Putin: Přímý konflikt Ruska s NATO krok od třetí světové války. Rehabilitace Zemana v nemocnici. Danko v SR podpoří soudce Harabína na prezidenta. Soudce Novák: Exděkan Ševčík věnovat vědecké práci. Očkovat proti černému kašli

Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by znamenal, že je planeta už jen krůček od třetí světové války. Tento scénář však prý jen těžko někdo chce. Putin už v minulosti několikrát vyhrožoval jadernou válkou, podle svých slov však dosud neměl potřebu použít atomové zbraně na Ukrajině.

\„Každému je jasné, že to bude už jen krůček od plnohodnotné třetí světové války. Myslím si, že o to jen těžko může mít někdo zájem,“ prohlásil Putin podle agentury Reuters poté, co skončily takzvané prezidentské volby, které měly navodit dojem, že jej Rusové chtěli zvolit znovu.

Podle světových státníků, expertů i ruských disidentů však na tomto hlasování nebylo demokratické vůbec nic. Putin reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který před pár týdny řekl, že nemůže vyloučit vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu.

„V moderním světě je všechno možné,“ poznamenal dále Putin s tím, že vojenský personál NATO už je dávno na Ukrajině. Rusové prý na bojišti zachytili francouzštinu a angličtinu. „Nic dobrého na tom není, v prvé řadě pro ně, protože tam umírají ve velkých počtech,“ dodal.

Na otázku, zda v souvislosti s ukrajinskými vojenskými akcemi považuje za nutné obsadit ukrajinskou Charkovskou oblast, Putin odpověděl, že pokud budou útoky pokračovat, Rusko vytvoří nárazníkovou zónu z většího množství ukrajinského území, aby bránilo ruské území.

„Sanitární zóna“ na ukrajinském území

„Nevylučuji, že s ohledem na tragické události, k nimž dnes dochází, budeme nuceni v určitém okamžiku, až to budeme považovat za vhodné, vytvořit na územích, která jsou dnes pod kyjevským režimem, určitou ‚sanitární zónu‘,“ řekl ruský diktátor, který svou armádu do sousední země poslal před více než dvěma lety. Taková zóna by prý mohla být dostatečně velká, aby zamezila přístupu výzbroje vyrobené v zahraničí na ruské území.

Putin si prý také přeje, aby se francouzský prezident přestal snažit válku na Ukrajině zhoršovat, ale aby hrál roli při hledání míru. „Zdá se, že Francie by mohla sehrát určitou roli. Ještě není vše ztraceno,“ míní. „Říkám to stále dokola a řeknu to znovu. Jsme pro mírové rozhovory, ale ne jen proto, že nepříteli docházejí náboje,“ řekl také Putin.

„Pokud chtějí skutečně, vážně, dlouhodobě budovat mírové, dobré sousedské vztahy mezi oběma státy, a ne si jen na jeden a půl roku až dva roky udělat přestávku na přezbrojení,“ podotkl. Právě obavy z toho, že Rusko v případě příměří jen doplní zásoby a zaútočí znovu, přitom ukrajinskému velení brání na něco takového přistoupit.

Na kritiku ruských voleb kontroval s tím, že ani americké volby nejsou demokratické, zastal se Donalda Trumpa, který čelí několika soudům. „Celý svět se směje tomu, co se tam děje,“ řekl Putin o Spojených státech. „Je to prostě katastrofa – není to demokracie – co to proboha je?“

Poprvé také od smrti ruského opozičníka Alexeje Navalného také vyslovil jeho jméno a poznamenal, že prostě „zemřel“. Opoziční politik náhle skonal ve vězeňské kolonii za polárním kruhem v polovině února. Odpykával si tam několik trestů za prohřešky, které byly podle Navalného vymyšlené a účelové.

Několik dní před Navalného smrtí byla podle Putina uzavřena dohoda o jeho výměně. „Řekl jsem: ‚Souhlasím‘. Měl jsem jednu podmínku. Vyměníme ho, ale on se už nikdy nevrátí,“ potvrdil dřívější informace o této dohodě. Vdova po Navalném Julija obvinila Putina, že jejího manžela zabil. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že toto tvrzení je prostě mylné.

X X X

Malý bývalý sovětský satelit, napsal deník o Česku. Po kritice titulek změnil

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska.

Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se v pondělí objevil i na titulní straně pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.

„Drahý WSJ, opravil jsem to za vás,“ poznamenal na síti X velvyslanec Sabet a na snímku obrazovky přeškrtal titulek amerického deníku a pojmenování Česka nahradil vlastním: „Už více než 30 let demokratická země a důležitý partner v NATO“.

V reakci na článek se rovněž ozvalo aktivistické sdružení dobrovolníků NAFO, které si klade za cíl bojovat proti ruské propagandě. V otevřeném dopise adresovaném editorům WSJ, který podepsal i irský novinář působící v Česku Ian Willoughby, NAFO uznává, že Česko je v dotyčném článku vyobrazené v pozitivním světle, jeho označení jako bývalý sovětský satelit je však podle sdružení zavádějící a urážlivé vzhledem k zahraničněpolitickému postoji Prahy, jehož součástí je i silná podpora Ukrajině.

„Minulost studené války jsme nechali daleko za sebou a je načase, abyste udělali to samé,“ žádá dopis editory amerického deníku.

V neděli publikovaný článek hovoří o Česku jako o jednom z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Podle WSJ zajistila Praha asi 800 000 dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 000 kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Česko toho podle deníku bylo schopné díky kontaktům z dob studené války a neutrálnímu postoji, který vůči němu mají země „globálního Jihu“, které na podobné americké žádosti nereagovaly.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl WSJ Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

X X X

ČR těží z dob studené války, munici pro Ukrajinu kupuje i od spojenců Ruska

Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy. Uvedl to v neděli americký list The Wall Street Journal.

Česká republika, kterou deník označil za jednoho z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny v její obraně proti Ruské agresi, podle WSJ zajistila asi 800 tisíc dělostřeleckých granátů od různorodé skupiny dodavatelů z celého světa a identifikovala dalších 700 tisíc kusů, které by bylo možné objednat s dodatečnými finančními prostředky. Ty se dosud povedlo zajistit pro první tranši 300 tisíc nábojů, přičemž zdaleka největší příspěvek nabídlo Německo.

Někdejší příslušnost země k bývalému sovětskému bloku se ukázala být nečekaným přínosem, uvádí americký deník. Díky ní totiž zdědilo Česko významný zbrojní průmysl se zákazníky po celém světě a dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu, které mají velké zásoby zbraní ze sovětské éry a další jsou schopny vyrábět.

Jakkoliv je Praha zdrženlivá ohledně toho, odkud náboje pocházejí, tvrdí, že mezi dodavateli jsou i někteří spojenci Ruska. Obchodní dohody předpokládají, že dodávky budou přepravovány přes území Česka nebo třetích zemí, aby se zastřela jakákoliv přímá vazba mezi zeměmi původu a Ukrajinou a také aby se dodavatel nevystavil hněvu Moskvy.

