Prezident Trump včera ve svých veřejných prohlášeních potvrdil můj závěr, že Trump nezná ruský postoj, že se schůzky účastní proto, aby zjistil její „parametry“, a že ji vnímá jako „zkušební schůzku“, jejímž cílem je zjistit, zda lze konflikt na Ukrajině ukončit.

Jinými slovy, od schůzky, pro kterou nebyla provedena žádná přípravná práce, se neočekává žádné řešení. Na čem tedy spočívají přehnaná očekávání od schůzky? Proč taková očekávání budovat, když na stole není žádný návrh? Kde je ta „přijatelná“ nabídka, kterou Jurij Ušakov našel v ne-návrhu a která přesvědčila Putina, aby jel na Aljašku?

Je odpovědí, že účelem schůzky je dostat Putina do nepříjemné situace vytvořením očekávání úspěchu, kterého nelze dosáhnout? Francouzský prezident Macron uvedl, že mu Trump řekl, že má v úmyslu „během schůzky s Putinem dosáhnout příměří na Ukrajině“. Pokud Putin nesouhlasí se zastavením úspěšné ruské ofenzivy, je plánem obvinit Putina ze zmaření šance na mír? Pomůže to oslabit BRICS tím, že Putin bude obviňován ze sekundárních cel uvalených na Indii, Čínu, Brazílii a Jihoafrickou republiku? (Z dnešního Bloombergu: Zvyšování sázek. Donald Trump varoval, že pokud Vladimir Putin nesouhlasí s dohodou o příměří, uvalí „velmi závažné důsledky“. Agentura TASS však uvedla, že oba po jednáních uspořádají společnou tiskovou konferenci. Ministr financí Scott Bessent mezitím Evropě řekl, že je čas „se smířit, nebo mlčet“, pokud jde o sankce vůči zemím, které kupují ruskou energii.)

Tak to vypadá. Ukrajinská fronta se hroutí. Příměří by zastavilo ruský postup a dalo by ukrajinským silám čas na stabilizaci a posílení pozic. To je pro Západ důležité, protože jakmile Rusko dokončí úkol vytlačení ukrajinských sil z celého území, které bylo znovu začleněno do Ruské federace, nezbude v ukrajinských rukou žádná země, kterou by si Trump mohl s Putinem vyměnit.

Jak jsem již několikrát informoval, výměna území není jednou z podmínek na Putinově seznamu. Co Putin myslí „hlavní příčinou konfliktu“, je pocit nejistoty Ruska s ohledem na jaderné rakety NATO a USA na ruských hranicích.

Když Sovětský svaz umístil jaderné rakety na Kubě jako kompenzaci za jaderné rakety, které Washington umístil v Turecku na hranici se Sovětským svazem, Washington byl hluboce rozrušený. Dnes mají USA rakety na ruských hranicích a možnost mít raketové základny na ruských hranicích od Finska až po Jižní Kavkaz, což je velký násobek jedné sovětské raketové základny na Kubě.

Takže pokud jedna základna na Kubě znepokojovala USA, představte si, jak nepříjemné je Rusko z vyhlídky jaderných raket podél hranice v délce tisíců kilometrů.

Američtí a evropští politici a tvůrci politik neuznali, že hlavní příčinou konfliktu je NATO na ruských hranicích. Vyhlídka na vstup Ukrajiny do NATO a její připojení k území, na kterém se nacházejí americké raketové základny, byla tou poslední kapkou, která přelila velbloudovi páteř.

Trumpova výměna území a příměří neřeší bezpečnostní problém Ruska. Základní příčinou konfliktu je ruský pocit nejistoty. To lze vyřešit pouze odstraněním NATO z ruských hranic.

To je účel dohody o vzájemné bezpečnosti, kterou se Putin snaží vyjednat již řadu let, jen aby se setkal s chladným přístupem, jako například ze strany Bidenova režimu v období od prosince 2021 do února 2022.

Zeptejte se sami sebe, zda si myslíte, že Trump je v dostatečně silné pozici, aby potlačil jak neokonzervativní doktrínu americké hegemonie, tak i zájmy amerického vojenského/bezpečnostního komplexu.

Dokud bude platit Wolfowitzova doktrína a nebude odmítnuta prezidentem Trumpem, ministrem zahraničí ani Kongresem, USA se zavázaly „zabránit vzestupu jakékoli země, která by mohla sloužit jako omezující prostředek pro americký unilateralismus“. Vzhledem k tomu, že se jedná o deklarovaný závazek, jak lze NATO odstranit od hranic Ruska?

Prezident Eisenhower v roce 1961 varoval Američany, že vypuknutí studené války se Sovětským svazem zabránilo demobilizaci americké válečné mašinérie, která obvykle následovala po skončení války. Místo toho vznikl mocný vojensko-průmyslový komplex s kořeny téměř v každém státě, což mu dává obrovskou moc v Kongresu a mezi guvernéry států.

To bylo před 64 lety. Od té doby se moc vojensko-bezpečnostního komplexu znásobila. Je tato institucionalizovaná moc ochotna nést dopady na svůj rozpočet a moc plynoucí z dohody o vzájemné bezpečnosti se svým úhlavním nepřítelem?

Otázky, které kladu, jsou určující. Nic jiného, co se říká, není důležité. Přesto tyto zásadní otázky nejsou součástí diskuse ve Washingtonu, v Evropě ani v Kremlu. Je to, jako by žádný z účastníků rostoucího konfliktu, který by mohl být pro život na Zemi ukončitelný, neměl ani ponětí o důsledcích svých rozhodnutí.

