Odborníci debatují o tom, kdy se obnoví izraelsko-íránská válka. Debatují o tom, zda Západ využije svého ukrajinského zástupce ve válce s Ruskem. Debatují o tom, kdy a jak se rozhoří konflikt USA s Čínou. Nikdo se ale neptá, jaký je smysl válek. O co v nich jde? To je nejrelevantnější otázka, zejména když čtyři strany konfliktu disponují jadernými zbraněmi.

Odpověď na otázku zní, že války jsou o hegemonii. Izrael chce hegemonii nad muslimským Blízkým východem, stejně jako Washington. A Washington chce hegemonii nad Ruskem a Čínou.

Izraelská válka s Íránem má za cíl eliminovat odpůrce izraelské hegemonie, jak je vyjádřena sionistickou aspirací na Velký Izrael – od Nilu po Eufrat, která se nedávno rozšířila o polovinu Saúdské Arábie a celý Pákistán.

Válka Washingtonu s Ruskem a Čínou je založena na Wolfowitzově doktríně, která prohlašuje americkou hegemonii nad světem za hlavní cíl americké zahraniční politiky. Žádný americký prezident tuto doktrínu dosud neodmítl.

Takže války nejsou ničím jiným než sobeckými aspiracemi Izraele na regionální hegemonii a Washingtonu na světovou hegemonii. Ujistěte se, že chápete, že to nejsou nic jiného než sobecké aspirace dvou zemí, které jsou příčinou milionů mrtvých, zmrzačených a vysídlených lidí, zničení celých zemí na Blízkém východě – Iráku, Libye, Somálska, Sýrie, Palestiny a Libanonu, přičemž Írán je v současné době cílem a Saúdská Arábie, Pákistán a Turecko čekají v zákulisí. USA jsou zodpovědné za masivní úmrtí, zranění, vysídlení a ničení na Ukrajině (a v Palestině) a za provokace Ruska, jako je útok na ruskou strategickou triádu, který nakonec vyústí v jadernou válku, přičemž Čína čeká v zákulisí.

USA v současné době zvyšují tlak na Rusko podněcováním barevných revolucí v bývalých středoasijských provinciích Sovětského svazu. Záměrem Washingtonu je vytvořit na ruských hranicích více Ukrajin v naději, že destabilizuje ruskou vládu. Americký vojenský/bezpečnostní komplex to vnímá tak, že čím více zástupných válek Washington rozpoutá na ruských hranicích, tím rychleji bude ruský stát přemožen.

Zahraničněpolitické komentáře předstírají, že Západ se obranně brání ruské agresi, která by se jinak rozšířila za hranice Ukrajiny do EU. Válka proti Rusku, kterou Washington zahájil svržením demokraticky zvolené vlády na Ukrajině, dosazením neonacistické americké loutky a nasazením ukrajinských sil vycvičených USA na odtržené bývalé ruské provincie na Ukrajině, je prezentována jako obrana Ukrajiny před ruskou invazí. Tato průhledná lež je v západních zahraničněpolitických komentářích považována za pravdu.

Jaké procento západní populace chápe, že Kreml byl nucen intervenovat v ruských provinciích na Ukrajině, aby zabránil zničení ruského lidu podobnému tomu v Gaze? Kolik lidí ví, že Putin odmítl žádost Rusů z Donbasu o znovusjednocení s Ruskem, když byl Krym znovu sjednocen? Kolik lidí ví, že se Putin místo toho spoléhal na Minskou dohodu, kterou Západ osm let používal k oklamání Putina a zároveň budoval velkou a dobře vybavenou ukrajinskou armádu k invazi na Donbas a masakrování ruského obyvatelstva?

Kolik lidí chápe, že teprve poté, co Bidenův režim, NATO a EU chladně ignorovaly zoufalé snahy Putina a Lavrova o dosažení dohody o vzájemné obraně se Západem v období od prosince 2021 do února 2022, kdy se ukrajinská armáda chystala zaútočit na Donbas, byl Putin nucen zasáhnout, na což Rusko nebylo připraveno, protože Putin, který se válce vyhýbal, se spoléhal na vyjednávání?

