Od začátku roku 2022, tedy před více než třemi lety, se věnuji tématu, že neochota nebo neschopnost ruského prezidenta Putina rychle ukončit konflikt s Ukrajinou povede ke stále se rozšiřující válce, která vyvrcholí velkým požárem daleko za hranicemi Donbasu a Ukrajiny. Mně, ale ne Putinovi a mým kritikům, bylo zřejmé, že odmítnutím použít dostatečnou sílu k ukončení konfliktu Putin zaručuje zvýšenou účast Washingtonu a NATO v konfliktu. V průběhu let konfliktu jsem poskytoval četné aktualizace o „stále se rozšiřující válce“.

Válka se rozšířila v útok na ruské strategické síly a nedávno se objevily zprávy o poskytnutí raket Ukrajině k útoku na Moskvu. Podle zpráv z médií se Evropa připravuje na válku s Ruskem. Konflikt již zasáhl daleko za Donbas. Bod velkého požáru nemůže být daleko. Jeden ruský komentátor říká: „Třetí světová válka již začala.“ https://www.rt.com/news/621486-dmitry-trenin-world-war-iii/ 

Putin, a pokud vím, jen málokdo v Rusku chápe doktrínu sionistických neokonzervativců o americké hegemonii.   Zdá se, že Putin nikdy neslyšel o tři desetiletí staré Wolfowitzově doktríně. Sám Putin přiznává, že teprve nyní pochopil situaci, které Rusko čelí. Jak uvádí John Helmer:

„Putin to právě přiznal v televizním rozhovoru 14. července. Myslel jsem si, že rozpory se Západem byly primárně ideologické,“ řekl. „V té době se to zdálo logické – setrvačnost studené války, odlišné pohledy na svět, hodnoty, uspořádání společnosti. Ale i když ideologie zmizela, když Sovětský svaz přestal existovat, pokračovala stejná, téměř rutinní odchylka od ruských zájmů. A nebylo to kvůli ideologii, ale kvůli honbě za výhodami – geopolitickými, ekonomickými, strategickými. Svět respektuje jen ty, kteří se dokáží chránit. Dokud neukážeme, že jsme nezávislá a suverénní mocnost, která stojí za svými zájmy, nebude prostor pro to, aby se s námi kdokoli choval jako s rovnými.“ Zdroj: https://t.me/s/zarubinreporter — přeloženo zde.   https://johnhelmer.net/trump-escalates-ukraine-war-putin-acknowledges-reality-is-turning-out-to-be-marxist/

Americká hegemonie je však ideologie a zůstává základem americké zahraniční politiky. Putin navíc ukázal, že jeho červené linie jsou bezvýznamné.   V důsledku toho neexistují žádná omezení pro rozšiřování konfliktu.

Prezident Trump, kterému vládnoucí establishment zabránil v jeho domácí agendě, se obrátil k zahraničním věcem, kde může zůstat v centru pozornosti tím, že bude nutit ostatní země, aby se řídily jeho nařízeními. Putinovi  nyní dal  50 dní na to, aby je splnil.

S čím se má shodnout? S požadavky Zelenského? Jaká je ta dohoda, pro kterou Trump požaduje Putinův souhlas? Jelikož se jedná o konflikt mezi Washingtonem a Ruskem, musí dohodu uzavřít Trump a Putin. Putin dal jasně najevo, že dohoda se musí zabývat „kořenovou příčinou“ konfliktu, kterou je absence dohody o vzájemné bezpečnosti. Pokud je však Washington zaměřen na hegemonii, nemůže existovat žádná dohoda o vzájemné bezpečnosti.

Skutečná situace je následující:   Dvě vlády s masivními jadernými zbraněmi popírají realitu.   Putin a Lavrov se řídí iluzí, že rozdíl mezi Ruskem a Západem lze vyřešit slovy.   Washington je nebezpečný, protože sionistická neokonzervativní doktrína americké hegemonie je institucionalizována.

