Dle rozsáhlého článku agentury Reuters, ruští představitelé (ti bývalí i současní), hovoří o tom, za jakých podmínek je možné očekávat jednání o míru na Ukrajině ze strany Ruska. Jsou to vlastně tytéž podmínky, které Rusko sdělovalo představitelům Západu před zahájením válečné akce na Ukrajině. Tak především je to požadavek, aby Ukrajina nevstoupila do NATO.

Dále, aby byla de facto demilitarizována, tzn., že se na jejím území nebudou nacházet jednotky zemí NATO. Za další, že ruština bude na Ukrajině rovnoprávným jazykem s ukrajinštinou. A že Ukrajina nebude dále vyzbrojována ze strany Západu. Ruští představitelé tyto podmínky, které jsou v zásadě totožné s těmi, které uváděli při jednání se západními státníky téměř před 4 lety, sdělují v situaci, kdy Ukrajina je blízko kolapsu.

X X X

Rusové utočí na energetickou infrastrukturu, vytrvale a soustředěně, takže v zimních měsících, které prakticky nyní nastávají lze očekávat, že elektrická energie pro ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinské hospodářství bude zajištěna na cca 4 hodiny denně. A pokud mluvíme o velkých výpadcích elektrické energie, ke kterým bude docházet v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu, budou problémy také s dodávkami pitné vody.

Je také otázka, jakým způsobem a jakými zbraněmi či jakou koncentrací zbraní, použitých vůči Ukrajině, bude Rusko reagovat na rozhodnutí několika klíčových západních států, umožnit Ukrajině útoky raketami do hloubi území Ruska.

Toto všechno se děje za velmi nestabilní situace v klíčových zemích Západu. V Německu budou za čtvrt roku volby do Spolkového sněmu. A německá vláda dozná zásadní změny. Ve Francii sílí útoky na prezidenta Macrona, který v rozporu s ústavními tradicemi V. Francouzské republiky, nepověřil ustavením vlády vítěze voleb, tedy levici. Vládu tvoří neogaullisté a macronisté. Tím, že je vláda menšinová, nemůže prakticky prosadit nic ze svého programu. A do roku od data konání voleb, není podle ústavy možné uspořádat parlamentní volby nové. Takže ve dvou klíčových státech EU je nestabilní situace a Spojené státy jsou necelé dva měsíce od předání moci mezi Bidenovou a Trumpovou vládní administrativou.

Míra nepředvídatelnosti směru budoucí americké politiky je přitom velká. Je otázka, co je možné očekávat od nového amerického prezidenta Trumpa. Ten slibuje ukončit konflikt na Ukrajině. A nejviditelnější tvář blízkých spolupracovníků D. Trumpa, Elon Musk, už před třemi lety, představil plán mírového řešení pro Ukrajinu, který počítá se ztrátami ruskojazyčných regionů na východě a jihu Ukrajiny ve prospěch Ruska. I když ruské podmínky míru na Ukrajině nesdělil přímo prezident Putin, jinak vždy velmi dobře informovaná tisková agentura Reuters má celou tuto záležitost velmi dobře vyzdrojovanou. A na druhé straně, nikdo z oficiálních ruských představitelů, počínaje mluvčím Kremlu, tyto podmínky nezpochybňuje.

Západní lídři mají tedy o čem přemýšlet. Čím dál tím více je zřejmé, že Rusko nelze ani konvenčními zbraněmi porazit. A to i přesto, že Západ, tedy Evropa a USA, investovaly do války na Ukrajině za necelé 4 roky už cca 215 miliard dolarů.

Jak chcete porazit zemi, která má všechno. Všechno přírodní bohatství, které je myslitelné a jehož podstatná část zemím Západu chybí. Rusko má jak energetické suroviny, tak dostatek potravin (v posledních letech každoročně vyváží do světa přes 50 milionů tun obilí). A zejména má průmyslové kovy a vzácné zeminy. A také jaderné zbraně v rozsahu, který překonává i zbraňový arzenál Spojených států. Vedle toho se Rusko může těšit z úzké spolupráce s největšími zeměmi třetího světa. Tedy Čínou, Indií, Brazílií, ale také třeba s mocnými arabskými státy, či Íránem a dalšími.

K sankcím Západu proti Rusku přistoupilo asi 40 zemí světa. To je zhruba to, čemu Rusové říkají „Globální Západ“. A jak se ukazuje, přes falešné naděje špatných proroků z doby těsně po zahájení ruského vojenského útoku, sankce ruským hospodářstvím, ani ruskou společností nepohnuly. Rusko v tomto roce očekává hospodářský růst 4%. A také ukazatele státního rozpočtu mají daleko od hlubokého propadu do neřešitelných deficitů státu, anebo dokonce ke státnímu bankrotu. Prostě v Pentagonu by měli vyměnit stratégy a plánovače.

Západ by se měl interesem Ruska o mírová jednání vážně zabývat. Předpokládám, že tuto možnost využije nově zvolený americký prezident D. Trump.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

Trumpova deportační operace může lapit až 13 milionů lidí. Rozdělí řadu rodin, ukazuje studie

Budoucí americký prezident Donald Trump údajně chystá největší deportační operaci v historii USA. Pokud k ní skutečně dojde, mohla by se dotknout až 13 milionů přistěhovalců, kteří v zemi žijí ilegálně. Podle NBC by tak došlo k rozdělení milionů rodin se smíšeným statusem občana.

Trumpův slib vyhnat ze země ilegální přistěhovalce byl jedním z pilířů jeho volebního programu. Nad operací se ale stále vznáší celá řada otazníků. Především není jasné, zda k ní skutečně dojde, kolik bude stát a jak se bude financovat.

Pokud by chtěl Trump udeřit skutečně na všechny ilegální migranty žijící ve Spojených státech, dotkla by se deportační akce asi 13 milionů lidí. V první vlně má jít o milion lidí.

Web NBC News upozornil na řadu problémů, které by proces způsobil. Vedle ekonomické zátěže by při deportaci mohlo dojít k rozdělení až čtyř milionů rodin. Migrace je jedním z nejsilnějších témat letošních prezidentských voleb ve Spojených státech. Reportér CNN Prima NEWS Filip Kalčák se proto vydal k hranici USA a Mexika. Na místo, kde masivní zeď odděluje kalifornské San Diego od mexické Tijuany, jednoho z nejnebezpečnějších měst na světě.

Podle studie Americké imigrační rady totiž v USA žije řada rodin se smíšeným statusem občana, kdy je jeden její člen v zemi právoplatným občanem a druhý ilegál. Deportace by takové rodiny mohla rozdělit.

