Výsledkem je dobré setkání. Trump se odklonil od svého požadavku na příměří a prohlásil, že je důležitější pracovat na trvalém míru než na příměří, které se dodržuje jen zřídka. Zdá se, že to Trumpa zavazuje k řešení základní příčiny konfliktu, kterou je nejistota Ruska ohledně NATO na všech jeho hranicích.

Putin prohlásil, že setkání znamenalo přechod od konfrontace a hrozeb k dialogu. Už jen tato vyhlídka dávala setkání smysl. To jsou dobré výsledky. Ve světě jaderných zbraní se úroveň napětí stala neudržitelnou.

Aby se naděje mohly naplnit, je třeba rozpoznat a překonat dvě překážky. Jednou je neokonzervativní doktrína americké hegemonie. Druhou je zájem amerického vojenského – bezpečnostního komplexu.

Doktrína hegemonie vyžaduje překonání Ruska, aby bylo možné dosáhnout unilateralismu Washingtonu. Je tato doktrína příliš institucionalizovaná na to, aby se dala odmítnout?

Rozpočet, vliv na Kongres a moc vojensko-bezpečnostního komplexu vyžadují velkého nepřítele. Tuto roli plní Rusko. Mír za stejných podmínek s Ruskem nepřítele odstraňuje a rozpočet a vliv vojensko-bezpečnostního komplexu klesají. Vojenské základny nebo výrobci zbraní jsou téměř v každém státě, což znamená, že tento zájem je také institucionalizován, jak nás varoval prezident Eisenhower.

Otázka, která před námi stojí, tedy zní: jak je pravděpodobné, že se Trumpovi podaří dostat NATO a raketové základny z ruských hranic? Vůbec to není pravděpodobné, pokud se pozornost nemůže zaměřit na základní problém.

Jak užitečná budou média? Zdůrazňovat, že Putin chtěl schůzku, aby ukázal, že není izolovaný a že se může setkat s americkým prezidentem, jako to dělají Zelenskyj a Netanjahu, je špatné.

Schůzka byla náhodná. Trump se sám nachytal. Jeho hrozba sekundárních sankcí nebo cel vůči Indii a dalším členům BRICS se obrátila proti němu. Tváří v tvář vlastní desetidenní lhůtě musel najít cestu ven. Našel ji v okamžité schůzce s Putinem. Pro Trumpa byla tato schůzka způsobem, jak se dostat z pasti.

Příležitost ukončit konfrontaci, která by pravděpodobně skončila jadernou válkou, je založena na štěstí. Lze tento šťastný výsledek proměnit ve vzájemnou bezpečnostní dohodu? To závisí na síle neokonzervativní doktríny hegemonie a ochotě vojensko-bezpečnostního komplexu akceptovat klesající tržby a zisky. Dokud si neuvědomíme, že tyto dva zájmy jsou překážkami míru, které je třeba překonat, nebude existovat žádný mírový proces.

Paul Craig Roberts

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/

Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

UTAJOVANÉ  DOKUMENTY  TRUMPA?

 Agenti FBI našli u Trumpa doma jedenáct sad utajovaných dokumentů, tvrdí list

 Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí zajistili 11 souborů dokumentů s různými stupni utajení, když prohledali sídlo bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě. Napsal to v pátek deník The Wall Street Journal (WSJ), který se dostal k záznamům souvisejícím s bezprecedentním zásahem.

O povolení k prohlídce žádali i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Informace amerických médiích potvrdily povolení k prohlídce a seznam zabavených věcí, jež v pátek nechal zveřejnit soud na Floridě.

Podle seznamu zveřejněného soudem FBI zajistila dokumenty ve stupni utajení důvěrné, tajné a přísně tajné, což by znamenalo, že byly určené k uchovávání pouze ve speciálních vládních prostorách. Mezi zabavenými věcmi jsou i dokumenty týkající se milosti pro Trumpova blízkého spolupracovníka Rogera Stoneho či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Zprávy navazují na předchozí informace amerického tisku o tom, jaké materiály v Trumpově rezidenci federální vyšetřovatelé hledali. Podle informací listu The Washington Post se agenti FBI na místo vydali i kvůli dokumentům týkajícím se jaderných zbraní. Deníku The New York Times zase nejmenovaný informovaný zdroj řekl, že panovaly obavy ohledně výskytu záznamů souvisejících s takzvanými programy se zvláštním přístupem, což je označení, které je zpravidla vyhrazené pro „extrémně citlivé operace“ Spojených států v zahraničí.

Nové informace vychází z povolení k domovní prohlídce, které minulý pátek vydal federální soudce, a ze stručného výčtu zabavených věcí, jehož kopii Trumpovi právníci dostali po zásahu. V povolení k prohlídce se podle médií mluví o třech zákonech, jejichž možným porušením FBI zdůvodnil žádost. Kromě zákona proti špionáži z roku 1917 je to norma zakazující manipulaci s dokumenty ve snaze mařit vyšetřování a zákon o nepovoleném odstraňování vládních materiálů, píše NYT.

Seznam zabavených předmětů, do něhož nahlédli reportéři WSJ, podle listu neobsahuje mnoho podrobností k nalezeným dokumentům. Jedna sada je v něm například označena jako „různé“ tajné a přísně tajné dokumenty. Na přísně tajné dokumenty údajně odkazovaly ještě další čtyři body seznamu.