„Důvěrnost je zde klíčová: Bavíme se a budeme se bavit s každým, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politický postoj – s několika málo výjimkami, jako je Severní Korea,“ řekl deníku poradce českého premiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Česko je vnímané jako neutrální

Podle náměstka na českém ministerstvu obrany Jana Jireše odhalila česká iniciativa rozpor mezi přátelskými postoji některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich připraveností uzavírat v soukromí obchody se spojenci Ukrajiny.

„Když přijdete s balíkem peněz, mají zájem,“ řekl deníku šéf pražského think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda s tím, že Česko je vnímáno jako „neutrální“ ve srovnání s USA, jejichž podobné iniciativy byly dodavateli v Africe, Asii či Latinské Americe odmítnuty.

Čeští představitelé, kteří stojí za diskrétními nákupy munice, podle WSJ uvedli, že jejich úsilí začalo už krátce před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu před více než dvěma lety. Začali v tichosti objíždět svět, uzavírat smlouvy a vyjednávat vývozní licence s desítkami producentů. Do značné míry také obešli těžkopádnou byrokracii NATO a Evropské unie, jejíž členové se spolu s USA mezitím soustředili spíše na zvyšování domácí výroby.

„Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a znovu získat převahu,“ řekl Nico Lange, bývalý náčelník štábu na německém ministerstvu obrany. Podle analytiků potřebuje Ukrajina každý měsíc až 200 tisíc nábojů různých ráží, aby mohla čelit ruskému náporu.

Výrobu v USA brzdí patová situace

Deník ve svém článku poukazuje na pomalé navyšování zbrojní výroby ve Spojených státech i Evropě. V USA ho brzdí patová situace v Kongresu, zatímco v Evropě kvůli problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatečnému vládnímu financování a chybějícím pracovním silám se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026.

The Wall Street Journal (WSJ) navíc v této souvislosti upozorňuje, že až polovina veškeré vojenské produkce EU se do poloviny roku 2023 vyvážela do třetích zemí, a nikoliv na Ukrajinu.

Americká produkce bude podle představitelů země činit do konce letošního roku 70 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, v polovině roku 2025 by se měla zvýšit na 80 tisíc nábojů. EU uvedla, že její zbrojovky budou schopny do konce roku 2024 vyrábět 1,4 milionu nábojů ročně a koncem roku 2025 dva miliony.

Dělostřelecká výroba Ruska, které čelí přísným hospodářským sankcím, by se podle britského institutu RUSI měla ustálit na třech milionech dělostřeleckých nábojů ročně.

„Západním iniciativám bránila (…) snaha vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu,“ řekl Jireš. „Což je legitimní cíl, protože se potřebujeme dovyzbrojit, ale není to to, co je potřeba pro okamžitou pomoc Ukrajině,“ dodal.

X X X

Exprezidentu Zemanovi nařízli lékaři kryt svalů na noze. Je při vědomí a spolupracuje při rehabilitaci

Bývalý prezident Miloš Zeman zůstává po čtvrteční operaci kvůli kritickému nedokrvení nohy v péči lékařů pražské Fakultní nemocnice Motol. Při zákroku mu lékaři kvůli otoku nařízli kryty svalů, které je třeba ošetřovat. Zeman je při vědomí, orientován a spolupracuje při rehabilitaci, informovala v tiskové zprávě mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková po pondělním jednání lékařského konzilia. Dobu hospitalizace nelze zatím odhadnout, dodala.

Devětasedmdesátiletý Zeman se v Motole podrobil neplánované operaci kvůli nedokrvení nohy, které způsobila krevní sraženina. Nemocnice v pondělí uvedla, že po odstranění krevní sraženiny a provedení angioplastiky tepen se obnovilo prokrvení a rozvinul se takzvaný reperfuzní syndrom, který se projevuje otokem končetiny.

„Tento stav byl hned v rámci první operace řešen fasciotomiemi. Jedná se o naříznutí krytů svalů s ponecháním nářezů do doby, než dojde k ústupu otoku,“ sdělila mluvčí. Tyto nářezy je podle ní nutné pečlivě a pravidelně ošetřovat, než je možné je znovu uzavřít.

X x x

Zeman je při vědomí, orientován a potřebuje pravidelnou péči, hlásí Motol

Prezident Miloš Zeman zůstává v péči lékařů Fakultní nemocnice Motol po prodělané operaci pro kritické nedokrvení dolní končetiny. Po operaci došlo k otoku, který museli lékaři řešit naříznutím krytů svalů, uvedla nemocnice v tiskovém prohlášení po zasedání lékařského konzilia. Zeman je podle lékařů při vědomí, orientován a spolupracuje při zahájení rehabilitace.

Po operaci i přes víkend byl podle mluvčí nemocnice Pavlíny Dankové ve vážném, ale stabilizovaném stavu.

„Miloš Zeman setrvává v péči lékařů FN Motol po prodělané operaci pro kritické nedokrvení dolní končetiny. Po odstranění krevní sraženiny a provedení angioplastiky tepen došlo k obnovení prokrvení a rozvoji takzvaného reperfuzního syndromu, který se projevuje otokem končetiny. Tento stav byl hned v rámci první operace řešen fasciotomiemi. Jedná se o naříznutí krytů svalů s ponecháním nářezů do doby, než dojde k ústupu otoku. Tyto nářezy je nutné pečlivě a pravidelně ošetřovat, než je možné je opět uzavřít,“ uvedla FN Motol v tiskové zprávě.

Podle zprávy je Zeman při vědomí, orientován, spolupracuje při zahájení rehabilitace. „Vzhledem k uvedenému dosavadnímu průběhu nelze délku hospitalizace predikovat,“ uzavřeli lékaři ve zprávě pro média.

Zeman, který před rokem po deseti letech opustil prezidentskou funkci, přijel ve čtvrtek do motolské nemocnice na vyšetření. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček tehdy uvedl, že vzniklé zdravotní potíže souvisí i s cukrovkou, kterou bývalá hlava státu dlouhodobě trpí.\Lékaři ještě ten samý den Zemana operovali. Při takzvaném hybridním zákroku mu intervenční radiologové a cévní chirurgové zprůchodnili tepny a obnovili prokrvení nohy.

X X X

Danko odstoupil z prezidentských voleb, podpořil proruského Harabina

Šéf nejmenší slovenské vládní strany SNS Andrej Danko oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb, jejichž první kolo se koná v sobotu. Danko zároveň podpořil třetího nejpopulárnějšího prezidentského kandidáta Štefana Harabina, se kterým ho spojují proruské názory. Krok Danko a Harabin společně označili za spojování národních sil.

