Razia v centrále strany expremiérky Ukrajiny. Ozbrojenci mali vtrhnúť do budovy, detektívi našli obálky plné dolárov. Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková v stredu uviedla, že v noci „viac ako 30 ťažko ozbrojených mužov“ vykonalo raziu v kancelárii jej strany Vlasť (Baťkivščyna). Národný protikorupčný úrad Ukrajiny (NABU) v stredu obvinil nemenovaného lídra strany z „ponúkania nelegálnych výhod“ poslancom výmenou za lojálne hlasy v parlamente. Informuje o tom správa agentúry AFP.

Francúzska tlačová agentúra uvádza, že obvinenou líderkou strany je zrejme práve Tymošenková. NABU zverejnilo video, na ktorom jeho príslušníci v kancelárii otvárajú obálky plné amerických dolárov. Stála pri nich žena, ktorej tvár nebola viditeľná, no mala blond vlasy s typickým účesom, ktorý nosí Tymošenková – zapletený vrkoč obtočený okolo hlavy ako koruna.

„PR trik“

Tymošenková na sociálnej sieti Facebook uviedla, že vyšetrovatelia prehľadali kanceláriu jej strany, pričom raziu odsúdila ako „PR trik“ a „politický útok“.

„Viac ako 30 ťažko ozbrojených mužov bez predloženia dokladov fakticky obsadilo budovu a zamestnancov vzali ako rukojemníkov,“ napísala Tymošenková, ktorej podľa jej slov zaistili pracovné telefóny, dokumenty a osobné finančné výkazy. „Kategoricky odmietam všetky tieto absurdné obvinenia,“ dodala.

AFP konštatuje, že k tejto razii došlo v rámci sérii obvinení z korupcie, ktoré v novembri viedli k odstúpeniu vedúceho ukrajinskej prezidentskej kancelárie Andrija Jermaka. Korupčné škandály vyvolali v krajine silné pobúrenie verejnosti v období, keď Rusko pokračuje v úderoch na energetickú infraštruktúru, čo spôsobuje výpadky elektriny a ohrozuje dodávky tepla počas zimy.

X X X

Robert Fico v telefonáte informoval Friedricha Merza, že v utorok pošle otvorený list Ursule Von der Leyenovej 

Slovenský premiér Robert Fico absolvoval v pondelok telefonický rozhovor s novým nemeckým kancelárom Friedrichom Merzom. Hlavnou témou bol kritický postoj slovenskej vlády k smerovaniu Európskej únie, ktorý Fico plánuje v utorok adresovať predsedníčke Európskej komisie Ursule von der Leyenovej v otvorenom liste.

Predseda vlády SR Robert Fico v pondelok telefonoval s nemeckým spolkovým kancelárom Friedrichom Merzom. Podľa vlastných slov mu povedal, že v utorok pošle predsedníčke Európskej komisie (EK) Ursule von der Leyenovej otvorený list a dáva ho na vedomie všetkým premiérom a hlavám členských štátov EÚ. Svetoví lídri podľa Fica neberú EÚ úplne vážne, čo možno pripísať „nezmyselným klimatickým cieľom a samovražednej migračnej politike“. TASR o tom informoval tlačový a informačný odbor Úradu vlády SR.

Fico navrhol Merzovi návštevu Slovenska

„Navrhol som spolkovému kancelárovi niekoľko riešení a dúfam, že skoro navštívi Slovensko, ako prisľúbil. Máme o čom hovoriť,“ uviedol Fico. Na Slovensku podľa neho pôsobí niekoľko stoviek nemeckých firiem a slovenská ekonomika je vzhľadom na obrovskú koncentráciu výroby áut osobitne závislá od nemeckého hospodárskeho vývoja.

Fico uviedol, že Merzom diskutoval o aktuálnej „vážnej medzinárodnej situácii“. Podľa vlastných slov mu predovšetkým priblížil rozhovor s americkým prezidentom Donaldom Trumpom a ministrom zahraničných vecí USA Marcom Rubiom, ktorý absolvoval v sobotu v Trumpovom sídle Mar-a-Lago v meste Palm Beach na Floride.

Fico: Svetoví lídri neberú Európsku úniu úplne vážne

„Prezident USA ide jednoznačne po národnoštátnych záujmoch USA. Keby takto konala EÚ, tak sme úplne inde ako teraz,“ tvrdí premiér SR. Poznamenal, že svetoví lídri neberú Európsku úniu úplne vážne.

Fico a Trump sa počas stretnutia na Floride dotkli viacerých tém vrátane vojny na Ukrajine, Európskej únie a vzájomných bilaterálnych vzťahov, informoval po schôdzke tlačový a informačný odbor Úradu vlády SR.

 X XX

DEO: Zasypaná Kamčatka, zmrznutá Amerika, ľadová Ukrajina. Polárny vortex zmrazí časť sveta. Pocíti ho aj Slovensko?

Oslabenie polárneho víru (vortexu) a následný vpád mrazivého vzduchu hlbšie na juh ovplvyní Spojené štáty aj bojujúcu Ukrajinu. Ruskú Kamčatku už zasypal snehom. V USA sa to dotkne až 30 štátov, mrazivé počasie zasiahne aj Ukrajinu, kde ruské údery vyradili časti elektrickej siete aj dodávky tepla. Pociťuje to aj Slovensko, kde sú tiež silné mrazy, ale dopad je miernejší. Oslabený polárny vír spôsobil, že namiesto miernej atlantickej zimy zažíva Slovensko pravú kontinentálnu zimu s tuhými mrazmi.

Do USA sa vracia masívny polárny vír (vortex), ktorý pravdepodobne do konca mesiaca uvrhne polovicu krajiny do hlbokej mrazivej zimy, píše denník Daily Mail. Meteorológovia uviedli, že extrémne studený vzduch z Kanady zaplavuje juh a v niektorých mestách, ako sú Chicago a New York, teploty klesajú až o 20 stupňov pod bežné januárové priemery.

Predpokladá sa, že dlhotrvajúca zimná vlna bude trvať minimálne do 25. januára, ale meteorológovia z AccuWeather uviedli, že účinky polárneho víru by mohli pretrvávať až 14 dní, pripomína Daily Mail a uvádza, že studený vzduch môže zasiahnuť až 30 štátov USA.

Polárny vír nie je búrka – je to rozsiahla, pretrvávajúca oblasť nízkeho tlaku a extrémne studeného vzduchu, ktorá sa nachádza vysoko v atmosfére nad oboma pólmi Zeme, uvádza podľa USA Today americká Národná meteorologická služba. Existuje celoročne, ale v zime, keď klesajú polárne teploty, zosilňuje a v lete slabne. Keď je vír silný, tento studený vzduch zostáva nahromadený nad pólmi.

Keď však vír zoslabne, natiahne sa alebo sa naruší, časti tohto veľmi studeného vzduchu sa môžu rozliať na juh do USA, Európy alebo Ázie a spôsobiť návaly mrazivého arktického vzduchu. To sa deje v januári.

Rekordne zasnežená Kamčatka

Rusko už tiež pociťuje dôsledky. Oslabenie a rozpad polárneho víru spolu s hlbokými tlakovými nížami nad Ochotským morom priniesli na Kamčatku rekordné snehové zrážky Najväčšie snehové zrážky za posledných 60 rokov na ruskom Ďalekom východe Kamčatského polostrova vytvorili rozsiahle záveje vysoké niekoľko metrov, ktoré zablokovali vchody do budov a pochovali autá, uvádzajú snímky agentúry Reuters a meteorologické stanice.

V niektorých oblastiach napadlo v prvej polovici januára viac ako 2 m snehu po 3,7 m v decembri, uvádzajú meteorologické stanice.

Snímky agentúry Reuters ukazujú autá takmer úplne pochované v metrovom snehu a vozidlá s pohonom všetkých štyroch kolies, ktoré sa trápia s trakciou – alebo jednoducho zablokované veľkými závejmi snehu. Miestni obyvatelia boli nútení vykopať chodníky k vchodom do bytových domov.

Video zverejnené v ruských médiách ukazuje miestnych obyvateľov, ako kráčajú po snehových závejoch pozdĺž semaforov a veľké kopy snehu vysoké niekoľko metrov lemujúce cesty.

