V demokracii nemůže úřadující vláda zakázat protikandidátovi kandidovat s odůvodněním, že by kandidát vyhrál a nahradil současnou vládu. Přesně to ale prezident Macron udělal Marine Le Penové. Le Penová stojí v čele největší politické strany ve Francii. Francouzský soud jí na pět let zakázal zastávat funkci. To jí brání v kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2027, kde je dlouhodobě považována za přední kandidátku.

Francouzská vláda se jako výmluva snaží zmařit vůli lidu a tvrdí, že Le Penová byla usvědčena ze „zpronevěry fondů EU“. Byla usvědčena z použití peněz určených pro její zaměstnance v Evropské unii pro její francouzské zaměstnance. Peníze jsou samozřejmě zastupitelné a zorganizované obvinění uspělo jen proto, že ho establishmentní prestitutky neustále rozdmýchávaly.

Marine Le Pen je kontroverzní postavou francouzského establishmentu, protože reprezentuje etnický francouzský nacionalismus, nikoli globalismus otevřených hranic a multikulturalismu, tedy zastupuje Francii, nikoli Babylonskou věž.

Po celé Evropě se levicovým ideologům podařilo spojovat etnický nacionalismus s nacismem. Již desetiletí probíhá úsilí o zničení suverenity národních států a jejich sloučení s Evropskou unií. Le Penová bojovala proti snaze o zrušení Francie a za své úsilí byla označena za nacistku. Navzdory snaze francouzského establishmentu ji démonizovat má její strana největší podporu veřejnosti.

V průběhu let se evropské levici podařilo označit národní suverenitu za „pravicovou“. Dokonce i ruský zpravodajský web RT bezmyšlenkovitě používá propagandistický termín evropské levice, čímž ukazuje, jak moc si ruská média neuvědomují povahu svých evropských nepřátel.

Když se Le Penová proti rozhodnutí odvolala u Evropského soudu pro lidská práva, soud se této otázce vyhnul rozhodnutím, že neprokázala „bezprostřední riziko nenapravitelné újmy“ pro sebe. Újma samozřejmě byla způsobena francouzské demokracii a francouzským voličům, což je otázka, které se soud vyhnul.

„Evropská demokracie“ se jednoznačně staví proti demokracii a zabránila francouzskému lidu uplatnit svou vůli v prezidentských volbách tím, že zakázala protikandidátovi kandidovat na prezidenta.

Le Pen se znovu odvolal a prohlásil: „Doufám, že budu schopen přesvědčit soudce o své nevině.“ Pro establishment se však otázka netýká neviny nebo viny. Problém je v tom, že evropská elita má v úmyslu zabránit jakémukoli obnovení národní suverenity. Vůle lidu již není v západní Evropě tolerována.

Paul Craig Roberts

Institut pro politickou ekonomii, (výběr a příprava J. Putzlacher), server vasevec.cz

X XX

  ‚Doba extrémních mrazíků a brutálního teroru.‘ Ukrajina naléhavě prosí o pomoc v energetice

Situace v ukrajinské energetice je po dalších ruských útocích kritická. Kyjev proto naléhavě žádá své zahraniční partnery o pomoc při obnově dodávek elektřiny a v protivzdušné obraně. Na sociálních sítích to napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha už vydal pokyn velvyslancům v partnerských zemích, aby zahájili jednání o pomoci při zajištění oprav poškozených zařízení a nákupu generátorů a elektřiny.

„Prosíme o pomoc ukrajinské komunity v zahraničí, partnery, přátele a dárce po celém světě. Podpořte ukrajinský lid v čase extrémních mrazíků a brutálního ruského teroru,“ napsal Sybiha na síti X. Diplomaté mají zahájit urgentní sbírky, píše také. 

Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička v lednu Kyjev opustilo 600 tisíc lidí, kteří už nemohli déle žít v domech a bytech bez proudu, vody a tepla.

Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal oznámil, že už se většinou podařilo obnovit dodávky vody a ve středu ráno by mělo začít fungovat vytápění. Bez elektřiny, vody a tepla se včera ocitla i budova ukrajinského parlamentu.

 X X X

Ostuda v Davosu: Trumpova ministra vypískali, lidé odcházeli už během projevu

Americký ministr obchodu Howard Lutnick byl během svého projevu na Světovém ekonomickém fórů v Davosu částí hostů vypískán. Mnozí z nich slavnostní večeři dokonce předčasně opustili, uvedl britský deník Financial Times. Podle svědectví byl mezi nimi i bývalý americký viceprezident Al Gore. Rozruch způsobila zejména pohrdavá slova o Evropě a obnovitelných zdrojích

 Úterní slavnostní večeře, kterou na Světovém ekonomickém fóru v Davosu pořádal Larry Fink ze společnosti BlackRock, přinesla velmi vyostřenou debatu. Ta se následovně strhla v hromadný nesouhlas většiny z hostů s výroky Howarda Lutnicka.

Deník Financial Times uvedl, že mezi hosty, kteří večeři opustili, byl i bývalý americký viceprezident Al Gore či prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.

Ministr Lutnick již v úterý napsal komentář pro Financial Times, ve kterém uvedl: „Nejedeme do Davosu, abychom udrželi status quo. Jdeme se mu postavit čelem.“

X X X

SVĚTOVÉ  KONTAKTY  PREMIÉRA  BABIŠE

Předseda české vlády v připojeném videu uvedl, že jednal například s černohorským protějškem Milojkem Spajičem, kterého pozval na návštěvu České republiky, a také s chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem a s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním. Ve středu jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, kterého pozval do Prahy, nebo s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a s izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem. Hovořil i s běloruskou opoziční lídryní Cichanouskou. Hlavní pozornost na WEF ve středu na sebe strhl americký prezident Donald Trump, který mimo jiné znovu vysvětloval svůj záměr získat do vlastnictví Spojených států Grónsko, což vyvolává nesouhlas řady evropských zemí.  X X X

Svá odhodlaná slova doplnil vyzdvihováním amerického prezidenta: „Jsme tady v Davosu, abychom jasně dali najevo jednu věc: s prezidentem Trumpem má kapitalismus nového šerifa ve městě.“

Na samotné večeři poté hovořil o tom, jakým směrem by se světové preference měly ubírat. Svým posluchačům sdělil, že se má svět zaměřit spíše na uhlí než na obnovitelné zdroje. Na svůj proslov navázal i pohrdavými komentáři o Evropě.

Lutnickovy výroky byly přerušeny nesouhlasnými reakcemi přítomných hostů, který se proměnily v pískot a bučení. Jeden z posluchačů uvedl, že se atmosféra proměnila ve velmi „napjatou“, zatímco jiný ji označil za „hlučnou a pikantní“.

 Jedním z údajných rušitelů byl i Al Gore. Pro Financial Times později řekl: „Seděl jsem a poslouchal jeho poznámky. V žádném případě jsem ho nepřerušoval. Není žádným tajemstvím, že považuji energetickou politiku této vlády za šílenou. Na konci jeho projevu jsem reagoval tak, jak jsem cítil, a stejně tak i několik dalších lidí.“

Americké ministerstvo obchodu na zprávy reagovalo: „Pouze jedna osoba bučela, a to byl Al Gore.“

Pořadatel Larry Fink

Fink se snažil Světové ekonomické fórum stabilizovat po bouřlivém období pod vedením Klause Schwaba, během kterého byla organizace otřesena obviněními z finančních nesrovnalostí a toxickým pracovním prostředím. Vyšetřování Schwaba z obvinění z pochybení očistilo.

 Před samotným začátkem konference Fink pro Financial Times uvedl: „Žijeme v polarizovanějším světě. Více lidí mluví jeden na druhého, ne jeden s druhým. Moje role je povznést všechny a vést seriózní rozhovor.“

 X X X

Grónská krize zažehnána? Trump ustoupil od cel pro Evropu, chce spolupráci s NATO

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.

 „Na základě velmi produktivního setkání, které jsem měl s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, jsme vytvořili rámec budoucí dohody týkající se Grónska a vlastně celé arktické oblasti,“ napsal Trump.

„Toto řešení, pokud bude dotaženo do konce, bude skvělé pro Spojené státy americké a všechny země NATO. Na základě tohoto porozumění nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ pokračoval.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku. Trump to po jednání ve švýcarském Davosu, které označil za velmi produktivní, oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím.

Spojené státy dnes zahájily přesun až 7000 vězňů napojených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) ze Sýrie do sousedního Iráku. Podle americké armády má tento krok zajistit, „aby teroristé zůstali v bezpečných detenčních zařízeních,“. Děje se tak krátce poté, co ze syrské věznice Šaddádí v provincii Hasaká uprchly desítky vězňů a bývalých členů IS.

Trump ustoupil od hrozby dodatečných cel na evropské země kvůli Grónsku. S Ruttem se domluvil na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě.

Trump dále uvedl, že v případě Grónska pokračují jednání o obranném systému Golden dome. Za USA budou dál jednat viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff.

Co říkal Trump ještě odpoledne

Trump ještě odpoledne prohlašoval, že Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko. Slíbil však nepoužijí k tomu sílu. Dosud nasazení armády odmítal vyloučit. Ve zhruba hodinovém projevu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Věříte, že problém kolem Grónska skončil.

Vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy byly velmi hloupé, když ostrov po druhé světové válce předaly zpět Dánsku. Grónsko, které ve svém projevu opakovaně označoval za Island, podle Trumpa potřebují Američané kvůli národní bezpečnosti. Požaduje proto okamžité zahájení jednání o získání tohoto ostrova bohatého na nerostné suroviny.

Převzetí Grónska Spojenými státy by podle devětasedmdesátiletého politika výrazně posílilo i bezpečnost NATO. Na adresu aliance pak Trump řekl, že z její strany USA v minulosti čelily neférovému zacházení, a zpochybnil odhodlání spojenců být tu pro Spojené státy.

 X X X

Trump pozýva pápeža na rokovania o mieri. Tichá reakcia Vatikánu budí otázky o ďalšom postupe 

Pápež Lev XIV. zvažuje, či sa pripojí k Rade mieru predsedanej americkým prezidentom Trumpom, ktorej úlohou je dohliadať na obnovu Gazy. Pozvanie už prijali viaceré krajiny vrátane Izraela a Argentíny.

Pápež Lev XIV. dostal pozvánku pripojiť sa k tzv. Rade mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa, uviedol v stredu vatikánsky štátny sekretár Pietro Parolin, píše TASR podľa správ agentúr AFP a Reuters.

• Pápež Lev XIV. dostal pozvánku do Rady mieru.
• Vatikán ešte neoznámil, či sa k rade pripojí.
• Do Rady mieru bolo pozvaných asi 60 krajín.

„Pápež dostal pozvánku a zvažujeme, čo urobiť,“ povedal Parolin novinárom. „Myslím si, že je to niečo, čo si vyžaduje trochu času na zváženie, než prídeme s odpoveďou,“ dodal.

Pozvánky pre viaceré krajiny

Tlačové oddelenie Vatikánu bezprostredne nereagovalo na žiadosť o komentár k Parolinovým vyjadreniam, uvádza Reuters.

Pozvánky do Rady mieru dostalo približne 60 krajín. Dosiaľ ich prijali napríklad Maďarsko, Izrael alebo Argentína. Pozvané bolo aj Rusko, Európska komisia či Saudská Arábia.

Mandát pre Radu mieru

Podľa Trumpovho plánu pre Gazu má Rada mieru fungovať ako medzinárodný dozorný orgán nad prechodnou palestínskou správou Pásma Gazy počas povojnovej obnovy. Existujú však náznaky, že americká vláda chce výrazne rozšíriť mandát rady aj na oblasti mimo palestínskeho územia.

X X X

 Otvorený konflikt v Davose: piskot, posmech a odchody zo sály. Trumpov minister vyvolal škandál medzi elitami

Účastníci utorkovej večere v Davose, kde sa tento týždeň koná zasadnutie Svetového ekonomického fóra, vypískali amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.