Proč najednou Trump, který předevčírem prohlásil, že se s Putinem setkat nechce, požaduje schůzku do týdne, když Trump ani neví, jaké jsou „parametry“? Jak se může konat seriózní schůzka, když hlavní účastník ani neví, jaký je postoj soupeře?

Proč Putin souhlasil s takovou schůzkou bez jakékoli přípravy, která ho vystavuje obrovskému tlaku ke kapitulaci? To představuje naprosté selhání Putinových poradců. Západu to ukazuje, že Rusko je slabým ochráncem svých zájmů. Možná bude stačit ještě větší tlak, aby se Rusko přizpůsobilo hegemonii USA.

Pokud Trump půjde na schůzku s tímto postojem, Putin se bude muset rozhodnout, zda kapitulovat, nebo na sebe a Rusko sesadit další démonizaci za blokování míru.

Vypadá to, že Kirill Demitriev a Steve Witcoff, oba globalisté, uspěli v nastražení Putina a Ruska.

Na Aljašce je podrobena zkoušce Putinova odvaha.

Paul Craig Roberts

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/

připravila J. Putzlacher

X X X

 Napřed vřelé uvítání, pak hluboké ticho. První detaily summitu Trump – Putin

 Americký prezident Donald Trump přivítal svůj ruský protějšek Vladimira Putina na aljašské základně Elmendorf-Richardson potleskem a přátelským poplácáním po zádech. Po podání ruky oba státníci zahájili summit neveřejným rozhovorem v americkém prezidentském Cadillacu, než zamířili k oficiální části jednání.

 Úvodní atmosféra summitu na Aljašce se nesla v duchu symbolických gest. Organizátoři kladli důraz na detail – od transparentu s heslem „Usilujeme o mír“ až po milimetrově přesné rozmístění tribun pro společnou tiskovou konferenci. Pro kontrolu vzdáleností mezi pultíky a jejich umístěním na pódiu sáhli technici dokonce po krejčovském metru, uvedla ruská agentura TASS.

Bezpečnostní opatření odpovídala významu akce. Na základně byly rozmístěny čtyři stíhačky F-22, připravené k okamžité reakci. Příjezdovou trasu lemoval červený koberec, který vedl od letadla k pódiu s nápisem „Aljaška 2025“. Ruský prezident se při svém pobytu přesouvá v domácí limuzíně Aurus, zatímco do místa prvního rozhovoru se nechal odvézt Trumpovým Cadillacem.

Trump a Putin zahájili na Aljašce jednání, informuje agentura Reuters. Trumpovým cílem je dosažení příměří ve válce na Ukrajině.

 Úvodní konverzace mezi čtyřma očima s tlumočníky se oproti původnímu plánu nekonala, agentura TASS přesto o ní referovala s tím, že se uskutečnila při jízdě v limuzíně.

Později na záběrech před začátkem jednání už ve vyhrazené budově bylo vidět, že Trump a Putin sedí vedle sebe odděleni jen malým stolkem a po boku každého z nich jsou tlumočníci. Okamžiky před zahájením diskusí, jimž byli přítomni novináři, byly neobvykle tiché a podle všeho napjaté. Trump při takovýchto příležitostech běžně odpovídá na dotazy novinářů, tentokrát oba politici mlčeli a otázky ignorovali.

 Jednání se vede v rozšířeném formátu. K prezidentům se připojili jejich ministři, přičemž každá strana bude zastoupena třemi účastníky. Výsledky summitu mají být představeny na společné tiskové konferenci, která bude rovněž pečlivě zrežírována podle předem stanoveného protokolu.

 X X X

 Summit s Putinem. Trump nepřímo přiznal, že příměří na Ukrajině zatím nevymohl

 Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v pátek spolu poprvé po několika letech osobně jednali, a to na Aljašce. Po tříhodinovém jednání na vojenském letišti v Anchorage si pochvalovali pokroky, kterých dosáhli v řešení nejen ukrajinské války, ale i vzájemných vztahů. Neprozradili nicméně vůbec žádný konkrétní výsledek. Trump akorát sdělil, že bude o jednání informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a lídry zemí NATO.

 Trumpovým hlavním cílem bylo dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině. Na společné tiskové konferenci, na níž ani jeden z politiků neodpovídal na otázky novinářů, americký prezident připustil, že zatím zcela nevyřešili ani nejdůležitější bod jednání. Neřekl který, ale o příměří mluvil jako o své prioritě.

„Bylo mnoho a mnoho bodů, na kterých jsme se shodli – na většině z nich, řekl bych. U několika důležitých jsme se zatím úplně neshodli, ale dosáhli jsme určitého pokroku,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který se na Putina na začátku tiskové konference usmíval a nechal ho vystoupit jako prvního.

Zároveň ale americký prezident poznamenal, že v „pravděpodobně nejdůležitější“ části jednání shoda nebyla. Ve vystoupení před novináři, které někteří z nich označují za plné nejasných vyjádření, ale neuvedl, o co šlo. Je nicméně optimistický, že se shoda najde. Tím, že hodlá mluvit především se Zelenským, nicméně podle prvních komentářů v médiích naznačil, že k dosažení pokroku se očekává jeho odpověď, případně souhlas s ruským podmínkami.

 Podle ruského vládce oba státníci dosáhli dohody, která „vydláždí cestu k míru na Ukrajině“, aniž by upřesnil, o jakou dohodu se vlastně jedná. Putin připustil, že válka je tragédie, a vyzval Evropu ke spolupráci.