Rekordné sneženie: Kamčatku zasypali metre snehu

Ruská Kamčatka zažila jedno z najsilnejších snežení za posledné desaťročia, informovalo miestne ministerstvo pre mimoriadne situácie. / Zdroj: REUTERS

Ukrajinu čakajú silné mrazy

Zmeny polárneho víru majú v januári 2026 priamy a zásadný vplyv aj na Ukrajinu – prejavuje sa príchodom extrémne mrazivého arktického vzduchu. Oslabený polárny vír a silná ázijská (sibírska) anticyklóna ‚spolupracujú‘ pri vytváraní extrémne mrazivého počasia.

Ruské údery sa zameriavajú na ukrajinskú infraštruktúru, čo vedie k výpadkom elektriny aj dodávok tepla. Situáciu ešte umocňujú práve súčasné hlboké mrazy. A zďaleka sa ešte nekončia. Nočné teploty v týchto dňoch majú dosiahnuť –10 °C až –16 °C a denné teploty vo väčšine regiónov –6 °C až –10 °C.

Počasie sa podľa agentúry Unian zmení v polovici týždňa, 22. januára. Zamračí sa a nočné mrazy sa zintenzívnia. Obzvlášť chladno bude na západe, kde sa očakávajú teploty –20 °C až –23 °C. V piatok bude na Ukrajine snežiť a cez víkend sa v západných oblastiach oteplí, čo na niektorých miestach prinesie riziko mrznúceho dažďa.

X X X

Izraelský minister zahraničných vecí Gideon Saar sa v Prahe stretol s Andrejom Babišom aj Milošom Vystrčilom 

Počas rozhovorov s premiérom Andrejom Babišom a predsedom Senátu Milošom Vystrčilom rezonovali najmä témy technologickej spolupráce, kybernetickej bezpečnosti a implementácie nového mierového plánu Donalda Trumpa.

Izraelský minister zahraničných vecí Gideon Saar je na návšteve Česka. V pondelok sa v Prahe stretol s českým premiérom Andrejom Babišom a šéfom Senátu Milošom Vystrčilom. Obaja na sociálnej sieti X zverejnili zo stretnutí fotografie. Vystrčil sa podľa svojich slov zaujímal o to, ako sa na Blízkom východe bude realizovať mierový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bilaterálne rokovanie s rezortným partnerom Petrom Macinkom Saara čaká v utorok dopoludnia, informuje spravodajkyňa TASR v Prahe.

Posilnenie spolupráce aj situácia na Blízkom východe

Babiš so Saarom podľa svojich slov hovorili najmä o posilnení spolupráce krajín v oblasti zdravotníctva, vedy a výskumu, umelej inteligencie, ale aj kybernetickej bezpečnosti. „Zaujímal som sa tiež o izraelské systémy protiraketovej a protidronovej obrany, ktoré patria k najlepším na svete,“ napísal predseda českej vlády na sieti X a poďakoval sa za ponuku na usporiadanie seminára o týchto systémoch.

Šéf senátu Vystrčil uviedol, že so Saarom rokovali o súčasnej situácii v Izraeli a vo všeobecnosti na Blízkom východe. „Samozrejme sme sa zaujímali o to, ako bude realizovaný mierový plán Donalda Trumpa a boli sme uistení, že Izrael sa usiluje o posun k väčšej stabilite, hoci to rozhodne nie je jednoduché,“ priblížil obsah stretnutia Vystrčil a ocenil, že debata bola otvorená. Politici sa podľa jeho slov zhodli na tom, že je potrebné v nej pokračovat.

X XX

 Trump napísal nórskemu premiérovi list, ktorý vyvoláva obavy. Jeho obsah sa dostal na verejnosť

Americký prezident Donald Trump v liste nórskemu premiérovi Jonasovi Gahrovi Störeovi napísal, že už necíti povinnosť myslieť čisto na mier po tom, čo za svoje mierové úsilie nedostal Nobelovu cenu za mier. Störe prezidentovi odkázal, že vláda Nórska nemá nič spoločné s udeľovaním Nobelovej ceny za mier.

Šéf Bieleho domu opäť zdôraznil svoj zámer získať Grónsko, arktický ostrov, ktorý je autonómnym územím Dánska. Píše o tom agentúra Reuters, ktorá má list k dispozícii.

Americký zásah v Grónsku by bol katastrofa, koniec sveta, varoval Tusk

„Vzhľadom na to, že sa vaša krajina rozhodla neudeliť mi Nobelovu cenu za mier za to, že som zastavil osem vojen a viac, už necítim povinnosť myslieť čisto na mier,“ napísal Trump nórskemu predsedovi vlády. Nobelovu cenu za mier udeľuje Nobelov výbor, päťčlenný orgán volený nórskym parlamentom.

Trump spochybňuje nárok Dánska na ostrov

Trump v liste spochybnil nárok Dánska na Grónsko a jeho schopnosť ochrániť arktický ostrov pred Ruskom a Čínou. „Prečo majú vôbec ‚právo vlastníctva‘? Nie sú o tom žiadne písané dokumenty, iba tam pred stovkami rokov pristála loď, ale naše lode tam tiež pristávali,“ napísala americká hlava štátu na adresu Dánskeho kráľovstva

Republikánsky prezident uviedol, že od založenia NATO urobil pre alianciu viac, než ktokoľvek iný a že NATO by mala teraz urobiť niečo pre Spojené štáty. „Svet nie je v bezpečí, kým nebudeme mať plnú a totálnu kontrolu nad Grónskom,“ napísal Trump v závere listu. 

Americký prezident dal najavo, že ostrov chce od Kodane kúpiť, čo odmieta dánska aj grónska vláda. Trump v sobotu oznámil, že od 1. februára zvyšuje dovozné clá pre osem štátov a že tieto clá budú platiť, pokiaľ Spojené štáty neuzavrú dohodu o kúpe Grónska od Dánska.

Dodatočné desaťpercentné dovozné clá sa majú vzťahovať na všetok tovar dovážaný do USA z krajín, ktoré sa postavili proti Trumpovmu želaniu tento arktický ostrov získať – teda z Dánska, Švédska, Francúzska, Nemecka, Holandska a z Fínska, ktoré sú členmi EÚ, a tiež na Britániu a Nórsko.

Störe Trumpovi: s Nobelovou cenou vláda nemá nič

Nórsky premiér Störe povedal prezidentovi Trumpovi, že vláda Nórska nemá nič spoločné s udeľovaním Nobelovej ceny za mier.

Störe vo vyhlásení v reakcii na Trumpov list tvrdí, že pokiaľ ide o Nobelovu cenu za mier, jasne vysvetlil – aj americkému prezidentovi – čo je podľa jeho slov všeobecne známe: „cenu udeľuje nezávislý Nobelov výbor, nie nórska vláda“.

Störe uviedol, že dostal správu od Trumpa po tom, čo ho kontaktoval so žiadosťou o telefonát, aby mu vyjadril nesúhlas Nórska s rozhodnutím USA uvaliť clá na európskych spojencov – vrátane Nórska – v súvislosti s ich podporou Grónska.

„Pozícia Nórska v súvislosti s Grónskom je jasná. Grónsko je súčasťou Dánskeho kráľovstva a Nórsko plne podporuje Dánske kráľovstvo v tejto záležitosti. Taktiež podporujeme, že NATO zodpovedným prístupom podniká kroky na posilnenie a bezpečnosti a stability v Arktíde,“ uviedol Störe vo svojom vyhlásení.

Rutte sa stretne s ministrami z Grónska a Dánska

Generálny tajomník NATO Mark Rutte sa stretne s ministrami Grónska a Dánska. Dôvodom je stupňujúci sa spor o najväčší ostrov na svete.

Stretnutie s grónskou ministerkou zahraničných vecí Vivian Motzfeldtovou a dánskym ministrom obrany Troelsom Lundom Poulsenom sa koná v čase, keď sa americký prezident Donald Trump usiluje prevziať kontrolu nad Grónskom. Tvrdí, že je to nevyhnutné pre bezpečnostné potreby USA. Jeho európski spojenci v NATO, medzi ktorých patrí aj Dánsko, to rozhodne odmietajú.

Grónsko opakovane vyhlásilo, že si neželá stať sa súčasťou Spojených štátov. Spojenci v NATO zase tvrdia, že na ochranu Arktídy nie je potrebné, aby USA prevzali kontrolu nad ostrovom.

Spojené štáty majú na severozápade Grónska vojenskú základňu Pituffik Space Base (predtým známa ako Thule Air Base). Vznikla na základe dánsko-americkej obrannej dohody v roku 1951 v rámci spoločnej obrany počas studenej vojny proti Sovietskej zväzu.