Informuje o tom britský denník The Financial Times, podľa ktorého sa večera zmenila na „búrlivú diskusiu“, počas ktorej hostia na ministra pískali, posmešne pokrikovali a niektorí kvôli nemu dokonca odišli.

Lutnick ešte pred samotnou večerou napísal Financial Times: „Do Davosu nejdeme, aby sme udržali status quo. Chceme sa mu postaviť čelom.“ Zároveň vyhlásil: „Sme tu v Davose, aby sme jasne povedali jednu vec: s prezidentom Trumpom má kapitalizmus v meste nového šerifa.“

Analytik Hrabina o Trumpovom prejave v Davose

Geopolitický analytik Jozef Hrabina rozoberá prejav Donalda Trumpa v Davose.

Večeru podľa denníka hostil šéf investičnej spoločnosti BlackRock Larry Fink. Po Lutnickovom príchode zazneli podľa účastníkov „bojovné poznámky“, ktoré vyústili do otvoreného konfliktu. Financial Times uvádza, že „počas nej sa ozývalo všeobecné posmešné vykrikovanie, niektorí hostia odišli a Fink vyzýval na zachovanie pokoja“.

V aktualizovanej verzii článku denník doplnil, že Lutnick mal príhovor, ktorý sa stretol so „všeobecným posmechom, a to aj napriek výzvam na upokojenie zo strany Larryho Finka“. Z miestnosti podľa denníka odišla aj šéfka Európskej centrálnej banky Christine Lagardová. Jeden z účastníkov večeru opísal ako „napätú“, ďalší ako „hlučnú a vyhrotenú“.

Nervózna atmosféra a spor o Grónsko

Podľa Financial Times je atmosféra v Davose napätá pre zhoršujúce sa vzťahy medzi Európou a Spojenými štátmi, ktoré sa dostali na „nízku úroveň“. Dôvodom sú vyjadrenia amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý pohrozil ôsmim európskym krajinám desaťpercentnými clami, ak nebudú súhlasiť s americkým prevzatím Grónska. Ide o štáty, ktoré sa postavili za Dánsko a jeho územnú celistvosť.

Trump v poslednom období čoraz častejšie hovorí o potrebe získať Grónsko, ktoré patrí Dánsku, členskému štátu NATO. V stredu počas jeho príhovore v Davose povedal, že Spojené štáty nepoužijú silu, aby získali Grónsko pod svoju kontrolu. Doteraz pritom odmietal vylúčiť použitie armády na ovládnutie tohto arktického ostrova, ktorý je autonómnou súčasťou Dánskeho kráľovstva. Trump však opakovane vyhlásil, že USA potrebujú Grónsko pre zabezpečenie svojej bezpečnosti i bezpečnosti sveta pred mocenskými ambíciami Ruska a Číny.

Protestujúci nechcú Trumpa v Davose, zasiahli aj vodné delá

Dánsky poslanec Rasmus Jarlov vyhlásil, že v prípade americkej invázie by Dánsko Grónsko bránilo. „Bola by to vojna a bojovali by sme proti sebe,“ povedal v rozhovore pre stanicu CNN. Pred vojenským zásahom varuje aj dánska premiérka Mette Frederiksenová, podľa ktorej by v prípade americkej akcie v Grónsku „Severoatlantická aliancia zanikla“.

X X X

 Parlament EU hlasoval pro přezkum smlouvy EU s Mercosurem

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem bude přezkoumána Evropským soudním dvorem. Těsná většina v Parlamentu EU hlasovala pro.

Anika Schlünz k tomu píše pro Berliner Zeitung:

„Evropský parlament se rozhodl nechat dohodu o volném obchodu mezi EU a zeměmi jihoamerického obchodního bloku Mercosur přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie. Hlasování bylo těsné: Podle zprávy Euronews hlasovalo pro postoupení záležitosti 334 poslanců Evropského parlamentu, 324 proti a 11 se zdrželo hlasování.

EU v sobotu podepsala svou dosud největší obchodní dohodu s členy Mercosuru, Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí. Dohoda stále vyžaduje ratifikaci členskými státy, než vstoupí v platnost. Výsledek dnešního hlasování by mohl dohodu oddálit o několik let a potenciálně dokonce vést k jejímu neúspěchu.

Ne všechny země EU jsou ohledně dohody Mercosur jednotné. Některé členské státy dohodu podporují a očekávají ekonomické výhody z jednoduššího přístupu na jihoamerické trhy.

Jiné země, jako je Francie a Belgie, se proti dohodě postavily, částečně kvůli obavám, že levnější zemědělský dovoz ze zemí Mercosuru by mohl vést k nekalé konkurenci pro evropské zemědělce. Den před hlasováním protestovaly ve Štrasburku tisíce zemědělců.

Skupina poslanců Evropského parlamentu předložila parlamentní návrh, v němž požaduje rozhodnutí Evropského soudního dvora. Soud se snaží objasnit, zda lze dohodu uplatnit, než ji plně ratifikují všechny členské státy.

Soud má dále prozkoumat, zda dohoda omezuje prostor EU pro činnost v oblasti životního prostředí a ochrany spotřebitele. Podle agentury Reuters potřebuje Evropský soudní dvůr na přípravu takového stanoviska obvykle přibližně dva roky.“

Dnešnímu hlasování se věnuje i redakční tým deníku Bild s komentářem:

„Dohoda Mercosur je o autech z Evropy a steacích z Argentiny.“

I když má dohoda usnadnit Evropanům vývoz automobilů a chemických produktů přes Atlantik, zúčastněné země Mercosuru dodávají do Evropy především zemědělské produkty a suroviny.

Hlasování bylo zdánlivě testovacím dnem pro nezbytnou ratifikaci v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Odvolání k Evropskému soudnímu dvoru proces v Evropském parlamentu dočasně zastavilo.

Německý kancléř Merz se k hlasování vyjádřil na X v tom smyslu, že na nějaký rozsudek čekat nehodlá:

„Rozhodnutí Evropského parlamentu o dohodě Mercosur je politováníhodné. Nezohledňuje geopolitickou situaci. Jsme přesvědčeni o legalitě dohody. Žádné další odklady. Dohoda musí být nyní prozatímně uplatňována.“

Poslanci nyní musí před opětovným hlasováním vyčkat na konečné posouzení soudců Evropského soudního dvora (ESD). Jak dlouho bude přezkum ESD trvat, je zcela nejisté. Předchozí poradní stanoviska k obchodním dohodám se někdy vlekla déle než rok. Navíc v zúčastněných zemích Mercosuru stále dochází k ratifikaci.

Dr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

 X X X

Počet obetí vlakovej nehody v Španielsku stúpol na 43, pátranie pokračuje

Počet obetí nedeľnej zrážky vlakov na juhu Španielska vzrástol na 43 po tom, čo záchranári dnes popoludní našli v troskách ďalšie telo. Informovala o tom agentúra AFP s odvolaním sa na andalúzske úrady. Od tejto stále neobjasnenej tragédie uplynuli už tri dni.

Forenznému tímu sa podľa AFP podarilo pomocou testov DNA identifikovať 41 tiel. Počet obetí katastrofy je zatiaľ predbežný. Záchranári s nasadením ťažkej techniky pokračujú v úsilí vyslobodiť z trosiek ďalšie osoby. Najmenej dve telá sú stále nezvestné.

Národný pietny akt za obete vlakovej katastrofy sa bude konať 31. januára v meste Huelva v Andalúzii. Zúčastní sa na ňom španielsky premiér Pedro Sánchez a predseda andalúzskej vlády Juan Manuel Moreno.

Nehoda, ktorá je najtragickejším železničným nešťastím v krajine od roku 2013, sa stala v nedeľu okolo 19:40 pri obci Adamuz v provincii Córdoba v juhošpanielskej Andalúzii. Posledné tri vozne vlaku súkromnej spoločnosti Iryo, smerujúceho z Malagy do Madridu, sa vykoľajili a z protismeru do nich narazil vlak spoločnosti Renfe, ktorý išiel z Madridu do mesta Huelva. Pri zrážke sa vykoľajili aj prvé dva vozne vlaku Renfe. V oboch súpravách bolo dokopy približne 500 ľudí.

Zrážka rýchlovlakov v Španielsku

Prevádzka v mieste nehody bude podľa ministra dopravy Óscara Puenteho prerušená zrejme do začiatku februára. Spoločnosť Renfe však v utorok obnovila vysokorýchlostné spoje medzi Madridom a Andalúziou, pričom v úseku nešťastia zaviedla náhradnú autobusovú dopravu.

Príčiny nehody stále nie sú jasné a vyšetrovatelia nateraz pracujú s viacerými verziami. Šéf Renfe Álvaro Fernández Heredia vylúčil, že by dôvodom bola nadmerná rýchlosť; oba vlaky podľa neho išli rýchlosťou asi 200 kilometrov za hodinu. Vyšetrovatelia preverujú aj poškodenie koľajníc v mieste nehody. Minister dopravy Puente uviedol, že je potrebné zistiť, či chýbajúca časť koľajnice bola príčinou alebo dôsledkom zrážky. Španielske médiá dnes uviedli, že podľa vyšetrovateľov mohol zrážku vlakov spôsobiť prasknutý zvar na koľajniciach.

 X X X

 Požár vzal bydlení šedesátce lidí, ti spí v tělocvičně. Kraj řeší náhradní ubytování

Mladá Boleslav ve spolupráci se Středočeským krajem dnes začne se stěhováním rodin zasažených ničivým požárem v obci Boreč. Dočasně jsou ubytování v tělocvičně ve vedlejším Skalsku, kde však nemají vhodné podmínky k ubytování, zejména tam neteče teplá voda.

Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) se Středočeskému kraji, městu Mladá Boleslav a neziskovým organizacím pro postižené požárem podařilo zajistit náhradní azylové ubytování na několika místech v Mělníku, Vlašimi, Mladé Boleslavi a Děčíně.

„Je tam velmi složitá situace, ti lidé jsou bez střechy nad hlavou a nemohou být ubytováni dlouhodobě v tělocvičně,“ řekla Pecková s tím, že je velmi složité pro ně získat ubytování, protože jde o velkou komunitu lidí, kteří se nechtějí rozdělovat.

 „Celkově tam je 56 lidí, z toho 37 nezletilých dětí. Snažíme se je přesvědčit, že nemůžeme ubytovat celou skupinu a snažíme se zajistit ubytování alespoň pro celé rodiny. Některé už s tím souhlasí a ty budeme dnes převážet,“ řekla Pecková.

Podle hejtmanky jde o vícegenerační rodiny, prozatím bude převezena necelá polovina. „Zůstanou nám tam ještě rodiny, které mají třináct a patnáct členů, jsou vícegenerační a neradi bychom je dělili, což je problém. Budeme pro ně hledat další řešení,“ uvedla Pecková s tím, že náhradní bydlení bude zatím jen dočasné.

Kraj pro konkrétní rodiny hledal takové azylové ubytování, které příliš nenaruší jejich běžný život. „Někteří členové komunity pracují a není vhodné je odvézt někam daleko od zaměstnání, stejně tak děti chodí do školy, i s tím musíme pracovat,“ uvedla hejtmanka.

Původní vyhořelý dům je podle ní ve špatném stavu a bude stržen. „Je v majetku několika vlastníků z této komunity včetně pozemků pod tímto domem. Stavební úřad tam byl a zřejmě bude nutná demolice, už před požárem byl ale ve špatném stavu bez perspektivy opravy,“ upřesnila.

Hejtmanka dodala, že s obcemi Skalsko a Boreč se bude kraj dál bavit, jak by jim mohl pomoci se zaplacením nákladů na náhradní ubytování. Město Mladá Boleslav pomáhá s vyřizováním dokladů a sociálních dávek. Řeší se také problémy s opadem a školní docházka. Nápomocny budou také neziskové organizace, a to k vyjednávání sociálních dávek okamžité pomoci či řešení zdravotní péče, protože někteří lidé přišli při požáru o léky.

