Rozpočet už máme, teď ještě ty peníze. Fialova vláda, kterou odmítají s Pekarovou a spol. lidovci, hejtman jihu Moravy Grulich, hejtman ODS Kuba jihu Čech a další chytří politici ODS a jiných stran. Fiala si příliš zvykl na život podle pravidla feldkuráta Katze. Rozpočet prošel, ale nějak se nechce tento proces označovat za největší svátek demokracie. Byla to spíš potupa zdravého rozumu, kde myšlení bylo vytlačeno hlasováním. Česká demokracie má jistá specifika: My jsme silnější a vy držte hubu.

Podzimní věštba (listopadová predikce Ministerstva financí ČR) slibuje, že na konci roku dosáhne letošní hospodářský růst 1,1 procenta a příští rok se vyšplhá na 2,5 procenta. Kdo však doma nemá příslušnou sadu vonných tyčinek, může budoucnost vidět jinak.

U našich nejdůležitějších sousedů v Německu o růstu nikdo neuvažuje, stačilo by, kdyby podniky přežily a lidi nepřišli o práci. Pondělní varovná stávka ve Volkswagenu mířila proti tomu, že největší zaměstnavatel v nejvýznamnější evropské ekonomice není schopen slíbit ani tohle.

Zděšení jsou pochopitelně i podnikatelé, kteří vidí budoucnost stále černěji. Měří se to indexem podnikatelské důvěry, který dává dohromady nejrespektovanější ekonomický výzkumák IFO. Index je už dlouho hluboce pod nulou, ale v listopadu se ponořil ještě o něco níže z mínus 28,2 na mínus 30,4 bodu. Nula je, že bude stejně, pod nulou jsou zhoršení. Nad německou statistikou si vybavuji starý vtip, podle kterého jen pesimista pochybuje, že může být ještě hůř. Ale může, usmívá se optimista.

Když se podíváme na základní konstrukci českého státního rozpočtu, tak makroekonomická predikce, o kterou se opírá, počítá s růstem spotřeby a dovozu. Máme a vydáme? Ne, zaplácne se to dalším dluhem za čtvrt bilionu korun. Fialova vláda se tvrdošíjně drží „Katzova pravidla“ – To se nám to hoduje, když nám cizí lidi půjčujou.

Má to jednu slabinu. Ve Švejkovi nechá feldkurát Katz dotěrného věřitele vyhodit z domu, ale současný poměr sil je přesně opačný. Pokud ztratíme schopnost splácet, což je představa, která musí ministra financí nejrychleji se zadlužující země v EU budit ze sna, přijdeme i o to málo, co nám ještě zbylo.

Pokud by se naplnila Stanjurova podzimní věštba, pak hrubý domácí produkt čili všechno, co proteče trhem v přiznaných cenách, vzroste o 400 miliard korun z letošních 8,0 na příštích 8,4 bilionu korun. Pro zajímavost, roku 2021 činil HDP 6,3 bilionu korun. Vidíme tak přírůstek během Fialovy vlády (pokud se dožije konce příštího roku a věštba se naplní) o 2,1 bilionu korun. Kde se ty prachy vzaly?

Jsou to peníze plné bublin, které tam nafoukala inflace. Když je vzájemně podělíte, zjistíte, že to druhé číslo je o třetinu větší. Běžná představa, o co nás v domácnosti připravila inflace posledních let, je zhruba stejně velká. Česká ekonomika samozřejmě není jen máslo (to by ten rozdíl by mnohem větší) a přírůstek cen v hospodářském oběhu se počítá jinak. Používá složitý statistický ukazatel s matoucím názvem deflátor (jako kdyby se smršťoval). Ale obrovská role inflace je tu patrná i bez doktorátu z ekonomie.

Kde se tedy vzaly ty bubliny? Inu, hlavně z dluhu. Roku 2021 státní zadlužení činilo 2,6 miliardy korun. V příštím roce by mělo vyskočit na 3,8 bilionu korun. Znovu si zopakujeme onu matematickou operaci, kterou bychom měli mít na očích častěji, a obě čísla podělíme. Zjišťujeme, že tenhle skok je mnohem větší. Zatímco HDP má vzrůst mezi lety 2021 a 2025 o 33 procent, státní zadluženost má vyskočit dokonce o 46 procent.

