Před pár dny Trump prohlásil, že se s Putinem nevyplatí setkat, ale náhle nařídil svým asistentům, aby si s Putinem domluvili schůzku za týden. Vysvětlení, které jsme pro to dostali, je, že Putin řekl, že Trumpův vyjednavač Witcoff předložil přijatelný návrh. Putinův vyjednavač Kirill Dmitriev prohlásil „historickou schůzku, na které zvítězí dialog“. Jeden snílek prohlásil, že Putin a Trump „mohou změnit uspořádání světového řádu“.

Tato předčasná prohlášení o dohodě a úspěchu vedla k dalším romantickým teoretizováním. Jeden ruský komentátor prohlásil, že Aljaška byla vybrána pro toto historické setkání, protože „tak jasně ztělesňuje ducha sousedství a vzájemně prospěšné spolupráce ztracené během studené války“. Ruští atlantističtí integrační zastánci, jejichž srdce a zájmy jsou na Západě, doufají, že jejich prohlášení o blaženosti, i když zahrnují ruskou kapitulaci, zvítězí nad ruským nacionalismem.

Například Putinovým vyjednavačem je Kirill Dmitriev, nominálně Rus, ale ve skutečnosti absolvent Stanfordské univerzity a Harvard Business School – vstupní brány do amerického establishmentu – který svou kariéru zahájil v Goldman Sachs, členovi establishmentu. Je členem organizace Young Global Leader Světového ekonomického fóra. Jeho dlouhý seznam ocenění a ředitelských funkcí v ruských společnostech poskytuje WEF. V současné době je šéfem Ruského fondu přímých investic a Putinovým zvláštním vyslancem pro mezinárodní hospodářskou a investiční spolupráci. Mohl si Putin pro vyjednávání s Washingtonem vybrat konfliktnější osobu?

Jaká je mezi těmito a dalšími velmi nadějnými prohlášeními realita situace? Odpovídá vyjádřeným očekáváním?

Ne. Pokud vím, Trump míří na „historickou schůzku“ se svým ruským protějškem a stále nemá tušení, jaký je Putinův postoj. Trump naposledy hovořil o mírové dohodě založené na „výměně území“, což podle Zelenského evropských příznivců musí být „reciproční“ výměnou území. Zelenského postoj je, že veškeré území musí být vráceno Ukrajině. Putinův postoj je, že veškeré území, které je nyní začleněno do Ruské federace, musí být Ukrajinou a Západem akceptováno jako ruské. Jinak se Rusko musí zříci svých vojenských vítězství ve válce, kterou vyprovokoval Washington.

Hlavním problémem Trumpova přístupu je ale to, že o schůzce uvažuje ve velmi omezeném kontextu ukončení vojenského konfliktu výměnou území, zatímco Putin chce dohodu o vzájemné bezpečnosti s Washingtonem a NATO, která by NATO dostala z ruských hranic. Válka, kterou chce Putin ukončit, je nepřátelství Západu vůči Moskvě. Válku na Ukrajině si Rusko může vyřešit.

Putinův cíl je velmi žádoucí, protože zhoršující se provokace Moskvy nakonec vyústí v jadernou válku. Ale jak realistický je Putinův cíl?

Řekl bych, že to není realistické.

Zaprvé, v cestě stojí Wolfowitzova doktrína. Wolfowitzova doktrína prohlašuje za hlavní cíl americké zahraniční politiky zabránění vzestupu jakékoli mocnosti, která by mohla sloužit jako omezující prostředek pro americký unilateralismus. Neokonzervativci, kteří tuto doktrínu vytvořili, mají stále velký vliv v amerických politických kruzích. Žádný americký prezident ani ministr zahraničí tuto doktrínu nepopřel. Sám Trump tuto politiku nedávno vyhlásil, když řekl: „Vládnu Americe a světu.“ To je hegemonické prohlášení.

Současný vojenský konflikt na Ukrajině je skutečně výhradně produktem hegemonní zahraniční politiky Washingtonu. Washington zorganizoval „Majdanskou revoluci“, aby svrhl demokratickou vládu přátelskou k Rusku a dosadil rusofobní loutku. Loutková vláda poté útočila na obyvatele ruských území Ukrajiny, dokud si nevynutila ruskou intervenci poté, co Západ využil Minskou dohodu k oklamání Putina a poté, co Západ v období od prosince 2021 do února 2022 odmítl žádost Kremlu o dohodu o vzájemné bezpečnosti. V tomto okamžiku byl Putin nucen zasáhnout, aby zabránil masakru Rusů v nezávislých republikách Donbasu velkou ukrajinskou armádou vycvičenou a vyzbrojenou Washingtonem. Kdyby Putin měl tu prozíravost a v roce 2014 přijal žádost republik Donbasu o znovusjednocení s Ruskem, jako je Krym, válce by se dalo předejít. Putin si však špatně poradil a spletl obranu ruského lidu s provokací vůči Západu. V roce 2014 atlantisti-integracionisté, jejichž zájmy jsou na Západě, nikoli v Rusku, stále zamýšleli, aby se Kreml po břiše vrátil k západnímu přijetí tím, že se stane dobrým subjektem hegemonní vlády Washingtonu.

