Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterním telefonátu „podrobně a otevřeně“ hovořili o Ukrajině, oznámil Kreml. Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Už dal příslušný rozkaz ruské armádě. Lídři se dohodli, že zůstanou kontaktu a vyslovili se pro normalizaci rusko-amerických vztahů.

 „Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin odpověděl kladně na tuto iniciativu a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz,“ oznámil Kreml.

Ruský prezident podle něho označil úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu za klíčovou podmínku pro vyřešení konfliktu na Ukrajině.

„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvedl Bílý dům po skončení telefonátu, který trval zhruba dvě a půl hodiny.

Jednání podle něho budou zahájena okamžitě a uskuteční se na Blízkém východě. První rozhovory Američanů a Rusů a následně Američanů a Ukrajinců se uskutečnily v Saúdské Arábii.

Putin amerického prezidenta informoval, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako „gesto dobré vůle“ předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků.

Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé.

 Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“. Kyjev obvinil z „neschopnosti“ vyjednávat.

Ohledně příměří ruský prezident podle Kremlu poukázal na „podstatné momenty“ týkajících se zajištění kontroly nad případným příměřím po celé tisícikilometrové frontové linii, jakož i nezbytnosti zastavit mobilizaci sil na Ukrajině a ukončit přezbrojování ukrajinských ozbrojených sil.

Vztahy, Kurská oblast, startegické zbraně i sport

Lídři se věnovali také situaci v ruské Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě vpadla ukrajinská armáda a dosud kontroluje část tamního území. „Ruská strana je připravena řídit se humanitárními ohledy a v případě jejich kapitulace garantuje životy a slušné zacházení s vojáky ukrajinských ozbrojených sil,“ zdůraznil Kreml ve svém prohlášení.

„Pozornost byla věnována i zločinům spáchaným ukrajinskými ozbrojenci na civilním obyvatelstvu v Kurské oblasti,“ podotkla Moskva. Je to přitom právě ona, kdo od počátku bojů opakovaně čelí obvinění z vraždění ukrajinských civilistů a záměrných útoků na civilní infrastrukturu.

 Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po zahájení invaze v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi poloostrova Krym z roku 2014.

Prezidenti podle Bílého domu rovněž hovořili obecně o Blízkém východě jakožto regionu „potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům“. Trump a Putin se také shodli, že by Írán nikdy neměl být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael.

Dalším tématem telefonátu byly otázky týkající se strategických zbraní a jak zabránit jejich šíření. „Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou spolupracovat s dalšími stranami s cílem zajistit co nejširší uplatnění,“ uvádí se v prohlášení.

Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi USA a Ruskem má obrovské přínosy. To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvedl Washington.

Trump podle Kremlu podpořil Putinovu myšlenku pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.

Velmi dobrý rozhovor, chválí si Trump

Trump rozhovor s Putinem označil za „velmi dobrý a produktivní“. „Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení války,“ uvedl na své sociální síti Truth Social

Trump také poznamenal, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. „Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!“ dodal.

Stanice BBC podotýká, že jedinou reálnou dohodou mezi vůdci se stal Putinův souhlas s návrhem, aby se obě strany konfliktu na 30 dnů zřekly útoků na energetické objekty. Kreml se nezmínil o jakýchkoliv konkrétnějších dohodách otvírajících cestu k 30dennímu příměří, se kterým pod tlakem Washingtonu souhlasila Ukrajina, dodala.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov před úterní schůzkou avizoval, že existuje „určité porozumění“ mezi Kremlem a Bílým domem vzhledem k předchozímu telefonátu mezi prezidenty a jednání amerických a ruských činitelů. Trump si s Putinem telefonoval už v polovině února. V minulém týdnu byl Moskvě jeho speciální vyslanec Steven Witkoff.

Agentura Reuters před telefonátem uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.

Ukrajina nechce neutralitu ani menší armádu

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v úterý zdůraznil, že Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské.

Uvedené body Jermak označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.

Ukrajinský prezident Zelenskyj už dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.

Po lednovém nástupu Trumpa USA změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.