Volby přijdou o jednoho z nejpozoruhodnějších kandidátů. Slováci Dankovi přezdívají Kapitán a svou nedávnou srážkou s bratislavským semaforem oživil letitou šňůru svých bizarních kauz. K těm patří třeba zjištění, že neoprávněně přeskočil několik vojenských hodností nebo že opsal svou rigorózní práci.

Někdejší předseda slovenského parlamentu úřadům odevzdal přes 20 tisíc podpisů občanů. Kvůli prezidentským volbám se rozhádal i se svým koaličním partnerem Peterem Pellegrinim. Šéfa Hlasu-SD vyzval, aby odkryl svou sexuální orientaci, a vyčetl mu, že je příliš liberálním kandidátem. Ideálním prezidentem by podle Danka byl premiér Robert Fico.

„Jedna z nejzmatečnějších kandidatur na prezidenta končí ještě před prvním kolem voleb,“ komentuje krok slovenský portál Sme. Danko měl v průzkumech jen párprocentní podporu, například podle březnového průzkumu společnosti Focus by pro něj v prvním kole voleb hlasovalo 3,1 procenta voličů. Preference exministra spravedlnosti a někdejšího šéfa slovenského Nejvyššího soudu Harabina byly 12,7 procenta.

Danko, který spolu s dalšími předními nominanty za SNS kandiduje i ve volbách do Evropského parlamentu, v pondělí řekl, že „odstupuje a plně podporuje pana Harabina jako národně-vlasteneckého kandidáta“. Čeká nás velký boj a věřím, že se nám podaří vstoupit do druhého kola,“ dodal.

Harabin se v pondělí vyslovil například proti „poklonkování“ Evropské unii a pro neutralitu Slovenska, které je členem Severoatlantické aliance a na jehož území působí například mnohonárodní bojové uskupení NATO pod českým velením. Tvrdil také, že „nastupuje superglobální velmoc Ruská federace“ a pokud by Rusko zaručilo neutralitu Slovenska, měla by tato středoevropská země zajištěnou svou další existenci.

Už dříve Danko i Harabin odmítali označit Rusko za agresora kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022. „Pokud vyhraju prezidentské volby, ani jeden voják, ani jeden náboj, ani jeden cent nepůjde na Ukrajinu, ani jeden migrant nepřijde na Slovensko a ani jeden voják cizího státu nebude na území Slovenské republiky,“ zopakoval v pondělí Harabin.

Do voleb slovenského prezidenta se původně zaregistrovalo jedenáct kandidátů, dočasně byl vyřazen uchazeč Róbert Švec, posléze mu však byla kandidatura znovu umožněna. Bez Danka je tak zájemců o post prezidenta deset. Za hlavní favority jsou i vzhledem k výsledkům průzkumů považování šéf parlamentu Peter Pellegrini a diplomat Ivan Korčok.

X X X

SOUDCE  NOVÁK

EXDĚKAN  VŠE  ŠEVČÍK  SE  MŮŽE  VĚNOVAT  VĚDECKÉ  ČINNOSTI

‚Může se dál věnovat akademické a vědecké činnosti.‘ Proč soud nevrátil Ševčíka do křesla děkana

Městský soud odmítl předčasně vrátit Miroslava Ševčíka do křesla děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Předseda senátu Slavomír Novák shrnul, že Ševčíkovi nevznikla větší újma, než by mohla zažít vysoká škola, kdyby se vrátil do funkce. „Skutečnost, že přestal být děkanem, neznamená, že by se nemohl nadále účastnit akademické a vědecké činnosti,“ napsal do usnesení, které server iROZHLAS.cz zveřejňuje.

 Předseda soudního senátu Slavomír Novák odmítl přiznat Ševčíkově žalobě odkladný účinek. V usnesení, které mají server iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, to vysvětlil tím, že důvodem děkanova odvolání bylo poškozování dobrého jména Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Takové opatření rektora by pak při vrácení Ševčíka zpátky do křesla nedávalo smysl.

„Vznikla by tak situace, že až do konečného rozhodnutí soudu by žalobce (Miroslav Ševčík – pozn. red.) mohl pokračovat v jednání, jež Vysoká škola ekonomická v Praze považuje pro sebe za skutečně či přinejmenším potenciálně škodlivé,“ vysvětlil soudce.

Dále soud posuzoval, jak velké újmy odvoláním děkana vznikají jak vysoké škole, tak samotnému Ševčíkovi. Soudce Novák totiž došel k závěru, že souhlasí s odvolaným děkanem, že mu újma vznikla, neshodli se však už na tom, jak významná je.

„Skutečnost, že přestal být děkanem, rozhodně neznamená, že by se nemohl nadále plnohodnotně účastnit akademické a vědecké činnosti na VŠE v Praze,“ konstatuje Novák.

Rozhodnutí přijde včas

Dodal také, že kdyby Ševčíka do křesla děkana navrátil, mohl by tím narušit pomyslné misky vah. „Soud neshledal důvody pro závěr, že žalobcova újma je pro něj nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout právě VŠE v Praze,“ shrnul.

Soudní senát, který nyní bude projednávat žalobu, do usnesení napsal, že Ševčíkovo funkční období má skončit až na konci června 2026. Vzhledem „k aktuálnímu zatížení městského soudu v agendě správního soudnictví“ se pak podle něj dá očekávat, že o žalobě rozhodne s dostatečným předstihem.

„Pokud by tedy byl žalobce se svou žalobou úspěšný, rozhodnutí soudu (…) nebude pouze teoretickým či formální aktem,“ napsal.

Celé znění soudního usnesení:

Odvolaný děkan podal žalobu v lednu letošního roku a zastupuje ho bývalý prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Snahy o Ševčíkovo odvolání odstartovaly poté, co se děkan 11. března 2023 zúčastnil demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Následně ho novináři vyfotografovali, jak ho vytlačují těžkooděnci ze schodů Národního muzea. Desítky lidí, které se před tím účastnily demonstrace Česko proti bídě, požadovaly stažení ukrajinské vlajky z čela budovy.

Děkan, který má za sebou několik kontroverzních momentů, dlouhodobě odmítá, že by poškozoval dobré jméno VŠE nebo fakulty, kterou vede. Snižující se počty studentů NF VŠE vysvětluje náročností studijních oborů a zdůrazňuje, že spolupracuje s jinými fakultami, s veřejným sektorem a základními a středními školami.

Dále trvá na tom, že se ničeho sporného nedopustil a splnil všechny dřívější požadavky rektora: přestal působit jako ekonomický expert hnutí Trikolora nebo odmítl další vystupování na demonstracích. Působení v čele fakulty považuje za úspěšné. Míní, že manažersky neselhal.

X x x

S Ficem i Orbánem se bavím, protože byli demokraticky zvoleni, říká Babiš

Byli zvoleni ve svobodných, demokratických volbách a mají legitimní vládu, tak předseda ANO Andrej Babiš vysvětluje své kontakty s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem. Vyjádřil se k tomu ve videu, které zveřejnil před mimořádnou schůzí Sněmovny nazvanou „Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku“. Svolala ji vládní koalice.