„Rodiny se smíšeným statusem, žadatelé o azyl a jejich obhájci plánují ve státech, jako jsou Arizona, Colorado a Pensylvánie, scénáře pro případ, že by byly děti odděleny od svých rodičů,“ uvádí web NBC News.

Trump vyhostí jen zločince, doufají lidé

V Pensylvánii žije ve strachu i Lillie, občanka USA, která si z obavy o bezpečnost své rodiny nepřála uvádět své příjmení. Už 10 let je provdána za manžela z Hondurasu, který nemá doklady. Minulý týden vzala své děti narozené v USA, aby si vyřídily pasy, a plánuje si nechat vyhotovit plnou moc pro případ, že by byl její manžel deportován

 Trump chce zřídit speciální týmy vyšetřovatelů. Mají hledat důkazy o podvodech ve volbách 2020

Nově zvolený americký prezident Donald Trump chce při ministerstvu spravedlnosti zřídit vyšetřovací týmy, které by hledaly důkazy o podvodech, které se podle něj odehrály v rozhodujících státech při prezidentských volbách v roce 2020. Napsal to v pátek deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj. Podle listu hodlá Trump rovněž vyhodit celý tým zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe, který minulý rok Trumpa obvinil mimo jiné z pokusů o nelegální zásahy do volebního procesu.

„Pokud se něco stane a můj manžel bude zadržen nebo deportován, bylo by pro mě velmi obtížné získat pasy pro mé děti, pro naše děti, abych mohla opustit zemi a jít za ním,“ řekla.

Její manžel byl na dva měsíce zadržen už během prvního Trumpova mandátu.

Web BBC ale upozornil, že ne každý ilegální přistěhovalec má z republikánova návratu do Bílého domu strach. Mnozí se domnívají, že nová administrativa zaklekne pouze na kriminálníky.

Je také zapotřebí zmínit, že deportace migrantů americkými úřady není ničím novým. I za vlády prezidenta Joea Bidena bylo vyhoštěno více než 1,5 milionu lidí. A to se ještě nepočítají miliony, které byly rychle odmítnuty u hranic během covidové pandemie, kdy platila přísnější migrační pravidla.

X X X

EXPERTI:

VELKÉ  HNUTÍ  STAČILO  ČR,  KONEČNÉ  Z  EU  SMETE  KŘIVÁKA  FIALU

Proč budu za rok volit Konečnou (a spol.)

Stejně asi jako většině občanů Česka mi jde o to, aby v příštích volbách padla současná Fialovo -Rakušanova vláda. O tom, že padne, asi málokdo z nás pochybuje. A nikdo ani nepochybuje, že vyhraje Babiš. Potud skvělé. Otázkou ovšem je koho vezme do party. Tam to už tak jasné není.

Při minulých volbách jsem to Babišovi se skřípajícíma zubama hodil. Se skřípajícíma proto, že jsem mu neuměl odpustit, že z hlediska ekonomicko-sociálního vládl v rámci extrémně obtížné covidové pandemie, kdy  na světě umírali miliony velmi dobře, ale to, že se zcela podřídil chorobné protiruské fóbii generála Koudelky a naprosto zlikvidoval diplomatické vztahy s Ruskem už ne. Opovrhuji lidmi, které se překabátovávají.

Dnes se navíc ukazuje, že ze střetu Západ-Rusko jako jediná světová velmoc v této části světa vzejde Rusko. Bývalé evropské velmoci Francie a zejména Německo jsou v naprostém ekonomickém i politickém rozvratu a oprávněně doplácí a doplatí na svou protiruskou politiku.

Obnova spolupráce s Ruskem bude na pořadu dne a Západ bude muset vystřízlivět ze své protiruské rétoriky, když například vystřelení balistické střely na Dněpr i redaktoři jinak relativně inteligentního deníku Dnes hodnotili jako akt ruského diktátora, který musí být ztrestán. To, že i podle nejbližšího okolí Donalda Trumpa (Musk či jeho syn Donald), souhlas  Bidena k využití raket dalekého doletu na cíle na ruském úsilí přiblížilo svět ke 3. světové válce, pro protiruské šílence i u nás nic neznamená. Vinen je diktátor Putin, který přece musí být na hlavu poražen, případně i za cenu světového konfliktu, kde se Západ vybičoval k přesvědčení, že NATO Putina samozřejmě porazí.

Často se u nás řeší v podstatě jen souběžná otázka, jaká je situace na rusko – ukrajinském bojišti.

Ale zapomíná se, že mnohem důležitějším problémem je válkychtivost a pocit nereálné megalomanie Západu, jak Rusko porazí. To je klíčový úkol pro budoucnost.

U českých politických elit je toto přesvědčení bohužel  naprosto pevné, stejně silné jak u koalice, tak i u ANO.

Jediným otevřeným protivníkem, tak jak se to nyní jeví, který může mít zastoupení v Poslanecké sněmovně je právě uskupení Stačilo, u jehož zrodu stojí právě Kateřina a za které se rozhodla možná riskantně kandidovat, aniž si výslovně domluvila, že bude v čele jako volební lídr.

To vzbuzuje velký respekt.

Má jít samozřejmě o uskupení převážně levicových sil, ale nejen to.

Levice je  dnes velice různorodý pojem. Vidíme to i ze složení Europarlamentu, že levice je často až fanaticky progresivistická a hlavně fanaticky proukrajinská a válečnicky protiruská.

Proto mimochodem nepřijali soudruzi ze socialistické frakce v EU mezi sebe obě rozhodující levicové strany ze Slovenska, a to Ficův Směr i dříve Pellegrinův Hlas. Ale podobně jednostranná je i ta ještě  více kovanější levicová frakce v EU, která nepřijala Stačilo! Kateřiny Konečné.

Nemá smysl ignorovat, že i to tvoří limity možné spolupráce i případné volební spolupráce mezi Socdem Jany Maláčové a hnutím Stačilo. Jak se vyjádřil v jednom nedávném rozhovoru formální předseda Hnutí Stačilo, Daniel Serzig, známý to „Vidlák“, který jej založil se souhlasem Konečné : Aby se SOCDEM mohla stát součástí tohoto hnutí, musela by se zbavit svého trvalého odporu vůči Rusku a nekritické podpoře, která není schopna se zbavit své  „banderovské“ historické zátěže.

A samozřejmě vyplývá z toho i mnoho jiných praktických problémů.

