pojišťovny,“ informuje asociace.

 Firma končí i na Slovensku

Sunflower Tours se zaměřovala na dovolené v Egyptě. Vznikla v roce 2015, jednatelem je Adel Hussein Korany Hussein. S podnikáním kancelář začala na Slovensku, i tam ohlásila úpadek.

Případy, kdy CK ukončí činnost a má ještě klienty v cizině, se podle mluvčí cestovní agentury Invia Andrey Řezníčkové občas objeví. Následně se řeší, zda lidé dokončí pobyt. Při dopravě zpět do České republiky mimo jiné záleží na tom, zda měla daná CK dopředu koupený let, uvedla. Dodala, že Sunflower Tours mezi partnerské CK Invie nepatřila.

CK mají ze zákona povinnost mít pro své fungování zajištěné pojištění pro případ úpadku. To kryje úhradu plateb zákazníků a náklady spojené s repatriací cestujících zpět do ČR. Pojišťovny ale podle zástupců CK v posledních letech velmi zpřísnily podmínky pro jeho získání. „Slavia pojišťovna se pro letošní rok snažila obnovit pojištění proti krachu u všech CK, které o krytí tohoto rizika měly zájem. Kvůli požadavkům zajistitelů to ale stoprocentně nešlo, a několik cestovek proto musela odmítnout,“ uvedla dříve pojišťovna. Některé kanceláře proto pokračují jako cestovní agentury, kde pojištění proti úpadku nutné není.

V tuzemsku bylo podle MMR k 18. srpnu aktivních 589 CK, včetně Sunflower Tours. Ta bude letos pátou CK, která od začátku roku vyhlásila úpadek. Od ledna zaniklo osm CK, činnost jich přerušilo 37. Provozování živnosti naopak obnovilo 26 kanceláří a sedm nových vzniklo.

X X X

Horolezec Jaroš unikl smrti. V Adršpachu mu při nehodě zemřeli kamarádi, měl být s nimi

Dvojice manažerů ze šumavské společnosti prodávající outdoorové oblečení, Matěj Molcar a Zikmund Schwarzkopf mladší, o víkendu tragicky zahynula v Adršpachu, když ji srazilo auto. Řidič navíc od nehody ujel. S oběma muži měl původně cestovat i známý český horolezec Radek Jaroš. Ztráta dvou kamarádů ho silně zasáhla.

„Jako horolezec, vodák, řidič a člověk vím, že se pohybuju na hraně rizika. Zároveň vím, že od okamžiku, kdy se člověk narodí, mu hrozí, že umře. Bohužel někdo dřív, jiný později. A každá smrt je bolestivá ztráta především pro ty, co tady zůstávají dál,“ píše ve svém příspěvku na Facebooku Jaroš.

Své dva kamarády na sociální síti i pojmenoval. Zikmunda Schwarzkopfa mladšího s Matějem Molcarem jako chodce v Adršpachu srazil cizí vůz a jeho řidič následně ujel. Tragická událost se odehrála v pondělí večer a oba muži při ní zahynuli.

Moc ale nechybělo a u nehody mohl být i sám Jaroš. „Tento týden jsme měli být společně opět v Adršpachu. Píšu knihu, tak jsem to nestíhal na celý týden. V noci se tam odehrála tragédie, kdy je srazilo auto a oba zemřeli,“ popisuje dále Jaroš. Ten se následně se zesnulými přáteli loučí slovy: „Kluci, budete nám chybět.“

Schwarzkopf působil ve firmě s outdoorovým oblečením na pozici výkonného ředitele, Molcar pak jako obchodní a marketingový ředitel. Společnost už o úmrtí dvojice informovala. „V tuto chvíli bychom Vás chtěli zdvořile požádat o čas a trpělivost,“ stojí ve vyjádření firmy na sociálních sítích.

Dvojici srazilo auto u takzvaného horního parkoviště v Adršpachu. „Jeden z mužů zraněním na místě podlehl, druhý zemřel při leteckém transportu do nemocnice,“ sdělila policejní mluvčí Lucie Konečná. Dle dostupných informací horolezce srazil 38letý řidič, který následně z místa ujel.

Policisté později našli odstavené auto, kterým řidič dvojici srazil, a následně vypátrali i jeho samotného. Řidiče policie obvinila z usmrcení z nedbalosti a neposkytnutí první pomoci zraněným. V případě odsouzení viníkovi hrozí až pět let vězení.

