Musím být více empatický k Putinovým nadějím. Někdy i já nechám naděje utéct. Ano, mýlil jsem se, když jsem doufal, že prezident Trump normalizuje vztahy s Ruskem. Možná to Trump zamýšlel, dokud mu na dveře nezaklepali muži v černém a neřekli mu, že si nesmí odebrat nepřítele, který ospravedlňuje moc a zisk vojenského/bezpečnostního komplexu.

V éře jaderných zbraní je naprosto logické udržovat dobré vztahy s ostatními jadernými mocnostmi. Vzájemné podezřívání a vysoké napětí mohou mít katastrofální následky. Rusko nás neohrožuje a evidentně nemá žádné územní ambice. Putinovou ambicí je dohoda o vzájemné bezpečnosti se Západem.

Z nějakého důvodu to Trump nezvažuje. Možná je situace taková, že zisky ze zbrojení mají přednost před životem.

Trump nevyjednává. Dává ultimáta s tresty za jejich nedodržení. Během studené války nikdy žádný americký prezident nedal sovětskému vůdci ultimátum.

Co má Putin dodržovat? Trump nám to neřekl, ani Putinovi. Zdá se, že Trump má v úmyslu, aby Putin uzavřel dohodu se Zelenským o ukončení konfliktu. Ale jak to může Putin udělat, když Zelenskyj prohlásil, že jeho podmínky jsou, aby Rusko vrátilo Donbas a Krym a zaplatilo válečné reparace, když Zelenskyj už oficiálně není prezidentem a nemá pravomoc vyjednávat za Ukrajinu a když Zelenskyj je pouze zástupcem, kterého Washington používá ve válce s Ruskem?

Trump říká, že to není jeho válka. Možná, ale je to válka Washingtonu a Trump je prezidentem ve Washingtonu. Takže je to Trumpova válka.

Trump může zastavit válku ukončením dodávek zbraní, financování a diplomatického krytí, ale Trump tak neučinil.

Trump může konflikt zastavit tím, že si s Putinem sedne, pochopí, co Putin myslí pod pojmem „základní příčiny války“, a bude se těmito problémy zabývat, ale Trump tak neučinil.

Místo toho Trump vydává nesmyslná ultimáta, která ukazují, že Trump to s ukončením napětí s Ruskem nemyslí upřímně. Je zřejmé, že ultimáta nejsou cestou k normalizaci vztahů.

Pokud vím, média se Trumpa nezeptala, o jakou dohodu se jedná, ani které její části jsou pro Rusy nepřijatelné.

Je bezohledné vyhrožovat Rusku v tak napjaté atmosféře. Putinovo úsilí vyhnout se skutečné válce bylo chybně interpretováno jako nerozhodnost, což vedlo k dalším provokacím. Putinovo vyhýbání se válce vede k větší válce. V určitém okamžiku provokace zajde příliš daleko. Možná to budou ty rakety, o jejichž odpálení na Moskvu Trump a Němci mluví.

Toto je nebezpečná situace, kterou je naléhavě třeba vyřešit, nikoli konflikt na Ukrajině. Pokud se řeší základní příčiny, válka zmizí.

Paul Craig Roberts server vasevec.cz

X X X

 Kreml zvažuje pozastavení leteckých útoků na Ukrajinu. Bojí se Trumpových cel

 Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Ruský prezident Vladimir Putin chce však ve válce nadále pokračovat.

 Informaci napsala v úterý agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu.

Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině.

Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje.

Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů.

O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.

Ruský prezident to naznačil minulý pátek při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Stále tak požaduje, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně.

„Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho (setkání) ale nebudeme komentovat,“ dodal.

„Trump potřebuje něco na způsob ‚dárku‘, nějaký ústupek ze strany Ruska,“ řekl Bloombergu bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. „Pozastavení leteckých úderů může takovým dárkem být,“ dodal.

Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje šéfa Bílého domu, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Trump ještě před nástupem do funkce sliboval rychlý konec války.

Návrh na vzájemné pozastavení vzdušných úderů mezi Ruskem a Ukrajinou nadnesl v pátek Lukašenko při setkání se svým ruským protějškem. Putin ale tehdy tuto možnost nijak nekomentoval. Ukončení války za stávající situace si přejí dvě třetiny Rusů, zatímco čtvrtina z nich si přeje pokračovat v bojích, uvedl podle Bloombergu Denis Volkov z nezávislého, nevládního střediska Levada. „Většina Rusů by uvítala konec války, ale bez návratu k dřívějším hranicím,“ dodal.

X X X

FIALA  UŽ  DÁVNO  NEMĚL  BÝT  PREMIŔEM

VINA  I  OPOZICE. S  ODBORAŘI,  NARODEM  ODSTRANIT  FIALU  PROTESTY,

JAKO  JSOU  V  BELGII,  NĚMECKU

DNES  NÁROD  FIALU  NEVOLIT

 Experti: Fiala ožebračil národ i firmy. Nejhorší chudáci v EU. Nestaral se o vyšší životní  úroveň lidí.

KRITIKA  EXPREMIÉRA  ČR  ING.  PAROUBKA 

 Hloupé politické elity: další pokles životní úrovně Čechů na cestě

 Když jsem se pohyboval v politických funkcích ve vysoké politice, považoval jsem i těžko řešitelné nebo tzv. neřešitelné problémy za něco, co se řešit dá. Teď jsme vlastně 1,5 roku před uplatněním emisních povolenek pro české domácnosti. Pěkně si všichni zaplatíme za vytápění domácností a spotřebu pohonných hmot. Tuto svého druhu neuvěřitelně debilní ekologickou daň vymysleli byrokrati EU v Bruselu s abnormálními platy, o kterých se průměrnému Čechovi ani nesní. A snaživě je přijala za své také exekutiva i legislativa EU. Tedy, Evropská komise, dále Evropská rada (platforma premiérů s účastí postupně dvou českých premiérů – Babiše a Fialy) a dále Evropský parlament. Samozřejmě, že je známo, kdo z českých poslanců v EP hlasoval pro tento příval hrůz.

Ještě tak se dá pochopit, když A. Babiš  jako premiér, souhlasil  se zavedením Green Dealu. Ne všechna úskalí a konfliktní místa tohoto plánu byla v té době jasná a známá. Největší odpovědnost však nese vláda Petra Fialy, která schválila balíček konkrétních nařízení, jenž povolenky k 1. 1. 2027 zavádí. Záměr krásný: snížit emise skleníkových plynů, což lze podle autorů tohoto děsivého plánu mj. také cestou zatížení domácností.

To, že Spojené státy si na Green Deal hrát moc nechtějí a jdou svou cestou a země rozvojového světa ve své většině vůbec ne, pro eurokraty Bruselu žádným argumentem není.

