Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve spole čném prohlášení se na tom ve čtvrtek podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.
\Rusko opakovaně uvádí, že myšlenku mírového řešení podporuje, ale že \potřeba řešit i to, co označuje za takzvané prvotní příčiny. Jejich popis Moskva mění.
Když Putin v televizním projevu oznámil začátek invaze, kterou Moskva nazývá speciální vojenskou operací, hovořil o tom, že Rusko chce dosáhnout blíže nevysvětlené demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Upozorňoval také na neupřesněná vojenská rizika, které měla sousední Ukrajina pro jadernou mocnost představovat.
Čína se během více než tři roky trvající ruské invaze na Ukrajinu staví do role neutrální strany, západní země ale upozorňují, že úzké vztahy mezi Pekingem a Moskvou pro Rusko znamenají důležitou ekonomickou a diplomatickou podporu.
„Naše spolupráce je zaměřena na blaho našich lidí, není namířena proti nikomu,“ řekl Putin, který čínského hosta označil za drahého přítele. Poznamenal, že pro něj bude potěšením navštívit Čínu.
Si, který Putina nazval starým přítelem, uvedl, že Čína bude rozhodně bránit svá práva a zájmy a také práva a zájmy Ruska a velké části rozvojových zemí. „Čína je připravena spolupracovat s Ruskem na rovnoprávné, řádné, multipolární a inkluzivní ekonomické globalizaci,“ řekl. Dodal, že se naopak postaví unilateralismu a zastrašování a že spolu s Ruskem bude střežit autoritu a status OSN.
Čínský prezident po jednání označil vztahy mezi Pekingem a Moskvou za zdravé a stabilní a řekl, že v posledních letech vykazují trend rozvoje na vysoké úrovni. Poznamenal, že Rusko a Čína budou nadále prohlubovat vzájemnou politickou důvěru a strategickou spolupráci včetně úzké koordinace v otázkách mezinárodní politiky.
Putin za důležitou část rusko-čínské spolupráce označil energetický sektor. Rusko po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 přišlo o západní trhy, kde své energetické suroviny nabízelo, nyní se proto především Asie stala jeho důležitým odbytištěm.
Si a Putin spojují síly proti Západu
Podepsaný dokument kritizuje také vojenskou obrannou alianci AKUS mezi Austrálií, Británií a USA. Podle Putina a Sia tento svazek přispívá k regionálním závodům ve zbrojení. V prohlášení uvedli, že považují zrychlené nákupy raket dlouhého doletu spojenci jaderných mocností v rámci vojenských aliancí za provokativní.
Putin a Si dále vyzvali ostatní země, aby zanechaly vojenského a sankčního tlaku na Severní Koreu. KLDR je spojencem Moskvy i Pekingu. Rusko navíc během invaze na Ukrajinu využívá zbrojní dodávky ze Severní Koreje a severokorejští vojáci pomáhali ruským silám vytlačit ukrajinské jednotky z ruské Kurské oblasti.
Prohlášení obsahuje i opakovaný ruský závazek dodržovat politiku jedné Číny. Princip jedné Číny vnímá Peking jako jediného zástupce Číny. Moskva v dokumentu uznává, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a hrozí vojenským zásahem, pokud by se ostrov rozhodl vyhlásit nezávislost.
Putin rovněž přivítal přesun čínských technologií do Ruska a prohlásil, že Rusko se stalo ve světovém měřítku předním dovozcem čínských aut. Čínskými vozy ruský trh nahrazuje západní automobily.
Šéf Kremlu uvedl, že Čína s Ruskem ještě dnes podepíší aktualizovanou investiční dohodu a také řadu dalších bilaterálních dokumentů.
Siova návštěva Ruska potrvá do 10. května. Jedním z vrcholů cesty bude účast na vojenské přehlídce 9. května na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Putin předem označil čínského prezidenta za hlavního hosta slavností, kterých se má mimo jiné zúčastnit slovenský premiér Robert Fico.
X X X
Čína a Rusko se zavázaly bránit vítězný výsledek druhé světové války
Čína a Rusko se ve čtvrtek dohodly, že budou pevně bránit vítězný výsledek druhé světové války. Obě strany se k tomuto závazku zavázaly ve společném prohlášení o dalším prohloubení komplexního strategického partnerství a koordinace mezi Čínou a Ruskem pro novou éru, které ve čtvrtek podepsali čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin.