 X XX

 Recep Tayyip Erdogan: Veríme, že politikou, ktorá uprednostňuje dialóg a diplomaciu, Irán prekoná obdobie plné nástrah 

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prvýkrát verejne reagoval na rozsiahle nepokoje v susednom Iráne, ktoré si od konca decembra vyžiadali tisíce obetí. Situáciu označil za nebezpečnú skúšku iránskej stability a sociálneho mieru, pričom varoval pred vonkajšími pokusmi o destabilizáciu regiónu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondelok opísal situáciu v Iráne ako novú skúšku pre Teherán. Turecko sa podľa neho postaví proti každej iniciatíve, ktorá by mohla región uvrhnúť do chaosu. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

• Turecký prezident označil situáciu v Iráne za novú skúšku.
• Turecko odmieta akékoľvek iniciatívy vedúce k chaosu v regióne.
• Erdogan podporuje dialóg a diplomaciu pri riešení napätia.
• Ide o jeho prvé vyjadrenie k protestom v Iráne.

Erdogan tlačí na dialóg a diplomaciu

„Veríme, že politikou, ktorá uprednostňuje dialóg a diplomaciu, naši iránski bratia, ak Boh dá, prekonajú toto obdobie plné nástrah,“ povedal Erdogan.

Pred súčasnými nepojmi iránska vláda zápasila s hospodárskou krízou po rokoch sankcií uvalených Západom a zároveň sa zotavovala z júnovej vojny s Izraelom.

„Náš sused Irán je po izraelských útokoch teraz vystavený novej skúške, ktorej cieľom je jeho sociálny pokoj a stabilitu,“ uviedol prezident Turecka. „Všetci sledujeme scenáre, ktoré sa pokúšajú napísať prostredníctvom ulíc,“ konštatoval.

Prvé vyjadrenie tureckého prezidenta k protestom v Iráne

Turecko podľa prezidenta so svojou zahraničnou politikou zameranou na mier a stabilitu bude naďalej odmietať iniciatívy, ktoré by mohli vtiahnuť región do neistoty.

AFP konštatuje, že ide o prvé vyjadrenie tureckého prezidenta k protestom v Iráne, ktoré vypukli 28. decembra a vyžiadali si tisíce obetí.

Minister zahraničných vecí Turecka Hakan Fidan vo štvrtok vyzval na dialóg na vyriešenie problémov v Iráne. Turecko podľa neho odmieta vojenskú operáciu proti islamskej republike.

X X X

„Neodvracelo ruskou hrozbu.“ Trump opět kritizoval Dánsko kvůli Grónsk

Kodaň nedokázala odvracet ruskou hrozbu od Grónska, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.

Trump tvrdí, že NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy, dvacet let vyzývá Dánsko, aby u Grónska odstranilo ruskou hrozbu. „Dánsko s tím nebylo schopné nic udělat. Nyní nastal čas a udělá se to,“ uvedl Trump.

Americký prezident tvrdí, že Spojené státy potřebují Grónsko, které je dánským územím, kvůli své národní bezpečnosti. Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko.

 Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.

Kvůli Trumpovým pohrůžkám předseda Evropské rady António Costa rozhodl svolat na tento týden mimořádný summit EU.

 X XX

 Polícia odviezla političku Šubovú, Žilinka žaluje rezort vnútra a Trumpova hra o Grónsko (denný výber) 

Demokrati hovoria pri postupe polície voči Zuzane Šubovej o pomste.

Polícia zasiahla u političky blízkej Demokratom. Odviezli ju z domu

Polícia od rána zasahovala v dome predsedníčky Pirátskej strany Zuzany Šubovej a z domu ju následne odviezla. Podľa polície ide o úkony v trestnom konaní pre podozrenie z trestného činu nebezpečného prenasledovania na základe oznámenia z novembra 2023. Ďalšie detaily pre prebiehajúce konanie nezverejnila.

Na mieste vystúpili predstavitelia mimoparlamentnej strany Demokrati Jaroslav Naď a Juraj Šeliga, ktorí zásah označili za možnú politickú pomstu. Tvrdia, že zásah môže súvisieť s tým, že Šubová upozorňovala na kauzu „haciendy“ a mala ísť vypovedať do Bruselu, pričom polícia sa podľa nich snaží dostať k jej zariadeniam a dokumentom.

Podľa Šeligu mala polícia zaisťovať telefóny či tlačiarne a odobrať aj vzorky DNA. Český europoslanec Tomáš Zdechovský vyjadril šok a žiada vysvetlenie, keďže zadržanie političky, ktorá upozorňuje na možné zneužívanie eurofondov, podľa neho vyvoláva podozrenia zo zastrašovania.

Transatlantická roztržka vrcholí: Trump z Grónska neustupuje, EÚ medzitým oživuje „veľkú bazuku“ a hrozí obchodnou vojnou

Spor okolo Trumpovej ambície získať Grónsko prerástol do otvoreného konfliktu medzi USA a Európou. Trump pohrozil drastickými clami na osem európskych krajín, ak Dánsko a spojenci nepristúpia na rokovania o „odkúpení“ ostrova, pričom sadzby majú podľa hrozieb eskalovať z 10 % na 25 %.

EÚ reaguje prípravou odvetných krokov: zvažuje okamžité oživenie balíka ciel na americký tovar v hodnote 93 miliárd eur a aj nasadenie nástroja proti ekonomickému nátlaku (Anti-Coercion Instrument), prezývaného „veľká bazuka“. Časť štátov však váha, lebo ide o najtvrdší mechanizmus, ktorý by mohol obmedzovať prístup na trh či investície.

Kríza zasahuje aj bezpečnostnú architektúru NATO a finančné trhy: odborníci hovoria o existenčnej skúške Aliancie a investori reagujú výpredajmi, pričom zlato dosiahlo historické maximum. Očakávajú sa kľúčové rokovania v Európskom parlamente, v Davose a na mimoriadnom summite EÚ, kde sa môže rozhodnúť o finálnej podobe európskej odvety.

Maroš Žilinka bude žalovať rezort vnútra. Pre prípad šéfa tímu Kuciak

Generálny prokurátor Maroš Žilinka avizuje správnu žalobu voči ministerstvu vnútra pre postup pri preradení policajta Petra Juhása, bývalého šéfa tímu Kuciak a neskôr povereného šéfa policajnej inšpekcie. Prokuratúra tvrdí, že personálny rozkaz bol vydaný v rozpore so zákonom, keďže chýbal súhlas Úradu na ochranu oznamovateľov.

Juhás je chránený oznamovateľ protispoločenskej činnosti a podával trestné oznámenie v kauze Rozuzlenie. Prokurátor GP podal proti jeho preradeniu protest, no minister Matúš Šutaj Eštok mu nevyhovel, čo Žilinku vedie k podaniu žaloby.

Prípad má podľa článku paralely s kauzou policajta Pavla Ďurku, kde súd personálny rozkaz zrušil. Zároveň ide o ďalšiu epizódu sporu okolo postavenia Úradu na ochranu oznamovateľov, ktorého zmeny síce koalícia presadila, no účinnosť novelizácie pozastavil Ústavný súd.

X X X

 Pentagón potichu testuje záhadné zariadenie s ruskou stopou. Vyšetrovatelia ho spájajú s tajomným syndrómom diplomatov

Americké ministerstvo obrany už viac ako rok testuje špeciálne zariadenie, ktoré bolo zakúpené v rámci tajnej operácie a ktoré by podľa niektorých vyšetrovateľov mohlo súvisieť so záhadnými zdravotnými problémami postihujúcimi amerických diplomatov, spravodajcov a vojakov. O prípade informovala spravodajská stanica CNN s odvolaním sa na viacero zdrojov oboznámených s vyšetrovaním.

Zariadenie mala v záverečnej fáze administratívy prezidenta Joea Bidena kúpiť zložka ministerstva vnútornej bezpečnosti Homeland Security Investigations (HSI), a to z financií poskytnutých rezortom obrany. Podľa zdrojov CNN išlo o sumu v „osemciferných číslach“, teda v rádoch desiatok miliónov dolárov. Presná suma ani okolnosti nákupu však neboli zverejnené.

Zariadenie údajne produkuje pulzné rádiové vlny – typ energie, o ktorej sa už roky špekuluje ako o možnej príčine tzv. havanského syndrómu. Ten sa oficiálne označuje ako „anomálne zdravotné incidenty“ (AHI). Zdroje zároveň tvrdia, že hoci zariadenie nie je výlučne ruského pôvodu, obsahuje ruské komponenty.