Agenti FBI podle informací WSJ z exprezidentova resortu Mar-a-Lago odnesli asi dvacet krabic s předměty. Americká média už dříve informovala, že pondělní domovní prohlídka, kterou odsouhlasil federální soudce, trvala několik hodin a týkala se také Trumpovy pracovny v areálu u města West Palm Beach.

Zásah znamenal mimořádnou eskalaci mnohaměsíčního vyšetřování, které se zabývá osudem některých oficiálních záznamů po odchodu Trumpa z Bílého domu na začátku roku 2021. Trump si podle všeho na Floridu odnesl i řadu materiálů, na které se vztahuje povinnost předávat je Národnímu archivu. Ten letos do věci zapojil federální ministerstvo spravedlnosti, když nabyl podezření, že na Floridě jsou nadále také materiály podléhající utajení. Úřady se zjevně domnívaly, že takovéto dokumenty v Mar-a-Lago zůstávaly i poté, co jisté jiné dokumenty vyzvedli archiváři a vyšetřovatelé.

Trump a jeho právníci po pondělní domovní prohlídce odmítali jakékoli pochybení a zásah bez důkazů vykreslovali jako politicky motivovaný. Nově přicházejí s argumentem, že Trump před odchodem z funkce využil své pravomoci a dané dokumenty vyňal z utajeného režimu. „Zaprvé, všechno to bylo odtajněné,“ uvedl exprezident v dnešním prohlášení, aniž by poskytl jakékoli podrobnosti.

Média podotýkají, že hlava státu může takovýto krok učinit, ovšem na její pravomoci se vztahují jisté limity a pravidla. Za nepovolené odstranění či přechovávání tajných dokumentů hrozí v USA až pětileté vězení.

 X X X

 Putin souhlasí s „článkem 5“ pro Ukrajinu a nabízí územní ústupky, uvedl Witkoff

 Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly bezpečnostní záruky Ukrajině, a je ochoten učinit ústupky na dobytých územích, řekl zvláštní zmocněnec Donalda Trumpa Steve Witkoff. Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že netvrdí, že jednání jsou krok od míru na Ukrajině, posun však vidí. Šéf Bílého domu následně médiím naznačil, že udělal „velký pokrok s Ruskem“.

 Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v neděli uvedl, že prezident Trump a ruský prezident Vladimir Putin se během svého historického pátečního setkání dohodli na „robustních“ bezpečnostních zárukách, včetně „účinné“ ochrany Ukrajiny podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy.

„Dohodli jsme se na robustních bezpečnostních zárukách, které bych popsal jako přelomové,“ řekl Witkoff v rozhovoru pro americkou televizi CNN.

„Podařilo se nám to tak nějak obejít a dosáhnout dohody, že Spojené státy mohou nabídnout ochranu podle článku 5, což bylo poprvé, co jsme slyšeli, že s tím Rusové souhlasí,“ pokračoval.

Zvláštní vyslanec Trumpa vysvětlil, že Rusko souhlasilo s tím, aby Spojené státy a další evropské země „účinně nabídly Ukrajině ochranu podobnou článku 5, která pokryje bezpečnostní záruky“, čímž odkazoval na ustanovení NATO, které stanoví, že útok na jednoho člena NATO je považován za útok na všechny členy.

Rusko se dlouhodobě staví proti přijetí Ukrajiny do NATO, poznamenal Witkoff a uvedl, že hlavním důvodem, proč Ukrajina usiluje o členství, je právě tato ochrana.

„Vše bude záviset na tom, s čím budou Ukrajinci schopni se smířit, ale za předpokladu, že by to bylo možné, podařilo se nám získat následující ústupek: Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden z hlavních důvodů, proč Ukrajina chce být členem NATO,“ řekl Witkoff podle amerických médií.

„Rusové u jednacího stolu (v pátek na Aljašce) učinili určité ústupky ohledně pěti regionů (na východě Ukrajiny),“ řekl podle agentury AFP Witkoff. Debaty se soustředí především na Doněckou oblast, kterou mají Rusové pod kontrolou ze 70 procent.

Trump se chlubí „velkým pokrokem“ s Ruskem

Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, ale nemusí se jim to podařit, připustil Rubio v rozhovoru v televizi CBS.

„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.

Šéf Bílého domu následně podle agentury Reuters prohlásil, že udělal „velký pokrok s Ruskem“. Podrobnosti však nesdělil.

  nepřineslo žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině. Uvedl také, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní.

Rubio v neděli na stanici NBC řekl, že možné příměří „není vyloučeno“. Nejlepším způsobem, jak ukončit válku, by ale podle něj byla „úplná mírová dohoda“, píše agentura AP.

Zelenskyj: Obchod s naším územím nebude

Jednání o míru na Ukrajině musí vycházet ze současné frontové linie, řekl Zelenskyj po nedělním jednání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou. Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím, o územních otázkách může jednat pouze ona a Rusko.

Von der Leyenová uvedla, že Evropa je připravena přispět svým dílem k bezpečnostním zárukám. Případná mírová dohoda nesmí obsahovat žádná omezení pro ukrajinskou armádu, dodala.

 „Potřebujeme skutečná jednání. Mohou začít tam, kde je nyní frontová linie. Kontaktní linie je tím nejlepším místem pro jednání, a Evropané to podporují,“ řekl v neděli Zelenskyj s tím, že ústava znemožňuje Ukrajině vzdát se území nebo s ním obchodovat. „Protože je otázka území tak zásadní, může o ní jednat pouze Ukrajina a Rusko, případně v trojici Ukrajina-USA-Rusko,“ dodal.