Nezapomeňme také na peníze, které ze země odtékají. Když se sečtou ohlašované dividendy a skryté ždímání českých dodavatelů nízkými vnitropodnikovými cenami a vysokými náklady za údajné služby zahraničních matek, určitě to přesáhne půl bilionu korun ročně. Na druhou stranu zase máme nějaký čistý příjem z evropských fondů zhruba na úrovni pěti procent toho, o co naším podřízeným postavením přijdeme. Z těch peněz se pak něco vrátí, až někoho zavřou, ale to už jsou opravdu jen drobné.

Zaměřme se raději na slunnější část budoucnosti, na očekávaný růst spotřeby. Lidi budou kupovat víc? Ne, budou vydávat víc peněz. Přestože světové ceny energií klesají, u nás jsou nadále násobně vyšší než před krizí. A další metodou, jak lidem pouštět žilou, jsou teď rostoucí ceny regulovaných služeb kolem energie, tedy distribuce a tak.

Valorizace důchodů byla okleštěna. Školníci ani uklízečky nedostanou víc, pokud ze školy neutečou. Je ale pokus hodit problém na obce. Pokud se to podaří, obce vás budou muset připravit o něco jiného. Krátce, spotřeba poroste – budete se mít líp. Peníze vám utečou – budete se mít hůř.

Nedivím se, že se o státním rozpočtu ve sněmovně tak dlouze debatovalo, když se střídala obě tvrzení bez šancí dát to nějak dohromady. Muselo rozhodnout hlasování, ve kterém vláda vyhrála o dva hlasy, takže ani nepotřebovala přeběhlíka Vondráka (dříve ANO).

Jak vidíte, je to nakonec docela jednoduché. Ani ty věštby hospodářské budoucnosti netřeba obalovat nějakým tajemnem. Stačí se podívat na fotky nekonečných německých parkovišť s neprodanými automobily.

Ti sečtělejší vědí, že i u nás je tahounem ekonomiky automobilový průmysl. Tomu se teď docela daří. Možná je však jen o nějaký ten týden zpátky. Kdyby to mělo probíhat jinak, zemí by hřměly inovativní strategie, před kterými i Musk bledne závistí. Peníze by se směřovaly ne na válku a zbrojení, ale na vznik nových oborů, podporu rekvalifikace a poradenství, a taky na rozvojové půjčky do začátku.

Místo toho tu hřmí mlčení absolutní bezradnosti. Ale peníze vydávat umíme, a není to jen na stíhačky. Tak například obsluha státního dluhu, jen úroky, žádné splácení, už bude potřebovat sto miliard korun. Čtvrtinu toho vysněného růstu. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

LAVROV  NA  MALTU,  ZASEDÁNÍ  OBSE,  SIDLÍ  VE  VÍDNI

Lavrov poprvé od začátku války přijede do EU, řečnit bude na zasedání na Maltě

Na Maltě začíná dvoudenní zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kterého se zúčastní ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, ale i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Půjde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Česko bude na jednání zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.

 „OBSE trošku bojuje o přežití. Snažíme se dohodnout na novém vedení, ale dohoda stále není. Uvidíme, jestli tato ministeriáda k něčemu přispěje,“ uvedl před svým příjezdem na Maltu český ministr.

„Důležité jsou principy OBSE a vidíme, že Rusko celou řadu těchto principů narušuje, takže organizace určitý význam stále má a běží tam aktivity, které jsou užitečné, ale Rusko celou řadu těchto aktivit blokuje,“ dodal.

Každý z účastníků zasedání, tedy i ruský ministr, by měl vystoupit se svým projevem. Lipavský již dříve uvedl, že od Lavrova očekává snůšky nesmyslu a obviňování a že v sále během této řeči nebude přítomen.

„Myslím, že tam posadíme někoho, kdo bude monitorovat dezinformace, loni to docela dobře zafungovalo,“ prohlásil Lipavský. Šéf české diplomacie opustil kvůli Lavrovovi sál už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.

 OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu.

 X X X

JAK  BUDE  REAGOVAT  KLDR?