Čína a Rusko se rovněž zavázaly, že rozhodně potlačí jakýkoli čin, který se pokouší manipulovat s historií druhé světové války, pomlouvat historické úspěchy Číny a Ruska v této válce nebo poškodit image osvoboditelů. Obě strany důrazně odsuzují činy znesvěcující nebo poškozující památníky obětí druhé světové války.
V prohlášení obě země označily druhou světovou válku za bezprecedentní katastrofu v lidských dějinách a poznamenaly, že Čína a Sovětský svaz byly hlavními bojišti v Asii a Evropě a sloužily jako opora odporu proti militarismu a fašismu.
Čínský lid a sovětský lid významně historicky přispěly k ochraně lidské důstojnosti a obnovení světového míru, dodává se v prohlášení.
V dnešním světě nesou Čína a Rusko společnou odpovědnost a poslání zachovat správný historický pohled na druhou světovou válku a obě strany si budou vždy pamatovat spravedlivý čin obou národů při udržování světového míru, uvádí se ve společném textu.
Obě strany se podle dokumentu zavázaly zabránit oživení antihumanistického nacismu a rasové nadřazenosti a budou i nadále společně odolávat glorifikaci nacistů a jejich kompliců, vzestupu neonacismu, obnově militarismu, jakož i propagaci různých forem rasismu, rasové diskriminace a xenofobie.
Obě země vyzývají mezinárodní společenství, aby respektovalo a bránilo základní principy stanovené Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku a Mezinárodním vojenským tribunálem pro Dálný východ, jejichž cílem je zabránit pokusům o vedení války a páchání genocidy, válečných zločinů a dalších zločinů proti lidskosti, uvádí se v prohlášení.
Dodává se, že rozhodnutí obou tribunálů jsou základními kameny současného mezinárodního práva a mezinárodního řádu, které jsou neotřesitelné a nepřipouštějí žádné pochybnosti.
Čína a Rusko se rovněž dohodly na pokračování v pořádání vzdělávacích a vzpomínkových akcí v různých formách.
(Global Times, Čína), server vasevec.cz
X X X
Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.
\Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra kardinál Dominique Mamberti. V pořadí 267. papež přijal jméno Lev XIV. Hlavou římskokatolické církve je tak poprvé v historii Američan. „Ať je s vámi mír, sestry a bratři,“ řekl při svém prvním vystoupení. Poděkoval také svému předchůdci papežovi Františkovi.
„Ať je s vámi mír, drahé sestry a bratři,“ řekl Lev XIV. při proslovu k věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Ve své řeči pak zmínil mír ještě několikrát. Zdůraznil, že chce církev, která je blízká těm, kteří trpí. „Chceme být synodální církví,“ dodal devětašedesátiletý papež při relativně dlouhém proslovu z centrálního balkonu baziliky.
Prevost se stal prvním papežem narozeným v USA, dlouho ale působil v Peru. Část svého projevu přednesl španělsky. Zvolen byl ve čtvrtém kole volby, stejně jako v roce 2005 německý kardinál Joseph Ratzinger, který se stal papežem Benediktem XVI.
Novou hlavu římskokatolické církve vítalo na náměstí svatého Petra kolem 100 tisíc lidí, odhadla policie. Bílý kouř, který signalizoval, že kardinálové zvolili Františkova nástupce, začal stoupat z komína nad Sixtinskou kaplí kolem 18:10.
Konkláve začalo ve středu pozdě odpoledne, kdy se podle pravidel uskutečnila jedna volba. Černý dým z komína Sixtinské kaple však ukázal, že se papeže nepodařilo v tomto kole zvolit. Oznámení o neúspěšné volbě přišlo až o zhruba dvě hodiny později, než se původně předpokládalo.
Zpoždění při odevzdávání a sčítání hlasů 133 volitelů podle agentury AP vyvolalo řadu spekulací ohledně možných příčin prodlevy. Je možné, že se hlasování muselo opakovat. Někdo z volitelů mohl onemocnět nebo potřeboval tlumočníka. Jako možná příčina se uváděla také dlouhá úvodní meditace papežského kazatele, která předchází samotnému hlasování.
Někteří z 133 kardinálů od začátku předpokládali krátké konkláve, které zvolí nástupce papeže Františka. Aby se kandidát stal novou hlavou církve, potřebuje dvoutřetinovou většinu, tedy minimálně 89 hlasů.
Předchozí dvě konkláve skončila v letech 2005 a 2013 právě v druhý den konání. Kardinálové tehdy zvolili do čela katolické církve německého kardinála Josepha Ratzingera a arcibiskupa z Buenos Aires Jorgeho Maria Bergoglia.
