Evropa neslušně ovlivňuje Trumpa, zlobí se Lavrov. Diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Naznačil, že Moskva chce mít veto nad bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Evropské státy podporující Kyjev osočil, že „neohrabaně“ a „neeticky“ snaží změnit postoj Washingtonu v otázce Ukrajiny.

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem o míru na Ukrajině. Tématem schůzky byly mimo jiné bezpečnostní záruky Ukrajině jako součásti budoucí mírové dohody. Tyto záruky by vybrané země poskytly Kyjevu s cílem zabránit opětovnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, o podobě záruk ale západní země a instituce nadále jednají.

„Nemůžeme souhlasit s tím, že se nyní navrhuje řešit otázky bezpečnosti, kolektivní bezpečnosti, bez Ruské federace. To nepůjde,“ řekl Lavrov. „Jsem přesvědčen, že na Západě, především ve Spojených státech, velmi dobře chápou, že vážně diskutovat o otázkách zajištění bezpečnosti bez Ruské federace – to je utopie, to je cesta nikam,“ dodal.

 Vojenští představitelé NATO potvrdili podporu Ukrajině. Prioritou je spravedlivý a trvalý mír, uvedl šéf Vojenského výboru Giuseppe Cavo Dragone.

Lavrov naznačil, že Rusko bude požadovat právo veta nad ukrajinskými bezpečnostními zárukami. Podle Lavrova „velmi dobrý příklad“ potenciálního plánu lze najít v návrhu předneseného na istanbulských jednáních z roku 2022. Podle něho by Ukrajina obdržela záruky od skupiny zemí, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN: Číny, Ruska, Spojených států, Velké Británie a Francie.

„Rusko bude souhlasit, pokud budou bezpečnostní záruky Ukrajině poskytnuty na rovnocenném základě za účasti zemí jako Čína, Spojené státy, Velká Británie a Francie,“ uvedl Lavrov na tiskové konferenci po setkání s jordánským ministrem zahraničí Ajmánem Safadím.

Tento návrh na západní straně neprošel, protože Moskva požadovala jednomyslnou klauzuli, která musela být schválena všemi zeměmi, včetně Ruska, než mohly být záruky uplatněny. Lze pochybovat, že by Ukrajina souhlasila též s zárukami nejen od Ruska, ale i Pekingu, který podezírá ze spolupráce s Moskvou.

Podle portálu Politico výroky šéfa ruské diplomacie naznačují, že se Moskva nevzdala svých maximalistických nároků na Ukrajinu. Rusko požaduje její demilitarizaci, odstranění vlády, aby nevstoupila do NATO. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.

V případě Spojených států pozoruje Rusko narůstající pochopení, že je nutné odstranit „základní příčiny“ konfliktu, řekl Lavrov. Naopak u EU vidí „neetické pokusy“ ovlivnit postoj Washingtonu k ukončení rusko-ukrajinské války.

„Viděli jsme pouze agresivní eskalaci situace a poněkud neohrabané pokusy změnit postoj prezidenta USA,“ prohlásil Lavrov. „Od Evropanů jsme tam neslyšeli žádné konstruktivní nápady.“

Většina evropských zemí stejně jako Ukrajina vyzývá Rusko, aby invazi ukončilo a svá vojska z Ukrajiny stáhlo. To Moskva odmítá.

 X X X

PROFESOR  KYSELA:  KOALICE KOALICiÍ,   NÁLEZ  ÚS

 Koalice je koalicí, pokud se za ni prohlásí. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu z 90. let, říká právník

Hnutí Přísaha ve středu podalo ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu proti registraci kandidátní listiny České pirátské strany do sněmovních voleb. Důvodem je, že jsou na ní i zástupci Zelených a s ohledem na uzavření smlouvy se podle hnutí jedná o volební koalici. „Postavení koalic je v zásadě založeno na subjektivním prohlášení té koalice, že je koalice,“ vysvětluje pro Radiožurnál ústavní právník a politolog profesor Jan Kysela.

Ústavní právník Kysela si nemyslí, že by hnutí Přísaha mohlo s žalobou proti registraci kandidátní listiny Pirátů uspět. 

X Co podle vás bude soud posuzovat?

Řízení o volbách do parlamentu, které je předepsáno zákonem a navazujícím soudním řádem správním, je v zásadě v téhle registrační fázi chápáno buď tak, že v případě, že byl někdo odmítnut a nebyl zaregistrován, tak se může registrace domáhat. Je to řekněme nějaký subjektivní princip, „chci být účastníkem volební soutěže a krajský úřad mi v tom brání“.

 ‚Je věcí aktéra, aby se identifikoval.‘ Poslechněte si rozhovor s ústavním právníkem a politologem, vedoucím Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy, profesorem Janem Kyselou

Nebo je tam ta druhá linka, to je pro nás podstatnější, že vystupuje do popředí ne subjektivní princip, ale spíš ochrana veřejného zájmu, kdy se nějaký jiný soutěžitel ve volební soutěži domáhá toho, aby ten, kdo byl registrován, nebyl registrován, protože má pocit, že byl registrován neoprávněně.

My jsme to viděli v prezidentské volbě v tom předchozím termínu, kdy z iniciativy pana senátora (Marka) Hilšera byla přezkoumávána účast paní Denisy Rohanové, která nakonec nebyla do volebního klání připuštěna. A tohle je v zásadě obdobný princip, kdy nějaký soutěžitel říká „tihle moji potenciální protikandidáti se účastnit nemají, protože nesplňují podmínky“.

X Ale jak jsem četl, cílem žaloby je, aby kandidátka Pirátů a Zelených byla přeregistrována jako koaliční, což by znamenalo, že pro vstup do Sněmovny musí na místo pěti získat aspoň osm procent hlasů. Může tedy Přísaha v tomto směru uspět?

