Trump říká, že VÍ, že Írán je „velmi blízko k tomu, aby získal jaderné zbraně“. Jak to Trump VÍ? Netanjahu mu to řekl. Co řekla americká zpravodajská komunita Trumpovi? Americká zpravodajská služba Trumpovi sdělila, že se domnívá, že „Írán nevyvíjí jaderné zbraně a že nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí neschválil program jaderných zbraní, který v roce 2003 pozastavil.“

 Trumpovi ale nezáleží na tom, co mu ředitelka Národní zpravodajské služby USA říká, že je to hodnocení amerických tajných služeb. „Je mi jedno, co řekla [ředitelka Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová],“ prohlásil Trump. Netanjahu ví lépe. Trump tedy podporuje izraelské akty agrese proti Íránu a informuje Írán, že pokud bude reagovat na válečné akce, USA Írán zničí. 

To je chování blázna.

Trump jako prezident selhal. Dovolil genocidní zrůdě, aby ovládla zahraniční politiku Spojených států.

Trump dovolil Netanjahuovi, aby Ameriku dotáhl na práh války s Íránem.

Trump povolil genocidu Palestinců, aby se z Gazy mohlo stát letovisko.

Trump stál stranou, zatímco někdo schválil útok na ruské strategické síly. Trump nemá zájem zjišťovat, jak k takovému bezohlednému a potenciálně katastrofálnímu válečnému aktu mohlo dojít.

Vědí Rusové, kteří pasivně sedí se založenýma rukama, co to znamená? Vědí Číňané? Indové? Evropané? Američané?

Íránci jsou nešťastní. Hodně mluví a málo dělají. Hloupě oznamují, co se chystají udělat, ještě než to udělají, a tím podkopávají účinnost svých vlastních činů.

Určení nepřátelé Washingtonu a Izraele přenechali iniciativu v rukou Washingtonu a Izraele a byli jeden po druhém odstraňováni.

Ve svém posledním šíleném prohlášení Netanjahu přidal jaderně vyzbrojený Pákistán na seznam zemí, které mají být svrženy, čímž rozšířil seznam ze 7 určených nepřátel Izraele na 8. Doposud bylo zničeno 5 zemí – Irák, Libye, Sýrie, Libanon, Somálsko. Šestá země – Írán – je pod útokem a sedmá, Saúdská Arábie, čeká na pomoc. A nyní se na seznam přidal i Pákistán.

Bude Turecko devátou zemí přidanou na seznam?

Neschopnost muslimů držet se společně je odsoudila k záhubě. Izrael využil Washingtonu k tomu, aby muslimy hodil na smetiště dějin.

Země, která si nekontroluje svou vlastní politiku, není suverénní. Spojené státy nejsou suverénní zemí.

Netanjahu zahájil válku, kterou Izrael nemůže vyhrát, a přenesl ji na Trumpa.

Paul Craig Roberts

Kráceno, připravila Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

SPARTA,  KŘETINSKÝ,  NEVYHAZOVAT  LÉKAŘE  HRDLIČKU, 

ZACHRAŇOVAL  V  OLOMOUCI  HRÁČE  PŘED  SMRTÍ

 Lékař vyhozený ze Sparty: Facka? Obranná reakce. A taky chyba, kterou si vyčítám

 Utekl už víc než měsíc od chvíle, kdy ztratil práci, která pro něj byla vášní. A stále velmi lituje. „Pořád si vyčítám, co se stalo. Mrzí mě to,“ pokýve hlavou Filip Hrdlička. Lékař, který ve fotbalové Spartě fungoval jako vedoucí medicínského týmu, vyfasoval drsný trest za políček olomouckému Janu Královi ve finále domácího poháru. V klubu musel ze dne na den skončit.

 „Kdybych měl najít aspoň nějaké pozitivum, mám teď víc času na rodinu. Chci toho využít, protože několik let jsem tu možnost neměl,“ poví devětadvacetiletý Hrdlička. „Ale tu chvíli z hlavy jen tak nevymažu. Je to něco, na co člověk nemůže být hrdý. Není pro mě snadné se s tím vyrovnat.“

X Jak se vlastně všechno seběhlo?

Albion Rrahmani fauloval hráče Olomouce, ale hodně ošklivě u toho spadl na zem. Z velké výšky na záda, nebezpečně. Oba lékařské týmy hned vyběhly z lavičky a já měl v hlavě jedinou věc: Co nejrychleji zjistit, jestli je Albion v pořádku.

X A pak?

Začal jsem ho vyšetřovat a viděl, jak se k nám řítí jeden z olomouckých hráčů. Velmi urážlivě a vulgárně křičel… Složitě se mi vysvětluje, co se stalo potom.

X Facka na tvář. Ovládly vás emoce?

Právě, že ne. Nazval bych to obrannou reakcí. Rukou jsem udělal instinktivní gesto a okamžitě jsem se znovu plně soustředil na ošetřování. Až když jsem práci dokončil, došlo mi, co se vlastně stalo. Hned mě začalo mrzet, co jsem udělal.

X Nepřekvapil jste prudkou reakcí i sám sebe?

Nikdy dřív se mi nic takového nestalo. Opravdu mi šlo jen o to zjistit, jestli je Albion v pořádku. A když se k vám v takovou chvíli někdo řítí a agresivně huláká, máte v hlavě jen to, abyste dokončil svou práci. Tím vůbec neříkám, že jsem to řešil správně. Nic z toho, co teď říkám, mou reakci neomlouvá.

X Došlo vám rychle, co může následovat?

Jakmile jsem dokončil ošetřování, věděl jsem, že je zle. Z vedení mě kontaktovali až druhý den, ale já tušil, že to, co se stalo, bude mít následky. Ukončení spolupráce jsme vyřešili rychle, férově, věcně. Přijal jsem odpovědnost a trest respektuju.

 X I tak mě napadá, jestli jste kritické období neodnesl tak trochu za všechny.

Tak bych to určitě neřekl. Reakce byla zkrátka neadekvátní, nechci ji obhajovat. Necítím to jako nespravedlnost. Věděl jsem, že jsem udělal chybu, proto jsem se po zápase hned omlouval.

X Komu?

Rozhodčímu, delegátovi, samozřejmě i vedení Sparty. Byl jsem v kontaktu i s Honzou Králem, probrali jsme to a nic zlého už mezi námi není. Moc děkuji za to, že mě Sigma podpořila u disciplinárky: dokonce odeslali dopis, kde se přimlouvali za to, abych nedostal trest. Krásné gesto, kterého si cením.

X Berete to statečně.

Co mi zbývá? Vím, že jsem udělal chybu. Přišel jsem o práci, která mě naplňovala, byla mou vášní. Investoval jsem do ní hodně energie a času, na rozvoji mého úseku a celého klubu mi hodně záleželo. Sportovní medicína je nejen moje profese, ale i velká láska.

 X Bude i dál? Vidíte budoucnost ve fotbale?

Chci si dát chvíli odstup a připravit se na další možné angažmá. Sebevzdělávání se budu věnovat dál a určitě bych se do fotbalu rád vrátil. Až nastane správný čas.

X Dřív jste říkal, že byste rád poznal všechny evropské top ligy. Už jste zkusil stáže ve West Hamu, Bayernu Mnichov a Betisu Sevilla. Takže vás láká Itálie nebo Francie?

Jsem nohama na zemi. V zahraničí je úroveň úžasná, moc rád bych si to znovu zkusil, když bůh dá. Ale uvidíme, kam mě v budoucnu osud zanese.

X Co třeba zpátky do Sparty? Je to sci-fi?

To není otázka na mě, ale na Spartu. Nikdy neříkám nikdy, Sparta byla osobně i profesně silná etapa mého života. Ale v tomhle momentu se nehodí o tom spekulovat. Chci se věnovat hlavně osobnímu a profesnímu růstu. Kdybych tu šanci ještě někdy dostal, moc bych si jí vážil, ale některé věci potřebují čas.

 X X X

 RUSKO  NA  SUMMIT  G20?

 Putina pozvali na summit G20 v Johanesburgu

Ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvánku na summit G20 v Jihoafrické republice. Na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu ( SPIEF ) to řekl velvyslanec ruského ministerstva zahraničí pro G20 a APEC Marat Berdyjev.

Uvádí se, že úroveň ruského zastoupení na fóru G20 určí sám Putin. Rozhodnutí bude učiněno blíže k termínům samotné akce. Dodejme, že  v posledních několika letech Rusko na summitu G20 zastupoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio 20. května oznámil, že Washington odmítl účast na summitu G20 v Jihoafrické republice. Vysvětlil, že to bylo způsobeno rozdílnými postoji USA a Jihoafrické republiky k politice jihoafrických úřadů.