 X X X

 Trump odtajní 80 tisíc stran dokumentů o atentátu na Kennedyho

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje v úterý zveřejnit přibližně 80 000 stran dosud utajovaných dokumentů, které se týkají bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho a okolností jeho atentátu. Informaci přinesla agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření samotného Trumpa. Tento krok navazuje na dlouhodobé snahy o zpřístupnění vládních archivů týkajících se Kennedyho vraždy.

 Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.

Oficiální komise vyšetřující atentát na prezidenta Kennedyho z roku 1963 dospěla o rok později k závěru, že atentátník Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty, jednal sám. Atentát však dodnes budí nespočet spekulací.

V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za tehdejšího prezidenta Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Trump opakovaně slíbil, že odhalí vše. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.

Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.

Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva v USA Martina Luthera Kinga zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam devětatřicetiletý King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace James Earl Ray.

 X X X

 Svět se stal díky prezidentům Ruska a USA bezpečnější…

 Kirill Dmitriev, blízký spolupracovník Vladimíra Putina, šéf ruského fondu přímých investic nadšeně prohlásil „Pod vedením prezidenta Putina a prezidenta Trumpa je dnes svět mnohem bezpečnostním místem.“ Historické! Epické!

Otevřeně řečeno, nedalo by se důvěřovat západním kanálům, ale takto jasné prohlášení ruského speciálního poradce prezidenta Putina je přesvědčivé.

I když v posledních dnech Volodymyr Zelenskyj různě sýčkoval, že Putin nepřijme dohodu o třicetidenním příměří, Putin učinil opak a návrhu Trumpa vyhověl.

Z prohlášení Kremlu vyplývá:

Na třicet dnů přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu. A v tomto smyslu Vladimír Putin vydal i hned příslušné rozkazy ruské armádě.

Putin dále informoval Trumpa, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Moskva jako gesto dobré vůle předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků, uvedl Kreml podle ruské státní agentury TASS. Oba lídři se podle Kremlu rovněž dohodli, že zůstanou v kontaktu ohledně všech projednávaných otázek a také se vyslovili pro normalizaci rusko-amerických vztahů.

Bílý dům v prohlášení uvedl, že Trump s Putinem telefonicky hovořil o potřebě míru a příměří na Ukrajině. „Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvedl Washington.

Zmínil také, že oba státníci hovořili obecně o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou se angažovat ve spolupráci s dalšími subjekty s cílem zajistit jejich co nejširší uplatnění. Oba vedoucí představitelé sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být schopen zničit Izrael.

„Oba vedoucí představitelé se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské perspektivy. To zahrnuje velké hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu, až bude dosaženo míru,“ uzavírá prohlášení Bílého domu.

Co dodat?

 Je na čase, aby se postupně navrátila politika spolupráce mezi USA a Ruskem, která byla základem mírového uspořádání až do nástupu administrativy Joe Bidena.

Evropa ovšem zůstává vlastní vinou stranou. Ale to už je její problém. Tak si ne úplně bez opatrnosti zopakujme: Historické. Epické.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

  Putin emotivně promluvil o pošlapávání právních norem Západem. 

Ruský prezident Vladimir Putin se v úterý nechal poněkud unést, když hovořil o pošlapávání mezinárodních právních norem Západem jak v politice, tak v ekonomice. Vyjádřil se tak na sjezdu Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, kterého se zúčastnil předtím, než zapředl telefonický rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o podmínkách příměří a míru na Ukrajině.

„Sankce nejsou dočasná nebo cílená opatření, jsou mechanismem systémového, strategického tlaku na naši zemi. A bez ohledu na to, jak se situace vyvine, bez ohledu na to, jaký je systém mezinárodních vztahů, naši konkurenti budou mít vždy touhu omezit naši zemi, oslabit její ekonomické a technologické možnosti.,“ kritizoval Putin Západ.

„Navíc, pokud se dříve takzvané západní elity snažily dát této opozici alespoň zdání slušnosti, nyní, jak se zdá, není třeba se ztrapňovat a ani se ztrapňovat nehodlají. Nejenže Rusku pravidelně vyhrožují novými sankcemi, ale navíc chrlí tyto balíčky jeden za druhým. Člověk má dojem, že samotní iniciátoři ztratili přehled o tom, kolik omezení a proti komu zavedli,“ pokračoval.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině může být prvním krokem, musí ale vést k úplnému příměří a jednání o míru. Po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to dnes v Berlíně řekl německý kancléř Olaf Scholz.