Aby se zabránilo hrozícímu požáru, stačí, když se Washington a EU s Ruskem dohodnou na smlouvě o vzájemné bezpečnosti.   Rusko nechce hrozby   na svých hranicích.   Rusko nemá žádné územní ambice, pokud   k nim není donuceno bezpečnostními hrozbami.   Trump chce, aby Amerika vydělávala peníze.   Jak Amerika vydělává peníze, když americká agrese odřízne Západ od většiny světa?   Jediným důvodem pro BRICS je nepřátelství Washingtonu vůči Rusku, Číně a Íránu.

Dilema spočívá v tom, že americký zbrojní průmysl je pro mír příliš silný.

Paul Craig Roberts,

Výběr, překlad J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Podezřelí bez obhajoby? Slovensko čelí žalobě od Evropské komise

Evropská komise podala žalobu na Slovensko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Země podle Bruselu ani po opakovaných výzvách nezajistila plnou ochranu práv osob zadržených policií. V rozporu s unijními pravidly zůstává nejasné, zda si podezřelí mohou přizvat obhájce ještě před prvním výslechem, a to i v případech, kdy jim ještě nebylo formálně sděleno obvinění.

Evropská komise upozornila na problémy ve slovenské právní úpravě už v červnu 2023. Vytkla jí zejména nesprávné vymezení rozsahu směrnice a nepřiměřené výjimky z práva na obhájce. Po obdržení odpovědi následovalo v listopadu téhož roku tzv. odůvodněné stanovisko a v červenci 2024 i jeho dodatek, protože Slovensko mezitím změnilo legislativu. Tyto změny ale nebyly dostatečné.

Komise konstatuje, že na Slovensku stále přetrvávají pochybnosti o právech osob, které jsou podezřelé, ale zatím formálně neobviněné. Není jasné, v jakých fázích řízení mají tito lidé nárok na konzultaci s právníkem a zda jsou jejich práva dostatečně chráněna už v počátečním stádiu trestního řízení.

O jaké standardy jde?

Směrnice 2013/48/EU je jednou ze šesti norem, které tvoří rámec EU pro minimální procesní záruky v trestních řízeních. Mezi tyto standardy patří například:

právo být informován o obvinění, právo na tlumočení a překladatele, právo na obhájceprávo mlčet a nevypovídat proti sobě, ochrana nezletilých v trestním řízení, přístup ke spisu.

Pokud Soudní dvůr Evropské unie dá Komisi za pravdu, bude muset Slovensko upravit svou legislativu tak, aby odpovídala nejen liteře směrnice, ale také její účinné ochraně práv jednotlivců v praxi. Formální transpozice unijní legislativy členskými státy nestačí – důležitá je i její faktická účinnost a srozumitelnost pro osoby, kterých se dotýká.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 LEYENOVÁ,  EU:

Chcete peníze z Bruselu? Jsou jen pro ty, kdo dodržují právo, vzkazuje šéfka EU

Respekt k právnímu státu se nově bude vztahovat na veškeré financování ze strany Evropské unie. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při představení návrhu nového víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034. O tom, že by se dodržování právního státu mělo stát předpokladem pro čerpání unijních prostředků, se v zákulisí debatovalo už několik měsíců.

Jádrem návrhu zůstává podle von der Leyenové kohezní politika a podpora zemědělství, tedy tradičně největší výdajové položky.

Evropská komise navrhuje víceletý rozpočet v objemu dvou bilionů eur (zhruba 49,3 bilionu Kč), což představuje 1,26 procenta hrubého národního důchodu EU. V současném období činí rozpočet 1,2 bilionu eur. Návrh představil eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin, přičemž podrobnosti následně oznámila novinářům Ursula von der Leyen.

„Náš nový dlouhodobý rozpočet pomůže chránit evropské občany, posílit evropský sociální model a zajistit prosperitu našeho evropského průmyslu,“ uvedla šéfka Komise.

 Nové vlastní zdroje mají odlehčit státům

Von der Leyen oznámila i návrh na vytvoření pěti nových vlastních zdrojů rozpočtu EU a úpravu těch stávajících. Cílem je snížit tlak na národní rozpočty a zajistit udržitelné financování společných politik. Ročně by nové příjmy měly generovat zhruba 58,5 miliardy eur.