Co udělá Kim? K dění v Soulu se nevyjadřuje, ač mu hraje do karet

Režim severokorejského vůdce Kim Čong-una se doposud nevyjádřil k dramatickému dění u jižních sousedů, kde prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo, aby ho následně zrušil. Pozorovatelé očekávají, že reakce KLDR přijde, přičemž pravděpodobně se bude pokoušet zdůraznit nadřazenost svého vládního systému nad tím jihokorejským.

 Vystoupení pro oběti severokorejských povodní, studijní návštěva hory Pektusan, zdravice severokorejského vůdce devadesátiletému „vlasteneckému bojovníkovi“ či zprávy o kozích farmách a industriálních projektech. Takové zprávy lze nalézt na stránkách oficiální severokorejské zpravodajské agentury KCNA.

Co však chybí, je jakékoliv zmínění turbulentního politického vývoje v sousední zemi, kde prezident v úterý vyhlásil stanné právo kvůli údajnému sympatizování opozice s KLDR a následně ho pod tlakem parlamentu a občanské společnosti po šesti hodinách odvolal. KCNA se přitom zahraničním událostem věnuje, informuje například o dění v Sýrii či o začátku platnosti rusko-severokorejské dohody o vzájemné obraně.

 Portál The Korea Herald podotýká, že ústřední noviny severokorejské komunistické strany Rodong Sinmun vůbec nezmínily protesty požadující Junovo odvolání. O demonstracích proti prezidentovi přitom předtím psaly každý den.

 Současné mlčení je ještě podivnější při pohledu do historie. V roce 2017 KCNA prakticky ihned referovala o impeachmentu tehdejší prezidentky Pak Kun-hje.

Specialista na KLDR Leonid Petrov ze Sydneyské univerzity upozorňuje, že v přísně kontrolovaném severokorejském mediálním prostředí se propagandistická mašinérie pohybuje těžkopádně. „Informace do země pronikají velmi pomalu, takže potřebují nějaký čas, aby je vstřebali, zpracovali, zformulovali svůj postoj, našli k tomu slovník, takže to trvá,“ řekl stanici ABC News s tím, že v průběhu dní režim vysvětlí veřejnosti, co se stalo, svým obvyklým agresivním způsobem.

 Severokorejské domácí publikum je zatím ponecháno v nevědomosti. „Většina Severokorejců nemá přístup k internetu a nemá povolení ani telefonovat lidem mimo zemi, takže pravděpodobně nevědí, co se v Jižní Koreji děje,“ podotýká novinářka zaměřující se na KLDR Jean Leeová.

U nás by tekla krev, míní Severokorejci v Číně

O dění v sousedním státě tak vědí jen ti, kteří mají přístup k informačním zdrojům. Například severokorejští obchodní zástupci v Číně, kteří mohou využít zdejší média. Podle portálu Svobodná Asie byli událostmi šokováni. Zejména proto, že v jejich zemi by byl podobný vývoj „nemyslitelný“.

Pokud by podobně severokorejští činitelé vystoupili proti Kimovi, „došlo by ke krveprolití“, komentoval dění jeden Severokorejec v čínském Ta-lienu. Jiného činitele KLDR působícího v čínském Tung-kuanu fungování jihokorejského systému vah a protivah, jenž nemá v KLDR žádnou obdobu, přinutilo „uvědomit si, jaká je skutečná demokracie“.

 Možné Kimovy kroky

Otázkou bude, jaká bude oficiální reakce Kimova režimu. Portál NK News se domnívá, že bude podobná jako během dřívějších vojenských převratů uskutečněných jihokorejskými prezidenty Pak Čong-huiem a Čon Tu-hwanem v sedmdesátých a osmdesátých letech.

KLDR tehdy využila situace k tomu, aby ukázala na údajnou méněcennost a nestabilitu jihokorejského demokratického zřízení oproti její komunistické vládě. Též zesílila své operace psychologické války, například využití reproduktorů na hranicích a letáků rozesílaných směrem na jih.

 Kim Čong-un může přistoupit k podobným opatřením, zvláště s přihlédnutím k už tak vysoké severokorejské aktivitě na hranicích. Podle NK News ale nelze ani vyloučit umírněnější odpověď, vzhledem k možnému zájmu severokorejského diktátora o další setkání se staronovým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Podle Petrova se KLDR zřejmě pokusí vykreslit jihokorejskou armádu jako slabou a nedisciplinovanou. Severokorejští propagandisté mohou celou věc prezentovat jako „vítězství lidu nad zkorumpovaným režimem nebo jako něco zlověstnějšího, jako pokus vyprovokovat další válku na Korejském poloostrově s pomocí zahraničních sil,“ dodává.