To, že země EU mají velmi rozdílnou hospodářskou úroveň příjmů a tedy i životní úroveň  vlastně Brusel také nezajímá. Samozřejmě, že pokud budou platit Češi tuto ekologickou daň se mzdou necelých 1900 euro hrubého (cca 46 000 Kč), pak je to mnohem citelnější zásah do rozpočtu každé domácnosti oproti Německu a vlastně celé západní Evropě. Jen tak mimochodem, Němci mají průměrnou mzdu toho času cca 4 600 euro měsíčně (cca 114 tisíc Kč). Nám geograficky i historicky blízcí Rakušané mají průměrnou měsíční mzdu cca 5 000 euro, tj. 123 tisíc Kč. A třeba Dánsko má průměrnou mzdu cca s 6 200 eury (147 tisíc Kč), tedy více než třikrát vyšší než je tomu u Česka. Zkrátka, super bohaté země, jako je právě Dánsko či další severské státy anebo Lucembursko, si mohou dovolit podobné rozmařilosti jako je ekologická daň bez velkých problémů. Je tedy nesporné, že ekologická daň dopadne v Česku tvrdě do sociální reality státu. A jaká je realita, pokud jde o ceny povolenek. Brusel u tohoto aktu sociálního inženýrství měl další „úžasný“ nápad. Povolenky jsou předmětem obchodování (!). V důsledku toho jsou jejich ceny nikoli  45 eur jako na začátku, ale zhruba již na dvojnásobku a budou dále stoupat. Můžeme tedy čekat, že porostou nejen ceny pohonných hmot a energií a to již od 1. 1. 2027, ale porostou návazně ceny všeho ostatního zboží tak, jak jsme to zažili v letech 2022 a 2023. Ceny energií a pohonných hmot se promítaly do všech ostatních cen základního zboží a služeb. A souhrnná inflace za dva roky 2022 a 2023 byla zhruba 30 %. 

Pokud někdo z vlády P. Fialy bude před volbami hovořit o tom, že dopad užití povolenek bude českým domácnostem kompenzován, je to blábol. Pak by bylo vhodné rovnou povolenky zrušit. Je tak jenom otázka, jakou inflaci můžeme očekávat v letech 2027 a 2028. Obávám se, že to v souhrnu může být někde mezi 10 až 20 %. A spíše více než méně. 

Samozřejmě, růst cen ještě zesílí oligopolní charakter české ekonomiky. Oligopoly budou řádit v cenotvorbě úplně stejně, jako řádily v letech 2022 a 2023. Oni prostě budou vydělávat své miliardy za všech okolností a na zájmy obyvatelstva budou kašlat. To zažíváme ostatně v každém okamžiku i nyní.

A teď prakticky. Dostal jsem právě nový předpis plateb záloh elektřiny na příští rok. I když spotřeba elektrické energie v mém domě meziročně ve finančním vyjádření mírně klesla.  A „dostal“ jsem před 2 měsíci od dodavatelské firmy příznivější sazbu spotřeby elektrické energie, byly mně navýšeny měsíční zálohy. Prostě, oligopol se nikdy neošidí a přenese své problémy v plném rozsahu na občana – nebohého odběratele jeho služeb. A šancí jak se bránit mnoho nemáte, možná jít se pohádat na obchodní místo dané firmy, která mi dodává elektrickou energii, ovšem s výsledkem nejistým.

Závěr: lidé by měli ve volbách do sněmovny, které budou za necelé dva měsíce volit ty politické strany, které jim závazně slíbí boj proti praxi emisních povolenek pro domácnosti, které se na nás řítí. Hrozí totiž další významné snížení životní úrovně lidí. A sladké řeči některých stran, že to vyřeší,  zj. ze strany koalice Spolu, Pirátů a STANu, nelze vůbec brát vážně. Podle mého názoru se jedná o zcela zásadní a nejdůležitější otázku, na kterou strany a voliči musí v příštích volbách odpovědět.

Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X x

MILIARDY  Z  EU  DO  USA?

  Leyen slíbila Trumpovi 600 miliard. Je to dar, tvrdí

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel 35 procent na zboží z Evropské unie, pokud země nesplní své investiční závazky, uvedl v rozhovoru pro CNBC. „No, pak zaplatí 35 procent cla. Snížili svá cla, zaplatili 600 miliard dolarů, a proto jsem jim snížil cla z 30 na 15 procent,“ řekl Trump, když popisoval mechanismus interakce s EU.

Zdůraznil, že finanční prostředky získané od Evropské unie nejsou půjčkou.  „Dali mi 600 miliard dolarů a je to dar. Mimochodem, není to půjčka. Není co splácet. Dali nám 600 miliard dolarů, které můžeme investovat do čehokoli chceme,“  dodal prezident, jak ho citují zahraniční sdělovací prostředky.

Dodejme podle dřívějších zpráv,  že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a Trump se 27. července dohodli, že Washington od 1. srpna zavede cla ve výši 15 procent na přibližně tři čtvrtiny  evropského zboží dováženého do Spojených států namísto 30 procent  na veškerý dovoz, čímž vyhrožoval Trump. 

Ursula von der Leyen na oplátku slíbila úplný zákaz všech druhů ruských energetických dodávek a nákup americké ropy, plynu, jaderného zařízení a paliva v hodnotě 750 miliard dolarů a také investice v hodnotě 600 miliard dolarů do americké ekonomiky.

Server vasevec.cz

X X X

 Protidemokratický režim v Arménii Bruselu nevadí? 

„Dnešní političtí vězni nejsou jen političtí vězni premiéra Pašinjana, ale také všech těch diplomatických struktur, mezinárodních organizací a sil, které nám tady v Arménii po léta a desetiletí vyprávějí výmysly o demokracii, ale ve skutečnosti nejsou schopny chránit své vlastní hodnoty v zemi, nad kterou mají totální vliv,“ řekl dnes v Jerevanu novinářům lídr opoziční Republikánské strany Arménie Armen Ašotjan.

Podle zpráv o jeho vystoupení by arménské vedení premiéra Nikola Pašinjana propustilo všechny politické vězně, kdyby o to požádala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo vůdce kterékoli země EU, vyjádřil se politik.

„To je pravda. Proto je například velvyslanec EU, obrazně řečeno, žalářníkem Samvela Karapetjana a našich církevních představitelů. Velvyslanec USA je také žalářníkem,“ dodal k tomu. Sám Ašotjan strávil ve vazbě 777 dní. Arménský odvolací soud mu 1. srpna zrušil domácí vězení a nahradil ho správním dohledem.

Napětí mezi arménskými úřady a církví prudce eskalovalo poté, co Pašinjan v květnu zveřejnil na sociálních sítích urážlivé poznámky namířené proti Arménské apoštolské církvi. Později navrhl změnit postup pro volbu katolikose všech Arménů.

Koncem června bylo v Arménii zatčeno 17 lidí kvůli údajnému pokusu o „uchopení moci“. Mezi zatčenými byl i arcibiskup Bagrat Galstanyan, vůdce hnutí Svatý boj, který loni vedl protesty požadující rezignaci Pašinjana. Obhajoba arcibiskupa označila obvinění související s terorismem a podvracením moci za absurdní a politicky motivovaná.

Podnikatel a majitel skupiny Tashir Samvel Karapetjan vyjádřil podporu Arménské apoštolské církvi uprostřed jejího napětí s arménskou vládou a 18. června na něj soud v Jerevanu zatkl na dva měsíce uvalil vazbuna základě obvinění z veřejného vyzývání k uchopení moci v Arménii. Jeho postoj na podporu církve vyvolal nespokojenost premiéra Nikola Pašinjana, který na sociálních sítích zveřejnil několik příspěvků s urážkami duchovenstva a podporovatelů  církve.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

LÉKAŘ  O  FICOVI

 Fico po atentátu vystupuje bez omezení, ruší ale program. Asi kvůli zdraví, říká soudní lékař Kováč

V Banské Bystrici pokračuje soud s Jurajem Cintulou, mužem obžalovaným z toho, že v roce 2024 zaútočil na premiéra Roberta Fica. V rámci projednávání se slovenská veřejnost poprvé blíže seznámila s detaily o zdravotním stavu předsedy vlády po útoku v Handlové. „Veřejnost by měla vědět, jestli je schopný vykonávat příslušnou ústavní funkci,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus slovenský soudní lékař a advokát Peter Kováč.