Myslím si, že nemůže, protože když byste zkoumal ty volební zákony, zjistíte, že umožňují registračnímu úřadu poměrně malou možnost přezkoumávání toho, co se mu nabízí. Protože speciálně to postavení koalic je v zásadě založeno na subjektivním prohlášení té koalice, že je koalice.

‚Podmínky musí být srovnatelné a stejné.‘ Šlachta bude žalovat Piráty a Zelené kvůli ‚nepřiznané koalici‘

Jinými slovy, ta koaliční kandidátní listina musí být jako koaliční označena, má být specifikováno, kdo je členem a jaký má název a ve chvíli, kdy tohle neuděláte, tak vlastně koalice nejste.

Je to ponecháváno čistě na vaší úvaze, což je v zásadě opřeno o nějaký nález Ústavního soudu, jdoucí hluboko do 90. let, kdy kandidoval, nejsem si úplně jistý, jestli to bylo SDLSNS, a ti se považovali za jeden subjekt, zatímco státní volební komise je považovala za volební koalici a Ústavní soud řekl, že je v zásadě věcí právě toho aktéra, aby se nějak identifikoval.

A důsledkem tohoto, v zásadě 30 let starého, rozhodnutí Ústavního soudu je plus minus to, jak je postavené volební zákonodárství a to, s čím jsme teď konfrontováni.

‚Kusá opora v zákoně‘

X Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib poukazuje na to, že Piráti mají na kandidátkách odborníky z řady oborů, včetně tedy 30 zástupců Zelených v osmi krajích, se kterými strana spolupracuje na základě memoranda. Čili takový argument může u soudu obstát, jestli dobře rozumím vašim slovům?

Já myslím, že je úplně jedno, protože zkrátka pokud se koalice neprohlásí za koalici, tak s ní jako s koalicí registrační úřad nenakládá.

A teď jde o to, jestli by Krajský soud v Ústí nad Labem měl mít nějakou úplně odlišnou optiku, opřenou o to, o čem se ve veřejném prostoru v posledních týdnech, možná měsících mluví: nakolik ty koalice, které se za koalice neprohlašují, materiálně těmi koalicemi jsou, obcházejí účel zákona, pokoušejí se vyhnout zvýšeným vstupům do Poslanecké sněmovny.

 Otázka je, co s tím tedy soud může dělat, když opora ve volebním zákoně je velmi kusá.

X Jaký je tedy rozdíl mezi společnou kandidátkou, respektive přizváním členů jiných stran na svoji kandidátku a mezi volební koalicí?

V zásadě čistě formální. Volební koalice je koalice, která se za koalici prohlásí. A když se za koalici prohlásí, má nějaký název, má nějaké podíly mezi členy, patrně se na tom nějak domluvili, má to potom určité důsledky pro financování, respektive pro přerozdělování peněz.

Ve chvíli, kdy tohle neuděláte, to znamená, neformalizujete to, neprohlásíte se za koalici, tak z hlediska volebního zákona spíš koalicí nejste a všechno ostatní je v zásadě věcí dohody mezi vámi.

Ve chvíli, kdy koalicí nejste, tak právě z hlediska financování nastávají určité limity, které nevyplývají ani tak z volebního zákona, jako ze zákona sdružování v politických stranách, co si vlastně ti aktéři, třeba v rámci Stačilo!, mohou přerozdělovat, když jsou tam, řekněme, dvoumilionové nebo třímilionové stropy, do kterých se musíte vejít a nemůžete si ty peníze přeposílat v celku volně.

Ten princip se mi zdá být čistě subjektivní, prohlásíte-li se za koalici, jste koalice, když se za koalici neprohlásíte, na straně té veřejné moci je relativně malý prostor pro to, aby vás za koalici prohlásila, respektive přeregistrovali vás.

Vzniká hodně nepřiznaných koalic. Nevíme, co po volbách z té ruské matrjošky vyskáče, varuje Pečinka

X Jak rychle může soud rozhodnout? Co by se dělo, kdyby rozhodnutí padlo až po volbách?

V zákoně jsou nastavené krátké lhůty, obecně to platí o volebním soudnictví, jak o tom, které následuje až po volbách v těch volebních stížnostech, tak i v téhle fázi. Tady je ta lhůta patnáctidenní, takže volby by v tomhle ohledu nijak ohroženy nebyly.

Jen mi ještě dovolte poznamenat, že to, o čem jsme mluvili v souvislosti s těmi Piráty a Zelenými, je praxe, se kterou se v té české volební praxi setkáváme už delší dobu. Trochu odlišný případ je právě Stačilo!, což vlastně nejsou různé politické strany zařazené na kandidátku jedné z nich, protože Stačilo! je vlastně prázdná skořápka.

X Takže ve chvíli, kdy budou podávány různé žaloby, zdá se mi, že na jedné straně může být SPD, současně tedy Zelení a Piráti, ale to Stačilo! je trochu jiný případ.

Je otázka, jestli soud dojde k jinému závěru z hlediska hodnocení těchto aktérů, ale nezdá se mi, že je to stejný typ subjektu.

 X X X

 DR:  ŠKOLNÍK:  FIALA  ZASE  STRAŠÍ  BABIŠEM

 FIALA  SÁM  PŘIVEDL  ČR  DO  CHUDOBY  A  VYHÁZEL  MILIARDY  ĆR  UKRAJINĚ

BUDE  STÍHÁN  POLICIÍ,  NSZ  A  NKÚ?

 Divím se, že zase straší Andrejem Babišem. Politolog hodnotí program SPOLU

Koalice SPOLU ve středu představila program před volbami do Poslanecké sněmovny. Klade v něm důraz na bezpečnost a zahraniční politiku. „Zřejmě je to i proto, že nemají dostatečně silná domácí témata,“ komentuje program politolog České zemědělské univerzity Milan Školník v rozhovoru pro iDNES.cz.