Ať tak či onak : Rozhodnutí Konečné opustit zavedenou volební značku KSČM může umožnit i lidem jako jsem například já, aby ji volili. Lidem, kteří z úplné historie KSČM vidí jak klady, ale i zápory působení této strany, jakkoliv zároveň působení současné pravicové vlády pokládají po všech stránkách za národní katastrofu.

Pokud se hnutí Stačilo podaří spojit kvalitní uskupení rebelských, protestních sil ČR, může to zemi jen pomoci.

Tož uvidíme.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.

X X X

STAČILO,  KONEČNÁ:

Jsem připravena kandidovat ve sněmovních volbách, říká Konečná.

„Štve mě, co se u nás děje, a pokud to chci opravdu ovlivňovat, musím to dělat z Česka,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. Do sněmovních voleb v příštím roce budou komunisté a jejich partneři kandidovat pod značkou nově založeného hnutí Stačilo! Chtějí tak navázat na úspěch v červnových evropských a zářijových krajských volbách.

 „Jsem připravena svým partnerům v rámci hnutí Stačilo! nabídnout, že budu kandidovat do Sněmovny. Netrvám na tom, že budu volebním lídrem, ale pokud se s partnery dohodneme, jsem připravena svou osobní značku a osobnost spojit s hnutím Stačilo!“ popsala Konečná.

Projekt Stačilo! má podle ní obrovský potenciál. Zároveň zdůraznila, že rozhodně neplánuje kandidátku případně podporovat jen symbolicky. „Pokud mi voliči za jedenáct měsíců ve sněmovních volbách dají důvěru, jsem připravena, že už nebudu europoslankyní,“ vysvětlila.

Do Evropského parlamentu byla v červnu zvolena už potřetí, předtím byla v letech 2002–2014 členkou české Poslanecké sněmovny, kam nastupovala jako historicky nejmladší poslankyně. Předsedkyní KSČM je od roku 2021, kdy nahradila Vojtěcha Filipa, za jehož vedení se komunisté poprvé v historii nedostali do Parlamentu.

Hnutí Stačilo!

Ústřední výbor KSČM vybíral pro sněmovní volby v příštím roce ze tří variant možného postupu. První byla samostatná kandidátka KSČM, druhou pak přiznaná koalice s některou jinou stranou, která by ale potřebovala získat osm procent, a ne jen pět. Třetí a nakonec i odsouhlasenou verzí pak byla kandidatura pod značkou nově vzniklého hnutí Stačilo!, na jehož kandidátku se naskládají zástupci jednotlivých stran. Na tom se komunisté shodli na sobotním jednání.

Politolog Lukáš Jelínek považuje kandidaturu v barvách Stačilo! za strategicky rozumnou. „Jistě se najde dost voličů, kteří by komunistickou značku z principu nevolili, leč značka Stačilo! je už neděsí,“ podotkl.

Stačilo! má za sebou letošní úspěchy v evropských a krajských volbách a zatím bylo volnou aliancí KSČM a různých menších stran. V červnových eurovolbách šlo o trojkoalici s Českou stranou národně sociální (ČSNS) a Spojenými demokraty – Sdružením nezávislých (SD-SN), v krajských pak o různá ad hoc spojení s těmito dvěma straničkami a k nim i Českou suverenitou sociální demokracie (ČSSD), stranou Domov a v Ústeckém kraji i se SOCDEM.

„Základem jsou pro mě strany, které před rokem Stačilo! spoluvytvářely: ČSNS a SD-SN. V nejbližších dnech budeme jednat i se SOCDEM, potažmo ČSSD, kteří byli našimi koaličními partnery v krajských volbách,“ doplňuje k tomu Konečná.

Šéfka KSČM i celého projektu Stačilo! si troufá tvrdit, že má jistotu překročení pětiprocentní hranice, a opírá se o volební modely a průzkumy voličských preferencí.

I to Konečnou opravňuje vyžadovat po všech partnerských stranách podpis závazku, že po případném vstupu do Sněmovny budou mít společný poslanecký klub.

Třeba nově zvolená předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ale svým spolustraníkům slíbila, že by i v případě nějaké formy koaliční kandidatury následně chtěla ustavit samostatný sociálnědemokratický poslanecký klub.

 Představitelé KSČM, ale třeba i SPD nebo exprezident Miloš Zeman se dříve vymezovali vůči koalici Spolu či celé vládní pětikoalici a mluvili o ní jakožto o slepenci a bezmála podvodu na voličích.

„Podvod na voličích není koalice, která neskrývá, že je koalice. Podvod na voličích je koalice, která to skrývá a účelově vytvoří nový volební subjekt,“ domnívá se politolog Petr Just z Metropolitní univerzity. „Přesně takto to udělaly třeba ve sněmovních volbách 2021 strany Trikolora, Svobodní a Soukromníci, které se spojily do nového subjektu nazvaného Trikolora Svobodní Soukromníci,“ doplnil.

Konečná si ale stojí za tím, že nově založeným hnutím Stačilo! rozhodně nijak zákon neobcházejí.

„Otevřeně říkáme, že hnutí Stačilo! je subjekt, který má na levicově vlastenecké scéně integrovat subjekty, které by jinak neměly šanci. Je svobodnou vůlí každé strany, zda se rozhodne kandidovat na své listině, nebo zda své kandidáty nabídne někomu jinému,“ říká.

X X X

Poničenou Ukrajinu čeká dlouhá zima, některé domácnosti zahřejí i české firmy

Ukrajinská energetická infrastruktura byla poničena do takové míry, že nadcházející zima bude největším testem pro tamní energetický systém. Deficit dodávek elektřiny na Ukrajině může dosáhnout kolem 6 gigawattů. Rizika jsou již viditelná a předvídatelná, některá se přelévají do sousedního Moldavska.

Uplynulý víkend zažila Ukrajina další masivní útok zaměřený na energetickou infrastrukturu, následkem kterého byly přerušeny dodávky elektřiny v několika regionech.

Rusko vyřadilo z ukrajinské energetické infrastruktury asi 9 gigawattů (GW), konstatovala přednedávnem předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naším cílem je obnovit kapacitu 2,5 GW, což je 15 procent ukrajinských potřeb,“ potvrdila šéfka Evropské komise s odkazem na navrhované opravy za pomoci EU.

Sekretariát Energetického společenství (ECS) ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem energetiky spravuje Ukrajinský fond na podporu energetiky (UESF), na jehož kontě bylo na konci října celkem 768 milionů eur. Peníze pocházejí od více než šestnácti mezinárodních dárců včetně 240 milionů eur specificky přidělených na projekty, které mají pomoci Ukrajině přežít nadcházející zimu.