„Budou vám říkat, že jsem bezpečnostní hrozba, protože se bavím s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem. Ano, bavím se s nimi jako s jinými politiky z našeho regionu, protože byli zvoleni ve svobodných, demokratických volbách, mají legitimní vládu a je důležité udržovat s okolními zeměmi vztahy a mluvit s jejich lídry, i když se na všem neshodujeme,“ řekl Babiš.

„Když má vrcholný politik soukromé podnikatelské zájmy jak na Slovensku, tak v Maďarsku, tak má svůj zahraničně – politický kompas logicky zatížený osobním zájmem. A takový konflikt zájmu bezpečnostním rizikem být může, ne že ne,“ komentoval Babišovo video na sociální síti X expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Vytrvalá snaha o ohrožování bezpečnosti a západního ukotvení České republiky, metody připomínající minulý režim a zatahování dětí politických soupeřů do veřejného prostoru se nemohou stát normou. Proto svoláváme mimořádnou schůzi Sněmovny,“ zdůvodnil svolání úterní mimořádné schůze premiér a předseda ODS Petr Fiala.

 ytrvalá snaha o ohrožování bezpečnosti a západního ukotvení České republiky, metody připomínající minulý režim a zatahování dětí politických soupeřů do veřejného prostoru se nemohou stát normou. Proto svoláváme mimořádnou schůzi Sněmovny.

Spor, který vyvolal až mimořádnou schůzi, vypukl poté, co ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský označil Babiše za bezpečnostní riziko v Otázkách Václava Moravce v České televizi.

„On se nechal vodit od Orbána v evropské politice naprosto šíleným způsobem. Já nevím, kdo mu ty jeho mírové příspěvky píše, ale mně přijde, že už začíná být jako bezpečnostním ohrožení této země. Způsob, kterým podkopává obranyschopnost a mezinárodně politické postavení naší země,“ kritizoval Lipavský Babiše poté, co se šéfovi ANO nelíbilo, že vláda Petra Fialy na neurčitou odložila mezivládní jednání s kabinetem Roberta Fica a přirovnal chování české vlády k chování dítěte na dětském hřišti.

Orbán, nyní i spolu s novým slovenským premiérem Robertem Ficem, zaujímá velmi zdrženlivé postoje k pomoci Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko.

A koalice bude chtít na schůzi řešit, zda by se snažil Babiš vést Česko podobným směrem jako Orbán s Ficem.

Poprask pak vyvolalo, když Babiš pár hodin po prohlášení Lipavského v televizi v e-mailu svým spolupracovníkům požadoval, ať mu něco najdou k ministrovi zahraničí Janu Lipavskému.

„Udělejte mi teze, podklady na tohoto zm*da. Napište mi příběh Izrael, jak se vykašlal na naše lidi, jak byl v Doha, jezdí všude, dělá kampaň, korespondenční volba,“ napsal Babiš v mailu svým spolupracovníkům v hnutí ANO. Jenže mail odešel i na jinou adresu, příjemce si ho nenechal pro sebe a poskytl ho novinářům.

Babiš říká, co je podle něj „kompro“. Ukázal na falešný dopis v ruštině či Kubiceho zprávu

„Zítra ve Sněmovně uvidíte komedii,“ říká také Babiš ve videu, které v pondělí zveřejnil na sociálních sítích. Koalice má podle něj společnou jedinou věc a to je téma antibabiš.

„Žádné kompro jsem nesháněl,“ uvedl s tím, že jen zadal rešerši z novinových článků. „Lipavský totiž u Moravce brutálně lhal, označil mě za bezpečnostní riziko a dělal ze mě v podstatě proruského švába, protože mluvím o míru, chci mír a mluvím o něm stále,“ prohlásil Babiš.

Uvedl také, že kompro je to, co přinesl do Partie na Primě volební lídr koalice SPOLU do eurovoleb Alexandr Vondra. „Ten falešný dopis v ruštině, na základě kterého obvinil organizátora demonstrací zemědělců (agrobarona Zdeňka Jandejska – pozn. autora) s kolaborace z Ruskem. To je kompro nebo Kubiceho zpráva byla kompro,“ říká také ve videu Babiš.

X X X

VELVYSLANEC  MIKO:  TRIBUNAL  PRO  UKRAJINU

Miko: Mocní můžou chtít manipulovat s důkazy a zastrašovat, vznik tribunálu pro Ukrajinu potrvá

Česko podporuje zřízení tribunálu, který by soudil páchání zločinů na Ukrajině. Jenže proces se zasekl ve spletitých právnických diskusích. Shoda není ani na tom, jak by měl soud vypadat. Český velvyslanec v Nizozemsku René Miko, který je zároveň i zástupcem při Mezinárodním trestním soudu, odhaduje, že to bude běh na dlouhou trať. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluví také o napjaté atmosféře, ve které soudci v Haagu musí pracovat.

Češi jsou velcí zastánci toho, aby se v rámci potrestání válečných zločinů, ke kterým dochází na Ukrajině, postupovalo na mezinárodní úrovni a aby se aktivně konalo. Ministr Jan Lipavský (Piráti) opakovaně mluvil o to, že by se přimlouval, aby byl zřízen zvláštní trestný tribunál. Vy kromě toho, že jste českým velvyslancem v Nizozemsku, jste také zástupcem při Mezinárodním trestním soudu (ICC). Co může Česko udělat pro to, aby vznikl trestní tribunál? Případně: už se tak děje?

Příslušné kroky jsou podnikány intenzivně, nicméně primárně probíhá detailní mezinárodněprávní diskuse.

Když se sejde deset právníků v jedné místnosti, tak mají deset různých názorů. To je ještě víc pravda v oblasti mezinárodního práva, ve které se teď pohybuji. Existují různé modely přístupu k potrestání toho, co se na ukrajinském území odehrává. A uvidíme, kam ty diskuse povedou. Smyslem je dospět k právně nezpochybnitelné variantě tribunálu, která bude mít co nejširší mezinárodní podporu.

Debaty samozřejmě reflektují vývoj v oblasti mezinárodního trestního soudnictví. Koneckonců i Česká republika má přímé zkušenosti s fungováním zvláštních tribunálů ve smyslu jejich řízení. Například česká soudkyně Ivana Hrdličková předsedala zvláštnímu tribunálu pro Libanon v Haagu mnoho let. Libanonský tribunál byl například zřízen v součinnosti s Radou bezpečnosti (OSN).

X Ale za současné situace asi nelze čekat, že by Rusko jako stálý představitel v Radě bezpečnosti OSN nevyužilo práva veta…

Ano. Jsme v situaci, kdy Rada bezpečnosti určitě nebude tím orgánem, který by zřídil nějaký takový zvláštní tribunál pro Ukrajinu.