X Jak obecně hodnotíte volební program SPOLU?

Když to řeknu obecně, nejsem si jistý, jak bude fungovat důraz na zahraniční politiku, protože většinou volby rozhodují domácí a ekonomická témata. Zároveň očividně pro koalici SPOLU a pro její voliče jsou zahraničně-politická témata nějakým způsobem důležitá.

Politolog Milan Školník Milan Školník je politolog působící na katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, kde vyučuje společenskovědní kurzy. Během Ph.D. studií na katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové absolvoval výzkumné pobyty na univerzitách v Chile a Mexiku. Publikoval v celé řadě prestižních vědeckých časopisů.

X Premiér a lídr SPOLU Petr Fiala při představování programu opakoval, jak je důležité, abychom patřili na Západ, nebyli jako Maďarsko a Slovensko…

…jenže i to je těžko uchopitelné. Petr Fiala vždycky říká, že patříme na Západ. Co to ale teď je? Je to Trump a Spojené státy, nebo koalice ochotných? Já bych byl v tom opatrný, protože situace v zahraničí se velmi rychle proměňuje. Zřejmě to ale říká i proto, že nemají dostatečně silná domácí témata. Připomínat zvýšení daní, zvýšení věku odchodu do důchodu nebo konsolidační balíček nebude tak populární. Zase je ale dobře, že jsou konzistentní ve slibu zvyšovat výdaje na obranu na tři procenta HDP. Asi vědí, že to u jejich voličů bude pozitivně rezonovat a navíc tím naplňují programové prohlášení vlády.

X Koalice SPOLU také představila nové plakáty, na kterých varují před Kateřinou Konečnou ze Stačilo!, předsedou SPD Tomiem Okamurou a předsedou ANO Andrejem Babišem. Funguje to ještě na jejich voliče?

Z marketingového hlediska si nejsem jistý, jestli to po čtyřech letech pořád dává smysl. Samozřejmě to na část voličů může fungovat. Obecně ale „Antibabiš“ nefunguje. Andrej Babiš vyhrává jedny volby za druhými. Vyhrál evropské, krajské, senátní volby. Měli jsme tu prezidentskou volbu, ve které taky nedopadl špatně. Takže si kladu otázku, proč marketéři SPOLU po čtyřech letech zase straší Andrejem Babišem. Divím se, že nebyli schopní přijít s nějakou nadstavbou.

X SPOLU s představením programu vyčkávalo, podle některých politiků navíc voliče dnes program tolik nezajímá. Je to pravda?

Ta otázka tady byla vždycky. Nejen v době online médií. Já si ale myslím, že role programu není jen pro voliče. Program je i pro strany, aby věděli, jak jsou vůbec ideologicky ukotveny a v jakých mantinelech se mají pohybovat v momentě, kdy se do Sněmovny dostanou a mají něco prosazovat. Hezkým příkladem je euro. Na jednu stranu ve SPOLU říkají, že budou euroskeptičtí a Evropskou unii je nutné reformovat, a ve druhé větě dodávají, že za určitých podmínek jsou pro přijetí eura.

X Zrovna o euru šalamounsky tvrdí, že jej přijmou, až to bude pro Česko ekonomicky a politicky výhodné.

To je už jen takový dovětek. Jakmile politická strana téma připustí, je mu otevřená a jde mu naproti. To by tam muselo například: Jsme proti přijetí eura v horizontu tří volebních období. Stejně bude muset určit vláda, jestli euro máme přijmout. Klidně můžou za rok říct, že euro přijmou. Na to, jak se ODS v minulosti tvářila euroskepticky, je to posun. Myslím si, že je to vlivem koalice SPOLU a její členské základny, která je vlastně poměrně liberální a není tak euroskeptická.

X Taky to může být tím, že koalici tvoří tři strany s rozdílnými pohledy na některá témata. Zaznamenal jste v programu ještě něco podobně paradoxního?

Kromě toho tam nic moc protichůdného nevidím. Koalice SPOLU je za ty čtyři roky spolupráce už tak spojená, že dokáže mluvit jedním jazykem. ODS a TOP 09 jsou kompaktnější a lidovci se s nimi dokážou domluvit.

X Co říkáte na to, že premiér jako jeden z bodů programu uvedl i to, že chce, aby Česko pořádalo fotbalové Euro?

Vždycky musíte program něčím ozvláštnit. Češi mají rádi sport a obzvlášť fotbal. Pak se nemůžeme divit, že to přitáhne politickou pozornost. Druhá věc je, do jaké míry je to reálné. Ale já se politiků v tomhle zastávám. Aspoň si dávají nějaké vize a říkají, o co budou usilovat. Voliči si to pak můžou vyhodnotit. Jinak je potřeba programy a jejich realistické plnění brát s rezervou.

X Jak moc je program koalice odlišný od toho, co představovala před čtyřmi lety?

Řekl bych, že je liberálnější. I na průzkumech vidíme, že mají hodně voličů v Praze a ve Středočeském kraji, a pro ty je důležitá zahraniční politika.

X Myslíte si po dnešku, že může koalice SPOLU dohnat náskok hnutí ANO?Zatím na něj podle předvolebních průzkumů ztrácí zhruba deset procentních bodů.

Volby ve výsledku dopadají jinak, než věští průzkumy. Klidně se může něco stát před volbami, co otřese s výsledkem. Pokud se ale nic nestane, tak si nemyslím, že koalice SPOLU má potenciál růst. Politická scéna je zamrzlá ve dvou blocích. Bitcoinová kauza taky s preferencemi SPOLU výrazněji nezahýbala. Nejdůležitější bude, aby koalice mobilizovala voliče těsně před volbami, aby ukázala, že v pelotonu vládních stran je ona ta nejsilnější.