14. května se ukázalo, že Bílý dům zakazuje americkým vládním agenturám působit na akcích G20. Informoval o tom deník The Washington Post (WP) s odvoláním na své zdroje. Tento krok následoval po veřejných hrozbách prezidenta Donalda Trumpa bojkotem summitu kvůli obviněním, že Jihoafrická vláda „bere půdu bílým Jihoafričanům v souvislosti s novým zákonem o vyvlastňování“, server vasevec.cz

X X X

 EVROPA  ÍRÁN  NEVYŘEŠÍ

Evropa to nevyřeší, odmítá Trump snahu jednat s Íránem. Vyvíjel atomovku, zopakoval

 Evropa nebude schopná pomoci s jednáním mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu islámské republiky, prohlásil americký prezident Donald Trump. Opětovně také řekl, že šéfka tajných služeb USA Tulsi Gabbardová se mýlila, když tvrdila, že nejsou důkazy o íránském vývoji atomových zbraní. Mezitím v Ženevě na půdě OSN jednali evropští lídři o diplomatickém řešení konfliktu.

 Ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a šéfka unijní diplomacie Johann Wadephul, Jean-Noël Barrot, David Lammy a Kaja Kallasová se v pátek v Ženevě setkali s íránským protějškem Abbásem Arakčím. Řekli mu, že Evropa chce s Íránem o jeho jaderném programu nadále jednat, a rovněž Arakčího vyzvali, aby  

Trump se nyní rozhoduje, zda se USA připojí ke vzdušným útokům na Írán. Podle Bílého domu bude jasno do přibližně dvou týdnů. List The Wall Street Journal ve středu napsal, že Trump svým poradcům v úterý sdělil, že schválil plány útoku na Írán, ale že nadále vyčkává, zda Teherán opustí svůj jaderný program. Podle agentury Bloomberg se vysocí představitelé Spojených států připravují na možný americký úder proti Íránu v nadcházejících dnech.

K možnému americkému zapojení Trump řekl, že poslední věc, kterou by chtěl, je pozemní invaze. Řekl také, že Izrael si ve vzdušné kampani vede dobře, zatímco Íránu se příliš nedaří.

„Myslím, že Írán byl týdny či měsíce od toho, aby zbraň měl,“ řekl Trump. Teherán v minulosti opakovaně tvrdil, že jeho jaderný program je mírový. Izrael nicméně podniká vzdušné údery na Írán se zdůvodněním, že chce zabránit tamnímu režimu získat nukleární zbraně.

Nesouhlas s tvrzením Gabbardové, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně, vyslovil Trump veřejně již v úterý. V pátek se k tématu vrátil, když prohlásil, že se ve svém hodnocení mýlila.

Washington a Teherán vedly jednání o jaderném programu. Další schůzka se ale po izraelských úderech již nekonala.

Evropští lídři vidí pouze diplomatické řešení

O řešení izraelsko-íránského konfliktu v pátek mezitím v Ženevě jednali ministři zahraničí Německa, Francie, Británie a Íránu a šéfka diplomacie EU. Shodli se, že problém íránského jaderného programu nemá vojenské řešení, a dohodli se na další schůzce. Spojené státy mezitím uvalily další sankce na několik subjektů spojených s íránským zbrojním průmyslem.

„Domníváme se, že neexistuje definitivní vojenské řešení íránské jaderné otázky,“ uvedl po jednání v Ženevě francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Spolu se svými protějšky z Německa a Británie po jednání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím vyzvali Írán, aby pokračoval v jednáních i o jaderném programu i se Spojenými státy.

Arakčí v pátek v Ženevě vystoupil také na Radě OSN pro lidská práva, kde kritizoval Izrael, že napadl jeho zemi „uprostřed diplomatického procesu“, tedy jednání Teheránu s Washingtonem o íránském jaderném programu, které se podle Arakčího vyvíjelo „slibně“. Šéf íránské diplomacie označil izraelský útok z 13. dubna za akt agrese.

O izraelsko-íránské válce v pátek také jednala i Rada bezpečnosti OSN v New Yorku, kde generální tajemník OSN António Guterres vyzval strany konfliktu, aby se snažily o mír. K okamžitému příměří vyzvaly i Rusko a Čína. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová uvedla, že vojenská akce íránský jaderný program zcela nezastaví.

Na Radě bezpečnosti vystoupil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který vyzval ke zdrženlivosti strany konfliktu a slíbil, že MAAE obnoví inspekce jaderných zařízení v Íránu hned, jak to situace dovolí.

Grossi také varoval před zásahem reaktoru v Búšehru, což by vedlo k velkému úniku radioaktivity s vážnými důsledky v Íránu i za jeho hranicemi. Šéf ruské státní společnosti Rosatom, která má v této jediné funkční íránské jaderné elektrárně personál a která jí dodává palivo, v pátek řekl, že situace v ní je pod kontrolou. Dodal, že také Moskva Izrael varovala, aby na elektrárnu neútočil.

Zpráva z exilu

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket, které zasáhly mimo jiné severoizraelské město Haifa, kde přitom bylo zraněno 23 lidí. Na severu Izraele zemřela jedenapadesátiletá žena na infarkt poté, co se kvůli raketovému poplachu schovala v krytu.

Rovněž Izrael v pátek znovu bombardoval íránské území, kde zasáhl mimo jiné další odpalovací zařízení pro rakety a zabil jednoho z velitelů íránských revolučních gard, uvedla izraelská armáda. Ta také v noci na pátek zasáhla desítky vojenských cílů v Teheránu, včetně Organizace pro obranný vývoj a výzkum (SPND), jež byla podle Izraele zapojena do programu vývoje jaderných zbraní.

Teherán odmítá, že by se snažil vyvinout jadernou zbraň. Uran nicméně obohacuje výrazně nad úroveň dostatečnou pro jeho civilní využití.

Kvůli eskalaci izraelsko-íránské konfliktu oznámily v pátek další země dočasné stažení personálu ze svých velvyslanectví v Teheránu, udělala to například Británie, Austrálie či Slovensko. Už dříve to učinilo Švýcarsko, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko či Česká republika. Čeští diplomaté z ambasády v Teheránu už jsou v okolních zemích, sdělilo české ministerstvo zahraničí.

V Teheránu i dalších íránských městech v pátek tisíce lidí demonstrovaly proti izraelským útokům. Se stejným účelem se konaly manifestace i v Iráku a shromáždění na podporu Íránu zorganizovali také v Bejrútu příznivci libanonského hnutí Hizballáh a v Jemenu místní povstalci Húsíové.

A zatímco íránští vůdci a státní média ovládaná teokratickým režimem hovoří o jednotě íránského lidu proti Izraeli, kritici íránského vedení nejsou podle agentury Reuters jednotní v tom, zda zahájit masové protivládní protesty. Cílem izraelských úderů totiž není jen íránský jaderný program, ale i vysocí íránští činitelé, což má oslabit režim a zřejmě tak i přispět jeho pádu.

Část íránské opozice věří, že změna režimu je na dosah, a zdá se být připravena k protivládním protestům. Další íránští aktivisté ale podle agentury Reuters nejsou ochotni nyní rozpoutat masové nepokoje, dokud na jejich zemi útočí cizí stát. Také agentura AFP už dříve tento týden napsala, že i Íránci v exilu jsou rozděleni stran izraelských útoků a mnozí odmítají zahraniční vměšování.

Z amerického exilu se ozval i syn zesnulého šáha Mohammeda Rezy Pahlavího, který ujistil Íránce, že má plán pro přechod země k demokracii po pádu současného íránského vedení. „Írán neupadne do občanské války ani nestability, připravili jsme plán 100 dnů přechodného období po pádu vlády,“ řekl Rezá Pahlaví, jehož otec vládl zemi, než ho v roce 1979 svrhla revoluce, po níž vznikla v zemi islámská republika v čele s duchovním vůdcem ajatolláhem.

Izrael od minulého pátku podniká v Íránu rozsáhlé útoky zejména na cíle spojené s íránským jaderným programem. Íránci na izraelské údery odpovídají protiútoky dronů a balistických raket.

 X X X

 ÚDER  NA  ÍRÁN  ZASÁHNE  IU  ANGLII,  FRANCII?

Americký úder na Írán by vedl k eskalaci. Vyloučit nelze ani zásah Británie či Francie, míní expert

Pokud by se Spojené státy rozhodly aktivně vstoupit do konfliktu mezi Izraelem a Íránem, pravděpodobně by se rozjela další vlna eskalace. Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy by pak Írán mohl zaútočit i na americké základny v regionu a případně také na lodě v Perském zálivu či některé rafinerie v oblasti. „Pak se domnívám, že by to vyburcovalo i Francii nebo Británii k tomu, že by mohly zasáhnout,“ varuje pro iROZHLAS.cz.

 Celý svět a především vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s napětím očekávají, zda se americký prezident Donald Trump rozhodne podpořit Izrael a zapojí Spojené státy do jeho tažení proti Íránu.