Konkrétní finanční příspěvky z Evropské unie, Německa a Spojených států umožňují instalaci 220 MW kapacity distribuované výroby plynu, opravu 1,8 GW poškozených tepelných elektráren a obnovu životně důležité infrastruktury obnovitelné energie, uvádí webová stránka fondu.

„Prostřednictvím Ukrajinského energetického podpůrného fondu dárci financují obnovu přibližně 50 procent prioritních výrobních kapacit, které mají být přidány do sítě na zimu 2024/2025, jak určily ukrajinské úřady,“ uvedl přednedávnem ředitel ECS Artur Lorkowski.

Česko jako stát mezi předními dárci sice nefiguruje, nicméně zdecimovanému ukrajinskému energetickému sektoru pomáhá řada českých firem. Jednou z nich je i společnost GENTEC CHP, která od října 2023 do července 2024 dodala Ukrajině s pomocí mezinárodních fondů již 30 kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 17 MW.

„Další desítky jednotek jsou nyní zasmluvněny, vyrábí se a průběžně je na Ukrajinu dodáváme. Celkový objem dodávek na Ukrajinu už dosahuje téměř jedné miliardy korun,“ uvedl pro iDNES.cz Václav Klein, jednatel společnosti. Jak dodává, kogenerační jednotky představují klíčovou technologii pro udržení kritické infrastruktury v chodu a zvyšování bezpečnosti ukrajinské energetiky, kterou jsou právě decentralizované zdroje energie a tepla. Dodávky společnosti GENTEC CHP financují různé struktury Světové banky, OSN, EU, US AID, ale i přímo různé vlády evropských zemí.

Dalším významným energetickým projektem pomoci Ukrajině je větrná elektrárna Oriv, nacházející se ve Lvovské oblasti, kterou letos v září dokončila společnost Moravské naftové doly (MND). Elektrárna ročně vyrobí skoro 162 gigawatthodin elektřiny, což pokryje spotřebu více než 50 tisíc domácností. Projekt s výkonem 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur ( přes 1,54 miliardy korun).

Vyšší export nebude stačit

Od 1. prosince Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E zvyšuje exportní kapacitu na Ukrajinu a do Moldavska z dosavadních 1,7 gigawattů na 2,1 GW. Mluvčí úřadu Christelle Verstraeten uvedla, že zvýšení exportu představuje celkovou kapacitu dostupnou pro přeshraniční obchod v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. „Bude rozděleno na každou hranici podle pravidel dohodnutých mezi provozovateli přenosových soustav,“ řekla pro agenturu Reuters.

Podle odborníků však bude i tato pomoc nedostatečná. Očekává se, že v průběhu nadcházející zimy vzroste poptávka po energiích na Ukrajině na 18,5 GW ve srovnání s letními měsíci, kdy se tamní spotřeba pohybovala kolem 12 gigawattů. Navzdory návratu do provozu jaderných bloků z údržby v létě a elektřiny dovezené z Evropské unie by mohl podle Mezinárodní energetické agentury letos v zimě dosáhnout deficit dodávek elektřiny na Ukrajině přes 6 gigawattů.

Od března 2025 budou moci provozovatelé sítí měsíčně přehodnotit limit komerční kapacity mezi Evropskou unií a Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajina a Moldavsko jsou synchronizovány s kontinentální evropskou energetickou soustavou od března 2022.

Obavy z tuhé zimy

Topná sezona začala oficiálně na Ukrajině již 15. října. Ukrajinské zásobníky plynu však nejsou zdaleka tak plné jako ty evropské. Situaci letos zhoršila absence západních obchodníků a společností, kteří se zdráhali vtlačit plyn do zásobníků kvůli opakovaným ruským útokům, ale i kvůli méně atraktivním maržím.

Zimní období může trvat až šest měsíců, přičemž nejchladnější měsíce jsou od prosince do března, kdy teploty mohou klesnout až na -20 °C a průměrně mezi -4,8 °C a 2 °C. Všechny regiony na Ukrajině zažívají během standardní topné sezony dny s teplotami pod -10 °C. Pokud bude zima doprovázena nedostatečným zásobováním teplem nebo elektřinou, mohlo by to vést k opětovné vlně uprchlíků stěhujících se do jiných částí Ukrajiny, případně i do zahraničí. Některá místa v zemi se stanou neobyvatelnými.

Odborníci již předpovídají příděl energie, který by lidi po většinu dne nechal bez elektřiny. Obávají se, že by Ukrajina mohla čelit výpadkům proudu až dvacet hodin denně. Ukrajinci se již od letošního března potýkají s neustálými výpadky proudu, mnohé domácnosti zůstávají každý den bez elektřiny dlouhé hodiny. Delší výpadky elektřiny v zimních měsících povedou k obrovské zátěži včetně centralizovaného zásobování vodou. Opravy a rekonstrukce pokračují, významnou část ztracených aktiv je však nemožné vrátit do původního stavu. Existuje také riziko, že škody způsobené novými ruskými útoky překročí rychlost, s jakou lze infrastrukturu opravovat.

Ukrajina může v nadcházející topné sezoně vyžadovat dodatečné dovozy. Zatímco za průměrných povětrnostních podmínek by mohla potenciálně uspokojit všechny své požadavky z domácí výroby a skladování, chladnější než průměrná zima zvyšuje požadavky na dovoz. Tedy za předpokladu, že intenzita vytápění zůstane podobná úrovním loňské zimy. Zvláště chladná zima – podobná té, které                                                                                                                                                                                     Nejzranitelnější jsou regiony blízko předních linií. V těchto oblastech došlo k většině útoků na infrastrukturu vytápění. Zásobování teplem je ohroženo i v Kyjevě, kde je 98 procent obyvatel připojeno k síti dálkového vytápění.

Sousední Moldavsko, které také odnáší následky války na Ukrajině, čelí několika rizikům souvisejícím s nadcházející zimou. Patří mezi ně silná závislost na plynu, nedostupnost dovozu energií z Ukrajiny, omezená kapacita pro potenciální import z Rumunska a zranitelnost vůči poruchám v ukrajinské energetické soustavě.

Pravděpodobný konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do regionu Podněstří od ledna vyvolává hlavní otázky ohledně toho, jak bude region přijímat svůj plyn, a potažmo i ohledně dostupnosti a ceny elektřiny, kterou poskytuje zbytku Moldavska.