Co nám Írán udělal? Írán nezavraždil naše vůdce, neuvalil na nás sankce, nebombardoval nás ani neukradl naše bankovní rezervy. Írán se jen odmítl podřídit Izraeli. Proč je to důvodem k americké válce s Íránem?

Žádné z těchto faktů není součástí diskuse o zahraniční politice. Ti z nás, kteří trvají na faktech, jsou označováni za „ruského agenta/podvodníka“ a démonizováni jako šiřitelé dezinformací.

Kdo tolik chce válku, že fakta jsou pro něj nepřijatelná?

Západní svět bohužel nemá žádná média, která by mohl vyšetřovat, žádné kongresové a parlamentní výbory, které by mohly vyšetřovat, a nikdo kromě nás několika démonizovaných duší nemůže volat lháře k odpovědnosti.

To je smutný stav věcí v západním světě.

Jako jeden z ubývajícího počtu těch, kteří obhajují západní civilizaci za její úspěch v zakotvení hodnot do společnosti a jejích mravů, práva a politiky, které pozvedly lidstvo z barbarství do civilizace – hodnot, jako je úcta k pravdě nad mocí, odpuštění nad pomstou, empatie nad lhostejností, láska nad nenávistí, integrita a sebeúcta nad materiálním ziskem, si občas říkám, zda neobhajuji entitu, která již neexistuje.

Možná, že společnost, jejíž hodnoty se rozpadly, se sama svádí k zániku sebezničením. Zbraní k ukončení života na Zemi existuje v hojném množství. Stačí jedna chyba a žijeme ve světě, kde jsou lidské chyby dominantním znakem lidstva, ve světě, který podlehl zlu.

Jakou omluvu existuje pro genocidu Palestiny, pro to, aby svět stál stranou, zatímco jsou lidé a jejich země vyhlazovány? Co kdy Palestinci komukoli udělali? Proč Američané poskytli Satanovu vyvolenému lidu prostředky ke zničení lidu, který nikdy nikomu neublížil, lidu, který se 78 let podřizoval Izraeli, který jim kradl jejich zemi vesnici po vesnici, a přitom je démonizoval jako teroristy?

Když se člověk upřímně podívá na dnešní Západ a jeho izraelský přívěsek, je jeho přežití morálně ospravedlnitelné?

Jak lze obnovit západní civilizaci? Kdo to může udělat? Kde jsou vůdci? Všichni se pilně starají o svá hnízda, zatímco západní civilizace se hroutí.

Včera jsem popsal, jak by prezident Trump mohl ukončit válku na Blízkém východě a válku Washingtonu s Ruskem.  

To by byl začátek, ale je to most příliš dlouhý pro civilizaci, která se uvolnila ze svého kotviště? Může se západní civilizace obnovit, když její univerzity a veřejné školy učí o jejích selháních, a ne o jejích úspěších?

Může být Amerika opět velká, když právnické fakulty nevěří v Ústavu USA, kterou označují za „rasistický dokument“, když žurnalistické fakulty učí, že funkcí novinářů je sloužit liberálně-levicovým agendám, nikoli pravdě, když vlády na všech úrovních nesou odpovědnost za vlastní zájmy zájmových skupin, které jim dodávají finanční prostředky na kampaně, nikoli za voliče, když desetiletí otevřených hranic nahradila americkou populaci Babylonskou věží? S čím může Trump pracovat?

Trump se musí vrátit ze světové scény domů do Ameriky. Měl by přestat poskytovat Izraeli a Ukrajině finanční a diplomatickou ochranu a soustředit se na záchranu Ameriky a západní civilizace. Od Evropy a Kanady, jejichž politici již své etnické skupiny odevzdali Táboru svatých, se mu nedostane žádné pomoci, pokud vůbec nějaké. Ale Amerika by se možná dala zachránit. Je to riskantní, ale stojí za to vyzkoušet.

Lidé by měli Trumpa propustit. Dejte mu šanci pochopit skutečnou výzvu. Možná se jí zhostí. Možná uspěje.

Jakou další šanci máme?