Kardinálové jsou během konkláve v přísné izolaci. Nesmí přijímat zprávy z vnějška, ani vysílat informace mimo dějiště volby. Přísná mlčenlivost platí i pro personál a kněží, kteří jsou během volby v kontaktu s voliteli. Jedná se například o zpovědníky, obslužný personál či členy Švýcarské gardy.
X X X
RADOST VE VATIKÁNU
Radost i slzy dojetí. Lidé ve Vatikánu se po zvolení papeže neubránili emocím
Katolická církev má nového papeže. Stal se jím již ve druhý den konkláve Američan Robert Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. Podívejte se, jak se jeho zvolení oslavovalo na Náměstí svatého Petra ve Vatikánu očima zahraničního redaktora CNN Prima NEWS Tomáše Kačmára. Mnozí se radovali, jiní plakali dojetím.
Bílý kouř nad Sixtinskou kaplí se objevil krátce po čtvrteční šesté hodině večer. Desítky tisíc lidí v tu chvíli vypukly v jásot. Mnozí z věřících neudrželi slzy dojetí, jiní se začali radovat.
X X X
TUREK ODMÍTL EXOMUNISTU PAVLA, NEPOZVAL KLAUSE, ZEMANA
Europoslanec Turek odmítl pozvání na Hrad. Kvůli Klausovi a Zemanovi
Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek odmítl pozvání na oslavy 80. výročí od konce druhé světové války na Pražském hradě. Podle svých slov nepovažuje za správné, aby na Hrad nebyli pozváni bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Turek to uvedl na svém Instagramu. „Diplomatický protokol by měl být dodržen,“ uvedl europoslanec.
Turek ve vyjádření na Instagramu uvedl, že si pozvání od prezidenta Petra Pavla váží, ale nepozvání Zemana s Klausem považuje za „nesprávné“, a proto účast odmítl. „Bývalé hlavy státu by měly být přítomny na takto významné vzpomínkové akci. Diplomatický protokol by měl být dodržen a úcta k ústavním tradicím a k bývalému úřadu by měla převážit nad současnými rozdíly v názorech,“ uvedl Turek.
Turek ve svém vyjádření dále vyzdvihuje československý boj proti nacistickému útlaku a zmiňuje například generála Ludvíka Svobodu. „Je zásadní, abychom nezkreslovali historii. I když jsem zarytý antikomunista z antikomunistického prostředí, odmítám jednostranný výklad dějin. Na osvobození Československa se podílely armády z východu i západu, každá svým dílem, a všem patří naše úcta a vděčnost. Historie nás učí, že svoboda vyžaduje oběti napříč národy a ideologiemi,“ pokračuje Turek přičemž sám sebe v příspěvku označil za „milovníka historie“.
Bývalý prezident Václav Klaus se vyjádřil ke svému vynechání z oslav na Hradě už dříve. „Osmého května se pořádá jakýsi večer k osmdesátému výročí konce 2. světové války. Bývalý prezident není pozván na Pražský hrad,“ řekl v pondělí večer Klaus při přednášce Od Beneše po Ukrajinu. Klaus nedávno pokřtil svou knihu, která se věnuje právě 80 letům od konce druhé světové války. Na křtu na Staroměstském náměstí byl přítomen i Filip Turek.
Pozvánku na Hrad neobdržel ani Klausův nástupce ve funkci Miloš Zeman, což již dříve potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Pražský hrad vynechání bývalých hlav státu nekomentoval přímo, sdělil ale, že seznam hostů se pro každou akci mění. „Bývalí prezidenti České republiky Václav Klaus a Miloš Zeman s manželkami a paní Dagmar Havlová jsou každoročně zváni na slavnostní večer ke Dni vzniku samostatného československého státu dne 28. října, tedy ke dni, který se vztahuje k české státnosti,“ uvedl Hrad dříve.
X X X
ZLATO VLÁDNE V POLSKU
Polsko vsadilo na zlato a je velmi úspěšné
\ Prezident Polské národní banky (NBP) Adam Glapiński oznámil, že polské zásoby zlata dosahují 509,3 tun a jejich podíl na rezervách činí 22 %, což je již nyní více než zásoby nashromážděné Evropskou centrální bankou, tj. než zásoby nashromážděné všemi centrálními bankami eurozóny. Uvádí to Bankier.pl.