Jednou z kľúčových otázok pre vyšetrovateľov je, ako by mohla byť technológia schopná spôsobiť poškodenie mozgu či dlhodobé neurologické problémy zároveň dostatočne malá a prenosná. Podľa jedného zo zdrojov by sa však testované zariadenie dokázalo zmestiť do batohu.

Je to vôbec možné?

Získanie zariadenia znovu otvorilo dlhodobo citlivú debatu v rámci americkej vlády. Kým niektorí predstavitelia považujú zistenia za vážne, iní zostávajú skeptickí a upozorňujú, že spojitosť medzi technológiou a zdravotnými problémami zatiaľ nebola jednoznačne dokázaná.

Ako pripomína CNN, prvé prípady havanského syndrómu sa objavili koncom roka 2016 medzi americkými diplomatmi pôsobiacimi v Havane. Následne boli podobné symptómy – silné bolesti hlavy, závraty či problémy s rovnováhou – hlásené aj v ďalších krajinách sveta.

Americká spravodajská komunita v roku 2023 oficiálne vyhlásila, že je „veľmi nepravdepodobné“, že by išlo o koordinovanú kampaň cudzej mocnosti. Zároveň však úplne nevylúčila, že v menšom počte prípadov mohol zohrávať úlohu externý zdroj energie.

Obavy z rozšírenia technológie

Podľa zdrojov boli závery o testovanom zariadení natoľko vážne, že sa s nimi koncom minulého roka oboznámili aj výbory pre spravodajské služby v Snemovni reprezentantov a Senáte. Jednou z hlavných obáv je, že ak sa technológia ukáže ako funkčná, mohla sa medzičasom rozšíriť aj do rúk viacerých štátov.

Spravodajská stanica uvádza, že nie je známe, od koho a kde HSI zariadenie získala. Táto zložka má však rozsiahle právomoci a dlhodobo spolupracuje s ministerstvom obrany pri vyšetrovaniach súvisiacich s pašovaním či šírením citlivých technológií po celom svete.

Prípad znovu rozvíril emócie medzi obeťami havanského syndrómu, z ktorých viaceré tvrdia, že americké úrady ich roky ignorovali.

Bývalý dôstojník CIA Marc Polymeropoulos, ktorý tvrdí, že utrpel zranenia pri incidente v Moskve v roku 2017, označil nové zistenia za možnú rehabilitáciu poškodených.

„Ak americká vláda skutočne odhalila takéto zariadenia, CIA dlhuje všetkým obetiam veľké a verejné ospravedlnenie za to, ako s nami zaobchádzala,“ odkázal prostredníctvom médií.

Pentagón, HSI ani ministerstvo vnútornej bezpečnosti sa k prípadu zatiaľ nevyjadrili.

Kým sa pri záhadnom zariadení špekuluje o ruskej stope, samotný Kremeľ sa niektorými svojimi „superzbraňami“ netají. Vladimira Putin nedávno potešila správa o rakete s názvom Burevestnik:

 

X X X

 Kanada aj Francúzsko nateraz neplánujú zaplatiť miliardu dolárov za stále členstvo v novovznikajúcej Rade mieru pre Gazu 

Paríž otvorene varuje, že charta tohto orgánu podkopáva autoritu OSN a ignoruje dohodnuté rezolúcie o palestínskej štátnosti. Kanadská vláda odmieta princíp „plateného členstva“, hoci premiér Mark Carney pripúšťa záujem o účasť na procese rekonštrukcie enklávy.

Kanada neplánuje platiť za miesto v tzv. Rade mieru pre Pásmo Gazy, ktorá je súčasťou mierového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pre agentúru AFP to uviedol nemenovaný zdroj kanadskej vlády. Ani Francúzsko nateraz údajne neplánuje dať kladnú odpoveď na pozvanie do tohto grémia, doplnila AFP.

• Kanada odmietla zaplatiť za miesto v Rade mieru.
• Francúzsko zatiaľ neplánuje prijať pozvanie do Rady mieru.
• Spojené štáty pozvali do Rady mieru asi 60 krajín.
• Trump podmienil členstvo ročnou platbou miliardy dolárov.
• Rada má dohliadať na správu Gazy počas rekonštrukcie.

Francúzsko: Charta Trumpovej Rady mieru „presahuje rámec Gazy“

Francúzske ministerstvo zahraničných vecí pritom ešte v pondelok popoludní informovalo, že „spolu s našimi blízkymi partnermi v súčasnosti skúmame ustanovenia textu navrhovaného ako základ pre tento nový orgán, ktorého pôsobnosť presahuje samotnú situáciu v Gaze.“

O niekoľko hodín neskôr však z okolia francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona prenikla informácia, že Francúzsko „v tejto fáze nemá v úmysle dať kladnú odpoveď“ na Trumpovu ponuku.

Rezort francúzskej diplomacie vo svojom vyhlásení ozrejmil, že charta Trumpovej Rady mieru „presahuje rámec Gazy“ a „vyvoláva vážne otázky, najmä pokiaľ ide o rešpektovanie zásad a štruktúry OSN, ktoré za žiadnych okolností nemožno spochybniť“.

Pozvánku dostalo zhruba 60 krajín

Ten istý zdroj zdôraznil aj oddanosť Francúzska k rezolúcii č. 2803, ktorú 17. novembra 2025 prijala Bezpečnostná rada OSN a ktorej cieľom je najmä posilniť dodávky humanitárnej pomoci do Pásma Gazy. Táto rezolúcia OSN sa odvoláva na „dôveryhodnú cestu k palestínskemu sebaurčeniu a štátnosti“ a spomína „dialóg medzi Izraelom a Palestínčanmi s cieľom dohodnúť sa na politickom horizonte mierového a prosperujúceho spolužitia“.

Spojené štáty pozvali do Rady mieru zhruba 60 krajín. Pozvánka by bola platná tri roky, uviedla AFP, ktorá sa oboznámila s príslušným dokumentom. Stále členstvo prezident Trump podmienil platbou vo výške jednej miliardy dolárov, zatiaľ čo on sám by v nej mal doživotné predsedníctvo.

Kanada za miesto v Rade platiť nebude, prijala by však pozvanie zúčastniť sa jej práci

„Kanada nebude platiť za miesto v rade a zatiaľ ju o to nikto nežiadal,“ povedal v pondelok zdroj kanadskej vlády.

Kanadský premiér Mark Carney však medzičasom naznačil, že by prijal pozvanie zúčastniť sa na práci tohto grémia. Jeho úrad to objasnil tým, že „je dôležité mať miesto pri rokovacom stole, aby sa tento proces formoval zvnútra, aj keď je ešte potrebné riadne doladiť niektoré detaily, aby sa formalizovali ďalšie kroky.“

Spravodajský web Euronews informoval, že maďarský premiér Viktor Orbán je dosiaľ jediným lídrom členského štátu EÚ, ktorý pozvanie prijal.

Pozvanie dostal aj Putin

Okrem Orbána dostali pozývacie listiny aj predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová, talianska premiérka Giorgia Meloniová, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, jordánsky kráľ Abdalláh II. či kazašský prezident Kasym Žomart-Tokajev. Kremeľ v pondelok oznámil, že Trump pozval za člena rady aj ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rada je súčasťou Trumpovho mierového plánu, s ktorým súhlasili Izrael aj palestínske militantné hnutie Hamas. Na základe tohto plánu vstúpilo 10. októbra 2025 do platnosti prímerie v palestínskej enkláve, ktoré pozastavilo dva roky trvajúcu vojnu. Vznik spomínanej rady je súčasťou implementácie druhej fázy prímeria.

Plán stanovuje, že rada bude slúžiť ako medzinárodný dozorný orgán, ktorý bude dohliadať na novú prechodnú palestínsku správu Gazy počas obdobia rekonštrukcie po prímerí.

X X X

Folklór, humor, loutky a přátelství ve sklenici: Trenčín se ve finském Oulu představil na zahájení Evropského hlavního města kultury 2026

 Slovenský Trenčín, který od ledna spolu s finským Oulu nese titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se minulý víkend představil na zahajovacím festivalu ve Finsku. Zatímco Oulu otevřelo svůj kulturní rok o víkendu 16. až 18. ledna, Trenčín připravuje vlastní zahajovací víkend na 13. až 15. února 2026.