Mezi nové zdroje patří:

30 % výnosu z emisního systému ETS 1 (cca 9,6 mld. eur ročně), 75 % výnosu z uhlíkového cla CBAM (cca 1,4 mld. eur ročně), poplatek za nerecyklovaný elektroodpad (cca 15 mld. eur při sazbě 2 €/kg),

zvýšení spotřební daně z tabáku, roční příspěvek od velkých firem s obratem nad 100 milionů eur – detaily zatím EK nezveřejnila.

Nejvíc peněz má jít na sociální model a kvalitu života

Rozpočet má čtyři hlavní části. Největší výdajovou oblastí bude „Evropský sociální model a kvalita života“ s rozpočtem jednoho bilionu eur. Z toho 865,1 miliardy má jít na tzv. Národní a regionální plány partnerství. Zahrnuje finance na společnou zemědělskou politiku, kohezi i migraci.

 Druhou oblastí je „Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost“ s alokací 589,6 miliardy eur. Na vnější politiku, tedy „Globální Evropu“, má jít 215,2 miliardy eur. Stejně jako v předchozím rozpočtovém období půjde šest procent VFR na administrativu.

Součástí návrhu je i zvláštní rezerva pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur. Tato položka má být mimo základní rámec čtyř hlavních výdajových oblastí ceskajustice.cz

X X X

 Izraelci cíleně zabíjejí pomocí dronů palestinské civilisty. I děti

 Izraelská armáda používá komerční drony čínské výroby k útokům na civilisty v pásmu Gazy, informují magazíny +972 a Sicha Mekomit. Vyšetřování odhalilo, že tato zařízení, především model EVO od společnosti Autel, jsou uzpůsobena k shazování granátů. Podle vojenských zpráv se útoky zaměřují na civilisty, včetně dětí, s cílem zabránit jim v návratu do opuštěných zón.

Vojáci uvedli, že armáda používá speciální zařízení zvané „železná koule“, které umožňuje upevnit granát na dron a poté jej na dálku shodit. Použití takových dronů nevyžaduje schválení velením. Nyní je hojně používají jednotky operující v pásmu Gazy.

Podle vojáka s přezdívkou „S“ provedl jeho prapor v Rafáhu desítky takových náletů. Ačkoli oficiální zprávy označily oběti za „teroristy“, voják tvrdil, že s jednou výjimkou byli všichni zabití neozbrojení. Zdůraznil, že nebyly vypáleny žádné varovné výstřely a těla byla ponechána na místě. „Nemohl jsem se dívat, jak pes jí tělo, ale ostatní se dívali,“ vyprávěl.

Drony jsou určeny k útoku na kohokoli, kdo vstoupí do neoznačené zóny, kterou armáda považuje za zakázanou. Vojáci tuto praxi nazývají „učením krví“. Další voják, H., prohlásil: „Cílili jsme na ozbrojence? Rozhodně ne.“  Vojenský novinář Ron Ben-Jishai informoval, že na jedné základně fungují drony „nepřetržitě“. Vojáci údajně dostali pokyn: „Kdokoli zůstane, už není civilistou.“

Zprávy obsahují popisy úmyslných útoků na děti, včetně chlapce, který jednoduše vstoupil do omezené oblasti. Důstojník A. uvedl, že vojáci sledovali záběry z dronu a „zabili každého, koho viděli“, server vasevec.cz

X X X

 Zákaz nožů a zbraní v hromadné dopravě. Berlín nasazuje i namátkové kontroly

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích platí ode dneška zákaz nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím.

Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, loni jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví útoků meziročně přibylo o více než deset procent. Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se soustředí na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.

Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.

Reakce na smrtelný útok

Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do 10 000 eur (zhruba 250 000 Kč).

Berlín, který je hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z 12. dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila. Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.

 Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více. Už mezi lety 2023 a 2024 byl nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.

Bude zákaz platit v celém Německu?

Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.