Noční požár

Podle dostupných informací požár v Borči vypukl 15. ledna pozdě večer v jedné z přízemních místností a rychle se rozšířil. Z domu hasiči evakuovali 59 lidí.

Při požáru budovy o rozměrech dvacet na pět metrů se zřítila střecha a následně celý objekt shořel. Z domu zbyly jen obvodové zdi. Při zásahu se zranili dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice.

Hasiči příčinu neuvedli, nicméně obyvatelé mají jasno. „Švagr přišel v noci, nevím, co ho popadlo, polil se benzínem a vylil i benzín do kamen, to hned chytlo, bouchlo a nedalo se už nic dělat,“ citoval server Novinky.cz muže, který v budově bydlel. Jeho švagr skončil v nemocnici s těžkými popáleninami.

Podle informací serverů Novinky.cz a Deník.cz drtivá většina evakuovaných byla pro další dny převezena do tělocvičny v nedaleké obci Skalsko. Nejmladšímu z nich je sedm měsíců i některé další děti jsou ještě hodně malé.

„Vybíhali z domu bez oblečení, někdo i bez bot, vůbec nic jim nezůstalo,“ popsal pro server Novinky.cz starosta Borče Jiří Klučina.

 „Tělocvična je dočasné řešení, tady se dá vydržet pár dní, museli jsme rychle vyřešit vytápění, ale není to nic dlouhodobého,“ předeslal starosta Skalska Zdeněk Jakubec (nez.).

Najít nové ubytování pro zasažené bude podle Klučiny problém. „Jen dva lidé z celé skupiny byli ochotní jít samostatně, tak už jsou někde u příbuzných, ale ostatní chtějí zůstat spolu,“ sdělil pro Novinky. Rovněž podle Deníku dementoval spekulace o tom, že jde o obyvatele z vyloučené lokality.

Pomoc od lidí

Zasažení byli v prvních dnech po požáru odkázání na solidární pomoc. „Momentálně nejvíc chybí asi spodní prádlo pro všechny, to nemohou dostat obnošené. Jinak sem lidi vozí oblečení, peřiny, někdo i hračky. Chybí také oblečení pro muže ve větších velikostech,“ uvedl velitel skupiny dobrovolníků Českého červeného kříže Václav Dědič.

Bleskovou sbírku vyhlásila i organizace LUMA Mladá Boleslav, prostřednictvím které Boleslavský Ošatník dodal pytle s oblečením. Ten v úterý na Facebooku uvedl, že oblečení má momentálně dostatek a lidem poděkoval.

Děkujeme, že darujete do Boleslavský Ošatník zachovalé věci a jen nositelné oblečení. V současné době máme již dostatek oblečení a žádáme dárce o to, aby oblečení nosili až od února, jsme přezásobeni a nyní třídíme a přednostně oblečení, vybavení domácnosti dostanou postižení požárem. Předali jsme pro postižené děti požárem, 10 školních tašek a batohů. Děkujeme, že díky Vám můžeme pomáhat potřebným

Oblečení pro zasažené sbírala i samotná obec. Od 18. ledna však shání pouze školní pomůcky.

 X X X

Na Arcibiskupství pražském jednali ve dnech 20.–21. ledna 2026 biskupové Čech, Moravy a Slezska. Zasedání se účastnil také apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo a zástupci vedení mužských a ženských řeholí. Jednání předcházela 19. ledna společná ekumenická bohoslužba s představiteli ERC v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů.

V úvodu plenárního zasedání členy biskupské konference pozdravil arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius v ČR, a následovalo duchovní zamyšlení litoměřického biskupa Stanislava Přibyla. Po sedmi letech působení v pozici předsedkyně ženské Konference řeholních představených se s biskupy rozloučila sr. Krista Chládková OP, která uvedla nově zvolenou předsedkyni sr. Zdeňku Švédovou FMA. Ta společně s arciopatem Prokopem Siostrzonkem OSB informovala o novinkách z mužských a ženských řádů.

Biskupové se věnovali ekonomickým záležitostem. Schválili rozpočty České katolické charity a Charity ČR na rok 2026. Rovněž odsouhlasili rozdělení sbírky z roku 2025 na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí ve výši 10 022 637,98 Kč. Polovina této částky bude zaslána latinskému patriarchátu v Jeruzalémě s doporučením jejího využití pro humanitární účely. Druhá polovina bude předána Charitě ČR, konkrétně na zahraniční projekty pomáhající křesťanům a dalším potřebným. Plenární zasedání rovněž schválilo rozdělení výtěžku ze sbírky na sdělovací prostředky za rok 2025 ve výši 11 047 573 Kč (přehled bude zveřejněn v samostatné zprávě na webu ČBK).

Biskupové prezentovali činnost komisí a rad ČBK za rok 2025 a zabývali se podněty, které z nich vzešly. Diskutovali mimo jiné o chystaných aktivitách a materiálech Komise pro ochranu a prevenci před zneužíváním, schválili společnou modlitbu ke Dni modliteb za zneužívané, který vyhlásila Papežská komise pro ochranu nezletilých na pátek po Popeleční středě (letos 20. února), a hovořili o navázané spolupráci se spolkem Někdo ti uvěří, který se věnuje pomoci obětem zneužívání v církevním prostředí. Na podnět liturgické komise schválili český překlad liturgických textů Mše za ochranu stvoření (Missa pro custodia creationis). Biskup-delegát pro synodalitu představil výsledky dotazníku o synodalitě, který se uskutečnil mezi biskupy.

Společně s ředitelem Sekce pro mládež ČBK P. Romanem Kubínem a dalšími organizátory Celostátního setkání mládeže, které se uskuteční ve dnech 11.–16. srpna 2026 v Ostravě, probírali přípravy a program této akce. Hovořili také o přípravách na oslavy 300 let od kanonizace sv. Jana Nepomuckého v roce 2029, který bude nazván Rokem sv. Jana Nepomuckého.

Hosty plenárního zasedání byli Pavel Zvolánek, hlavní kaplan Vězeňské duchovní služby, a Otto Broch, zástupce hlavního kaplana, kteří představili novinky a aktivity v rámci vězeňské služby; dále Veronika Filipová, ředitelka české kanceláře Kurzů Alfa, a P. Vojtěch Koukal, který předal informace a pozvání na připravovanou Konferenci o evangelizaci, jež se uskuteční letos 13.–14. listopadu v Olomouci.

Biskupové slavili společnou bohoslužbu v úterý 20. ledna ve Svatováclavské kapli pražské katedrály, Hlavním celebrantem byl ostravsko-opavský biskup Martin David, kázal pomocný biskup olomoucký Antonín Basler. V úterý 21. ledna koncelebrovali mši svatou v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, hlavním celebrantem byl královéhradecký biskup Jan Vokál, kázal českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.CSILIc. Monika Klimentová

X X X

Potvrzeno. Zbylými případy z Feriho kauzy se zabývá lidskoprávní soud ve Štrasburku

Odloženými případy z kauzy exposlance Dominika Feriho se začal zabývat Evropský soud pro lidská práva (ESLP), serveru iROZHLAS.cz to potvrdila zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší. Soud si už podle ní vyžádal po Česku jeho vyjádření k případu – kancelář vládního zmocněnce reagovala v pátek stanoviskem o 55 stranách. Kdyby štrasburský tribunál stížnosti vyhověl, otevřela by se možnost pro odškodnění žen a projednání případů před tuzemskými soudy

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku podal v polovině října 2024 advokát Pavel Uhl, který spolupracuje se zmocněnkyní obětí Adélou Hořejší. Šlo o reakci na nález Ústavního soudu z června 2024, který vyhověl stížnosti pouze jedné z jejích pěti klientek, jejichž případy tuzemské orgány činné v trestním řízení ve Feriho kauze odložily.

„Stát odmítl sexuální útok trestně stíhat jako znásilnění, ačkoli připustil, že pohlavní styk dobrovolný nebyl. Odůvodnil to tím, že naše klientky nevyjádřily odpor s pohlavním stykem dostatečně kvalifikovaně a že intenzita násilí podezřelého nebyla dostatečná. Opřel se přitom o stereotypy postavené na mýtech o dokonalé oběti i pachateli,“ vysvětlila už dříve Hořejší důvod, proč se její klientky rozhodly stížnost k lidskoprávnímu soudu podat.

Tímto přístupem totiž Česko podle Hořejší porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech. „Konkrétně článek tři, který zakazuje mučení a nelidské a ponižující zacházení, a článek osm, který chrání každého, aby byl respektován jeho soukromý život, včetně plného respektu k tomu, aby svobodně rozhodoval o své sexuální aktivitě nebo o tom, že se jakékoli sexuální aktivity neúčastní. Obě tato práva spadají pod ochranu lidské důstojnosti a zavazují stát, aby vyvinul alespoň přiměřené úsilí k objasnění takového útoku a řádného soudního projednání,“ vysvětlila před dvěma lety.

Kauza Feri

• Dominik Feri si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek, z toho jedné nezletilé, a za jeden pokus o znásilnění.
• Obvodní soud pro Prahu 3 uznal Feriho vinným v listopadu 2023, odvolací soud rozsudek potvrdil v dubnu 2024. Exposlanec poté nastoupil do vězení v Teplicích.
• Feri podal proti pravomocnému rozsudku v polovině června 2024 ještě dovolání k Nejvyššímu soudu. To ale soud na konci roku 2024 odmítl.
• Ústavní soud v červnu 2024 vyhověl stížnosti další ženy z Feriho kauzy, jejíž případ policie a státní zastupitelství dříve odložily. V lednu 2026 pak státní zástupkyně i v tomto případě podala vůči Ferimu obžalobu.
• V listopadu 2024 pak podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva také čtveřice žen, jejichž případy policie dříve odložila

Že stížnost čtveřice žen bere soud vážně, napovídá, že si vyžádal od kanceláře vládního zmocněnce Petra Konůpky takzvané Stanovisko vlády k přijatelnosti a odůvodněnosti stížnosti. Většinu stížností totiž soud už sám v první fázi odmítne. „V praxi je více než 90 procent stížností prohlášeno za nepřijatelné. ESLP v těchto případech českou vládu ani o vyjádření nežádá,“ vysvětluje ministerstvo spravedlnosti na svých stránkách.

Stanovisko o 55 stranách zaslala kancelář vládního zmocněnce do Štrasburku v pátek, krátce před koncem lhůty. Server iROZHLAS.cz už na začátku týdne zaslal ministerstvu spravedlnosti dotazy na obsah tohoto stanoviska, na vyjádření resortu redakce stále čeká.

Kdyby stížnosti žen štrasburský soud vyhověl, otevřela by se pro ně možnost odškodnění a teoreticky i projednání celé věci tuzemskými soudy.

Kauza exposlance

Bývalý poslanec TOP 09 Dominik Feri si vyslechl odsuzující verdikt v listopadu 2023. Půl roku na to ho potvrdil také odvolací senát, který odmítl, že by uložený trest byl nepřiměřeně přísný. Naopak bývalému politikovi připomněl, že mu za dvě dokonaná znásilnění hrozil až desetiletý trest vězení. A zvýšil obětem odškodnění o úrok ve výši patnácti procent, které jim prvoinstanční soud nepřiznal. Souhrnně má tak třem obětem zaplatit více než půl milionu korun.

Feri se v červnu 2024 dovolal také k Nejvyššímu soudu v Brně, ten ale nakonec jeho dovolání odmítl.

Soudy nižší instance uvedly, že podmíněný nebo jiný alternativní trest nebyl pro bývalého poslance s velkým vlivem na sociálních sítích namístě kvůli společenské škodlivosti jeho jednání. A protože podle soudu nedokázal projevit sebereflexi a nesplnil tak podmínku polepšení a očekávání vedení řádného života, zamítl mu v polovině ledna soudce Jaroslav Malchus také jeho návrh na podmíněné propuštění

Dva dokonané skutky znásilnění se podle pravomocného rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Feri, tehdy ještě jako teplický radní a student práv, tam podle pravomocného rozsudku v březnu a listopadu znásilnil dvě dívky. Jedné z nich přitom bylo v té době teprve sedmnáct let. O další znásilnění se podle verdiktu pokusil v roce 2018, když se snažil ve Sněmovně líbat a osahávat stážistku.