Ukrajina jako ocelový dikobraz

„Víme, že obrana Evropy je naší odpovědností,“ řekla von der Leyenová s tím, že zároveň vítá ochotu prezidenta Trumpa podílet se na těchto garancích, které by měly podobný charakter jako článek 5 Severoatlantické aliance.

Ukrajina se podle ní musí stát „ocelovým dikobrazem“, na kterého si potenciální útočníci nedovolí. Je proto nutné dál posilovat průmyslovou základnu Ukrajiny a především výrobu dronů, míní. Jednou z bezpečnostních garancí je také členství Ukrajiny v Evropské unii, o nějž země napadená Ruskem usiluje.

\X X X

  Trump „velmi dobrý“ rozhovor s Lukašenkem

 Americký prezident Donald Trump, který před jednáním se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonoval běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, přijal pozvání k návštěvě Minsku, informuje Pool One. Trump informoval o „velmi dobrém“ rozhovoru s Lukašenkem.

„Dne 15. srpna se uskutečnil telefonický rozhovor mezi prezidenty Běloruska a Spojených států, Alexandrem Lukašenkem a Donaldem Trumpem. Vedoucí představitelé obou zemí projednali otázky bilaterální agendy, regionální témata a situaci v krizových oblastech, včetně Ukrajiny. Bylo dosaženo dohody o pokračování kontaktů. Běloruský prezident pozval Donalda Trumpa a jeho rodinu do Minsku a toto pozvání bylo přijato,“ — uvádí se ve zprávě.

„Měl jsem skvělý rozhovor s vysoce váženým prezidentem Běloruska Alexandrem Lukašenkem. Účelem hovoru bylo poděkovat mu za propuštění 16 vězňů. Jednáme také o propuštění dalších 1300 vězňů. Náš rozhovor byl velmi dobrý. Probrali jsme mnoho témat, včetně návštěvy prezidenta Putina na Aljašce. Těším se na setkání s prezidentem Lukašenkem v budoucnu,“ řekl Trump, server vasevec.cz

X X X

DALŠÍ  SETKÁNÍ  TRUMPA..  ZAPOJENA  I  ČINA?

  Trump chce v pátek uspořádat summit se Zelenským i Putinem. Rusko žádá garanci Číny

 Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, napsal v sobotu server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzivy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, v pondělí se Zelenskyj setká ve Washingtonu s Trumpem. Aktuální dění můžete sledovat živě v tomto on-line článku.

Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, Putinem a Zelenským, napsal server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzivy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.

 Putin při pátečním jednání s Trumpem na Aljašce požadoval za ukončení ruské ofenzivy na Ukrajině dvě východní ukrajinské oblasti – Doněckou a Luhanskou. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.

 Zatímco Rusové kontrolují téměř celou Luhanskou oblast, v Doněcké oblasti ovládají kolem 70 procent tohoto prostoru, ovšem nejzápadnější města nadále kontroluje Kyjev. Naopak v Chersonské a Záporožské oblasti ruská armáda už nějakou dobu nedosáhla žádného výraznějšího pokroku.

Putin je ochoten vyjednávat o podstoupení malých částí v Sumské a Charkovské oblasti, které jsou pod kontrolou ruské armády, píše Axios s odvoláním na ukrajinský zdroj, podle kterého měli američtí zástupci na Aljašce z šéfa Kremlu takový pocit.

  Evropští lídři jsou pozvaní na pondělní schůzku ve Washingtonu, kde spolu budou jednat americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, píše podle agentury Reuters list New York Times (NYT). Hovořit budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o příměří na Ukrajině. O tom, jestli se pondělního jednání zúčastní i evropští zástupci, se podle šéfa německé diplomacie Johanna Wadephula rozhodne tento víkend.

Trump chce v pátek uspořádat summit mezi ním, Zelenským a Putinem, píše Axios

Americký prezident Donald Trump chce příští pátek uspořádat summit mezi ním, ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše v sobotu server Axios. Šéf Kremlu ale podle informovaných zdrojů požaduje za ukončení ofenzívy na Ukrajině kromě Doněcké oblasti také Luhanskou oblast. Putin je rovněž ochoten jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale jako jednoho z možných garantů navrhl Čínu.

Trump sdělil evropským lídrům, že pokud Zelenského návštěva ve Washingtonu půjde dobře, chce do příštího pátku zorganizovat summit se Zelenským a Putinem, píše CNN

JD Vance se zúčastní pondělního setkání Trumpa se Zelenským

Americký viceprezident JD Vance se zúčastní pondělního setkání prezidenta Donalda Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně, sdělil CNN zdroj obeznámený s plánem.

Ukrajinské síly v Sumské oblasti na severovýchodě země dokázaly postoupit až o 2,5 kilometru, oznámil ukrajinský generální štáb

Ruská média referují o setkání pozitivně

Ruská státní televize podala převážně pozitivní zprávy o summitu mezi prezidentem Putinem a Trumpem na Aljašce. Oslavovala podání ruky mezi oběma lídry a Putinovu jízdu v americké prezidentské limuzíně, píše CNN.

Úředníci Kremlu uvedli, že setkání je důkazem toho, že Moskva není na světové scéně tak izolovaná, jak tvrdí západní lídři.