Putin začal mluvit jako první a v ruštině zdůraznil, jak blízko je ruské území ke Spojeným státům. Zdůraznil, že Aljaška, bývalé ruské území, je součástí společné historie. Popsal se jako spojenec Spojených států, nikoliv jako rival. Pochválil svého „drahého přítele“ Trumpa a vzdal hold historii americko-ruského přátelství.

„Dnes jsme opravdu dosáhli velkého pokroku,“ řekl Trump, aniž by poskytl jakékoliv konkrétní podrobnosti, které by naznačovaly pokrok směrem k nastolení míru na Ukrajině. Poté okamžitě hovořil o svém „skvělém vztahu“ s Putinem. Ten pozval Trumpa k dalšímu jednání do Moskvy, na což Trump řekl, že je to zajímavá nabídka a že je možné, že se to stane.

První fáze jednání skončila krátce před půl jednou v noci SELČ. Původně se plánoval společný oběd obou prezidentů a následná jednání o dalších otázkách. Prvního jednání na vojenské základně Elmendorf-Richardson se kromě Trumpa s Putinem zúčastnil také americký ministr zahraničí Marco Rubio a zmocněnec Steve Witkoff, na ruské straně ministr zahraničí Sergej Lavrov a poradce Jurij Ušakov.

První – a nakonec jediná – fáze vrcholně sledovaná schůzky trvala necelé tři hodiny. Kreml před summitem odhadoval, že by jednání mohlo trvat až sedm hodin, plánoval se oběd a následná jednání o dalších otázkách. Putinův vyjednávač Kirill Dmitrijev po schůzce ruské státní televizi řekl, že šla „pozoruhodně dobře“.

Šéf Bílého domu Putina na letišti v Anchorage po deváté hodině SELČ přivítal s úsměvem. Trump několikrát zatleskal, zatímco k němu šéf Kremlu přicházel po letištní ploše, a poté mu potřásl rukou. Lídři pak vstoupili na pódium s nápisem Aljaška 2025, kde zapózovali pro novináře, aniž k nim promluvili.

Když se jeden z reportérů zeptal ruského prezidenta, zda přestane na Ukrajině zabíjet civilisty, Putin se pouze pousmál a ukázal si na ucho.

Putinova limuzína zůstala stát

Prezidenti následně společně nastoupili do černého obrněného automobilu amerického prezidenta, přezdívaného Bestie, které je odvezlo na jednání. Podle reportérů na místě přitom stála Putinova limuzína Aurus na letištní ploše a byla připravená ho vyzvednout. Média výjev označila za neobvyklý. „Summit začal rozhovorem mezi čtyřma očima v limuzíně,“ napsala agentura TASS.

Také televize Rossija 24 poznamenala, že toto gesto značí, že jednání mezi oběma lídry ve skutečnosti začalo už po cestě. Moderátorka stanice komentovala první kontakt obou lídrů jako „mimořádně přátelský postoj Trumpa k Putinovi“. Televizní stanice rovněž ocenila „historické podání ruky“ na letištní ploše.

„Putin, který nenastoupil do svého vlastního vozu, který na něj čekal, se usmíval a zdálo se, že se směje, když auto odjíždělo,“ všímá si list Financial Times. Je velmi neobvyklé, aby se vůdci dvou supervelmocí – a v tomto případě protivníků – svezli v jedné limuzíně, píše list The New York Times (NYT). Putin mluví anglicky dostatečně dobře, aby mohl vést konverzaci. To vedlo ke spekulacím, o čem oba lídři jednali v soukromí. Podobně jako tomu bylo při rozhovoru, který vedli v Hamburku v roce 2017 na začátku Trumpova prvního funkčního období, dodal NYT.

 Stanice BBC píše, že v tak vřelé přijetí Rusové zjevně doufali. Ruský vládce, který před více než třemi roky svou ozbrojenou agresí proti Ukrajině rozpoutal nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války a kterého Trumpův předchůdce Joe Biden odsuzoval, se nachází na americké půdě a je vítán úsměvy a zjevně neformální konverzací.

Trumpovým hlavním cílem je dosáhnout příměří ve válce na Ukrajině. Z ruského pohledu však měla schůzka obnovit význam Moskvy jako supervelmoci a konfliktu s Kyjevem přiřadit menší geopolitický význam. Lavrov na otázky médií řekl, že očekává, že USA po summitu zruší některé sankce vůči Rusku. „Určitě je někomu zruší, to je jisté,“ řekl ruský ministr.

Jak poznamenala agentura AP, setkání obou prezidentů by mohlo rozhodnout nejen o dalším vývoji konfliktu, ale také o osudu evropské bezpečnosti. Neúčast ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského označuje AP za úder pro politiku Západu v duchu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“.

Trump v pátek obavy části ukrajinských a evropských politiků mírnil, když na palubě vládního speciálu novinářům řekl, že případné rozhodnutí o výměně území je na Ukrajině. „Nejsem tady, abych vyjednával za Ukrajinu, jsem tu, abych je dostal k (jednacímu) stolu,“ uvedl.

Trump stanici Fox News také řekl, že pokud jednání „nepůjde dobře, vstane a odkráčí pryč“. Šéfa Kremlu označil za „chytrého chlapa“ a řekl, že se obě strany respektují. Trump zopakoval hrozbu uvalení sankcí na Moskvu, pokud rozhovory selžou.