Feri před soudem dva ze skutků popřel, třetí označil za dobrovolný sex. Po vynesení pravomocného verdiktu uvedl, že s ním nesouhlasí, ale respektuje ho. Přesto soudům vyčítal, že vycházely z neobjektivních znaleckých posudků, nepředvolaly Ferim navržené svědky a nevypořádaly se s existující judikaturou. Aktuálně je Feri ve věznici v Teplicích, kde si odpykává trest.

Od ledna navíc čelí Dominik Feri další obžalobě státní zástupkyně Petry Gřivnové, která bývalého poslance viní ze znásilnění sedmnáctileté dívky, která vypověděla, že měla s Ferim souhlasný sexuální styk, při kterém si ale sundal proti její vůli prezervativ. Kriminalisté nejprve vyhodnotili, že nešlo o trestný čin, a případ odložili. Kauzu však vrátil státnímu zastupitelství Ústavní soud – i tento případ tedy projedná Obvodní soud pro Prahu 3.

X X X

Trapas na Bali: Kým si Sklovska užívala s Jurajom na balkóne, domáci si mysleli, že im vzdáva úctu

Speváčka Sisa Sklovska minulý rok oslávila okrúhle jubileum, ale to jej rozhodne nezabráni podeliť sa ani o pikantnejšie príhody. Jednu takú zažila počas dovolenky na Bali.

Speváčka Sisa Sklovska a jej manžel Juraj Lelkes.

Ako prezradila v ostatnej epizóde šou Neskoro večer, s manželom Jurajom Lelkesom sa vybrali na dovolenku do exotickej destinácie. „My sme na Bali bývali v takom rezorte krásnom, dosť na takom vysokom poschodí,“ začala rozprávať Sklovska, ktorá zároveň poukázala na to, že v podobných krajinách vám neustále prejavujú úctu a domáci s sa pred hosťami úctivo klaňajú. 

„Ja som stroho oblečená vyšla na ten balkón, bolo mi vidieť len tú hlavu. A odrazu niekto je za mnou – a to je Juraj. A tak akože príjemné veci išli, a toto mi hlava robila,“ napodobnila speváčka klaňanie sa hlavou a dodala, že zdola ju domáci zdravili rovnakým pozdravom – jemným úklonom.

Sklovskej príbeh vyvola v štúdiu u Petra Marcina salvy smiechu, ale faktom je, že šesťdesiatročná speváčka má pre svojho manžela očividnú slabosť. Potvrdila to aj nedávno na Prešporskom bále, kde sa objavila v šatách s portrétom svojho zákonitého partnera priamo na šatách.

Sklovska s Jurajom na šatách, krásna Šarköziová aj dojatý Vlado Valovič: Pozrite si momenty z XXII. Prešporského bálu

Manželská dvojica si užila bálový víkend. Iba necelých 24 hodín pred Prešporským bálom totiž spoločne zavítali aj na akciu Beauty Ball na Bratislavskom hrade. Tam sa Sklovska predviedla v trblietavej fialovej róbe s transparentnými panelmi na bruchu a výrazným výstrihom. Ktohovie, možno sa aj na Bratislavskom hrade dočkala niekoľko „poklonkov“.

Už žiadna snaha ani prosenie, hovorí pre Pravdu Adriana Sklenaříková. V 54 rokoch som objavila lásku, ktorá sa proste deje

X X X

Bulharský prezident Rumen Radev v pondelok nečakane oznámil svoju demisiu 

Rozhodnutie hlavy štátu prichádza v čase stupňujúceho sa politického napätia a len niekoľko mesiacov pred očakávanými predčasnými parlamentnými voľbami, ktoré sú naplánované na jar.

Bulharský prezident Rumen Radev v pondelok oznámil, že podáva demisiu. Podľa agentúry Reuters toto rozhodnutie podnietilo špekulácie, že by mohol založiť vlastnú politickú stranu, s ktorou zabojuje v blížiacich sa parlamentných voľbách, píše TASR.

• Prezident Bulharska Rumen Radev oznámil svoju demisiu.
• Radev naznačil možnosť založenia vlastnej politickej strany.
• V Bulharsku sa budú konať predčasné parlamentné voľby.
• Radev tvrdí, že chce bojovať proti korupcii a chudobe.

Radev: Zajtra odstúpim zo svojej funkcie

„Dnes sa vám naposledy prihováram ako prezident Bulharska. Zajtra (v utorok) odstúpim zo svojej funkcie,“ povedal Rumen Radev v prejave vysielanom v štátnej televízii.

Ak Ústavný súd jeho demisiu prijme, vo funkcii ho do prezidentských volieb, ktoré sú naplánované na november, nahradí viceprezidentka Iliana Jotová.

Táto balkánska krajina, ktorá 1. januára vstúpila do Eurozóny, sa ocitla v novej politickej kríze po tom, ako séria rozsiahlych protikorupčných protestov v polovici decembra zvrhla konzervatívnu vládu, píše Reuters.

Už ôsme voľby v priebehu štyroch rokov

Radev, ktorý tieto protesty podporoval, minulý týždeň oznámil, že po tom, ako sa stranám ani na tretí raz nepodarilo zostaviť novú vládu, sa uskutočnia predčasné parlamentné voľby. Pôjde tak už o ôsme voľby v krajine v priebehu štyroch rokov. Očakávajú sa v najbližších mesiacoch. Vymenovanie úradníckej vlády zo zoznamu vysokých štátnych úradníkov, ktorá bude krajinu spravovať až do vytvorenia riadneho kabinetu po voľbách, a stanovenie termínu volieb patrí medzi povinnosti prezidenta.

Bývalý veliteľ bulharských vzdušných síl musel počas svojho mandátu opakovane menovať dočasné vlády, čím si zvýšil svoj profil a vlastné politické ambície, uvádzajú analytici a západní diplomati.

Účasť v parlamentných voľbách?

Špekuluje sa, že Radev sa môže zúčastniť na parlamentných voľbách, keďže vyhlásil, že chce „zjednotiť všetkých“ v boji proti korupcii, konštatujú svetové agentúry.

Šesťdesiatdvaročný Radev povedal, že je odhodlaný bojovať za „budúcnosť“ Bulharska. Dodal tiež, že za chudobu, protesty a nedôveru v inštitúcie v krajine môže „škodlivý model správy vecí verejných“.

Prvá rezignácia prezidenta

Jeho rezignácia je vôbec prvou rezignáciou hlavy štátu v postkomunistickej histórii Bulharska. Do funkcie prezidenta bol prvýkrát zvolený v roku 2016. Počas masových protikorupčných protestov v roku 2020 vyjadril silnú podporu demonštrantom. V roku 2021 si zabezpečil druhé päťročné funkčné obdobie, keď v druhom kole získal takmer 67 percent hlasov.

Ako prezident vyjadril nesúhlas s vyslaním vojenskej pomoci na vojnou zmietanú Ukrajinu, píše AFP.

X X X
TOP výroky Trumpa v Davose: Nevďační Dáni, Európa na nepoznanie, krásny kus ľadu. Trump perlil i šokovalAmerický prezident Donald Trump vystúpil na Svetovom ekonomickom fóre vo švajčiarskom Davose. Vo vyše hodinovom prejave hovoril o Európe, NATO, vojne na Ukrajine, ekonomike a tiež o v súčasnosti ostro sledovanom Grónsku, ktoré sa USA snažia získať. Trump v prejave pokarhal kanadského premiéra i Dánsko, spomenul aj Venezuelu. Prečítajte si výber prejavov šéfa Bieleho domu v Davose.

Trump o Európe a svojich rodičoch

Niektoré miesta v Európe sú na nepoznanie. A to nemyslím pozitívne, je to naopak v negatívnom zmysle. Európu milujem a chcem vidieť, že sa Európe darí. Nemieri ale správnym smerom.

Americký prezident Donald Trump počas prejavu v Davose, 21. januára 2026

Moja matka bola „stopercentná Škótka“ a otec, ktorý sa už narodil v USA, bol po rodičoch „stopercentný Nemec“.

X X X

Trump pozýva pápeža na rokovania o mieri. Tichá reakcia Vatikánu budí otázky o ďalšom postupe 

Pápež Lev XIV. zvažuje, či sa pripojí k Rade mieru predsedanej americkým prezidentom Trumpom, ktorej úlohou je dohliadať na obnovu Gazy. Pozvanie už prijali viaceré krajiny vrátane Izraela a Argentíny.

Pápež Lev XIV. dostal pozvánku pripojiť sa k tzv. Rade mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa, uviedol v stredu vatikánsky štátny sekretár Pietro Parolin, píše TASR podľa správ agentúr AFP a Reuters.

• Pápež Lev XIV. dostal pozvánku do Rady mieru.
• Vatikán ešte neoznámil, či sa k rade pripojí.
• Do Rady mieru bolo pozvaných asi 60 krajín.

„Pápež dostal pozvánku a zvažujeme, čo urobiť,“ povedal Parolin novinárom. „Myslím si, že je to niečo, čo si vyžaduje trochu času na zváženie, než prídeme s odpoveďou,“ dodal.

Pozvánky pre viaceré krajiny

Tlačové oddelenie Vatikánu bezprostredne nereagovalo na žiadosť o komentár k Parolinovým vyjadreniam, uvádza Reuters.

Pozvánky do Rady mieru dostalo približne 60 krajín. Dosiaľ ich prijali napríklad Maďarsko, Izrael alebo Argentína. Pozvané bolo aj Rusko, Európska komisia či Saudská Arábia.

Mandát pre Radu mieru

Podľa Trumpovho plánu pre Gazu má Rada mieru fungovať ako medzinárodný dozorný orgán nad prechodnou palestínskou správou Pásma Gazy počas povojnovej obnovy. Existujú však náznaky, že americká vláda chce výrazne rozšíriť mandát rady aj na oblasti mimo palestínskeho územia.

X X X

Viacero krajín vrátane Saudskej Arábie a Egypta prijalo miesto v Rade mieru pod vedením Trumpa 

Do Trumpovej Rady mieru, určenej na obnovu pásma Gazy, prijalo pozvanie viacero arabských krajín a aj iné štáty. Účasť odmietli významné európske krajiny ako Británia či Francúzsko.

Saudská Arábia, Egypt, Indonézia, Jordánsko, Katar, Pakistan, Spojené arabské emiráty a Turecko prijali pozvanie do tzv. Rady mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa. V stredu to oznámilo saudskoarabské ministerstvo zahraničných vecí, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

• Saudská Arábia a ďalšie krajiny vstúpili do Trumpovej Rady mieru.
• Rada bude dohliadať na obnovu pásma Gazy po vojne.
• Do Rady pozvali šesťdesiat krajín, niektoré pozvanie odmietli.

Rezort diplomacie oznámil „spoločné rozhodnutie“ ministrov zahraničných vecí spomínaných krajín pripojiť sa k orgánu, ktorému bude predsedať Trump, a vyjadrili podporu jeho mierovým snahám vo vojne v Pásme Gazy.

Rola Rady mieru

Podľa Trumpovho mierového plánu pre Pásmo Gazy má Rada mieru fungovať ako medzinárodný dozorný orgán nad prechodnou palestínskou správou tejto enklávy počas povojnovej obnovy. Existujú však náznaky, že americká vláda chce výrazne rozšíriť mandát rady aj na oblasti mimo palestínskeho územia.

Pozvánky do Rady mieru dostalo približne 60 krajín. Americká agentúra AP informuje, že pozvanie na členstvo v rade dosiaľ prijali: Argentína, Arménsko, Azerbajdžan, Bahrajn, Bielorusko, Egypt, Indonézia, Jordánsko, Katar, Kazachstan, Kosovo, Maďarsko, Maroko, Pakistan, Saudská Arábia, Spojené arabské emiráty, Turecko, Uzbekistan, Vietnam. V stredu kancelária izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila, že i on pozvanie prijal.