Členka berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho, ceskajustice.cz

 X X X

 Obžaloba elitních českých vojáků: Zajatce bili do obličeje, vydírali a pak ho nechali 75 minut krvácet

Zacházení čtyř českých příslušníků speciálních sil s afghánským zajatcem mohlo přispět k rozkladu jednotky. V očích Afghánců také poškodili autoritu západní civilizace. Mimo jiné takto popisuje selhání vojáků státní zástupce v obžalobě, kterou iROZHLAS.cz získal. Z obžaloby také plyne, že pokud by se vojáci přiznali, žalobce by jim navrhnul podmínku. Projednání kauzy před soudem zabránil prezident Petr Pavel, speciálům udělil milost.

 Nadrotmistři Štefan T. a František K. dostali 22. října 2018 pozdě odpoledne od svého nadřízeného rozkaz. Respektive rozkazy dva. Bylo už několik hodin po útoku, jenž otřásl základnou Šindand v afghánské provincii Herát. Osmnáctiletý afghánský voják Vahidulláh Chán střílel na auto s českými vojáky, jednoho zabil a dva zranil.

 Když se po útoku vzdal, po dotazování vedeném jeho afghánskými kolegy si ho převzali čeští speciálové. Jeden rozkaz nadrotmistrům zakázal, aby mu ublížili. Podle druhého měli Chána po výslechu vyfotit. Jako důkaz, že se mu nic nestalo. Podle státního zástupce nesplnili ani jednu instrukci. Vyplývá to z obžaloby, jež přináší do případu nová fakta.

„Dotazovaného opakovaně udeřili do obličeje, dále pomocí křiku, údery do stolu a dalším agresivním chováním v těsné blízkosti poškozeného na něj psychicky tlačili, aby dotazovaného, (…), přiměli k odpovědi o motivu útoku, o případných dalších osobách, které byly do útoku zapojeny, čímž poškozenému způsobili blíže nespecifikovanou fyzickou a psychickou újmu,“ píše žalobce.

Neučinili opatření, aby ho ochránili

Výslech vedli Štefan T. a František K. krátce po 17. hodině zhruba 12 až 15 minut ve výslechové místnosti objektu 458. Jak stojí výše, fotodokumentace Chána po dotazování nevznikla. Ve stísněné budově je pak vystřídali američtí vojáci, kteří podle obžaloby se zajatcem zacházeli mnohem brutálněji. Z místnosti se ozývaly Chánovy výkřiky.

Před objektem 458 v tu dobu stáli na stráži další dva čeští speciálové, nadporučík Václav Č. a rotmistr Karel M. Více než čtyřicet minut podle státního zástupce poslouchali, co se v uzavřené místnosti děje. Z pohledu žalobce jim muselo být jasné, že Chán trpí. A nechali to být.

„Jako stráž velená k přímému střežení této osoby byli mimo jiné odpovědni za to, aby s ním bylo zacházeno humánně, aby nedocházelo k ohrožení jeho duševního či tělesného zdraví, tuto povinnost nesplnili, neučinili žádné opatření k tomu, aby bylo upuštěno od opakovaných útoků na fyzickou integritu dotazovaného,“ píše žalobce.

Jeden český voják měl na zajatce plivat

Po americkém výslechu nesl Chán podle žalobce stopy intenzivního fyzického týrání, silně krvácel. V tomto stavu ho Václav Č. a Karel M. před objektem 458 hlídali dalších 75 minut, než si ho opět převezmou Afghánci. Přestože na základně bylo zdravotnické zařízení, navíc jeden z nich byl vycvičen v poskytování pomoci v boji, opět podle žalobce nekonali.

 „Aniž by to skýtalo jakékoli nebezpečí pro ně či jiné osoby, neposkytli dotyčnému jakoukoli pomoc, (…) čímž obvinění jako vojáci v rozporu s Ženevskými úmluvami o ochraně obětí ozbrojených konfliktů porušili základní záruky, které stanovují minimální standard ochrany každé lidské bytosti,“ uvádí státní zástupce.

Obžaloba v tomto ohledu přináší další dosud neznámý motiv. V příběhu podle žalobce figuroval ještě jeden český voják, jehož identitu se však vyšetřovatelům nepovedlo doložit. „Dotazovaného (Chána) škrtil, plival na něj a tahal jej za vlasy,“ popisuje obžaloba, kterou vypracoval brněnský státní zástupce Robert Hanuš.