X X X

Trump chce zrušit korespondenční hlasování. Poradil mu to Putin

 Americký prezident Donald Trump se zavázal vydat výkonný příkaz k ukončení používání korespondenčních hlasovacích lístků a hlasovacích strojů před volbami do Kongresu v polovině volebního období v roce 2026. Americká média se shodují, že by mohlo jít o krok, který pravděpodobně neúměrně zvýhodní jeho Republikánskou stranu. Na celostátní úrovni to ovšem nebude tak jednoduché.

 Trump, který se již řadu let staví proti hlasování poštou, napsal na sociálních sítích, že podepíše výkonný příkaz, který „pomůže zajistit čestnost při volbách v polovině volebního období v roce 2026“, ačkoli ani on, ani představitelé Bílého domu neposkytli žádné podrobnosti o tom, co tento příkaz bude obsahovat.

Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump řekl, že výkonný příkaz je připravován „nejlepšími právníky v zemi“ s cílem ukončit hlasování poštou.

Při jednání také uvedl, že Vladimir Putin souhlasí s jeho názorem. „Víte, Vladimir Putin řekl něco velmi zajímavého, řekl: ‚Vaše volby byly zmanipulované, protože máte hlasování poštou, je nemožné mít hlasování poštou a zároveň poctivé volby,“ citují jeho výrok New York Times.

„Je na čase, aby republikáni zaujali tvrdý postoj a zastavili to, protože demokraté to chtějí,“ řekl Trump, i když jeho strana těžila z širšího přijetí korespondenčních hlasovacích lístků v loňských prezidentských volbách. „Je to jediný způsob, jak mohou být zvoleni,“ uvedl přesto směrem k demokratům.

Ústavní šaráda

Experti Trumpovo horečné ohánění mírní. „Prezident nemá podle ústavy pravomoc diktovat státům, jakým způsobem mají pořádat celostátní volby,“ cituje Reuters profesora právnické fakulty New York University Richarda Pildese, který se specializuje na právní otázky související s demokracií. Dodal také, že pouze Kongres by mohl způsob, jakým probíhají volby, regulovat.

NYT připomínají, že prezident nemá pravomoc jednostranně měnit volební zákony a jakékoli výkonné nařízení týkající se voleb bude pravděpodobně okamžitě napadeno u soudu. Federální volby jsou rovněž organizovány na úrovni jednotlivých států. Média také připomínají, že „executive order“ – tedy výkonný příkaz (něco jako dekret) sice nahrazuje zákon, ale nemůže být protiústavní.

„Podvedené volby“

Počet hlasovacích lístků zaslaných poštou dosáhl v roce 2020 v USA rekordní výše, protože státy v souvislosti s pandemií COVID-19 rozšířily možnosti voličů, ale podle americké Komise pro pomoc při volbách (U.S. Election Assistance Commission) v roce 2024 tento počet poklesl.

Zatímco pouze některé státy sledují registraci stran spolu s odevzdanými hlasy, ve volbách v roce 2020 bylo zřejmé, že demokraté výrazně převyšovali republikány v hlasování poštou. Například v Pensylvánii, státě, který sleduje údaje o stranách, pocházelo 64 procent poštovních hlasovacích lístků od demokratů, zatímco od republikánů pouze 23 procent. Na celostátní úrovni hlasovalo poštou 58 procent demokratů, zatímco republikánů to bylo pouze 29 procent podle údajů Massachusetts Institute of Technology.

Ve volbách v roce 2024 zájem nicméně upadl. Více než dvě třetiny voličů ve volbách v roce 2024 odevzdaly své hlasy osobně, zatímco asi tři z deseti hlasovacích lístků byly odevzdány poštou, uvádí komise.

Donald Trump už se roky snaží o zrušení korespondeční volby a také počítacích zařízení. Trvá na tom, že tradiční prezenční hlasování a následné počítání lidmi je bezpečnější, věrohodnější a levnější. Jeho skepse vůči hlasování skrze poštu byla jedním z důkazů, byť nepodloženým, o údajném podvodu ve volbách v roce 2020, kdy měl podle svého tvrzení vyhrát on, a ne demokrat Joe Biden.

 X X X

 Trump volal Orbánovi. Chtěl vědět, proč blokuje cestu Ukrajiny do EU

 Americký prezident Donald Trump po pondělním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli telefonoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, aby prodiskutovali, proč Budapešť blokuje přístupová jednání Kyjeva s Evropskou unií. Informaci uvedla ve středu agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s hovorem.

 Telefonát vzešel z diskusí mezi Trumpem a skupinou evropských lídrů v Bílém domě, kde projednávali možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině. V určitém okamžiku požádali Trumpa, aby využil svého vlivu na Orbána a přiměl ho k tomu, aby upustil od svého odporu vůči snaze Ukrajiny vstoupit do EU, uvedly zdroje Bloombergu.

 Americký prezident Donald Trump po pondělním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli telefonoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, aby prodiskutovali, proč Budapešť blokuje přístupová jednání Kyjeva s Evropskou unií.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila bezpečnostní prověrky 37 současným i bývalým bezpečnostním činitelům. Šéfka zpravodajských služeb Tulsi Gabbardová obvinila čtyři desítky úředníků z politizace tajných služeb, důkazy pro své tvrzení neposkytla.

Ukrajina se už déle než tři roky brání ruské vojenské invazi. Maďarsko po celou dobu války udržuje s Ruskem úzké vztahy, často blokuje protiruské sankce EU a spolupracuje s Moskvou v oblasti energetiky. Maďarský premiér Orbán zároveň patří k největším podporovatelům a spojencům současného šéfa Bílého domu Trumpa v Evropské unii.