Odmietnutia a nejasné stanoviská

Naopak, členstvo odmietli Británia, Francúzsko, Nórsko, Slovinsko a Švédsko.

Pozvanými krajinami, ktoré sa k členstvu zatiaľ nezaviazali, sú: Čína, Chorvátsko, Nemecko, Taliansko, Paraguaj, Rusko, Singapur a Ukrajina.

Pozvanie dostala aj predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová či pápež Lev XIV.

Výkonná rada pod vedením Trumpa

AFP informuje, že výkonnú radu bude viesť Trump a tvoriť ju bude sedem členov: americký minister zahraničných vecí Marco Rubio, Trumpov osobitný vyslanec Steve Witkoff, zať amerického prezidenta Jared Kushner, bývalý premiér Británie Tony Blair, americký podnikateľ Marc Rowan, riaditeľ Svetovej banky Ajay Banga a Trumpov poradca pre národnú bezpečnosť Robert Gabriel.

X X X

Viacero krajín vrátane Saudskej Arábie a Egypta prijalo miesto v Rade mieru pod vedením Trumpa

Do Trumpovej Rady mieru, určenej na obnovu pásma Gazy, prijalo pozvanie viacero arabských krajín a aj iné štáty. Účasť odmietli významné európske krajiny ako Británia či Francúzsko.

Saudská Arábia, Egypt, Indonézia, Jordánsko, Katar, Pakistan, Spojené arabské emiráty a Turecko prijali pozvanie do tzv. Rady mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa. V stredu to oznámilo saudskoarabské ministerstvo zahraničných vecí, informuje TASR podľa správy agentúry AFP.

• Saudská Arábia a ďalšie krajiny vstúpili do Trumpovej Rady mieru.
• Rada bude dohliadať na obnovu pásma Gazy po vojne.
• Do Rady pozvali šesťdesiat krajín, niektoré pozvanie odmietli.

Rezort diplomacie oznámil „spoločné rozhodnutie“ ministrov zahraničných vecí spomínaných krajín pripojiť sa k orgánu, ktorému bude predsedať Trump, a vyjadrili podporu jeho mierovým snahám vo vojne v Pásme Gazy.

Rola Rady mieru

Podľa Trumpovho mierového plánu pre Pásmo Gazy má Rada mieru fungovať ako medzinárodný dozorný orgán nad prechodnou palestínskou správou tejto enklávy počas povojnovej obnovy. Existujú však náznaky, že americká vláda chce výrazne rozšíriť mandát rady aj na oblasti mimo palestínskeho územia.

Pozvánky do Rady mieru dostalo približne 60 krajín. Americká agentúra AP informuje, že pozvanie na členstvo v rade dosiaľ prijali: Argentína, Arménsko, Azerbajdžan, Bahrajn, Bielorusko, Egypt, Indonézia, Jordánsko, Katar, Kazachstan, Kosovo, Maďarsko, Maroko, Pakistan, Saudská Arábia, Spojené arabské emiráty, Turecko, Uzbekistan, Vietnam. V stredu kancelária izraelského premiéra Benjamina Netanjahua oznámila, že i on pozvanie prijal.

Odmietnutia a nejasné stanoviská

Naopak, členstvo odmietli Británia, Francúzsko, Nórsko, Slovinsko a Švédsko.

Pozvanými krajinami, ktoré sa k členstvu zatiaľ nezaviazali, sú: Čína, Chorvátsko, Nemecko, Taliansko, Paraguaj, Rusko, Singapur a Ukrajina.

Pozvanie dostala aj predsedníčka Európskej komisie (EK) Ursula von der Leyenová či pápež Lev XIV.

Výkonná rada pod vedením Trumpa

AFP informuje, že výkonnú radu bude viesť Trump a tvoriť ju bude sedem členov: americký minister zahraničných vecí Marco Rubio, Trumpov osobitný vyslanec Steve Witkoff, zať amerického prezidenta Jared Kushner, bývalý premiér Británie Tony Blair, americký podnikateľ Marc Rowan, riaditeľ Svetovej banky Ajay Banga a Trumpov poradca pre národnú bezpečnosť Robert Gabriel.

X XX

Tlak na USA? V Budapešti sa hovorilo aj o bojkote

Majstrovstvá sveta vo futbale 2026, ktoré chceli byť oslavou globálnej jednoty a najväčším turnajom v histórii FIFA, sa čoraz výraznejšie dostávajú do tieňa geopolitickej krízy. Takej, ktorá nemá v moderných dejinách futbalu obdobu.

Donald Trump pred žrebom MS vo futbale 2026.

Záujem Spojených štátov o Grónsko – autonómne územie Dánskeho kráľovstva – a čoraz ostrejšia rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa, spustili v zákulisí európskeho futbalu vážne diskusie. Napríklad aj o tom, či sa šport opäť neocitol v bode, keď už nemôže predstierať apolitickosť.

Podľa informácií denníka The Guardian patrili možné dôsledky grónskej krízy pre blížiaci sa svetový šampionát medzi témy, ktoré sa neformálne rozoberali aj v pondelok v Budapešti.

Približne dvadsiatka šéfov európskych federácií tam zdieľala obavy, že ak by Trump svoje hrozby eskaloval – vrátane možnosti vojenského zásahu – Európa by mohla byť postavená pred nutnosť jednotnej reakcie. Nie politickej v úzkom slova zmysle, ale reakcie, v ktorej by sa futbal stal nástrojom tlaku.

Zlomový moment

Futbalové orgány sa zatiaľ zdržiavajú oficiálnych verejných vyhlásení. Situácia sa mení zo dňa na deň a každý krok by mohol mať ďalekosiahle dôsledky. Napätie však rastie aj preto, že USA budú hostiť 78 zo 104 zápasov majstrovstiev sveta v júni a júli 2026. Vrátane veľkého finále.

Turnaj je navyše finančne najlukratívnejší v dejinách FIFA a jeho hladký priebeh je kľúčový pre celý ekosystém svetového futbalu.

Trump: Grónsko musíme mať. Bude to zaujímavý Davos

Napriek tomu v zákulisí zaznievajú už aj tvrdšie hlasy. Niektorí vysokopostavení funkcionári sa vraj zhodujú, že prípadná vojenská agresia proti Grónsku by predstavovala zlomový moment – bod, za ktorým by už nebolo možné pokračovať bez zásadnej reakcie.

V takom prípade by sa podľa nich otvorila otázka bojkotu pod vedením UEFA.

FIFA, ktorej vedenie si v posledných rokoch vybudovalo mimoriadne úzke vzťahy s Trumpovým okolím, zatiaľ považuje takýto scenár za nepravdepodobný. No ani v Zürichu neprehliadajú, že verejný a politický tlak silnie.

V Nemecku sa o bojkote otvorene hovorí aj v politických kruhoch. Zahraničnopolitický hovorca CDU Jürgen Hardt označil neúčasť na šampionáte za „krajné riešenie“, ktoré by mohlo prinútiť amerického prezidenta „prísť k rozumu“.

Pripomenul pritom, že Trump opakovane zdôrazňuje, aký význam pre neho majú majstrovstvá sveta. Práve to z nich robí jeden z možných nástrojov nátlaku. Prieskumy verejnej mienky v Nemecku tiež ukazujú, že takmer polovica obyvateľov by v prípade anexie Grónska podporila bojkot turnaja. 

Podobné nálady sa objavujú aj inde. V Holandsku získala petícia vyzývajúca na bojkot desaťtisíce podpisov, v Spojenom kráľovstve zas skupina poslancov zo štyroch politických strán oficiálne vyzvala medzinárodné športové organizácie, aby zvážili vylúčenie USA z významných súťaží.

Britský premiér Keir Starmer medzitým označil Trumpove hrozby zavedenia ciel voči európskym spojencom za „úplne nesprávne“.

Irán, Brazília a iní

Zatiaľ však neexistuje žiadny konkrétny plán ani konsenzus. Väčšina futbalových federácií otvorene priznáva, že sa bude riadiť postojmi vlastných vlád.

Zároveň však v zákulisí rastie presvedčenie, že ak by sa niektorá z veľkých futbalových krajín – Nemecko, Francúzsko či Anglicko – postavila proti účasti na turnaji, ostatné by ju pravdepodobne nasledovali.

Aj preto sa očakáva, že diskusie budú pokračovať, vrátane formálneho zasadnutia výkonného výboru UEFA v Bruseli.

Osobitnú rovinu celej kríze dodáva osoba prezidenta FIFA Gianniho Infantina. Mnohí funkcionári sa navyše pýtajú, čo si tento Talian v skutočnosti myslí a akú stratégiu zvolí. Otázniky visia aj nad jeho otvorene blízkym vzťahom s Trumpom. 

Symbolickým momentom sa stala aj tzv. „FIFA Peace Prize“, ktorú Infantino udelil Trumpovi za jeho údajné mierové aktivity. Ocenenie, ktoré malo reprezentovať športovú diplomaciu, dnes pôsobí ako fatálne bremeno.

V samotnej FIFA sa podľa informácií z prostredia federácie objavujú rozpaky nad týmto ocenením, ktoré hneď pri svojej premiére získalo takmer ironický význam v kontexte Trumpovej rétoriky o Grónsku a vojenských hrozbách.

Podľa Daily Mail spravilo z Infantina „jednu z najabsurdnejších a najvysmievavejších postáv svetového športu“.

Vedenie FIFA sa však bráni a tvrdí, že si za ocenením stojí.

Do celej situácie vstupuje aj otázka cestovania a víz. Trumpova administratíva v posledných mesiacoch zaviedla alebo rozšírila obmedzenia pre občanov desiatok krajín vrátane účastníkov majstrovstiev sveta.

Hoci americké ministerstvo zahraničných vecí ubezpečuje, že športovcov, fanúšikov a médiá sa zákaz netýka, neistota pretrváva. 

Okrem toho sa Trumpove hrozby objavili aj voči Mexiku, od represívneho ekonomického nátlaku až po návrhy na jednostrannú vojenskú akciu, ktoré znepokojujúco súvisia aj s jeho úlohou ako spoluorganizátora turnaja.

Povráva sa aj o útoku na Irán, ktorý by mal 16. júna v Los Angeles začať majstrovstvá sveta proti Novému Zélandu. V Grónsku sú francúzske jednotky, kam tiež Nemecko vyslalo vojenskú prieskumnú misiu a Británia sa zúčastnila na spoločnom cvičení.

„A Brazília hrá 24. júna v Miami proti Škótsku. Budú v akcii aj podráždení agenti ICE, ktorí budú hľadať Brazílčanov, ktorých by mohli zadržať a deportovať, a pridajú sa tak k rekordným 2 500 ľuďom tejto národnosti, ktorí boli v minulom roku deportovaní z USA? Vzhľadom na udalosti v Minneapolise to nie je lákavá vyhliadka,“ píšu Briti.

Sponzori a obchodní partneri turnaja vraj už teraz zvažujú riziká, ktoré by pred pár rokmi boli nepredstaviteľné.

Zatiaľ ide len o hru

>Grónsko samotné zostáva futbalovo izolované. Nie je členom žiadnej konfederácie, keďže zmena stanov UEFA v roku 2013 znemožnila prijímanie nezávislých regiónov a CONCACAF jeho žiadosť o členstvo zamietla. 

Hoci by symbolické prijatie Grónska do UEFA predstavovalo silný politický signál, momentálne naň neexistuje vôľa.

Futbal tak stojí na prahu rozhodnutia, aké sa zvyčajne snaží odkladať. V minulosti sa FIFA bránila politickým konfliktom s argumentom, že šport má spájať, nie rozdeľovať.

Tentoraz sú však majstrovstvá sveta centrálnym bodom geopolitického tlaku. Ak by sa situácia vyostrila, precedens zákazu Ruska by jej nenechal veľký manévrovací priestor.