Severské a pobaltské země ujišťují o své podpoře Ukrajiny; chtějí, aby Kyjev dostal spolehlivé záruky, že ruská agrese se nebude opakovat

Skupina osmi severoevropských a pobaltských zemí v pátek vyjádřila podporu Ukrajincům čelícím ruské vojenské invazi a zdůraznila, že hodlá pokračovat v tlaku na Rusko, aby ukončilo válku proti Ukrajině.

V prohlášení vydaném po páteční aljašské schůzce prezidentů USA a Ruska zároveň severské a pobaltské země oceňují prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Kyjev.

Putin při poradě v Kremlu oceňoval schůzku s Trumpem

Páteční schůzka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce se uskutečnila v pravý čas a byla velmi užitečná, řekl dnes podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin svým spolupracovníkům. Rusko podle něj respektuje postoj USA k ukončení války na Ukrajině a Moskva usiluje o mír.

Rusko podmiňuje ukončení své ofenzívy na Ukrajině tím, že se Kyjev stáhne z východní Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin to řekl na páteční schůzce na Aljašce svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, píše list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Moskva v takovém případě zastaví svá vojska v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti.

Evropští lídři jsou pozvaní na pondělní schůzku ve Washingtonu

Evropští lídři jsou pozvaní na pondělní schůzku ve Washingtonu, kde spolu budou jednat americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, píše podle agentury Reuters list New York Times (NYT). Hovořit budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a příměří na Ukrajině.

 V neděli se uskuteční videokonference lídrů tzv. koalice ochotných, den před návštěvou ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského ve Washingtonu, oznámil v sobotu podle agentur úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Schůzce bude podle agentury Reuters předsedat Macron společně s německým kancléřem Friedrichem Merzem a britským premiérem Keir Starmerem. Videokonference začne podle agentury AFP v 15:00 SELČ. Cílem schůzky je připravit další kroky v úsilí o ukončení války na Ukrajině.

Rusové dobyli další dvě vsi na východě Ukrajiny, připustila armáda. Moskva může stupňovat útoky, aby zlepšila podmínky pro jednání, uvedl Zelenskyj.

Rusko by tím ale Ukrajině podstoupilo výrazně menší část území, než by Moskva získala od Kyjeva. Tyto požadavky na ukrajinské území proto Kyjev podle Axiosu určitě odmítne.

Putin také navrhl Peking jako jednoho z možných garantů ukrajinské bezpečnosti, což ale podle serveru znamená, že šéf Kremlu je proti zapojení vojáků Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajině. Podle evropských lídrů je Trump ochoten uvažovat i o podílu Spojených států na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale mimo misi NATO, píše dále Axios.

 Zelenskyj se v pondělí má ve Washingtonu setkat s Trumpem. Jednat budou o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s Putinem na Aljašce a příměří na Ukrajině.

Trump upustil od požadavku na příměří na Ukrajině

Schůzka Trumpa s Putinem patrně nepřinesla žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, kterou podporuje Kyjev, ale Moskva ji odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla. Trump přitom dříve prohlašoval, že dosažení klidu zbraní bude hlavním tématem jednání s Putinem, a pohrozil, že ruský prezident ponese vážné následky, pokud na něj nepřistoupí.

V návaznosti na summit na Aljašce v sobotu Trump telefonicky hovořil mimo jiné se Zelenským, šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou, evropskými politiky a šéfem NATO Markem Ruttem. Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční setkání pozván nebyl.

Spojencům americký prezident podle serveru Axios sdělil, že Putin nechce příměří a dává přednost komplexní dohodě o ukončení války proti Ukrajině, kterou před více než třemi lety napadlo. Později se Trump k tomuto postoji přiklonil, když na sociální síti oznámil, že cestou k ukončení konfliktu je mírová dohoda, nikoliv pouze příměří.

„Bylo stanoveno všemi, že nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou, je přejít přímo k mírové dohodě, která válku ukončí, a ne k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social k uvedeným schůzkám.

Mnoho západních komentátorů a médií hodnotí summit jako Putinův úspěch. Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v reakci na schůzku na Aljašce uvedl, že se Spojenými státy lze jednat bez předběžných podmínek a současně pokračovat ve „speciální vojenské operaci“, jak Moskva oficiálně označuje svou plošnou invazi na Ukrajinu.

Reakce českých politiků

Podle většiny českých politiků schůzka dvou prezidentů zásadní posun k ukončení války na Ukrajině nepřinesla.

„Výsledky summitu na Aljašce potvrzují, že zatímco USA se svými spojenci hledají cesty k míru, Putinovi jde stále jen o co největší územní zisky a o obnovení sovětského impéria,“ uvedl Fiala ve vyjádření, které poskytl mluvčí vlády Jakub Tomek.

 X X X

Trumpová poslala Putinovi osobní dopis. V psaní předaném mužem připomněla unesené děti

Místopředseda ANO Karel Havlíček považuje summit za první krok bitvy velmocí. Nebylo podle něj reálné očekávat, že se na prvním setkání domluví ukončení války. Může to být ale začátek jejího konce, uvedl.

Šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vnímá výsledek schůzky spíše jako politický signál ochoty komunikovat. Západ podle něj bude muset přijmout kompromisy, které dříve odmítal, uvedl na sociální síti X. Pro stabilitu ve světě je podle něj dobré, že se schůzka uskutečnila. „Je evidentní, že setkání probíhalo v partnerské atmosféře a neskončilo konfliktem,“ napsal.

