Ruské ministerstvo zahraničí osočilo Izrael z podpory ukrajinského „neonacistického režimu“. Reagovalo tak na pobouření, které vyvolal výrok šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, že „největší antisemité“ jsou sami Židé.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrzením, že nacistický vůdce Adolf Hitler byl židovského původu a „někteří nejhorší antisemité byli Židé“, vyvolal diplomatickou roztržku se svým izraelským protějškem Jairen Lapidem .

„Věnovali jsme pozornost antihistorickým poznámkám ministra zahraničí Yaira Lapida, které z velké části vysvětlují rozhodnutí současné vlády podpořit neonacistický režim v Kyjevě,“ uvedlo podle listu The Times of Israel ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo se odkazuje na údajné případy „kooperace mezi Židy a nacisty“ jako například takzvané židovské rady (Judenrate), které z příkazů Němců dohlížely na pořádek v židovských ghettech.

Moskva dále obvinila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se „skrývá“ za svým židovským původem, zatímco se stýká s „duchovními a pokrevními dědici katů svého lidu“. Zatímco během holokaustu byli mnozí Židé nedobrovolně přinuceni „podílet se na zločinech“, Zelenskyj tak činí „docela vědomě a docela dobrovolně“, vysvětluje ruské ministerstvo zahraničí.

Podle historiků byly židovské rady sice pověřeny kontrolou obětí masového pronásledování, samy však neměly skutečnou zodpovědnost. Ta zůstávala v rukou nacistů. Příslušníci židovské rady s nacisty spolupracovali někdy v naivní víře, že tím ochrání své soukmenovce od nejhoršího. Nacisté na ně vyvíjeli nátlak, že tak ochrání své nejbližší, avšak většinou šlo o falešné sliby.

V ruském osočení Ukrajiny jako státu „s nejvíce extrémním rasismem“ zaznívají dřívější výroky šéfa ruské diplomacie. V rozhovoru s italskou televizí Lavrov prohlásil, že nacistický vůdce Adolf Hitler „měl také židovskou krev“ a „někteří nejhorší antisemité jsou Židé“. Lavrov se tímto způsobem pravděpodobně snažil čelit námitkám, že Rusové se pokouší o „denacifikaci“ země, která si ve svobodných volbách zvolila prezidenta židovského původu.

Lavrov svými tvrzeními vzbudil pobouření na Ukrajině i v samotném Izraeli. Lapid označil Lavrovovy výroky za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž, jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ řekl s tím, že si předvolává ruského velvyslance a bude požadovat omluvu.

Šéf izraelské diplomacie později svému ruskému protějšku doporučil, aby četl „historické knihy“ namísto šíření falešných „antisemitských fám“. Nevyloučil, že Lavrov reagoval na Lapidova osočení Ruska z válečných zločinů v ukrajinském městě Buča.

Změna kurzu

Podle listu The Times of Israel vyjádření ruského ministerstva zahraničí naznačuje, že Moskva namísto omluvy hodlá ještě eskalovat rétoriku mezi oběma národy a dále prohloubit propast v stále napjatějších vztazích.

Izrael se po začátku invaze snažil vystupovat diplomaticky. Znepřáteleným stranám nabízel pomoc při mírových jednáních. V poslední době se však začíná k hněvu Moskvy více přiklánět na stranu Ukrajiny. Rusko například rozčílilo přidání izraelského podpisu k rezoluci OSN odsuzující ruský vpád na Ukrajinu.

Izrael se přes prvotní váhání rozhodl na Ukrajinu poslat polní nemocnici a 100 tun humanitárního materiálu včetně systému na čištění vody, zdravotnického vybavení, přikrývek a plášťů. Ministr obrany Benny Ganc schválil dodávku ochranných vest a helem.

Podle izraelského tisku je stále více izraelských politiků a vojenských představitelů nakloněno myšlence zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Debata o způsobu a množství podpory Ruskem napadeného státu se očekává v nejbližších dnech. List Haarec podotýká, že ve světle ruských ukrutností na Ukrajině je trvání Jeruzaléma na neutralitě stále méně udržitelné.

Podle listu je mnoho představitelů toho názoru, že mezi helmami a protiraketovým systémem Iron Dome je velké množství materiálu, který lze Ukrajině poskytnout. Zatím panuje postoj, že Izrael nebude ukrajinské armádě poskytovat systémy protivzdušné obrany, moderní zbraně a útočné systémy. Možné je ovšem zaslat materiál poskytující ochranu vojáků, bojové vybavení a systémy varování.