 Podle zpráv amerických médií je přitom Trump možnosti přímého amerického zapojení stále více nakloněný. Po jeho předčasném návratu z kanadského summitu skupiny zemí G7 a následného jednání bezpečnostního týmu se v médiích objevily hlasy několika amerických činitelů, podle kterých šéf Bílého domu postupně přehodnocuje svůj původní postoj a stále více se přiklání k přímému nasazení amerických bombardérů.

Jak pro iROZHLAS.cz říká odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy v Praze Vlastislav Bříza, pravděpodobnost amerického zapojení je nyní určitě větší než před týdnem. Ochromení íránského jaderného, ale i balistického programu způsobené izraelskou kampaní se totiž „ukázalo jako větší, než bylo zřejmě očekáváno“. Pod tíhou těchto zpráv tak Bílý dům začíná svůj postoj měnit. 

Hluboko pod skálou

Do centra pozornosti se dostává především zařízení na obohacování uranu v íránském Fordo, které je ukryto pod skalním masivem v hloubce až 90 metrů pod zemí. Na překonání této důsledné ochrany jsou izraelské tryskáče krátké, klíčovou zbraň, která by dokázala centrifugy ve Fordo zasáhnout, ale drží v rukou Spojené státy.

Jak píše například ABC News, touto zbraní jsou americké masivní průbojné bomby GBU-57, které na místo určení dokážou dopravit americké strategické bombardéry B-2. 

 „Izrael si zatím netroufnul na jedno důležité centrum vývoje, výzkumu i výroby obohaceného uranu, které se nachází ve Fordo. Tento komplex byl totiž stavěn s tím, aby odolal veškerým v té době známým izraelským protibunkrovým bombám. Kdyby se tedy do konfliktu měly zapojit Spojené státy, tak by to nebyla pozemní ofenziva, ale jednoznačně letecká kampaň,“ míní Bříza.

Speciální protibunkrové bomby GBU-57 přitom odborník označuje za nejničivější zbraň, pokud pomineme zbraně jaderné. „Váží přes 13 tun, je šest metrů dlouhá a jediným jejím nosičem je strategický bombardér B-2,“ popisuje analytik. Spojené státy přitom tuto zbraň vyvíjely právě ve vazbě na íránský a severokorejský jaderný program.

„Zhruba před deseti lety si Spojené státy dokonce postavily přibližnou kopii íránského závodu na obohacování uranu ve Fordo, na které tuto bombu úspěšně odzkoušely. Spojené státy tedy bezesporu dokážou zasáhnout i tento nejsofistikovanější, nejhlubší podzemní systém na obohacování uranu v Íránu,“ podotýká Bříza. Podle něj by tak Spojené státy případnou kampaň „vedly chirurgicky přesným řezem na některé komplexy pro výrobu jaderné zbraně“, a především právě na ten ve Fordo.

Rizika americké intervence

Před americkým zapojením do konfliktu varuje Spojené státy nejen Írán, podle kterého by intervence USA „vedla k totální válce v regionu“, ale také část Trumpových příznivců z hnutí MAGA (Make America Great Again, Udělejme Ameriku opět skvělou).

 Scénář americké intervence nicméně vidí jako potenciálně nebezpečný i řada analytiků a zahraničních médií. Například podle analýzy CNN se Trump žene „k šokujícímu a děsivému vstupu do blízkovýchodního konfliktu bez zaručeného východiska“, zatímco stanice BBC varuje, že aktivní zapojení Spojených států by „znamenalo obrovskou eskalaci s dlouhými, potenciálně ničivými následky“.

„Samozřejmě souhlasím s tím, že by to znamenalo další eskalaci. Neznamenalo by to ale eskalaci ve smyslu toho, že by Írán ještě více zintenzivnil svoje útoky na Izrael. Prostě a jednoduše k tomu nemá kapacity, které jsou z hlediska balistického programu zdecimovány,“ říká Bříza s dodatkem, že počet vypálených balistických raket z Íránu noc od noci klesá.

Podle odborníka si přitom Izrael byl dobře vědom toho, proč součástí operace musí být také eliminace balistického programu. Ani Izrael totiž nevydrží týdny a měsíce čelit útoku desítek balistických raket denně, proto se také zaměřil i na íránský balistický program.

„I kdyby se USA do konfliktu zapojily, letecké útoky na Izrael by o moc větší být nemohly. Írán se už teď snaží na maximum. Může se ale stát jiná věc. Írán se dosud snaží vyhnout útokům na americké základny v oblasti, kterých není málo, a možnosti k tomu má. Írán by tedy část svých vojenských kapacit zřejmě přesměroval a v odvetě by zaútočil na nějakou americkou základnu. To by znamenalo eskalaci, protože v tu chvíli by na to USA opět reagovaly a to už jsme ve šroubovici, která spouští akci a reakci,“ upozorňuje Bříza na možná rizika.

Může se zapojit i Evropa?

V porovnání s americkou administrativou volí evropští představitelé mnohem mírnější postoj.

Největší evropské státy v čele s Francií, Velkou Británií a Německem ještě minulý týden vyzývaly především k diplomatickému řešení, během víkendu ale izraelské údery opatrně podpořily s tím, že Izrael má právo na sebeobranu.

V podobném duchu se neslo také společné prohlášení zemí skupiny G7, ve kterém lídři USA, Kanady, Británie, Francie, Itálie a Japonska označili Teherán za zdroj teroru a nestability v regionu. Kromě toho se ale shodli také na závěru, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň.

Přestože to nyní není na pořadu dne, nelze podle Břízy vyloučit ani to, že by se do konfliktu mezi Izraelem a Íránem zapojily také některé evropské země. „Evropská unie by sama o sobě neměla nástroje, jak zasáhnout. Nemá armádu, nemá konsenzus, nemá jednohlasné stanovisko svých členů, rozpadli bychom se tedy na jednotlivé členské státy, které kapacity mají,“ podotýká Bříza.

Jmenovitě jde o Velkou Británii a Francii, tedy evropské jaderné mocnosti, které jsou zároveň stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.

„To jsou jediné dva státy Evropské unie, které mají kapacity případně udeřit v oblasti, a to tak, že by tam přesunuly své letadlové lodě. Tyto letadlové lodě by byly schopné do konfliktu zasáhnout, nicméně se domnívám, že taková situace je relativně málo pravděpodobná. K tomu by došlo až v případě zapojení USA, ale až ve fázi, pokud by Írán začal odpovídat útoky na americké základny v oblasti nebo by začal útočit na lodě v Perském zálivu, případně na rafinerie Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů,“ míní analytik.

„Pak se domnívám, že by to vyburcovalo i Francii nebo Británii k tomu, že by mohly zasáhnout,“ říká Bříza. Pokud by totiž Írán začal útočit na rafinerie nebo lodě v Perském zálivu převážející ropu, svět by se dostal do „extrémní spirály“ zdražování ropy a ekonomického chaosu.

„Írán tedy určité trumfy v ruce má, zatím je ale nepoužil. Režim je ochromený a nyní si vyhodnocuje, že pokud bude situace dál eskalovat, může to reálně znamenat pád režimu,“ dodává odborník na bezpečnost a mezinárodní vztahy.

Německo bez kapacit

Britský premiér Keir Starmer přitom už na konci minulého týdne uvedl, že v reakci na aktuální dění Spojené království posílá na Blízký východ další vojenské prostředky, aby poskytlo podporu celému regionu.

 „Máme dlouhodobé obavy z jaderného programu, který Írán má, a uznáváme právo Izraele na obranu… (Situace) se ale musí deeskalovat,“ uvedl Starmer, když oznamoval posílení britských kapacit v regionu. Tímto krokem se tak Londýn rozhodl doplnit stíhačky, které už na Blízkém východě má pro operaci zaměřenou na boj proti hrozbám v Iráku a Sýrii.

V porovnání s Francií a Británií platí jiná situace v případě Německa, které sice patří mezi nejvýznamnější evropské spojence Izraele a vzhledem k historii je bezpečnost státu Izrael pevně zakotvena v německé politické kultuře, zapojení Německa do konfliktu je ale velice nepravděpodobné.

„Německo se nyní trochu emancipuje, ale nemyslím si, že by v tuto chvíli aktivně zasáhlo na straně Izraele. Už jen proto, že nemá kapacity. Nemá letadlové lodě, nemá rakety dlouhého dosahu, kterými by mohli z Německa udeřit na Írán, nemá kapacity, jak by pomohl Izraeli. Diplomaticky to je jiná věc, ale vojensky nemůže nikterak Izraeli pomoct,“ míní Bříza.

Německý kancléř Friedrich Merz tak v úterý uvedl, že jeho země a další evropské státy nabízejí při řešení konfliktu především diplomatickou pomoc. „Všichni se shodujeme na tom, že musíme udělat vše pro to, abychom tuto válku co nejrychleji ukončili,“ sdělil Merz novinářům po skončení summitu G7. K izraelským úderům v Íránu pak dodal, že Izrael dělá „špinavou práci za nás za všechny“.