X X X

 Velmoci přestaly ničit vzájemnou spolupráci a svět je dnes bezpečnější, řekl Orbán po summitu na Aljašce

Svět je po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce bezpečnějším místem, napsal v sobotu na facebooku maďarský premiér Viktor Orbán. Obě velmoci podle něj přestaly s ničením vzájemné spolupráce.

 Trump se s Putinem sešel v noci na sobotu SELČ v Anchorage. Summit patrně nepřinesl žádné konkrétní výsledky. 

 Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla. Mnoho komentátorů a médií summit hodnotí jako Putinův úspěch.

„Léta jsme sledovali, jak dvě největší jaderné mocnosti ničí rámec své spolupráce a posílají si vzkazy,“ napsal Orbán. „Tomu je nyní konec. Svět je dnes bezpečnějším místem než včera,“ dodal.

Maďarský premiér, který čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory tři a půl roku trvající rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, tento týden uvedl, že Rusko válku proti Ukrajině vyhrálo a zbývá otázka, kdy to Západ podporující Ukrajince uzná.

Evropa podle maďarského premiéra promeškala příležitost jednat s Putinem, když byl u moci americký prezident Joe Biden, a nyní jí hrozí, že o její budoucnosti bude rozhodnuto bez její účasti.

X X X

 Kauza bitcoiny se rozjíždí: Jiřikovský si vyslechl 2 obvinění

Policie obvinila Tomáše Jiřikovského ze dvou případů legalizace výnosů z trestné činnosti, k nimž mělo dojít v roce 2015 a v roce 2025. Informovalo o tom Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Druhý z případů se týká i darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, kdy Jiřikovský podle policie zastíral jejich původ z trestné činnosti.

Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun upřesnil, že: „obviněné osobě je kladeno za vinu, že měla zastírat původ těchto bitcoinů z trestné činnosti, konkrétně z nelegálního obchodování na internetu (tzv. dark net). Stíhané skutky, k nimž mělo dojít v roce 2015 a v roce 2025, jsou posouzeny jako dva pokračující trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti.“

Podle policie je Jiřikovský jedinou fyzickou osobou, proti níž bylo dnes zahájeno trestní stíhání. Policisté jej zadrželi ve čtvrtek večer a v pátek odpoledne jej převezli na brněnský Obilní trh, kde sídlí regionální pobočka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). S novináři Jiřikovský nemluvil. V budově pobyl asi 2,5 hodiny, poté byl přepraven jinam.

 Není zatím jasné, zda pro něj žalobce navrhne vazbu. Pokud ano, pravděpodobně by se jí zabýval Brněnský městský soud, a to ještě o tomto víkendu.

Kontroverzní bitcoinový dar ministerstvu spravedlnosti

Miliardový bitcoinový dar od Jiřikovského přijal pro ministerstvo spravedlnosti tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS), který v červnu kvůli kauze skončil ve funkci. Jeho nástupkyně, Eva Decroix (ODS), nechala vypracovat audit kauzy, jehož první část zveřejnila auditorská firma Grant Thornton na konci července.

Audit mimo jiné uvedl, že ministerstvo dar nemělo přijmout, protože existovaly okolnosti naznačující významné riziko, že dar pochází z výnosů trestné činnosti. Shrnutí první části auditu také upozornilo na riziko naplnění skutkových podstat některých trestných činů.

Darované bitcoiny pochází ze zabavené peněženky

Jiřikovský skončil v roce 2017 ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování, v září 2019 dostal devět let. V rozsudku byla uvedena škoda 16 milionů korun. Podle médií od roku 2013 provozoval nelegální on-line darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami.

V roce 2021 byl za dobré chování předčasně propuštěn z vězení a následně se také u soudů domohl toho, aby dostal zpět elektroniku zabavenou policií, včetně elektronické peněženky s bitcoiny. 30 procent z této částky poté Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti.

Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

 Kritizuje kolegy i manželku místopředsedy. Soudci Vrchovi hrozí kárná žaloba

Vztahy na Okresním soudu ve Vyškově jsou napjaté a zaměstnávají nejen soudy, ale i Ministerstvo spravedlnosti. Místopředseda soudu Aleš Vylam letos v červnu podal Ministerstvu spravedlnosti podnět k zahájení kárného řízení proti soudci Pavlu Vrchovi. Vyplývá to z dokumentů a informací, které má Česká justice k dispozici. Z postupu ministerstva vyplývá, že disciplinární řízení bude se soudcem zřejmě zahájeno. „Jsem z toho všeho velmi zklamaný,“ napsal Vrcha České justici.

Nejvyšší správní soud na začátku srpna zamítl Vrchovu kasační stížnost ve věci odebrání jeho asistentky. Soudce, který před několika lety po neshodách opustil Nejvyšší soud, rozhodnutí ostře zkritizoval a označil za důkaz slabého postavení řadových soudců vůči soudnímu managementu.

Hodnocení manželky místopředsedy

Z přípisu odboru dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti, podepsaného ředitelkou Kateřinou Skalkovou, vyplývá, že Vylam se cítí dotčen článkem „Předlistopadový závan z pera místopředsedy vyškovského soudu Aleše Vylama“ zveřejněným na blogu soudce. Vrcha v něm kritizoval způsob, jakým místopředseda hodnotil jeho manželku v rámci výběrového řízení na předsedkyni soudu.

Dále uvádí, že Vrcha ve svých článcích a podáních subjektivně hodnotí dění na soudu a působení konkrétních osob, a to způsobem, který může zpochybňovat jejich odbornost či integritu. Činí tak totiž z pozice soudce.