Maďarsko podle Bloombergu během telefonátu s Trumpem vyjádřilo zájem o uspořádání jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským, píše Bloomberg.

Americký prezident po pondělních jednáních oznámil, že usiluje o summit na úrovni Putin – Zelenskyj, po kterém by následovala třístranná schůzka, které by se zúčastnil i on. Čas a místo konání jsou zatím nejasné, mluví se o například o Vídni, Ženevě nebo právě Budapešti. Pro Washington je maďarská metropole první volbou místa, kde by se mohl konat summit i za účasti Trumpa, napsal server Politico s odkazem na dva zdroje.

Washington ani Budapešť informace Bloombergu nepotvrdily. Orbán ve středu na Facebooku podle této agentury zveřejnil zprávu, která naznačuje, že slyšel žádost ohledně ukrajinského vstupu do EU, ale vyplývá z ní, že se ze své pozice nechystá ustoupit. „Členství Ukrajiny v Evropské unii neposkytuje žádné bezpečnostní záruky. Proto je spojování členství s bezpečnostními zárukami zbytečné a nebezpečné, uvedl.

 X X X

 Trumpova vláda zrušila prověrky 37 činitelům. Viní je z manipulace s informacemi

 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila bezpečnostní prověrky 37 současným i bývalým bezpečnostním činitelům. S odvoláním na šéfku zpravodajských služeb Tulsi Gabbardovou o tom v noci na středu informovaly agentury Reuters, AP nebo list The New York Times. Gabbardová obvinila čtyři desítky úředníků z politizace tajných služeb, důkazy pro své tvrzení neposkytla.

 „Zneužili veřejnou důvěru politizací a manipulací se zpravodajskými informacemi, neoprávněným únikem utajovaných informací a/nebo úmyslným závažným porušením standardů metod práce,“ uvedla na síti X šéfka zpravodajských služeb. V příspěvku zveřejnila dokument, ve kterém jsou uvedena jména lidí, kterých se zrušení bezpečnostní prověrky týká.

Řada z nich opustila administrativu před lety, podotkla agentura AP. Někteří podle ní pracovali na záležitostech, které Trumpovi dlouhodobě vadí, jako například na zprávách, že do prezidentských voleb v roce 2016 zasáhlo Rusko v jeho prospěch. Opatření rušící bezpečnostní prověrky je součástí širší kampaně administrativy v její snaze zasáhnout proti údajným protivníkům, napsala agentura. Někteří, i když ne všichni, kritizovali Trumpovu administrativu, podotkl New York Times (NYT).

Online reportáž

21:22

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes uvalila sankce na dva soudce a dva prokurátory Mezinárodního trestního soudu. Podle agentury Reuters jde o odvetu za to, že tento tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také, že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.

 Dolar mírně oslabuje po Trumpově výzvě k rezignaci členky vedení Fedu. Euro si vůči dolaru připisuje zhruba 0,1 procenta na 1,1660 USD.

Americký prezident Donald Trump vyzval k rezignaci členku Rady guvernérů centrální banky (Fed) Lisu Cookovou. Podle zdroje z Bílého domu citovaného serverem listu The Wall Street Journal Trump navíc sdělil svým poradcům, že zvažuje její odvolání odvolání.

Právník věnující se národní bezpečnosti Mark Zaid, jemuž Trumpova administrativa odebrala bezpečnostní prověrku už dříve, podle agentury AP označil rozhodnutí úřadů v této věci za nezákonná a protiústavní. Obvinění zmíněných lidí ze zpolitizovaní nebo zneužití zpravodajských informací pak nazval pokrytectvím vlády.

Gabbardová konkrétní příčiny nesdělila. Média její krok dávají do souvislosti s obviněními Trumpovy administrativy, že členové vlády bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamy údajně zfalšovali zpravodajské informace o ruském vměšování do voleb v roce 2016, což Obamova kancelář odmítla. V hlasování tehdy zvítězil republikán Trump, který porazil demokratku Hillary Clintonovou.

Trumpem dosazená šéfka zpravodajských služeb Gabbardová nedávno obvinila Obamu a jeho tým z puče proti Trumpovi. Zveřejnila dokument, který podle ní dokazuje, že představitelé zpravodajských služeb v Obamově administrativě lhali o snahách Ruska ovlivnit volby v roce 2016, aby podkopali vítězství Trumpa. Podle Gabbardové zpravodajci za Obamy nezjistili, že by Rusko v roce 2016 pozměnilo výsledky prezidentského hlasování skrz hackerské útoky na volební infrastrukturu. Jak ale poznamenal například server Axios, žádné vyšetřování nikdy netvrdilo, že se něco takového stalo.

Vyšetřování se tehdy soustředilo na to, jestli se Rusko pokusilo volby ovlivnit nepřímo. Speciální vyšetřovatel Robert Mueller i republikány vedený senátní výbor pro zpravodajské služby, v němž měl významnou pozici nynější ministr zahraničí Marco Rubio, došli k tomu, že Rusko do voleb v roce 2016 zasáhlo, aby pomohlo k Trumpově vítězství.

Trump v červenci nařkl Obamu z vlastizrady a tvrdil, že se jeho předchůdce snažil zmanipulovat prezidentské volby. Obamova kancelář v reakci uvedla, že nic v dokumentu od Gabbardové „nepodkopává široce přijímaný závěr, že Rusko se snažilo ovlivnit prezidentské volby v roce 2016, ale nepodařilo se mu manipulovat s hlasy“. Trumpova obvinění označila za bizarní, směšná a slabý pokus odvést pozornost v době, kdy se Trump dostal pod tlak kvůli kauze Jeffreyho Epsteina.

zavřít ×

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová mezitím nařídila federálním prokurátorům, aby se obrátili na takzvanou velkou porotu ohledně obvinění členů Obamovy administrativy z údajného falšování zpravodajských informací o ruském vměšování do voleb v roce 2016.