 X X X

 EU  PORUŠUJE  PRAVIDLA

 Szijjártó v Petrohradu: Brusel porušuje unijní pravidla

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že plán Evropské komise zakázat zemím EU nakupovat energie z Ruska je porušením unijních pravidel a Budapešť proti němu bude bojovat. Maďarsko má v úmyslu pokračovat ve spolupráci s Moskvou v energetické oblasti, dodal Szijjártó na okraji Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu.

Budapešť plánuje v roce 2025 dovézt z Ruska 8 až 8,5 miliardy krychlových metrů plynu, uvedl maďarský ministr zahraničí. Budapešť má dlouhodobou smlouvu, podle níž se dodává 4,5 miliardy metrů krychlových plynu, a také další smlouvy, kterými je naplněn objem dodávek. Maďarsko také nechce odmítnout dodávky ruské ropy ropovodem Družba.

Evropský komisař pro energetiku Dan Jorgensen začátkem tohoto týdne uvedl, že Evropská komise navrhla do konce roku 2027 plně opustit ruské palivo.

Maďarsko návrh Evropské komise zcela odmítá a domnívá se, že porušuje i evropská pravidla, protože evropská pravidla stanoví, že složení národního energetického mixu je čistě v národní pravomoci, řekl Szijjártó novinářům na okraji Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu (SPIEF) 2025 a dodal, že by to byl jasný krok zpět od diverzifikace. Budapešť bude i nadále bojovat proti plánu komise na postupné ukončení dodávek ruského plynu, dodal ministr.

Péter Szijjártó také uvedl, že Maďarsko v současnosti dodává 42 % dovozu elektřiny na Ukrajinu a pokud budou dodávky do Maďarska nejisté, pak se může stát nejistým celý energetický systém, server vasevec.cz

X X X

 Danko: Pellegrini bez mandátu k navýšení výdajů na zbrojení

 Pokud slovenský prezident Peter Pellegrini na nadcházejícím summitu NATO podpoří zvýšení výdajů na obranu, učiní tak bez mandátu vlády nebo Národní rady Slovenské republiky a na vlastní odpovědnost, řekl dnes místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko.

„Pellegrini má šanci být na setkání členských států NATO hrdým prezidentem, stát vedle španělského premiéra Pedra Sáncheze a říct, že si Slovensko nemůže dovolit utrácet více peněz za zbraně,“ řekl předseda Slovenské národní strany  na tiskové konferenci.

„Můžeme mluvit o inflaci nebo nějakém proporcionálním nárůstu, ale pokud si stanovíme cíl pět procent, tak se za pár let doslova ocitneme na pokraji chudoby a bankrotu,“   věří Danko.

Podotkl také, že zdvojené projekty z vojenského rozpočtu, jako jsou nemocnice nebo silnice, jsou duplikací navýšení rozpočtu na zbrojení. Dodal však, že je pro to, aby takové projekty byly součástí obranného rozpočtu. Podle něj, pokud se výdaje na obranu zvýší, bude muset Slovensko tuto povinnost splnit.

Na nadcházejícím summitu NATO v Haagu, který začíná 24. června, bude snaha o dohodu  mezi členskými státy o zvýšení výdajů na obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte již dříve navrhl zvýšit současný cíl 2 % HDP země na 5 %, z čehož by 3,5 % šlo na vojenské výdaje a 1,5 % na investice související s obranou a bezpečností.

Španělská vláda navíc již uvedla, že takové rozhodnutí může zablokovat.

Pellegrini   již dříve prohlásil, že Slovenská republika  jednotu nenaruší, ale bude trvat na tom, aby jakékoli zvýšení výdajů na obranu bylo rozloženo co nejšířeji a aby značná část byla vynaložena na výdaje dvojího užití, server vasevec.cz

 X X X

 MINISTR  ITÁLIE  CROSETTO:  NATO  DNES  UŽ  NEMÁ  CENU

 Italský ministr obrany Crosetto: „Časy se změnily, NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci“

„NATO, tak jak je nyní, už nemá důvod existovat. Kdysi byl středem světa Atlantský oceán, nyní je to celý svět,“ uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto jen několik dní před summitem NATO. Foto: Ministero Difesa1

NATO v současné podobě už nemá důvod k existenci. „Časy se změnily, NATO se musí také změnit,“ prohlásil podle italských médií na Univerzitě v Padově na konferenci pořádané sdružením PadovaLegge italský ministr obrany Guido Crosetto. Podle něj aliance musí dostát hlubokých změn a brát v otázku rovněž globální Jih, aby zajistila svou bezpečnost. Poukázal na to, že už se nebojuje jen o kus země, ale o technologickou nadvládu. „Kdokoli dosáhne umělé inteligence s výpočetní kapacitou kvantového počítače, vyhrává výzvu a bude vládnout,“ řekl.

„NATO, tak jak je nyní, už nemá důvod existovat. Kdysi byl středem světa Atlantský oceán, nyní je to celý svět,“ uvedl Crosetto jen několik dní před summitem NATO. „Kdysi byly USA a Evropa středem, nyní je tu všechno ostatní, s čím je třeba vybudovat vztah. Pokud NATO vzniklo, aby zaručovalo mír a vzájemnou obranu, buď se stane organizací, která tento úkol převezme a bude komunikovat s globálním Jihem, čímž se stane něčím zásadně jiným, nebo nedosáhneme cíle zajistit bezpečnost v rámci pravidel, která platí pro všechny,“ sdělil italský ministr obrany. Později upřesnil, že „středem světa už nejsou USA a EU, NATO se musí přizpůsobit změněným tématům.“ Časy se změnily, NATO se musí podle Crosetta také změnit.

Poukázal rovněž na úpadek Evropy. „Často mluvíme, jako bychom stále žili před 30 lety, ale všechno se změnilo. Hovoří se o Evropě, jako by Evropa něco znamenala; možná kdysi mohla něco znamenat,“ prohlásil. „Ale její čas skončil, a říkám to se smutkem. Svět se změnil,“ pokračoval a dodal, že také „OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa, tedy žádnou, méně než národní stát, méně než Čína, méně než Indie nebo méně než Izrael.“

 Ministr poukázal také na to, že se změnil i terén mezinárodní konfrontace. „Boj už není jen o kus země, ale o technologickou nadvládu. Kdokoli dosáhne umělé inteligence s výpočetní kapacitou kvantového počítače, vyhrává výzvu a bude vládnout,“ řekl.

„Dnes vítězíte s umělou inteligencí, s energetickou silou potřebnou k napájení výpočetního výkonu, se surovinami,“ pokračoval s tím, že „USA jsou na Číně závislé z 80 %, pokud jde o vzácné zeminy, Evropa je závislá na Číně ze 100 %. A vzácné zeminy jsou základem pro budování jakékoli technologické budoucnosti. To je základ pro reorganizaci světového řádu.“

Crosetto ujistil, že Itálie se nebude účastnit války na Ukrajině nebo na Blízkém východě. „Nemyslím si, že je Itálie povolána k tomu, aby vstupovala do jakéhokoli konfliktu,“ řekl. K možné žádosti o využití italských základen pro případné americké útoky na Írán dodal, že „existuje úmluva, která upravuje používání základen, které musí být využity z jiných než běžných důvodů, ale v tuto chvíli žádná žádost neexistuje, je zbytečné mluvit o něčem, co neexistuje, ale pokaždé, když parlament požádá o podání zprávy, tak to uděláme. Není to praxe, je to povinnost,“ uzavřel italský minstr obrany.

 X X X

Ruský velvyslanec naznačil vysoké ztráty ve válce s Ukrajinou

 Obrovská čísla, která nevycházejí. Ruský velvyslanec ve Spojeném království Andrej Kelin v rozhovoru pro americkou televizi CNN hovořil o počtu nových vojáků, které Moskva verbuje každý měsíc, a o celkovém čísle Rusů nyní nasazených v konfliktu. V obou údajích je ale nápadný rozpor, který naznačuje vysoké ztráty.

Exkluzivní rozhovor, který ruští diplomaté běžně neposkytují, prozradil nové skutečnosti o ruských ztrátách na bojišti. Byť se velvyslanec nevyjádřil k přesnému počtu mrtvých vojáků, „přiznal se“ k počtu dobrovolníků, které ruská armáda měsíčně přijme.

V rozhovoru odmítl, že by ruská armáda ztratila jeden milion vojáků, ale potvrdil, že na bojišti válčí kolem 600 tisíc vojáků. Číslo je o zhruba 100 tisíc nižší, než o jakém v červnu loňského roku hovořil ruský vládce Vladimir Putin.

Kelin současně dodal, že ruská armáda nabírá měsíčně kolem 50 až 60 tisíc vojáků měsíčně. „Nejsem v této oblasti odborník, ale jak jsem pochopil, máme 50 až 60 tisíc měsíčně dobrovolníků, kteří přicházejí a chtěli by se zapojit do akce,“ uvedl Kelin v rozhovoru.