Zatiaľ však všetci len čakajú. A dúfajú. Najviac možno samotný Gianni Infantino, muž, ktorý priviedol svetový šampionát do Spojených štátov a ktorý teraz čelí najväčšej skúške svojho prezidentovania.

Svet sa pozerá. Čaká, čo sa bude diať. Hrozba bojkotu je v tejto chvíli malá. Futbal sa zatiaľ môže tváriť, že ide len o hru…

X X X

Šéf NATO reagoval na Trumpov škandalózny výrok: Európa by po aktivácii článku 5 dorazila na pomoc

Generálny tajomník NATO Mark Rutte v utorok odmietol tvrdenia amerického prezidenta Donalda Trumpa, že európski spojenci by nemuseli prísť Spojeným štátom na pomoc v prípade aktivovania článku 5 Severoatlantickej zmluvy. Zároveň vyhlásil, že napätie okolo Grónska si vyžaduje citlivé a premyslené diplomatické riešenie.

„Včera večer na tlačovej konferencii povedal, že pochybuje, či by Európania prišli na pomoc, ak by bol aktivovaný článok päť. Ja mu hovorím: áno, prišli by,“ povedal Rutte na Svetovom ekonomickom fóre v Davose. „Nemám žiadne pochybnosti, že Spojené štáty by prišli na pomoc Európe – a my by sme prišli na pomoc Spojeným štátom,“ dodal.

Trump: Grónsko musíme mať. Bude to zaujímavý Davos

Rutte reagoval na Trumpove vyjadrenia v čase, keď americký prezident smeruje do Davosu a opakovane presadzuje nároky USA na Grónsko, autonómne územie Dánska, ktoré je členským štátom NATO.

Pokiaľ ide o tento spor, šéf Aliancie sa vyhol priamemu hodnoteniu Trumpových ambícií, no zdôraznil potrebu dialógu. „Vidím, že v tejto chvíli existujú isté napätia, o tom niet pochýb. Nebudem ich komentovať, ale môžem vás uistiť, že jediným spôsobom, ako sa s nimi napokon vyrovnať, je premyslená diplomacia,“ uviedol.

Lagardeová: USA sa na spojenca správajú veľmi zvláštne

Spojené štáty sa na spojenca „správajú veľmi zvláštne“, vyhlásila v stredu prezidentka Európskej centrálnej banky (ECB) Christine Lagardeová v čase, keď americký prezident Donald Trump stupňuje svoju kampaň za získanie Grónska od Dánska, ktoré je členom Organizácie Severoatlantickej zmluvy (NATO).

V rozhovore pre francúzske rádio RTL počas Svetového ekonomického fóra v Davose na otázku, či sú USA pre EÚ spojenec alebo protivník, Lagardeová odpovedala: „Správajú sa veľmi zvláštne na spojencov.“

„Keď ste spojencami v rámci Severoatlantickej zmluvy, keď ste spojencami celé desaťročia a ste súčasťou spoločnej histórie, vyhrážať sa zabratím územia, ktoré zjavne nie je na predaj – ako Grónsko – a mávať clami či inými obmedzeniami medzinárodného obchodu, to naozaj nie je správanie spojenca,“ povedala.

Americký zásah v Grónsku by bol katastrofa, koniec sveta, varoval Tusk

X X X

Lagardeová dodala, že bude veľmi pozorne sledovať Trumpov prejav, ktorý v Davose prednesie.

„Keď prezident Trump popoludní v Davose objasní svoju pozíciu, umožní to Európanom rozhodnúť sa, čo urobia spoločne,“ uviedla. Doplnila, že pre ňu sú zásadné jednota a odhodlanie.

Neskôr počas panelovej diskusie v Davose šéfka ECB varovala, že ďalšia fragmentácia globálnej ekonomiky by mohla poškodiť podnikanie, najmä v prípade veľkých hráčov v oblasti umelej inteligencie. Ak sa podľa nej opýtate veľkých investorov do AI, čo potrebujú, „povedia prístup k čo najväčším dátam“.

„To by bolo vážne ohrozené, ak by sme pre rozdielne zákony o ochrane súkromia a pre rastúce protekcionistické bariéry, ktoré by bránili rastu týchto investícií, mali obmedzený prístup k dátam,“ dodala.

Trumpove vyhlásenia o Grónsku vyvolali ostré reakcie v Európe a obavy z narušenia transatlantických vzťahov. Viacerí európski lídri v Davose v uplynulých dňoch zdôraznili, že rešpektovanie územnej suverenity spojencov je základným princípom Severoatlantickej aliancie.

X X X

Dcéra vojaka sa nezaprie. Takto ‚do ksichtu‘ to Sabalenkovej a Rusom ešte nikto nepovedal. Ukrajinka pokračovala

Hurhaj okolo ukrajinskej tenistky Oleksandry Olijnykovej pokračoval počas 114. majstrovstiev Austrálie aj po jej vyradení v 1. kole obhajkyňou titulu Madison Keysovou z USA

Oleksandra Olyniková: Od roku 2022 je tenis až na druhom mieste.

Viaceré svetové i slovenské médiá vrátane Športwebu priniesli informácie o jej militantných vyjadreniach, že „si dáva na raňajky ruské bábätká” a želá si, „aby čo najviac Rusov išlo do pekla” a ľutovala, že ich nemôže zabíjať sama.

Rovnako je známe, že Olijnykovej otec Denis, ktorého kedysi vyšetrovali pre nelegálne používanie futbalového loga Euro 2012 na jeho tričkách, bojuje dnes na fronte ako vojak.

Žiada vylúčenie Sabalenkovej

Vtedy pred takmer 15 rokmi, keď už mal ísť za podvody za mreže, ušla rodina do Chorvátska a Olijnyková tvrdí, že tam bola politickým utečencom, hoci sa písal rok 2011. Nevrátili sa ani po puči roku 2014.

Oleksandra sa stala Chorvátkou, hrala za cudzie farby a k ukrajinskému občianstvu sa vrátila až so začiatkom ruskej vojenskej invázie.

Dominika Cibulková po prvom turnaji: A to mi za to budú platiť? Čo povedala o hejte, chudnutí, luxuse, panických atakoch pred Let’s Dance a o podpore prezidenta?

Keďže nie o všetkom smela hovoriť na tlačovke po prehre s Keysovou, novinári sa od nej dozvedeli podrobnosti mimo dvorcov. Organizátori turnaja totiž nedovoľujú politikárčiť na pôde športu a odmietli sa ďalej k tomu vyjadrovať.

Obzvlášť domáci austrálski a americkí novinári chceli vedieť viac. Známy blogger Ben Rothenberg s Olijnykovou dokonca urobil rozhovor s názvom Žena na misii a redaktor denníka The Age Michael Gleeson dal titulok UKrajinka žiada vylúčenie svetovej jednotky.

Olijnyková veľmi otvorene vyhlásila, že jej cieľom nie sú rebríčky, ani veľké úspechy a víťazstvá, ale jej cieľom je, aby sa dostala na veľké dvorce, aby mohla šíriť posolstvo o vojnových utrpeniach, získať silnú podporu, a potom finančnú pomoc poslať na front otcovi, ktorý bojuje v ukrajinskej armáde (412. oddelená brigáda bezpilotných systémov NEMESIS).

„Potrebujeme peniaze, potrebujeme sa ozvať a na každom turnaji pripomínať útrapy vojny a využiť príležitosť na veľkých podujatiach a veľkých dvorcoch, aby sme sa ozvali.“

Oleksandra Olyniková sa po prvýkrát v kariére dostala do elitnej stovky svetového rebríčka.

Kde sledoval otec zápas?

Oleksandra začala hrať a trénovať intenzívnejšie od vlaňajška, keď bola až na 286. mieste rebríčka a vďaka trom titulom na menších podujatiach poskočila na súčasné 90., dostala sa do hlavnej dvojhry Australian Open a dokonca vyzvala obhajkyňu prvenstva z USA.

Ich súboj dali do arény Roda Lavera, a okamžite upútala pozornosť. Nielenže prišla celá potetovaná, ale rýchlo viedla 4:0. Keysová mala čo robiť, aby proti neštandardne hrajúcej súperke otočila skóre, ale Oleksandra dosiahla svoje.

Splnila misiu – šírila správy o Ukrajine a zarobila najvyššiu čiastku v živote 150-tisíc austrálskych dolárov, ktoré posiela brigáde dronov na front.

„Tetovanie s kvetinkami na tvári je len dočasné, chcela som ho priniesť na zápas, aby som sa vynímala. Videla som ho niekde vo vitríne v New Yorku, tak sa mi zapáčilo.

O víťazstvá mi nejde, som vďačná za túto skúsenosť na najväčšom dvorci a škoda, že tu nemohol byť môj otec, ktorý ma celú kariéru viedol. Stretnutie sledoval naživo v televízii a hneď mi textoval do Melbournu a blahoželal,“ povedala Olijnyková.

Škoda, že nevysvetlila, ako sa jej otcovi podarilo na fronte sledovať priamy prenos z Austrálie, keď predtým spomínala, že tam už nemajú prúd, vodu a kúrenie.

Vyhlásila, že sa na turnaj ako jediná Ukrajinka pripravovala a trénovala doma v Kyjeve a na ulici oproti jej bytu zasiahol ruský dron jeden z domov, pričom sa aj jej byt triasol.

Svitolinová podporila, Medvedev a Rubľov nekomentovali

Keď trénuje, často počuje výbuchy a bolo by vraj potrebné, aby sa o tejto vojne hovorilo aj na februárových ZOH v Taliansku.

Usporiadateľov Australian Open vyzvala, aby zakázali účasť ruským a bieloruským tenistom, lebo sú „priamo vinní a zodpovední za to, čo sa deje jej krajanom“. 

„Sabalenková podpísala list na podporu bieloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka roku 2020, keď vyhral voľby a čelil protestom, hoci ten pomáha ruskej invázii,“ povedala Kyjevčanka.

Sabalenková niekoľkokrát odmietla tieto tvrdenia a rezolútne odvetila: „Nepodporujem vojnu, nepodporujem Lukašenka.“ Včera po postupe do 3. kola turnaja Sabalenková pridala: „Som tu na tenise, je to tenisové podujatie a o tomto som už hovorila viackrát. Nechcem tu miešať politiku.“

Jelina Svitolinová, posledná ukrajinská tenistka v pavúku, podporila svoju krajanku: „Vojna už trvá skoro štyri roky. Hovoríme o nej často. Pre mňa to už nie je téma a jasno v tom urobili v ATP aj WTA.

Jediné, čo môžeme urobiť, ísť na dvorec, hrať za Ukrajinu, snažiť sa vyhrať a takto reprezentovať našu vlasť. Môžeme aj dvihnúť hlas a získať pozornosť a podporu, aby sa nezabudlo, aby sme stále pomáhali svojej krajine.“

Obaja nasadení ruskí hráči Andrej Rubľov i Daniil Medvedev sa vzácne zhodli: „Uznávam, že mimo dvorcov má každý nárok na svoj názor. Ak je toto jej názor, nikto jej ho neberie, ale nebudem sa k tomu vyjadrovať.“

X X X

Trumpov prejav očami analytika: Rozdelil Západ. RuVystúpenie Donalda Trumpa na Svetovom ekonomickom fóre v Davose podľa analytika Jozefa Hrabinu naplno odhalilo prehlbujúcu sa priepasť medzi USA a Európou. Prezidentov prejav, ktorý výrazne pretiahol plánovaný čas, potvrdil jeho špecifický štýl: neštruktúrované vyzdvihovanie vlastných úspechov a vyžadovanie vďačnosti od spojenc

Trump sa podľa analytika snažil vykresliť Spojené štáty pod svojím vedením ako prosperujúceho lídra, zatiaľ čo Európu prezentoval ako spiatočnícky región, ktorý Spojené štáty len brzdí.