Celým smyslem Washingtonem zorganizovaného konfliktu na Ukrajině byla destabilizace Ruska. Opustil Washington tento politický cíl?

Za druhé, je tu zájem amerického vojensko-bezpečnostního komplexu. Moc a zisk vojensko-bezpečnostního komplexu závisí na přítomnosti nepřátel. Rozpad Sovětského svazu vedl ke vzniku „muslimské hrozby“, která byla použita k udržení zisků a moci armády/bezpečnostních složek prostřednictvím válek Washingtonu v 21. století, které dosud zničily pět muslimských zemí, a zároveň podporovala finančními prostředky, zbraněmi a diplomatickým krytím izraelskou genocidu Palestiny. Washington se nyní spojuje s Izraelem, aby zničil Írán. Před několika dny se prezident Trump chlubil, že vyjednal dohodu s EU o nákupu amerických zbraní v hodnotě stovek miliard dolarů, které mají být doručeny na Ukrajinu. Co se stane s touto dohodou, pokud na Ukrajině nastane mír? Jak vojensko-bezpečnostní komplex vnímá ztrátu svého ruského nepřítele? Slíbil jim Trump íránskou válku a/nebo válku s Čínou jako náhradu?

Za třetí, pokud Trump upřednostňuje mír s Ruskem, proč v Evropě znovu nainstaloval americké jaderné rakety středního doletu, které prezident Reagan odstranil, a navíc rozmístil dvě ponorky s jadernými raketami blíže k Rusku?

Ještě důležitější je, proč Washington náhle zasadil masivní ránu Rusku, Číně a Íránu v jižním Kavkaze tím, že na 99 let získal Zangezurský koridor, který vede podél severních hranic Íránu s Arménií a Ázerbájdžánem? Tento krok Trumpova režimu je úderem do srdce čínské Nové hedvábné stezky, BRICS a ruského vlivu v bývalých sovětských provinciích a dokončuje washingtonské obklíčení Íránu. Washington otevírá další body vojenské konfrontace s Ruskem a jeho spojenci, zatímco Rusko ustupuje, a tím vybízí k dalším provokacím.

Tento odvážný washingtonský úder proti Rusku, Íránu a Číně by měl rozbít ruskou iluzi, že s Washingtonem je možné dosáhnout dohody o vzájemné bezpečnosti. Washington učinil rozhodný krok proti třem mocnostem, což naznačuje, že Washington to s hegemonií myslí vážně.

Ruští komentátoři ztrátu koridoru bagatelizují a snaží se vyhnout realitě ve svých nadějích, že se Rusko stane součástí Západu.

Než Putin odjede na Aljašku, měl by se Dmitrieva zeptat, jak washingtonské převzetí Zangezurského koridoru zapadá do „přijatelného amerického návrhu“ ohledně Ukrajiny.

A někdo, pokud vůbec někdo existuje, by se měl prezidentů Putina a Si  a Íránců zeptat, proč opět u té přepážky spali.

Bude Putin také spát u spínače na Aljašce, ukolébán iluzorními sny lidmi jako Dmitrijev?

Ve svých dvou mistrovských historických pracích, První světová válka a Počátky druhé světové války , AJP Taylor vysvětluje triumf iluze nad realitou, když jsou vlády konfrontovány s konfliktem. V naší době to opět sledujeme.

Paul Craig Roberts

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/

 Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Putinův poradce poodkryl návrhy pro Trumpa. Ukrajina se vzdá území, nebo…

 S blížícím se setkáním amerického a ruského prezidenta na Aljašce, které má zajistit mír na Ukrajině, se vyskytují také obavy, jaké důsledky bude jednání mít. Jeden z Putinových poradců přibližuje ruský pohled na věc v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera. Tvrdí, že Ukrajina bude muset řešení přijmout, jinak Spojené státy přestanou posílat zbraně, a že musí zůstat mimo NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin očekává jednu ze dvou variant. První z nich zahrnuje dohodu mezi USA a Ruskem, s vyloučením Evropy i Ukrajiny samotné.

„Plán by mohl zahrnovat stažení ukrajinských sil z oblastí Donbasu, kde jsou stále přítomny, a stažení Ruska ze Sumské, Dněpropetrovské a Charkovské oblasti, přičemž frontová linie v ostatních oblastech zůstane nezměněna,“ přibližuje poradce Kremlu pro zahraniční politiku Dmitrij Suslov. „Klíčovou součástí dohody bude závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO,“ zdůrazňuje.