 Autentický folklór, živý humor a loutková pohádka

Bar Ihku v centru Oulu se na dva dny proměnil v živé slovenské jeviště – netradiční místo, které Trenčín naplnil pestrým programem. Právě zde se představili umělci z Trenčína a seznámili diváky s rozmanitými formami kultury tohoto regionu.

Soubor Nadšenci přinesl do baru živou energii slovenského folklóru prostřednictvím tanečních a hudebních vystoupení, čerpajících z autentických tradic Trenčínského kraje. Jejich představení, obohacené o jemnou dávku experimentování a humoru, si rychle získala publikum.

Mim a performer Pavol Seriš, známý svým originálním stylem, bavil návštěvníky kombinací fyzického divadla, pantomimy a stand-up komedie. Jeho one-man show s velkou dávkou improvizace se setkala s nadšeným ohlasem.

Loutkové představení Čert Kolofón přilákalo rodiny s dětmi. Příběh mladého čerta, který byl poslán na Zemi za neposlušné děti, nabídl humor, dobrodružství a nádech romantiky v podobě precizní loutkové inscenace, která si získala diváky všech generací.

„Spolupráce mezi městy, která nesou titul Evropské hlavní město kultury, není jen formální – je to živý proces výměny zkušeností, inspirace a především lidí. Výměna umělců, společné projekty a účast Trenčína v Oulu jsou ukázkou toho, jak může kultura spojovat Evropu i na osobní úrovni,“ řekl Martin Mojžiš, manažer pro evropský rozměr a mezinárodní vztahy projektu Trenčín 2026.

 Když se města setkávají ve sklenICI: chuť přátelství

Jedním z překvapení trenčínské prezentace byl Mocktail Trenčín 2026 – nealkoholický koktejl podle vlastního receptu, který do Oulu přinesl chutě Trenčína. Recept je inspirován vzpomínkami na město a jedinečným nealkoholickým ginem z léčivého pramene v Trenčínském regionu, který zaujal i v japonské Osace.

 Trenčín zve Evropu na svůj zahajovací víkend

Po úspěšné prezentaci v Oulu připravuje Trenčín vlastní zahajovací víkend od 13. do 15. února 2026, během kterého se celé město promění v jedno velké jeviště.

Program začne v pátek, kdy budou aktivity zaměřeny především na žáky a studenty. Probíhat budou ve školách, kulturních institucích a na veřejných prostranstvích. Odpoledne budou následovat akce organizované místními komunitami a stovkami dobrovolníků, kteří tvoří jádro projektu Trenčín 2026.

V sobotu bude město od rána do večera plné aktivit – snídaní v ulicích, slavnostních průvodů a večerního galapředstavení. Neděle bude věnována hlavně rodinám, dětem a seniorům. Na programu budou divadelní představení, hudba, literární akce, diskuse a poezie na hudbu.

 Trenčín a jeho okolí – místo s potenciálem k objevování

Trenčín je středně velké slovenské město s přibližně 55 000 obyvateli, které se nachází na západě země nedaleko hranic s Českou republikou. Je známý svým hradem, římským nápisem z 2. století vytesaným do skalního masivu, na kterém hrad stojí, a bohatým kulturním a hudebním dědictvím – od undergroundu po současné umění.

Trenčínský kraj je pro turisty atraktivní hlavně díky svým četným hradům, lázním a přírodním krásám. Projekt Trenčín 2026 propojuje tuto historii se současnými výzvami a prostřednictvím kultury otevírá diskusi o udržitelnosti, rovnosti a spolupráci v celém regionu.

Titul Evropské hlavní město kultury přináší Trenčínu nejen prestiž, ale také jedinečnou příležitost znovuobjevit sám sebe a ukázat Evropě, jak je možné vzbudit v lidech zvědavost a tím je inspirovat k tomu, aby se na svět kolem nás dívali jiným pohledem.  

Projekt Trenčín 2026 je finančně podporován městem Trenčín, Trenčínským krajem a Ministerstvem kultury Slovenské republiky. Partnerem projektu je Evropská unie.

 Kateřina Svobodová, ANTENNA Media, k.svobodova@antennamedia.cz, tel. +420 724 329 414.

Tereza Fojtová, PR manažerka, tereza.fojtova@trencin2026.eu, tel. + 421 918 412 621

X X X

Litoměřický biskup Stanislav Přibyl bude spolusvětitelem vídeňského arcibiskupa

 Litoměřický biskup Stanislav Přibyl, místopředseda České biskupské konference, bude jedním ze dvou spolusvětitelů nového vídeňského arcibiskupa Josefa Grünwidla. Na slavnost do vídeňské katedrály sv. Štěpána se vypraví od litoměřické katedrály sv. Štěpána v sobotu 24. ledna. Bohoslužba začíná ve 14 hodin a bude ji přenášet rakouská veřejnoprávní televize ORF.

 „Přišlo to jako rána z čistého nebe: dopis od nově jmenovaného arcibiskupa, že by byl rád, kdybych se ujal služby biskupa-spolusvětitele,“ popisuje Stanislav Přibyl, který tento úkol nejen přijal, ale také si jej cení a považuje za čest pro litoměřickou diecézi i pro celou českou církev. Hlavním světitelem nového vídeňského arcibiskupa Josefa Grünwidla bude kardinál Christoph Schönborn. Druhým spolusvětitelem bude společně se Stanislavem Přibylem Franz Lackner OFM, salzburský arcibiskup a předseda Rakouské biskupské konference. 

Co znamená být spolusvětitel?

Ježíš Kristus vyvolil své apoštoly jako své nejbližší společenství. Biskupové jsou v katolické tradici považováni za jejich nástupce. Nově svěcený biskup je pak začleněn do sboru biskupů, nástupců apoštolů.

Církev už ve starověku stanovila pravidlo, schválené na Nicejském koncilu v roce 325, že světit nového biskupa musí alespoň tři biskupové. Také v současnosti je při konsekraci biskupa jeden biskup hlavním světitelem a dva jsou tzv. spolusvětitelé. Vyjadřuje se tím mj. kolegiální povaha biskupské služby. V samotném obřadu mají spolusvětitelé spíše symbolickou úlohu, protože všichni přítomní biskupové svěcení koncelebrují – vkládají při obřadu ruce na hlavu nového biskupa a říkají konsekrační modlitbu. „Dva spolusvětitelé dnes především naznačují lidskou blízkost, oporu a kolegialitu která má být mezi biskupy samozřejmostí: jsou svěcenci nejblíže a doprovází jej také při jeho požehnání v závěru bohoslužby,“ vysvětluje odborník na liturgii, P. Radek Tichý.

Spolusvětitelé podle něj bývají vybráni buď na základě osobního vztahu k novému biskupovi, nebo kvůli nějakému (např. historickému) propojení jejich diecézí.

Tři spojnice a k tomu varhany

„Pozvání k této úloze byla nejspíš reakce na mojí gratulaci, kterou jsem Josefu Grünwidelovi poslal k jeho jmenování. Popsal jsem, co naše diecéze spojuje,“ vysvětluje biskup Přibyl. Jedná se prvně o osobu Grünwidelova předchůdce, kardinála Christopha Schönborna. Narodil se totiž nedaleko diecézního města, ve Vlastislavi, a byl také kazatelem na biskupské konsekraci Stanislava Přibyla.

Dalším spojovacím článkem mezi Litoměřicemi a Vídní je osoba arcibiskupa Vincence Eduarda Mildeho (1777–1853). Než se stal vídeňským arcibiskupem, byl devátým biskupem litoměřickým. Jeho tělo je pohřbené v katedrále sv. Štěpána ve Vídni, ale srdce je na jeho přání pochováno u sv. Štěpána v Litoměřicích. „Každý den se dívám na jeho portrét, který visí v galerii biskupů v rezidenci – a mám tak možnost v modlitbě myslet na místní církev ve Vídni,“ popsal Stanislav Přibyl.

Třetí spojnicí je pak patron Vídně, sv. Klement Maria Hofbauer, který žil a působil jak v Čechách, tak i v metropoli tehdejší Rakousko-uherské monarchie. „Jako redemptorista z Čech k němu mám velmi blízký vztah. Jeho úsilí o duchovní obnovu v dobách, které spíše inklinovaly k sekularismu nebo formálnímu státnímu katolicismu, který považuji za ještě větší nebezpečí, je podle mého názoru stále aktuální,“ podotkl litoměřický biskup.

Josef Grünwidl i Stanislav Přibyl mají oba také „vztah k varhanám“. „Budoucí vídeňský arcibiskup je velmi zdatný hudebník,“ prozradil jeho budoucí spolusvětitel.