„Chceme mít trvalých 20 procent rezerv, ale rezervy neustále rostou, takže se kolem toho budeme točit. Prohlásil jsem, že budeme zdroje systematicky zvyšovat. Dnes mohu s hrdostí říci: tým NBP dodržel svůj slib Polákům, dosáhli jsme našeho cíle,“ řekl prezident NBP Adam Glapiński během čtvrteční konference.
Podle výpočtů Bankier.pl to je 16373 milionu uncí, což je o 400 tisíc více uncí než na konci března, kdy bylo oficiálně nahlášeno 15,973 milionu uncí
Glapiński dodal, že Polsko se svými zdroji se v žebříčku centrálních bank umístilo na 12. místě na světě. „V tuto chvíli jsme před Evropskou centrální bankou, tj. před zdroji všech centrálních bank eurozóny,“ zdůraznil a informoval, že ECB v současnosti disponuje 506,5 tunami zlata.
Podle Glapińského stále více zlata v NBP „dává pocit bezpečí, ukazuje stabilitu a solventnost polské ekonomiky“. Řekl, že ceny zlata v poslední době výrazně vzrostly, což ztěžuje ziskové nákupy, ale na druhou stranu to ovlivňuje potenciální zisk.
„Na konci roku 2024 jsme vypočítali, že rozdíly v ocenění zlata činily přes 60 miliard zlotých, dnes jsou mnohem vyšší. Takže jen na tom, že jsme nakoupili zlato levněji, než kolik dnes stojí na trhu, jsme vydělali přes 60 miliard zlotých,“ poukázal. Zdůraznil však, že se jedná o „papírový zisk“, protože NBP neměla v úmyslu zlato prodávat.
Adam Glapiński v dubnu oznámil, že po získání 20 procent zlatých rezerv chce zorganizovat jeden velký transport zlata z Londýna do Polska. V současné době zlato, které nakupujeme, nakupujeme převážně v Londýně a je okamžitě uloženo v trezoru v Londýně. Polsko si také uchovává část svých zdrojů ve Spojených státech.
Polsko ukládá své zlaté rezervy na několika místech po celém světě – v Londýně, New Yorku a na třech místech v Polsku. Polsko je v současnosti na 12. místě, co se týče zásob zlata. Na prvním místě jsou Spojené státy s 8 133,5 tunami. Za nimi se umístilo Německo s rezervami 3 351,5 tun a Mezinárodní měnový fond, který drží 2 814 tun zlata, server asevec.cz
X X X
USA plánovaly deportaci migrantů do Libye. Soud zasáhl a krok zablokoval
Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa čelí ostré kritice poté, co se objevily zprávy o plánech deportovat migranty do Libye – země zmítané konflikty a známé porušováním lidských práv. Federální soudce Brian Murphy však tento plán dočasně zablokoval, s odkazem na předchozí soudní rozhodnutí, které zakazuje deportace do třetích zemí bez možnosti právního odvolání.
Podle agentur deportace hrozila mimo jiné lidem z Mexika, Vietnamu a Filipín. Není zřejmé, kolika osob se plán týkal. Podle AP se měl k přepravě použít vojenský letoun C-17, který pojme desítky osob.
Soudce: Musí mít možnost se bránit
Ve středu zasáhl soudce Brian Murphy, který plán dočasně zastavil. Odkázal na dřívější rozhodnutí, podle nějž musejí mít migranti možnost právně napadnout deportaci do země, ze které nepocházejí. Zdůraznil, že tento zákaz platí pro všechny federální agentury, včetně ministerstva obrany, které mělo deportaci realizovat.
Spojené státy dosud posílaly migranty do zemí, se kterými měly uzavřené dohody, například do Salvadoru či Panamy. V jednom známém případě však došlo k závažnému pochybení: muž s oprávněním k pobytu v USA byl vyhoštěn a skončil v salvadorském vězení pro těžké zločince.
Libye žádnou dohodu nepotvrdila
Americká administrativa se k případu oficiálně nevyjádřila. Obě konkurenční vlády v Libyi ale podle Reuters popřely, že by uzavřely jakoukoli dohodu s USA o přijímání deportovaných migrantů.
Libyjské úřady čelí dlouhodobé kritice OSN a organizací jako Amnesty International kvůli porušování práv migrantů. Tyto instituce považují Libyi za zemi, která není bezpečná pro vyhošťování. Přesto některé evropské státy podporují libyjskou pobřežní stráž s cílem omezit počet migrantů směřujících do EU přes moře.