 

Otazník tak visí nad tím, jak je možné, že se při desetitisícových náborech počet aktivních vojáků snižuje. Kelin to nedokázal vysvětlit.

Kyjev tvrdí, že na ruské straně je od začátku konfliktu v únoru 2022 více než milion mrtvých, zraněných nebo pohřešovaných vojáků. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratilo Rusko jen od letošního ledna 217 440 vojáků. Ztráty však v podmínkách války nelze ani na jedné straně nezávisle ověřit.

O skutečných ztrátách ruské armády mluvil s ukrajinským listem The Kyiv Independent také vedoucí ruského týmu v Institutu pro studium války George Barros. Podle něj Rusové „měsíčně ztrácejí někde mezi 35 000 a 45 000 lidmi a možná rekrutují o něco více“.

Vzhledem k tomu, že Rusko musí lidem za přihlášení do armády platit, mají ztráty potenciálně obrovské důsledky pro ekonomiku země. Podle analýzy ekonoma Janise Klugeho činí denní účet Ruska jen za bonusy za přihlášení 24 milionů dolarů (zhruba 517 milionů korun).

 X X X

 LIDOVÉ  NOVINY:  ABSURDITA  BITCOINOVÉ  AFÉRY

ŘEŠENí  DECROIX,  JAK  DOPADNE?

 Konec bitcoinové kauzy se utopil v absurditě. Vše pod taktovkou „Mgr.“ Decroix

Kauza s brizancí té poslední, bitcoinové, v níž jde možná až o desítky miliard korun, buď může skončit jako drama, tedy pádem vlády a zemětřesením v ODS, anebo jako komedie. A evidentně jsme právě svědky vyvrcholení druhého scénáře.

 Máme za sebou hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, při němž jednu partu, která vyprala peníze narkomafii, podržela druhá parta, které za pár dní začne soud za kořistění v pražském dopravním podniku.

A celé sněmovní představení mělo nevídaný středobod: ministr financí Zbyněk Stanjura, po rezignaci Pavla Blažka ústřední postava kauzy, byl celý den schovaný na poslaneckém klubu a komora ho musela dvakrát hlasováním vyzývat, aby alespoň na chvíli přišel do sálu. Aby se tam všichni mohli od srdce zasmát jeho vysvětlení, jak mu dopis od vládního kolegy, s nímž se vidí skoro denně a v němž mu kolega referoval o onom miliardovém daru, ležel měsíc a půl na stole, ale on si ho opravdu nepřečetl.

I tak vláda nakonec podle očekávání nepadla, a tak má být řešením aféry to, že ministryně spravedlnosti Eva Decroix zveřejnila časovou osu případu a jmenovala koordinátora, který bude dohlížet na objasňování a vysvětlování. Koordinátor je ale formálně vzato externím poradcem, tedy bez jakýchkoli pravomocí a plně podřízen ministryni coby místopředsedkyni ODS, která má svinčík po svých kolezích z nejužší špičky strany uklidit. A ta slavná časová osa je anonymizovaná, takže se v ní dočteme, že „zaměstnanec MSP“ něco poslal „zaměstnanci ÚZSVM“. Hora porodila myš…

A nejshnilejší třešnička na hodně zapáchajícím dortu celé kauzy: v den, kdy ministryně spravedlnosti oznamuje jmenování koordinátora, všechna média řeší, že Decroix dlouhodobě používala titul Mgr., na který přitom neměla právo. A ministryně půlku očistného brífinku musí věnovat vysvětlování, jak titul oplakala a že za vším je jen její laxnost, ne záměr. No vymyslel by nějaký poťouchlý scenárista absurdnější závěr celé bitcoinové soup opery?

Měli jsme tu už kdysi podobný případ se lžititulem, jakýsi Jan Kalvoda, shodou okolností také ministr spravedlnosti, ale ten to tehdy sám přiznal a okamžitě odstoupil. Ale to bylo ještě v dřevních, naivních dobách, kdy premiéři padali jen kvůli tomu, že neuměli vysvětlit milion (fakt jen milion!) na svůj byt nebo že zatajili skutečného dárce 15 milionů do partajní kasy.

Dva dny jsme teď slyšeli z vládních řad, že si opozice za peníze daňových poplatníků uspořádala předvolební divadlo. A že neúčastí na schůzce k ustavení onoho bájného koordinátora dává najevo neochotu být součástí vysvětlování. Proboha – kdy jindy by už opozice měla využít ústavou daný institut hlasování o nedůvěře, než když vláda propojí státní správu s organizovaným zločinem? A proč by se proboha opozice měla chtít s ODS brodit jejím bahnem?

Aktérům kauzy šlo v minulých týdnech o jediné – posunout ji za 30. červen, kdy národ u moří a rybníků zalehne na deky a matračky a na politiku zapomene. To se nakonec povedlo – ale bude to stačit?

X X X

SOUDCI:  ZÁKON  PORUŠUJE  PRAVIDLA  EU

 PRVNÍ  ÚSPĚCH,  SOUDCI  DOSTANOU  VÍC  PENĚZ

ODBORY  ČR  ZA  LIDI  NEBOJUJÍ,  VYMĚNIT  VEDENÍ

 První výhra soudců: Ostravský soud rozhodl, že zákon o platech porušuje pravidla EU

Okresní soud v Ostravě rozhodl ve prospěch jednoho ze soudců, který zažaloval stát kvůli letošnímu zmrazení platů. Podle soudu je vládní zásah v rozporu s primárním právem Evropské unie a soud má povinnost takovou úpravu neaplikovat. Na rozsudek jako první upozornil server Info.cz.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix bude o otázce dorovnání platů soudců jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), sdělil její mluvčí Vladimír Řepka.

„Nyní budu, i na základě stávajících rozhodnutí soudů, jednat s ministrem financí o tom, jakým způsobem a od kdy budou dorovnány platy soudců. Po jednání sdělíme další postup,“ vzkázala Decroix. Ve čtvrtek o problematice jednala s předsedy soudů.

 Jak dnes uvedl Radiožurnál, soud v Ostravě rozhodoval na základě judikatury Soudního dvora EU. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra uvedl, že „Evropský soud v Lucemburku rozhodl ve věci platů tuším polských a litevských soudců, a tím rozhodnutím vytyčil nějaké podmínky, za kterých případně může politická reprezentace měnit platové podmínky soudců.“

Rozhodnutí ostravského soudce Jiřího Šopka se týká žaloby na doplacení platu za únor letošního roku ve výši 9200 korun. Jde o první případ, kdy český soud přímo odmítl aplikovat platovou novelu s odkazem na unijní právo. Verdikt není možné napadnout odvoláním.

Soud: Zásah je nepřiměřený, novela je v rozporu s EU právem

Soudce Šopek se při posuzování žaloby opřel o judikaturu Soudního dvora EU. Konstatoval, že novela zákona č. 57/2025 Sb., která soudcům fakticky zmrazila platy, nebyla přijata za mimořádných okolností a je nepřiměřená. Podle něj porušuje princip soudcovské nezávislosti, který je chráněn i v rámci evropského právního řádu.

„Zásah do materiálního zajištění soudců spadá pod ochranu principu soudcovské nezávislosti, který je základním pilířem demokratického právního státu. Protože je platová restrikce v rozporu s unijním právem, soud ji neaplikoval,“ uvádí se v rozhodnutí podle Info.cz.

Pravá retroaktivita a zneužití práva zákonodárcem

Soud také vytkl zákonodárci tzv. pravou retroaktivitu – novela nabyla účinnosti až v březnu, ale vztahuje se už na platy od 1. ledna. Takový zpětný zásah podle soudu není v právním státě přípustný, zvlášť pokud měl zákonodárce čas situaci řešit včas.

Šopek se vymezil i vůči ignorování předchozího nálezu Ústavního soudu, který loni zrušil podobnou platovou úpravu. Podle něj zákonodárce záměrně nerespektoval závěry ÚS, a tím vytvořil nebezpečný precedens.

„V právním státě se nemá okresní soud každý rok ptát Ústavního soudu na tutéž věc. Pokud zákonodárce nález ÚS ignoruje a záměrně přijme rozporuplnou úpravu, jde o zneužití práva, kterému nezávislé soudy nesmí poskytnout ochranu,“ uvedl soud.

Doplatky by mohly stát stovky milionů

Podle propočtů Ministerstva spravedlnosti by případné uznání nároků soudců a státních zástupců mohlo stát rozpočet až 817 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Z toho by 620 milionů šlo soudcům a 197 milionů žalobcům.

Podobnými žalobami se aktuálně zabývá také Ústavní soud, kam podnět podal Okresní soud v Děčíně. Předseda ÚS Josef Baxa ale již dříve uvedl, že plénum se nebude věcí zabývat přednostně.