V případě přiznání navrhoval žalobce podmínku

Nadrotmistři Štefan T. a František K. se v obžalobě zodpovídali z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, zbylé dva speciály vinil státní zástupce z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Přestože všem podle trestního zákona hrozilo až doživotní vězení, žalobce Hanuš byl ochotný přistoupit na mnohem mírnější trest.

„Pokud se u hlavního líčení plně doznají a budou svého jednání litovat, bude ze strany státního zastupitelství akceptováno prohlášení viny, kdy by bylo navrhováno uložení podmíněného trestu odnětí svobody tří let s odkladem na zkušební dobu pět let,“ stojí v obžalobě s tím, že by speciálové nepřišli o svou vojenskou hodnost.

Státní zástupce si uvědomoval, že situace v Afghánistánu, kde spojenecké jednotky včetně Čechů pomáhaly tamější legitimní vládě čelit teroristickému hnutí Tálibán, byla specifická. Tím spíš, že onen kritický den přišli nejen oni čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil po Chánově útoku o kamaráda, prožívali smutek a strach kvůli hrozbě dalšího útoku.

Bratři ve zbrani mlčeli

Obžalobu podal Hanuš letos 16. dubna. Z vyjádření advokáta tří ze čtyř vojáků Radka Ondruše však bylo zjevné, že dohoda o vině nepřichází v úvahu. „K tomuto vám sdělím, že se cítí v plném rozsahu nevinní, protože to, co jim je kladeno za vinu, se pojmově ani právně stát nemohlo,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz, jenž na podání obžaloby upozornil.

Advokát Radek Ondruš. | Foto: František Tichý

Ze čtveřice Štefan T., František K., Václav Č. a Karel M. během vyšetřování vypovídal pouze jediný, prý si žádného násilí nevšiml. Ostatní výpověď odmítli. A jak k tomu státní zástupce poznamenává, stíhaní speciálové měli v tomto podporu prakticky celého útvaru. Výpovědi se zdrželo dohromady 32 dalších vojáků. Kriminalistům jen předložili prohlášení, kde svůj postoj vysvětlují.

„Výslovně prohlašuji, že obviněné a další příslušníky mé jednotky považuji za bratry ve zbrani, se kterými žiji, bojuji a na které spoléhám, kterým jsem opakovaně zachránil život a kteří opakovaně zachránili život mě. (…) Neváhám tvrdit, že tento vztah je srovnatelný, ba naopak v mnoha případech mnohem užší a kvalitnější, než je vztah sourozenecký,“ stálo v něm mimo jiné.

Komise, která neměla nic zjistit

Výše uvedené odráží to, jak se k případu vztahovala česká armáda. O incidentu dostala Praha několik zpráv ještě týž den. Bylo z nich zřejmé, že se speciálové mohli dopustit deliktu. Tehdejší šéf Ředitelství speciálních sil při generálním štábu Pavel Kolář sestavil čtyřčlennou komisi, v jejímž čele stál. Vyrazila na místo a 1. listopadu měla zprávu hotovou. Nekriticky však převzala tvrzení vojáků ze základny, že za nic nemůžou.

 „Závěry (komise) se předkládaly koaličním partnerům a jiným subjektům jako oficiální šetření, které nic neprokázalo. Oficiální předem domluvený způsob komunikace o případu byl ‚V případě, že to bude jakkoliv, i nepřímo, ukazovat, na naše jakékoli pochybení – od nás (Chán) odcházel po svých a v pořádku‘,“ píše státní zástupce v obžalobě.

Tuto strategii drželi Češi i ve chvíli, kdy americká vojenská policie CID či afghánské orgány, už vznášely oficiální podezření, že čeští vojáci mohou nést trestní odpovědnost za smrt Chána. Touto taktikou armáda odstavila ze hry Vojenskou policii, jež přitom měla na místo vyrazit neprodleně. Ta se poprvé o celé povaze incidentu dozvěděla až na konci listopadu 2018 z článku v New York Times.