List The Washington Post podotýká, že změnu izraelského kurzu už naznačila návštěva izraelského zástupce na letecké základně Rammstein v Německu, kde se probírala vojenská pomoc Ukrajině. Předseda konference, americký ministr obrany Lloyd Austin, těsně před setkáním prohlásil, že cílem USA je oslabit Rusko, aby už nemohlo útočit jinde. Účelem summitu nepochybně bylo k této iniciativě přizvat vícero aktérů.

Izrael ovšem otevřeným přidáním se na stranu „nepřátelských států“, kam Rusko řadí kromě Ukrajiny a USA i například i celou EU či Jižní Koreu, hodně riskuje. Ruští vojáci jsou v blízkosti izraelských hranic v Sýrii. Jeruzalém hraje s Moskvou velmi opatrnou hru, aby zabránil Íránu a libanonskému Hizballáhu, svým úhlavním nepřátelům na Blízkém východě, využívat Sýrii k útokům na Izrael.

Jak Izrael, ale zároveň tlačí USA a EU, aby se rozhodl, na jaké straně konfliktu opravdu stojí. Podle Haarecu se izraelský vojenský průmysl obává, že země používající jeho bezpečnostní systémy, což jsou právě většinou evropské země, by se mohly začít znepokojovat, že Izrael začne od zbrojních dodávek odstupovat z politických důvodů.

Izraelské vojenské systémy prostřednictvím evropských kupců mohou skončit na Ukrajině. Estonsko už uvedlo, že Jeruzalém námitku proti dodání zakoupených izraelských zbraní válčící zemi nevznesl.

X X X

Slovensko a Maďarsko nepodpoří energetické sankce proti Rusku, jsou na plynu a ropě závislé.

Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru uvedl, že komise chce zasáhnout více bank, zaměřit se na osoby obviněné z šíření dezinformací o válce a „zabývat se dovozem ropy“. Není jasné, zda Slovensko a Maďarsko získají výjimky.

  Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík podle AP uvedl, že jediná rafinerie v zemi, Slovnaft, nemůže okamžitě přejít z ruské na jiný druh ropy. Změna technologie by trvala několik let, dodal. „Na výjimce určitě budeme trvat,“ řekl novinářům.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že jeho země nebude hlasovat pro žádné sankce, „které by znemožnily přepravu zemního plynu nebo ropy z Ruska do Maďarska“. „Je to jednoduché: dodávky energie do Maďarska nemohou být ohroženy. Nikdo nemůže očekávat, že dopustíme, aby cenu války (na Ukrajině) platili Maďaři,“ řekl maďarský ministr zahraničí. „V současné době je pro Maďarsko a jeho ekonomiku fyzicky nemožné fungovat bez ruské ropy,“ uzavřel.

V případě úplného unijního embarga by maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL trvalo až čtyři roky a stálo až 700 milionů dolarů (16,4 miliardy Kč), kdyby měla plně nahradit dovoz ropy z Ruska. Na výroční valné hromadě to minulý týden řekl šéf podniku Zsolt Hernádi.

„Střední Evropa a Maďarsko nejsou v situaci, kdy by mohly nahradit ruskou ropu a ropné produkty ze dne na den. (Embargo) by způsobilo velmi vážné problémy celému regionu,“ řekl. Není to podle něj otázka ideologie, ale technologie a chemie, protože rafinerie společnosti MOL v Maďarsku a na Slovensku jsou uzpůsobeny práci s ruskou ropou.

Maďarský premiér Viktor Orbán si vybudoval pověst nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina v EU. Usiloval o hluboké diplomatické a hospodářské vztahy s Moskvou a prohloubil závislost své země na ruských fosilních palivech. Z Ruska pochází 85 procent maďarského plynu a více než 60 procent ropy.

Předseda Evropské rady Charles Michel navzdory neshodám mezi jednotlivými členy sedmadvacítky ohledně nových energetických sankcí slíbil, že „rozbije ruskou válečnou mašinérii“ tím, že unijní země odkloní od ruských dodávek zemního plynu. Blok se snaží zajistit alternativní dodávky a upřednostňuje dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí, mezi něž patří velcí producenti, jako je Alžírsko, Katar a Spojené státy.

X X X

Krizi způsobil Západ a sám může zvěrstva ukončit, řekl Putin Macronovi

Za současnou krizi může Západ, dalo by se shrnout poselství, které v úterý tlumočil ruský prezident Vladimir Putin svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Ten s ním opět telefonoval. Putin podle Kremlu uvedl, že Moskva je otevřena dialogu, přestože Ukrajina „není připravena k vážnému jednání“.