Pozorovatelé jsou přesvědčeni, že situace tak jako tak hraje do karet severokorejskému režimu. Ať už z propagandistického hlediska, tak z praktického vojenského hlediska. Překvapivé jednání jihokorejského prezidenta uvrhlo zemi do politické krize a snížilo důvěryhodnost Soulu v očích zahraničních partnerů, čímž došlo k ohrožení jeho vojenské aliance s USA a Japonskem.

X X X

 EXPERT  MAREK  JEN  TAK  LETMO  NAŠEL  FIALOVI  43  DĚR

KOLIK  SE  JEŠTĚ  NAJDE  PODROBNÝM  STUDIEM?

Experti: Takto se státní rozpočet sestavovat nemá. Ještě na něj ale lze změnit názor

Senát projednává státní rozpočet pro rok 2025. Ten už schválili poslanci po dlouhých jednáních. Během těch ale byly slyšet i hlasy expertů. „Rozpočet v některých položkách hodnotím negativně a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonomický poradce prezidenta, hlavní ekonom Deloitte a do nedávna také člen Národní ekonomické rady vlády David Marek.

 Premiér Petr Fiala (ODS) označil schválený rozpočet za dobrý a odpovědný, ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS) dodal, že je budoucí rozpočet realistický a že jsou v něm rekordní investice. Naopak stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opakuje, že rozpočet je nepravdivý a podle politiků SPD je nereálný a nezodpovědný. Člen národní ekonomické rady Petr Janský zase řekl, že pravdu mají podle něj do jisté míry všichni. Souhlasíte?
Mohu to hodnotit ze dvou pozic. Z role poradců prezidenta nám, myslím, nepřísluší hodnotit kvalitu z hlediska fiskálních efektů. Tam se snažíme soustředit na to, aby v rozpočtu byly všechny položky co nejpečlivěji zaznamenány a aby byly dostatečně transparentní.

 Fiskální konsolidaci ještě nemáme dokončenou, uvádí ekonomický poradce prezidenta

Z pohledu nezávislého ekonoma si myslím, že je dobře, že jsme podstoupili fiskální konsolidaci, která by se v příštím roce měla zastavit a vzít si jakýsi oddechový čas. To je vzhledem k blížícím se volbám asi pochopitelná situace.

Zároveň ale říkám, že nemáme dokončenou fiskální konsolidaci, tam nám ještě pár desítek miliard deficitu seškrtat chybí, abychom se dostali na dráhu stabilizovaného dluhu v relaci k HDP.

V minulých týdnech jste k rozpočtu mluvil o čtyřech výhradách, na které upozorňovala už Národní rozpočtová rada. Mluvil jste o tom, že příjmy z emisních povolenek jsou nadhodnocené o 11 miliard, naopak u dotací na obnovitelné zdroje jste říkal, že v rozpočtu je o 23 miliard méně, než bude pravděpodobně potřeba. Za problematické jste označil i to, jak rozpočet přistupuje k platům nepedagogických pracovníků a že jsou podhodnocené prostředky na starobní důchody. Začněme s emisními povolenkami. Ministerstvo financí se odvolává na odhad expertů z ministerstva životního prostředí. Proč jste přesvědčen, že je to nadhodnocené, dá se to v tuto chvíli vůbec říci?
Pokud by se při očekávaném objemu emisních povolenek měl naplnit rozpočtový příjem tak, jak je v rozpočtu, jedna emisní povolenka by musela stát více než 100 euro za tunu. Aktuální cena je kolem 60 euro za tunu.

Pokud by měla emisní povolenka vystoupat nad 100 euro za tunu, pak bude rozpočet až ten druhořadý problém, ekonomika by měla při takto drahé ceně energie podstatně závažnější problémy.

‚Nebezpečný precedent‘

X V rozpočtu jsou podle vás díry za 43 miliard korun. Je to zásadní částka, když výdaje rozpočtu mají být dva biliony a 327 miliard?