X X X

Dokonalá krádež. Zloděj vyměnil originál snímku Winstona Churchilla za kopii

V ottawském hotelu Château Laurier řeší nepříjemnou krádež. Zloděj si odtamtud odnesl známý portrét britského expremiéra Winstona Churchilla. Originál přitom vyměnil za kopii a personál to zjistil v pátek poté, co si někdo všiml, že rám obrazu neladí s ostatními. Autorem snímku je slavný fotograf Yousuf Karsh. Jak dlouho kopie na zdi visela, není jasné.

Karsh Churchilla zachytil po jeho projevu v kanadském parlamentu v roce 1941. Odebral mu předtím doutník z úst a než se k fotoaparátu vrátil, měl Churchill bojovný výraz, jako by chtěl Karshe roztrhat. „Právě v této chvíli jsem fotil,“ řekl Karsh k snímku, jemuž se říká také Řvoucí lev.

Churchill se původně fotografovat nechtěl a povolil Karshovi jenom jeden snímek. Po ztrátě doutníku se nakonec obměkčil a svolil ještě k dalšímu. To už se usmíval, ale slávu si získala jeho „zamračená“ podobizna.

Vedení hotelu se obrátilo na Jerryho Fieldera, který spravuje Karshův majetek. Originál, který byl původně na stěně, byl pořízený z negativu a Karsh na něm byl podepsaný. Fielder si vyžádal zaslání kopie podpisu a rychle zjistil, že jde o podvrh. „To nebyl jeho podpis,“ citovala ho stanice CBC.

 „Nemohu uvěřit, že někdo něco takového udělal. Bylo to tam tak dlouho a patřilo to k hotelu. Je to šokující a smutné,“ sdělil Fielder. Naposledy fotografii v hotelu viděl roku 2019 a ví, že tehdy byla pravá.

Podle něj byla akce, při které někdo sundal ze stěny originál a nahradil ho kopií, dobře naplánovaná. „Ať to vzal kdokoli, přál bych si, aby to vrátil, ale myslím, že to se nestane,“ řekl Fielder. Policie už případ vyšetřuje.

Michel Prévost, který stojí v čele ottawské historické společnosti, řekl, že netuší, jakou hodnotu měl originál. Od devadesátých let, kdy Karshovy negativy získala Kanadská knihovna a archiv, platí zákaz pořizovat kopie jeho prací. „Připomíná to film. Je to slavný hotel s ochrankou a zmizí jeden z nejcennějších portrétů,“ řekl Prévost.

Umělec v hotelu žil osmnáct let a v budově měl studio do roku 1992. Hotel má patnáct originálů jeho fotografií a v hale viselo šest z nich. Po Churchillově případu personál zbylých pět snímků sundal a pracuje na lepším zabezpečení.

Karsh byl arménského původu a v Ottawě žil od roku 1924 do devadesátých let. Zemřel v roce 2002 v USA. Za svou kariéru vytvořil přes 14 tisíc portrétních fotografií a podle Fieldera si získal renomé právě Churchillovým snímkem. Dodnes je tato fotografie na britské pětilibrové bankovce.

X X X

Slivovice se nezkazí, vzkazují lidé ze Slovácka. Domácí pálenky ale letos podraží kvůli cenám energií

Provozovatelé pálenic museli kvůli dražším energiím navýšit ceny. V některých pálenicích stoupla cena za vypálení jednoho litru stoprocentního alkoholu i o padesát korun.

„Přišla jsem vypálit ryngli a meruňku,“ hlásí Ludmila Malinová ze Starého Města. „To víte, že jsem přemýšlela vypálit, nevypálit. Ale bylo mi líto těch rynglí, co jsem zalévala, to by byl hřích nezužitkovat. Takže vypálit.“

Paní Malinová přinesla svoji úrodu do pálenice v Jalubí. Tam ale museli letos zdražit téměř o 30 korun na litru absolutního alkoholu.

„Kotel je na uhlí a na přepalování je plyn. Jenom uhlí se letos zvedlo o 120 korun na metrák. Na litr alkoholu mám 20 kilo uhlí. A to ještě dost ušetříme tím, že pálím pecky. Takže je to 298 korun na litr absolutního alkoholu. Nárůst je tam 28 korun na litr,“ přibližuje vedoucí pálenice Jindřich Zapletal.