Paul Craig Roberts, vybrala a přeložila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

EXPREZIDENT  KLAUS   FATÁLNĚ  PROTI  5 %  NA  ZBRANĚ

ČR  DRŽET  ŠPANĚLSKA,  OTEVŘENĚ  PROTI  PĚTI  PROCENTŮM  NA  ZBROJENí

Klaus: Pět procent HDP na zbrojení? Peníze podpoří válečnou propagandu. Jsem fatálně proti

Pět procent HDP, které má Česko podle nového závazku NATO dávat na obranu, bude financovat i válečnou propagandu. V rozhovoru s komentátorem CNN Prima NEWS Thomasem Kulidakisem to řekl bývalý prezident a premiér Václav Klaus. Někdejší předseda ODS také dodal, že je „fatálně proti“ rozdmýchávání „válečnické agendy“.

Zvyšování výdajů na obranu Klaus podle svých slov vidí negativně. „Je to naprostý politický, ekonomický, ale i válečnický nesmysl. Všichni víme, že nemáme na to, abychom dávali pět procent HDP na zbrojení. Je naprosto jasné, že to nemůže k ničemu vést,“ uvedl bývalý prezident v podcastu.

 „Je to svévole. Dlouhou dobu jsme na obranu dávali kolem jednoho procenta, v posledním roce jsme se násilně dostali na úroveň dvou procent, a to jenom díky tomu, že jsme zaplatili za stíhačky, které dostaneme za 20 let,“ doplnil někdejší předseda vlády, který později v letech 2003 až 2013 vykonával úřad prezidenta republiky.

Ve spojitosti s obrannými výdaji Klaus mluví o „rozdmýchávání válečnické agendy“. „Je to móda dnešní doby a já jsem fatálně proti,“ dodal. Česko se ke zvýšení výdajů zavázalo na summitu Severoatlantické aliance – podle dohody by státy měly vydávat 3,5 procenta HDP na obranu a 1,5 procenta na infrastrukturu, která vojenské kapacity podporuje.

Rusko na Evropu nezaútočí, míní Klaus

„Ty peníze však podporují nejen válečné kapacity, ale také válečné myšlení a válečnou propagandu. Ta je velmi spojená s válkou na Ukrajině, někteří, například dnešní vláda, mají nesmyslný pocit, že chce Putin táhnout do Evropy, že chce obsadit Prahu, Paříž a já nevím co,“ kritizoval Klaus kabinet Petra Fialy.

Rusko podle názoru exprezidenta ambici zaútočit na Evropu nemá. „Popletení si celé situace na Ukrajině s nebezpečím ohrožení Evropy ze strany Ruska je dětinské a směšné. Já to říkám opakovaně a má to znít takhle nahlas a takhle rezolutně,“ dodal.

X X X

DOCENT  ŠEVČÍK:  DEBILITA  GREEN  DEALU

Diagnóza debility, zuřil Ševčík kvůli Green Dealu. Křeček navrhl, jak odstranit největší excesy

Prosazování Green Dealu? Někteří mluví o „diagnóze debility“, řekl v pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom a sněmovní kandidát Trikolory na kandidátkách hnutí SPD Miroslav Ševčík. Ekonom Štěpán Křeček následně nastínil, jak lze z evropských klimatických cílů odstranit „největší excesy“.

Ševčík nenechal na Green Dealu, balíku opatření Evropské unie, které mají snížit emise uhlíku a omezit dopady klimatických změn, nit suchou. „Čína a Indie pořád staví tepelné elektrárny. Si z nás tady tihle blbečci z té Evropské unie dělají srandu?“ zuřil někdejší děkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.

 „To není nadávka. Já jsem ještě slušný, někteří říkají, že se jedná vlastně o debilitu, to je v medicínském slova smyslu diagnóza stavu. To jsou slabomyslní lidé a oni nám budou říkat, co máme dělat?“ dodal Ševčík.

X X X

VILDUMETZOVÁ  VYNADALA  PŘEDSEDOVOVI  SENÁTU  VYSTRČILOVI

VYSTRČIL  KRYJE  AFÉRU  FIALY,  STANJURY,  BITCOINY

NECHTĚJÍ  ODSTOUPIT  I  PO  KRITICE  GEN.  PAVLA

Green Deal pak nazval mrtvým projektem. „Akorát se ho určité zájmové skupiny snaží znovu oživit a vytěžit z něho co nejvíce. Green Deal je fatální omyl a je potřeba ho odmítnout,“ uvedl Ševčík, který v nadcházejících sněmovních volbách kandiduje za Trikoloru na kandidátkách hnutí SPD Tomia Okamury.