„Robert Fico veřejně vystupuje bez zjevných omezení. To, jaké má omezení v osobním životě, se ale veřejnost nedozví,“ upozorňuje Kováč.

 Rozhovor s advokátem Peterem Kováčem

„Je však zřejmé, že v poslední době poměrně často ruší svůj oficiální program, pravděpodobně ze zdravotních důvodů, což může být způsobené poraněním, které utrpěl při střelbě minulý rok,“ podotýká.

Po útoku se premiér nacházel v život ohrožujícím stavu. Kulky zasáhly oblast pánve a dutiny břišní, které jsou bohatě prokrvené a pro zranění kritické, protože jsou zde uloženy důležité orgány.

„Nejzávažnějším poraněním byl průstřel, který měl délku střelného kanálu, podle toho, co zaznělo u soudu, nějakých 30 až 33 centimetrů, prošel přes dutinu břišní a poškodil kyčelní kloub,“ uvádí soudní lékař.

„Také měl pětinásobný průstřel střeva, což se řeší tím, že se střevo chirurgicky odejme. Byly tam potřebné následné operace a je pravděpodobné, že ztratil podstatnou část trávicího traktu, což může vést k obtížím, pokud nebude dodržovat dietu a brát příslušné léky.“

‚Pochybné informace‘

O Ficově zdravotním stavu přitom informoval výhradně ministr obrany Robert Kaliňák, zpočátku za doprovodu ředitelky banskobystrické nemocnice. Lékaři se k případu nevyjadřovali a dodnes nemají důvěru veřejnosti.

 Kolem události se navíc šíří celá řada dezinformací – počínaje takovou, že se útok vůbec nestal. Dále lidé spekulují o použitých nábojích, výcviku střelce nebo o hospitalizaci premiéra jako o zástěrce pro tajnou transplantaci.

„Nedůvěra je tu stále a prostředí sociálních sítí dovoluje, aby se šířily narativy, které by jinak nepřesáhly nejbližší místní hospodu čtvrté cenové kategorie. V současnosti má kdokoliv možnost říkat cokoliv a umí si najít svoje publikum,“ hodnotí Kováč.

„K tomu, jak se společnost staví k pochybným informacím, významným způsobem přispívají i politici svým způsobem komunikace, který je někdy mimořádně agresivní a konfrontační.“

Pochybnosti mohla zasadit i netransparentní komunikace členů vlády po atentátu nebo únik zdravotnické dokumentace z nemocnice.

Lovci šarlatánů

Dezinformace ale často šíří i sami političtí představitelé státu. Mezi jednoho z nejvýraznějších patří zmocněnec slovenské vlády pro vyšetřování pandemie koronaviru Peter Kotlár. V březnu přišel s analýzou, která podle něj dokazuje, že proticovidové vakcíny mění lidskou DNA, a očkované lidi přirovnal k modifikované kukuřici.

 „Doktor Kotlár měl být odvolán, když poprvé začal šířit tyto bludné myšlenky. Jeho úlohou je posoudit management pandemie, ne analyzovat složení vakcín,“ kritizuje Kováč.

„Měl se věnovat tomu, že povolení k použití vakcíny Sputnik jako neregistrovaného léku bylo vydáno čtyři dny před doručením žádosti. Měl řešit podmínky nákupu vakcín a ochranných pomůcek. Ale neměl v žádném případě řešit otázku, co obsahují vakcíny.“

Proti šíření dezinformací se staví iniciativa lékařů nazvaná Lovci šarlatánů. Boj se stanovisky politiků je ale obtížný.

Očekávatelná rozhodnutí

Nadějnější než stav slovenského zdravotnictví je podoba tamní justice, hodnotí soudní lékař a advokát.

„Je to věc osobní integrity každého soudce, aby rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu a důkazů. Pevně věřím, že takto rozhodují. A pro případ, že tak nerozhodnu, je tu možnost vyšší instance,“ ujišťuje Kováč. „V zásadě soudy rozhodují očekávatelným způsobem. I když v minulosti se objevovaly rozsudky, které překvapily.“

Poměrně jasný by podle něj měl být i průběh soudu s Jurajem Cintulou. Ten je momentálně obžalovaný z trestného činu terorismu, v úvahu připadá také obvinění z pokusu o úkladnou vraždu.

„Skutkový stav je v tomto případě na základě veřejně dostupných informací bez znalosti vyšetřovacího soudního spisu ustálený dostatečným způsobem, aby poskytoval relevantní základ pro spravedlivý rozsudek,“ uzavírá Kováč.

X X X

 DR:  UHLÍŘ  SE  UŽ  O  BITCOINY  STARAT  NEBUDE

CO  ZJISTÍ  POLICIE,  NKÚ, NSZ  BRADÁČOVÁ?

JAkÉ  BUDOU  POSTIHY,  TRESTY?

 „Věc pro mě skončila,“ bývalý koordinátor kauzy s bitcoiny Uhlíř nehodlá vypracovat zprávu

Bývalý koordinátor objasňování bitcoinové kauzy David Uhlíř nehodlá vypracovat zprávu o svých zjištěních. Potvrdil to Deníku N. „Žádnou zprávu psát určitě nebudu,“ řekl. Minulý týden ovšem ministryně Eva Decroix (ODS) při vysvětlování předčasného ukončení Uhlířova angažmá informovala, že je Uhlíř zprávu připraven po návratu z dovolené sepsat.

Bývalý koordinátor dříve také uvedl, že mu resort poskytl veškeré podklady, o které požádal, a současně tam neobjevil žádné věci, které by chtěl před veřejností zatajit.

„Měl jsem k dispozici objem podkladů, ty jsem vrátil. Podepsala se dohoda o skončení právních služeb, čímž pro mě ta věc skončila,“ sdělil Uhlíř. Doplnil, že zatím nemá informace o tom, že by ho Decroix zbavila mlčenlivosti, což před novináři rovněž avizovala.

Koordinátorem byl Uhlíř od 19. června, zprávu měl odevzdat do konce srpna. Ministerstvo ale už 28. července oznámilo ukončení spolupráce, protože Uhlíř už svou misi splnil. Další koordinace kroků ministerstva Uhlířem by byla podle rezortu nadbytečná a nehospodárná, protože by nepřinesla nic nového.

 Ministryně také nejprve uváděla, že Uhlířova zpráva nevznikne, protože by byla duplicitní k vyžádaným právním stanoviskům a zadanému externímu auditu. Později ale řekla, že nemá problém s tím, aby zpráva vznikla a že Uhlíř je k jejímu sepsání připraven.

Hnutí STAN chtělo závěrečnou zprávu

Ministerstvo se rozhodlo vyplatit Uhlířovi za jeho služby 160 000 korun plus DPH, což je polovina původně sjednané částky. K dopracování a zveřejnění písemné zprávy vyzývalo Decroix koaliční hnutí STAN, jehož místopředseda Karel Dvořák je náměstkem ministryně a vede pražskou kandidátku hnutí v podzimních sněmovních volbách. Podle Dvořáka Uhlíř dosud nezodpověděl veřejnosti řadu otázek.