Ruku v ruce s nevstoupením do Severoatlantické aliance se podle poradce Suslova nese i to, že bude Ukrajina demilitarizována a ústavně reformována.

Druhá varianta je podle Suslova ničivější. „Pokud Zelenskyj, podporovaný Evropany, toto řešení odmítne, Trump by pak Kyjevu přerušil veškerou vojenskou pomoc a dokonce by přestal prodávat zbraně Evropanům, aby je mohli předat Ukrajině. To by ale urychlilo jejich porážku a úplný kolaps.“

Ruská strana se domnívá, že Donald Trump dohodu přijme, protože se podle ní dostal do nepříjemné situace, kdy pod pohrůžkou sankcí žádá od Číny, Indie a Brazílie, aby přestaly čerpat ruskou ropu. To se však pravděpodobně nestane a americký prezident by buď musel couvnout a vypadat jako poražený, nebo se pustit do rozsáhlého ekonomického konfliktu. „Pro Trumpa je to pohodlná cesta ven,“ míní Suslov.

Ruský pohled na válku přibližuje také fakt, že Putin odstavil na vedlejší kolej svého dlouholetého poradce Dmitrije Kozaka. „Nemá na starosti téměř nic, protože mnoho jeho pravomocí přešlo na jiného vysokého poradce,“ píší The New York Times s odvoláním na tři osoby blízké Kremlu a Kozakovi samotnému. Putin se poradce zbavil poté, co navrhoval mírová jednání s Ukrajinou a invazi označil za chybu.

Evropa s Ukrajinou se obávají, že by Trump mohl, ve snaze dosáhnout míru, přenechat části ukrajinského území Rusku. Americký prezident totiž naznačil, že nějaká forma výměny bude nutná. „Nikdo z toho nebude nadšený. Rusové i Ukrajinci budou nakonec pravděpodobně nespokojeni,“ uvedl v neděli viceprezident J. D. Vance.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který byl oznámením schůzky podle všeho šokován, jasně řekl, že Ukrajina své území okupantovi nepředá. „O cestě k míru na Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny. Nadále se držíme zásady, že mezinárodní hranice nesmí být měněny silou,“ shodli se evropští lídři ve společném prohlášení.

 X X X

 Debata o oblastech Ukrajiny okupovaných Ruskem je nevyhnutelná, míní Rutte

 Při jednáních o mírovém řešení rusko-ukrajinské války bude jen těžko možné se vyhnout otázce budoucnosti ukrajinských území nyní ovládaných Ruskem. V rozhovoru s americkou stanicí ABC to podle agentury DPA uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Rusko ovládá přibližně pětinu rozlohy Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích.

„Musíme v tuto chvíli vzít na vědomí, že Rusko kontroluje část ukrajinského území,“ řekl Rutte.

Po uzavření příměří podle něj vyvstane otázka, jak dál postupovat v otázce území pod kontrolou Ruska a v souvislosti s možnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina je svrchovaný stát, který o své geopolitické budoucnosti rozhoduje sám.

Podle Rutteho je důležité rozlišovat mezi faktickým a právním uznáním ruské kontroly nad částí ukrajinského území. Možná dohoda by mohla například konstatovat, že Rusko fakticky určitá území ovládá, aniž by tato kontrola byla uznána právně. Jako příklad uvedl celá desetiletí trvající postoj Západu k sovětské okupaci pobaltských států.

Rutteho prohlášení přichází v době, kdy se americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin připravují na osobní setkání na Aljašce 15. srpna, kde budou jednat o situaci na Ukrajině.

Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden varoval, že jakékoliv řešení rusko-ukrajinského konfliktu učiněné bez účasti Ukrajiny bude řešením proti míru. Dodal, že Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům.

X X X

 Závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO je klíčový. Dohoda musí být bez Ukrajiny a Evropy, řekl Suslov

Poradce Kremlu pro zahraniční politiku Dmitrij Suslov představil v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera podmínky, které dle jeho slov nabídne ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku v pátek na Aljašce. „Rusko je nyní ochotno jednat o příměří, nejen o konečné dohodě.“ Putin podle Suslova nyní požaduje za příměří méně než před rokem.

 „Existují dvě možné varianty. První je, že oba prezidenti přijmou bilaterální rusko-americký plán na dosažení příměří na Ukrajině. To je z pohledu Kremlu zásadní: dohoda je mezi námi a Spojenými státy, bez Ukrajiny a Evropy,“ cituje deník Suslova.