Ve studiu CNN Prima NEWS s ním diskutoval ekonom Štěpán Křeček, který Evropskou unii nazval „úřednickým kolosem“. „Strašně dlouho mu trvá, než se otočí jiným směrem,“ uvedl s narážkou na změny v klimatické politice.

Evropská unie jako Titanic?

„Už je tady koalice poměrně široká na to, aby se udělala tvrdá revize, aby se zmírňovaly všechny ty největší excesy. Já věřím, že tlak členských zemí s tím kormidlem nakonec pohne, ale ten odpor je obrovský, a já jenom podotýkám, že jestli se nám s tím kormidlem nepodaří hnout, tak Titanic zvaný Evropská unie opravdu může narazit do ledovce,“ přirovnal EU ke slavné lodi s neslavným koncem.

V revizi dříve stanovených klimatických cílů Evropě podle Křečka unikají jak Spojené státy, tak Čína. „Oni na to nehrají a my si tím přivazujeme obrovskou kouli k noze. Bude nás to stát spoustu peněz, které potřebujeme vynakládat úplně jinde,“ dodal ekonom.

X X X

ODS, Fiala a spol žongluje s odjištěným granátem a zkouší, co její voliči ještě vydrží

Nesmysl, kritizují lidé nutnost registrace živnostníků ke koncesionářským poplatkům

S příchodem letních prázdnin si nejeden pozorovatel mohl znovu povšimnout, jak někteří představitelé ODS dělají vše pro to, aby své podporovatele přetransformovali na nevoliče. Velkou snahu v tomto ohledu očividně vyvíjí ministerstvo kultury v čele s Martinem Baxou (ODS), které prostřednictvím mediální novely máchá novými povinnostmi pro OSVČ jako rudým hadrem na býka.

V případě ODS je dobré položit si otázku, kdo tuto stranu obvykle volí. Běžně jde o pravicovou a liberálně-konzervativní osobu, která si přeje štíhlý stát a nízké daně. Jinými slovy je to člověk, který od státu nepotřebuje skoro nic a na oplátku nechce, aby ho stát otravoval zbytečnými byrokratickými výmysly. Typickou skupinou, která dlouhá léta tvořila jádro voličů ODS, jsou drobní podnikatelé.

 Jenže s přibývajícím časem se stále více zdá, že se vláda v čele s občanskými demokraty tak trochu obrátila k živnostníkům zády. Stačí si vzpomenout na zvýšení daní a zejména odvodů pro OSVČ. Palčivým tématem je také sporná mediální novela, kterou ministr Baxa protlačil i navzdory očividnému nesouhlasu mnoha stranických kolegů.

Televizní poplatek se zvýšil na 150 korun měsíčně, rozhlasový vzrostl na 55 korun. Platit tyto poplatky mají nově i domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale vlastní počítač, tablet či chytrý telefon. A že tito lidé třeba Českou televizi a rozhlas vůbec nevyužívají? Nezájem, vzkazuje resort kultury, který ještě v roce 2022 prostřednictvím svého ministra veřejně prohlašoval, že vláda nechce zvyšovat koncesionářské poplatky.

Platit budou všichni!

Nyní je už vše jinak. Každý se musí rovným dílem podílet na budování lepších zítřků pro veřejnoprávní média. Mnozí Češi přitom tento zastaralý socialistický konstrukt odmítají, jelikož už vstoupili do 21. století a informace nebo zábavu konzumují způsobem, že si platí nejrůznější publicistické či zpravodajské weby a internetové televize. Kde je problém? I když si tito lidé o ČT a ČRo za celý rok neopřou ani kolo, platit budou stejně, jelikož mají tu drzost vlastnit chytrý telefon.

 Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

Vrcholem je pak otravování živnostníků, kteří se do konce června museli zaregistrovat na webech veřejnoprávních médií, a to i tehdy, když se na ně povinnost platit nevztahuje. Pokud to nestihli, hrozí jim pokuta až 15 tisíc korun. Vskutku „skvělá“ zpráva i s ohledem na skutečnost, že webové registrační stránky měly v posledních dnech neustálé systémové problémy a často padaly.