Ministerstvo dále uvádí, že soudce na svém blogu v článku „Podána kasační stížnost proti rozsudku KS v Brně, který zamítl zásahovou žalobu proti předsedkyni OS ve Vyškově“ zveřejnil odkaz na svou zásahovou žalobu ze dne 23. listopadu 2024. Podle ministerstva obsahuje pasáže, v nichž se negativně a kriticky vyjadřuje o Vylamovi, asistentce Kláře Valentové, vyšší soudní úřednici Veronice Maršíkové a bývalé předsedkyni soudu Zdeňce Kalové.

 Kontroly a lustrace spisů

Podnět obsahuje i výtku, že Vrcha „prováděl různé kontroly a lustrace spisů“ v informačním systému ISAS, zaměřené na výkon práce místopředsedy a jeho asistentky. Ministerstvo cituje pasáže ze žaloby, kde soudce uvádí, že v systému zjistil porušení pracovních pokynů asistentkou minimálně ve 63 věcech.

Stanovisko k dění na vyškovském soudu zhodnotil na základě žádosti Vylama i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Podle jeho oficiálního stanoviska lze vytýkaná jednání soudce Vrchy považovat za „nešťastná“, ale nedosahují intenzity kárného provinění. „Kárné řízení je prostředkem ultima ratio. Intenzity kárného provinění tudíž budou dosahovat pouze projevy skutečně způsobilé znatelně narušit důstojnost soudcovské funkce, resp. ohrozit důvěru veřejnosti v soudnictví, či bránit danému soudci v řádném výkonu jeho funkce,“ reagoval v přípisu na konci srpna.

 Soudci mají právo se vyjadřovat k fungování justice

K zveřejnění zásahové žaloby na blogu Pavla Vrchy Šuk poznamenal, že v přípisu popsané „znepřístupnění“ vybraných údajů či pasáží by mohlo být v rozporu s ochranou osobních údajů či právem na ochranu osobnosti, avšak šlo by o pochybení nižší závažnosti. Dokument v této podobě již na webu dohledán nebyl, což svědčí o tom, že Vrcha sporné pasáže sám odstranil.

Šuk také připomněl, že soudci mají právo se veřejně vyjadřovat k fungování justice, včetně kritiky vnitřních poměrů na konkrétním soudu. Sankce podle něj nesmí mít odrazující účinek na výkon svobody projevu ostatních soudců.

Podnět byl podán v době, kdy byl Aleš Vylam pouze místopředsedou pověřeným vedením soudu. Od 1. srpna má vyškovský soud novou předsedkyni Ditu Coufalovou. Kárnou žalobu může podle zákona podat předseda soudu, předseda Nejvyššího soudu či ministr spravedlnosti. Podnět místopředsedy je tak návrhem, aby příslušný orgán zvážil tento postup.

Vylam se kromě ministerstva obrátil s žádostí o hodnocení situace i na Nejvyšší soud. Ten se k možnosti podání kárné žaloby postavil zdrženlivě.

Ministerstvo žádá podrobné vysvětlení

Ministerstvo spravedlnosti požádalo předsedu Okresního soudu ve Vyškově, aby zajistil Vrchovo vyjádření ke všem uvedeným skutečnostem. Zvláštní důraz je kladen na vysvětlení způsobu, jakým došlo k nahlížení do spisů a údajů v ISAS, a zda byl tento postup úředně evidován.

V dokumentu jsou citovány i pasáže ze zásahové žaloby, v nichž Vrcha uvádí, že od počátku listopadu loňského roku při kontrole v ISAS zjistil, že jeho asistentka v určených dnech nevykonávala práci pro jeho oddělení, ale pro oddělení místopředsedy.

Přípis ministerstva Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Vrcha: povinnosti jsem vždy plnil

Pavel Vrcha v reakci na výzvu odmítl, že by postupoval v rozporu s právní úpravou. Požádal ministerstvo, aby mu byl celý podnět zaslán v kopiích, aby se mohl přesně vyjádřit ke každému bodu.

„Vždy jsem si řádně plnil své pracovní povinnosti, nikdy jsem neměl žádné průtahy v žádné právní věci v agendě, kterou jsem podle rozvrhu práce byl povinen projednat a rozhodnout o ní. Celá tato záležitost byla podle mého názoru způsobena zrušením mého soudního minitýmu a negativním chováním zejména místopředsedy soudu Aleše Vylama vůči mé osobě,“ uvedl Vrcha pro Českou justici.

Spor o odebrání asistentky

Kárný podnět je dalším střípkem v sérii sporů mezi soudcem a vedením vyškovského soudu. Odebrání asistentky a vyšší soudní úřednice předsedkyní soudu Vrcha napadl u správních soudů jako projev libovůle.

Nejvyšší správní soud ale letos potvrdil závěr krajského soudu, že šlo o rozhodnutí v rámci zákonné kompetence předsedy soudu a že důvodem byly závažné personální okolnosti, včetně narušené důvěry a užívání expresivních výrazů vůči asistentce. Soud odmítl tvrzení o šikaně a uvedl, že proti případnému šikanóznímu jednání je nutné se bránit prostředky pracovního práva.

Vrcha považuje tento případ za doklad slabého postavení řadových soudců vůči soudnímu managementu. Na svém blogu uvedl, že „nepohodlní soudci mohou být prostřednictvím rozvrhu práce kdykoliv dotčeni a vyřešeni“.