Rozhodnutí ostravského soudu může znamenat výrazný problém pro novou ministryni spravedlnosti Evu Decroix (ODS). Pokud se výklad ujme i další soudy, bude muset resort hledat stovky milionů korun na doplatky, které budou soudcům i státním zástupcům náležet.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

X XX

 Česko má pravidla pro biometrické sledování. Ale odporují těm evropským, míní expert

Podmínky pro systém, který už nyní funguje na pražském Letišti Václava Havla, jsou podle kritiků mírnější, než požaduje evropský Akt o umělé inteligenci. Foto: Pixabay

Používání systému biometrické identifikace v reálném čase získá jasná pravidla. Počítá s tím legislativa, kterou minulý týden schválil Senát. Podmínky pro systém, který už nyní funguje na pražském Letišti Václava Havla, jsou však podle kritiků mírnější, než požaduje evropský Akt o umělé inteligenci. Otevírá se tak prostor pro žaloby. Ministerstvo vnitra to odmítá, česká úprava je podle něj v souladu s tou unijní.

Využívání systémů umělé inteligence pro vzdálenou biometrickou identifikaci — tedy systémů napojených na kamery, které dokážou podle obličejových a jiných charakteristik v reálném čase rozpoznat konkrétní osobu — je v evropském Aktu o umělé inteligenci přesně podmíněné. Konkrétně stanovuje, že by systém měl být nasazen pouze „k potvrzení totožnosti konkrétní fyzické osoby a měl by být omezen na to, co je nezbytně nutné“. Každé použití by navíc mělo „podléhat výslovnému a konkrétnímu povolení justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu členského státu“.

Třecí plochy mezi unijními institucemi

Jde o kompromisní znění. V průběhu trialogů, tedy jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem, šlo o jednu z třecích ploch. Evropský parlament totiž usiloval o úplný zákaz.

Český stát se přesto uchýlil ještě k mírnější variantě. V novele zákona o policii, kterou tento týden schválil Senát. Vyžaduje povolení soudu pro „kategorie fyzických osob, které mají být zařazovány do referenční databáze izolovaného systému“. Spravující orgán pak zařazení konkrétních osob nahlašuje pouze pověřenci, nikoliv soudu.

Europoslankyně: Česko obchází evropská pravidla

To je podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti/Greens/EFA) v rozporu s evropským předpisem. „Akt o umělé inteligenci velmi důrazně trvá na tom, že použití takto invazivních technologií musí být přesně vymezeno — co do času, místa i konkrétních osob. Každé použití by mělo být individuálně posouzeno soudem, včetně toho, zda je zásah opravdu nezbytný a přiměřený,“ popsala. To současná podoba zákona, které ještě zbývá podpis prezidenta, podle ní obchází.

„Umožňuje široké a dlouhodobé sledování lidí na základě velmi vágních kritérií a bez skutečné soudní kontroly každého jednotlivého zásahu. To podle mého názoru není v souladu s duchem ani literou aktu o umělé inteligenci. A výrazně to oslabuje ochranu základních práv,“ říká Gregorová. Upozorňuje, že ona pro evropskou legislativu v minulém funkčním období ruku nezvedla. Právě v obavě z toho, že si při schválené formulaci najdou členské státy kličky, jak obejít pojistky proti zneužití.

Právník: Hrozí žaloby či sankce

Jan Vobořil, právník z neziskové organizace Iuridicum Remedium, jí dává za pravdu: „Aktuálně navrhovaná změna zákona o zpracování osobních údajů odporuje znění Nařízení o umělé inteligenci.“ Výsledkem by podle něj mohly být žaloby. Evropské právo totiž podle platné judikatury stojí nad národním a má přímou účinnost. Dodržování se tak může dovolávat i jedinec.

„Provoz systému způsobem navrhovaným vnitrem bude nezákonný i pokud český zákon bude dávat tomuto systému zelenou. To povede k právnímu chaosu. Otevírá se tak prostor jak pro sankce na základě AI actu, ale třeba i GDPR, tak pro individuální žaloby proti státu. Může to mít třeba i dopad do trestních řízení, kde by byly použité důkazy zajištěné takto nezákonným způsobem. Obávám se, že se to policii i vnitru vrátí jak bumerang,“ dodává.

Vobořil poukazuje na to, že biometrické sledování je v evropském zákoně, který dělí typy užití AI podle rizikovosti, v nejpřísnější kategorii takzvaných zakázaných praktik. Na rozdíl od ostatních existuje výjimka, která využití umožňuje. Ale za přísných podmínek. „Kromě omezení toho, na jaké osoby lze systém ‚nasadit‘, je klíčovou podmínkou povolování každého využití systému soudem,“ popisuje Vobořil. Z textu nařízení a jeho recitálů je přitom podle něj zjevné, že každým využitím se míní zařazení konkrétní osoby do referenční databáze — tedy ne celých skupin.

Vnitro nesouhlasí. Úprava je podle něj v pořádku

Ministerstvo vnitra, které zákon navrhlo, oponuje. Soudí, že česká úprava je v pořádku. „Stejně jako nařízení o umělé inteligenci také český zákon požaduje, aby systém identifikoval určitou osobu nebo osoby pouze na základě povolení soudu,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Stejně tak podle něj česká úprava přímo specifikuje, že použití systému musí být omezené na to, co je nezbytně nutné.

„Požadavek, aby soud schvaloval každé jednotlivé zobrazení obličeje, které bude systém vyhledávat, se v textu nařízení o umělé inteligenci nevyskytuje,“ říká. A dodává, že by ani neměl smysl. Pokud už soud v trestním řízení rozhodl, že obžalovaného je třeba zatknout za účelem vazby, není podle něj nutné, aby jiný soud rozhodoval o tom, že takového člověka může policie rozeznat pomocí kamer.

Krátoška poukazuje také na to, že užití systému bude kontrolovat pověřenec pro ochranu osobních údajů, který má pravomoc jednotlivé osoby z referenční databáze vyřadit. To podle něj představuje dostatečnou záruku ochrany osobních údajů. „Důležitou zárukou přitom je, že systém bude izolovaný. Tedy nebude schopen rozeznat někoho jiného, než jsou osoby definované v rozhodnutí soudu, kterým se povoluje činnost systému, protože nikdo jiný nesmí být zařazen do referenční databáze systému,“ dodává mluvčí.

Individuální povolování by zahltilo soudy

Podobně mluví i senátor Pavel Fischer, předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který měl legislativu v horní komoře na starost: „Výhrady proti tomuto zákonu jsem zaznamenal. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že nemůžeme od Policie ČR požadovat, aby jezdila na koních v době, kdy lidé posílají zprávy rychlostí světla. Občané ČR dnes žijí online. Tam se přestěhoval i zločin. Proto je nezbytné policii svěřit v důvodných případech pravomoci, aby zajistila bezpečnost, a to platí například u prostor letiště Praha.“

Individuální povolování soudem by podle něj mělo i rizika. „Předpokládám, že má být analogií na podmínku nasazování odposlechů. Avšak v tomto případě by to natolik zatížilo soudní systém, že bychom mohli dosáhnout nikoli zvýšení bezpečnosti, ale paralyzovali bychom systém justice,“ dodal.

Čínský scénář? Nijak nereálné

Navzdory bezpečnostním mechanismům Vobořil míní, že právní úprava má svá rizika. Především to, že se použití metod rozpoznávání tváří stane rutinním. „Jak ukazují zkušenosti ze zahraničí, tak právě rutinní využívání takových systémů vede k chybám, které není schopna korigovat lidská obsluha, s negativními dopady na konkrétní lidi,“ říká Vobořil.

Čeká přitom, že systém v budoucnu nebude omezený jen na pražské letiště. „Už z toho, že původně návrh nebyl omezen jen na letiště a toto omezení se tam dostalo až po kritických připomínkách například Úřadu pro ochranu osobních údajů, zmocněnkyně pro lidská práva nebo vicepremiéra pro digitalizaci i z formulace důvodové zprávy, je zjevné, že vnitro počítá s rozšiřováním využívání těchto systémů i na další místa v budoucnu. Nějakou dystopickou vizi čínského střihu tak nepovažuji za nereálnou, pokud nebudeme trvat na dodržování přísných pravidel,“ myslí si.

O pozitivním dopadu na bezpečnost má přitom pochyby. „Zajímali se poslanci nebo senátoři, jaké jsou výsledky plošného sledování letiště tímto systémem v sedmi letech od jeho spuštění? Předložila policie nějaké statistiky, koho jí tento systém vlastně pomohl odhalit?“ ptá se.

„Když jsme se na ně ptali my, tak nám bylo řečeno, že žádné takové statistiky ani neexistují. Maximálně jsou schopni sdělit počet nalezených shod, což o bezpečnostním přínosu neříká zhola nic. Nevzpomínám si, že by kdy bylo v ČR mediálně prezentováno dopadení jakéhokoli pachatele skutečně závažné kriminality pomocí tohoto systému, ačkoli nepochybuji, že by v případě nějakého výrazného úspěchu toho byla plná média i důvodová zpráva k tomuto návrhu zákona,“ dodává Vobořil.