Ruský plyn dodávaný do Podněstří delší oklikou, přes Turecko a západní Balkán, by znamenal další tranzitní poplatky, které by jeho cenu zvýšily. To by byl velký šok pro region, který si zvykl na získávání plynu za minimální náklady. Přizpůsobení tržním cenám by zase zvýšilo náklady na výrobu elektřiny, což je politicky a společensky citlivé téma.

Odborníci upozorňují, že nadcházející zima a napjatý geopolitický kontext v regionu mohou mít důsledky pro energetickou bezpečnost dalších evropských zemí. Rizika zahrnují kybernetické útoky a fyzické hrozby pro kritickou energetickou infrastrukturu, která může být použita k zásobování Ukrajiny.

X X X

„Prostřednictvím Ukrajinského energetického podpůrného fondu dárci financují obnovu přibližně 50 procent prioritních výrobních kapacit, které mají být přidány do sítě na zimu 2024/2025, jak určily ukrajinské úřady,“ uvedl přednedávnem ředitel ECS Artur Lorkowski.

Česko jako stát mezi předními dárci sice nefiguruje, nicméně zdecimovanému ukrajinskému energetickému sektoru pomáhá řada českých firem. Jednou z nich je i společnost GENTEC CHP, která od října 2023 do července 2024 dodala Ukrajině s pomocí mezinárodních fondů již 30 kogeneračních jednotek o celkovém výkonu 17 MW.

„Další desítky jednotek jsou nyní zasmluvněny, vyrábí se a průběžně je na Ukrajinu dodáváme. Celkový objem dodávek na Ukrajinu už dosahuje téměř jedné miliardy korun,“ uvedl pro iDNES.cz Václav Klein, jednatel společnosti. Jak dodává, kogenerační jednotky představují klíčovou technologii pro udržení kritické infrastruktury v chodu a zvyšování bezpečnosti ukrajinské energetiky, kterou jsou právě decentralizované zdroje energie a tepla. Dodávky společnosti GENTEC CHP financují různé struktury Světové banky, OSN, EU, US AID, ale i přímo různé vlády evropských zemí.

Dalším významným energetickým projektem pomoci Ukrajině je větrná elektrárna Oriv, nacházející se ve Lvovské oblasti, kterou letos v září dokončila společnost Moravské naftové doly (MND). Elektrárna ročně vyrobí skoro 162 gigawatthodin elektřiny, což pokryje spotřebu více než 50 tisíc domácností. Projekt s výkonem 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur ( přes 1,54 miliardy korun).

Vyšší export nebude stačit

Od 1. prosince Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E zvyšuje exportní kapacitu na Ukrajinu a do Moldavska z dosavadních 1,7 gigawattů na 2,1 GW. Mluvčí úřadu Christelle Verstraeten uvedla, že zvýšení exportu představuje celkovou kapacitu dostupnou pro přeshraniční obchod v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. „Bude rozděleno na každou hranici podle pravidel dohodnutých mezi provozovateli přenosových soustav,“ řekla pro agenturu Reuters.

Podle odborníků však bude i tato pomoc nedostatečná. Očekává se, že v průběhu nadcházející zimy vzroste poptávka po energiích na Ukrajině na 18,5 GW ve srovnání s letními měsíci, kdy se tamní spotřeba pohybovala kolem 12 gigawattů. Navzdory návratu do provozu jaderných bloků z údržby v létě a elektřiny dovezené z Evropské unie by mohl podle Mezinárodní energetické agentury letos v zimě dosáhnout deficit dodávek elektřiny na Ukrajině přes 6 gigawattů.

Od března 2025 budou moci provozovatelé sítí měsíčně přehodnotit limit komerční kapacity mezi Evropskou unií a Ukrajinou a Moldavskem. Ukrajina a Moldavsko jsou synchronizovány s kontinentální evropskou energetickou soustavou od března 2022.

Obavy z tuhé zimy

Topná sezona začala oficiálně na Ukrajině již 15. října. Ukrajinské zásobníky plynu však nejsou zdaleka tak plné jako ty evropské. Situaci letos zhoršila absence západních obchodníků a společností, kteří se zdráhali vtlačit plyn do zásobníků kvůli opakovaným ruským útokům, ale i kvůli méně atraktivním maržím.

Zimní období může trvat až šest měsíců, přičemž nejchladnější měsíce jsou od prosince do března, kdy teploty mohou klesnout až na -20 °C a průměrně mezi -4,8 °C a 2 °C. Všechny regiony na Ukrajině zažívají během standardní topné sezony dny s teplotami pod -10 °C. Pokud bude zima doprovázena nedostatečným zásobováním teplem nebo elektřinou, mohlo by to vést k opětovné vlně uprchlíků stěhujících se do jiných částí Ukrajiny, případně i do zahraničí. Některá místa v zemi se stanou neobyvatelnými.

Odborníci již předpovídají příděl energie, který by lidi po většinu dne nechal bez elektřiny. Obávají se, že by Ukrajina mohla čelit výpadkům proudu až dvacet hodin denně. Ukrajinci se již od letošního března potýkají s neustálými výpadky proudu, mnohé domácnosti zůstávají každý den bez elektřiny dlouhé hodiny. Delší výpadky elektřiny v zimních měsících povedou k obrovské zátěži včetně centralizovaného zásobování vodou. Opravy a rekonstrukce pokračují, významnou část ztracených aktiv je však nemožné vrátit do původního stavu. Existuje také riziko, že škody způsobené novými ruskými útoky překročí rychlost, s jakou lze infrastrukturu opravovat.

Ukrajina může v nadcházející topné sezoně vyžadovat dodatečné dovozy. Zatímco za průměrných povětrnostních podmínek by mohla potenciálně uspokojit všechny své požadavky z domácí výroby a skladování, chladnější než průměrná zima zvyšuje požadavky na dovoz. Tedy za předpokladu, že intenzita vytápění zůstane podobná úrovním loňské zimy. Zvláště chladná zima – podobná té, které                                                                                                                                                                                    Nejzranitelnější jsou regiony blízko předních linií. V těchto oblastech došlo k většině útoků na infrastrukturu vytápění. Zásobování teplem je ohroženo i v Kyjevě, kde je 98 procent obyvatel připojeno k síti dálkového vytápění.

Sousední Moldavsko, které také odnáší následky války na Ukrajině, čelí několika rizikům souvisejícím s nadcházející zimou. Patří mezi ně silná závislost na plynu, nedostupnost dovozu energií z Ukrajiny, omezená kapacita pro potenciální import z Rumunska a zranitelnost vůči poruchám v ukrajinské energetické soustavě.

Pravděpodobný konec tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do regionu Podněstří od ledna vyvolává hlavní otázky ohledně toho, jak bude region přijímat svůj plyn, a potažmo i ohledně dostupnosti a ceny elektřiny, kterou poskytuje zbytku Moldavska.