Prohlubování vztahů

„Tři světitelé zajišťují – řeklo by se – ,biskupský rodokmen‘, tedy jistotu apoštolské posloupnosti. Těším se na ten liturgický úkol doprovázet katedrálou i shromážděním v jejím okolí nového arcibiskupa při požehnání,“ prozrazuje Stanislav Přibyl. Úkolu biskupského svěcení se ujímá vůbec poprvé. „Možnost být spolusvětitelem považuji také za příležitost k prohlubování vztahů. Rád bych připomněl, že z Vídně k nám přišla Noc kostelů. Velmi inspirativní je také středový kurz kardinála Schönborna, s nímž dokázal tu vídeňskou arcidiecézi vést třicet let. Nevycházím však z údivu kvůli asymetrii: Litoměřice jsou ve srovnání s Vídní venkov,“ podotýká litoměřický biskup.

Přímý přenos v rakouské televizi, v rozhlase i online

Slavnost biskupského svěcení a uvedení do úřadu vídeňského arcibiskupa Josefa Grünwidla bude 24. ledna 2026 vysílat ORF 2 – hlavní rakouský veřejnoprávní kanál, začátek přenosu ve 13.20, samotná slavnost začíná ve 14.00. Přenášet bude také Radio Klassik Stephansdom– oficiální rozhlas vídeňské arcidiecéze a Radio Maria Österreich. Online přenos ORF bude dostupný online přes ORF TVthek (je však vysoce pravděpodobná geoblokace pro Rakousko).

 CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí oddělení komunikace

X X X
Do Grónska s vojakmi pricestoval aj náčelník generálneho štábu dánskej armády

Lietadlo spoločnosti Atlantic Airways s dánskym vojenským personálom na palube pristálo v pondelok večer v grónskej metropole Nuuk. Informovala o tom dánska televízia DR a verejnoprávna televízia TV2, píše TASR.

Expert Andrej Žiarovský o Grónsku: Armáda USA nemôže splniť Trumpov rozkaz a obsadiť ho. Pod hladinou prebieha tichý súboj ruských a amerických ponoriek.

O začiatku presunu týchto bojových jednotiek dánskej armády do Grónska informovala DR už počas dňa, pričom ich nasadenie na ostrove označila za „významný príspevok“. Tieto jednotky sprevádza náčelník generálneho štábu dánskej armády Peter Boysen.

Podľa médií nie je bežné, aby taký vysokopostavený armádny veliteľ ako Boysen letel do Grónska. Vníma sa to preto ako jasný signál okolitému svetu.

Vojaci z Dánska a niekoľkých európskych členov NATO začali do grónska prichádzať od minulej stredy a od oznámenia posilnenej vojenskej prítomnosti. Toto nasadenie je súčasťou cvičenia Arctic Endurance.

Generálmajor Søren Andersen, náčelník arktického veliteľstva a koordinátor spomínaného cvičenia, v sobotu grónskej televízii KNR povedal, že v Nuuku je umiestnených najmenej 100 vojakov a ďalších 100 ich je v Kangerlussuaqu.

Andersen cez víkend pre denník Le Monde uviedol, že pre cvičenie Arctic Endurance v Grónsku a pod vedením Dánska nebol stanovený žiadny termín ukončenia.

„Zvažujeme posilnenie našej prítomnosti a cvičenia v priebehu celého roka,“ uviedol Andersen. „V misii budeme pokračovať rok, možno dva, v spolupráci so zahraničnými vojakmi. Snažíme sa určiť harmonogram nasadenia vojsk v Grónsku v roku 2026 a v nasledujúcom roku, takže ide o dlhodobú misiu,“ dodal Andersen.

Ako informovala agentúra AFP, dánsky minister obrany Troels Lund Poulsen v rozhovore so generálnym tajomníkom NATO Markom Ruttem navrhol, aby do Grónska bola vyslaná monitorovacia misia NATO. Rutteho odpoveď na túto iniciatívu bola v príspevku na sociálnych sieťach skôr vyhýbavá. Uviedol, že s dánskym ministrom hovorili o tom, aká dôležitá je Arktída – vrátane Grónska – pre spoločnú bezpečnosť. Avizoval, že spoluprácu spojencov na týchto dôležitých otázkach.

Dánsko navrhuje vytvoriť v Grónsku monitorovaciu misiu NATO

Dánsko v pondelok navrhlo vytvorenie monitorovacej misie NATO v Grónsku, ktorá by sa konala s s podporou tohto arktického ostrova. Po schôdzke s generálnym tajomníkom aliancie NATO Markom Ruttem o tom informoval dánsky minister obrany Troels Lund Poulsen, uviedla agentúra AFP.

„Navrhli sme to, generálny tajomník to vzal na vedomie, a myslím si, že teraz môžeme – dúfame – definovať rámec, ako to možno konkretizovať,“ objasnil Poulsen pre dánsku televíziu.

Samotný Rutte sa v príspevku na sieti X obmedzil na všeobecné poznámky o spolupráci bez toho, aby sa vyjadril k hrozbám prezidenta USA Donalda Trumpa voči Grónsku a spojencom.

Rutte informoval, že s dánskym ministrom a šéfkou grónskej diplomacie Vivian Motzfeldtovou diskutovali o tom, „aká dôležitá je Arktída – vrátane Grónska – pre našu kolektívnu bezpečnosť“. „Budeme naďalej spolu pracovať, ako spojenci, na týchto dôležitých otázkach,“ napísal Rutte.

Švédsky minister obrany Pal Jonson naznačil, že misia NATO „by mohla byť cestou vpred“. „Hľadáme najkonštruktívnejší spôsob, ako by sme mohli prispieť k úsiliu o posilnenie stopy aliancie NATO na ďalekom severe,“ povedal po stretnutí ministrov severských krajín v sídle NATO v Bruseli.

V reakcii na Trumpove hrozby prevziať kontrolu nad Grónskom alebo zaviesť clá na dosiahnutie svojich cieľov, vysoká predstaviteľka Európskej únie pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku Kaja Kallasová v správe na sieti X v pondelok uviedla, že Európa zostane neochvejná.

„Bezpečnosť Arktídy je spoločným transatlantickým záujmom a je to otázka, o ktorej môžeme diskutovať s našimi americkými spojencami,“ dodala. Uviedla, že hrozby clami nie sú správnym prístupom, a upozornila, že o zvrchovanosti sa nevyjednáva.

„Nemáme záujem o konfrontáciu, ale zostaneme neochvejní. Európa má k dispozícii celý rad nástrojov na ochranu svojich záujmov, dodala Kallasová.

 X X X  

Slovenská reprezentantka po oznámení olympijskej nominácie: Plačem, bolí to a je mi to nesmierne ľúto

Všetko mala vo svojich rukách. Kľúčové podujatie, na ktorom mohla spečatiť zisk olympijskej miestenky, je však nevyšlo.

Slovenky sa predstavia na ZOH 2026 v zostave: Ema Kapustová, Paulína Bátovská Fialková, Anastasia Kuzminová, Mária Remeňová.

Zuzana Remeňová bude na ZOH v Taliansku chýbať.

Slovenská biatlonistka mala poslednú šancu na to, aby získala miesto v olympijskom tíme na úkor mladšej kolegyne Emy Kapustovej, počas víkendu na podujatí 5. kola Svetového pohára v nemeckom Ruhpoldingu.

Generálny manažér Miroslav Šatan a hlavný tréner Vladimír Országh o nominácii na olympiádu: Veľa dobrých hráčov sme museli nechať doma

Nevyšla jej však ani štafeta a ani individuálne preteky. V štafete hneď na prvej ležke musela trikrát dobíjať, v šprinte obsadila 71. miesto.

K trojici Paulína Bátovská Fialková, Anastasia Kuzminová, Mária Remeňová, ktoré mali olympijskú miestenku istú už pred týmto víkendom, tak pribudla Kapustová. 

Záverečnú nomináciu včera schválilo prezídium Slovenského zväzu biatlonu.

Zuzana Remeňová, ktorá v prípade lepších výsledkov mohla štartovať na olympiáde aj so svojou sestrou Máriou, zostala po oznámení nominácie veľmi sklamaná.

O svoje pocity sa podelila s fanúšikmi na sociálnej sieti.

„Sú dni, keď sa sny rozbijú na kúsky a človek má pocit, že mu srdce nevie držať krok s realitou. ZOH 2026 sa pre mňa nestanú skutočnosťou.