„Porovnáním faktů a zprávy této komise je zjevné, že (…) absolutně nemůže nahradit práci policejního orgánu, zejména za situace, kdy je nutno provádět na místě činu neodkladné a neopakovatelné úkony či spolupracovat s policejními orgány jiných států,“ píše žalobce. Vojenská policie spustila trestní řízení až v květnu 2019 a na místo vyrazila v červenci. Tehdejší první muž české armády Aleš Opata generála Koláře z funkce odvolal.

Brutální Američané a Chánovo utrpení

Obžaloba popisuje možné motivy Chánova činu, který při útoku zabil staršího psovoda Tomáše Procházku. Státní zástupce vychází z poznatků zajištěných při výslechu. Byl přesvědčený, že útočí na Američany. Chtěl se jim pomstít za údajné zabití jistého afghánského generála. Mluvil i o bombardování své vesnice. Prý byl také svědkem, jak Američané pálí posvátnou knihu muslimů Korán.

Stříkance krve a pokus zahladit stopy

Po Chánově výslechu zbyly v objektu 458 nejméně osm stříkanců krve a další více než čtyři desítky stop DNA. Zpráva amerických vyšetřovatelů ze CID citovaná v obžalobě uvádí, že jeden nebo více vojáků, jejichž identitu se nepodařilo zjistit, se pokusili zahladit stopy.

Vyměnili stůl, za kterým seděl spoutaný Chán při výslechu. Vyměnili všechny židle v místnosti včetně té, na níž seděl. Některá místa vevnitř objektu někdo vyčistil bělidlem. „V místnosti byl proveden pokus o úklid místa činu ve snaze zakrýt a odstranit stopy s cílem zmařit nebo ztížit identifikaci místa, kde došlo k násilnému jednání vůči poškozenému,“ uvádí obžaloba.

„V motivační struktuře vražedného jednání poškozeného (Chána) velmi pravděpodobně dominovala potřeba msty za příkoří způsobené náboženskému cítění, doprovázená (…) potřebou uznání či ocenění,“ cituje obžaloba z psychologického posudku Chána. Při výslechu byl silně rozrušený, kdy třeba v souvislosti s útokem mluvil o tom, že „přišel o rozum“.

Zásadní pro Chánův tragický konec bylo jednání osmi amerických vojáků, z nichž někteří ho převzali po českých speciálech. Kroutili mu varlaty, bili mu hlavou o stůl či ho opakovaně házeli proti zdi. Afghánský lékař k tomu ve zprávě uvedl, že Chán měl „frakturu krčního obratle páteře, v oblasti nosu, očí, pravé ruky a levé nohy má mnohačetné zlomeniny.“

Chán zemřel následující den chvíli po půlnoci. Američané z případu vyvázli s výtkou, jež je zbavila šance na povýšení či benefitů po službě. „Nedokázal jste dohlížet na své podřízené, abyste zajistil, že budou jednat tak, jak se očekává od vojáků speciálních sil. (…). Následkem vašeho nedostatečného jednání a integrity váš oddíl (…) nedokázal ochránit zadrženého a ohrozil strategické vztahy,“ zněla jedna v výtek.

Nádech anarchie a ohrožení

Při hodnocení provinění čtyř českých speciálů státní zástupce Hanuš v obžalobě upozornil na to, že jejich zacházení s afghánským zajatcem mohlo vyvolat odvetu afghánské armády, které koaliční síly pomáhaly. Hrozilo další krveprolití. Protože podle žalobce jako k sobě cítí bratrství čeští vojáci, stejně blízko mají k sobě i příslušníci afghánských sil.

 „Nebezpečnost daného jednání vojáků státní zástupce spatřuje (…) v tom, že v době ohrožení jednotky možným útokem jednali jednotlivci v rozporu s rozkazy, což vytvářelo v době ohrožení nádech anarchie a rozkladu jinak velmi schopné jednotky, která plnila své úkoly nadmíru precizně,“ napsal žalobce Hanuš.

Žádný z těchto závěrů ale u soudu přednést nemohl. Prezident Petr Pavel udělil vojákům 19. května abolici, kterou o dva dny později spolupodepsal premiér Petr Fiala (ODS). „Prezident republiky zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů,“ informoval tehdy Hrad.