X X X

Vrchní soud dopsal rozhodnutí o Čapím hnízdě: Babiš spáchal dva trestné činy

 Vrchní soud v Praze dopsal rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, v němž uvádí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš a Jana Nagyová spáchali dva trestné činy – dotační podvod a poškození finančních zájmů EU. Spis se vrací k soudci Janu Šottovi, který oba politiky již dvakrát osvobodil. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Pražský vrchní soud dokončil písemné odůvodnění svého rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, v níž čelí obžalobě expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a europoslankyně Jana Nagyová. Spis byl v úterý vrácen Městskému soudu v Praze, píšou Seznam Zprávy.

„Můžeme potvrdit, že senát Vrchního soudu v Praze již rozhodnutí v této věci dokončil a spis byl odeslán soudu prvního stupně,“ uvedla mluvčí soudu Eliška Duchková. Senát stihl vypracovat rozhodnutí ještě před koncem srpna, kdy mu vypršela lhůta.

Soudce Jan Šott, který Babiše a Nagyovou už dvakrát osvobodil, se tak bude případem zabývat znovu. Tentokrát se však musí řídit závaznými pokyny odvolacího senátu vedeného soudkyní Evou Brázdilovou. Ten v odůvodnění uvedl, že považuje oba politiky za vinné a že důkazy tvoří ucelený řetězec. Podle Brázdilové došlo ke spáchání dvou trestných činů: dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Rozhodnutí vrchního soudu kritizoval Andrej Babiš, který na síti X napsal, že verdikt je „naprosto absurdní, scestný a účelový“. Babiš zároveň vede hnutí ANO do říjnových voleb, v nichž má reálnou šanci opět usilovat o premiérský post.

 Podle odborníků však není pravděpodobné, že by soudce Šott stihl případ znovu projednat před volbami. „Je velmi málo pravděpodobné, že by se hlavní líčení konalo během tří, čtyř týdnů,“ řekl Seznam Zprávám prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Podobně hovoří i prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna, podle něhož se Šott v září zřejmě pouze seznámí s rozhodnutím, případně obešle účastníky řízení.

Pokud Babiš ve volbách uspěje a zasedne znovu ve Sněmovně, bude muset soud požádat nově zvolené poslance o jeho vydání k trestnímu stíhání. Už počtvrté.

 X X X

VELVYSLANCI  ČR  NA  VEČÍRKU  ZMIZELA  I  POKLADNA  A  PŮL  MILIONU

 Pokladna s půl milionem zmizela při večírku. Velvyslanec se stížností neuspěl

Bývalý velvyslanec ČR v Paraguayi se sídlem v Buenos Aires Štěpán Zajac na snímku.

Bývalý český velvyslanec v Argentině Štěpán Zajac neuspěl u Ústavního soudu se stížností proti výpovědi z pracovního poměru. Ministerstvo zahraničních věcí ho odvolalo a propustilo v roce 2012 poté, co se při večírku na ambasádě v Buenos Aires ztratil příruční trezor s hotovostí převyšující půl milionu korun. Ústavní soud potvrdil závěry obecných soudů, podle nichž Zajac závažně porušil pracovní povinnosti.

Událost se stala v srpnu 2012 při rozlučce s jedním z pracovníků ambasády. Podle ministerstva velvyslanec nezajistil dodržování bezpečnostních opatření a toleroval konzumaci alkoholu, což podle soudů snížilo ostražitost zaměstnanců. V příručním trezoru bylo v přepočtu 551 tisíc korun.

Soudy konstatovaly, že Zajac jako vedoucí zastupitelského úřadu porušil interní pravidla pro manipulaci s klíči, pohyb osob po objektu i zamykání kanceláří. Zároveň informoval o krádeži s velkým časovým odstupem, což ztížilo objasnění události.

Opakované spory o platnost výpovědi

Zajac se bránil žalobou na neplatnost výpovědi. Obvodní soud pro Prahu 1 jeho žalobu opakovaně zamítl, ale rozhodnutí byla několikrát zrušena Městským soudem v Praze i Nejvyšším soudem. Až rozsudek z února 2023 žalobu definitivně zamítl. Soud dospěl k závěru, že velvyslanec porušil pracovní povinnosti zvlášť závažným způsobem.

Městský soud i Nejvyšší soud následně verdikt potvrdily. Nejvyšší soud zdůraznil, že výpověď byla přiměřená závažnosti pochybení a respektuje zákoník práce.

 Ústavní soud: Důkazy byly vyhodnoceny správně

Ve své stížnosti Zajac namítal, že soudy ignorovaly důkazy v jeho prospěch a vycházely pouze z tvrzení ministerstva. Tvrdil také, že pokladnu odcizil jeden z místních zaměstnanců.

Ústavní soud jeho námitky odmítl. „Obecné soudy náležitě vysvětlily, proč dospěly k závěru o platnosti výpovědi. Důkazy řádně provedly a hodnotily je ve svém souhrnu. Ústavní soud neshledal žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatele,“ stojí v usnesení.

Senát vedený soudcem Milanem Hulmákem rozhodl neveřejně. Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Proti rozhodnutí není možné podat odvolání. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 Exšéf ŘSD Hala dostal tříletou podmínku. Podle soudu vznikla škoda jen 1,9 milionu

Vrchní soud v Praze dnes potvrdil podmíněné tresty pro bývalého výkonného ředitele ŘSD Michala Halu a další dva obžalované v kauze pronájmu odpočívadla Jamenský potok na D1. Zároveň výrazně snížil částku, kterou mají uhradit státu: místo původních 4,6 milionu korun mají podle pravomocného rozsudku zaplatit zhruba 1,9 milionu korun. Hala obžalobu dlouhodobě odmítá.