Kvůli přijetí miliardového bitcoinového daru pro ministerstvo od odsouzeného obchodníka s drogami rezignoval předchůdce Decroix Pavel Blažek (ODS). Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřuje okolnosti kauzy pro podezření ze zneužití pravomoci, legalizace výnosů trestné činnosti a nedovoleného nakládání s drogami, ceskajustice.cz

X X X

 Na jihu Francie bojuje dvanáct set hasičů s ničivým požárem. Prozatím marně

 Požár u jihofrancouzské obce Ribaute sežehl už 4,5 tisíce hektarů půdy. S živlem, který propukl v úterý odpoledne, bojuje podle serveru Le Parisien více než dvanáct set hasičů. Plameny se však nedaří dostat pod kontrolu. Úřady informují o dvou zraněných. Informace poskytl server televizní stanice BFMTV, kde o tom informoval mluvčí civilní obrany Alexandre Jouassard.

 Požár, který vypukl okolo čtvrté odpolední v okolí jihofrancouzské obce Ribaute mezi městy Narbonne a Carcassonne, se podle místních úřadů rozhořel nečekanou rychlostí. „Oheň se dnes večer uhasit nepodaří,“ uvedl Jouassard a popsal situaci na místě jako obtížnou. S ohněm bojuje také 14 letadel a dva vrtulníky.

„Požár v Aube pokračuje. Mobilizovali jsme všechny národní zdroje,“ uvedl na síti X francouzský prezident Emmanuel Macron a vyjádřil svou podporu hasičům a místním samosprávám. „Při této těžké zkoušce musí být všichni maximálně opatrní a řídit se pokyny úřadů,“ doplnil.

Kvůli požáru evakuovaly bezpečnostní složky několik kempů a také obyvatele okolních vesnic, několik silnic je neprůjezdných. Prefektura departementu Aude, kde se Ribaute nachází, spustila speciální operační středisko a vyzvala lidi k opatrnosti a k tomu, aby neopouštěli své domovy. Úřady informovaly o jednom lehce a jednom vážně zraněném civilistovi, uvedla BFMTV.

Meteorologická služba Météo-France vyhlásila pro Aude v úterý nejvyšší červený stupeň hrozby před požáry kvůli vlně veder, která na jihu Francie zavládla. Současné podmínky budou podle meteorologů boj s požárem jen ztěžovat, na místě fouká vítr o rychlosti až 70 kilometrů za hodinu a vzdušná vlhkost je velmi nízká.

Od začátku léta vypuklo v oblasti zasažené vedry a suchem několik požárů, z nichž největší zničil přibližně 2 tisíce hektarů půdy.

X X X

KATASTROFA  LETADLA

 Přistávací manévr se změnil v katastrofu. Nehoda boeingu stála život 229 lidí

  Ani přístroje nejsou neomylné. Kapitán letu Korean Air 801 ze Soulu na tichomořský ostrov Guam kvůli nim udělal chybu a s obřím boeingem narazil do země jen několik kilometrů před ranvejí. Tragická nehoda ve špatně přístupném terénu si vyžádala 229 obětí, přežilo jen 25 zraněných pasažérů.

Obří letoun kvůli chybě pilotů při přistání na ostrově Guam v Tichém oceánu narazil do země jen několik kilometrů před ranvejí. Za nehodou stálo několik nešťastných náhod i selhání kapitána. Havárie a náročnost záchranných prací vedly před 28 lety ke smrti 229 lidí.

 Na pravidelný mezinárodní let z letiště Gimpo v Soulu na letiště Antonia B. Won Pata na Guamu se večer 5. srpna 1997 chystal letoun Boeing 747-300. Necelých třináct let starý stroj převážel 237 cestujících, o jejichž pohodlí se staralo 17 členů posádky.

Guam Ostrov v severozápadní části Tichého oceánu je autonomním územím Spojených států amerických. Je nejjižnějším ostrovem souostroví Mariany.

Po několik hodin od startu let probíhal bez větších mimořádností. Celou dobu ho sice provázelo špatné počasí, kromě turbulencí se však piloti nemuseli potýkat s žádnými problémy. Ty přišly až po více než třech hodinách letu.

Počasí na Guamu bylo kvůli vrcholícímu období dešťů více než nepříznivé. Prudký liják omezoval viditelnost a piloti se při přistání museli spolehnout jen na přístroje. Přípravy však zkomplikovala zpráva z řídicí věže letiště, ve které dispečeři informovali o nefunkčním naváděcím systému VOR.

Elektronika zmátla piloty

Jenže budík, který přijímá signál z naváděcích majáků, se náhle aktivoval a kapitán letu navzdory protestům letového inženýra podle údajů přístroje pokračoval v přistávacím manévru. Letadlo však klesalo příliš prudce, a brzy se proto kabinou rozezněl alarm upozorňující na malou výšku.

Letadlo náraz a následný požár zcela zničily.

Navíc stále nebylo vidět letiště ani osvětlení ranveje, které už mělo být navzdory dešti jasně rozpoznatelné. Zmatená posádka usoudila, že kvůli špatnému počasí letiště přehlédla a chystala se k návratu – návrh kopilota opakovat přistání je slyšet na záznamu z černé skříňky. Ten však jen o šest sekund později končí zvukem nárazu.

Přistávající letoun narazil do zalesněného svahu Nimitz Hill necelých šest kilometrů od dráhy před druhou hodinou v noci místního času. Kapitán se spletl – obří boeing přistávací dráhu neminul. Nedoletěl k ní. Do té doby však vše vypadalo normálně. Pasažéři ani piloti až do poslední chvíle o blížícím se nebezpečí nevěděli.

Následky nehody letu Korean Air 801

Chaos, který na místě po nehodě vypukl, podle přeživších připomínal špatný film. Trosky rozlomeného letounu rychle zachvátil oheň, jemuž zranění či zaklínění pasažéři nedokázali uniknout. Pozdější vyšetřování ukázalo, že pro část cestujících nebyl osudným náraz letadla, ale požár.

Zánovní letoun Boeing 747-300 registrace HL7468 na pařížském letišti Charlese de Gaulla v březnu 1985, dvanáct let před nehodou na Guamu. | foto: Michel Gilliand

Rozsah poškození dokládá také fakt, že oheň hořel ještě osm hodin po nárazu. O nehodě navíc v prvních chvílích ani nikdo nevěděl, takže záchranáři vyrazili pozdě.

Ač jen pár kilometrů od letiště a jen několik set metrů od okraje nejbližšího města, dorazila první pomoc až hodinu po nehodě. Přístup komplikoval náročný terén i potrubí vedoucí okolo místa nehody, které se po nárazu zřítilo na jedinou silnici. Vliv mělo i přetrvávající špatné počasí.

Prohledávání trosek bylo velmi náročné.

Výsledná bilance byla děsivá – z trosek letounu se podařilo zachránit jen 31 vážně zraněných lidí. Dva zemřeli při transportu a další tři v nemocnici. Poslední oběť nehody na následky zranění zemřela až o dva měsíce později. Z 254 lidí na palubě jich přežilo jen 25.

Chyby i nedostatečná školení

Vyšetřování Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB) určilo několik problémů, jejichž kombinace k nehodě vedla. Za hlavní příčinu úřad stanovil špatnou komunikaci mezi členy posádky a také chybné rozhodování kapitána letu.

Ony signály, které považoval za údaje z naváděcího systému, totiž byly falešné. Pocházely ze zařízení nijak nesouvisejícího s leteckým provozem, což si palubní inženýr uvědomoval. Signál a ani zobrazovaná data totiž podle vyšetřovatelů nemohla odpovídat normálnímu chování.