Zaprvé tady jde o určité principy. I kdyby to nebylo 43 miliard, ale čtyři miliardy, výtky by stejně byly na místě, protože mi tímto způsobem nepřijde odpovědné sestavovat státní rozpočet.

Teď můžeme mluvit o třech, čtyřech případech. Pokud nad tím mávneme rukou, kolik jich bude v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a 2027? Osm, 12, nebo 16? Je to nebezpečný precedent. Zlozvyk je potřeba vždy zaškrtit v začátku, než se začne opakovat.

X Druhá věc je, že 40 miliard není málo. Kvůli 40 miliardám korun na řešení škod po povodních se musely přepisovat dva státní rozpočty: rozpočet na rok letošní a návrh rozpočtu na příští rok. Na tyto úpravy se energie našla, ale na to, aby se opravily objemově stejně velké prostředky v rozpočtu na příští rok, se energie nenajde?

 X Další, kdo bude mít silné slovo, bude prezident Petr Pavel. Ten v pondělí označil za předčasné dotazy na to, jestli státní rozpočet na příští rok podepíše, a dodal, že před odletem na pracovní cestu do Austrálie poslal tři dotazy k návrhu rozpočtu premiéru a ministru financí. S oběma bude po návratu jednat. Jaké tři dotazy jim poslal?

Jedná se o výčet problematických položek, o kterých jsme se bavili. To jsou už notoricky známé věci z posledních dnů a týdnů a u těchto položek s otazníkem se budeme ptát na odpovědi.

‚Čekáme na odpovědi‘

X Platí i po úterním schválení rozpočtu to, co jste říkal v minulých týdnech, tedy že budete panu prezidentovi navrhovat, aby rozpočet nepodepsal?

Ono se to možná mediálně sklouzlo. Já rozpočet hodnotím negativně v některých položkách a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko. On se ale ani nemusí zeptat, můžeme vést diskuzi a on může rozhodnutí udělat sám.

My jsme pouze poradní hlas, který může a nemusí být vyslyšen, ale přišlo mi transparentní říkat otevřeně, co si o tom myslím, když se mě vaši kolegové novináři ptali na můj názor.

 Říkám otevřeně, co si o tom myslím možná i proto, aby vznikl prostor pro nějakou diskuzi a abychom nebyli jako tajemný hrad v Karpatech, ze kterého na poslední chvíli vypadne překvapivé rozhodnutí. Přijde mi zodpovědné být z naší strany transparentní a říkat dopředu a na rovinu jasný názor.

X Kdyby se vás pan prezident zeptal, vaše doporučení by bylo stále stejné, tedy nepodepsat?

Teď opravdu čekáme na odpovědi. Uvidíme na diskuzi. Pokud se v ní objeví zásadní argumenty, které budou vysvětlovat sporné položky v rozpočtu, je možné si k tomu udělat kladné stanovisko. Pokud ne, tak můj současný názor zůstává neměnný, takto by se rozpočet sestavovat neměl.

X X X

KANADU  POHLTÍ   AMERIKA?

 Trumpův tým předpověděl zlepšení vztahů mezi Spojenými státy a Gruzií

 J.V. Podle ruského portálu Vzglyad.ru se uprostřed protigruzínské hysterie vyvolané novou protiruskou Evropskou komisí a její zvlášť fanatickou estonskou eurokomisařskou pro mezinárodní vztahy Kallasovou se naopak objevily u Trumpovy administrativy docela pozitivní progruzínské tóny

S novou administrativou Donalda Trumpa se vztahy mezi Spojenými státy a Gruzií zlepší, je důležité obnovit jednání o vstupu Gruzie do Evropské unie, uvedla Kimberly Loweová, kandidátka na post americké zástupkyně v EU.

Loweová  uvedla, že některé akce USA vůči Gruzii byly nespravedlivé, uvádí Interfax .

V rozhovoru pro Georgian First Channel zdůraznila, že současné vedení Gruzie usiluje o pokračování jednání o vstupu do EU, ale zhoršení vztahů se Spojenými státy tomuto procesu brání.

Low vyjádřil přesvědčení, že se vztahy za nové Trumpovy administrativy zlepší a že Spojené státy pomohou Gruzii obnovit jednání. Poznamenala, že se silnou americkou diplomacií lze v Gruzii dosáhnout míru.