Plačem, bolí to a je mi to nesmierne ľúto. Dala som do toho všetko a o to viac to bolí,“ napísala na Facebooku.

Ako správna športovkyňa sa však nevzdáva a v budúcnosti chce o olympiádu zabojovať opäť. 

„Napriek tomu viem, že sa nechcem vzdať! Možno teraz nerozumiem prečo, ale verím, že ten hore má pre mňa pripravený plán, ktorý má zmysel, aj keď ho ešte nevidím.

Každá slza, každé sklamanie a každá prekážka ma niekam posúva. Toto nie je koniec mojej cesty. Len jej tichá, bolestivá kapitola,“ dodala Zuzana Remeňová.

So štyrmi slovenskými ženami pôjde do Anterselvy, kde sa uskutočnia olympijské biatlonové súboje, aj dvojica mužov. Miestenky si vybojovali Jakub Borguľa a Šimon Adamov.

Pre biatlonistov Slovenska sa ZOH 2026 začnú 8. februára miešanou štafetou.

 XX X   

 Americkí kardináli v spoločnom vyhlásení: Vojenské konanie nemá byť bežným nástrojom národnej politiky

 Traja poprední kardináli katolíckej cirkvi v USA vydali bezprecedentné spoločné vyhlásenie, v ktorom ostro kritizujú súčasné smerovanie americkej zahraničnej politiky. Reagujúc na krízy vo Venezuele, na Ukrajine a v Grónsku, kardináli Cupich, McElroy a Tobin varujú, že mier sa stáva obeťou straníckej polarizácie.

Traja kardináli katolíckej cirkvi z USA vydali v pondelok spoločné vyhlásenie, v ktorom odmietajú vojny a vyzývajú, aby zahraničná politika USA bola založená na mieri a rešpektovaní ľudskej dôstojnosti a náboženskej slobody. Informoval o tom spravodajský web Vatican News, píše TASR.

• Traja americkí kardináli odmietli vojnu a vyzývajú k mieru.
• Vyhlásili potrebu zahraničnej politiky založenej na dôstojnosti.
• Varovali pred zneužívaním vojenskej sily v medzinárodných vzťahoch.
• Zdôraznili dôležitosť ochrany života a náboženskej slobody.
• Vyzvali USA na spravodlivý mier a humanitárnu pomoc.

Chicagský arcibiskup kardinál Blase Cupich, washingtonský arcibiskup kardinál Robert McElroy a newarský arcibiskup kardinál Joseph Tobin vo vyhlásení uviedol, že v roku 2026 vstúpili Spojené štáty do najhlbšej a najbolestnejšej diskusie o morálnych základoch amerického pôsobenia vo svete od konca studenej vojny.

Význam mieru

Podľa trojice kardinálov nedávne udalosti vo Venezuele, na Ukrajine a v Grónsku vyvolávajú „základné otázky o použití vojenskej sily a význame mieru“. Zároveň upozornili na suverénne právo štátov na sebaurčenie, ktoré sa podľa nich v súčasnej konfliktnej geopolitickej situácii javí ako čoraz krehkejšie.

Snaha o spravodlivý a udržateľný mier je podľa kardinálov vystavená straníckosti, polarizácii a deštruktívnym politikám, a to napriek tomu, že mier je pre blaho ľudstva kľúčový.

„Morálna úloha našej krajiny – čeliť zlu vo svete, ochrana práva na život a ľudskej dôstojnosti, ako aj podpora náboženskej slobody – je dnes otázna,“ konštatovali.

Lev XIV.: Vojna sa opäť dostáva do módy

V tejto súvislosti kardináli poukázali na prejav pápeža Leva XIV. o stave sveta, ktorý predniesol 9. januára a ktorý ponúka „skutočne morálny základ“ pre medzinárodné vzťahy aj smerovanie americkej zahraničnej politiky.

Pápež Lev vo svojom prejave pred diplomatmi upozornil na oslabenie multilateralizmu a zlyhávanie diplomacie pri hľadaní dialógu a konsenzu medzi znepriatelenými stranami.

„Vojna sa opäť dostáva do módy a šíri sa zápal pre vojnu,“ vyhlásil pápež. Princíp ustanovený po druhej svetovej vojne, ktorý zakazoval štátom používať silu na porušovanie hraníc iných krajín, bol podľa Leva úplne narušený. Mier sa už nehľadá ako hodnota sama o sebe, ale prostredníctvom zbraní ako nástroj na presadzovanie vlastnej nadvlády.

Výzva k humanitárnej pomoci

Kardináli pripomenuli aj pápežov odkaz na katolícke učenie, podľa ktorého musí byť chránené právo na život ako „nevyhnutný základ všetkých ostatných ľudských práv“.

Spolu s pápežom vyzvali bohaté krajiny, aby poskytovali humanitárnu pomoc na ochranu ľudskej dôstojnosti trpiacich, a varovali pred rastúcim porušovaním slobody svedomia a náboženskej slobody v mene ideologickej či náboženskej čistoty.

Americkí kardináli apelovali na potrebu „skutočne morálnej zahraničnej politiky“ Spojených štátov a zdôraznili snahu budovať „spravodlivý a trvalý mier“, ktorý hlásal Ježiš v evanjeliu.

Kardináli: Vojenské konanie nemá byť bežným nástrojom národnej politiky

„Zriekame sa vojny ako nástroja úzko chápaných národných záujmov a vyhlasujeme, že vojenské konanie má byť len poslednou možnosťou v krajných situáciách, nie bežným nástrojom národnej politiky,“ uviedli kardináli. Cieľom má byť zahraničná politika, ktorá rešpektuje a podporuje právo na život, náboženskú slobodu a posilňovanie ľudskej dôstojnosti na celom svete, najmä prostredníctvom ekonomickej pomoci.

Na záver svojho vyhlásenia kardináli uviedli, že pápež Lev ponúkol Spojeným štátom rámec, ktorý im môže pomôcť prekonať „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické a sociálne záujmy“, ktoré dnes brzdia diskusiu o morálnych základoch krajiny.

X X X

Policisté hlídali místo střelby v Chřibské, na jejich auto spadl vánoční strom

Obec Chřibská na Děčínsku, kde ráno útočník zastřelil jednoho muže a zranil dalších šest lidí, zažila večer ještě jedno drama. Při něm naštěstí nikdo zraněn nebyl. Na policejní auto spadl vánoční strom, který zdobil centrum obce. Policisté seděli uvnitř, hlídali místo činu před radnicí.

Pád stromu zřejmě zavinil silný nápor větru, který jehličnan prostě nevydržel. Informovala o tom stanice CNN Prima NEWS.Policistům s odstraněním stromu pomůže profesionální jednotka, která sídlí v sousední České Kamenici, řekla televizi mluvčí ústeckých hasičů Sabina Moravcová.

 Práce policejních složek na místě dosud neskočila. Místo i jeho okolí budou policisté prohledávat do nočních hodin.

Střelba se v Chřibské ozvala v pondělí před desátou hodinou ráno. Útočníkem byl místní občan, důvodem zřejmě vztahové problémy. Zastřelil místního zaměstnance radnice, který se mu statečně postavil. Další tři úředníky postřelil. Později se sám zastřelil.

 Lítost a soustrast pozůstalým vyjádřil i předseda vlády Andrej Babiš nebo prezident Petr Pavel.

 X X X

 Střelba v Chřibské má jednu oběť, šest lidí je zraněných. Motivem mohly být vztahové problémy

• Na městském úřadě v obci Chřibská na Děčínsku se v pondělí dopoledne střílelo. Podle policie na místě zemřel jeden muž a také pachatel, nejméně šest lidí je zraněných, včetně tří policistů.
• Útočník po přestřelce s policisty spáchal s největší pravděpodobností sebevraždu. Policie střelbu prověřuje jako zvlášť závažný zločin vraždy.
• Střelec měl v době útoku u sebe několik nelegálně držených zbraní. Extremistický nebo teroristický podtext policie vyloučila. Motivem podle ní mohly být vztahové problémy.

Policisté informovali o možné střelbě na městském úřadu v Chřibské na Děčínsku před 10.30. Zároveň požádali veřejnost, aby se tomuto místu vyhnula. Později uvedli, že střelec byl eliminován.

„Máme potvrzené, že útočník střílel na policisty a policisté při bezodkladném zákroku palbu opětovali,“ popsal policejní prezident Martin Vondrášek na tiskové konferenci přímo v Chřibské. A dodal, že střelec si vzal s největší pravděpodobností život sám.