Na otázku, za jakých okolností by setkání s Putinem vnímal jako úspěšné, Trump před setkáním na palubě speciálu Air Force One odpověděl, že to nemůže říct. „Nic není definitivně rozhodnuto. Chci příměří. Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl s tím, že do procesu se zapojí také Evropa a ukrajinský prezident.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v pátek řekl, že pokud jednání přinese výsledky, Kreml se nebrání následnému třístrannému setkání.

 Jako setkání Reagana a Gorbačova?

Zatímco někteří experti před jednáním vyjádřili obavy, by mohlo být jen další hrou Kremlu ve snaze získat více času, jiní ho srovnávali s průlomovým setkáním amerického prezidenta Ronalda Reagana a sovětského vůdce Michaila Gorbačova v roce 1985, které postupně vedlo ke konci studené války.

Rusko dál zabíjí Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek řekl, že Rusko před summite pokračuje v útocích na Ukrajinu, ale jeho pokus demonstrovat sílu novým útokem na východě země selhal. „V den jednání zabíjejí lidi. A to vypovídá o mnohém. Válka pokračuje. Pokračuje právě proto, že neexistuje žádný rozkaz ani náznak toho, že by se Kreml chystal ji ukončit,“ dodal.

„Mohli bychom se blížit k průlomu, pokud si Putin uvědomí, že Trump je jediným světovým lídrem, který kdy pomůže Rusku dostat se z války a ukončit jeho izolaci,“ řekl stanici Fox News Fred Fleitz, jenž za Trumpova prvního funkčního období šéfoval Národní bezpečnostní radě.

Řada světových lídrů i bezpečnostních expertů však zůstala opatrná, pokud jde o Putinův zájem ukončit své válečné ambice na Ukrajině.

„Gorbačov se během jednání s Reaganem snažil zvýšit transparentnost vlády a otevřít ekonomiku. Neexistují žádné důkazy o tom, že by Putin měl zájem o otevření Ruska. Místo toho chce bránit kurz, který nastolil v posledních 25 letech. Putin nevysílá žádné signály, které vysílal Gorbačov v 80. letech,“ uvedl analytik Peter Rough z Hudsonova institutu.

Putin v minulosti opakovaně Gorbačova kritizoval a rozpad Sovětského svazu označil za „největší geopolitickou katastrofu století“.

 X X X

 Ruští novináři za plentami, zákaz otvírání dveří. Aljašku sešněrovala přísná pravidla

 Americká Tajná služba pověřená ochranou šéfa Bílého domu čelí při velmi rychlé přípravě aljašského summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem řadě výzev. Musí se vypořádat s možností nepředvídatelných situací, skutečností, že druhá strana přiváží vlastní robustní ochranku, i nedostatkem ubytovacích kapacit. Ten na svou kůži pocítili i ruští novináři.

 Když Bill Gage, bývalý člen Tajné služby za doby George W. Bushe a Baracka Obamy, slyšel o přípravách summitu v Aljašce, okamžitě litoval své kolegy, kteří plánovali letní dovolené a museli je zrušit. Příprava takového vysoce důležitého summitu je extrémně náročná. Standardní délka přípravy zahraniční cesty prezidenta či viceprezidenta Tajnou službou je obvykle dva až dva a půl týdne.

Trumpova ochranka na to měla jen týden. Výhodou bylo, že prezident míří na domácí půdu, a agenti tak nemusejí vyřizovat povolení pro zbraně a víza. Přesto je to šibeniční termín.

„Aljaška je daleko od kontinentální části Spojených států,“ připomíná Gage. Na rozdíl od New Yorku zde není tolik hotelových pokojů, což představuje problém. Agenti si je musí pronajmout, stejně jako auta a letenky. „Agenti tam musí být přiděleni, musí odcestovat, musí se tam dostat.“

Tajná služba musí prověřit spoustu nepříliš zjevných věcí – například, kde je nejbližší nemocnice, zda je dostatečně vybavená a plná nutného personálu. „Stále musí počítat se všemi možnými eventualitami: přírodními katastrofami, zemětřesením, sopečnými erupcemi a dalšími,“ dodává bývalý agent.

Agentura Bloomberg cituje čtyři lidi obeznámené s plánováním, podle kterých jde o „sprint na plné obrátky“. Protokol ministerstva zahraničí stanoví, že v rámci bilaterálního setkání platí pravidlo vzájemnosti. V praxi to znamená, že pokud bude před zasedací místností stát deset amerických agentů, zrcadlově je pro nim deset ruských agentů. Ruská bezpečnostní služba bude kontrolovat Putinovy bezprostřední pohyby, jeho vnitřní okruh, zatímco Tajná služba bude mít pod palcem vnější okruh.

Žádná ze stran nebude otevírat dveře té druhé ani jezdit v jejích vozidlech. Každá bude mít vlastního překladatele. Všechno je vyrovnáno tělo za tělo, zbraň za zbraň, sdělil Bloombergu jeden zdroj. Bloomberg ve čtvrtek uváděl, že USA stále čekají na ruské schválení celého celého bezpečnostního plánu.

Setkání uprostřed turistické sezony

Aljaška představuje pro Tajnou službu řadu výzev. Město Anchorage, kde k setkání dojde, má omezený počet hotelových pokojů a malý trh s pronájmem automobilů, takže vozidla a další vybavení musí Tajná služba přesouvat letecky nebo přivézt z jiných částí státu.

V rámci bezpečnostních opatření došlo k vyklizení parkovišť pro pronájem aut. Aljašská policie spolu s Tajnou službou dohlíží na transu konvojů, naplánovanou do nejmenších detailů, aby vozidla obou prezidentů vždy byla od sebe oddělena a zároveň plně chráněna. Na křižovatkách jsou agenti v oblecích a se sluchátky, ostatní v civilu jsou rozmístěni v kavárnách a na parkovištích.