Ruský plyn dodávaný do Podněstří delší oklikou, přes Turecko a západní Balkán, by znamenal další tranzitní poplatky, které by jeho cenu zvýšily. To by byl velký šok pro region, který si zvykl na získávání plynu za minimální náklady. Přizpůsobení tržním cenám by zase zvýšilo náklady na výrobu elektřiny, což je politicky a společensky citlivé téma.

Odborníci upozorňují, že nadcházející zima a napjatý geopolitický kontext v regionu mohou mít důsledky pro energetickou bezpečnost dalších evropských zemí. Rizika zahrnují kybernetické útoky a fyzické hrozby pro kritickou energetickou infrastrukturu, která může být použita k zásobování Ukrajiny.

X X X

Tisíce Francouzů demonstrovaly proti násilí páchanému na ženách

Tisíce lidí se v sobotu sešly ve velkých francouzských městech, aby se zúčastnily demonstrací proti násilí páchanému na ženách. Účastníci usilovali o to, aby se země poučila z procesu, který se týká hromadného znásilnění a který šokoval veřejnost.

  

Francouzský soud nyní projednává případ muže, který v letech 2011 až 2020 nechával desítkami mužů znásilňovat svou omámenou ženu. Té bez jejího vědomí podával silný lék proti úzkosti, který ji uváděl do letargického stavu. Pak manželku nabízel na internetu zdarma ke znásilnění desítkám mužů. Kromě něj před soudem stanulo pět desítek mužů, kteří ženu znásilnili.

Jen v samotném hlavním městě pochodovaly v sobotu tisíce lidí, převážně žen, ale i dětí a mužů. Stovky lidí pak demonstrovaly ve velkých městech, včetně Marseille, Lille a Rennes.

Mnoho demonstrantů neslo transparenty s různými obměnami sloganu „hanba musí změnit stranu“, který zpopularizovala oběť v případu znásilňování Gisèle Pelicotová. Ta je oceňována za to, že navzdory bolestnému obsahu případu přijala raději veřejné projednávání, než soudní proces za zavřenými dveřmi.

Demonstrace svolalo více než 400 skupin a konají se dva dny před Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách, který je v pondělí, informoval o tom agentura AFP.

X X X

Al-Džazíra viní Švédy z násilného odebírání dětí. Nesmysl, ohrazují se

Švédsko se ocitá pod mezinárodním tlakem kvůli novým obviněním z násilného zadržování dětí, která jsou zachycená v dokumentárním seriálu Za zavřenými dveřmi. Projekt televize Al-Džazíra tvrdí, že švédské úřady odebírají rodinám děti i na veřejných prostranstvích na základě vágních důvodů, například kvůli špinavému oblečení. Stockholm nařčení odmítá a označuje je za nebezpečná.

V seriálu vystupuje například muž, který obviňuje švédské úřady z toho, že mu odebraly jeho dítě jen proto, že je Rom. Další rodiče z různých etnických skupin si stěžují, že jim sociální pracovníci „ukradli děti“, když si hrály venku. Podle nich si navíc pro takovou „krádež“ vymysleli spoustu nesmyslných důvodů. Stačilo prý, že děti mají špinavé oblečení nebo že rodina nemá dostatek financí, píše Dagens Nyheter.

Podle soudních dokumentů však byly děti vystaveny psychickému týrání, nechodily do školy a hladověly. „Rodiny, kterým byly děti odebrány, žily v nevyhovujícím prostředí, někdy dokonce bez přístupu k elektřině, a nedávaly dětem najíst. V domácnostech docházelo také k psychickému i fyzickému násilí,“ stojí například v oficiálních dokumentech.

I přes opakovaná odvolání rodičů byla rozhodnutí o odebrání dětí z péče u soudu potvrzena. Rodiny však našly způsob, jak úřady vystrašit. Spojili se s Al-Džazírou a zahájili kampaň, jejíchž dopadů se Švédsko obává. A není to poprvé.

Poselství v dokumentu totiž připomíná takzvanou kampaň LVU, během níž se v průběhu uplynulých let na sociálních sítích šířily dezinformace o tom, že švédské sociální služby unášejí muslimské děti. Ačkoliv tato tvrzení byla vyvrácena, fáma vyvolala pobouření muslimů a následné pálení Koránu v ulicích švédských měst. To poté vyústilo ve zvýšenou teroristickou hrozbu v zemi.

Zneužívání dětí a zanedbání péče

Odborníci na ochranu dětí a právníci tvrdí, že seriál podává zjednodušený a zavádějící pohled na situaci. Ruth Nordströmová, právnička v oblasti lidských práv, která se podílela na analýze případů LVU, označuje dokument za „neúplný“ a „zavádějící“. Podle ní seriál neuvádí jasné důvody, proč byly děti odebrány, a opomíjí, že v mnoha případech se jedná o ochranu dětí před zneužíváním nebo zanedbáváním.

Nordströmová podotýká, že důvody pro odebrání dítěte z péče rodičů musí být ve Švédsku právně podložené a pečlivě vyšetřené, což dokument neodráží. „Pohled dětí samotných v seriálu chybí. Také se v něm neptají sociálních pracovníků na okolnosti jednotlivých případů. Dokument se soustředí pouze na názory rodičů, ale neukazuje celé spektrum skutečných problémů,“ říká.

Režisér dokumentu Awad al Jumaa obhajuje svou práci jako „vyváženou“ a „dobře natočenou“. V rozhovoru pro švédský rozhlasový program Ekot vysvětlil, že cílem seriálu je přezkoumat nároky rodin, jejichž děti byly převzaty do péče sociálními úřady v několika evropských zemích.

Podle něj byla v dokumentu pečlivě zvolena slova, aby se zabránilo jakémukoli přímému obvinění z únosu. „Chceme vyvolat diskusi o tom, jak jsou tyto případy řešeny, ale rozhodně neříkáme, že každé odebrání dítěte je nezákonné,“ brání seriál al Jumaa.

Nebezpečí pro Švédsko

Dokument ovšem vzbuzuje obavy nejen u odborníků na práva dětí, ale i u švédských politiků. Premiér Ulf Kristersson označil sérii za nebezpečnou pro Švédsko a varoval, že může poškodit pověst sociálních služeb, které se podle něj starají o děti v těžkých podmínkách. Sociální pracovníci čelí stále většímu tlaku, zejména ve světle dezinformací, které se šíří na sociálních sítích.