Roli hrála i únava nedostatečně odpočinuté posádky, která prohlubovala její zmatení. K tomu se přidalo i nedostatečné proškolení ze strany aerolinií, kdy piloti nebyli dostatečně seznámení s členitostí terénu a specifiky místního naváděcího systému.

Místo nehody letu Korean Air 801 na svahu Nimitz Hill. Kulatá plocha v popředí je naváděcí maják VOR/DME, k němuž piloti letadlo omylem směřovali.

Při přistání se totiž řídili údaji z dálkoměru (DME), který byl součástí majáku VOR. Oproti běžným zvyklostem, kdy je poslední ze série dálkoměrů umístěný na prahu dráhy, byl umístěn šest kilometrů před ním. Letoun proto mířil k němu a do země narazil těsně vedle něj.

Správně nefungoval ani radar

Výtku vyšetřovací komise si vysloužilo i specifické fungování radaru letiště na Guamu, který měl být poslední pojistkou. Dispečery měl upozornit na letadlo letící v příliš nízké výšce, jenže systém byl záměrně upraven, aby nedetekoval falešné signály způsobené okolními kopci.

Přeprogramovaný radar vůbec nezachycoval letadla v těsném okolí letiště, a dispečeři tak o nedostatečné výšce letounu v jeho blízkosti neměli žádné informace.

Kromě ocasní části zůstala v celku jen malá část trupu.

Nehoda tehdy největšího osobního letadla je čtvrtým nejhorším leteckým neštěstím na území Spojených států a nejhorší nehodou na jeho autonomních územích.

 X X X

 Zemřel divadelník Miloš Dvořák. Spoluzakladateli ústeckého Činoherního studia bylo 86 let

Ve věku 86 let zemřel v pondělí spoluzakladatel ústeckého Činoherního studia Miloš Dvořák. Informovalo o tom dnes na sociálních sítích divadlo. Dvořák nejprve v roce 1958 společně s režisérem a dramatikem Pavlem Fialou spoluzaložil v Broumově amatérský soubor Kladivadlo. Soubor byl velmi úspěšný i na prestižních divadelních přehlídkách a festivalech a po přestěhování do Ústí nad Labem v roce 1965 se profesionalizoval.

 Na počátku normalizace komunistické úřady divadlu zakázaly název a po nuceném odchodu Fialy spoluzaložil Dvořák na troskách Kladivadla v roce 1972 Činoherní studio.

Do roku 1990 v něm jako provozní vedoucí úzce spolupracoval s uměleckými šéfy Jaroslavem Chundelou, Ivanem Rajmontem, Pavlem Pecháčkem a Petrem Poledňákem. V hereckém souboru tehdy kromě jiných působili Jiří Bartoška, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Zdeněk Dušek, Jiří Schmitzer.

V roce 1990 odešel Dvořák do Prahy, přijal v Realistickém divadle funkci tajemníka uměleckého souboru a posléze působil i v Národním divadle.

x x x

 Klempíř po J.A.R. končí i na Primě. Televize ho nebude kvůli kandidatuře za Motoristy zvát jako komentátora

NASA škrtá v rozpočtu. Přesto chce na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor pro trvalou základnu

Vzniká hodně nepřiznaných koalic. Nevíme, co po volbách z té ruské matrjošky vyskáče, varuje Pečinka

Plakát SPD je rasistický, ale to není trestné, říká komentátor. Právník: Okamuru asi neodsoudí

x x x

 Šéf Nemocnice Prachatice: Máme jednotky porodů za měsíc. Skončit jako my může dalších deset porodnic

Stovky obyvatel Prachatic podepsaly petici proti uzavření porodnice v tamní nemocnici. Mohou rozhodnutí zvrátit? A hrozí podobný osud dalším českým a moravským porodnicím? „V okamžiku, kdy nemáte dostatečný počet výkonů, mladí k vám nepůjdou, protože se tam nemají možnost vzdělávat. To je alfa omega všech oborů,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Prachatice.

 Jihočeský hejtman Martin Kuba z ODS odůvodnil zrušení prachatické porodnice nízkým počtem porodů. To je opravdu jediný důvod?

Já si myslím, že to je hlavní důvod. Porody nám klesají. My jsme měli kolem roku 2000 zhruba 440, 450 porodů. Číslo kolem čtyř stovek se drželo zhruba dalších deset let, pak to klesalo ke tři sta padesáti a bohužel teď, od roku 2020, jsme kolem dvou stovek. Trendem je, že porody klesají v celé ČR a porodnost klesá i u nás.

Základní interní péče z regionálních nemocnic určitě nezmizí, ubezpečuje Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic

My jsme se snažili porodnici oživit a opakovaně zachránit. Došlo i k personálním změnám, kdy přišel mladší primář výměnou za staršího, který odešel do důchodu. Snažili jsme se postavit tým znovu, ale zrovna jsme se trefili do období, kdy v celé ČR klesají porody.

Víme, že porodnost klesá, z nějakých sto deseti tisíc dětí, které se ještě před deseti lety v ČR rodily, se jich za loňský rok narodilo 81 tisíc. Očekává se pokles o dalších 10 procent v letošním roce. Prostě, porodnic je v tuto chvíli víc, než jich na trhu bude potřeba.

Na druhé straně, tato situace už nějakou dobu trvá. My jsme spolu o porodnici ve vaší nemocnici mluvili v tomto pořadu naposledy v prosinci. Už tehdy to bylo tak, že vaše porodnice měla nejméně porodů ze všech porodnic v ČR. Vy jste tehdy říkal, že jste se domluvili s krajem a pojišťovnami na fungování porodnice na další dva roky. Co se změnilo, že o osm měsíců později porodnici z měsíce na měsíc zavíráte?

Ono to není z měsíce na měsíc. S VZP a s námi se kraj dohodl na tom, že máme další dva roky možnost to provozovat. Že se to neuzavřelo k prosinci, byť to odborná společnost i pojišťovna navrhovaly jako jednu z variant.

 My jsme čekali, jestli se nám podaří nastartovat křivku porodů zpátky nahoru, ale bohužel se to nedělo a počet porodů dál klesal.

V některých měsících byl velmi nízký, v podstatě osm až deset porodů na měsíc, což jsou strašně malá čísla. Jak po odborné stránce, jak hovořil pan hejtman Kuba, tak za mě jako ředitele, samozřejmě i po finanční stránce, je velmi složité tento obor udržet.

My jsme dlouhou dobu měli zájem ho udržet, ale tady jde počet tak rapidně dolů, že to nám to neumožňuje si do budoucna vychovávat další generace porodních asistentek nebo lékařů, protože počet porodů je tak malý, že je to nemáme na čem učit.

Mladí lékaři

Hejtman Kuba, který je vzděláním lékař, v pátek řekl, že medicínu je potřeba dělat denně a není možné, aby lékař dělal nějaký výkon jednou za dva týdny. Potom celý tým ztrácí praxi a není schopný reagovat na nějaké případné komplikace. To jsou slova pana hejtmana. Na druhé straně, vy jste podobný počet porodů měli už nějakou dobu a fungovali jste. Byl to reálně problém z odborné stránky? Vedlo to k tomu, že zdravotní péče někdy nebyla dost kvalitní?

Zdravotní péči jsme se snažili poskytovat co nejkvalitnější, abychom tu měli tým lidí, který jsme, jak říkám, obměnili. Měli jsme primáře s praxí mnoha desítek let, který skončil, máme teď trošku mladší tým, ale i ten má praxi a zkušenost.