„Západ by mohl pomoci ukončit tato zvěrstva tím, že uplatní vliv na kyjevský režim a také zastaví dodávky zbraní Ukrajině,“ uvedl v úterý Kreml. Putin za zvěrstva označil ukrajinské ostřelování měst a obcí v Donbasu, tedy části ukrajinského území, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté.

Podle Putina může také Západ za vznikající globální potravinovou krizi. A to i kvůli sankcím, které v reakci na útok proti Ukrajině ma Rusko uvalil.

Boje si podle odhadů vyžádaly již desítky tisíc mrtvých, včetně civilistů. Kyjev a Západ na základě množících se důkazů obviňují ruské vojáky z páchání válečných zločinů.

Rusko zvěrstva popírá a naopak viní Kyjev, kde podle Putina vládnou „nacionalisté“ a „neonacisté“, z údajné „genocidy“ ruskojazyčného obyvatelstva.

Macron hovořil s Putinem telefonicky po více než měsíci. V médiích se ale zprvu objevila jen strohá informace, že hovor, který začal po poledni, trval dvě hodiny a deset minut.

Státníci spolu naposledy mluvili před více než měsícem, 29. března. Osobně se Macron s Putinem setkali 7. února a ještě na začátku války se francouzský prezident velmi intenzivně angažoval v diplomatických snahách o urovnání konfliktu.

Linka mezi Elysejským palácem a Kremlem byla od začátku války využita téměř dvacetkrát. Po nálezu hromadných hrobů v ukrajinské Buči po odchodu ruských vojsk z okolí Kyjeva ale telefonáty ustaly, píše AFP.

Úterní telefonát navazuje na Macronův sobotní hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron v něm slíbil další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině.

X X X

 Náklady na uprchlíky v ČR obrovské. Vláda pomoc rodinám nepromyslela, říká Švihlíková

Finanční pomoc pro rodiny s dětmi nemá vláda promyšlenou. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Ilona Švihlíková. Připomněla, že Česku letos inflačně přibude hodně peněz.

„Plošné opatření je rychlejší – takovou cestou šlo například Německo. Je jasné, že se objeví kritika, proč někdo dostává dávky, když má příjmy pět milionů,“ uvedla v pořadu K věci ekonomka Švihlíková.

Fialův kabinet plánuje příspěvek pět tisíc korun na dítě domácnostem s příjmem do jednoho milionu korun. „Pokud mi jde o rychlost, udělám to plošně,“ doplnila s tím, že zpracování cílené pomoci může být nákladnější. Než se uvede finanční pomoc v platnost, bude Česká republika podle ní jinde. Pro plošnou pomoc by byl i předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Koalice má v systému chaos

Vláda chce ale peníze rozdělit pouze mezi ty, kteří to potřebují. „Parametricky jsme hledali správné zacílení. Připravíme jednoduchý speciální zákon. Počítáme s tím, že bychom výplatu mohli zvládnout nejpozději do konce srpna, aby výdaje s nástupem do školy bylo možné pokrýt z těchto finančních zdrojů,“ řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výdaje na jednorázový příspěvek pro domácnosti by podle vlády činily asi 10,5 miliardy korun. „Panu ministrovi financí Zbyňkovi Stanjurovi (ODS) inflačně přibude hodně peněz, i když tu jsou obrovské náklady na uprchlíky, které ještě nejsou vyčíslené,“ pokračovala Švihlíková. Kritérium vlády, tedy příjmem do jednoho milionu korun, nechce hodnotit, protože vláda má sama v metodice chaos.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333 tisíc speciálních víz. Většinu běženců tvoří ženy a děti. Vedle železnice cestují do země autobusy nebo auty. I když pomoc lidem z Ukrajiny bude vládu něco stát, česká společnost chce většinově pomáhat.

Více než polovina (57 %) populace je totiž prozápadní a jednoznačně považuje za agresora Rusko. Podle STEM lze říci, že zhruba polovina společnosti je jasně přesvědčena, že Rusko je viníkem války. „Obrat se stal zhruba před rokem díky vrbětické kauze. Česko si uvědomilo, že Rusko může podnikat nepřátelské kroky v republice a atmosféra se posunula. Ruská agrese na Ukrajině českou společnost zastihla už zformovanou, a to nahrává jednoznačné interpretaci,“ sdělil sociolog a ředitel společnosti STEM Martin Buchtík ve vysílání CNN Prima NEWS. Dodal, že důkazem je i jednomyslný názor poslanců, kteří ve Sněmovně válku odsoudili.

X X X

Slovanský dům v Praze financoval ruský oligarcha?

  Jak totiž nedávno upozornil Radiožurnál, lukrativní městskou budovu má v pronájmu i ruský oligarcha Michail Arustamov, který je spojený s okolím prezidenta Vladimira Putina.