Jako jeden z modelů nám najednou zbývá ten přes Valné shromáždění, to by pak byl ten „supermezinárodní“ tribunál. Anebo je možné uvažovat o hybridním tribunálu, který by vycházel z ukrajinského trestního soudnictví s nějakým mezinárodním prvkem.

RENÉ MIKO

od srpna 2023 velvyslancem České republiky v Nizozemském království, zastupuje Česko rovněž v dalších mezinárodních organizacích se sídlem v Haagu, včetně Mezinárodního trestního soudu, je také stálým představitelem při Organizaci pro zákaz chemických zbraní, na ministerstvu zahraničí dříve pracoval jako ředitel odboru OSN

Tedy lze říci, že nyní existují tyto dva modely, o kterých se uvažuje.

Existují skupiny zemí, které se z nějakých konkrétních vlastních zájmů přiklání k jednomu nebo k druhému. Podrobná diskuse se vede v rámci core group (užší skupiny – pozn. red.), ve kterém jsme velmi aktivní. A diskuse může trvat ještě nějakou dobu.

X Nicméně to shromažďování důkazů probíhá stále.

Ano. Za účelem sběru důkazů pro zločin agrese bylo v Haagu zřízeno Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině (ICPA). Důkazy sbírají samozřejmě také jednotlivé státy.

V Haagu rovněž sídlí registr škod, ke kterým došlo v souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině. Ten však neeviduje důkazy, ale nároky, které budou předmětem dalšího řízení o odškodnění.

Podpora mimo EU

X Ještě když se vrátím k té možnosti „supertribunálu“ z iniciativy Valného shromáždění, jaký by tam měl být poměr hlasů, aby mohl vzniknout?

Tam je potřeba mít co největší masu těch hlasujících pro, ale to v tuto chvíli není důležité. Teď teprve se definuje ta otázka, o které by hlasovali. Pořád jsme ještě na začátku.

Ale aby byl mandát soudu co nejsilnější, je potřeba vždycky získat co nejvíc hlasů. Ve Valném shromáždění se nám dařilo u různých rezolucí vztahujících se k Ukrajině a Rusku získávat 140 zhruba hlasů pro. To bylo u těch „základních“ rezolucí, které odsuzovaly agresi, konstatovaly civilní oběti a tak dále. Pak jsme ovšem u těch detailnějších návrhů rezolucí, které mohly mít přesah do zájmů různých skupin zemí, byli i těsněji na těch většinách, které jsme potřebovali.

Předpokládám, že i proto se v poslední době podniká tolik zahraničních cest do Afriky, Asie…

Taky. Tohle je trochu širší otázka. Ale je to něco, co třeba Nizozemci dělají také. Česká republika se dlouhodobě věnuje zemím mimo EU, mimo NATO, a věnuje jim relativně hodně pozornosti a prostředků v rámci rozvojové spolupráce. Přesto při debatách o situaci na Ukrajině a důležitosti pro nás jsme naráželi na neporozumění.

Bylo běžné, že když jsme přišli za partnerskými zeměmi, řekli jsme jim: podpořte nás ohledně ukrajinské agrese, týká se i vás, opáčily: kde jste byli, když se u nás válčilo?

Tohle je ta část diplomacie, která se momentálně dožívá nějaké renezance, protože, a to nám covid ukázal nejvíc, bez osobních kontaktů diplomacie vlastně neexistuje a nemá smysl. Není nic důležitějšího než si s někým sednout a povídat si i neoficiálně o tom, jaké má člověk životní zkušenosti, kam chodil školy, a naladit se na to, co máme společného. A to vám žádný monitor, žádná videokonference nezprostředkuje. Bez toho to nejde.

Je potřeba do tohoto druhu diplomacie, kdy se cestuje, dát prostředky. A to je situace, ve které se ocitáme a zdůvodňujeme napříč politickým spektrem, že zdůvodnění naší práce není jenom uzavírání nějakých smluv a chození na recepce, ale že jsme pevnou součástí bezpečnostní politiky tohoto státu. A to se potom nejvíc zúročí v období takovéto válečné krize.

Domnělá krize systému

X Už jsou to dva roky, co bylo na jeho půdě Mezinárodního trestního soudu zahájeno vyšetřování ruských válečných zločinů. Kam se to za tu dobu posunulo?

Mezinárodní trestní soud podporujeme dlouhodobě. Česká republika byla jedním z více než 40 států, které podaly oznámení o páchání zločinů v jurisdikci ICC na Ukrajině. Na základě tohoto kroku žalobce ICC zahájil vyšetřování situace. ICC se Ukrajině intenzivně věnuje, probíhá sběr a vyhodnocování důkazů. Už byly vydány čtyři zatykače, včetně toho na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina.

Hned po ruské invazi došlo ke dvěma krokům, které běží paralelně a týkají se mě, protože v Haagu nás zastupuji nejen při ICC, ale také při Mezinárodním soudním dvoru. Ukrajina tehdy obratem dala podání právě k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Bylo to v době, kdy jsme již dlouho, a to bylo z různých úst a z různých míst, slyšeli něco o permanentní krizi multilateralismu, o krizi mezinárodního systému.

ŘÍMSKÝ STATUT

Je mezinárodní smlouva, která především zakotvuje pravomoce Mezinárodního trestního soudu, vymezuje trestné činy, které pod jeho jurisdikci spadají, a upravuje také orgány soudu a procesní pravidla pro řízení před soudem. Pod jeho pravomoc náleží stíhat nejzávažnější trestné činy: válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidium a zločin agrese spáchané po roce 2002 (začátek činnosti).

Soud může stíhat zločiny spáchané kýmkoli a kdekoli, požádá-li jej o to Rada bezpečnosti OSN. Stíhání je však zahájeno teprve až poté, co daný stát není sám schopen nebo ochoten stíhat konkrétní osobu před svými národními soudy.

Smluvními stranami je k letošnímu roku 123 států světa. Ratifikovaly jej všechny státy Evropské unie.

X Ano, tato kritika zaznívá opakovaně a nezdá se, že by utichala…

Ale přitom, když došlo k takové zásadní krizi, tak tu oběť – tedy stát – nenapadlo nic jiného než použít právě jeden z těch mechanismů, které ten mezinárodní systém má.

Já jsem bývalým ředitelem odboru OSN na ministerstvu zahraničních věcí, takže jsem celá léta poslouchal řeči o tom, jak jsme v krizi multilaterálního systému. Ale tady byl živý důkaz toho, že nemáme nic lepšího a nebudeme mít nic lepšího. Takže to je Mezinárodní soudní dvůr, který řeší odpovědnost státu.

Vedle toho existuje proces, který se týká individuální odpovědnosti jednotlivců za přesně v Římském statutu definované zločiny a který běží před Mezinárodním trestním soudem (ICC). A pak nám chybí ještě pokrytí zločinu agrese, kterým by se právě zabýval onen diskutovaný zvláštní tribunál pro Ukrajinu. Ten by se rovněž zabýval individuální odpovědností.