X X X
Brusel žaluje ČR: Koordinátor digitálních služeb chyb
\Evropská komise (EK) se rozhodla zažalovat Českou republiku, Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko za nedostatečné provádění nařízení o digitálních službách (DSA). Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Ministerstvo průmyslu potvrdilo, že EK dnes rozhodla o podání žaloby na Česko kvůli tomu, že dosud nebyly splněny některé povinnosti z evropského nařízení o digitálních službách. „Samotnou žalobu zatím komise nepodala, její detaily se teprve dozvíme. Zatím nám v řízení nehrozí žádná pokuta, soud bude rozhodovat o tom, zda Česko nesplnilo svou povinnost, a případně stanoví dodatečný termín, kdy máme dát vše do pořádku,“ uvedl mluvčí resortu Marek Vošáhlík.
Problémem je i chybějící národní koordinátor
Pěti členským státům unijní exekutiva vytýká, že nejmenovaly nebo nezmocnily národního koordinátora digitálních služeb a nestanovily pravidla pro sankce za porušení předpisů podle nařízení o digitálních službách.
Projednávání zákona ve sněmovně se podle Vošáhlíka opakovaně zdržuje. „Očekáváme, že sněmovna zákon schválí během června a Komise tak nebude mít důvod v řízení pokračovat. Schválení je důležité nejen z hlediska tohoto rozhodnutí, ale zejména přínosů samotného zákona. Ten přinese lidem větší bezpečnost na internetu a lépe je ochrání před falešnými a nebezpečnými výrobky na on-line tržištích,“ dodal.
DSA má zajistit jednotný přístup v celé EU
Norma po členských státech požaduje, aby určily jeden nebo více příslušných orgánů, které budou vykonávat dohled nad DSA a jeho vymáháním. Jeden z těchto orgánů se měl také do 17. února 2024 stát takzvaným národním koordinátorem (Digital Services Coordinator, DSC). Tito koordinátoři jsou podle unijní exekutivy nezbytní pro „dohled nad nařízením DSA a jeho vymáháním a pro zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé unii, a to ve spolupráci s Evropskou komisí“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen Foto: Evropská komise
Polsko národního koordinátora k plnění úkolů podle nařízení DSA nejmenovalo a nezmocnilo. Ačkoliv Česko, Kypr, Španělsko a Portugalsko koordinátory jmenovaly, nesvěřily jim nezbytné pravomoci k plnění úkolů podle unijního nařízení, uvádí komise. V Česku byl dohledem pověřený Český telekomunikační úřad.
Nařízení rovněž vyžaduje, aby členské státy stanovily pravidla pro sankce za porušení normy, což všechny výše uvedené členské státy neučinily. Komise proto zahájila řízení o nesplnění povinnosti, a protože státy nepřijaly potřebná opatření, rozhodla se případ předložit Soudnímu dvoru EU.
Nařízení cílí na větší bezpečnost a ochranu práv
Nařízení o digitálních službách komplexně upravuje sektor digitálních služeb v rámci EU a jeho cílem je zajistit správné fungování jednotného trhu, udržovat bezpečné on-line prostředí a chránit základní práva uživatelů. DSA stanovuje pravidla a povinnosti pro digitální služby, které fungují jako zprostředkovatelé, tedy propojují uživatele se zbožím, službami a obsahem. Jde o celé spektrum digitálních služeb, od služeb poskytujících síťovou infrastrukturu přes webhosting až po on-line platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště.
Nařízení DSA mimo jiné vyžaduje, aby velké internetové platformy a vyhledávače dělaly víc pro boj s nezákonným obsahem a riziky pro veřejnou bezpečnost. Musejí také více dbát na soukromí uživatelů, jinak jim hrozí vysoké pokuty.
Hlavní body nařízení DSA:
Zodpovědnost platforem: Velké platformy jako Facebook, Google nebo Amazon musí rychleji a efektivněji zasahovat proti nelegálnímu obsahu (např. nenávistné projevy, dezinformace, padělky).
Větší ochrana uživatelů: DSA posiluje práva uživatelů na odvolání proti mazání obsahu nebo zablokování účtů.
Transparentnost algoritmů a reklamy: Platformy musí zveřejnit, jak fungují jejich doporučovací systémy a cílení reklam.
Zvláštní povinnosti pro největší hráče (označované jako VLOPs – Very Large Online Platforms): Tito giganti musí pravidelně hodnotit rizika, která jejich systémy přinášejí (např. pro demokracii, zdraví nebo bezpečnost), a aktivně je řešit.
Zřízení národních koordinátorů: Každý členský stát musí mít orgán odpovědný za dohled a vymáhání pravidel DSA, který spolupracuje s Evropskou komisí, ceskajustice.cz