Oznámila také svou připravenost stát se prostředníkem mezi politickými stranami v Gruzii, pokud bude jmenována do funkce zvláštního zástupce USA při EU.

Jak napsal list VZGLYAD,  na konci listopadu začaly v Gruzii rozsáhlé demonstrace  poté, co vláda rozhodla přerušit jednání o otázce vstupu do EU do roku 2028 a parlament odmítl přijmout dotace z rozpočtu EU. Jak poznamenal šéf komise Vasilij Piskarev , západní fondy se k protestům v Gruzii připojily prostřednictvím fondů, které ovládají ruské zahraniční agenty, což jim umožňuje organizovat protiruské akce.

J.V. Budeme si prostě muset zvykat, kroky Trumpa a jeho administrativy budeme muset  posuzovat čin za činem. I tento přístup si rozhodně spíše řadí k těm přínosným.

JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

 Šance na kompromis na Ukrajině jsou nulové, řekl Lavrovův muž pro CNN. Pohrozil silnou reakcí

 Sergej Rjabkov o možnosti kompromisu na Ukrajině

 Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro CNN pohrozil Západu užitím silných vojenských prostředků. NATO v čele s USA podle Ryjabkova nechápe, že Moskvu nelze pokoušet donekonečna. Náměstek se domnívá, že geopolitické napětí je ještě větší než během studené války.

Štáb americké CNN se vydal do Moskvy, aby v srdci Ruské federace vyzpovídal Sergeje Rjabkova, náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Tématem hovoru byla samozřejmě válka na Ukrajině.

 Politik během interview prohlásil, že Rusko bude ve válce s Ukrajinou reagovat „ještě silnějšími vojenskými prostředky“, pokud prý Spojené státy se svými spojenci nepochopí, že není možné trpělivost Moskvy testovat donekonečna.

„Rizika jsou obrovská a neustále se zvyšují, což je docela znepokojivé,“ řekl Rjabkov pro CNN. Podle něj je současná situace mnohem více napjatá než za studené války, kdy rovněž hrozil jaderný konflikt mezi oběma velmoci.

     CNN: Ruské červené linie ve válce jsou falešné. Západ stejně skáče, jak Moskva píská

Rusko vyděsilo celý Západ, když použilo na Ukrajině mezikontinentální balistickou střelu. Moskva tím reagovala na americké povolení, díky kterému může Kyjev používat západní rakety k útokům na něj. Experti se podle CNN domnívají, že Moskva svým zastrašováním drží spojence Ukrajiny v šachu.

Rusko naposledy výrazně reagovalo na západní podporu Ukrajiny, když na konci listopadu otestovalo v boji mezikontinentální balistickou střelu Orešnik. Informoval o tom ukrajinský list Pravda. Podobné útoky se podle Moskvy mohou opakovat.

Americká CNN v nedávné analýze dospěla k závěru, že podobné ruské hrozby jsou většinou falešné, Západ se jich ale natolik obává, že Ukrajině pomáhá jen omezeně.

Ryjabkov: Kompromis není na stole

Západ se s Ruskem navzájem obviňuje z eskalace války. Ryjabkov v rozhovoru řekl, že „konflikt nemá žádné zázračné řešení“. V USA podle něj chybí zdravý rozum. „A také zdrženlivost. Lidé zřejmě podceňují naše odhodlání bránit naše základní národní bezpečnostní zájmy,“ uvedl náměstek Lavrova.

Kreml podle něj nebude s Donaldem Trumpem, budoucím prezidentem USA, který chce rychle ukončit válku na Ukrajině, jednat na úkor národních zájmů. Rusko je ale podle všeho připravené si Trumpa vyslechnout.

 Válka na Ukrajině vyčerpává i Rusko. Pozastavení bojů by nyní ocenilo, shodli se experti

Válka na Ukrajině vyčerpává i Rusko. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karel Svoboda. Podle Mikuleckého by Rusko uvítalo pozastavení bojů. Svoboda navíc podotkl, že Vladimir Putin nechce do armády čerpat síly z Moskvy a Petrohradu, jelikož by se tím zhroutila pohádka o tom, že nejde o válku, ale o lokální konflikt.

Rjabkov se ale domnívá, že válka za současného stavu nemůže skončit kompromisem.