Mírovou dohodu nesmí Trump Ukrajině vnutit. Kyjev se musí zapojit, vzkazuje Starmer

„Tento plán by mohl zahrnovat stažení ukrajinských sil z oblastí Donbasu, kde jsou stále přítomny, a stažení Ruska z regionů Sumy, Dněpropetrovsk a Charkov, přičemž fronta v ostatních oblastech by zůstala nezměněna. Připomínám, že před rokem Moskva požadovala od Ukrajinců úplné stažení ze všech čtyř anektovaných oblastí, zatímco nyní požaduje pouze stažení z Donbasu,“ nechal se slyšet Suslov.

V podmínkách ale nejde jen o výměnu území. „Klíčovou součástí dohody je závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO,“ opakuje již mnohokrát řečenou podmínku Ruska směrem k Ukrajině. „Konečné dohody pak budou muset samozřejmě zahrnovat také demilitarizaci Ukrajiny a ústavní reformu ve smyslu federálního uspořádání.“

„Rusko je nyní ochotno jednat o příměří, nejen o konečné dohodě.“ Putin podle Suslova nyní požaduje za příměří méně, než před rokem.

Druhá možnost

Jako druhou možnost Suslov uvádí scénář, ve kterém by ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj s podporou Evropanů toto řešení odmítl. „Trump v tomto případě zastaví veškerou vojenskou pomoc Kyjevu a přestane dokonce prodávat zbraně Evropanům, aby je nepředávali Ukrajině. To by však urychlilo její porážku a úplný kolaps.“

Na otázku novinářky z Corriere della sera, proč by Trump otevřeně jednal proti Kyjevu, argumentoval Suslov tím, že je Trump nyní ve složité mezinárodněpolitické situaci.

„Požádal Čínu, Indii a Brazílii, aby přestaly dovážet ruskou ropu, a pohrozil jim sekundárními sankcemi. Čína samozřejmě říká ne, ale ani Dílí a Brasília by to nikdy neudělaly a jejich odmítnutí by bylo pro Ameriku problémem: v tom případě by Trump buď ustoupil a vypadal slabě, nebo by se dostal do vážného politického a obchodního konfliktu s Čínou a dvěma klíčovými zeměmi BRICS s nepředvídatelnými důsledky.“

Suslov očekává, že Trump Putinův návrh přijme, protože by si tak mohl připsat historický úspěch.

Aljaška jako symbol

Suslov uvedl, že výběr Aljašky jako místa setkání ruského a amerického prezidenta je významný z historického i politického hlediska.

 „Aljaška podtrhuje bilaterální charakter summitu. Na světě neexistuje místo, které by bylo více rusko-americké než Aljaška: daleko od Evropy a Ukrajiny, velmi blízko Rusku. Zdůrazňuje to skutečnost, že Putin a Trump sami nacházejí řešení války na Ukrajině.“

„Summit na Aljašce bude prvním plnohodnotným summitem mezi Ruskem a USA na americkém území za posledních 15 let, poslední se konal v roce 2010, kdy Dmitrij Medveděv navštívil Baracka Obamu ve Washingtonu. To signalizuje silnou vzájemnou vůli obrátit list v konfliktu a zlepšit naše vztahy,“ říká Suslov.

„Program předurčil výběr místa: kromě Ukrajiny se bude hovořit o Arktidě.“ Ta je podle něj potenciálním dějištěm ozbrojeného konfliktu, kde dochází k intenzivnímu střetu.

„Vojenské aktivity Ruska i USA se zintenzivňují. Ale s táním ledů a větší dostupností je Arktida také nejslibnější oblastí pro rozvoj nových vztahů hospodářské spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi: společný výzkum, průzkum a těžba surovin, obchod,“ argumentuje Suslov.

X X X

Šok pro Ukrajince: Rusové prolomili linii u Pokrovsku. Prošli skoro bez odporu, varují experti

 Rusové dosáhli významného průlomu u Pokrovsku v oblasti Doněcké oblasti. Během víkendu se okupantům podařilo prorazit ukrajinskou obrannou linii a během pouhých dvou dnů postoupili o 13 kilometrů. S odvoláním na ukrajinské aktivisty a západní válečné blogery o tom informuje uznávaný analytik deníku Bild Julian Röpcke. Situaci před blížící se schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem označuje za „šokující“.

Průlom severovýchodně od Ukrajinci stále ještě ovládaného města Pokrovsk se ruské armádě podle Röpckeho povedl nejen díky technickým a taktickým faktorům, ale především kvůli velkým personálním nedostatkům ukrajinských sil na frontě. Noví a nepříliš kvalitně vycvičení vojáci jsou totiž z obav o jejich životy často nasazováni do podpůrných rolí, jako je například logistika či operátor dronu. Mnoho míst na obranné linii, včetně nově budovaných zákopů, je tak obsazeno velmi slabě či dokonce vůbec.