Město Slovanský dům pronajalo v roce 1997 na 77 let. Předběžné stanovisko legislativního odboru by podle radní Hany Kordové Marvanové za hnutí STAN mělo být hotové během týdne.

V minulosti se smlouva, kterou Praha uzavřela na pronájem Slovanského domu, stala terčem kritiky. V roce 1997 totiž hlavní město svěřilo dům na lukrativní adrese Na Příkopě do pronájmu firmě Pražské komunikační a společenské centrum na 77 let. Nyní by ale délka kontraktu paradoxně mohla magistrátu pomoci smlouvu vypovědět.

„Existují nálezy soudů, podle nichž lze na smlouvy uzavřené na takto dlouhou dobu pohlížet jako na smlouvy na dobu neurčitou,“ popsala radní Hana Kordová Marvanová (za STAN). Jako první na to upozornila Česká televize.

Marvanové vadí, že v Pražském komunikačním a společenském centru má od roku 2020 skrz kyperskou firmu podíl i ruský oligarcha Michail Arustamov napojený na nejbližší okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, jak minulý týden upozornil Radiožurnál.

Předběžné stanovisko legislativního odboru by mělo být hotové během týdne. „Měli bychom se ekonomicky jako Česká republika i jednotlivá města oddělit od ruského režimu a jeho podporovatelů,“ vysvětluje svou motivaci politička.

Radiožurnál se pokoušel získat vyjádření Arustamova, nebo českých zástupců Pražského komunikačního a společenského centra, ti ale na aktuální postoj magistrátu dosud neodpověděli.

Muž od ruského potrubí 

Experti, které již dříve Radiožurnál oslovil, se shodují, že Arustamov, dlouhodobě udržuje dobré vztahy s ruskou elitou. Ředitel tamní pobočky protikorupční organizace Transparency International Ilja Šumanov pro Radiožurnál popsal, že je Arustamov v Rusku dobře známý. „Je velmi bohatý, můžeme o něm hovořit jako o oligarchovi,“ zmínil Šumanov.

A pokračoval: „Je jeden top-manažerů s kontakty na ruskou vládu, který vydělal své bohatství v době, kdy zastával zásadní posty ve státem vlastněných společnostech.”

Šumanov upozorňuje, že Arustamov má vazby na vlivné osobnosti z Putinova nejužšího kruhu. Udržuje i kontakty na velké hráče z ropného a „potrubního“ byznysu. Ty získal v době, kdy působil jako viceprezident ruské státní společnosti Transněft, která provozuje v Rusku ropovody.

Právě dlouholetý šéf Transněftu Nikolaj Tokarev patří mezi Arustamovovi blízké spojence. Tokarev sedí v čele státního podniku už patnáct let a zároveň patří k blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta Putina. V minulosti byl – stejně jako Putin – členem KGB. Potkali se dokonce při plnění úkolů v Drážďanech. I s ohledem na blízkost Kremlu se Tokarev dostal na sankční seznamy EU.

„Arustamov je určitě mezi lidmi, kteří jsou na něj napojeni,“ ​​popisuje jejich vztah Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy.

Tokarev zároveň sehrál v Arustamově kariéře zásadní roli. Na začátku milénia spolu působili ve státní ropné společnosti Zarubežněft. V roce 2007 se ovšem Tokarev posunul ještě o úroveň výš, když byl jmenován šéfem Transněftu. A přivedl si s sebou právě Arustamova, který posléze působil dokonce jako první viceprezident státního podniku a ruská média o něm psala jako o důležitém Tokarevově poradci. Arustamov opustil Transněft v roce 2012.

Jejích blízký vztah a zároveň historickou vazbu na Česko dobře ilustruje i fakt, že mezi lety 2005 a 2012 měl Arustamov podíl v české firmě spolu s Tokarevovou manželkou Galinou. Arustamov v Česku podniká i nadále. Vlastní podíl ve společnosti 3ton, která provozuje stejnojmenného virtuálního mobilního operátora. Právě přes tuto společnost se Radiožurnál pokusil Arustamova zkontaktovat, ale neúspěšně.

Neprůhledná struktura

Arustamovo angažmá ale není jediný moment, který v případě Slovanského domu stojí za pozornost. Kromě toho má v Pražském komunikačním centru podíl i další kyperská společnost. U ní však skutečného majitele nelze dopátrat.

Podle vedoucího analytika české pobočky Transparency International Milana Eibla přitom současná majetková struktura nájemců Slovanského domu může být potenciálně riziková. „Veřejný majetek, který je součástí byznysu neprůhledné skupiny využívající ruský kapitál, představuje nejen v dnešní době zvýšené riziko,“ popsal Eibl pro Radiožurnál.