„Šance na kompromis jsou v tuto chvíli nulové. Ve chvíli, kdy lidé v Kyjevě začnou chápat, že Rusko v žádném případě nepůjde cestou, kterou navrhovali – mohou se otevřít možnosti a příležitosti,“ uzavřel Rus.

X X X

 Nervózní smích a rozpaky. Kanada může být 51. stát USA, naznačil Trump

Nově zvolený americký prezident Donald Trump při večeři s kanadským premiérem Justinem Trudeauem naznačil, že USA by mohly z Kanady učinit z 51. stát. Vzbudil tím nervózní smích, tvrdí stanice Fox News. Podle kanadského ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca Trump jen vtipkoval.

Kanadský premiér minulý týden navštívil vítěze amerických prezidentských voleb v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě. Trump setkání označil za „velmi produktivní“.

Prorepublikánská stanice Fox News s odvoláním na své zdroje z večeře mezi oběma muži ale uvádí, že setkání mělo své napjaté momenty. Nastupující prezident premiérovi vyčetl, že Kanada dostatečně nechrání společné hranice. Do USA tak podle něj proudí drogy a nelegální migranti z více než 70 zemí.

 Trump se ještě více rozčílil, když došlo na téma obchodního deficitu USA s Kanadou, který odhadl na více než 100 miliard dolarů. Pohrozil Trudeauovi, že pokud situaci na hranicích a obchodní nerovnováhu nespraví, USA uvalí pětadvacetiprocentní clo na kanadské zboží.

Předseda kanadské vlády reagoval námitkou, že by tak zcela zničil ekonomiku jeho země. Trump následně řekl, že pokud nedokáže Kanada přežít, aniž by okrádala USA o 100 miliard dolarů, mohla by se stát 51. státem USA. Podle Fox News Trumpova poznámka vzbudila u kanadské delegace nervózní smích.

Na poznámku jednoho z účastníků, že Kanada je velmi liberální stát, republikánský prezident odvětil, že v tom případě by se sousední země mohla rozdělit na dvě části, jednu liberální a druhou konzervativní. Trudeau by mohl zůstat kanadským guvernérem, i když Trump připustil, že premiér je lepší titul.

Anexi nechystá, uklidňuje ministr

Ministr pro veřejnou bezpečnost Dominic LeBlanc, jeden z členů kanadské delegace, uklidnil podle portálu CBC.ca veřejnost, že staronový prezident jen vtipkoval a žádnou anexi Kanady nechystá. Bývalý poradce kanadského premiéra Gerald Butts uvedl, že Trump si kanadského premiéra slovy o 51. státě neustále dobíral během svého prvního prezidentského období.

„Prezident vyprávěl vtipy, škádlil nás. V žádném případě to nebyla samozřejmě vážná poznámka,“ uvedl ministr. „To, že mezi oběma lídry panuje vřelý a srdečný vztah a že prezident dokáže takto vtipkovat, považujeme za pozitivní věc,“ dodal. Také mluvil o velice produktivním setkání, při kterém se probrala spousta „dobrých věcí pro Kanadu“.

Trump se k diskuzím, zda jen vtipkoval, či myslel připojení Kanady k USA vážně, nevyjádřil. V úterý nicméně na svých sociálních účtech zveřejnil umělou inteligencí generovaný obrázek, na němž před kanadskou vlajkou pohlíží na jakési pohoří. Příspěvek opatřil popiskem „Oh, Canada!“. Hora na obrázku nicméně vypadala jako alpský Matterhorn, který se tyčí na hranicích mezi Švýcarskem a Itálií.

 Podle bývalého amerického národního bezpečnostního poradce Johna Boltona Trump nemá Trudeaua příliš v lásce, ale „toleruje“ ho vzhledem k důležitosti bilaterálních vztahů. V roce 2018 po summitu G7 v Kanadě jej označil za „nečestného a slabého“ kvůli kritice rozhodnutí zavést cla na dovoz oceli a hliníku, které dopadly na Kanadu a další země.