 Ale říkám, problém je v tom, že nemůžeme vychovávat další mladé lékaře, nemáme akreditaci na vzdělávání. V okamžiku, kdy nemáte dostatečný počet výkonů, tak mladí k vám nepůjdou, protože se tam nemají možnost učit a vzdělávat. To si myslím, že je alfa omega všech oborů.

V okamžiku, kdy chceme, aby v menších regionálních nemocnicích mohly obory dál fungovat, je potřeba, aby lidé mohli tu práci dělat a mohli se v ní vzdělávat.

Aby tam byl dostatečný počet výkonů k tomu, aby se péče mohla rozvíjet. Bohužel se medicína mění a my musíme i strukturu naší péče, kterou poskytujeme, měnit vzhledem k tomu, jaká je poptávka a jaké jsou možnosti.

Další porodnice

O možném zavírání porodnic v Česku se debatovalo už vloni v souvislosti s tím, že k tomu přistoupili v Ivančicích na jižní Moravě. V té souvislosti vyšlo najevo, že třetina porodnic v Česku má méně porodů než 600 ročně, což je počet, který jako minimum doporučuje odborná Česká gynekologicko-porodnická společnost. Dá se tedy očekávat, že váš krok budou následovat další nemocnice, že budou zanikat další porodnice?

Záleží na lokálních dispozicích a možnostech jednotlivých zařízení, i těch sousedních, které jsou kolem nich. Já si myslím, že se to dá předpokládat a dá se to očekávat. Pokud se porodnost nějakým způsobem nezlomí a nevrátí se zpátky k vyšším číslům, lze předpokládat, že dojde k uzavření třeba i dalších porodnic.

 Rozumím tomu, že nechcete říci konkrétní nemocnice, kde je ve hře zavření porodnice, protože nechcete případně odrazovat budoucí rodičky, aby se právě do těchto nemocnic obrátili. Na druhou stranu, dá se říci, v kolika nemocnicích v Česku jsou tyto úvahy v tuto chvíli aktuální?

To si myslím, že je dáno hlavně z pozice vlastníků nemocnic nebo zřizovatelů, jak moc je to aktuální a jak jsou na tom z hlediska personálního vybavení. Tuto detailní informaci nemám. Kdybych měl říct nějaký odhad, tak si myslím, že se můžeme bavit o jednotkách nemocnic, maximálně do deseti.

Akreditace oborů

Zatím mluvíme o porodnicích. Týkají se podobné úvahy o možném zavírání oddělení kvůli nedostatku pacientů, i dalších oddělení? Jsou třeba i tam nějaká doporučení odborných společností a situace taková, že výkonů je méně, než odborné společnosti doporučují?

Myslím si, že ne. Ultimátní čísla šla zejména z gynekologické odborné společnosti. Týkala se samozřejmě i dětských oddělení a novorozeneckých oddělení, protože počet porodů a počet novorozenců spolu souvisí.

Myslím si, že uzavírání kvůli malému počtu výkonů nehrozí. Spíš si myslím, že nás čeká generační obměna a personální problémy, protože tak, jak nám stárne populace, nám stárnou samozřejmě i naši lékaři a naše sestry.

Proto je teď snaha posílit vzdělávání na lékařských fakultách i vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků k tomu, abychom si vychovali další generace, které budou schopny se postarat o silné ročníky, které půjdou do důchodu a kterým se zvyšuje doba dožití.

Na webu Asociace v sekci Koncepce zdravotnictví 2030+ píšete, že české nemocniční zdravotnictví vstupuje do etapy charakterizované rostoucím selekčním tlakem zdravotních pojišťoven na redukci nebo alespoň restrukturalizaci nemocnic. U kterých oddělení je aktuálně tlak největší?

Největší tlak je určitě na gynekologii a porodnictví a pediatrii, v těchto oborech je tlak obecně největší. Na druhou stranu je tlak na navyšování lůžek následné péče a ošetřovatelských lůžek do budoucna, právě díky stárnutí populace.

 Mohou nemocnice regionální tlaku odolávat?

Odolávat určitě mohou, samozřejmě, časem odolávání bude složitější. Nebo mohou jít změnám naproti, profilovat a změnit strukturu péče, kterou poskytují, tak, aby byla atraktivní jak pro pacienty, tak pro zaměstnance.

Nemá smysl jen vzdorovat, má smysl nabízet takovou péči, po které bude poptávka, která bude kvalitní, kterou budou pacienti využívat a kterou budou pojišťovny ochotny hradit.

Já se domnívám, že k tomuto kroku je potřeba ještě jedna věc, ve které se snažíme dlouhodobě apelovat na ministerstvo, které bohužel v tomto není úplně činné.

Tou je změna akreditačních pravidel, aby nemocnice, které přistoupí k restrukturalizaci, mohly vzdělávat své další generace lékařů a zdravotních sester v oborech, které tam mají zůstat a které mají být nosné do budoucna – bez ohledu na to, že je tam třeba požadavek, aby jeden měsíc v rámci vzdělávacího programu byl na gynekologicko-porodnickém oddělení, které nemocnice třeba zruší.

X X X

 STODOLNÍ  NA  OSTRAVSKU  SKONĆILA

Zašlá sláva Stodolní. Mizí kluby i návštěvníci, přibývá špína a bezdomovci

 Tatiana má poslední směnu v rychlém občerstvení nabízejícím v ostravské Stodolní ulici kebab. „Nejsou zákazníci. Od nového roku jich týden co týden ubývá. Majitel to tady zavírá,“ říká pětapadesátiletá žena, která přijela do České republiky jako uprchlice z oblasti Rachova ze západní Ukrajiny asi před třemi roky.

Naposledy se chystá na noc u rozpáleného roštu s masem v zábavní ulici, která se stala v devadesátých letech fenoménem. O víkendových nocích proudily ulicí desetitisíce lidí, včetně umělců a politiků, z mnoha podniků zněla živá hudba.

Rozbité láhve a papíry jsou to nejmenší. Uklízíme i lidské exkrementy. Někdy taky musíme požádat o asistenci městskou policii, protože naše pracovníky ohrožují podroušení lidé.

 X X X

 Houby i borůvky Češi loni sbírali více než předloni, přesto zůstává sběr
pod dlouhodobým průměrem

 Sběr lesních plodů a hub v roce 2024 dosáhl objemu 31,04 tisíce tuny, což je více než v roce 2023 (28,85 tisíce tuny). Vyplývá to z aktuálního šetření Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Data jsou však pod dlouhodobým průměrem 38,14 tisíce tuny sledovaným od roku 1994.

Zjištění o množství nasbíraných lesních plodů a jejich hodnotě vychází z každoročního šetření, které probíhá podle dlouhodobě ověřené metodiky. V roce 2024 odpovědělo na dotazník Ministerstva zemědělství celkem 1005 respondentů z celé ČR. Dotazování se provádí formou kvótního výběru, aby odpovídalo zastoupení různých věkových skupin, pohlaví, krajů nebo velikostí obcí. Tato metodika se používá již od roku 1994 a umožňuje porovnávat výsledky v dlouhodobé časové řadě.