Současné nastavení vlastnické struktur umožňuje totiž podle analytika skrýt některé skutečné majitele. „Logicky se nabízí otázka, jestli takto skrytá osoba kupříkladu není na sankčním seznamu,” upozorňuje Eibl. A dodává, že by se Praha měla ujistit, kdo v současné době z pronájmu Slovanského domu skutečně profituje.

Zapojení do spletitých struktur je přitom podle Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK mezi ruskou elitou běžné. „Funguje to tak, že pokud chcete být její součástí, musíte být namočen do podivných schémat, abyste byl vydíratelný,“ vysvětluje odborník na Rusko a odkazuje na to, že Arustamov figuroval také v kauze Panama Papers.

 X X X

Sabotáže Ukrajinců v Rusku?

 V Rusku opět hoří. Vzplál sklad kremelské propagandy i policejní autobus

Požáry neznámého původu se v Rusku v posledních dnech rozmnožily nebývalým tempem. Ruská média v úterý informovala o hořícím skladu polyetylenového odpadu, policejním autobusu v Moskvě nebo skladu papíru nedaleko hlavního města. Tam navíc se podle agentury Nexta vznítilo také prokremelské vydavatelství. Ve městě Tver podle tamního portálu shořelo přes noc 38 nákladních automobilů.

 V noci na úterý opět zněly exploze Belgorodem, informovala agentura RIA Novosti. Ruská agentura TASS uvedla, že v Bogorodsku hoří sklad papíru. V plamenech podle ní bylo až 34 tisíc metrů čtverečních.

S odkazem na zdroj z pohotovostní služby TASS doplnila, že část budovy se následkem požáru zřítila. Následně hrozilo také zřícení vedlejší budovy, která stojí jen o několik metrů dál. TASS zmínila, že komplex skladišť má dohromady 520 tisíc metrů čtverečních. Hořet začal sklad, ve kterém se nacházely učebnice a další tištěné materiály, upřesnila.

Agentura Nexta zveřejnila záběry z oblasti a prohlásila, že hoří ruské vydavatelství Prosvěščenie.

V plamenech skončilo i 38 nákladních automobilů ve městě Tver. Portál tamní oblasti Tverigrad uvedl, že se vozidla nacházela na parkovišti. jejich vznícení bylo hlášeno brzy ráno. „Hasiči se s požárem rychle vypořádali. Již v 5:03 byl požár lokalizován a v 5:45 byl prohlášen za uhašený,“ píše Tverigrad s odkazem na tverské hasiče. Příčina zatím není jasná.

Hořel také autobus pořádkové policie OMON v Moskvě. Neznámý muž měl podle Telegramu média Baza zasáhnout vozidlo Molotovovým koktejlem. Událost se podle Bazy stala na Vítězném náměstí nedaleko pomníku Karla Marxe.

Nad ránem hořel také sklad v Krasnojarsku. Regionální ředitelství ruského ministerstva pro mimořádné události uvedlo, že vzplál polyetylenový odpad, který zde byl uskladněný. Podle agentury RIA Novosti nebyl nikdo zraněný, požár se podařilo uhasit kolem půl dvanácté místního času.

Výbuchy se z Belgorodu ozývaly už v noci na pondělí. Na sociálních sítích se objevily záběry a zprávy o ukrajinských dronech nad Belgorodem a o zásahu protivzdušné obrany, jejichž pravost nebylo možné ověřit.

Zprávy o údajných útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku se objevují již několik dní. V neděli v Belgorodské oblasti hořelo ve vojenském areálu. V sousední Kurské oblasti, která rovněž hraničí s Ukrajinou, se v neděli částečně zhroutil železniční most. Podle kurského gubernátora Romana Starovojtova se jednalo o sabotáž.

Na konci dubna vzplál ropný sklad v Brjansku, přičemž byla poničena také železnice i s vlakem, údajně přepravujícím vojenskou techniku a munici ruským vojskům na Ukrajině.

X X X

Rusové v Portugalsku špehují uprchlíky?, varovala média. Tajemnice rezignovala

Ukrajinská velvyslankyně i média dlouhodobě upozorňovala úřady v portugalském Setúbalu, že tamní Rusové zřejmě špehují ukrajinské uprchlíky. Ti, kteří běžencům oficiálně pomáhají, totiž mají silné vazby na ruskou ambasádu. Úřady však nic nepodnikly. Až v pondělí rezignovala portugalská státní tajemnice pro migraci Sara Guerreirová. Mluví však o osobních důvodech.