 „Ukrajinští vojáci v červenci rychle budovali protitankový příkop. To se ale nestihlo, protože 6. srpna dorazily ruské průzkumné a sabotážní skupiny. Velká část obranné linie pak rychle padla do rukou ruských sil, protože kyjevské velení se spoléhalo hlavně na ochranu drony, nikoli na pozemní pěchotu,“ cituje Röpcke polského vojenského blogera publikujícího pod přezdívkou Thorkill, který se válkou na Ukrajině zabývá už od samého počátku.

 Rychlý postup Rusů z posledních dní směrem k obcím Bilycke, Rodynske a Zolotji Kolodjaz dokazuje i mapa ukrajinských aktivistů z projektu DeepState. První dvě zmíněné přitom leží na klíčové zásobovací trase z města Dobropillja do Pokrovsku a Myrnohradu, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje na frontě. Tisíce ukrajinských vojáků tak čelí nebezpečí obklíčení.

Ukrajinské velení zřejmě žije na jiné planetě, kritizuje expert

Podle válečného analytika vystupujícího pod přezdívkou Playfra je kromě kritického nedostatku vojáků na frontě zásadním problémem také nekoncepční ústup ukrajinských jednotek, což Rusům umožňuje průlom a postup vpřed. „V tomto sektoru žije ukrajinské velení zřejmě na jiné planetě a velmi pravděpodobně nevydává rozkazy, nebo posílá ukrajinské síly do beznadějných protiútoků bez jakéhokoli plánování,“ kritizuje bloger.

Celkově se tak ruské jednotky již několik týdnů pomalu, ale jistě zakusují hlouběji do ukrajinského území. Často přitom během postupu narážejí místo zuřivého odporu na prázdné zákopy a bunkry.

Rusové přitom nepostupují jen u Pokrovsku. „Nepřítel také neustále útočí na naše obránce v oblasti Torecka i u měst Časiv Jar, Siversk a Lyman. Situace na bojišti severně od Kupjanska je také extrémně obtížná,“ uvedl vojenský expert a bývalý mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladislav Selezňov v rozhovoru pro youtubový kanál Novyny.LIVE. Jen za minulý týden podle něj Ukrajina přišla o 141 kilometrů čtverečních svého území.

Zrychlení ruského postupu hodnotí Röpcke jako šok pro Kyjev. Už v pátek se totiž na Aljašce mají sejít Trump s Putinem právě kvůli situaci na Ukrajině. Agentura Bloomberg v pátek napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu. Moskva si chce také ponechat poloostrov Krym, který zabrala už v roce 2014. Trump v pátek v Bílém domě mluvil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“.

X  X X

 Senátoři vyslechnou Bradáčovou, Uhlíře i Decroix. Kvůli darovaným bitcoinům

Takzvanou bitcoinovou kauzou by se měl 26. srpna zabývat senátní bezpečnostní výbor. Podle pozvánky zveřejněné na webu Senátu jsou k jednání přizvaní nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová či bývalý koordinátor pro objasňování kauzy David Uhlíř, který v roli nedávno předčasně skončil. Případ miliardového daru ve prospěch ministerstva spravedlnosti dál způsobuje rozpory mezi vládními stranami, ministryně Eva Decroix (ODS) dnes slíbila příští týden zveřejnit aktualizovanou časovou osu kauzy s více než 8000 položkami.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost měl případ původně probírat už 9. července, zasedání se ale neuskutečnilo kvůli tomu, že proti původním plánům nejednalo ani plénum horní komory. „Došli jsme k závěru, že bude z praktických důvodů vhodnější, abychom našli náhradní termín, protože hrozilo, že nás nebude dostatek, že nebudeme usnášeníschopní, nebo nás bude tak akorát. A já mám za to, že to je tak důležitá kauza, že je potřeba, abychom se na ní sešli ve velké síle,“ řekl v červenci šéf výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Výbor se poté ke kauze sešel 22. července a mimo jiné vzal na vědomí, že trestní řízení trvá a věcí se zabývají příslušné orgány. Předseda Fischer tehdy uvedl, že výbor se bude ke kauze vracet.

Podle pozvánky se výbor sejde 26. srpna dopoledne. Kauzu bude hodnotit z hlediska působnosti Nejvyššího státního zastupitelství za účasti Bradáčové, následně z pohledu bývalého koordinátora Uhlíře. Decroix dnes odmítla spekulaci, že Uhlíř předčasně skončil ve funkci kvůli snaze ministerstva spravedlnosti nezveřejňovat nepříjemná zjištění. Podle ní byl součástí objasňování procesů, dokud to dávalo smysl.

Miliardový bitcoinový dar přijal pro ministerstvo předchozí ministr za ODS Pavel Blažek od dříve odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského. Decroix dnes řekla, že ministerstvo činí veškeré kroky, aby zprávu s výsledky externího auditu k postupům úřadu ohledně přijetí daru zveřejnilo do konce srpna, jak požaduje koaliční hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Zároveň popřela, že by její náměstek a místopředseda STAN Karel Dvořák neměl na ministerstvu přístup ke všem informacím.