 X X X

 Zpovědní tajemství? Smlouvu ČR s Vatikánem má podle senátorů přezkoumat ÚS

Ústavní soud by měl podle senátního zahraničního výboru přezkoumat, zda je česko-vatikánská smlouva v souladu s ústavním pořádkem. Výbor o tom dnes rozhodl na návrh předsedy senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václava Lásky. Podle něj je důvodem pro přezkum formulace týkající se zpovědního tajemství. Podle kritiků je smlouva sepsaná vágně, je jednostranná ve prospěch římskokatolické církve. Senátní ústavně-právní výbor navzdory výhradám doporučil v úterý smlouvu schválit.

Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává, proti čemuž kritici smlouvy nic nenamítali. Vadilo jim ale to, že by právo obdobné zpovědnímu tajemství měli mít podle zpovědního tajemství „pastorační pracovníci“, byť za podmínek stanovených zákonem. Láska uvedl, že nevidí důvod pro to, aby se toto ustanovení dostalo jako součást mezinárodní smlouvy do ústavního pořádku. „To je pro mne neakceptovatelné,“ uvedl Láska.

Pastoračním pracovníkem by podle odpůrců mohl být kdokoli, koho tak církev označí. Podle Tomáše Czernina (TOP 09) ale smlouva neumožňuje, aby byl pastoračním pracovníkem s právem zachovávat zpovědní tajemství například „ministrant nebo kostelník“.

Sporný termín byl podle vrchního ředitele právní sekce ministerstva zahraničí Martina Smolka do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je již v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve, uvedl Smolek. Církve musejí mít tuto problematiku upravenu v zakládacích dokumentech pro registraci ministerstvem kultury, podotkl.

Smolka připomenul, že Česko na rozdíl od jiných zemí nepokládá zpovědní tajemství za nedotknutelné tak, aby bylo výjimkou z postihu nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. K tomu, aby český stát smlouvu s Vatikánem neuzavřel, vyzvaly v otevřeném dopise oběti sexuálního zneužívání v církvi.

Česko je jednou z posledních evropských zemí s katolickou tradicí, která dosud nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou. Smlouva byla podle ministerstva zahraničí připravena v minimalistické verzi. Zakotvuje, že ČR zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.

V roce 2003 Parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát obě parlamentní komory dokument odsouhlasí a ratifikuje jej prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu s Vatikánem mají, ceskajustice.cz

X X X

 Hazard kvůli praní peněz? Policie vyšetřuje podvody bývalého eurokomisaře pro spravedlnost

U bývalého eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse tři dny po skončení mandátu Evropské komise provedla domovní prohlídku belgická policie. Dlouholetý vládní politik je podezřelý, že využíval státní loterii k praní špinavých peněz, informoval belgický list Le Soir.

Šestašedesátiletý politik, který působil ve vrcholné belgické politice od přelomu století, měl posledních pět let v exekutivě Evropské unie vedené Ursulou von der Leyenovou na starosti otázky vlády práva či boje proti korupci. Belgická policie ve spolupráci s národní loterijní společností podle deníku získala informace, že Reynders využíval hazardní hry k legalizaci nespecifikovaných částek. Policie je přesvědčena, že tak činil již před nástupem do Evropské komise přinejmenším do loňska.

Reynders, jeho liberální strana Reformní hnutí (MR) ani Evropská komise podle médií vyšetřování nekomentovali.

Zkušený politik vedl téměř dvě desetiletí klíčová belgická ministerstva financí a zahraničí, 15 let působil jako vicepremiér. Jeho údajné podvody se datují od doby, kdy byl v čele belgické diplomacie.

Mohlo by vás zajímat

Soudci z NSS školili kolegy z Ukrajiny v daňovém právu

Velmi citlivé vyšetřování podle listu Le Soir zahájila bruselská prokuratura v roce 2023 a do nynějška probíhalo v režimu utajení, v němž se informace nedostávají do běžné policejní databáze případů. V úterý policisté prohledali Reyndersův dům v bruselské čtvrti Uccle a venkovské sídlo v obci Vissoul východně od metropole. Podle zjištění deníku je Reynders podezřelý, že často za hotové peníze nakupoval či si nechal nakupovat kupóny belgické loterijní společnosti, jejichž kredit se mu ukládal na herní konto. Z něj poté peníze putovaly na jeho bankovní účet. Herní kredit se prodává za částky od jednoho do 100 eur. Jakou celkovou částku takto Reynders podle policie převedl na konto, deník neuvedl, ceskajustice.cz