Přitom nejde ani tak o prvoplánovou kritiku veřejnoprávních médií a služeb, které poskytují. Lidem spíše vadí arogance, s jakou tato média – podporována vládními politiky – argumentují. „Jsme záruka demokracie, děláme všechno perfektně a vaše peníze si zasloužíme!“ Plátce už ale nedostane odpovědi na spoustu relevantních otázek… Třeba proč by měl ze svých peněz povinně financovat nejmenovaný taneční pořad, který nikdy v životě nesledoval.

 Vedení ODS s Fialou si zřejmě stále nechce přiznat, co si velká část společnosti o mediální novele myslí. Touto lhostejností k vlastním voličům si strana koleduje o velký malér. Žonglování s odjištěným granátem může mít neblahé následky. Připomeňme, že do sněmovních voleb nezbývá ani sto dnů…

  X X X

 Lidové noviny:

KLAUS: Podivná společnost hojnosti. Lidé při určité úrovni příjmů nechtějí více pracovat

 Kde se vzalo dnešní, pro starší generace podivné chování společnosti? Tedy že lidé při určité úrovni příjmů nechtějí více pracovat, což paradoxně doprovází růst nárokovosti?

 V závěru 60. let minulého století se připravovala k vydání naše první Ekonomická encyklopedie. Vznikla z iniciativy generací o jednu až dvě starší, než byla ta moje, která právě v tu chvíli založila své, tehdy originální generační seskupení KMEN, Klub mladých ekonomů.

Ekonomická encyklopedie měla odrážet změnu myšlení, zkratkovitě řečeno odmítnutí rigidního marxismu, k čemuž v té době docházelo. V roce 1968 se zjistilo, že v připravované knize leccos chybí, a byli požádáni „mladí“ (jako já), abychom chybějící hesla rychle dopsali. I já jsem proto několik hesel s chutí napsal. Vzpomínám, že se nikdo nechtěl pustit např. do hesel „švédská ekonomická škola“ a „John Kenneth Galbraith“.

Galbraith, který na mě „zbyl“, byl jedním z velikánů tehdejší ekonomie, který přežil svou dobu a v roce 2006 se dožil 98 let. Byl to výrazně levicový ekonom, dlouhá léta spojený s Harvardovou univerzitou (prezident Kennedy ho v 60. letech dokonce jmenoval americkým velvyslancem v Indii). Nebyl ekonomem technického typu – žádné matematické rovnice ani ekonometrie. Byl však všeobecně čteným autorem, který vydával bestsellery.

Jednou jsem ho i viděl, byl nesmírně vysoký. Považoval jsem za obrovské ocenění, že si někdy v závěru 90. let přišel sednout jako řadový posluchač na mou přednášku na Harvardu. Byl v sále jako jeden z prvních, dlouho před začátkem, a ve svých tehdy zhruba devadesáti letech byl prvním, kdo mi po přednášce položil otázku.

Zboží, kam se podíváš

Byl ekonomem, který se více snažil ovlivnit myšlení vzdělané a kultivované veřejnosti a politiků než svých profesionálních kolegů (jak to o něm hezky píše Eric Roll v knize A History of Economic Thought), což je postoj, pro který mám pochopení. V 60. letech (kniha byla vydána v roce 1959) Galbraith šokoval svět svou knihou The Affluent Society (u nás překládáno jako Společnost hojnosti), která reagovala na tehdejší nové jevy v nejvyspělejších a nejbohatších zemích, zejména v USA, kde – podle Galbraitha – zboží je už moc a ne málo, jak tomu bývalo vždy v dosavadní minulosti, což nevyhnutelně mění chování celé společnosti i fungování ekonomiky.

Galbraith nebyl hloupý a věděl, že se to v realitě týká jen malé části světa, navíc zdůrazňoval, že se to týká jen „private goods“ (soukromých statků) a že je to v Americe vyvažováno obrovským opomíjením „public goods“ (veřejných statků). Právě v tom stát podle Galbraitha nesmírně selhával. Tehdejší komunismus ho měl i neměl rád. Kritika zanedbávání veřejných statků v USA se komunistickým ideologům líbila, popis nadbytku a hojnosti v této zemi nikoli.