Karolína Novotná, ceskajustice.cz

X X X

SPOR  UČITELE  V  PRELHŘIMOVĚ  SE  STUDENTY

Učitel v Pelhřimově vulgárně křičel na studenty, dívky ho při tom nahrály

 Na Gymnáziu a Obchodní akademii v Pelhřimově se už pár dnů neřeší nic jiného než incident, který se stal v jedné ze tříd. Na sociální sítě uniklo video, z něhož je patrné, že tamní učitel velmi hlasitě křičí na studenty a používá při tom vulgární výrazy. Vedení školy už kantora potrestalo.

„Sedni si tam, kde máš sedět na pr*eli. Co tam děláš u toho? Ty si tam ležíš na tom okně, nebo co? Seš kre*én nebo co? Kre*éne…“

Lavinou neslušných výrazů a nadávek zasypal učitel studenty jedné třídy pelhřimovského gymnázia minulý týden ve středu, ovšem nahrávka začala po sociálních sítích kolovat až tento týden ve čtvrtek.

„Musím říct, že video neobsahovalo celý incident, byl tam jen konec. Bylo to vytrženo z kontextu,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel zmiňované školy Aleš Petrák.

 „Seš k*etén, nebo co? …Sedni si tam, kde máš sedět na p*deli…“ Dorazilo z Gymnázia a Obchodní akademie Pelhřimov.

Pokud se něco podobného děje na vaší škole, nenechte si to líbit. Obraťte se na vedení, zřizovatele, Českou školní inspekci, můžete i OSPOD a ve vyhrocenějších případech policii. Vše o tom, jak by měla a neměla vypadat škola včetně příkladů z praxe a užitečných argumentů najdete v naší knize Aby škola neškodila

On sám byl v den incidentu v rámci své funkce na sportovním kurzu v Rakousku, nicméně hned večer se o celé události dozvěděl a rozhodl se vrátit zpátky. A okamžitě začal jednat.

„Hned jsem zmiňovaného kolegu potrestal, dostal vytýkací dopis. Jeho chování je neomluvitelné,“ oznámil Petrák. „Zároveň jsem informoval krajský úřad.“

Studentky měly strach, trestu se vyhnuly

V té době už také věděl o tom, že celou situaci si dvě studentky nahrály a existuje tudíž video. Za normálních okolností by sáhl i k jejich potrestání, jelikož se provinily proti školnímu řádu, jenže nakonec usoudil, že se jednalo o specifický případ.

„Měly strach, protože to byl učitel, kterého moc neznaly, neučil je, takže se to dalo pochopit,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí.

Mnohem méně pochopení už má ovšem pro jednu ze svých kolegyň, která video o několik dnů později sdílela na sociálních sítích.

„Je to nejen kolegyně, ale také matka jednoho ze studentů,“ prozradil. „A to je ten problém. Pokud by tam video pověsila nějaká jiná matka, tak chápu, ale zaměstnankyně školy si nemůže zveřejňovat, co chce. Tohle vidím jako další problém, který budu nejspíš řešit.“

Co celému incidentu předcházelo, ředitel Petrák ví, ale podrobnosti prozradit nehodlá. „Nezlobte se, nebudu o tom mluvit. Prostě někteří studenti provokovali, jako ostatně už několikrát předtím, a učiteli, který je přišel napomenout, ruply nervy,“ uvedl.

Kraj ředitele podpořil

Pod zveřejněným videem se okamžitě začaly objevovat reakce mnoha lidí. Někteří z nich se učitele zastávali. „Neomlouvám jeho chování, to je jednoznačně přes čáru, nicméně jen tak asi nevyletěl, že ano? Video záměrně natočené a vytržené z celé situace,“ zaznělo například. „Nezastávám se učitele, to je mazec, ale ruku na srdce, to, co si dovolí dnešní děti, je taky na natočení a sdílení na síti,“ má pochopení další uživatel.

Jiní ovšem chování kantora jednoznačně odsoudili. „Ty kráso. Řádila bych jak černá ruka dít se tohle u některého z mých dětí,“ zní jasně. „Já asi nemám slov. Odporný a nechutný. Doufám, že ze školy takhle osoba okamžitě poletí, ale před tím bude veřejná omluva napadanému žákovi,“ tvrdí další kritik.

Reakce učitele se nelíbila ani náměstkovi vysočinského hejtmana Pavlu Fraňkovi, který má na starosti právě školství, mládež a sport.

„Také jsem býval učitel a kolikrát jsem čelil nějakému problému s žáky, takhle se ale věci neřeší, tohle by se vážně stávat nemělo. Nicméně se to stalo a pan ředitel má naši plnou důvěru, aby to všechno zvládl,“ řekl.

Podle Petráka byla na škole zřízena etická komise, která se bude celým případem podrobně zabývat. Rodiče už každopádně informováni byli. „Pelhřimov je malé město, takže samozřejmě všichni tady vědí, kdo konkrétně křičel. Myslím, že pro pana učitele je to   největší trest,  co  udělal.

 X X X

 KDO  KOUPÍ  FOTBALISTY  OLOMOUCE?

 Kaprain končí jednání o koupi fotbalové Olomouce. Klub tak musí hledat dál

 Do fotbalové Sigmy Olomouc investiční společnost Kaprain miliardáře Karla Pražáka nevstoupí. Ve čtvrtek oficiálně ukončila jednání o koupi stoprocentního podílu v klubu, který v posledním ročníku Chance Ligy skončil šestý a senzačně vyhrál pohár.

Přitom všechno vypadalo nadějně.

Nabídka skupiny Kaprain byla z finančního hlediska pro prodávajícího i klub zajímavá a také panovala shoda v názoru na budoucí rozvoj mládežnického a profesionálního fotbalu v Olomouci.

„Jednání byl však nucen Kaprain ukončit kvůli naprosto neslučitelným představám o smluvním nastavení transakce. Šlo především o otázky práv a povinností, které ze smluvního vztahu pro obě strany vyplývají a které jsou naprosto standardní v České republice i zahraničí,“ oznámila skupina v prohlášení.

„Není možné, aby se prodávající zříkal jakékoli vlastní odpovědnosti a přenášel veškerá rizika na kupujícího,“ vysvětlil mediální zástupce skupiny Kaprain Ondřej Pechar.

„Nejen tyto snahy, ale i neustálé stupňování požadavků prodávajícího bohužel vyvolávají dojem, že nám značná část funkcionářů vlastníka ve skutečnosti klub prodat nechce. V takové situaci samozřejmě nemůžeme v jakémkoli jednání pokračovat,“ podotkl Pechar.

Společnost Kaprain mimo jiné vlastní hokejovou Spartu a je majitelem společnosti MAFRA, která vydává deník MF DNES či provozuje portál iDNES.cz. Ve hře o majetkový vstup do Sigmy Olomouc byla už od loňského podzimu.

Dosud známým zájemcem o koupi klubu tak zůstává společnost SPL Holding, která je mateřskou společností koncernu Sigma.

Už loni oznámila zájem americká společnost Blue Crow Sports Group, ale někteří vlivní lidé z vedení klubu se tímto směrem vydat nechtěli.

 X X X

 Nemocnice Sokolov úspěšně obhájila certifikaci na hojení ran

  Ambulance hojení ran Nemocnice Sokolov úspěšně obhájila certifikaci České společnosti pro léčbu rány. Ta je garancí, že pacientům poskytované zdravotnické služby na tomto specializovaném pracovišti odpovídají vysokým standardům kvality i bezpečnosti a jsou plně v souladu s moderními medicínskými standardy. Certifikace je platná na nadcházející dva roky. 

 „Podmínek pro splnění certifikace je poměrně hodně a zaměřené jsou především na kvalitu poskytované péče. Vyhodnocují se data za dva roky zpátky, počínaje úspěšností hojení a konče například vzděláváním pracovníků nebo spoluprací s domácí péčí. Je to pro nás poměrně náročné, ale jsem ráda, že jsme znovu uspěli,“ říká Pavla Velická, vrchní sestra chirurgického oddělení Nemocnice Sokolov, pod kterou ambulance hojení ran spadá. 

 V nemocnici toto pracoviště funguje už od roku 2015 a patří mezi přední pracoviště svého druhu na západě Čech. V péči má ročně kolem 180 pacientů z celého Karlovarského kraje od Aše až po Žlutice a nezřídka za péčí dojíždějí pacienti i ze sousedního Plzeňského nebo Ústeckého kraje. Nejčastěji jsou to lidé, které trápí bércové vředy, diabetická noha nebo dekubity. Úspěšně ale v Sokolově umí hojit i otevřené rány po operacích, včetně velkých zákroků v oblasti břišní dutiny. 

 „V tomto směru nám velmi pomáhá hlavně podtlaková terapie, která dokáže dobu hojení ran zkrátit i o více než polovinu ve srovnání s konzervativním řešením. A to hlavně díky lepšímu prokrvení rány, lepší ochraně proti infekci, nebo zlepšení přísunu živin do její oblasti. Navíc ji v Sokolově můžeme pacientům poskytnout i ambulantně pro domácí léčbu,“ potvrzuje vrchní sestra. 