Ochrana svědků

X K čemu tam tedy dochází? Jaké kroky v poslední době nastaly?

Při práci mezinárodního trestního soudu je zásadní role hlavního prokurátora ICC. Tím je Brit Karim Khan, který je nejenom aktivní v tom, jak je velmi viditelný veřejně, ale i v tom, jak koná. A on skutečně konal, a produktem toho je například zatykač na Vladimira Putina a na jiné představitele.

Zrovna nedávno byly navíc vydány i další zatykače na jednotlivé ruské velitele, kteří se dopouštěli údajných zločinů při prvních ruských operacích. Jde o velitele, kteří vedli útoky na civilní infrastrukturu, mimo jiné na elektrickou síť Ukrajiny, se závažnými humanitárními důsledky pro místní obyvatelstvo.

Členské státy jsou s tím, jak si ICC počíná, vesměs spokojeny, do té míry, do jaké můžeme nahlédnout do celé mašinerie ICC. Dalo by se to přirovnat k prokuratuře nebo státnímu zastupitelství, které vyšetřuje či dozoruje vyšetřování konkrétní trestné činnosti, snaží se stíhat podezřelé a jako takové úplně nereportuje o všem, co se v jeho jednotlivých krocích děje.

Je to proto, že zejména v situacích, jako je ukrajinská krize nebo jiné, existuje velmi mnoho mocných lidí, kteří můžou chtít různým způsobem manipulovat s důkazními prostředky. Můžou podnikat kroky proti svědkům a tak dále.

X Můžete být víc konkrétní?

Samozřejmě ovlivňování či zastrašování svědků, maření dokazování, to je běžné i v normální kriminalitě. Představte si, že jste prezidentem nějaké země, úplně jedno které, a měl by proti vám svědčit nějaký, ať už voják, úředník, nebo občan vaší země. Máte spoustu prostředků, které můžete použít proti takovému člověku.

Obecně je spousta činnosti ICC utajovaná. V tuto chvíli to, jakým způsobem ICC koná, je uspokojující. Čelí řadě opravdu velmi těžkých překážek, včetně toho, co se stalo loni v létě, kdy byl informační systém ICC napaden kybernetickým útokem. Probíhá vyšetřování a je zjevné, že ten, kdo se ho dopustil, byl státní aktér. To je všechno, co v tuto chvíli víme. A zase i tato oblast je utajovaná a ani členským státům nemůže být úplně zpřístupněna, protože se týká aparátu, který je uvnitř soudu.

X Jak se postupuje v rámci takto citlivých struktur v případě, že dojde ke kybernetickému útoku?

První starostí je, jestli se nekompromitovala svědectví, která jsou shromážděna v elektronické podobě, identita svědků nebo nějaké další zájmy právě těch obětí, o které se ten soud má starat v první řadě.

X Vy tedy do toho procesu nevidíte, jenom víte, že nějak probíhá, dostáváte průběžné reporty, co se podařilo nashromáždit a tak podobně?

V podstatě takhle, líp se to popsat nedá. Je to mezinárodní organizace jako každá jiná s tím, že je tam velmi silný prvek nějakého utajení nebo nějaké důvěrnosti, kterou je potřeba zachovat. Zkrátka nelze se dívat do živých případů. ICC jako soudní orgán je zcela nezávislý a nestranný.

Ohrožení Ruskem

X Zmiňoval jste mezinárodní zatykač. Zhruba touto dobou před rokem byl vydán na ruského prezidenta Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. To vyvolalo velké pozdvižení. Dá se očekávat podobný krok tímto směrem třeba v následujících týdnech?

Něco podobného se stalo v posledních dnech – to byly právě ty zatykače na další osoby, konkrétně tedy na ruské velitele.

Současně nezapomínejme, že běží spousta dalších případů v rámci ICC, které se týkají jiných regionů světa. Existují jednotlivé týmy, které se jim, přičemž ten ukrajinský je jeden z několika. A u prokurátora se to všechno potkává.

Ale oni se s tím předem nesvěřují, co hodlají dělat, a je to dobře, ani to po nich nechceme. My po nich určitě chceme transparentnost, ale to je ve věcech, které se týkají managementu organizace. U stíhání zločinů po nich chceme odpovědnou a pečlivou práci, která se projeví přivedením pachatelů k odpovědnosti.

X Jaká byla reakce Ruska?

Několik činitelů soudu bylo dáno na ruský sankční seznam. Jsou potenciálně ohroženi ve svých zájmech. Rusko by je tímto rádo potrestalo a zastrašilo, aby ve své činnosti nepokračovali. Nyní máme zvoleno nové složení soudu, volí se nový předseda nebo předsedkyně, jejichž bezpečnost bude třeba znovu řešit.

Situace představitelů ICC je jednoduše velmi prekérní, a to odjakživa. To jen dokresluje napjatou atmosféru, ve které se všechny tyto kauzy v Haagu odehrávají.

Musíme si uvědomit, že zatímco bezpečí představitelů OSN nebývá ohrožováno ze strany vlád států za jejich vystoupení či jiné aktivity, činovníci ICC, které pod OSN nespadá, se svou prací přímo dotýkají životních zájmů konkrétních osob často v těchto vládách přímo působících. Mezinárodní společenství najednou musí řešit i takto bezprecedentní bezpečnostní situaci osob, které pro něj pracují.

X Čili na závěr: věříte, že vznikne nějaký soud, který bude řešit zločin agrese proti Ukrajině a bude mít nějaký co největší celosvětový dopad a podporu?

Věřím, že vznikne takový soud, který bude mít co největší možný dopad a dosah. Ale u toho jsem nucen skončit. Existuje tolik proměnných, které ještě můžou vstoupit do hry. Ať už na bojišti, nebo v mezinárodních vztazích. To je na věštbu z křišťálové koule.

Už z toho, kolik tribunálů tohoto druhu vzniklo, sice ne vždycky byly úspěšné a ne vždycky k něčemu dospěly, mám spíš pocit pozitivní, že se něco takového odehraje. Ale jestli bude mít reálný dopad, jestli bude schopen přivést ke spravedlnosti a odsouzení ty, kteří za tyto strašné zločiny můžou? A jestli jejich oběti dosáhnou zadostiučinění a odškodnění? Lze v to jen doufat a dělat pro to maximum.

X Bude to běh na dlouhou trať…

Určitě na velmi dlouhou trať.

X x x

OČKOVÁNÍ  PROTÍ  ČERNÉMU  KAŠLI

Kvůli černému kašli je třeba doočkovat děti od 10 do 11 let, řekl Válek

Děti od 10 do 11 let, které neabsolvovaly poslední dávku očkování proti černému kašli, by se měly doočkovat. V pořadu Za pět minut dvanáct to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Očkování doporučil také seniorům. Česko ale podle něj epidemii černého kašle nečelí. V současné době je onemocnění na vrcholu, ten podle ministra může trvat i několik týdnů.