Krajský soud v Brně, konkrétně soudce Dušan Beránek, na základě prezidentova rozhodnutí trestní stíhání vojáků 28. května zastavil. Jeho usnesení už obdrželi všichni speciálové, je tak pravomocné. Soudce Beránek pak na 24. července nařídil jednání, na kterém si mají vojáci protokolárně převzít prezidentskou milost.

X X X

 Žebráci na Kubě nejsou, řekla kubánská ministryně. Občané si vynutili její rezignaci ve výzvě

Kubánská ministryně práce a sociálních věcí Marta Elena Feitó Cabrera prohlásila, že na Kubě nejsou žádní žebráci, ale pouze lidé, kteří žebráky předstírají. Výrok vyvolal vlnu odporu kubánské veřejnosti, místní začali sbírat podpisy a požadovali její odstoupení. Cabrera nakonec rezignovala 48 hodin po výroku. Podle serveru El País šlo o jednu z největších občanských akcí na Kubě za posledních 60 let.

 „Viděli jsme lidi, kteří vypadali jako žebráci. Když se podíváte na jejich ruce, na oblečení, které mají tito lidé na sobě, jsou za žebráky pouze převlečeni. Na Kubě žádní žebráci nejsou. Lidé, kteří umývají auta na semaforech, si vybrali jednoduchý život. Za to co si vydělají, se půjdou opít,“ řekla podle El País ministryně Cabrera na jednání o ochraně nejzranitelnějších článků společnosti.

Kubánští občané ministryni odsoudili na sociálních sítích. Skupina intelektuálů, aktivistů a občanů sepsala výzvu, ve které požadovala její odstoupení.

Po pozdvižení veřejnosti se vůči výroku ministryně veřejně vymezili i prezident Miguel Díaz-Canel a premiér Manuel Marrero. „Komunity v ohrožených situacích vždy byly a budou prioritou revoluce,“ zaznělo v prohlášení premiéra.

„Uznávám své chyby a rezignuji,“ prohlásila ministryně Cabrera v úterý večer, přesně dva dny po kontroverzním výroku.

Podle El País nelze vyloučit, že by za rezignací stály kubánské státní orgány. Přesto doposud na Kubě šlo o první případ, kdy politik použil slovo rezignace, a ne „osvobození od povinností.“

Poprvé tak na Kubě podle serveru odstoupil vysoký úředník v reakci na nátlak veřejnosti.

 X X X

 EU chce po ČR 8 miliard korun ročně za daň z tabáku

 „Evropská unie bude po Česku požadovat, aby každý rok odvedlo zhruba 8 miliard korun ze spotřební daně přímo do unijního rozpočtu. Tento návrh včera večer zveřejnila Evropská komise jako součást revize Evropské směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků. Komise přitom chce členským zemím napřímo nařizovat, jakou sazbu spotřební daně musí na nikotinové výrobky uvalit,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček

 Směrnice o spotřební dani z tabákových výrobků určuje minimální výši sazeb spotřební daně, kterou musí členské země nastavit pro jednotlivé kategorie tabákových a nově i dalších nikotinových výrobků. A právě z této sazby budou muset členské země podle návrhu Evropské komise odvádět 15 procent svých příjmů rovnou do unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, jak vysoké sazby Komise navrhuje, je jasné, že Česko bude muset spotřební daň z nikotinových výrobků výrazně zvýšit, aby minimální sazbě vyhovělo. Při takto nastavených sazbách to bude znamenat, že zhruba 8 miliard korun ze spotřební daně půjde namísto do českého rozpočtu rovnou do rozpočtu unijního.

 Česko se přitom už od roku 2020 potýká s tím, že příliš vysoká sazba spotřební daně vede k poklesu výběru. Vloni rozpočet počítal s tím, že od uživatelů nikotinu získá 61,7 miliardy korun, ve skutečnosti vybral jen 56,9. Předloni byl pak výběr oproti plánu v minusu dokonce přes 12 miliard korun.

 Protože míra legální spotřeby je v jednotlivých zemích různá, přispívaly by jednotlivé země rozdílně, a protože konzumenti nejvýše zdaněných tabákových výrobků jsou většinově z příjmově slabších skupin, přispívali by tito spotřebitelé do EU rozpočtu nejvíce.