Hrabina v ta3 upozorňuje na rozpor v Trumpovej rétorike. Hoci prezident hovorí o ekonomickom rozkvete, jeho opisy domácej situácie (dlhy, spoločenské napätie, kríza inštitúcií) v skutočnosti potvrdzujú, že USA čelia hlbokým vnútorným problémom, ktoré sa Trump snaží prekryť rolou „mesiáša“.

Najzásadnejší spor nastal v pohľade na vojnu na Ukrajine. Európski predstavitelia sa postavili do jasnej opozície voči Trumpovmu plánu na okamžité ukončenie konfliktu, čo analytik považuje za najväčší diplomatický konflikt od začiatku jeho súčasného funkčného obdobia.

USA už odmietajú plniť rolu garanta európskej bezpečnosti, ktorú vnímajú ako bremeno. Podľa Hrabinu Európa dlhodobo zanedbávala vlastnú obranu a hoci sa o „strategickej autonómii“ hovorí roky, k reálnym činom zatiaľ neprišlo.

X XX

Mrazy vytlačili ceny plynu nahor. Zásobníky sa vyprázdňujú, Slovensko patrí k najzraniteľnejším v EÚ

Európske trhy s plynom zažívajú prudký obrat. Po miernom začiatku zimy prišli mrazy a geopolitické napätie, výsledkom je skokový rast cien komodity.

Cena zemného plynu za posledné dva týždne stúpla o viac ako 30 percent, keď sa na holandskom virtuálnom uzli TTF včera predával plyn s dodaním v nasledujúcom mesiaci za 36,56 eura za megawatthodinu. V predchádzajúcom týždni bola cena plynu ešte hlboko pod 30 eurami a 9. januára dosiahla 28,374 eura/MWh.

Pohyby v cene komodity boli čiastočne spôsobené poklesom teplôt a geopolitickým napätím, okrem iného aj v súvislosti s Iránom a Grónskom, informovala agentúra Bloomberg. Začiatkom zimy totiž v Európe panovalo silné presvedčenie, že kontinent bude mať dostatok plynu na zvládnutie sezóny vďaka miernym teplotám, silnému dovozu a množstvu uskladneného plynu. Hedžové fondy dokonca stavili proti cenám plynu a predávali svoje futures kontrakty, aby ich neskôr spätne odkúpili za nižšiu cenu. 

Ceny však minulý týždeň náhle prudko stúpli po neočakávanom poklese teplôt a hrozbe amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalením ciel na západných spojencov, ktorí nesúhlasili s jeho plánmi na prevzatie Grónska. Tento nárast cien zosilnili obchodníci, ktorí v snahe obmedziť svoje straty rýchlo odkúpili predané futures kontrakty, čím zvýšili dopyt.

„Nálada sa úplne zmenila – dalo by sa to nazvať dokonalou búrkou,“ zhodnotil situáciu Arne Lohmann Rasmussen, hlavný analytik spoločnosti Global Risk Management.

Cenu plynu ovplyvňujú aj postupne klesajúce zásoby v podzemných zásobníkoch krajín Európskej únie. Tie podľa údajov Gas Infrastructure Europe klesli na 50,36 percenta, čo je výrazne menej ako päťročný priemer 65 percent. Slovensko približne kopíruje tieto údaje, nakoľko domáce zásobníky boli k tomuto dátumu naplnené na 50,45 percenta. 

Slovensko okrem toho patri ku vnútrozemským krajinám EÚ a najviac sa spolieha na potrubný plyn z Ruska. Preto sa nám darí plniť zásobníky najpomalšie, upozorňoval ešte vlani hlavný ekonóm ČSOB Marek Gábriš. „Krajiny, ktoré diverzifikovali dovozné trasy a zdroje, sú už teraz v napĺňaní na tom lepšie. Na výraznú závislosť od ruských energonosičov nás upozorňujú opakovane aj ratingové agentúry. A to predovšetkým ako na riziko pre naše hospodárstvo,“ povedal analytik.

X XX

Trump napoly cúvol: Dánsko vníma pozitívne výrok o nevyužití sily ohľadne Grónska. Dánsky minister zahraničných vecí Lars Lökke Rasmussen v stredu označil výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, že sa chce vyhnúť použitiu vojenskej sily v spore o Grónsko, za „pozitívny znak“. Zároveň však zdôraznil, že šéf Bieleho domu neupustil od svojich hrozieb obsadiť tento arktický ostrov, ktorý je autonómnym územím Dánska. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Rozhovor s americkým prezidentom Donaldom Trumpom, ktorý viedol Børge Brende, prezident a CEO World Economic Forum. / Zdroj: ta3

„Po tomto prejave je celkom jasné, že prezidentove ambície zostávajú nedotknuté,“ povedal novinárom v Kodani minister zahraničných vecí Dánska s odkazom na Trumpov stredajší prejav na Svetovom ekonomickom fóre (WEF) v Davose

„Samozrejme, že je samo o sebe pozitívne, čo prezident povedal o armáde, ale problém to nevyrieši,“ podotkol Rasmussen.

Analytik Hrabina o Trumpovom prejave v Davose

Trump v stredu v prejave na Svetovom ekonomickom fóre vyhlásil, že len Spojené štáty dokážu zaručiť bezpečnosť Grónska. USA sú podľa jeho slov omnoho väčšou veľmocou, než „si ľudia vôbec dokážu predstaviť.“ Tvrdí, že na získanie Grónska nechce použiť a ani nepoužije silu. Grónsko opísal ako rozľahlé, takmer úplne neobývané a nerozvinuté územie ležiace na kľúčovej strategickej pozícii medzi USA, Ruskom a Čínou.

Šéf Bieleho domu opakovane hrozí zabratím Grónska, pričom tvrdí, že Dánsko nie je schopné primerane zaistiť bezpečnosť svojho autonómneho územia a v jeho okolí, kde sa podľa neho angažuje Čína a Rusko. Dánsko a jeho európski spojenci Trumpove kroky odmietajú, zatiaľ čo grónsky premiér Jens-Frederik Nielsen zdôraznil, že Grónsko sa k USA nechce pripojiť.

X XX

Ide mu po krku. SFZ krachuje, do výsledkov kontroly peniaze nedostane. Kováčik musí vyvodiť zodpovednosť, vraví minister

Spor medzi ministrom športu a šéfom Slovenského futbalového zväzu nabral na obrátkach. Rudolf Huliak otvorene spochybňuje, či je Ján Kováčik schopný viesť SFZ, ktorý je podľa neho na pokraji krachu. Na peniaze od ministerstva sa môže zväz tešiť až po avizovanej hĺbkovej kontrole.

Spor medzi ministrom Huliakom a šéfom SZS Kováčikom sa vyostruje.

Minister športu Rudolf Huliak tvrdí, že Slovenský futbalový zväz pod vedením Jána Kováčika krachuje. Zastavili aj peniaze z Tiposu pre kluby 3. ligy.

Po tom, ako unikla nahrávka s hlasom ministra, na ktorej kritizuje Kováčika a jeho hospodárenie na zväze, Kováčik reagoval slovami o klamstve a osobnej vendete zo strany Huliaka.

Šéf slovenského cestovného ruchu a športu poprel tvrdenie zväzu o tom, že ministerstvo sa snaží zasahovať do jeho chodu.

„Rezort sa stará o zlé hospodárenie všetkých našich verejných financií, ktoré končia v slovenskom futbale. Tento rok má náš futbal dostať iba na základe Zákona o športe takmer 14 miliónov eur. 

Ako minister mám za tieto finančné prostriedky politickú zodpovednosť a chcem vedieť, kde a ako budú použité.

Dlhodobá finančná disponibilita, ktorú pán Kováčik ukázal, naznačuje, že nie je schopný šéfovať zväzu,“ povedal pre Šport24.sk. Dodal, že zväz je každý rok buď na nule alebo v strate.

Na SFZ prebieha hĺbková kontrola a minister športového rezortu uviedol, že až do jej ukončenia môže zväz na peniaze od štátu zabudnúť.

„Sme svedkami toho, že pán Kováčik nemá na výplaty. Počúvame to z každej strany. Žiaľ, je to realita.

Som zvedavý, ako sa z toho vykrúti, keď nebude môcť vyplatiť peniaze ani v januári,“ pokračoval Huliak, podľa ktorého by výsledky hĺbkovej kontroly na zväze mali byť známe koncom januára.

Huliak bude podľa svojich slov sledovať, akú sebareflexiu ukáže Kováčik po výsledkoch a či pristúpi k vyvodeniu osobnej zodpovednosti.

„Poviem to otvorene, Slovenský futbalový zväz krachuje. Musíme tomu urobiť rázny koniec. Je potrebné, aby to prevzal skúsený manažér.

Robíme všetko pre to, aby sme slovenskému futbalu dali šancu a zachránili ho,“ pokračoval Huliak, podľa ktorého je Kováčikovo nehospodárne nakladanie s verejnými financiami SFZ už teraz dôvodom na odobratie akreditácie zväzu.

X XX

Otec sa môže od hanby prepadnúť. Syn českej legendy kupčil so vstupenkami na šláger, naleteli desiatky ľudí

O synovi bývalého českého reprezentanta Patrika Gedeona sa roky šušká, že koketuje s drogami a vydal sa na zlé chodníčky. Teraz má na krku väčší problém – ako súčasť priekupníckej siete mal predávať falošné lístky na šláger ligy majstrov v Prahe. Údajne oklamal desiatky fanúšikov, jeho praktiky navyše natočil Youtuber

Za falošné lístky na stredajší zápas Ligy majstrov medzi Slaviou Praha a futbalovými superhviezdami z Barcelony minuli fanúšikovia už okolo desiatich miliónov českých korún.

Šéf predstavenstva Slavie Praha Jaroslav Tvrdík avizoval, že fanúšikovia s nepravými vstupenkami sa nemusia na futbalový sviatok v susednom Česku dostať a ostanú pred bránami. Nákup lístkov z iných okrem oficiálnych miest hrozí stratou nemalej sumy za bezcenný zdrap papiera.

„Radšej nás povzbudzujte z tepla svojej obývačky alebo s priateľmi v krčme, ako stáť pred bránami Edenu bez peňazí,“ varoval Tvrdík.

Ako dodal, lístky od priekupníkov boli zablokované a tie od podvodníkov nebudú fungovať. Oficiálnou cestou sa už zohnať nedajú, na slávnu Barcu bude vypredané.

Stratil som samého seba a bol som na dne. Bývalý futbalista Ján Ďurica o tom, ako mu najväčší pád ukázal novú životnú cestu

Niekoľko špekulantov sa na futbalový festival v Edene pripravovalo už dlhú dobu a často ponúkali falošné lístky dôverčivým fanúšikom, ktorí ich nedokázali včas rozpoznať. Ešte šokujúcejšie je odhalenie YouTubera RobStarka, ktorý upozornil na údajné nekalé praktiky Filipa Gedeona.

Syn bývalej opory Slavie, Mostu a Dukly Praha sa dostal do vážnych problémov. Český web Tn.cz, ktorý má „šokujúce videozábery“ so synom bývalého futbalistu k dispozícii, informuje, že Gedeon sa stal súčasťou bandy priekupníkov, ktorí ponúkali neplatné vstupenky na zápas „sešívaných“ proti Barcelone. Nachytať sa nechali desiatky ľudí, medzi nimi aj matka troch detí. 

Proces predaja falošných lístkov sa podarilo zdokumentovať Youtuberovi RobStarkovi, ktorý Gedeonov lístkový „biznis“ zachytil na skrytú kameru. „Pre Slaviu je to známa firma,“ zaznie vo videu.

„Asi 80 ľudí na zápas Slavie proti Bilbau v LM bolo od jedného priekupníka,“ podotkol riaditeľ strategickej komunikácie Slavie Jakub Splavec.

Vstupenky sa dali oficiálnou cestou kúpiť od 2 500 do 3 900 českých korún (zhruba od 102 do 160 eur).