Soud potvrdil Halovi tříletou podmínku se zkušební dobou pět let a peněžitý trest 500 tisíc korun. Tomáš Moc dostal dvouletou podmínku s odkladem na tři roky. U Radomíra Vybírala soudy od potrestání upustily s ohledem na jeho předchozí odsouzení. Odvolací senát zároveň upravil část popisu skutku.

Snížená náhrada škody

Odvolací senát přehodnotil výši škody a snížil ji z 4,6 milionu na přibližně 1,9 milionu korun. Tuto částku mají obžalovaní státu uhradit.

Státní zástupce tvrdil, že Radomír Vybíral a Tomáš Moc v roce 2009 připravili nevýhodné dokumenty, které umožnily Vybíralově společnosti podnikat na odpočívadle. Cílem mělo být prosadit před ŘSD utajovaný plán výstavby nové čerpací stanice. Hala dokumenty podle Minxe podepsal v únoru 2010, kdy už nebyl výkonným ředitelem ŘSD.

Hala: obžaloba stojí na nesrovnalostech

Hala u Městského soudu v Praze vinu popřel. Uvedl, že si podpis smluv nevybavuje a odmítl, že by věděl o plánu vybudovat čerpací stanici či o nevýhodnosti smluv. V závěrečné řeči u odvolacího soudu označil obžalobu za vystavěnou na nesrovnalostech: „Udělat z této odpočívky nejlukrativnější odpočívku mezi Prahou a Brnem je podle mě v rozporu s realitou.“ Trvá na tom, že České republice nevznikla škoda a že závěry soudu prvního stupně jsou „přinejmenším v pochybnostech“.

Obvodní soud pro Prahu 4 původně všechny obžalované nepravomocně osvobodil. Městský soud v Praze však věc vrátil státnímu zástupci k došetření a v červnu 2024 vynesl odsuzující rozsudek, který dnes odvolací senát z větší části potvrdil. Obžalobě dál čelí Michal Souček; jeho část byla vyloučena k samostatnému projednání a dosud o ní soud nerozhodl.

Ceskajustice.cz

X X X

 Kdo byl v Itálii, nesmí darovat krev. Úřady se obávají zavlečení tropické nemoci

 Lidé budou po návratu z Itálie na 28 dní vyřazení z darování krve. Důvodem je vyšší výskyt západonilské horečky v regionu. Aktualizované doporučení platí do konce října. Vyplývá to z informací publikovaných na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), doporučení platí od středy. Dosud se omezení týkalo jen vnitrozemských provincií Itálie severně od Toskánska a San Marina, ale také Maďarska, Srbska, většiny Rumunska a pevninského Řecka.

 „S ohledem na aktuální informaci o výskytu případů infekce virem západonilské horečky v Itálii doporučuje předsednictvo Národní transfuzní komise Ministerstva zdravotnictví a Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP rozšíření seznamu evropských zemí nebo oblastí (…) o všechny regiony Itálie včetně ostrovů,“ uvedl SÚKL.

Loni v dubnu odborná společnost doporučila odmítat dárce jen z vybraných italských regionů, Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto, Friuli-Venezia Giulia. Podobně nemocnice odmítaly dárce po návratu z Itálie v únoru 2020. Tehdy byla země po Číně a Jižní Koreji třetí s nejvyšším počtem nakažených novým typem koronaviru SARS-CoV-2.

V Itálii zemřelo pět lidí na západonilskou horečku, kvůli klimatu tam zdomácněla

Podle týdenní zprávy italského nejvyššího zdravotního úřadu ISS ze čtvrtka 14. srpna se v Itálii potvrdilo 275 případů nákazy západonilskou horečkou. Přes 200 případů nákazy připadá na oblast regionu Lazio na jih od Tibery a na region Kampánie na sever od Vesuvu.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že v celé Evropě bylo zaznamenáno 335 případů západonilské horečky. Po Itálii je nejvíce případů v Řecku a Srbsku. Podle zprávy ISS v Itálii na nemoc zemřelo 19 lidí, o nejméně dalších čtyřech úmrtích média informovala po zveřejnění zprávy.

Kolem 80 procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, kolem 20 procent má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy, méně než jedno procento nakažených se však potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem.

Transfuzní stanice dárce vyřazují dočasně či trvale z různých důvodů, kromě cestování do rizikových zemí je to například užívání některých léků nebo prodělání nemocí. Krev nesmí darovat uživatelé drog, lidé s cukrovkou, rakovinou, nemocemi srdce či cév nebo ti, kteří pobývali v letech 1980 až 1996 ve Velké Británii nebo Francii kvůli riziku nákazou nemocí šílených krav.

 V létě mají nemocnice dárců nedostatek, kromě cestování je častější také přisátí klíštěte. Například pražský ústav hematologie a krevní transfuze dočasně vyřazuje z darování lidi týden po zhojení oparu, dva týdny po užívání antibiotik, měsíc po průjmovitém onemocnění nebo čtyři měsíce po piercingu či tetování.

Dárce krve před odběrem vyplňuje dotazník, uvádí v něm mimo jiné, zda v poslední době někde cestoval. Běžně jsou na měsíc vyloučeni z darování lidé, kteří cestovali mimo Evropu. Šestiměsíční omezení nemocnice zavádějí po návratu z oblastí, kde je výskyt malárie. Po užívání léků antimalarik trvá vyřazení až jeden rok. Žádnou možnost, jak ověřit, jestli dárce v dotazníku uvádí pravdivé informace, transfuzní stanice nemají.