Svolání jednání výboru ocenila předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová. V předchozích dnech kritizovala, že od Fischera postrádá informaci, zda výbor případ zařadí na svůj program. „Ministryně by nám ten zmatek měla vysvětlit. Jestli teda do té doby už nerezignuje,“ uvedla Mračková Vildumetzová, ceskajustice.cz

X X X

Chceme dorovnání platů jako soudci. Státní zástupci žalují stát

Unie státních zástupců (USZ) se pustila do soudního sporu s cílem získat doplacení loňských platů. Tři její členové podali na konci minulého týdne civilní žaloby k okresním soudům. Tvrdí, že po nálezu Ústavního soudu z května 2024 měli mít nárok na vyšší plat – konkrétně 90 procent odměny soudců – ale dorovnání nedostali.

Ústavní soud loni v květnu označil trvalé snížení platů soudců za protiústavní. Platová základna, podle níž se odměny vypočítávají, měla být zrušena až k 31. prosinci 2024, ale ve vztahu k soudcům rozhodl soud tak, že se neuplatní už od 1. ledna 2024. Soudci tak získali nárok na zpětné doplacení platu za celý rok.

Podle prezidenta USZ Tomáše Foldyny by stejná logika měla platit i pro státní zástupce. Jejich platová základna je zákonem stanovena na 90 procent základny soudcovské. „Ten nález byl vyložen tak, že se vztahuje jen na soudce. My teď žalujeme u pracovněprávních soudů výklad běžného zákona – zda má zajistit, aby státní zástupci měli vždy 90 procent hmotného zabezpečení soudců,“ uvedl Foldyna.

Spor o výklad zákona

Podle USZ měli státní zástupci od července 2024 dostávat vyšší platy, stejně jako soudci. To se ale nestalo. „Problém byl v tom, že platová základna se nálezem rušila až k 31. 12. 2024, ale soudci měli od července dostávat navýšené platy. My tvrdíme, že totéž mělo platit i pro nás,“ vysvětlil Foldyna.

V listopadu 2024 vláda schválila přesun 725 milionů korun z rozpočtové rezervy na pokrytí platů soudců a státních zástupců. Ministerstvo spravedlnosti tehdy uvedlo, že na dorovnání soudcům potřebuje 668,7 milionu a na státní zástupce 45,7 milionu korun. K tomu připočetlo 10,7 milionu na povinné pojistné evropských pověřených žalobců.

 Platová otázka se brzy může znovu otevřít. Ústavní soud má řešit i letošní zmrazení platů soudců, které přinesla vládní novela. Několik soudců už s žalobami uspělo u okresních soudů, a to s odkazem na porušení evropského práva. Ministerstvo na jaře odhadlo, že pokud by Ústavní soud uznal letošní zásah do platů soudců za protiústavní, stát by musel doplatit 817,4 milionu korun. Z toho 620,3 milionu by připadlo soudcům a 197,1 milionu státním zástupcům.

Redakce České justice, ceskajustice.cz

X X X

 Milionové pokuty pro banky za splacení hypoték? Soud musí rozhodnout znovu

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasačním stížnostem UniCredit Bank a Komerční banky, které před lety dostaly pokuty za účtování poplatků klientům při předčasném splácení hypoték. O žalobách peněžních ústavů proti rozhodnutím České národní banky (ČNB) musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze, upozornily dnes Hospodářské noviny (HN). UniCredit Bank dostala pokutu deset milionů korun, Komerční banka 7,5 milionu.

Banky v Česku roky účtovaly poplatky za to, že klienti splatili své hypoteční úvěry předčasně. Před několika lety tuto praxi zčásti omezila novela zákona i doporučení centrální banky ohledně účtování účelně vynaložených nákladů. Některé banky i přesto dál žádaly od klientů také peníze, o které po předčasném splacení úvěru přišly na výnosech z úroků. ČNB jim proto uložila pokuty, které potvrdil i Městský soud v Praze. Poslanci poté znovu změnili zákon a stanovili podle nich přiměřenou výši poplatků, nyní by tedy podobný spor už vzniknout nemohl.

NSS zrušil verdikty Městského soudu

NSS minulý týden oba verdikty jako nepřezkoumatelné a částečně nezákonné zrušil. Prvoinstančnímu soudu v případě Komerční banky vytkl, že se v odůvodnění „paušálně ztotožnil se závěry ČNB“ a nezabýval se argumenty banky či expertními posudky, uvedly Hospodářské noviny. Poukázal také na směrnici EU o spotřebitelském úvěru i nejnovější evropskou judikaturu, která připouští odškodnění za ušlý zisk, včetně úroků. V případě UniCredit Bank zase soud zdůraznil to, že prvoinstanční soud nedostatečně specifikoval, co konkrétně banka porušila, a nezabýval se změnou zákona, která mezitím nastala.