Situaci komplikuje fakt, že město je uprostřed turistické sezony, takže řada hotelů je už obsazených. „Kde budou bydlet? Hotely jsou plné,“ uvedla Terri Russiová, manažerka historického hotelu Anchorage v centru města. „Minulou sobotu mi volali, abych našla pokoj na týden pro někoho, kdo přijede na tuto akci. To není možné.“

Zřejmě kvůli nedostatku hotelů Američané ruské novináře ubytovali ve víceúčelové aréně Alaska Airlines Center. Někteří popisují, že zde jsou „spartánské podmínky“. Mají k dispozici rozkládací lůžka od Červeného kříže, od ostatních jsou odděleni černými zástěnami.

„Jsme uprostřed turistické sezony, takže hotely jsou plné, auta jsou plná,“ připouští i guvernér Aljašky Mike Dunleavy. Určitým pozitivem je, že schůzka se koná na vojenské základně Elmendorf-Richardson na okraji Anchorage, kam veřejnost nemá přístup a kde je kontrolovaný vzdušný prostor, opevněné brány a okamžitý přístup k vojenským jednotkám. „Díky tomu, že to máme na základně, se vyřeší spousta problémů.“

 X X  X

 V Rusku bobtná nervozita. Chystá se na Aljašce na Putina atentát?

 Ruští ultranacionalisté předem jásají nad velkým diplomatickým vítězstvím, před schůzkou Trump–Putin ovšem ve vzduchu visí i patrná nervozita. Čím dál víc se přetřásá otázka, zda se summit na Aljašce nestane terčem provokace ze strany ukrajinských či dokonce amerických tajných služeb. „Dokud jeho letadlo nepřistane zase v Moskvě, nemůžeme si oddechnout,“ varují prorežimní komentátoři.

Blesková zpráva!

Náš zdroj v Kyjevě informuje, že včera se u Zelenského konala schůzka s Maljukem a Budanovem (šéfové ukrajinských tajných služeb SBU a HUR, pozn. red.). Tématem byla realizace opatření, jak zmařit setkání Putina s Trumpem. Je jasné, že Kyjev připravuje rozsáhlou provokaci, která má jejich schůzku znemožnit. Musí být prolito hodně krve, opravdu hodně, aby se prohloubila propast mezi Moskvou a Washingtonem. „Maršál špíny“ Maljuk proto horečně zvažuje různé možnosti. Pro něj jsou Ukrajinci jen materiál na jedno použití.

Zatčení Putina je pro Trumpa jediným způsobem, jak si zachovat tvář před historií. Ruský Dracula 15. srpna slavnostně vystoupí z letadla na základně Richardson, na schodech za ním ještě budou zůstávat krvavé stopy.

 X X X

 JAN  CAMPBELL:  JEDNÁNI  TRUMPA,  PUTINA  NA  ALJAŠCE

 Dnešní jednání na Aljašce

V úvodu této části příspěvku připomínám, že tři ruské pevnosti-Alexander, Elizabeth a Barclay-na havajském ostrově Kauai, postavené v roce 1816 z iniciativy zaměstnance předem zmíněné Rusko-Americké společnosti (RAC) Georga Schaeffera, byly následujícího roku opuštěny pod tlakem havajských úřadů a Američanů. Fort Ross v severní Kalifornii, vlastněný nejprve Španělskem a poté Mexikem, byl v roce 1841 prodán RAC americkému obchodníkovi Johnu Sutterovi kvůli nerentabilitě. Nevylučuji, že prodej se uskutečnil ve správný čas. Proč?

Protože o sedm let později, v důsledku mexicko-americké války v letech 1846-1848, byla Alta California odtržena od Mexika a stala se součástí Spojených států.

Pokud jde o Aljašku, vědci se stále přou o důvody jejího postoupení Spojeným státům (tento termín se objevil v oficiálních dokumentech z 60. let 19. století). Co se stalo, to se stalo, a proto nedává smysl o tom spekulovat v tomto příspěvku.

Skutečností je, že dnes, 15. srpna ve 22:30 moskevského času začne na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Trumpem. Jedná se o první rusko-americký summit po čtyřech letech. Kromě diskuse o klíčovém tématu-urovnání konfliktu na Ukrajině-se lídři plánují dotknout široké škály otázek bilaterální spolupráce, na které závisí mimo jiné mezinárodní bezpečnost. Jaký je význam summitu?

Poprvé za 18 let přivítají USA prezidenta Putina na americké půdě. Poslední americko-ruský summit – tehdy ještě s Bidenem – se konal na neutrální půdě v Ženevě v roce 2021, osm měsíců před zahájením speciální vojenské operace na Ukrajině. Otázkou bez odpovědi k hodině práce na příspěvku je především pro Západní politiky a veřejnost, zda výsledek summitu povede k ukončení tři a půl roku trvající speciální vojenské operace.

V kontextu příspěvku připomínám epizodu z roku 2013. Krátce před soutěží Miss Universe 2013 v Moskvě seděl organizátor soutěže krásy Donald Trump v televizním studiu s výhledem na řeku Moskvu a řekl novináři z MSNBC: Putin odvedl neuvěřitelnou práci. Během krátké doby se ruský prezident vyznamenal jako vůdce světového formátu. Jeho obdiv k Putinovi byl po mnoho let ohromující. Teprve nedávno se vyjádřil o Putinovi kritičtěji a někdy i vyhrožoval.