Já jsem žádný pocit hojnosti ve svém životě v tehdejší době, když jsem Galbraitha četl, samozřejmě neměl, navíc jsem věděl, že se komunismus o veřejné statky stará ještě méně než Galbraithem kritizovaný kapitalismus. Přesto stálo za to Galbraitha číst. Jestli se nemýlím, už v 60. letech u nás vznikaly neoficiální překlady jeho knih. Že ona hojnost – či relativní nadbytek – mění chování lidí, se mi od počátku zdálo být téměř samozřejmým postřehem, ale jen jeden člověk o tom dokázal napsat celosvětový bestseller.

 Pro nás to však v době komunistické „nedostatkové ekonomiky“ a nízké životní úrovně nebylo v žádném smyslu relevantní. Pouze zbytkoví marxisté se radovali z toho, že i někdo jiný říká, že dojde k – jimi ohlašovanému – překonání éry vzácnosti, a tím i ke zbytečnosti trhu a cen a že na pravdu toho jejich Marxe přece jen dojde. Ekonomové ale už v té době oprávněně kritizovali Galbraithovo opomenutí role technického pokroku a fenoménu nepřetržitého generování nových „potřeb“ člověka. Proto takové závěry jako Galbraith nedělali. Za zmínku stojí, že tato diskuse byla u nás v tehdejších poměrech relativně bohatá a bouřlivá. Opakuji, za komunismu a u nás.

Ekonomové vždycky věděli, že křivka nabídky práce vůči příjmům člověka není ani lineární, ani exponenciální, ale že se v nějaké chvíli – po dosažení určité úrovně příjmů (nebo Galbraithovy hojnosti) – začíná „lámat“ a zpomalovat svůj růst. Lidé při určité úrovni příjmů nechtějí více pracovat. Preferují volný čas před zvýšením příjmů. Dnešní údajný nedostatek pracovních sil téměř v každém typu zaměstnání je toho důkazem. Nezájem o brigády a druhé zaměstnání také. Nejkřiklavějším projevem těchto tendencí je pro mne zkracování pracovního týdne a – v minulosti neznámý jev – home office. (Co to dělá se školstvím a vzděláním vůbec, je mimo rámec tohoto textu.)

Konec musí přijít

Tento oslabený zájem o zvyšování příjmů je – zdánlivě paradoxně – doprovázen všeobecným nárůstem nárokovosti „public goods“ a všeho, co z „private goods“ poskytuje stát. Není to nekonečná cesta. Někdy samozřejmě musí přijít konec. Ten mnozí radši nechtějí ani domýšlet. Tímto koncem je, ostatně jako vždy, „budget constraint“, rozpočtové omezení, a možnost státu tyto veřejné statky, resp. poskytování těchto veřejných statků, financovat.

Tím se nemakroekonom Galbraith tolik v Americe v závěru 50. let trápit nemusel. My v České republice se tím ve 20. letech 21. století – po ničivých letech Fialova vládnutí – bohužel zabývat musíme. Nejen zabývat. Rychle to řešit.

 X X X

 Lékařům, kteří budou nezákonně vybírat poplatky, hrozí nově milionová pokuta

 Až milionová pokuta nově hrozí lékařům za neoprávněně vybírání poplatků. Zakázané bude požadovat po pacientovi úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. Výslovně bude zakázaný poplatek za přijetí do péče. Právě na registrační nebo roční poplatky si pacienti stěžují často, například u gynekologů či některých specializací ambulantních lékařů.

 Už jen podpis prezidenta Petra Pavla chybí pod změnou zákona o zdravotních službách, kterou předložil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a kterou schválil ve středu Senát.

„Pro pacienty a občany to rozhodně je významné,“ komentoval to po přijetí návrhu pro iDNES.cz Válek.

 Novela také převádí odpovědnost za zřizování pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče.

Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb.

Provozovatelé holičství, kadeřnictví, úpravy nehtů, solárií či kosmetických, masérských a tetovacích služeb nebudou muset žádat krajskou hygienickou stanici o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. Ohlašovat budou jen zahájení, změny a ukončení provozu.

Každá z nemocnic bude muset mít nemocničního ombudsmana, který bude pomáhat pacientům s řešením jejich stížností či podnětů.

Zákon prošel i s přílepkem, který ve Sněmovně prosadil lidovec Šimon Heller o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun.