„Češi patří k národům, které mají ke sběru lesních plodů výjimečný vztah. Les pro nás není jen hospodářským prostorem, ale i místem odpočinku, tradic a spojení s přírodou. To, že i v dnešní době nasbíráme ročně desítky tisíc tun borůvek, malin nebo hub, svědčí o tom, že tato tradice zůstává živá napříč generacemi. I díky takovým číslům můžeme lépe chápat hodnotu lesa pro společnost a podporovat jeho rozmanité funkce,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nejvíce se tradičně sbíraly houby (21,3 tis. tun), následované borůvkami (4,4 tis. tun), malinami (2,2 tis. tun) a ostružinami (1,6 tis. tun). Hodnota nasbíraných plodů byla v roce 2024 odhadnuta na 7,2 miliardy korun v běžných cenách – tedy významně nad dlouhodobým průměrem 4,6 miliardy korun (běžná cena = skutečná cena daného období). Tento dlouhodobý průměr je spočítán z celkového množství sběru lesních plodin za dobu sledování dat od roku 1994 do roku 2024. Na vysoké hodnotě se nejvíce podílel nárůst objemu sběru hub.

„Přestože celkový objem sběru zůstává pod dlouhodobým průměrem, meziročně jsme zaznamenali nárůst sběru hub a mírný růst u některých dalších plodin. Zároveň si lidé stále častěji lesní plody i kupují, zejména mražené,“ uvedl Marcel Riedl z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, který zpracoval data za rok 2024 podle metodiky profesora Luďka Šišáka.

Les navštěvujeme častěji než dřív

Frekvence návštěv lesů zůstává i v roce 2024 vysoká – průměrně každý obyvatel ČR zavítal do lesa 44krát ročně, což je jen o něco méně než v rekordním roce 2023 (47 návštěv). Podle výsledků šetření 73,7 % obyvatel navštěvovalo les alespoň jednou měsíčně, přičemž 23 % uvedlo, že do lesa chodí vícekrát týdně a dalších 20 % jednou týdně. Nejvyšší návštěvnost je dlouhodobě zaznamenána v okolí Prahy, dále pak ve Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji.

Sběr lesních plodů: méně domácností, ale větší množství

Ke sběru lesních plodů a hub se v roce 2024 přihlásilo méně domácností než v roce předchozím, přesto nasbírané množství u většiny plodin meziročně vzrostlo. Houby sbíralo 68 % domácností (oproti 70 % v roce 2023), ale průměrný roční sběr na domácnost se zvýšil na 6,91 kg. Mírný pokles počtu sbírajících domácností byl zaznamenán i u ostatních plodin, ale jejich průměrné nasbírané množství na domácnost se většinou mírně zvýšilo.

Zatímco ceny čerstvých plodů jsou výrazně vyšší než mražených, stále jen menší část populace zná jejich tržní hodnotu. Nejčastěji lidé znají cenu borůvek (46 %), malin (34 %) a hub (19 %). Nejvyšší uváděné ceny čerstvých plodů byly u malin (244 Kč/kg) a ostružin (253 Kč/kg), u mražených plodů pak u brusinek (176 Kč/kg).

Nasbíraná data analyzovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky slouží nejen k ilustraci obliby sběru lesních plodů, ale i jako podklad pro výpočet přínosu těchto služeb lesních ekosystémů pro společnost. Karla Mráčková

x x x

 Inflace v červenci zpomalila

 „Spotřebitele nadále trápí rostoucí ceny potravin a služeb. Naopak ceny energií se snižují, což pomáhá udržovat inflaci v rámci tolerančního pásma,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

 Předběžný odhad indexu spotřebitelských cen za červenec dosáhl úrovně 2,7 procenta. Inflace se tedy pohybuje nad svým cílem, ale udržuje se ve svém tolerančním pásmu. Lze předpokládat, že s tímto údajem budou pracovat členové bankovní rady na svém měnověpolitickém zasedání, které se bude konat ve čtvrtek 7. srpna 2025.

 Inflace pohybující se nad svým cílem, která je doprovázena výrazným růstem cen nemovitostí, naznačuje, že by se úrokové sazby nastavované Českou národní bankou neměly v srpnu měnit. Toto stanovisko lze navíc podpořit nejistotami kolem celních válek i solidním odhadem růstu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku.

 Předběžný odhad inflace poukazuje na meziroční růst cen potravin, který však začíná zvolňovat. Rovněž přetrvávají problémy u služeb, kde je nadále evidováno prudké zdražování. Naopak ceny energií včetně pohonných hmot vykazují meziroční pokles. Ing. Štěpán Křeček, MBA

x x x

 Dřevostavba ve tvaru kruhu zvítězila v soutěži na novou správní budovu Ostravy

 Vítězný návrh maďarského ateliéru Építész Stúdió zaujal porotu architektonické soutěže na Dům městských služeb promyšlenou dispozicí, citlivým zasazením do prostředí Černé louky i důrazem na udržitelnost. Nová budova má poskytnout zázemí odborům zajišťujícím agendu občanských a řidičských průkazů či pasů a také několika městským organizacím. Počítá i s výstavním prostorem pro Divadlo loutek Ostrava, službami a obchody v přízemí.

 Návrh přináší udržitelnou dřevostavbu, která využívá pasivní větrání, disponuje zelenou střechou doplněnou o fotovoltaiku a pracuje se systémem využití dešťové vody pro zavlažování zeleně. Kruhový půdorys domu přirozeně zapadá do různorodé zástavby Černé louky, kde se potkávají historické budovy s modernějšími výstavními pavilony. Uspořádání jeho vnitřních prostor vytváří příjemné a přehledné prostředí pro návštěvníky i zaměstnance úřadu. Výjimečným prvkem návrhu je flexibilní dispozice kancelářských prostor, která umožňuje snadné přizpůsobení velikosti místností podle aktuálních potřeb odborů dopravně správních činností a vnitřních věcí. Průchozí atrium má být doplněno zelení, která dům přirozeně propojí s okolním parkem. Dvě podzemní patra budovy budou vyhrazena pro parkování, nicméně dobrá dostupnost bude zajištěna i MHD, neboť v blízkosti je plánována zastávka veřejné dopravy.

 „Soutěž potvrdila vysokou úroveň zúčastněných týmů i aktuálnost tématu centralizace městských služeb. Vítězný návrh považujeme za cenný výstup, který poskytuje důležitou odbornou reflexi a inspiraci pro další rozvoj Černé louky i města jako celku,“ uvedla náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová.

 Vítěze porota vybrala ze sedmi anonymně posuzovaných návrhů, které postoupily do druhého kola architektonické soutěže z celkových jednadvaceti účastníků. „Kompaktní kruhový tvar budovy přináší jasnou urbanistickou odpověď na roztříštěné okolí objektu a vytváří silný a zároveň přívětivý městský prvek. Oceňujeme přehlednou vnitřní dispozici, prostředí vstřícné pro veřejnost, otevřené přízemí i důraz na udržitelnost a efektivitu provozu. Návrh předkládá funkční veřejnou budovu, která má zároveň potenciál stát se další ikonickou stavbou města,“ uvedl předseda poroty, architekt Ivo Koukol.

 Porota byla složená z nezávislých odborníků a zástupců města Ostravy. Zasedli v ní architekti Ivo Koukol, Rudolf Grimm, Petr Hrůša, architektky Yvette Vašourková, Viktorie Součková, Milena Vitoulová a inženýr Jan Růžička. Závislou část poroty reprezentovali náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová, náměstek Břetislav Riger, tajemník Magistrátu města Ostravy Břetislav Gibas, radní MOb Moravská Ostrava a Přívoz Zuzana Ožanová, vedoucí odboru územního plánování Cyril Vltavský a ředitel MAPPA Ondřej Vysloužil. Návrhy hodnotili z hlediska architektonické kvality, hospodárnosti provozu, ekonomické přiměřenosti stavby, flexibilního využití a udržitelnosti. Porota také posuzovala míru naplnění zadání a zapracování připomínek z prvního kola soutěže.