Server vasevec.cz

X X X

 UKRAJINA  POTŘEBUJE  NOVOU  VLÁDU,  NOVÉHO  PREZIDENTA

 Azarov: Nelegitimní vedení. Potřebná je přechodná vláda

Za současného kyjevského režimu se Ukrajina stala unikátním kvazi-státem, v němž legitimní formy vlády prakticky chybí. Bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov o tom píše na svém telegramovém kanálu. Svou tezi argumentuje tím, že země má prezidenta, jehož funkční období skončilo, a přesto zůstává ve funkci a vydává rozkazy.

Existuje také parlament, jehož funkční období už dávno skončilo, ale stále rozhoduje. A pak je tu Ústavní soud, který si měl všimnout a odstranit rozpor s Ústavou a právními kroky prezidenta a parlamentu.  „Ale ani on tam není, protože předseda Ústavního soudu je na útěku, skrývá se, aby ho nezabili nebo neuvěznili. Nejvyšší soud je také prakticky deaktivovaný, nefunguje, protože předseda Nejvyššího soudu je ve vězení,“  uvádí   Azarov.  Také poukazuje na to, že Ukrajina má dokonce generálního prokurátora, který má dohlížet na dodržování zákonů. Ve skutečnosti ale ani on neexistuje.  „Protože ten, kdo byl jmenován, rezignoval. Nikdo jiný jmenován nebyl. A on není potřeba. Nějaký zastupující poslušně plní své povinnosti. Jak je to možné?“ — uzavírá bývalý premiér.

Již dříve Mykola Azarov napsal, že pro konání voleb na Ukrajině musí být nejprve obnoven ústavní pořádek v zemi. K tomu je nutné předat moc přechodné vládě.

Server vasevec.cz

X X X

 Zadržení dárce bitcoinů spustilo další bouři: Decroix a Blažek se dohadují na síti

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se na síti X ostře pustila do svého předchůdce Pavla Blažka (ODS). Vadí jí jeho komentáře k bitcoinovému daru od odsouzeného obchodníka s drogami Tomáše Jiřikovského. „ Tyhle moudra jsou ministerstvu fakt platný jak mrtvému zimník,“ napsala ministryně na síti X. Blažek se brání: „Nepíšu názory, ale fakta.“

Mezi současnou a bývalou hlavou ministerstva spravedlnosti se rozpoutala ostrá slovní přestřelka ohledně bitcoinové kauzy. Odstartoval ji Blažkův komentář na síti X, v němž se vyjadřoval ke včerejšímu zadržení Tomáše Jiřikovského, který daroval ministerstvu problematické bitcoiny.

Blažek: Dar byl jedinou cestou k zabavení výnosů

„Bude-li dárce odsouzen za trestnou činnost spáchanou v souvislosti s předmětem daru, potvrdí se, že darovací smlouva byla po téměř 10 letech od spáchání trestné činnosti jediným účinným způsobem, jak se dobrat k výsledku trestního řízení i k tomu, aby byl zabaven případný výnos z ní,“ uvedl Blažek.

Ministryně na jeho prohlášení obratem reagovala: „Hele, Pavle, nechtěl bys nás, aspoň z nějaké elementární právní či politické kolegiality, ušetřit názorů, jak je to všechno úplně v pohodě?“ Do Blažka se pustila i přesto, že má podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky momentálně dovolenou.

Ministerstvo nemělo bitcoiny přijímat

Blažek kvůli přijetí daru od odsouzeného obchodníka s drogami Jiřikovského rezignoval a pozastavil členství v ODS. Jeho nástupkyně zadala k objasnění postupů ministerstva při přijetí daru externí audit, podle jehož dílčích závěrů ministerstvo bitcoiny přijímat nemělo. Vědělo totiž o okolnostech, které naznačovaly existenci významného rizika, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti.

Decroix také jmenovala koordinátora objasňování kauzy Davida Uhlíře, spolupráci s ním ale ukončila předčasně. Uhlíř poté zveřejnil názor, že ministerstvo dar přijímat nemělo, a to hlavně kvůli možnému ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislou justici.

Blažek se drží svého: „Neporušil jsem zákon“

Exministr Blažek komentuje zveřejňovaná zjištění kolem bitcoinové kauzy pravidelně. Trvá na tom, že při přijetí daru postupoval správně. Minulý týden například na síti X uvedl, že vyjádření auditu i koordinátora nezávisle na sobě potvrdila, že uzavřením darovací smlouvy nedošlo k porušení žádného právního předpisu.

Dnes ale nasíti X napsal, že veřejná polemika mezi ním a současnou ministryní spravedlnosti nyní není vhodná. „Času bude ještě dost,“ uvedl.

 Policie nyní prověřuje okolnosti darování bitcoinů i pro možné zneužití pravomoci.

Darované bitcoiny pochází ze zabavené peněženky

Jiřikovský skončil v roce 2017 ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování, v září 2019 dostal devět let. V rozsudku byla uvedena škoda 16 milionů korun. Podle médií od roku 2013 provozoval nelegální on-line darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami.

V roce 2021 byl za dobré chování předčasně propuštěn z vězení a následně se také u soudů domohl toho, aby dostal zpět elektroniku zabavenou policií, včetně elektronické peněženky s bitcoiny. 30 procent z této částky poté Jiřikovský daroval ministerstvu spravedlnosti. Ceskajustice.cz

X X X

Buď dotace, nebo politika. Ministr Výborný se pouští do vymáhání miliard z Agrofertu

Ministerstvo zemědělství začne vymáhat zpět dotace, které Agrofert získal v době, kdy byl vlastník holdingu Andrej Babiš (ANO) členem vlády. Podle ministra zemědělství Marka Výborné (KDU-ČSL) tak resort reaguje na nedávné soudní rozsudky, které řešily Babišův střet zájmů. Agrofert to označuje za předvolební kampaň.