Ministr zdravotnictví Válek ve středu prosadil celkem tři významné návrhy – novelu zákona o zdravotních službách, novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních a zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků.

„Posilujeme roli pacienta, umožňujeme praktickým sestrám a zdravotnickým záchranářům rychlejší zapojení do praxe, a zároveň nastavujeme pružnější systém úhrad zdravotnických prostředků. Děkuji zákonodárcům za podporu, toto pomůže pacientům, zdravotníkům i celém českému zdravotnictví,“ reagoval na přijetí návrhů ministr zdravotnictví.

X X X

 Peníze na červen má Rádio Svobodná Evropa jisté. Soud Trumpovi nařídil zaplatit

 Americký soud nařídil vládě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jež sídlí v Praze, přes 13 milionů dolarů (275 milionů korun) na její červnový provoz. Verdikt je dalším v řadě předběžných opatření zajišťujících Kongresem schválené financování stanice, které chce Trump ukončit. Šéf stanice Stephen Capus rozhodnutí přivítal s tím, že je připraven k dialogu s úřady.

Stanice se stejně jako v předchozích měsících obrátila na washingtonský okresní soud s žádostí o předběžné opatření, které mělo nařídit Agentuře Spojených států pro globální média (USAGM) vyplacení částky na měsíční provoz.

„Tento verdikt je další v řadě zásadních právních vítězství nařizujících USAGM uvolnit finance potřebné pro naši zásadní práci,“ uvedl v prohlášení Capus. Dodal, že stanice je připravena s agenturou jednat o budoucnosti svého financování.

Trump se od lednového nástupu do úřadu pokouší omezit americké financování řady projektů určených k podpoře demokracie či lidských práv ve světě stejně jako přímé rozvojové pomoci. Jeho výnosy však často narážejí na nesouhlas soudů.

Šéf Bílého domu rozhodl o ukončení financování RFE/RL, ačkoliv fondy na její provoz už dříve schválil Kongres. Prezidentovo rozhodnutí v dubnu zrušily prvoinstanční soudy, odvolací soud však prezidentovi dal za pravdu, o finance se ale vede řada dalších právních sporů.

Kongres na financování stanice do konce letošního září vyčlenil zhruba 77 milionů dolarů (1,8 miliardy korun). Američtí zákonodárci své rozhodnutí nezrušili, a tak snahy o ukončení financování RFE/RL vycházejí z exekutivních příkazů prezidenta Trumpa. Tento postup ovšem podle rozhlasové stanice není možný, protože by o takovém kroku musel rozhodnout Kongres.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se na svém webu označuje za soukromou, nezávislou a mezinárodní zpravodajskou organizaci, jejíž programy každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

 X X X

Pohlídají je aligátoři, ušetříme. Trump otevřel detenci pro migranty v Everglades

Americký prezident Donald Trump v úterý na Floridě otevřel detenční zařízení pro migranty. Komplex se nachází v národním parku Everglades, kvůli hojné přítomnosti nebezpečných plazů se mu přezdívá Aligátoří Alcatraz. Šéf Bílého domu po prohlídce zařízení řekl, že tam zvířata budou hrát roli ostrahy. Trumpa na Floridě doprovodila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová a guvernér Floridy Ron DeSantis.

„Neutíkejte v rovné linii. Podívejte, takhle!“ řekl Trump před odletem do Everglades před novináři, zatímco rukou předváděl klikatý pohyb, aby ukázal, jak by měli migranti utíkat před aligátory, pokud se jim podaří uprchnout z nového detenčního centra.

Odlehlé zařízení na Floridě připravované na málo využívané přistávací dráze v Everglades pojme na 1 000 přistěhovalců bez dokladů, kteří tam budou zadržováni ve velkých stanech běžně používaných při přírodních katastrofách. Prezident po prohlídce uvedl, že se mu výlet líbil a že Florida udělala fantastickou práci.

„Mají hodně bodyguardů, hodně policajtů ve formě aligátorů. Nemusíte jim tolik platit. Ale nechtěl bych dlouho utíkat v Everglades. Udrží to lidi tam, kde mají být,“ řekl Trump novinářům. Floridský guvernér Ron DeSantis prohlásil, že Alligator Alcatraz bude inspirovat migranty, kteří jsou v USA nelegálně, aby se sami deportovali.