Nejvíce infikovaných je podle Válka ve věku 15 až 19 let. „Rozhodně by mělo proběhnout přeočkování všech dětí ve věku 10 až 11 let, tedy čtvrtou, respektive pátou dávkou vakcíny,“ řekl ministr. Rodiče by měli nechat děti v tomto věku přeočkovat, pokud tak ještě neudělali. Další klíčovou skupinou jsou podle něj těhotné ženy, aby se děti rodily s protilátkami.

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková uvedla, že není nutné přeočkovat celou populaci. Riziku podle ní čelí například starší generace, které už nemají protilátky. Lékaři se podle ní zatím nepotýkají s návalem pacientů, kteří se chtějí nechat přeočkovat. „Vždy záleží, o jakém množství pacientů se bavíme,“ řekla.

Praktičtí lékaři v posledních týdnech mluví o nedostatku vakcín. Válek v pořadu potvrdil, že někteří lékaři měli problém s objednáváním vakcín, podle něj by ale v současnosti neměl být problém je dostat.

„Požádali jsme o zjednodušení informovanosti, aby ty nejvíc používané vakcíny byly vždy na prvním místě v seznamu objednávaných vakcín,“ řekl Válek.

K dispozici je podle ministra například 9000 dávek očkovací látky Boostrix, dalších 120 tisíc dávek bude podle něj postupně přicházet. Dostupná je také vakcína Adacel Polio, celkem je k dispozici 40 tisíc vakcín, dalších 141 tisíc ještě dorazí.

Není to epidemie, řekl Válek

„Epidemii tu určitě nemáme,“ řekl Válek. Uvedl, že vrchol vlny černého kašle může trvat několik týdnů. Podle něj se narůstající četnost případů netýká jen černého kašle, ale i dalších onemocnění, a to například kvůli snížené imunitě.

Maříková upozornila, že černý kašel má vysokou infekčnost, což může být problém právě kvůli klesající proočkovanosti. Vliv na šíření černého kašle podle ní může zároveň mít také migrační vlna z Ukrajiny, kde je proočkovanost nižší. Lidé by ale podle ní neměli panikařit. „Spíše by měli být seznámeni s tím, jaké jsou projevy, aby si na to dali pozor,“ dodala Maříková.

„Nemohou za to vůbec uprchlíci, a už vůbec uprchlíci z Ukrajiny,“ řekl Válek s tím, že proočkovanost ukrajinských dětí v Česku je naopak vyšší, než u českých dětí.

Nejvíce nemocných z 2273 v celé ČR je ve věkové skupině 15letých až 19letých. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dosahuje 120 na 100 000 obyvatel. Zhruba třetinová je nemocnost u desetiletých až 14letých a u nejmenších dětí, nakažení jsou ale ve všech věkových skupinách. Nemoc se projevuje zajíkavým kašlem, na který nezabírají běžné léky. Může dojít i k zástavě dechu a lapavých nádechům připomínajícím kokrhání kohouta.

Očkování proti černému kašli je součástí povinného očkování v dětství. Je v takzvané hexavakcíně, která se dává proti černému kašli, záškrtu, tetanu, dětské obrně, virové hepatitidě B a hemofilovým nákazám B podle očkovacího kalendáře v devíti týdnech, čtyřech měsících a zhruba roce. Další přeočkování je v pěti a deseti či 11 letech.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Romana Chlíbka je proočkovanost hexavakcínou 96 procent, na přeočkování dorazí 90 procent starších dětí. Vliv na současný nárůst má podle odborníků covidová epidemie, kdy se nemoc vlivem protiepidemických opatření téměř nešířila, ale také změna očkovací látky v roce 2007. Nová má méně nežádoucích účinků, tvoří ale nižší hladinu imunity.

Továrna na penicilin

Evropská komise už od Česka obdržela návrh k české továrně na penicilin. Pokud jej notifikuje, začne výstavba, řekl Válek. O tom, v jakém kraji továrna vznikne, je podle něj předčasné hovořit.

Loni v prosinci Válek uvedl, že stavba továrny na penicilin by měla začít do konce volebního období vlády, více podrobností ale neupřesnil. Řekl také, že termín zahájení stavby bude možné oznámit ještě do konce loňského roku nebo v prvních 14 dnech roku letošního.

Válek vysvětlil, že proces zdržela sektorová analýza farmaceutického průmyslu, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. O tom, jak v Česku penicilin vyrábět, respektive produkovat nebo blistrovat, jednal Válek jak s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

„Na to je potřeba notifikace z Evropské komise. Shodli jsme se na tom, jaký model bude nejlépe notifikovatelný. Pan ministr Síkela předložil tento model v uplynulých dnech. My teď čekáme na vyjádření komise stran notifikace. Pokud ten náš návrh znotifikuje, tak začneme stavět. Doufáme, že to bude rychle,“ uvedl Válek.

Válek v debatě ujistil, že pacienti mají dostatek základních léků. Připustil ale, že ohledně léků lze očekávat další výpadky, evropské autority podle něj odhadly jejich trvání zhruba na tři roky.

X X X

Exstarosta neoprávněně dostával peníze za lanovku. Vrátit musel přes milion

Exstarosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek pobíral několik let podíl ze zisku lanovky na Sněžku. Jenže tantiémy získával v době, kdy byl uvolněným starostou, takže podle zákona na ně neměl nárok. Za několik let si tak přišel na zhruba 1,5 milionu korun. Na skutečnost přišlo nové vedení města a lanovky, Tomáška vyzvalo k navrácení peněz. Ten napoprvé odmítl.

Podle informací iDNES.cz exstarosta horského města Alan Tomášek zhruba 8 let neoprávněně pobíral tantiémy, které vynesla Lanová dráha Sněžka. Jejím jediným vlastníkem je město Pec pod Sněžkou.

Tomášek stál v čele horského střediska posledních 20 let a ještě loni v létě byl také předsedou představenstva zmíněné městské firmy. Například v roce 2022 lanovka vydělala 33 milionů korun.

Právník vyzval k vrácení peněz

Jenže s novým vedením města přišlo také zemětřesení v dozorčí radě lanovky. Kontrola nového managementu ukázala několik nesrovnalostí.

„V průběhu měsíce srpna roku 2023 jsme v dozorčí radě projednávali nové smlouvy pro členy představenstva i dozorčí rady společnosti, a při té příležitosti jsme zjistili, že bývalý předseda představenstva a současně uvolněný starosta Pece pod Sněžkou, Alan Tomášek, neoprávněně pobíral tantiémy v letech 2014 až 2022 v celkové částce 1 578 376 korun,“ stojí v oznámení, které putovalo na státní zastupitelství v Trutnově a redakce iDNES.cz jej má k dispozici.