K stavu ruských aktiv na Západě dodal: “Tam všechno zmrazí, vidíte, všechno odnesou hrubě, zcela necivilizovaně. O žádných právních systémech ani nemluvím – ty prostě neexistují. Existují tam jen pro sebe. To je ten trik. Rozumíte?“

„Mimochodem – v politické sféře jsem si toho všiml už dávno, velmi dávno,“ řekl také Putin s tím, že když západní státníci „diskutují o nějaké politické otázce“, kolikrát si protiřečí.

Putin také hovořil o svých očekáváních z návratu západních investorů do Ruska, ze kterého se většina stáhla po ruské invazi na Ukrajinu. Pro západní společnosti vracející se do Ruské federace nebudou žádná privilegia ani preference, řekl s tím, že se musí podřídit pravidlům konkurence.

„Zájmy ruských firem, podniků a jejich zaměstnanců pro nás budou vždy prioritou. Z této pozice budeme zvažovat otázku návratu zahraničního obchodu na náš trh,“ zdůraznil Putin.

„Ještě jednou zopakuji: nikoho jsme nevykopli. Ti, kteří opustili náš trh, učinili toto rozhodnutí sami, pod tlakem elit svých zemí,“ uvedl šéf Kremlu. Rusko přitom zůstává otevřenou zemí. Kdo se chce vrátit, nechť se vrátí na soutěžním základě v rámci našeho práva,“ dodal s tím, že je potřeba „koordinovat jejich návrat s povinnými zárukami svědomitého a odpovědného obchodního chování“ v Rusku. „Ale tento proces samozřejmě musí být maximálně transparentní,“ slíbil.

Po podnikatelském fóru se přesunul do Kremlu, kde se pustil do telefonického rozhovoru s Trumpem, který trval přes hodinu a půl.

„Je tu velké množství otázek ohledně další normalizace našich bilaterálních vztahů, ohledně ukrajinského vyrovnání. To vše budou muset oba prezidenti projednat,“ řekl Peskov před jednáním.

X X X

 Hamiltonův moment pro Unii? Společný dluh na zbrojení je krokem k federalizaci

 Evropa chce zbrojit, ale má to jeden velký háček. Kde vzít desítky miliard eur, které jsou na modernizaci armád jednotlivých členských států potřeba? Řešení je nasnadě, je jím společný dluh na celounijní úrovni. Tato varianta je však noční můrou odpůrců federalizace Evropské unie, k níž by plánovaná opatření přispěla.

 Že Evropská unie musí v následujících letech výrazně posílit svou obranu, je vzhledem k aktuální geopolitické náladě i ztrátě důvěry k ještě nedávno pevným vztahům se Spojenými státy věcí neoddiskutovatelnou. Evropská komise už na to má plán, v rámci takzvaného přezbrojení Evropy chce Ursula von der Leyenová utratit 800 miliard eur, 150 miliard z této částky by vytvořilo určitou formu společného dluhu.

Prostředky by jednotlivé členské země utratily na zbrojení. Jde o velmi vysokou sumu převyšující plánované výdaje Ruska na obranu v letošním roce. Ještě před pár lety by šlo o bláhový plán, který by mnohé státy smetly ze stolu, jenže nyní je situace odlišná. I kdysi fiskálně konzervativní Německo s příchodem Friedricha Merze otáčí, společný evropský dluh už není tabu, pro Unii může jít o zlomové období.

Lidé aktuálně smýšlejí stejně, jako se to dělo v osmnáctém a devatenáctém století. Pro státy není aktuálně důležité, aby měly vlastní peníze, potřebují se bránit a to nejde bez schopné armády.

 X X X

 Jen díky USA Francouzi nemluví německy

 „Francouzi nyní nemluví německy jen díky Spojeným státům americkým ,“ řekla včera na tiskové konferenci na adresu francouzského levicového politika Raphaela Glucksmanna tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová s odkazem na pomoc, kterou Spojené státy poskytly Francii během obou světových válek.

Levicový francouzský europoslanec Raphael Glucksmann, podle mluvčí neznámý politik, prohlásili 17. března během shromáždění své strany, že Spojené státy se podle něj „přiklonily na stranu tyranů“ a měly by vrátit Sochu svobody Francii. Tvrdil, že Američané jí „jasně opovrhují“.