Agrofert v době vládnutí Andreje Babiše získával na přímých zemědělských dotací miliardy korun. Česko je ale zatím nevymáhalo zpět. Po sérií rozsudků, podle nichž přidělování dotací Agrofertu odporovalo zákonu o střetu zájmů, ministerstvo zemědělství konečně plánuje dostat peníze zpět.

Rozhodnutí soudů mění hru

„Na základě našich aktuálních právních stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrzeného Ústavním soudem z konce dubna, směřujeme k zahájení řízení o vrácení dotací společnostmi holdingu Agrofert,“ napsal dnes na síti X Marek Výborný. Jednat se má o dotace, které Agrofert získal v době, kdy byl Babiš ve střetu zájmů, tedy členem vlády.

Kritika za otálení

Ministerstvo zemědělství v posledních měsících čelilo kritice, že vrácení peněz dosud nevymáhalo. Pustili se do něj kvůli tomu novináři i organizace Transparency International. V tomto týdnu vyzvaly k dobrovolnému vrácení zhruba 10 miliard korun expremiéra a jeho holding piráti.

Výborný dnes na kritiku kvůli otálení reagoval slovy, že je ten poslední, kdo by bojoval za Agrofert Andreje Babiše. „Každý ministr musí jednat v souladu se zákonem a právním řádem. A pokud tato věc byla napadena u Ústavního soudu, bylo správné vyčkat na jeho rozhodnutí,“ dodal.

Rácio, nebo předvolební kampaň?

Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský ale nevidí k vrácení dotací ani teď žádný důvod. Jednání ministra označil za předvolební boj. „Očividně se jedná o předvolební kampaň pana ministra Výborného, ve které se snaží zneužít naše jméno,“ uvedl Heřmanský.

To ale Výborný odmítá. „Andrej Babiš si teď musí vybrat, buď politika, nebo dotace pro Agrofert. Obojí nejde,“ uzavřel.

 Zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace společnostem, v nichž má podíl veřejný funkcionář. Spor se ale vedl o to, zda se zákaz vztahuje i na dotace poskytnuté Státním zemědělským a intervenčním fondem. Sporné dlouho bylo i Babišovo vlastnictví Agrofertu. Expremiér totiž firmu vložil do svěřenských fondů. Teprve nový zákon o evidenci skutečných majitelů přiměl v polovině roku 2021 Babiše, aby se k vlastnictví Agrofertu znovu přihlásil.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

Škodí motoristům. Ředitel Barum Rally údajně nechal Turka vyškrtnout ze závodu

Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek se v pátek objevil ve Zlíně na závodě Barum Czech Rally. Sám měl usednout na místo spolujezdce v jednom z historických vozů. Ředitel závodu Jan Regner byl ale údajně proti a vůz nechal ze startovní listiny vyškrtnout. Redakci iDNES.cz to řekl krajský manažer Motoristů ve Zlíně Roman Pravec.

 Turek měl v pátečním závodě usednout na místo spolujezdce v historickém voze Rolls Royce. „Ve chvíli, kdy se pan Regner dozvěděl, že se deset minut před startem zapisuje jméno spolujezdce, a že je tam Filip Turek, řekl, že to auto nepustí, protože Filip Turek škodí motoristům,“ popsal pro iDNES.cz Roman Pravec, krajský manažer Motoristů ve Zlíně.

„Stál jsem asi pět metrů od něj. Vše s panem Regnerem řešil řidič, který auto přihlašoval a platil,“ dodal Pravec.

Podle Turka vyjížďku organizoval místní tým. Reportérovi iDNES.cz řekl, že by jeho účast mohla být vnímána politicky. „Je před volbami, respektuji jejich rozhodnutí,“ uvedl. Dodal, že si na závod přišel užít atmosféru a chápe, že by jeho účast mohla být kontroverzní.

„Je mezi autama, je spokojený. Dal si pivo, bavil se s lidmi. V autě se projede po závodě,“ okomentoval Pravec Turkovu náladu.

Turek i Pravec nicméně poukázali i na fakt, že na akci má stánek také místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Je to apolitická akce, tak tu nechtějí žádnou politiku. Někde tu točí pivo Havlíček, to nikomu nevadí,“ dodal Pravec.

Redakce iDNES.cz oslovila s prosbou o komentář také ředitele závodu Regnera a organizátory, do vydání článku ale nereagovali.

Filip Turek na sebe v minulosti strhl pozornost svou rychlou jízdou. V dubnu zveřejnil na sociálních sítích fotografii tachometru s rychlostí vyšší než 200 kilometrů za hodinu. Ačkoliv nejprve tvrdil, že je po německé dálnici, později se ukázalo, že šlo o západní Čechy.

Kauzou se následně začala zabývat také policie, mimo jiné europoslance podezřívala i z toho, že jel bez platné dálniční známky. Policie případ vyhodnotila jako přestupek, poté jej předala k prošetření městskému úřadu v Rokycanech. Ten jej začátkem srpna pravomocně odložil.