Na českej verzii Bazošu je však záujem stále obrovský, niektorí ľudia pýtajú za jeden kus 15 000 českých korún. Iný predajca ponúkal štyri lístky s miestami vedľa seba za 50-tisíc.

X X X

Je to veľmi zlé. Po odstrihnutí od Ministerstva obrany nastalo chabé obdobie. Musí sa zmeniť to, čo robí najväčší problém

Tradičná značka je v hlbokej kríze. Hokejisti Trenčína vyhrali dva z posledných pätnástich zápasov. V tabuľke sa prepadli na predposlednú priečku. Horšie je na tom len nováčik z Prešova. Trenčania ťahajú sériu siedmich prehier v rade. Naposledy padli na domácom ľade so Slovanom po jednoznačnej prehre 1:6.

Branko Radivojevič ako dočasný tréner Dukly Trenčín.

Pohár trpezlivosti u fanúšikov už pretiekol, fanklub Dukly súboj s „belasými“ bojkotoval.

Bývalý odchovanec a jedna z legiend klubu Branko Radivojevič (45) zaskočil na dva zápasy v pozícii trénera, keď musel lodivod Otakar Vejvoda na mesiac opustiť tím z rodinných dôvodov.

Po návrate našiel skúsený Čech mužstvo, ktoré sa okrem mentálnej nepohody borí so zraneniami, na čo poukazuje aj vicemajster sveta.

„Je ich strašne veľa. Začalo to už v decembri, keď vypadol Filip Ahl pre natrhnutú pečeň. To je veľmi ťažké zranenie. Jeho absencia je pre Duklu citeľná, keďže ide o lídra prvej formácie,“ vraví.

Vnímate krízu Trenčína citlivejšie ako bývalý hráč, ktorý navyše v nedávnej dobe vypomáhal v klube aj na pozícii trénera?

Určite. Osobne si myslím, že práve zranenie Ahla bol veľký zlom v tíme. Narušila sa chémia, ktorá v prvom útoku fungovala skvele. Chalani, ktorí prišli počas sezóny, ich zatiaľ nedokázali zastúpiť.

Pribudli ďalšie zranenia a kopí sa to na seba. U chalanov vidím, že majú hlavy dole a ich psychika je veľmi zlá.

Generálny manažér Miroslav Šatan a hlavný tréner Vladimír Országh o nominácii na olympiádu: Veľa dobrých hráčov sme museli nechať doma

Vnímam to ako najväčší problém, ktorý Dukla momentálne má. Dôležité je, nastaviť myslenie hráčov tak, aby si začali opäť veriť.

Vedenie klubu sa snažilo tímu dodať impulz. Na prelome novembra a decembra prišiel tréner Vejvoda. Podarí sa mu mužstvo nakopnúť?

Ťažko povedať. V prvom rade je to stále o hráčoch. Som presvedčený o tom, že trénerský štáb robí maximum pre to, aby bol tím úspešný. Aj vinou spomínaných zranení majú náročné polepiť formácie.

Druhá vec je, že šancu dostanú chalani, ktorí pred tým príliš veľa nehrali. Musia sa ukázať a prebrať na seba zodpovednosť. Nemyslím si, že to dá zlomiť hokejovosťou.

Bude to viac o bojovnosti a snahe urvať víťazstvá na svoju stranu. V takýchto momentoch do toho musíte dať viac „škaredosti“ ako hokejovej krásy.

Je to o disciplíne, blokovaní striel a lepšom bránení. Chalanom chýba pohoda na hokejkách a toto je cesta, ktorá by mohla pomôcť.

Fanklub bojkotoval posledný zápas so Slovanom. Je z vášho pohľadu hnev trenčianskych fanúšikov oprávnený?

Vnímam hokejovú verejnosť a chápem, že ich frustrácia sa zväčšuje. Trenčínu sa dlhodobo nedarí dostať sa na vyššie priečky. 

Ani za môjho pôsobenia v klube to nebolo ideálne. Za posledných desať rokov mala Dukla asi jednu dobrú sezónu. To je veľmi málo.

Čo je z vášho pohľadu hlavná pričina?

Keď sa Trenčín pred štvrťstoročím odstrihol od Ministerstva obrany zažil celkovo možno päť vydarených rokov, čo je veľmi chabá bilancia. Dukla žila z úspechov v 90. rokoch.

Myslím si, že otázka by mala smerovať najmä na akcionárov klubu. Treba sa ich opýtať, akou cestou chcú ísť.

Či si myslia, že to ide dobrým alebo zlým smerom. Bolo by dobré, aby sa k tomu vyjadrili a zaujali jasné stanovisko.

Predseda predstavenstva Richard Pavlikovský sa pred sezónou vyjadril, že z ekonomického pohľadu urobil klub krok vpred. Neznačí to spokojnosť z pohľadu akcionárov a mecenášov klubu?

To by som iba špekuloval. Do ekonomických vecí v klube priamo nevidím. Mám informácie, že Dukla pracuje v aktuálnej sezóne s jedným z najvyšších rozpočtov v histórii klubu.

Je to skôr o tom, že ľudia majú klub zafixovaný niekde inde, ako sa momentálne nachádza a z toho pramení frustrácia.

V Trenčíne sa od začiatku sezóny vystriedalo 12 hráčov. Môže byť za zlými výsledkami aj nestabilita kádra?

Začiatok sezóny bol výborný, potom prišla kríza, ktorá sa postupne prehlbuje. Hlavným dôvodom sú zranenia ale je pravda, že niektoré podpisy nevyšli podľa predstáv.

Trénerská dvojica HK Dukla Trenčín Branko Radivojevič a Milan Bartovič.

To sa však deje všade v extralige. Každý si tým prešiel. Väčšina tímov obmení veľké množstvo legionárov kým si to sadne.

Vidíte problém najmä v ofenzíve?

Jednoznačne. Dukla má jeden z najhorších útokov v lige. V strieľaní gólov vidím obrovský problém. Práve preto by sa mali chalani zamerať skôr na defenzívu a snažiť sa vyhrávať zápasy s menším počtom strelených gólov.

Chalani musia viac pomáhať brankárom a snažiť sa o výsledky ako 1:0 či 2:1. Časom sa niektorí chalani chytia a zlepší sa aj útočná fáza.

Na vedenie a manažment klubu sa znáša vlna kritiky. Ukazuje sa, že robiť správne rozhodnutia pod tlakom je mimoriadne náročné?

Nie je to vôbec jednoduchá situácia. Manažérom a ľuďom vo vedení klubu nezávidím. Veľa hráčov sleduje tabuľku a povie si, že nechce prísť do klubu, ktorý bojuje o záchranu.

Radšej pôjdu niekde, kde majú šancu získať titul. Je fakt, že nie je jednoduché za súčasného stavu dotiahnuť do Trenčína hráčov vysokej kvality.

Ja verím, že zmeny sa podaria a prídu hráči, ktorí pomôžu Dukle odraziť sa k lepším výsledkom.

Ofenzívnym lídrom tímu mal byť slovenský útočník Tomáš Záborský. Ten po neuspokojivých výkonoch odišiel už v októbri do Liptovského Mikuláša. Mohli za tým byť aj nezhody s vedením klubu?

Niekedy vám to proste nesadne. Môžu za tým byť rôzne problémy. Nemusí vám sadnúť tréner, privodíte si zranenie a očakávania sú od vás veľké. Deje sa to však v každom klube. 

Ja ako Trenčan by som bol najradšej, ak by v klube pôsobilo čo najviac odchovancov. Je mi smutné vidieť, že naši chalani hrajú inde na Slovensku.

Keď sú v zahraničí všetci im to prajeme, aby sa zabezpečili, no doma by sme ich radi videli v trenčianskom drese.

Čo sa musí zmeniť, aby sa Dukla odrazila z dna?

Celá hokejová rodina v Trenčíne už dlhé roky čaká na úspech. Frustrácia je veľká, ale musíme sa na to pozerať realisticky. Tím padol na jedenáste miesto. Bude náročné dostať v momentálnej situácii niektoré mužstvá pod seba.

Dôležité je sa sústrediť na každý jeden zápas a snažiť sa vydolovať body. Do konca základnej časti ostáva 15 kôl. Ak prídu späť chalani, ktorí pauzovali pre zranenia, bude záležať, v akej forme sa vrátia.

X X X 

Detaily tragédie v Chřibské: Místostarosta skočil z okna, vrah se zastřelil před svojí matkou

Celý úřad rozstřílel na padrť. Měl jsem štěstí, že jsem byl za silnou zdí. Těmito slovy místostarosta Chřibské Jaromír Nepovím popsal reportérovi CNN Prima NEWS běsnění devětatřicetiletého útočníka na tamním úřadu. Byl to právě Nepovím, který uvnitř budovy bojoval o holý život společně s dalším zaměstnancem. Ten svým zraněním bohužel podlehl. Střelec se následně podle místostarosty zastřelil před svou vlastní matkou.

„Na úřadě nás zachránilo to, že střelec střílel z vlastního bytu a trefil starostu. To byl první impuls, který nás zachránil. Od té doby jsme věděli, že se střílí,“ vysvětloval Nepovím pro CNN Prima NEWS. Během krizové situace se rozhodl, že zkontroluje místní kamerový systém

„Na kameře jsem viděl člověka s kšiltovkou a kapucí. Od kašny šel nějaký šílenec, který měl dlouhou zbraň a střílel na starostovo auto a směrem k úřadu. Poté vyrazil směrem k budově. V ten moment naše sekretářky přiběhly nahoru a zamkly se do své kanceláře. My s Liborem jsme zůstali sami na chodbě,“ uvedl místostarosta z Děčínska.

S kolegou se poté rozhodli, že posunou dvě velké komody, aby zabarikádovali dveře. „Libor šel do druhé kanceláře a já komody držel, dokud jsem mohl. Ten člověk to tam všechno rozstřílel na padrť. Měl jsem štěstí, že jsem byl za silnou zdí, protože jinak tam bylo všechno ze sádrokartonu,“ popsal Nepovím.

Rozstřílené dveře

„Když jsem to držel, připadalo mi to jako věčnost – možná to bylo pět minut, šest, deset, nevím. Chtěl rozstřílet dveře, protože si myslel, že jsou zamknuté, ale já jsem tam držel ty komody, aby se nedostal na holky a na nás. Když jsem přestával mít sílu držet, utekl jsem za Liborem,“ dodal. Jeho kolega už byl tou dobou poraněný, zřejmě ho zasáhla odražená kulka. Nepovím se o tom dozvěděl až později

„Děvčata byla celou dobu zamknutá v místnosti vedle. Za mnou byla kancelář, kde sedí tři sekretářky a ty tam byly celou dobu schované,“ pokračoval místostarosta s tím, že se k nim střelec později „údajně musel dostat“. „Ale o tom já nevím nic, protože tam měl vlastně svou mámu. Měl tam svou mámu, před kterou se pak odpálil,“ doplnil.

Chtěl po policistech, ať mu hodí bouchačku

„Když jsem se vyklonil z okna, viděl jsem dole pobíhající policajty. Křičel jsem na ně, ať mi hodí bouchačku, protože ve chvíli, kdy by se střelec dostal dovnitř, tak bychom byli všichni mrtví. Oni samozřejmě nesměli, což chápu. V té chvíli jsem si uvědomil, že to je konečná. Proto jsem vyskočil z okna a utekl směrem na náměstí,“ řekl Nepovím, přičemž ke stejnému kroku vyzýval i svého kolegu, aniž by tou dobou tušil, že je raněný.

Ke střelbě na úřadu ve Chřibské došlo v pondělí dopoledne. Při útoku zemřeli dva lidé, a to včetně střelce, který spáchal sebevraždu. Jak už bylo naznačeno, podle Nepovíma se zastřelil před svou matkou. Šest lidí bylo zraněno, dva z nich zůstávají v nemocnici.

Muž, který měl za sebou trestní minulost, vystřílel podle policie při útoku několik desítek nábojů. U sebe měl čtyři nelegálně držené zbraně.