Výzkumníci se obávají, že negativní obraz Švédska, jaký může dokument vytvořit, by mohl mít širší geopolitické důsledky. Magnus Ranstorp, expert na terorismus z Akademie obrany, varuje, že takováto série může vyvolat xenofobní a extremistické reakce, což by mohlo ohrozit bezpečnost nejen ve Švédsku, ale i v širším evropském kontextu.

Zákon se zvláštními ustanoveními o péči o mládež (švédská zkratka LVU) vstoupil v platnost v roce 1990 a stanovuje práva na ochranu dětí a mládeže do věku 21 let prostřednictvím sociálních služeb. Ohroženým dětem a mladistvým poskytuje možnost ochrany, a to i v případě, kdy se tomu jejich zákonní zástupci brání.

Kritici zákona tvrdí, že legislativa porušuje práva rodičů, umožňuje odebírání dětí bez podstatných důkazů a neúměrně ovlivňuje marginalizované komunity. Zastánci na druhé straně tvrdí, že zákon je nezbytnou pojistkou pro děti, protože poskytuje sociálním službám pravomoc zasáhnout v situacích, kdy je ohroženo blaho dětí.

X X X

Záměr Íránu zprovoznit nové odstředivky na uran znepokojil Západ

Spojené státy, Británie, Francie a Německo vyjádřily „hluboké znepokojení“ nad záměrem Íránu zprovoznit „nové pokročilé odstředivky“ pro obohacování uranu. Írán svůj úmysl oznámil v reakci na rezoluci, kterou den předtím na návrh uvedených čtyř zemí přijala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

„Místo toho, aby (Írán) na rezoluci reagoval spoluprací, hodlá reagovat dalším rozšiřováním svého jaderného programu způsobem, který nemá žádné věrohodné mírové opodstatnění,“ uvedla čtveřice zemí ve společném prohlášení, které zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí. „Očekáváme, že se Írán znovu vydá cestou dialogu a spolupráce s agenturou,“ píše se v dokumentu.

Rada guvernérů MAAE ve čtvrtek večer už podruhé během pěti měsíců schválila rezoluci, v níž nařizuje Íránu, aby urychleně zlepšil spolupráci s agenturou. Tu současně vyzvala k vypracování komplexní zprávy o íránském jaderném programu.

Cílem rezoluce, pro niž v 35 členném orgánu hlasovalo 19 členů a kterou odmítly Rusko, Čína a Burkina Faso, je přimět Teherán k obnovení jednání o jeho jaderných aktivitách. Írán v reakci oznámil, že přijme náležitá opatření včetně zprovoznění „nových pokročilých odstředivek různých typů“.

Západní země dlouhodobě Írán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit jadernou zbraň, což Teherán popírá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém jaderném programu zveřejňuje veškeré informace.

Loni v září navíc Írán zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu. Minulý týden navštívil Teherán šéf agentury Rafael Grossi ve snaze přesvědčit nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, považovaného za relativně umírněného reformistu, aby Írán s agenturou plně obnovil spolupráci.

Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.

Británie, Francie, Německo a Spojené státy, které rezoluci MAAE navrhly, odmítly jako nedostatečný a neupřímný dřívější příslib Íránu, že nebude zvyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent.

X X X

Žaloba na vedení vysokorychlostní železnice v Ústeckém kraji. Vadí aktualizace zásad územního rozvoje.

Pátá aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byla podle obce Hrobce a spolku RozVRTaná krajina vydána v rozporu s právními předpisy, není v souladu s platnou Politikou územního rozvoje České republiky a nesplňuje požadavky na napojení na koridory transevropské dopravní sítě (TEN-T). Advokátní kancelář Dohnal & Bernard popsala žalobu, kterou Hrobce a spolek RozVRTaná krajina podaly v listopadu proti vedení koridoru vysokorychlostní železniční tratě v Ústeckém kraji.

Advokátní koncipientka Linda Kuličová z kanceláře Dohnal & Bernard Ekonomickému deníku ve vyjádření k žalobě sdělila, že se podle ní Ústecký kraj nezabýval námitkami, které spolek a Hrobce uplatnily. „Jejich vypořádání je zcela nedostatečné, nepřezkoumatelné a v rozporu s právními předpisy a judikaturou správních soudů,“ uvedla Kuličová.

Vymezení koridoru a následná realizace vysokorychlostní železniční tratě bude mít podle žaloby neúměrný dopad na obce, jejich obyvatele a vlastníky dotčených nemovitostí, což je v rozporu se zásadami proporcionality a minimalizace zásahů. „Nedošlo k adekvátnímu posouzení kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí (např. hluk, znečištění ovzduší, ZPF, dopad na záplavové území, podzemní a povrchové vody). Hodnocení SEA je nesprávné a obsahuje značné nedostatky,“ uvádí další argumenty Linda Kuličová.

Samotná 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje podle ní obsahuje vnitřní rozpory, nejsou dostatečně zdůvodněné a návrh nebyl podroben důkladnému projednání s obcemi a veřejností. „Nebyly dostatečně porovnány tři navržené varianty s trasou původní, dlouhodobě zakotvenou, kterou přijaly jednotlivé obce do svých územních plánů a přizpůsobily jí rozvoj svého území,“ informovala Linda Kuličová. Koridor pro vysokorychlostní trať tak, jak byl vymezen, podle ní představuje zásah do legitimního očekávání vlastníků, kteří počítali se stabilizovaným koridorem vymezeným v dřívějších dokumentech.

„Dále lze uvést, že nebyla posouzena (ne)realizovatelnost záměru v navrženém koridoru, včetně technických omezení a dopadů na veřejné zdraví a přírodu,“ uvedla advokátní koncipientka Linda Kuličová.

Starostka obce Hrobce Kateřina Hlaváčová Ekonomickému deníku sdělila, že v rámci 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje téměř padesát občanů podalo připomínky, které byly spolu s dalšími námitkami a připomínkami všechny zamítnuty. „Podání žaloby tak bylo jediným způsobem, jak se téhle parodii na vysokorychlostní trať bránit,“ konstatovala.

Ministerstvo dopravy se už dříve vyjádřilo, že pokud by k podání žalob skutečně došlo, bude resort pokračovat zcela standardně přípravou podkladů pro obhajobu správnosti postupů tak, jak již postupoval v minulosti při přezkumech pořízení aktualizací Zásad územního rozvoje jiných krajů. „Zároveň však chceme zdůraznit, že se rizikům nepřijetí VRT snažíme maximálně předcházet. Správa železnic vede dlouhodobý dialog s představiteli měst a obcí a také jejich občany a jejich připomínky v největší možné míře zohledňuje při přípravě,“ konstatovala tehdy tisková mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.