X X X

 Srbská policie opět zatýká demonstranty v ulicích. ‚Nejsme boxovací pytel,‘ vymezují se na protestech

Srbská policie v pátek oznámila, že zatkla neupřesněný počet demonstrantů, kteří se tento týden zapojili do protivládních protestů po celé zemi. Demonstranti viní policii z brutality a na páteční večer chystají další vlnu protestů, píše agentura AP.

 „Ukažme jim, že nejsme boxovací pytel,“ zní podle AP heslo plánované akce.

Třídenní střety mezi policií a znesvářenými tábory odpůrců a stoupenců autokratického prezidenta Aleksandara Vučiče si podle informací agentury AP vyžádaly desítky zraněných.

Nepokoje, které tento týden vypukly v hlavním městě Bělehradě a na dalších místech Srbska, představovaly vážné vyhrocení více než devět měsíců trvajících, dosud převážně poklidných demonstrací v této balkánské zemi.

Napětí v Srbsku trvá od listopadu loňského roku, kdy se v Novém Sadu na severu země zřítil nově zrekonstruovaný betonový přístřešek na nádraží a zabil šestnáct lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek.

Protivládní protesty od té doby přitáhly statisíce lidí. V poslední době začali prezidentovi přívrženci pořádat protidemonstrace, což vyvolalo obavy z propuknutí násilí. Vučić vládne v Srbsku už dvanáct let. Mandát mu končí v roce 2027, kdy by se měly v Srbsku vedle prezidentských konat i parlamentní volby.

X X X

OLOMOUCKO  SLIBUJE  LEVNÉ  POBYTY  V  JESENÍKÁCH

 Kraj spustí další slevovou pecku. Rozhodne rychlost a hbité prsty 

Už od pondělí 18. srpna si budou moci lidé zarezervovat další slevové pobyty v Jeseníkách. Jde o druhé kolo krajského programu s podporou státu, který cílí na oživení turistického ruchu v oblastech postižených loňskými povodněmi. Během prvního kola letos v lednu se po slevových voucherech jenom zaprášilo. Vyprodané byly během osmačtyřiceti hodin a podobný zájem se očekává i teď. K rezervaci pobytů slouží web voucher.jeseniky.cz.

„Naše hejtmanství bude slevové pobyty dotovat částkou pět miliónů korun, což je stejná suma, jakou jsme na tyto účely uvolnili už v prvním kole slevové akce. Pro Jeseníky, které vloni postihly ničivé povodně, je turistický ruch životně důležitý, a proto budeme v jeho podpoře pokračovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

Kromě hejtmanství se bude na projektu slevových pobytů finančně podílet i Ministerstvo pro místní rozvoj. Podmínky čerpání slev zůstanou stejné jako v prvním kole programu – lidé si přes webové stránky organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu vyberou požadované ubytování a tím se zavážou strávit na horách alespoň dvě noci.

„Turisté budou moci čerpat slevu 300 korun na osobu a noc s tím, že maximálně budeme dotovat sedm nocí. Čtyřčlenná rodina takto ušetří až 8 400 korun,“ dodal Svatopluk Binder, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro cestovní ruch.

 X X X

 Stavba lávky pro pěší a cyklisty v Děčíně přes Labe pokračuje také v letních měsících

Jedna z největších investic města Děčína v posledních letech – výstavba lávky pro pěší a cyklisty přes Labe – pokračuje i během léta. Zhotovitelská firma již začala postupně instalovat nosníky na železniční most, zároveň probíhají přípravné práce na napojení lávky na levém břehu řeky. Celkové náklady na stavbu se pohybují okolo 103 milionů korun, městu se však podařilo získat dotaci ve výši 43 milionů.

 „Výstavbou lávky vznikne zcela nová spojnice mezi oběma břehy Labe. Přechod bude rychlejší a pohodlnější nejen pro cyklisty, ale i pro chodce. Navíc výrazně zvýší bezpečnost. Jde o zásadní krok ke zlepšení dopravní situace v centru města,“ říká náměstek primátora pro rozvoj města a IT Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

 Díky nové lávce by se měl snížit počet cyklistů na Tyršově mostě i Labském nábřeží, což přispěje ke zklidnění dopravy v těchto lokalitách.

 Stavba si vyžádala dočasná omezení, a to nejen u jednoho ze vstupů na Mariánskou louku, ale od srpna také na parkovišti u viaduktu v ulici Práce. Od 4. srpna je parkoviště částečně uzavřeno kvůli pracím na napojení lávky na stávající infrastrukturu. Právě zde bude totiž možné na lávku najíždět, nebo z ní sjíždět. Uzavírka parkoviště potrvá pravděpodobně až do konce letošního roku a dočasně byla také zrušena autobusová zastávka, kterou využívala bezplatná linka č. 216 do zoo.

 Myšlenka zavěsit lávku na železniční most vznikla již po povodních v roce 2002, kdy se bylo kvůli vysoké hladině Labe obtížné dostat z jedné části města do druhé. Při opravě železničního mostu v roce 2014 byly na konstrukci instalovány kotvící prvky pro budoucí lávku. V roce 2018 město uspořádalo architektonickou soutěž „Lávka Děčín–Podmokly“, do níž se přihlásily čtyři týmy. Porota vybrala návrh pražských architektů Alexandra Kotačky, Lukáše Vráblíka a Evy Pykové. Následně byl zpracován projekt a město začalo hledat vhodný dotační titul. Po jeho získání mohly začít stavební práce, které odstartovaly terénními úpravami na Mariánské louce. Pokud vše půjde podle plánu, lávka by měla být zpřístupněna pěším a cyklistům již příští rok. Luděk Stínil