Glucksmann se také zabýval rozhodnutím Trumpovy administrativy propustit vládní pracovníky jako součást úsilí ministerstva pro efektivitu vlády (DOGE) o snižování nákladů. Prohlásil, že Francie je připravena přijmout odborníky, kteří by mohli přijít o práci v důsledku politiky USA. „Pokud se rozhodnete vyhodit své nejuznávanější vědce – ty, kteří díky své svobodě, inovaci a schopnosti kriticky myslet udělali z vaší země světovou velmoc – přijmeme je,“ dodal europoslanec.

Připomeňme, že 5. března prezident Macron promluvil k národu a řekl, že USA „nebudou na naší straně“, pokud v Evropě vypukne válka. Macron také řekl, že se rozhodl zahájit diskuse „o jaderném odstrašení s našimi evropskými spojenci“. Macron také navrhuje nahradit produkci amerického obranného průmyslu francouzskými alternativami.

Sochu svobody darovali Spojeným státům Francouzi v roce 1886 u příležitosti 100. výročí nezávislosti. Pomník byl přivezen z Paříže v počtu 350 kusů a oficiálně odhalen 28. října 1886. Socha Svobody je na seznamu světového dědictví UNESCO, kde se uvádí, že památník je ve vlastnictví vlády USA.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

 X X X

 Ústavní soudce Langášek: Svoboda projevu je to nejcennější, co v demokracii máme

Svoboda projevu je to nejcennější, co v demokracii máme, řekl novinářům soudce Tomáš Langášek poté, co Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Ladislava Vrabela. Ten původně dostal peněžitý trest 10.000 korun za šíření poplašné zprávy, která spočívala v tvrzení, že Česko plánuje jadernými zbraněmi z letounů F-35 zaútočit na Rusko, a že proto hrozí odvetný ruský útok. ÚS se v tomto případě postavil proti kriminalizaci projevů na sociálních sítích, trestní stíhání považuje za nejzazší možnost.

Soud v nálezu připustil, že stát a společnost musí čelit dezinformacím, ale zároveň při tom musí chránit svobody lidí. Ke kriminalizaci je třeba přistupovat s velkou obezřetností, rizika jsou příliš vysoká, míní ÚS. Vrabelova kauza se vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

„Kdyby nebylo toho trestního stíhání, nebylo by ani dnešního nálezu a dnes by si na to video vůbec nikdo nevzpomněl. Takto se mu dává jen zbytečná publicita, za to ovšem ÚS nemůže, my jsme samozřejmě museli ochránit svobodu projevu pro nás pro všechny, i pro ty, co šíří takové nesmysly,“ řekl Langášek.

„Opravdová demokracie musí šíření takových projevů a podobných nesmyslů ustát, aniž by sahala do trestního zákoníku. K tomu trestný čin šíření poplašné zprávy opravdu neslouží,“ doplnil Langášek. Nález přijal tříčlenný senát, kde soudce zpravodaje Langáška doplňovali ještě Jan Wintr a Jaromír Jirsa.

 Trestný čin šíření poplašné zprávy typicky postihuje například nahlášení bomby v nemocnici nebo lživý výkřik „Hoří!“ v plném divadle, protože může vzniknout panika nebo dojde k jiným škodám. „Kriminalizovat diskusi na sociálních sítích, jakkoliv je zavádějící, lživá, nepravdivá, je problematické už proto, že tam bezprostřední nebezpečí tohoto typu nehrozí,“ míní Langášek.

Soudce poukázal i na to, že na sociálních sítích lze jakékoliv informace rychle buď vyvracet, nebo verifikovat. Soud v nálezu zmiňuje model „tržiště idejí“, kde jsou informace a projevy testovány, popřípadě vyvraceny, v pomyslné soutěži. „V rozporu s tímto modelem by bylo spoléhat se na veřejnou moc jako na cenzora, jehož úkolem je pečovat o čistotu veřejné diskuse,“ stojí v nálezu.