 Aby Česko dosáhlo na minimální sazbu spotřební daně, muselo by po vypršení současného daňového kalendáře zvýšit sazbu na cigarety zhruba o dalších 15 procent. Právě takto vysoké jednorázové zvýšení sazeb odstartovalo v roce 2020 žně na černém trhu s tabákem. Dnes platí, že skoro každá pátá cigarety vykouřená v Česku, nebyla v Česku zdaněná. Nejčastěji se k nám dovážejí pravé cigarety z Polska. V poslední době ovšem rapidně narůstá obchod s padělky, kdy zřejmě část původních pašeráků z Polska přechází na ještě levnější zdroj nelegálních cigaret ve vlastních padělatelských dílnách.

 Evropské komise zároveň navrhuje, aby bylo možné část navrhované minimální sazby vyvažovat kupní silou v jednotlivých členských zemích, čímž vychází vstříc ekonomicky slabším zemím zejména na východním křídle Unie. Tento návrh sice zčásti dopady na Česko zmírňuje, znamená však také to, že České sazby budou muset být – a tentokrát již povinně – stále vyšší než ty Polské. Revize spotřební daně tudíž přispěje jen málo ke snížení cenové atraktivity nákupů tabáku v Polsku.

 Nejhůře by však plány Evropské komise zasáhly kategorii tabáku k balení ručních cigaret. U ní komise navrhuje, aby pro ni platila stejná sazba jako pro cigarety. Doposud přitom měl tabák ke kouření sazbu výrazně nižší. Důvodem byla snaha udržet kuřáky v legálním trhu – pokud si nemůžou dovolit kupovat vysoce zdaněné pohodlné hotové cigarety, můžou si koupit méně zdaněný tabák a balit si cigarety vlastní. Tato možnost přestane dávat ekonomický smysl a méně příjmoví kuřáci budou mít mnohem větší motivaci nakupovat cigarety načerno.

 Návrh také nastavuje minimální sazby i pro nové nikotinové výrobky, které v roce 2011, v době vzniku původní směrnice, ještě ani nebyly na trhu. Je to zejména zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Ačkoli pro tyto kategorie výrobků nastavuje nižší sazby než pro ty spalované, zejména u nikotinových sáčků by navrhovaná výše sazeb znamenala další skokové zdražení. Na druhou stranu je velmi pozitivní, že Komise navrhuje i tyto výrobky zdanit – a tím je implicitně legalizovat – vzhledem k tomu, že některé členské země mají tendenci zejména u nikotinových sáčků celou kategorii zakazovat.

 Návrh směrnice by tak ve své současné podobě Českou republiku potrestal hned několikrát. Povede k dramatickému nárůstu černého trhu, nepomůže narovnat rozdíly sazeb se sousedními zeměmi a nařídí další odvody do evropského rozpočtu, přičemž výši této evropské daně by napřímo určovala EU a ne členská země.

 Česká republika přijala při schvalování posledního daňového kalendáře velmi moderní a robustní režim zdanění všech kategorií nikotinových výrobků. Zároveň nastavila sazby spotřební daně zhruba na úroveň kolem průměru Evropské unie, tedy na úroveň, která by měla být pro členské země zhruba přijatelná. Domácí zdanění by tedy mohlo při jednání o finální podobě Směrnice sloužit za vzor pro ostatní členské země.

 Zejména je pak potřeba se při vyjednávání o zdanění oprostit od dogmatického pohledu zdravotníků, že čím vyšší sazba, tím míň lidí kouří. Země jako Francie, Velká Británie nebo Austrálie prokazují, že je to přesně naopak. Příliš restrikcí vytváří perfektní prostředí pro černý trh a výsledkem je, že oficiální statistiky výběru spotřební daně sice kolabují, nicméně mladiství si od pokoutných prodejců mohou koupit, co chtějí bez jakékoli kontroly a omezení. Při vyjednávání o sazbách je rovněž nezbytné mít na paměti i dopady na vnitřní bezpečnost členských zemí. Jen v České republice na padělcích vydělává organizovaný zločin přes miliardu korun ročně. Ing. Štěpán Křeček, MBA