Dohoda při příchodu z Nejvyššího soudu

Podle Vrchy jeho příchod na vyškovský soud provázela jasná dohoda s místopředsedou Vylamem. „Z Nejvyššího soudu jsem se nechal přeložit po předchozí dohodě právě s dr. Vylamem, že si budu vyřizovat civilní věci. Přišel jsem do senátu 6 C, který byl výrazně zahlcen nedodělky. V zásahové žalobě přesně popisuji, jak jsem tyto nedodělky intenzivní prací odstranil,“ uvedl.

Poté požádal, aby mu byla přidělena složitější agenda, s čímž vedení soudu i ostatní soudci souhlasili. Do týmu mu byla přidělena tzv. sdílená asistentka. „V listopadu 2024 – když jsem to zjistil – jsem jí zaslal pouze seznam věcí, které vyřídila v době, kdy měla pracovat pro mé soudní oddělení.“ Krátce nato mu bylo oznámeno, že jeho soudní minitým končí „pro vztahové věci“. Vrcha zdůrazňuje, že před tím neproběhlo žádné jednání o jeho údajném nevhodném chování a že jeho opakované žádosti o vysvětlení zůstaly bez odpovědi.

Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Vyděšení cestující volali o pomoc. Opilý řidič autobusu RegioJet ujížděl policii

Jízda autobusem na lince z Prahy do Jirkova na Chomutovsku se v pátek večer proměnila pro cestující v noční můru. Podle svědků jel řidič nebezpečně rychle, usínal za volantem a odmítal zpomalit, i když na něj cestující křičeli. Policisté ho nakonec zastavili na dálnici D7 u Panenského Týnce na Lounsku. Dechová zkouška ukázala téměř 2,7 promile alkoholu.

 Cesta, která měla skončit běžným příjezdem do severních Čech, se změnila v dramatickou dálniční honičku s policií. Páteční spoj firmy RegioJet z Prahy do Jirkova, odjíždějící ve 21 hodin, vezl podle svědků desítky cestujících v autobuse řízeném mužem, který byl ve stavu těžké opilosti.

Autobusák nadýchal skoro čtyři promile, přitom vezl lidi. Ve voze měl prázdnou lahev

Řidič se už při kontrole jízdenek třásl, tvrdil, že je jen unavený,“ popsala cestující Pavlína Švarcová. Krátce po odjezdu ale začal s autobusem nebezpečně kličkovat. „Najednou najížděl na svodidla, jako by spal. Všichni jsme křičeli, ať zpomalí, a prosili ho, ať zastaví na benzínce. Odmítal,“ dodala.

Situace se postupně vyhrotila natolik, že jeden z pasažérů chtěl z vozu vystoupit. Někteří lidé plakali, další volali policii i samotné dopravní společnosti. Řidič však pokračoval v cestě a podle výpovědí jel v úsecích se sníženou rychlostí i více než 100 km/h.

Když se policisté snažili autobus zastavit, muž nereagoval. „Ujížděl jim, prý až čtyřicet kilometrů,“ popsal jeden ze svědků, který následně přijel na místo vyzvednout příbuzného. Nakonec se podařilo vůz přimět zastavit na dálnici D7 poblíž Panenského Týnce. Podle přítomných svědků poté řidič české národnosti jen složil hlavu na volant a odmítal spolupracovat.

„Provedená dechová zkouška potvrdila přítomnost alkoholu v dechu,“ uvedla policejní mluvčí ústeckého kraje Eliška Kubíčková. Podle cestujících musel muž foukat opakovaně, až na čtvrtý pokus se podařilo naměřit hodnotu, a to 2,66 promile. Policisté řidiče následně odvezli k dalším úkonům.

Na incident upozornil i youtuber vystupující jako „Starej Fotr“, který zveřejnil video na sociálních sítích. Popsal jízdu jako „naprostou hrůzu“ a zdůraznil, že autobus byl plný cestujících. „Frajer byl úplně na mol, jel jak šílenec a ještě ujížděl policii. Všichni byli v šoku,“ uvedl.

„Tohle si řidič nemůže dovolit,“ reagoval na událost vlastník firmy Radim Jančura s tím, že bude rád, když třiapadesátiletý muž ponese trestněprávní odpovědnost. Cestující podle jeho slov dostanou jízdné zpět v plné výši. „Věřím, že se to nebude opakovat,“ řekl Jančura. Doplnil, že jde o první podobnou událost za 25 let, co provozuje autobusovou dopravu. „Budeme muset daleko víc zvýšit kontroly na přítomnost alkoholu a návykových látek,“ podotkl Jančura. Řidič pro společnost pracuje od ledna.

Cestující měli podle svých slov štěstí, že řidičova nezodpovědnost nezpůsobila vážnou nehodu. Někteří z nich se domnívají, že pod vlivem mohl autobus řídit už v předchozích hodinách. „Byla jsem přesvědčená, že do cíle vůbec nedojedeme,“ shrnula Švarcová.

 X X X

 Krev, plameny a slzný plyn v ulicích Bělehradu. Srbské nepokoje eskalují

Srbská policie v pátek večer v Bělehradě použila slzný plyn a zásahová vozidla k rozehnání protivládních demonstrantů, kteří na strážce pořádku házeli světlice a dělobuchy. Podle agentury Reuters šlo o výraznou eskalaci devět měsíců trvajících protestů. V centru metropole demonstranti převraceli a zapalovali kontejnery či strom, dodala agentura.