„Veřejná moc má dnes jistě celou řadu jiných nástrojů, jakými může proti dezinformacím bojovat, například nějaké fact-checkingy a podobně. Trestní stíhání je opravdu nejzazší možnost, když už to nelze jinak,“ uvedl Langášek, podle kterého Vrabel kritizoval primárně vládní plán nakoupit letouny F-35, což doplnil divokou spekulací o jejich použití proti Rusku. Svoboda projevu ale chrání i politická vyjádření nadnesená a přehánějící, přičemž jsou ve veřejné debatě poměrně běžná.

Vrabel dnešní rozhodnutí označil za fantastické. „Lidé mají znovu svobodu slova, a to všichni,“ řekl novinářům, ceskajustice.cz

X X X

Rádio Svobodná Evropa žaluje mediální agenturu. Konec financování je podle něj proti americké ústavě

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) zažalovalo Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM) kvůli chystanému ukončení financování v Praze sídlící rozhlasové stanice. RFE/RL o tom informovalo v tiskové zprávě. Rádio je přesvědčené, že nemůže přijít o peníze, které pro něj vyčlenil Kongres, protože by to porušilo federální zákony, a to včetně americké ústavy.

 Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média, aby mohl omezit federální úřednický aparát.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda nyní žaluje právě USAGM a dvojici jeho představitelů Kari Lakeovou a Victora Moralese s cílem zabránit zrušení federálního grantu určeného rozhlasové stanici.

Rádio argumentuje především tím, že americká ústava dává Kongresu výhradní právo rozhodovat o federálních výdajích. Kongres přitom o zrušení financování rádia nerozhodl.

„Není doba na ustupování propagandě a cenzuře ze strany protivníků Ameriky. Jsme přesvědčeni, že zákon je na naší straně a že oslavy našeho zániku despoty po celém světě jsou předčasné,“ uvedl v prohlášení šéf RFE/RL Stephen Capus.

Česká vláda chce, aby vysílání rádia pokračovalo, a snaží se pro to získat podporu v rámci Evropské unie.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se na svém webu označuje za soukromou, nezávislou a mezinárodní zpravodajskou organizaci, jejíž programy každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

X X X

USTRAŠENÝ  REKTOR  VEŠ  V  PRAZE  FIALOU  DVOŘÁK  VYŠTVAL  SCHOPNÉHO  DĚKANA  ŠEVČÍKA

 Ševčík končí ve vedení Národohospodářské fakulty. Rektora obviňuje z vydírání a politického nátlaku

Kontroverzní bývalý děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík rezignoval na funkci proděkana pro ekonomiku. Na fakultě působí 42 let. Její vedení opustí na konci března, jak vyplývá z vyjádření, které zaslal serveru iROZHLAS.cz. Ševčík měl s vedením celé vysoké školy v posledních letech spory, které vyústily v jeho odvolání z pozice děkana.

 Ševčík ve vyjádření tvrdí, že rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák vyvíjel nátlak na nynější děkanku fakulty Adélu Zubíkovou. „Rozhodl jsem se na post ve vedení Národohospodářské fakulty VŠE v Praze ke dni 28. 3. 2025 do doby konečného rozhodnutí soudu rezignovat,“ píše.

Ševčík žaluje rektora kvůli svému odvolání z postu děkana, ke kterému došlo předloni v prosinci. Městský soud v Praze se ale na konci února zastal Dvořáka. Ševčík po vyhlášení rozsudku řekl, že proti rozhodnutí soudu podá kasační stížnost.

Nová děkanka Adéla Zubíková po svém nástupu Ševčíka navrhla na funkci proděkana pro ekonomiku, akademický senát Národohospodářské fakulty s tím souhlasil, takže Ševčík zůstal ve vedení fakulty.

Tlak na fakultu

Ševčík ve svém vyjádření dále píše, že údajný tlak na fakultu je podle něj neoprávněný, neadekvátní, diskriminační a zasahující do pravomocí fakulty při obsazování jednotlivých funkcí.

 „Takový nátlak v demokratické zemi na akademickou půdu nepatří a připomíná totalitní praktiky a vydírání ze strany rektora Petra Dvořáka. Nátlak považuji za politicky a ideově motivovaný,“ tvrdí Ševčík, který se do povědomí veřejnosti zapsal řadou kontroverzních kroků a prohlášení. „Morální hodnoty a čest jsou pro mě daleko důležitější než jakákoliv funkce kdekoliv,“ uzavírá. 