Portugalský list Expresso minulý týden zveřejnil, že přijímání ukrajinských uprchlíků ve stotisícovém městě Setúbal, které leží 50 kilometrů od Lisabonu, se věnuje dvojice občanů ruského původu.

Jedná se o zaměstnankyni radnice Yulii Khashinovou a jejího manžela Igora, který vede spolek migrantů z východu. Podle portugalských médií má muž vztahy s ruskou ambasádou a vyjadřoval podporu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Podle zjištění deníku měli manželé volný přístup k dokumentům a osobním informacím zhruba 130 uprchlíků z Ukrajiny, kteří se usadili v Setúbalu. Navíc se jich vyptávali na příbuzné, kteří zůstali na Ukrajině a na jejich zapojení do bojů.

Podle stanice CNN ukrajinská velvyslankyně Inna Ohnivecová varovala Guerreirovou, že v Portugalsku působí spolky se silnými vazbami na ruské velvyslanectví, jež se pokouší získat údaje o ukrajinských uprchlících. Stalo se tak na začátku dubna, před zveřejněním poznatků týdeníku Expresso.

Velvyslankyně upozornila, že portugalské úřady evidují tyto spolky jako součást ukrajinské komunity. Podle stanice se od té doby nic nezměnilo, a organizace stále figurují na seznamech migračního úřadu.

Setúbalská radnice vyzvala premiéra Antónia Costu, aby řekl, zda jsou výroky ukrajinské velvyslankyně opodstatněné. Město, které vede koalice komunistů a Zelených, také vyzvalo ministerstvo vnitra, aby informace v tisku prověřilo. Radnice rovněž odvolala Khashinovou z funkce.

Podle agentury Lusa portugalské úřady udělily od začátku války dočasnou ochranu přes 33 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Několik tisíc lidí se však od té doby vrátilo do vlasti. Podle údajů OSN z Ukrajiny odešlo do zahraničí od začátku konfliktu zhruba 5,5 milionu lidí.

X X X

ODEŠEL  OBLÍBENÝ  SPISOVATEL  JAN  KOSTRHUN  Z  PODIVÍNA  NA  BŘECLAVSKU,  NAPSAL  MNOHO  KNIH,  SCÉNÁŘŮ  NA  FILMY

Vystudoval Vysokou zemědělskou školu v Brně a poté pracoval na Státním statku Velké Pavlovice na Břeclavsku a tvořil pro Čs. televizi v Brně.

Jeho otec byl dlouholetým novinářem Zemědělských novin v Brně, která se později přestěhovala do Olomouce. Syna Honzu podporoval ve spisovatelské činnosti a politice, poslance za ČSSD. Spisovatele Kostrhuna získal do politiky dřívější ministr vnitra ČSSD Grulich, protože v Podivíně se především prosazovali lidovci.

Spisovatel Kostrhun se podílel i na prvním plese Špíglu, který se konal v roce 1990. Byl ve všech sálech železničářů v Praze 2 na Vinohradském náměstí, které byly plně obsazeny lidmi z celé ČR i SR, protože Špígl denně vycházel v nákladu více než půl milionu výtisků, a mnoho výtisků se denně letadly dopravovalo i na Slovensko, do Bratislavy a Košic. Slováci požadovali, aby se Špígl tiskl i ve slovenštině.

Na ples Špíglu v Praze spisovatel Kostrhun přivezl i dva sudy vlastního vína z Podivína, protože vedle psaní se věnoval i vinici, kterou měl u domu v Podivíně.

Jeho otec, novinář Zemědělských novin, i matka, která pracovala dlouhá léta v zemědělství, na Státním statku Velké Pavlovice, syna v rozvíjení novinářské, spisovatelské i scénáristické profesi všemožně podporovali.

Když vydavatel Špíglu Ladislav Froněk kandidoval do Federálního shromáždění v Praze za koalici tří stran – Zemědělské strany, Čs. strany socialistické a zelených, často jezdil i na besedy s odborářem Henešem na severní Moravu. Denně měli i dvě besedy v Olomouci i jinde v kraji. Na besedách bylo vždy na tisíc až dva tisíce lidí. Často byl na besedách i otec spisovatele Jana Kostrhuna, protože redakce Zemědělských novin pro Moravu byla v Olomouci, kde se noviny i tiskly. Froněk byl na kandidátce zelených.

Froněk na severní Moravě získal nejvíce hlasů, protože noviny Špígl tam měl i mnoho čtenářů. Předseda zelených Mucha dostal méně hlasů, a tak Froněk mu přenechal první místo, aby se stal poslancem FS.