 Vedle moderní podtlakového terapie ale v Nemocnici Sokolov používají pro hojení ran i řadu dalších moderních postupů. Jedním z nich je například využití materiálů na bázi kyseliny hyaluronové. Ta je laické veřejnosti známa spíše z kosmetického průmyslu, ale své uplatnění našla nejnověji právě v medicíně. Podporuje totiž udržování vlhkého prostředí, které je důležité pro hojení a v kombinaci se stříbrem ji lze v gelové formě úspěšně využívat i při hojení velkých ran. Zajímavostí pak je třeba využívání moderní terapie za pomoci včelího medu. 

 „Samozřejmě nejde o med určený ke konzumaci, ale speciálně upravený do různých forem, ať už tekuté, koloidní nebo do formy alginátu. Při léčbě pak využíváme jeho vlastnosti, která je známa už od středověku. Tedy, že umí v ráně udržovat kyselé prostředí, které, v kombinaci s dalšími přípravky, opět napomáhá rychlejšímu hojení u některého typu ran,“ dodává Pavla Velická s tím, že vedle toho v Nemocnici Sokolov umí využívat také třeba štěpy z placenty a další moderní metody.

 Vedle toho Nemocnice Sokolov pořádá pro své zaměstnance i zájemce z řad odborné veřejnosti kurzy certifikované Ministerstvem zdravotnictví ČR zaměřené na hodnocení rizik, prevenci a léčbu dekubitů, lidově označovaných také jako proleženiny. Prevence jejich vzniku i účinná léčba je totiž velmi důležitá při péči o dlouhodobě nemocné a imobilní pacienty. Kurzů se v průměru účastní kolem deseti zájemců a v letošním roce proběhl naposledy v květnu. Mezi účastníky jsou především zaměstnanci nemocnic z Karlovarského kraje, nebo personál sociálních pobytových zařízení. Vladislav Podracký

 X X X

KDO  BUDE  V  ČELE  SOKOLŮ?

 Reputaci Sokola jsme už napravili. Teď čekáme na návrat zadržených milionů, říká starosta Chlumský

Česká obec sokolská bude o víkendu vybírat nové vedení. Do čela přitom kandiduje pouze současný starosta Martin Chlumský. Proč není více zájemců? Jak fungování a ekonomiku Sokola poznamenala kauza zpronevěry za desítky milionů korun? Daří se lákat nové členy? A co nabízí páteční Noc sokoloven? Tomáš Pancíř se zeptal současného starosty sokolské obce Martina Chlumského.

 Jste jediným kandidátem na starostu. Čím to je, že nemáte protikandidáta?
Jedním z důvodů, proč není více kandidátů, je, že si všichni uvědomují, že jde o velmi náročnou a odpovědnou pozici. Nicméně bych si přál, abych v dalších volbách bylo kandidátů více, protože je to vždycky lepší pro organizaci jako takovou.

 Věříme, že podobná kauza už nehrozí. Mechanismy jsme nastavili velmi přísně, ujišťuje starosta České obce sokolské Martin Chlumský

x Vy jste převzal vedení Sokola před rokem a čtvrt, a to po kauze, kdy bývalá asistentka bývalé starostky zpronevěřila desítky milionů korun a potom spáchala sebevraždu. Co všechno se od té doby ve vnitřním fungování změnilo?

Nejdříve jsme museli velmi rychle stabilizovat celou situaci. Komunikovat, jak budeme dál postupovat. Intenzivně jsme komunikovali s našimi partnery, ať už institucionálními nebo marketingovými. Museli jsme zavést celou řadu kroků, které napravovali poškozenou reputaci České obce sokolské. To všechno za velmi intenzivních příprav na naši hlavní sokolskou událost – všesokolský slet, který se konal čtyři měsíce po vypuknutí kauzy.

x Jste si v tuto chvíli naprosto jistí, že to, co se dělo tehdy, už se nemůže opakovat?

Jsem přesvědčen, že jsme nastavili všechny mechanismy. Ať už jde o kontrolu platebních příkazů, o vymáhání směrnic nebo proškolování zaměstnanců. Nastavili jsme to natolik přísně, že věříme, že šance, aby se to opakovalo, je minimální.

x V jaké kondici Sokol aktuálně je?

Sokolu se daří. Máme to potvrzeno daty. Nechali jsme si udělat výzkum, který nám jasně ukazuje, že vnímání Sokola je pozitivní. I přes to, co jsme zažili, se reputace výrazně zlepšila. Zásadním faktorem, který k tomu přispěl, byl i úspěch všesokolského sletu. Byla to hojivá náplast na rány, které jsme utržili.

Exjednatel sokolů zůstává ve vedení středočeské župy. Centrála po něm přitom plánuje vymáhat miliony.

x Škody způsobené zpronevěrou jsou kolem 46 milionů. Je to definitivní částka, nebo se to ještě v průběhu vyšetřování nějak změnilo?

Částka skutečně zůstává. Policii se ale během vyšetřování podařilo zadržet více jak 11 milionů v hotovosti, což jsou finanční prostředky, o které nyní usilujeme, aby se nám vrátily. Tím by se celková škoda, která spolku vznikla, snížila.

x Jak jste daleko ve vašem úsilí?

V tuto chvíli velmi intenzivně komunikujeme prostřednictvím našich právních zástupců s vyšetřovateli. S dílčími postupy seznámíme delegáty a vyslance během zítřejšího sjezdu. Kdy bychom peníze mohli získat, ale nevíme. Nicméně je nepochybné, že naprostá většina těchto finančních prostředků skutečně náležela České obci sokolské. Tudíž oprávněně očekáváme, že nám bude naprostá většina vrácena.

x Mluvíme o penězích v hotovosti. Před rokem jste ale mluvil i o movitém majetku, který zůstal po bývalé asistence. Jaká je šance, že i z toho byste nějaké peníze dostali?

Pokud je mi známo, tak policie řeší, jakým způsobem tyto věci zpeněžit, protože jsou nepochybně výdobytkem trestné činnosti. Ale více detailů nemohu v tuto chvíli ze strategických důvodů sdělovat…

 x Vy jste vloni mluvil také o tom, že škodu pravděpodobně budete vymáhat od bývalých statutárních zástupců Sokola, tedy po bývalé starostce a bývalém jednateli. Podnikli jste už nějaké právní kroky?

Abychom mohli učinit kroky v občanském sporu, je zásadní, aby bylo ukončeno vyšetřování ze strany policie. Bez trestní části nedává úplně smysl otevírat občanskoprávní spor. Jsme přesvědčeni o tom, že oba dva bývalí statutární zástupci odpovědnost mají, bude to ale samozřejmě muset následně prokázat soud.

 X X X

 Karlovarský kraj bude hostit celorepublikové finále Sportovních her seniorů s přeshraniční účastí

 Senioři z celé České republiky i zahraničí se během letošního léta setkají v Karlovarském kraji při výjimečné sportovní události. Rada Karlovarského kraje schválila podporu Radě seniorů ČR, která zde zorganizuje Sportovní hry seniorů. Akce, jež bude oslavou pohybu, sounáležitosti a aktivního stárnutí, se uskuteční ve dnech 13. až 15. července 2025 v Sokolově.

V rámci Sportovních her seniorů se utkají družstva ze 14 krajů, Karlovarský kraj zde bude zastoupen 2 týmy, a týmy členských organizací. Pořadatelé počítají také s účastí družstev z Polska, Slovenska a Německa. Každý tým bude tvořen 3 muži, 3 ženami a 1 vedoucím. Hry jsou koncipovány jako soutěž v desetiboji. Disciplíny jsou zároveň přizpůsobeny fyzickým možnostem a zdravotní kondici účastníků. Celkově se počítá s účastí okolo 180 seniorů.

„Naši senioři mají obrovskou chuť být aktivní, a právě Sportovní hry seniorů jsou krásným důkazem toho, že věk pro ně není překážkou a že sport spojuje, motivuje a přináší nová přátelství. Velmi si vážím každého, kdo se na této události podílí, a jsem ráda, že Karlovarský kraj bude hostit akci s tak srdečnou atmosférou a mezinárodním přesahem. Všem účastníkům přeji spoustu skvělých zážitků a inspirativních setkání napříč generacemi i hranicemi,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

„Podpora aktivního stárnutí je jednou z priorit krajské sociální politiky. Sportovní hry seniorů mají významný přínos jak v oblasti fyzického zdraví, tak v oblasti sociální. Posilují soběstačnost, podporují přirozené mezilidské vazby a předcházejí izolaci. Vzhledem k mezinárodnímu rozsahu a významu akce je poskytnutí mimořádné dotace zcela opodstatněné,“ doplnila radní pro oblast sociálních věcí Ludmila Vocelková. Mgr. Veronika Svobodová