Dvořák rezignaci vítá. „Myslím si, že je dobře, že ve vedení fakulty nebude. Já jsem ho z funkce odvolal z důvodů, které jsem uvedl a na kterých trvám. Ty hlavní byly v tom, že jeho působení přivedlo fakultu tam, kam ji přivedlo. Apeloval jsem na to, že je třeba situaci řešit, aby se zlepšila hlavně personální situace a fakulta zejména z hlediska akreditací neměla žádné problémy,“ řekl rektor VŠE pro Radiožurnál s tím, že Ševčík měl podle něj skončit dříve.

Kontroverzní děkan

Kontroverze kolem Ševčíka se naplno dostaly na veřejnost ani ne dva měsíce po jeho jmenování do funkce děkana. V září 2022 totiž vystoupil na protivládní demonstraci, kde měl několikaminutový projev, ve kterém několikrát slovně napadl premiéra Petr Fialu (ODS).

Takové vystupování se rektoru Dvořákovi nelíbilo a děkana si už tehdy předvolal. „Forma vystoupení i osobní útoky, které docent Ševčík na demonstraci pronesl, jsou pro mne nepřijatelné a rozhodně nepovažuji za vhodné, aby se takto děkan fakulty na veřejnosti vyjadřoval,“ řekl tehdy Dvořák pro server iROZHLAS.cz.

 Od té doby se spory mezi Ševčíkem a Dvořákem začaly množit. Další z výrazných rozepří přišla na jaře 2023 a opět se točila kolem protivládní demonstrace v Praze. Několik lidí se po ní totiž vydalo k budově Národního muzea s cílem strhnout z něj ukrajinskou vlajku. Mezi nimi měl být i děkan Ševčík, kterého na schodech zachytily kamery. 

Ševčík dodnes odmítá, že by na místě byl kvůli plánu strhnout z muzea vlajku. Tvrdí naopak, že šel jen kolem z rodinného setkání a viděl v davu člověka se zakrvácenou hlavou, kterému šel pomoci. Pak si podle svých slov začal zapisovat služební čísla policistů, kteří muže údajně napadli.

X X X

  Česká unie sportu i basketbalová federace přišly o předsedu. Jansta odstoupil, je obviněný v kauze Motol

Miroslav Jansta, jenž je obviněný v korupční kauze nemocnice Motol, rezignoval na funkce předsedy České unie sportu (ČUS) i České basketbalové federace (ČBF). Obě sportovní instituce o tom Jansta, který je od konce února ve vyšetřovací vazbě, informoval dopisem prostřednictvím svého právního zástupce.

ČUS to uvedla v tiskové zprávě, basketbalová federace na webu. Národní sportovní agentura (NSA) Janstovo rozhodnutí ocenila.

ČUS vedl Jansta od roku 2012. Oficiálně odstoupí z funkce na valné hromadě 25. června, kde se bude volit jeho nástupce. ČUS v tiskové zprávě ocenila, že Jansta unii ekonomicky stabilizoval a svým vlivem se podílel na přípravě a úpravách sportovní legislativy. Podporu členů ČUS neztratil ani v období, kdy byl obviněný v kauze ovlivňování sportovních dotací, která se táhla od roku 2017.

 Začátkem loňského června ho Vrchní soud v Praze v tomto případu pravomocně osvobodil a koncem června byl Jansta na valné hromadě ČUS jednomyslně zvolen předsedou na další čtyřleté období. Největší sportovní spolek v Česku, který zastřešuje více než milion členů sdružených v 7500 tělovýchovných jednotách a klubech, ale nakonec z tohoto období vedl jen necelý rok.

Vedoucí představitelé ČUS po Janstově odstoupení vyzdvihli jeho zásluhy. „Předsednictví a sportovně organizační činnost v ČUS měl vedle své advokátní praxe jako svého koníčka. Z České unie sportu učinil významného hráče v zastupování sportovního prostředí. Úspěšně vyvedl ČUS z krize po pádu Sazky a ukázal, že i aktuální čtyřletý plán, včetně ustavení ministerstva sportu, je splnitelný a ČUS ho bude dále naplňovat,“ uvedl v tiskové zprávě místopředseda ČUS Marek Pakosta, předseda Českého volejbalového svazu.