   Vítězný autorský tým ateliéru Építész Stúdió tvoří architekti Gergely Kenéz, Csenge Király a Luca Mudry ve spolupráci s krajinářskými architektkami Júlií Bobríkovou a Barborou Kubickou. Na druhém místě se umístil návrh studia Kuba & Pilař architekti a třetí místo získal brněnský ateliér Peer collective.

 Další kroky související s novým zázemím pro odbory magistrátu, které dnes sídlí v pronajatých a provozně nevyhovujících prostorách, oznámí město v následujících týdnech. Veřejnost si pak bude moci všechny soutěžní návrhy prohlédnout na podzimní výstavě v prostorách městského ateliéru MAPPA, který soutěž ve spolupráci s městem organizoval.

X X X

 TISK  SVĚTA

Celosvětová kampaň odstraňuje ekologické mýty o papíru Více než 1300 společností z celého světa se zavázalo odstranit ze svých informačních materiálů nepravdivá ekologická tvrzení týkající se papíru a výrobků z něj, mezi něž patří také noviny a časopisy.

Jedná se o výsledek globální kampaně, kterou iniciovala mezinárodní asociace Two Sides. Ta vyzvala na 3000 významných mezinárodních firem, aby se zbavily zavádějících ekologických prohlášení týkajících se papíru. Patří k nim významné značky jako HMRC, Santander, Volksbank a Hess Natur. Jedná se o tvrzení typu „Go Green – Go Paperless“ nebo „Zvolte elektronickou fakturaci a pomozte zachránit stromy.“ Nárůst tohoto „greenwashingu“ je však často vyvoláván spíše ekonomickými než ekologickými faktory a jeho kroky neodpovídají požadavkům spotřebitelů.

Ti podle nejnovějšího průzkumu Two Sides Trend Tracker z letošního roku chtějí mít ze 76 % právo si zvolit, jakým způsobem budou přijímat komunikaci a 56 % z nich se domnívá, že ekologické důvody jsou v rozhodování firem neupřímné. 48 % dotazovaných také například upřednostňuje čtení časopisů z papíru. Two Sides je mezinárodní organizace se sídlem v Londýně, která se systematicky zaměřuje na vyvracení mýtů kolujících ohledně ne-ekologické povahy papíru a veškeré další produkce využívající papír. Zdůrazňuje reálná dat o obnovitelném lesním hospodaření, vysoké míře recyklace papíru a podobné.

„Česká unie vydavatelů (ČUV) je partnerem organizace Two Sides a spolupracuje s ní při šíření pravdivých faktů o ekologické udržitelnosti papíru a výrobků z něj. ČUV trvale prosazuje dlouhodobou udržitelnost tištěných médií. V poslední době se například připojila k výzvě evropských vydavatelských asociací EMMA a ENPA zaměřené na vyřazení papíru z dosahu evropského nařízení o deforestaci EUDR, protože statistická fakta ukazují, že výroba tiskového papíru, který pochází v drtivé míře ze zemí EU, se na odlesňování nepodílí.

Požadavky EUDR ale přináší vydavatelům nesmírnou administrativní zátěž, která může vést k ohrožení kvality, rozmanitosti a plurality tisku,“ uvedl k tématu předseda správní rady ČUV Tomáš Tkačík. Česká unie vydavatelů (ČUV) je profesní asociace vydavatelů České republiky, která zastupuje 44 členů s přibližně 400 tištěnými a více než 200 online tituly. Tištěné tituly členů ČUV mají zásah 77 % populace České republiky, online tituly tvoří převážnou většinu online obsahu vytvářeného v České republice. Členové ČUV zaměstnávají na 5000 pracovníků ve svých společnostech a podílejí se zásadně na reklamním trhu ČR. ČUV je členem evropských vydavatelských asociací EMMA – ENPA a světových vydavatelských asociací WAN IFRA a FIPP.

 X X X

 Karlovarský kraj podpoří stipendii téměř tisícovku žáků středních škol

 Karlovarský kraj pokračuje v podpoře úspěšných studentů středních škol, které zřizuje. Rada kraje schválila poskytnutí finančních prostředků na výplatu stipendií za 2. pololetí školního roku 2024/2025. Celkem si o příspěvek požádalo 16 škol, přičemž podmínky splnilo 915 žáků.

Oproti 1. pololetí se počet úspěšných žadatelů o stipendium zvýšil o 79 žáků. Celková částka určená na výplatu stipendií tak vzrostla o 117 500 korun na 1 485 500 korun. Stipendia zohledňují nejen studijní prospěch, ale také chování a absenci, a jsou určena žákům denní formy studia mimo obory gymnázií, lyceí a dvouleté praktické školy.

„Naším cílem je, aby žáci vnímali vzdělávání jako příležitost, která má smysl. Stipendia jsou nejen odměnou za výborné studijní výsledky, ale také vhodným motivačním nástrojem, který může pomoci ke zvýšení zájmu o odborné obory, o jejichž absolventy je na trhu práce velká poptávka,“ uvedla radní pro oblast vzdělávání, školství, sportu a tělovýchovy Hana Žáková.

Stipendium za pololetí se dle ročníku pohybuje ve výši od 1 000 až do 2 000 korun a jeho výplatu zajišťují přímo jednotlivé školy. Mezi vzdělávací instituce, jejichž žáci jsou v čerpání podpory nejúspěšnější, patří například Integrovaná střední škola Cheb, Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary nebo Obchodní akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary. Veškeré informace o krajských stipendiích nejen pro středoškoláky, ale i pro vysokoškolské studenty, najdou zájemci webu Karlovarského kraje.

 Mgr. Veronika Svobodová

X X X

Fotbalistům Plzně se Liga mistrů vzdálila, úvodní duel předkola na hřišti Rangers prohráli 0:3

Fotbalisté Plzně prohráli v úvodním utkání 3. předkola Ligy mistrů v Glasgow s Rangers vysoko 0:3 a výrazně se jim vzdálil postup. Dva góly vstřelil Djeidi Gassama, jednu branku dal z penalty Cyriel Dessers. Odveta, v níž bude Viktoria potřebovat zvítězit nejméně o tři branky, je na programu za týden v Doosan areně.

Západočechům se výrazně vzdálila vidina vysněné páté účasti v hlavní fázi Ligy mistrů. Na cestě do základní části prestižní soutěže by vedle obratu proti Rangers museli zvládnout ještě závěrečné 4. předkolo, v němž postupující narazí na lepšího z dvojice Salcburk – FC Bruggy.

 V případě vyřazení se skotským soupeřem přejde Viktoria rovnou do hlavní fáze Evropské ligy.

Západočeši v předchozím předkole po obratu a vítězství 3:1 v Ženevě přešli přes Servette, úvodní souboj vicemistrů svých zemí proti Rangers jim ale hrubě nevyšel.

Utrpěli nejvyšší porážku v pohárech pod trenérem Miroslavem Koubkem a od října 2022, kdy v Miláně podlehli Interu 0:4.

Plzeňští se už museli obejít bez nejlepšího hráče minulé ligové sezony Šulce, který v pondělí přestoupil do Lyonu.