„NSS zrušil rozsudky Městského soudu v Praze kvůli jejich nepřezkoumatelnosti, nikoli kvůli pochybení na straně ČNB,“ uvedl na dotaz Hospodářských novin mluvčí centrální banky Jakub Holas. Zástupci obou pokutovaných bank uvedli, že verdikty kvitují, další vývoj sporu ale nechtěli předjímat, ceskajustice.cz

X X X

 Obcím mizí peníze na provoz školek i škol. Kvůli odpadu

Vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý v Podcastu Perspektivy Česka volal po zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců za odpad do dalších odvětví. „Čím více těchto systémů, tím menší poplatky za odpad,“ zdůraznil. Zdroj: Alžběta Vejvodová

Až pět tisíc korun ročně zaplatí čtyřčlenná domácnost za svoz odpadu. A další miliony doplácejí obce. Peníze berou často z rozpočtových kapitol, které s odpady vůbec nesouvisí, například z balíku určeného na školy a školky. Současné nastavení odpadového hospodářství proto potřebuje změny, upozornil v podcastu Perspektivy Česka vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý.

Česko musí upravit sytém odpadového hospodářství. Současný model často nefunguje efektivně. „V České republice je jen hrstka obcí, které mají nastavené poplatky za odpad tak, že jim kryjí 100 procent nákladů,“ uvedl David Surý.

Výsledkem je, že peníze chybí jinde. „Jako zastupitel musím z rozpočtu obce vzít peníze na školy, na školky a dokrývám z nich deficit odpadového hospodářství,“ dodal.

Nejde ale jen o peněženky domácností. Česko také neplní cíle sběru a recyklace odpadu, k nimž se zavázalo Evropské unii. „Jsme ještě daleko před 65 procenty,“ přiznává Surý, když mluví o cílech v recyklaci. „Aktuální čísla jsou o řád níž.“

Zaostřeno na odpovědnost výrobců

Řešením palčivé situace má být rozšíření odpovědnosti výrobců za jejich výrobky, když doslouží. V rámci takzvaných EPR systémů, jak se také rozšířené odpovědnosti říká, výrobci účtují poplatek na recyklaci spotřebitelům už při nákupu výrobků. Poplatky se pohybují v řádu jednotek nebo desítek korun a výrobce z nich pak zaplatí sběr a třídění odpadu. „Ukazuje se, že tento způsob spotřebitelé lépe akceptují,“ podotkl Surý.

Systémy rozšířené odpovědnosti už ze zákona fungují u použitých obalů, baterií nebo elektrozařízení. Dobrovolně pak tímto způsobem výrobci zajišťují například sběr pneumatik. Podle Davida Surého by je nyní Česko mělo rozšířit i do dalších oblastí. „Čím více EPR systémů, tím menší poplatky za odpad,“ míní.

Smysl podle něj dává tento způsob sběru například u hraček nebo textilu. „Musíme vytvořit velkou hromadu homogenního materiálu a teprve nad tou hromadou může vzniknout ´byznys case´,“ vysvětluje vrchní ředitel ministerstva životního prostředí.

Pneumatiky nejsou hračky, každý sběr je jiný

Surého návrh podpořil i Radim Filák, jednatel společnosti Eltma, která zajišťuje kolektivní sběr pneumatik. „Rozšířená odpovědnost výrobců je dobrá věc, protože by měli dostát společenské odpovědnosti za své výrobky,“ zdůraznil v Perspektivách Česka.

Avšak zároveň důrazně varoval před nepromyšleným přenosem principů z jednoho systému do druhého. Každý má totiž svá specifika a potřeby. Nejde to, co funguje v jednom odpadovém segmentu, jen slepě překopírovat do druhého.

Na opatrnost při zavádění rozšířené odpovědnosti výrobců za odpady do nových oborů apeluje také Tomáš Sequens, advokát a specialista na odpady z kanceláře Kocián Šolc Balaštík. Chyby totiž mohou vyvolat nevoli spotřebitelů a ohrozit i ty systémy, které už fungují. A to by pro Česko znamenalo ekologickou blamáž.

„Musíme se zamyslet, v jakých situacích systémy rozšířené odpovědnosti smysl dávají a od jakého okamžiku už to smysl nedává,“ upozorňuje Sequens. Ministerstvo by podle něj mělo vyhodnotit efekty a dopady u každé komodity zvlášť. „U nábytku si nejsem jistý, jestli je to esenciálně nezbytné, ale budiž. U dalších výrobků bych byl opatrný. Měla by se na to udělat případová studie,“ doporučuje Sequens ministerstvu životního prostředí.