 NSA, která je nejvyšší sportovní institucí v Česku, Janstovo odstoupení přivítala. „Přestože korupční kauza kolem nemocnice Motol nemá dle dosavadních veřejně známých informací spojitost se sportovním prostředím, oceňujeme toto rozhodnutí pana Jansty a věříme, že tento krok umožní bezproblémovou kontinuální činnost České unie sportu,“ uvedla.

V čele českého basketbalu Jansta stál dokonce od roku 2009. Naposledy byl zvolen předsedou v roce 2022, ale čtvrté funkční období nedokončí. Během jeho působení se basketbalistky staly vicemistryněmi světa v roce 2010 a hrály na OH 2012 v Londýně. Mužský tým obsadil šestou příčku na MS 2019 a kvalifikoval se na olympiádu v Tokiu 2021. V Česku se v jeho éře rovněž konala řada seniorských i juniorských šampionátů.

„Po rezignaci Miroslava Jansty ztrácíme významnou osobnost, která stála v čele basketbalové federace dlouhých 16 let. Basketbalové hnutí mu opakovaně dalo na volebních valných hromadách silný mandát. Rozhodnutí pana předsedy respektujeme,“ uvedl první místopředseda ČBF Zdeněk Bříza.

 Právě na dva místopředsedy po Janstově rezignaci přecházejí jeho pravomoci, uvedla federace. Její řízení tak bude fungovat obdobně, jako je tomu od konce února, kdy soud Janstu poslal do vazby. „Stanovy ČBF počítají se situací, že předseda nebude moct vykonávat svou činnost. Českou basketbalovou federaci mezi valnými hromadami řídí výbor ČBF a podpisová práva mají oba místopředsedové,“ dodal Bříza.

Policie v korupční kauze kolem motolské nemocnice viní třiašedesátiletého advokáta Janstu z praní špinavých peněz. Spolupráci s ČUS nedávno neprodloužila sázková společnost Tipsport, která poskytovala několik milionů korun ročně na projekt určený na amatérský sport.

X X X

 Sázkař v loterii o měsíční rentu vyhrál 24 milionů, uhodl všech sedm čísel

Sázkař z Ústeckého kraje uhodl všech sedm čísel v loterii Extra renta, čímž si zajistil měsíční rentu ve výši 100.000 korun po dobu 20 let. Částku 24 milionů korun si může nechat vyplatit celou najednou nebo postupně.

 „Výherce si vsadil čtyři sloupce vlastních čísel hned na dvě slosování: čtvrtek 13. a pondělí 17. března. Šťastlivci tak náleží výhra v celkové výši 24 milionů korun. Štěstí mu ale přinesl až druhý pokus v pondělním slosování. Symbolicky se tak stalo právě v týdnu, kdy slavíme Mezinárodní den štěstí. Právě ve čtvrtek 20. března, na který tento den připadá, očekáváme i vyšší počet uzavřených sázek,“ uvedl Martin Eliáš ze Sazky.

„Sázejícímu moc gratulujeme a těšíme se, až Sazku kontaktuje a svou výhru si vyzvedne,“ dodal Eliáš.

Loterie Extra renta se losuje dvakrát týdně, vždy v pondělí a ve čtvrtek. Sázející mohou vsadit maximálně čtyři sloupce za 200 korun, a to jak na kamenných pobočkách, tak on-line.

Od začátku letošního roku Sazka eviduje 166 milionářů, kteří si mezi sebe rozdělili skoro 435 milionů korun. V Česku tak přibývají v průměru více než dva noví milionáři denně.

Lidé v Česku loni vsadili v hazardních hrách 983 miliard korun. Objem vkladů meziročně vzrostl o 12,5 procenta, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her.

Objem vyplacených výher se proti roku 2023 zvýšil o 12,7 procenta na 917,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 21,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani.

X X X

 Karlovy Vary podporují záměr veřejné Vysoké školy kraje Karlovarského

 „Město Karlovy Vary podporuje zákonodárnou iniciativu Karlovarského kraje ke zřízení veřejné vysoké školy na území města Karlovy Vary.“ Tak zní jedno z usnesení z dnešního jednání Rady města Karlovy Vary.