Ještě víc zdražili v Kunovicích, potvrzuje páleničář Metoděj Tvrdoň: „Důvod? Elektřina, plyn, energie, všechny tyto věci. Museli jsme reagovat a zdražit o 50 korun na litr, máme teď 330 korun za litr 100procentního alkoholu.“

Zákazníci zdražení chápou. Že by kvůli tomu nepálili, o tom prý nikdo nepřemýšlel. „Každá domácí pálenka je dobrá. Co je lepší jak zdravá slivovice? Však ta se nezkazí.“ říkají.

A neušetří ani v pálenicích, kde topí dřevem. Například v Březůvkách na Zlínsku stoupla cena z 250 na 280 korun, ale to jen pokud si lidé přinesou vlastní dřevo. Jinak to je ještě o 30 korun dražší.

Provozovatelé pálenic mají proto obavu, že část lidí bude raději pálit načerno. V této době by podle Jindřicha Zapletala mohl pomoci stát, a to například snížením spotřební daně, která je v současné době 162 korun za litr.

X X X

Čeští basketbalisté ztratili nadějně rozehraný zápas s Francií v kvalifikaci o mistrovství světa

Čeští basketbalisté podlehli na startu druhé fáze kvalifikace mistrovství světa v Paříži favorizované domácí Francii 60:95, třebaže první poločas vyhráli. Po sérii tří vítězství na konci předchozí skupiny si připsali čtvrtou porážku ze sedmi utkání. Další duel čeká svěřence trenéra Ronena Ginzburga v sobotu od 18.15 v Chomutově proti Maďarsku a bude zároveň generálkou na mistrovství Evropy.

 Výhru Francouzů řídili shodně 16 body Timothé Luwawu-Cabarrot a Guerschon Yabusele. Na české straně byl nejlepším střelcem se 14 body kapitán Vojtěch Hruban.

Češi nastoupili bez zraněných rozehrávačů Tomáše Satoranského a Víta Krejčího i nemocného Jaromíra Bohačíka. Francie představila čtyři hráče z NBA – Rudyho Goberta, který po sezoně přestoupil z Utahu do Minnesoty, Evana Fourniera z New York Knicks, Luwawua-Cabarrota z Atlanty a Théa Maledona z Oklahomy.

Duelu předcházel rozlučkový ceremoniál s bývalým kapitánem francouzské reprezentace Borisem Diawem. Vstup vyšel českému týmu. Na úvodní koš kapitána Hrubana sice odpověděl Luwawu-Cabarrot, ale šňůrou 8:0 orámovanou trojkami Hrubana a také pětibodového Ondřeje Balvína šel Ginzburgův tým do vedení 10:2.

Francouzi pak zahájili obrat, Balvín sice ještě upravil na 12:5, ale devítibodová šňůra dostala poprvé do náskoku domácí tým. Potom však předvedli dokonce sérii 12 bodů Češi a vedli 26:16.

Na startu druhé čtvrtiny zajistil českému týmu náskok 11 bodů Balvín, na 35:24 pak zvýšil po Hrubanově přihrávce efektně zakončeným protiútokem Tomáš Kyzlink. Jan Veselý posunul vzápětí největší český náskok v zápase dokonce na 12 bodů.

Další pasáž ale ovládli Francouzi 13:2 a snížili na 38:39. Táhl je s 12 body Yabusele a pod košem se začala prosazovat domácí hvězda Gobert. Vedení 42:38 do pauzy zajistil Ginzburgovu výběru trojkou Hruban, který v poločase vládl se 14 body střelcům.

Raketový nástup Francouzů

Start druhého poločasu se opozdil téměř o 20 minut kvůli problémům s košem a nástup pak vyšel Francouzům díky smečím Yabuseleho a Goberta. Proměněnými dvěma šestkami pak dostal Francii teprve potřetí v utkání do vedení opět Yabusele a po další Gobertově smeči už náskok favorita narůstal.

Až po téměř třech minutách po poločase se prosadil Balvín, ale trojka Thomase Heurtela a koše Fourniera, Goberta, Vincenta Poiriera a Luwawua-Cabarrota zajistily domácím náskok 56:44.

Češi se nemohli prosadit v ofenzivě i kvůli blokům Goberta a Terryho Tarpeye, který předvedl hned dva za sebou. Francouzi třetí čtvrtinu zcela ovládli. Dali 28 bodů a Češi do koše, který způsobil po poločase prodlevu, jen osm.

Ve zbytku utkání navyšovali domácí v zaplněné Accor Areně rozdíl. Vyšplhal až na 35 bodů a Francouzi měli hned pět střelců s dvouciferným počtem bodů – vedle Luwawua-Cabarrota a Yabuseleho také Goberta (14), Elieho Okoba a Poiriera (oba 10).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.