Podle policie se lidé shromáždili před budovou generálního štábu armády, kterou v roce 1999 bombardovaly armády Severoatlantické aliance. Demonstrace se konaly také v dalších městech, včetně Nového Sadu, Niše, Kragujevace a Valjeva. Slzný plyn nasadila policie také v Niši, ale úřady neuvedly, kolik lidí bylo zraněno.

Třídenní střety mezi policií a znesvářenými tábory odpůrců a stoupenců autokratického prezidenta Aleksandara Vučiče si vyžádaly desítky raněných, zatčeno bylo 47 lidí, uvedl Reuters.

Nepokoje, které tento týden vypukly v hlavním městě Bělehradě a na dalších místech Srbska, představovaly vážné vyhrocení více než devět měsíců trvajících, dosud převážně poklidných demonstrací v této balkánské zemi.

Napětí v Srbsku trvá od listopadu loňského roku, kdy se v Novém Sadu na severu země zřítil nově zrekonstruovaný betonový přístřešek na nádraží a zabil šestnáct lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek.

Protivládní protesty od té doby přitáhly statisíce lidí. V poslední době začali prezidentovi přívrženci pořádat protidemonstrace, což vyvolalo obavy z propuknutí násilí. Vučić vládne v Srbsku už dvanáct let. Mandát mu končí v roce 2027, kdy by se měly v Srbsku vedle prezidentských konat i parlamentní volby.

 X XX

 Izrael začne připravovat Palestince na přesun na jih Pásma Gazy. Netanjahu jedná i o jejich vysídlení

Izraelská armáda bude od neděle připravovat obyvatele Pásma Gazy na jejich přesun z válečných míst do jižní části tohoto palestinského území, uvedl v sobotu podle agentury Reuters armádní mluvčí Avichaj Adraee. Od neděle tak začne Palestincům vydávat stany a další vybavení pro vytvoření přístřešků. Izrael plánuje novou ofenzívu s cílem získat kontrolu nad největším městem Gaza v severní části tohoto území.

 Zároveň jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua s Jižním Súdánem o možnosti přesunout do této africké země Palestince z Pásma Gazy. Kromě Juby prý o této možnosti Izrael vyjednává také s Indonésií, Ugandou, Libyí a mezinárodně neuznaným Somalilandem.

OSN: V Pásmu Gazy zemřelo od května 1760 Palestinců. Většinu zabily izraelské střely u humanitární pomoci

Izrael vede po teroristickém útoku ozbrojenců z hnutí Hamás z října 2023 válku v Pásmu Gazy, kvůli které už podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život zhruba 61 600 lidí. Tato čísla ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů. 

Plány či nápady na přesun Palestinců z Pásma Gazy mezinárodní i palestinské organizace dlouhodobě kritizují. Mohlo by jít podle nich o nucené vysídlení, které porušuje mezinárodní právo.

Po nástupu do úřadu často mluvil o přesunu všech Palestinců z Pásma Gazy také americký prezident Donald Trump. Plán odmítly prakticky všechny země, které se k němu vyjádřily, podpořili ho však izraelští vládní politici. 

X X X

Školním obědem od státu se otrávilo už 360 lidí. Projekt indonéského prezidenta budí vášně

Školní oběd v Indonésii  Zdroj: Juni KRISWANTO / AFP / AFP / Profimedia 

 Více než 360 lidí v Indonésii onemocnělo poté, co snědlo bezplatný školní oběd, informovala agentura Reuters. Úřady nařídily přezkoumání vzorků kontaminovaných potravin a dočasně přerušily jejich výdej. Jedná se o dosud největší případ otravy jídlem, který je spojován s programem bezplatných obědů indonéského prezidenta Prabowa Subianta.

O otravě, k níž došlo ve městě Sragen ve střední Jávě, média informovali tamní úředníci ve čtvrtek. Šéf tamní vlády Sigit Pamungkas agentuře Reuters sdělil, že onemocnělo celkem 365 osob a vzorky kontaminovaného jídla byly poslány na rozbor. Vláda je podle něj připravena uhradit veškeré lékařské výlohy spojené s otravou.

 Kontaminovaným obědem byla pravděpodobně kurkumová rýže, omeleta, smažený tempeh, salát z okurek a nakrájené jablko z tamní centrální kuchyně, které byly následně rozvezeny do několika škol. „Požádali jsme o dočasné zastavení distribuce potravin z této kuchyně, dokud nebudou k dispozici výsledky laboratorních testů,“ doplnil Pamungkas.

Jeden z postižených žáků Reuters vypověděl, že ho v noci trápily bolesti hlavy a průjem. Na obdobné příznaky si na sociálních sítích měli stěžovat také jeho spolužáci.

Kontroverzní program

Program bezplatných jídel je jedním z klíčových bodů programu boje s podvýživou prezidenta Prabowa Subianta, píše BBC. Ambiciózní projekt, jehož cílem je zajistit stravu pro 80 milionů školáků, ale od jeho počátku provází kontroverze.

Kritici vyčítají astronomické náklady, odhady hovoří o v přepočtu zhruba 586 miliardách korun, které zatěžují státní rozpočet a kvůli nimž musely být sníženy rozpočty několika ministerstev. Další pochybnosti panují okolo kvality potravin. Od spuštění programu v lednu letošního roku se otrávilo již více než tisíc lidí po celé zemi.