 Město Karlovy Vary jednoznačně podporuje zákonodárnou iniciativu Karlovarského kraje, která má vést ke zřízení veřejné vysoké školy v regionu, ideálně do roku 2027, kdy budou ze středních škol odcházet silné ročníky potenciálních studentů. Ti, pokud nenajdou možnost studia ve svém regionu, budou jako dosud nuceni z velké části odcházet studovat do jiných krajů, kde bohužel také často dosavadní studenti zůstávali. Nedostatek vzdělaných odborníků může do budoucna představovat závažný problém pro rozvoj kraje, například pro potenciální investory, pro které je jinak kraj velice zajímavý svým umístěním a dopravním napojením na Evropu i nabídkou ploch.

 Město i kraj dlouhodobě usilují o rozšíření možností vysokoškolského vzdělávání v regionu. Přesto Karlovarský kraj zůstává posledním krajem České republiky, který nemá samostatnou vysokou školu. Nejde přitom jen o samotné vysokoškolské studium, které by logicky zastřešila, ale také o identifikaci obyvatel, především mladých lidí nastupující generace, se svým regionem. Vysoká škola přináší svému regionu také mnohé doprovodné pozitivní efekty.

 Karlovy Vary vítají rovněž záměr kraje situovat sídlo budoucí veřejné vysoké školy přímo do krajského města, do moderních prostor vytvořených právě pro vzdělání. Takové umístění bude nejen dobře dopravně dostupné pro budoucí studenty z našeho i případně jiných krajů, ale může také navázat na služby poskytované v krajském městě, které studenti nutně potřebují využívat – krajskou knihovnu, možnosti ubytování, stravování, nabídku kulturního, sportovního a volnočasového vyžití a další. Jan Kopál, tiskový mluvčí

X X X

 Karlovarsko vyčlení přes milion korun na aktivity unikátního Světa záchranářů

 Karlovarský kraj také v letošním roce podpoří Asociaci Záchranný kruh individuální dotací ve výši 1,3 milionu korun. Rozhodli o tom krajští radní na jednom ze svých posledních zasedání. Organizace využije prostředky na vlastní činnost a praktické vzdělávání realizované v rámci projektu Svět záchranářů, jehož význam budí pozornost v Česku i Evropě.

„Svět záchranářů je unikátním projektem, který pomocí simulací učí především děti, jak správně reagovat v krizových situacích. Nikdy nevíme, kdy se ocitneme tváří v tvář nečekanému nebezpečí – požáru, dopravní nehodě nebo zdravotnímu kolapsu. Právě osvěta v oblasti bezpečnosti a prevence rizik je klíčová pro ochranu zdraví a projekt má v tomto směru nezastupitelnou roli. Jednoznačně si tak zaslouží naši podporu,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Částku 600 000 korun použije Asociace Záchranný kruh hlavně na personální zajištění organizace a na provoz její základní platformy, kterou je Internetový bezpečnostní portál. Zbytek dotace pokryje praktické vzdělávání ve Světě záchranářů – Centru zdraví a bezpečí v Karlových Varech. Finanční podpora pokryje náklady spojené s personálním, materiálním a nemateriálním zajištěním vzdělávacích aktivit a bude využita také na nákup vybavení a vzdělávacích pomůcek spojených se vzdělávacími aktivitami pro obyvatelstvo regionu a jeho specifické cílové skupiny.

Svět záchranářů – Centrum zdraví a bezpečí funguje již 10 let, od roku 2015. Zájemcům poskytuje vzdělávací programy a prostřednictvím zážitkové pedagogiky je učí životně důležitým dovednostem. Absolventi kurzů si dokážou poradit v krizových situacích a poskytnout první pomoc. Ze strany veřejnosti je o službu obrovský zájem a průměrná roční návštěvnost se podle Lukáše Hutty, výkonného manažera Světa záchranářů, pohybuje kolem 20 000 lidí. Aktuálně se připravuje rozšíření areálu. Vznikne tak například zemětřesná deska, simulátor síly větru i povodňový model. Lektoři budou nově školit také problematiku šíření dezinformací, fake news a dalších nebezpečí, která hrozí v kyberprostoru.

Mgr. Jarmila Ivasková