V něm se dále mimo jiné píše, že Tomášek na tantiémy neměl nárok, a to podle znění platného zákona o střetu zájmu. „Právní zástupce společnosti pana Tomáška vyzval k vrácení neoprávněně vyplacených prostředků dopisem ze dne 20. listopadu 2023,“ píše se dále v oznámení.

Podle informací iDNES.cz však exstarosta první výzvu na vrácení peněz odmítl a jeho právník reagoval až na druhou. „Řekl, že na to (tantiémy pozn. red.) má nárok,“ uvedl pro iDNES.cz zdroj obeznámený s případem.

Odborný asistent katedry trestního práva z právnické fakulty UK Martin Richter redakci vysvětlil, že právo na podíl na zisku společnosti, jejímž společníkem je obec, nemůže uvolněnému starostovi zásadně vzniknout.

„Jakkoli se praxe setkává s různými pokusy interpretace příslušného zákazu, tak tomu v principu brání zákon o střetu zájmů, konkrétně jeho § 5 odst. 2,“ upřesnil do detailu Richter.

Současně zdůraznil, že uvolněnému starostovi to zakazuje zákon. „Zákonodárce to odůvodnil tím, že se tak snaží zabránit porušování nebo obcházení zákona, jehož účelem je předcházet střetu zájmů veřejných funkcionářů,“ konstatoval. Pokud by však starosta byl neuvolněný, situace by byla jiná. Pak by totiž vzniku nároku na odměnu zákon o střetu zájmů nebránil.

Exstarosta: Smlouvy chystali právníci, vše jsem vrátil

Bývalý starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek redakci iDNES.cz řekl, že předsedou představenstva lanovky se stal v roce 2011 a tehdy takový zákon ještě neplatil. „Zakazoval pobírání odměny, ale ne tantiémy. Smlouvu mi nachystali právníci, kteří odměnu vyloučili, což jsem respektoval,“ vysvětluje situaci.

V roce 2017 se ale zákon změnil a novela vyloučila pro uvolněné zastupitele i pobírání tantiém. „Bohužel tato skutečnost nikým nebyla zohledněna a v tu chvíli nastal problém. Společnost mi tantiému přesto vyplácela, což nerozporuji. Když jsem se o tom dozvěděl, tak jsem to s právníkem prošel, abych se vyhnul jakýmkoliv sporům a poškozování dobrého jména či dohadování. Tantiému jsem proto za cele období vrátil, a to i za období, kdy zákon tantiému nezakazoval,“ pokračoval exstarosta

Tomášek podle svých slov pobírat tantiémy zhruba 8 let. V číslech to odhadl na asi 10 tisíc korun měsíčně po celé funkční období.

„Byla to odměna za dobré výsledky, kterou jsem pobíral v dobré víře, že mi náleží. Nicméně chyba je opravdu asi na mé straně, měl jsem na to reagovat. Zdůraznil bych ještě jednu věc, tantiému si nevyplácí funkcionář sám. Je mu přidělena na základě rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku společnosti, následně představenstvo navrhne rozdělení tantiémy mezi řídící orgány společnosti a dozorčí rada je schválí. Tohle se bohužel dělo, aniž by si to někdo ze zúčastněných uvědomil,“ doplnil.

Současně také zdůraznil, že se na nikoho nehodlá vymlouvat či svalovat vinu, „Nechci říkat, že právníci měli být důslednější. Chybu jsem mohl napravit jedinou věcí, tedy tantiému vrátit a nedohadovat se s městem, kterého si vážím,“ podotkl s tím, že tantiémy vrátil zhruba před dvěma týdny.

Redakce iDNES.cz oslovila i starostku Pece pod Sněžkou a současně předsedkyni představenstva Lanové dráhy Sněžka Ilonu Karlíkovou, ta však příliš věc komentovat nechtěla.

„Neoprávněně vyplacené odměny společnost Lanová dráha Sněžka vyřešila. Vzhledem k dotazům občanů společnost považuje za správné o dané záležitosti a jejím vyřešení informovat shrnující zprávou v Peckém zpravodaji. Zpráva vyjde v nejbližších dnech,“ uvedla pro iDNES.cz starostka.

Šéf Českého lyžařského svazu Trávníček je obžalovaný z korupce. Ve funkci zůstává, čeká na soud

Prezident Svazu lyžařů České republiky (SLČR) David Trávníček je jedním z 12 obžalovaných v úplatkářské kauze kolem státní agentury CzechTourism a čeká ho soud. Napsala to pondělní Mf Dnes. Trávníček vinu odmítá a ve funkci šéfa svazu zůstává.

 Podle obžaloby, kterou má deník k dispozici, bývalý manažer agentury Aleš Pangrác ve prospěch Trávníčka a společností, ke kterým měl současný šéf SLČR blízko, zmanipuloval celkem pět veřejných zakázek CzechTourismu v hodnotě téměř tří milionů korun. Trávníček za to podle obžaloby Pangrácovi předal úplatek v celkové výši 340 tisíc.

Státní zástupkyně Ivana Komárková, která obžalobu poslala loni v září soudu, v ní Trávníčkovi navrhuje podmínku na jeden rok. Pangrácovi pak pětileté vězení.

Trávníček na dotazy listu neodpověděl a podle vyjádření, které je uvedeno v textu obžaloby, vinu odmítá. Lyžařský svaz uvedl, že prezident zůstává ve funkci.

„O obvinění prezidenta víme, sám David Trávníček o něm informoval členy výkonného výboru. Nicméně tato záležitost nemá žádnou spojitost se Svazem lyžařů, nemá žádný vliv na jeho fungování. Proto v této chvíli před dalšími komentáři počkáme na rozhodnutí nezávislého soudu,“ řekl Mf Dnes mluvčí svazu Tomáš Haisl.

Podle zdroje deníku blízkého vedení svazu lyžařů, který si přál zůstat v anonymitě, nicméně bývalý dlouholetý sportovní manažer Trávníček o svém obvinění neinformoval delegáty při svém zvolení do čela SLČR v květnu roku 2022. V této době byl už rok obviněný.

V obžalobě se uvádí mimo jiné zakázka na „Zajišťování marketingových, reklamních, propagačních a s tím souvisejících činností na cyklistických seriálech Kolo pro život, Nova cup a Pražské schody v roce 2018“ v hodnotě jeden a půl milionu pro firmu Petr Čech Sport, ve které Trávníček působil na několika manažerských pozicích. Úplatek ze zakázky pro Pangráce měl činit 110 tisíc korun.

Lyžařský svaz figuruje také v jiném případu. V rámci dotační kauzy kolem Českého tenisového svazu provedli podle médií detektivové centrály proti organizovanému zločinu koncem února razii i v sídle SLČR a v Trávníčkově domě. Podle informací Mf Dnes prověřují vyúčtování loňského Světového poháru ve Špindlerově Mlýně s podezřením na dotační podvod.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.