Stovky připomínek

O přípravě žaloby už Ekonomický deník informoval dříve. Spor se v Ústeckém kraji vede o trasu koridoru pro vysokorychlostní trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Aktualizaci, která změnu území upravuje, krajští zastupitelé schválili letos na konci června. K předložené trase dostal krajský úřad stovky připomínek.

„Proces 5. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (AZÚR, poz. red.) vykazuje fatální chyby. Posouzení SEA bylo vytvořeno ve zkráceném čase, při veřejném projednání SEA vyšlo najevo, že zpracovatelé neznali podstatné informace. Bylo podáno na 600 připomínek, přičemž téměř všechny byly zamítnuty bez vypořádání, nezamítnuté byly jen připomínky k 5. AZÚR pozitivní, a to v jednotkách kusů,“ shrnula v říjnu výhrady Hlaváčová.

Trať koridoru má vést podle schváleného návrhu Správy železnic z Prahy do Roudnice nad Labem podél dálnice D8, následně překlene Labe, v okolí Křešic na Litoměřicku vstoupí do Středohorského tunelu, který skončí v Ústí nad Labem v části Střekov. Řeku znovu překoná díky mostu, v lokalitě stávajícího nádraží Ústí nad Labem západ by měl být umístěn terminál a následně bude trať pokračovat směrem do Německa v okolí Chabařovic, poblíž Chlumce by pak měla vstoupit do tunelu přes Krušné hory. Tereza Čapková, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 Maďarsko láká na podzim a v zimě na termální prameny
či vánoční trhy. Na co dát pozor při cestě autem?

 Maďarsko je známé svými termálními lázněmi, které jsou ideální pro relaxaci v podzimním a zimním počasí. Lázně jako Szechényi v Budapešti nebo Hévíz u Balatonu, ale i mnoho dalších, nabízejí teplé minerální vody, které vás zahřejí a uvolní. Budapešť je plná historických památek, muzeí a galerií. Můžete navštívit Budínský hrad, Parlament nebo se projít po Andrássyho třídě s kávou, punčem či svařákem v ruce. V prosinci jsou také velmi populární vánoční trhy, které nabízejí jedinečnou atmosféru. Pokud se tam chystáte na výlet autem, měli byste vědět následující věci.

Maďarsko má pravidla nastavená podobně jako Česká republika, ale najdeme pár odlišností. Platí nulová tolerance alkoholu při řízení. Maximální povolená rychlost pro osobní automobily na dálnici je 130 km/h, na rychlostní komunikaci 110 km/h, mimo obec 90 km/h a v obci 50 km/h.

„Tak jako v Česku, i v Maďarsku jsou bezpečnostní pásy povinné pro celou posádku vozu. Zatímco v ČR je denní svícení povinné celoročně a všude, v Maďarsku je povinnost denního svícení uzákoněna pouze mimo obce. V obci nesmíte svítit dálkovými, stejně jako u nás. Autokamery jsou určeny k osobnímu užívání a po 5 dnech musí být záznam smazán, na rozdíl od ČR se tedy nepoužívá jako důkazní materiál v případě nehod,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.

Reflexní vesta je povinná pro každého pasažéra ve vozidle. Vesty musí být umístěné v kabině vozidla, nikoliv v kufru. Reflexní vestu mají povinnost nosit také chodci mimo obec za snížené viditelnosti. Zimní pneumatiky jsou povinné v zimních měsících pouze na silnicích, které jsou označeny příslušným dopravním značením. Používání radarových detektorů je v Maďarsku povoleno, zařízení by však mělo odpovídat směrnici Radio Equipment Directive (2014/53/EU).

Jaké jsou pokuty? Za překročení rychlosti pokuta od 30 000 HUF do 300 000 HUF, za mobilní telefon za volantem od 15 do 30 000 HUF. Nepoužití bezpečnostních pásů vás může stát 30 000 HUF, alkohol za volantem od 15 000 do 300 000 HUF a jízda na červenou až 100 000 HUF. Jedna česká koruna se rovná přibližně 16 maďarským forintům.

Jste-li majitelem vozu do 3,5 tuny, vztahuje se na vás povinnost dálniční známky. Nákladní vozy a autobusy využívají systém mýtných bran a platí úměrně dle počtu ujetých kilometrů. Maďarsko má relativně hustou dálniční síť, z níž je zpoplatněných 1400 km, tedy o 300 km více než v ČR. Cena maďarské známky je oproti ČR relativně vysoká, použijeme-li přepočet na 1 km. Z našich sousedů platí vyšší cenu za kilometr jen Slováci.

„Tak jako v dalších státech EU, i v Maďarsku byla letos zavedena povinnost nabízet jednodenní známku. Ta vyjde osobní auto na 325 Kč. Pokud jedete stejnou cestou i zpět, má smysl koupit desetidenní známku, za kterou letos zaplatíte 404 Kč. Chystáte-li se na dovolenou delší než deset dní, sáhněte po měsíční známce za 654 Kč, která se vyplatí více než kombinace desetidenní a jednodenní známky,“ říká Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.

Elektronickou známku můžete zakoupit online na oficiálním webu nemzetiutdij.hu, případně v kamenných prodejnách na hraničních přechodech nebo čerpacích stanicích. Hledejte místa, která nesou označení “e-VIGNETTE” či “MATRICA”. Maďarskou známku už nemusíte lepit na čelní sklo ani ji tisknout. Při nákupu spárujete platbu s SPZ vašeho vozidla, a na dálnici tak kamery snímají a kontrolují vaši poznávací značku namísto nálepky na okně.

 

Cestovní pojištění

„Abyste si svůj výlet či dovolenou užili skutečně naplno a bez starostí, nezapomeňte určitě na cestovní pojištění. S evropskou kartičkou pojištěnce sice máte v členských zemí EU nárok na stejnou péči, jakou mají místní obyvatelé, ne vždy je to ale výhodné či pohodlné. Někdy bude nejblíže soukromý lékař či ambulance, kde si budete muset sice vyšetření zaplatit, ale následně vám jej proplatí vaše pojišťovna,“ říká Martin Thienel z Kalkulátor.cz a dodává: „Kvalitní cestovní pojištění zahrnuje i pojištění odpovědnosti, ochranu osobních věcí a další položky, které se na dovolené mohou hodit. Za pár korun jste chráněni před výdaji, které v případě úrazů nebo škod na cizím zdraví a majetku mnohdy šplhají do statisícových částek.“