Vydavatel Špíglu Froněk pravidelně do FS přicházel jako novinář a viděl, jako poslanci SR usilovali o samostatnost, protože jim Slováci v USA slibovali miliony za to, že bude Slovensko samostatné, bude mít vlastního prezidenta. Proto Mečiara a Klause dohnali k tomu, že se Česko a Slovensko muselo rozdělit, a byla velká sláva. Politici ze Slovenska Slota a spol. tancovali na stolech a radovali se ze samostatnosti.

Ještě před tím, než se to stalo, se modernizoval Klub poslanců FS za 60 milionů korun. Tak se hospodařilo i ve FS poslanců ČR a SR. Na Slovensku vznikl nový parlament, ale v ČR kromě parlamentu i Senát, což v ČR jsou zbytečně vyhozené miliony a miliardy. Ale politiků v ČR není žádná snaha šetřit, ale jen rozhazovat miliardy, jak to jde, což znovu dokázal i Fiala, který má více ministrů a lidí v úřadě a neschopné ministry, jak tvrdí odborníci z ČR i ze světa a obyčejní lidé.

X X X

Spisovatel, scenárista a politik Jan Kostrhun

Ve věku 79 let v pondělí zemřel spisovatel, scenárista a politik Jan Kostrhun. Na Facebooku to oznámila břeclavská ČSSD. Filmy podle jeho prozaických předloh natáčel Hynek Bočan, třeba Pytláci nebo Vinobraní. Poslancem byl Kostrhun v 90. letech za Zemědělskou stranu a později za sociální demokracii.

„Dnes nás opustil dlouholetý člen České strany sociálně demokratické, emeritní poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, spisovatel, milovník Moravy a života, přítel a kamarád Ing. Jan Kostrhun,“ uvedla břeclavská ČSSD. Poslední rozloučení bude podle smutečního oznámení ve čtvrtek 5. května odpoledne ve smuteční obřadní síni v Hustopečích na Břeclavsku.

Kostrhun se narodil 3. července 1942 v Podivíně na Břeclavsku, po studiu Vysoké školy zemědělské v Brně pracoval mimo jiné jako plemenářský zootechnik. Od poloviny 60. let publikoval beletristické texty v Zemědělských novinách, Rovnosti, Literárních novinách, Hostu do domu, Květech, Mladém světě, Dikobrazu i Vlastě. Pro Československý rozhlas napsal několik dílů seriálu Jak se máte, Vondrovi? nebo kabaret Žena – přítel člověka, vyplývá ze slovníku spisovatelů vytvořeného Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR.

S Československou televizí Kostrhun spolupracoval na filmech Černé ovce a Páslo dívča páva, byl autorem literárního scénáře k Černé hodince s Jožkou Černým. V letech 1985 až 1989 pracoval jako scenárista ve Filmovém studiu Gottwaldov. Podle svých próz napsal s režisérem Hynkem Bočanem scénáře k jeho filmům Plavení hříbat, Tvář za sklem, Pytláci a Vinobraní. Je rovněž autorem námětu a scénáře k filmu Oldřicha Koska Sedmé nebe.

V Kostrhunových pracích podle slovníku spisovatelů na přelomu 70. a 80. let začaly nad loajalitou vůči dobovým poměrům postupně převažovat kritické výhrady. Využití groteskní nadsázky zjevně souznělo s bytostným Kostrhunovým sklonem k ironii a humornému traktování, uvádí slovník ke Kostrhunovu stylu.

Ve volbách v roce 1992 byl Kostrhun zvolen za Zemědělskou stranu do Sněmovny lidu, ve Federálním shromáždění zůstal do zániku Československa v prosinci 1992. Za ČSSD se do Poslanecké sněmovny dostal v roce 1996, poslanecký mandát obhájil o dva roky později. Poté byl i členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

X X X

Jak omezit projevy poslanců? Stačí motorová pila a uříznout pultík, navrhuje Svoboda

Povede omezení řečnické doby ve Sněmovně ke konci obstrukcí? V pořadu 360° na CNN Prima NEWS o tom debatovali exministr financí Vlastimil Tlustý a bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda. Zatímco Tlustý by dobu neomezoval, Svoboda navrhnul netradiční řešení s motorovou pilou.

Sněmovna v pondělí večer na návrh vlády omezila řečnickou dobu pro poslance v rozpravě k novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Poslanci budou smět promluvit nejvýše dvakrát deset minut.