 X X X

 Satanova bouře zasáhla španělskou pláž. Vzduchem létaly palmy, lehátka i mračna písku

 Nečekaná písečná bouře se strhla na jižním pobřeží Španělska. Turisté nestačili prchat z pláže u města Motril, kde se náhle zvedl prudký vítr, který lámal palmy a odnášel lehátka vzduchem jako pírka. Místní tomuto jevu říkají Satanova bouře.

K tomuto jevu, oficiálně nazývanému tepelný výbuch, dochází, když se blížící bouřka vyšle k zemi náhlý proud horkého a suchého vzduchu, který rychle zvyšuje teploty a vyvolává silné poryvy větru.

Před možností výskytu těchto „Satanových bouří“ varovala i starostka Motrilu Luisa Garcia Chamorrová na sociálních sítích: „Pozor. Zažíváme to, co známe jako tepelný výbuch s velmi silným, téměř hurikánovým větrem. Doporučujeme neopouštět domovy a nezůstávat na ulici,“ napsala.

Bouře zastihla v neděli večer několik desítek turistů na pláži Playa Granada u Motrilu. Lidé se skrývali za betonovými zídkami před obrovskými poryvy větru. Vzduchem poletovaly matrace, lehátka a mračna písku. Ze střechy jednoho z domů odletěl velký plastový bazén. Podle úřadů bylo z moře zachráněno nejméně pět osob a po jednom člověku pobřežní stráž urgentně pátrá.

Španělská meteorologická služba potvrdila, že oblastí u Motrilu a Almuñécaru jižně od Granady prošly dvě smršti. „Teplota prudce stoupla na 40 °C v 19:50. Vyskytly se velmi silné poryvy větru o rychlosti 85 km/h,“ uvedli meteorologové.

Hasiči ve Španělsku bojují s rozsáhlými požáry, které se v horku a suchu rychle šíří. Zničeno bylo už přes 1500 kilometrů čtverečních.

 X X X

  MILIONY  ZEMĚDĚLCŮM  ZA  ŠKODY

 Mimořádná pomoc zemědělcům, které zasáhla povodeň:

185 milionů korun za škody na úrodě

Celkem 185 milionů korun získají zemědělci jako částečnou náhradu škody, kterou jim na úrodě způsobila povodeň loni v září. Peníze poskytne evropská zemědělská rezerva, jak to letos v květnu u Evropské komise vyjednali čeští zástupci. Materiál, na jehož základě dostanou zemědělci kompenzace, dnes projednali členové vlády.

„Odškodné v celkové výši 185 milionů korun mohou dostat pěstitelé brambor, cukrové řepy, kukuřice na zrno, slunečnice, sóji, řepky, zeleniny a jednoletých a víceletých pícnin na orné půdě, jako je například jetel, či vojtěška. Jsou to ti, kterým spláchla loni v září úrodu povodeň. Snažili jsme se u Evropské komise vyjednat maximální možnou částku, jako náhradu za škody na úrodě. Příspěvek pomůže nejvíce zasaženým zemědělcům překonat důsledky loňského extrémního počasí,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Česká republika obdrží z evropské zemědělské rezervy podporu, která umožňuje reagovat na výjimečné situace ohrožující ekonomickou stabilitu zemědělských podniků. Žádosti o kompenzace bude podle předpokladů možné podávat od 8. do 22. září. Peníze vyplatí zemědělcům platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) do konce letošního roku.

V září 2024 zasáhly Českou republiku přívalové srážky, které vyvolaly v některých oblastech ničivé povodně. Silné přívalové deště a následné záplavy způsobily značné škody zejména na produkci některých polních plodin a zeleniny.

Další odškodné dostanou zemědělci, kterým povodeň splavila ornici z polí, případně jejich pozemky zanesla sedimenty, kamením nebo popadanými stromy. Takto zasažená pole je pak značně nákladné uvést do původního stavu.  Kompenzace se rovněž vztahuje na utonulá hospodářská zvířata. Celkové náhrady za pole a zvířata dosáhnou výše 40 milionů korun, peníze poskytne ministerstvo zemědělství (MZe) z vlastního rozpočtu. Žádosti o podporu bude možné podávat od 1. do 15. září 2025. Peníze chce MZe vyplatit během letošního podzimu. Vojtěch Bílý

X X X

 Schválením nového školského zákona přijde Karlovarský kraj až o 60 milionů korun

 Parlament přijal nový školský zákon, obsahem jehož novely je také převod financování nepedagogických pracovníků na kraje a města. Karlovarský kraj tak bude financovat mzdové náklady nepedagogů. Zároveň bude hradit i náklady na ostatní neinvestiční výdaje, kam patří například pomůcky, vzdělávání pedagogů a další. Celkem přijde kraj zhruba o 60 milionů korun.

„Ministerstvo svým návrhem o převedení nepedagogických pracovníků na zřizovatele a jeho následným schválením připravilo Karlovarský kraj o desítky milionů korun, které v minulosti hradil stát. Všechny kraje byly podvedeny, nedostanou všechny prostředky a přijdou celkem o 1,5 miliardy, kdy budou muset tyto peníze vzít z jiných oblastí. A to nemluvím o dalších změnách a nové vyhlášce v rámci stravování. Tato vláda na samosprávy kašle, včetně kuchařek, školníků a účetních, prakticky ji to nezajímá,“ vysvětlila hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Jedná se o převedení financování nepedagogických pracovníků z centrální úrovně na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Kraj tak bude plně zodpovědný za zajištění finančních prostředků na mzdy nepedagogických zaměstnanců, mezi něž patří například školníci, účetní, uklízečky, kuchařky a další.

Bc. Jitka Čmoková