„Útočník nebyl držitelem zbrojního průkazu, měl u sebe několik nelegálně držených zbraní. Můžeme vyloučit extremistický nebo teroristický podtext,“ uvedl Vondrášek. V době útoku měl podle policie u sebe tři zbraně – krátké a jednu dlouhou.

Motivem útoku byly podle krajského policejního ředitele Zbyňka Dvořáka pravděpodobně vztahové problémy. A k pachateli později dodal: „Policie s ním již měla nějaké trestní řízení, pro které jsme ho prověřovali. Ale byly to věci, které se netýkaly žádné násilné trestné činnosti.“

Jak později uvedla policie na síti X, nejpravděpodobnějším motivem je zřejmě vyřizování osobních sporů.

Policisté dál ohledávají místo činu a okolí městského úřadu zůstává zavřené. Policie na síti x uvedla, že pyrotechnickou prohlídkou nenalezla žádný výbušný systém a zajišťuje důležité stopy. 

1 oběť, 6 zraněných

Policie uvedla, že na místě zemřel jeden muž, zaměstnanec úřadu, a také samotný střelec. Původně informovala, že obětí byla žena. Dalších šest lidí je zraněných, včetně tří pracovníků úřadu a tří policistů, minimálně jedna žena těžce.

„Při služebním zákroku proti ozbrojenému útočníkovi byli zraněni tři policisté. Všichni jsou mimo ohrožení života a další tři zraněné osoby jsou v péči lékařů,“ napsala policie na síti X. Původně informovala o jednom svém zraněném kolegovi. Mezi zraněnými je podle policie starosta obce starosta obce Jan Machač (nez.).

 Jednoho těžce zraněného transportovali záchranáři vrtulníkem. Dva zraněné s prostřeleným hrudníkem přijala ústecká Masarykova nemocnice, čtyři zranění jsou v nemocnici v Děčíně.

Zranění jsou policisté, kteří na místě zasahovali. „Jsou mimo ohrožení života a spíše se jedná o lehčí zranění,“ doplnil ministr vnitra Lubomír Metnar z ANO, který přijel na místo. „Případ byl v současné době kvalifikován jako zvlášť závažný zločin vraždy,“ napsali policisté na síti X.

Policie dodala, že pracuje s verzí, že zraněnou ženu zasáhla střela ze služební zbraně. „K jejímu zásahu došlo při přestřelce s útočníkem krátce po té, co byl jeden z policistů postřelen palbou přes zavřené dveře a policisté proto střelbu opětovali,“ uvedla.

Pavel i Babiš vyjádřili soustrast

Do Chřibské přijel také hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec z ANO. A premiér Andrej Babiš z ANO vyjádřil soustrast pozůstalým. „Je mi nesmírně líto tragických událostí v Chřibské na Děčínsku. Šílená střelba si bohužel vyžádala oběti a raněné. Vyjadřuji nejhlubší soustrast všem pozůstalým a přeji hodně sil všem zraněným. Děkuji bezpečnostním složkám za okamžitý zásah, během kterého nasazovaly vlastní životy,“ uvedl Babiš.

Soustrast pozůstalým vyjádřil i prezident, který je nyní na návštěvě Vatikánu, kde se setkal s papežem Lvem XIV. 

„Je to bohužel další ze série zoufalých činů, které mají za následek utrpení všech, kterých se to bolestivě dotklo. Chtěl bych vyjádřit soustrast rodině zavražděného i všem zraněným. A vyjádřit poděkování složkám bezpečnostního i záchranného systému, že reagovaly profesionálně a rychle. Je těžké takovým incidentům zabránit,“ řekl Pavel. Město, které je na pomezí Šluknovského výběžku, má asi 1300 obyvatel.

 X X X

 Tragédie v Chřibské: Policie hovoří o zvlášť závažném zločinu vraždy. Muž držel zbraň nelegálně

Policie kvalifikovala případ pondělní střelby v budově městského úřadu v Chřibské na Děčínsku jako zvlášť závažný zločin vraždy, uvedla na síti X. Útočník je po smrti, obrátil proti sobě nelegálně drženou zbraň a zastřelil se. Po jeho útoku zemřel zaměstnanec úřadu, šest lidí utrpělo zranění. Mezi zraněnými jsou i tři policisté a nezávislý starosta města Jan Machač. Dva lidé jsou s průstřelem hrudníku v ústecké nemocnici, čtyři lékaři propustili do domácího léčení.

„Prověřováním všech okolností se nyní zabývá tým krajských kriminalistů,“ informovala policie bez dalších podrobností. Také přesný motiv útočníka vyšetřovatelé zjišťují. Pravděpodobně ho k útoku vedly vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák. „Jsme na začátku, nemohu motiv ozřejmit,“ uvedl krajský ředitel policie.

Podle policistů je možné, že jedna zraněná žena byla zasažena střelou ze služební zbraně. „K jejímu zásahu došlo při přestřelce s útočníkem krátce poté, co byl jeden z policistů postřelen palbou přes zavřené dveře a policisté proto střelbu opětovali,“ uvedla policie večer na síti X.

Ve městě se mezi místními spekuluje o tom, že útočník byl synem zaměstnankyně úřadu a měl problémy s drogami. K osobě pachatele se policie zatím odmítla vyjádřit. V době útoku měl u sebe dvě pistole a pušku. Mluvčí policie Veronika Hyšplerová řekla, že policie zahájila úkony trestního řízení ve věci pro nedovolené ozbrojování.

X X X

Zemřel italský návrhář Valentino Garavani. Zakladateli slavného módního domu bylo 93 let

Ve věku 93 let dnes zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, zakladatel značky Valentino, informovala tisková agentura ANSA. Valentino zemřel pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.

Úspěšnou módní značku Valentino založil Garavani v roce 1960 v Římě. Mezinárodně uznávaný luxusní módní dům má síť 211 obchodů ve více než 25 zemích. Jeden z nich se nachází v pražské Pařížské ulici.

Pohřeb světově proslulého návrháře, který byl známý pod svým křestním jménem Valentino, se uskuteční v Římě v pátek 23. ledna v bazilice Panny Marie andělů a mučedníků.

Předtím bude mít veřejnost možnost se s Valentinem rozloučit ve středu a ve čtvrtek na náměstí Piazza Mignanelli 23, kde sídlí kulturní a výstavní centrum PM23 založené Valentinovou nadací, informovala ANSA.

„Valentino byl nesporným mistrem stylu, elegance a věčným symbolem italské haute couture (vysoké krejčoviny pozn. red). Itálie dnes ztratila legendu, ale její odkaz bude inspirovat i příští generace. Děkuji za všechno,“ napsala na sociální síti X italská premiérka Giorgia Meloniová.

Valentino Garavani se proslavil luxusními róbami s důmyslnými detaily zvýrazňujícími siluetu. Návrhář korunovaných hlav a červených koberců patřil spolu s Giorgiem Armanim a Karlem Lagerfeldem k velkým módním tvůrcům, kteří si vytvořili osobitý styl nezávisle na komerčních trendech.

Jen před několika měsíci ztratila Itálie jinou módní ikonu, když loni v září v 91 letech zemřel Giorgio Armani.

Reakce ze světa i z Česka

Na Valentinovo úmrtí zareagovaly dnes některé z hereček, jež oblékal. Byly mezi nimi i hollywoodské hvězdy jako Gwyneth Paltrowová či Cindy Crawfordová.

 „Je to jako konec jedné éry. Bude všem, kteří ho milovali, včetně mě, velmi chybět. Odpočívej v pokoji, Vavo,“ napsala Paltrowová na sociální síti Instagram , kde sdílela společnou fotku s návrhářem.

„Byl opravdovým mistrem svého oboru a vždy budu vděčná za roky, kdy jsem měla tu čest s ním úzce spolupracovat,“ napsala ke společné fotografii z přehlídkového mola Cindy Crawfordová.

„Jeho dílo promlouvalo s jasností a grácií a připomínalo nám, že skutečný luxus je nadčasový, emocionální a lidský. Valentinův odkaz přetrvá – v ateliérech, na přehlídkových molech a v srdcích všech, kteří věří v sílu designu inspirovat důstojnost a romantiku,“ uvedl k Valentinově úmrtí návrhář Osmany Laffita, který je výraznou tváří české módy posledních tří desetiletí.

Rodák z Kuby na Valentinovi obdivoval jeho neochvějnou oddanost eleganci a řemeslnému zpracování, uvedl v prohlášení.