Věnujte se odpadům

Zkomplikovat situaci obcím mohou zejména ty odpady, jejichž využití nepřináší pozitivní hodnotu. Jejich sběr a recyklace stojí víc peněz, než kolik je možné získat z prodeje samotného odpadu. Právě na tento typ odpadů pak musí obce doplácet.

Podle Davida Surého je nyní především důležité, aby zákonodárci věnovali odpadům a jejich opětovnému využití náležitou péči. Na závěr Perspektiv Česka proto apeloval na poslance, aby legislativní změny, které mají sběr a recyklaci zefektivnit, zbytečně neblokovali.

V současném volebním období například sněmovna nestihla schválit zavedení zálohování PET lahví a plechovek ani první balík změn v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobců. Legislativní kapacity tak tyto předpisy znovu vyblokují v dalším volebním období.

„To, co jsme mohli mít odpracované už v roce 2025, se nám vrátí v letech 2026 a 2027,“ podotkl Surý. Hraje se přitom o hodně: změny v nastavení odpadového hospodářství mají dopad na peněženku každého Čecha.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

 Jihokorejská armáda chystá společné cvičení s USA. Provokace, zní z KLDR

 Severní Korea v pondělí označila plánované rozsáhlé společné cvičení armád Jižní Koreje a Spojených států za „přímou vojenskou provokaci“ a slíbila, že na manévry bude reagovat. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tak Pchjongjang učinil navzdory náznakům zmírnění napětí mezi Korejemi pod vedením nového prezidenta v Soulu.

 Ministr obrany KLDR No Kwang-čol uvedl, že armáda má „absolutní poslání“ chránit národní bezpečnost před rozsáhlým jedenáctidenním cvičením Jižní Koreje a USA, které podle něj představuje reálnou bezpečnostní hrozbu.

„Ozbrojené síly KLDR se vypořádají s válečnými manévry USA a (Jihu) s důsledným a rozhodným postojem k protiakci a budou přísně uplatňovat své svrchované právo,“ uvedl No ve svém prohlášení, které zveřejnila státní tisková agentura KCNA. Podle Noa cvičení zvyšuje nepřátelství a destabilizuje regionální bezpečnost.

Jižní Korea a Spojené státy minulý týden oznámily, že každoroční cvičení začne 18. srpna a prověří velení, kontrolu a mobilizaci jednotek v rámci vylepšené bezpečnostní strategie proti zvýšené hrozbě jaderné války ze strany KLDR.

Spojenci ale zároveň uvedli, že hlavní část cvičení bude odložena a uskuteční se samostatně příští měsíc, a to s odkazem na povětrnostní podmínky. Odklad byl všeobecně vnímán jako krok iniciovaný liberálním jihokorejským prezidentem I Če-mjongem, který v červnu vyhrál předčasné volby, s cílem zmírnit napětí s Pchjongjangem.

Vztahy mezi oběma Korejemi v posledních letech klesly na jednu z nejnižších úrovní, protože Pchjongjang pokračoval v rozvíjení svých schopností provést jaderný útok a výrazně posílil vojenské vazby s Ruskem.

Přestože Pchjongjang veřejně odmítl obnovené nabídky Soulu a Washingtonu k dialogu, podnikal kroky, které byly vnímány jako částečné opětování některých jihokorejských snah o zmírnění napětí, připomněla agentura Reuters.

 X X X

 KARLOVARSKO:

Keramická škola v roce 2026 opět otevře sklářský učňovský obor

Střední uměleckoprůmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary znovu otevře od září 2026 tradiční učňovský obor sklář. Na obnovení oboru se shodli zástupci školy, sklářské firmy Moser a vedení Karlovarského kraje. Společným cílem je zajistit kvalitní přípravu nových odborníků v oblasti ruční výroby a zpracování skla. Obor bude znovu zařazen do nabídky školy pro školní rok 2026/2027. Firma Moser a škola zároveň vynaloží maximální úsilí na propagaci oboru mezi žáky základních škol, a to ve spolupráci s kariérními poradci i hospodářskou komorou.

„Sklářství má v našem kraji hlubokou tradici a firma Moser je bezesporu světový pojem. Proto chceme, aby se mladí mohli toto krásné řemeslo naučit přímo od mistrů a po škole měli jistou práci. Spolupráce s firmou Moser proto musí být pro keramickou školu prioritou. Zároveň je potřeba, aby si obor znovu získal zájem dětí i jejich rodičů. Očekávám proto i návrhy, jak ho lépe zpropagovat,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Firma Moser je podle slov ředitele připravena nastartovat spolupráci. Nyní bude dojednávat podrobnosti s ředitelkou keramické školy. Cílem je maximální součinnost pro otevření oboru, a to například také prezentací v kooperaci s kariérními poradci na základních školách, v rámci Dnů otevřených dveří, školních veletrhů a na dalších akcích. Bc. Jitka Čmoková