Guvernér vyzval ostatní republikánské státy k vytvoření podobných zařízení. DeSantis uvedl, že první migranti by měli být v novém floridském zařízení ubytováni ve středu.

Zařízení za stovky milionů dolarů

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) na sociální síti X v sobotu sdílelo obrázek vygenerovaný umělou inteligencí, na kterém je vidět několik aligátorů s kšiltovkami s nápisem „ICE“ (Úřad pro imigraci a cla) na hlavě, jak stojí před oploceným detenčním zařízením.

DHS podpořilo projekt částkou 450 milionů dolarů (9,4 miliardy korun) z programu Federální agentury pro krizové situace (FEMA) na ubytování a služby. Někdejší prezident Joe Biden tento program využíval k zajištění ubytování migrantů v hotelech, aby je přivítal ve Spojených státech, napsal server Axios.

Výstavba detenčního zařízení v odlehlých a ekologicky citlivých mokřadech, které leží zhruba 70 kilometrů západně od centra města Miami, znepokojila ekology i ochránce lidských práv.  Státní a federální vláda za 35 let vynaložily více než deset miliard dolarů (téměř 210 miliard Kč) na obnovení přirozeného toku vody do Everglades, který je největší zachovalou subtropickou divočinou ve Spojených státech. Rozsáhlé mokřady jsou domovem desítek ohrožených druhů, včetně plameňáků amerických, kapustňáků či krokodýlů amerických. Park je také zásadní pro zásobování vodou více než osmi milionů lidí v jižní Floridě.

DeSantis před pár dny naznačil, že středisko budované uprostřed ekologicky významných subtropických mokřadů nemusí být poslední. „Něco podobného uděláme i v Camp Blandingu. Státní úředníci na tom pracují a oficiální oznámení bude velmi, velmi rychle“ řekl s odkazem na bývalý výcvikový tábor americké armády.

X X X

 Oblíbenec Alžběty II. Britská královská rodina zruší svůj vlak, je moc drahý

Britská královská rodina v roce 2027 ukončí provoz královské vlakové soupravy, která vozí členy panovnického rodu od dob královny Viktorie ve druhé polovině 19. století. Důvodem je snaha omezit výdaje královské rodiny, které by se měly v příštích letech zvyšovat zejména kvůli opravám Buckinghamského paláce.

 Devítivagonovou soupravu britská vládnoucí dynastie využívá zejména při cestách po Británii, její provoz však monarchie vyhodnotila jako příliš drahý. Například dvoudenní únorová cesta vlaku mezi Londýnem a hrabstvími Gloucestershire a Staffordshire stála 44 tisíc liber (téměř 1,3 milionu korun).

Vlak byl oblíbeným dopravním prostředkem v dobách královny Alžběty II., při jejíchž oslavách zlatého a diamantového výročí byl intenzivně využíván. To ale bylo naposledy v 80. letech minulého století, píše web stanice BBC.

Za loňský a letošní rok zatím vyrazil podle záznamů královské rodiny pouze dvakrát, což vyvolává otázky, zda se náklady na údržbu a provoz vlaku vyplatí.

„Když jdeme kupředu, nemůžeme být svázáni minulostí,“ uvedl James Chalmers, který je zodpovědný za finanční záležitosti královské rodiny. Vlak je sice podle něj neopakovatelným symbolem milovaným lidmi a loučení s ním bude těžké, avšak čísla hovoří jasně.

Náklady na další cesty monarchů rostou, jen za 55 letů od loňského roku zaplatila Británie téměř 600 tisíc liber. Celkové cestovní výdaje pak převyšují minulé období mnohonásobně.

 Britská královská rodina má podstatnou část příjmů ze státní dotace, která je určena na financování královniných oficiálních povinností, platy zaměstnanců a na údržbu paláců. Zatímco v období 2024 až 2025 dotace činila 86,3 milionu liber, v období 2025 až 2026 se má zvýšit na 132,1 milionu liber, píše BBC.

Důvodem jsou hlavně náklady na opravu hlavního královského sídla, Buckinghamského paláce. Část veřejnosti se přitom k rostoucím nákladům na fungování monarchie staví kriticky.