 Exministr financí Tlustý to považuje za zbytečné řešení. „Lidé se musí sami naučit oddělovat zrno od plev. Zákazy nepohodlných postupů jsou k ničemu. Žádné lhůty a limity nepodporuji, ať se každý znemožní sám,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Bývalý šéf české diplomacie Svoboda pak přišel s netradičním řešením, a sice odříznout řečnický pultík. „Jakmile uvidíme řečníky od hlavy k patě, tak to do tří minut všichni vzdají. Cílem je neumožnit pohodlí řečníka, aby neměl sociální bublinu. V Británii nesmíte nic číst a hlásíte se povstáním. Stačí jedna motorová pila a je to,“ prohlásil Svoboda.

Poslanci projednávají novelu zákona o podporovaných zdrojích energií, kterou předložila šestice poslanců ze šesti sněmovních klubů. Poslanci debatují už hodiny, předtím pět hodin diskutovali, než schválili program mimořádné schůze. Zkrácení doby pro vystoupení navrhl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný a obvinil opozici z obstrukcí.

Politika je černobílým soubojem na život a na smrt

Například poslankyně ANO Berenika Peštová však obvinění z obstrukcí odmítla. „Jestli se tady bavíme věcně, tak to přece nejsou obstrukce,“ prohlásila. Jako první k novele vystoupil se zhruba dvouhodinovým projevem poslanec ANO Roman Kubíček, který přednášel stanovisko svého klubu. Poslanci si vzali do Sněmovny i spacáky a jsou připraveni jednat desítky hodin až několik dnů.

„Politika v posledních letech je černobílým soubojem na život a na smrt. U vítězů postrádám ochotu ke kompromisu, naschvál je trumfován ještě větším naschválem. Z obstrukcí je demonstrace vlastní síly a postrádá to smysl. Zkusme si říct, co obstrukce přinesou občanovi. Obávám se, že skoro nic, je to jen pocit důležitosti,“ zhodnotil aktuální politické dění Vlastimil Tlustý.

Svoboda kritizoval vládu za to, že s opozicí nejedná a nevychází jí v ničem vstříc. „Nejsem volič SPD, ale když vidí, že jsou obětí, že jim vláda pořád říká ‚ne‘, tak budou jednat stejně. Ani jedno z témat nestojí za obstrukci. Opozici se má v něčem vyjít vstříc, nebo se dohodnout. Komunikace je nulová, proto máme takové výsledky a budou další obstrukce. Odpovědnost nesou všichni,“ dodal exministr zahraničí.

Podle Tlustého je hlavní kritérium jednání ve Sněmovně, jestli se dojde k výsledku. „Když je na konci obstrukce snížení daní, tak je to dobrý nápad. Ke každému nákladu má být výnos. Zde je náklad, ale proti tomu nic nestojí,“ ohradil se s tím, že je šťastný, že ve Sněmovně nyní být nemusí.

X X X

Rakousko stále nezbouralo rodný dům Adolfa Hitlera. Vznik policejní stanice na jeho místě se odsouvá

 Rakousko se už desítky let snaží vypořádat s minulostí spjatou s osobou Adolfa Hitlera. Jsou symboly, které ale jen tak ze dne na den nezmizí. Mezi ně patří i dům, v kterém se nacistický vůdce narodil. Hornorakouské městečko Branau am Inn nepostrádá tradičního rakouského ducha. Jakkoliv by se ale turističtí průvodci snažili sebevíc, město zná celý svět hlavně kvůli budově, která tam už dávno podle rakouských úřadů stát neměla.

Dům, ve kterém Hitler strávil pouze první měsíce svého života, se zbourá a místo něj vznikne policejní stanice. Původně se do ní měly bezpečnostní složky nastěhovat už na začátku příštího roku, spolková vláda ale teď připustila, že plány se výrazně prodlužují. Policisté tak na nové pracoviště zavítají nejdřív v roce 2025.

Na vině je zdlouhavá byrokracie, hledání kompromisu se sousedy, a především zhoršující se situace ve stavebnictví a rostoucí ceny materiálu. Původně se počítalo s tím, že stavba bude stát 5 milionů eur (v přepočtu asi 123,35 milionu korun), teď se zřejmě celková částka vyšplhá až na 11 milionů eur (271, 37 milionu korun).

Letitý problém 

Stavba představuje pro místní i celostátní úřady už léta problém, se kterým se spolková republika jen těžce vypořádává. Léta se vedly diskuse na odborné i politické úrovni o tom, jak s Hitlerovým domem naložit.

Krátce po válce ho stát prohlásil za památku, v padesátých letech se ale díky restitucím dostal do soukromého vlastnictví a Rakousko si ho pouze pronajímalo. V krátké době sice sloužil interiér budovy jako prostor pro chráněné dílny, ale většinu času převážně zela prázdnotou.

Místo dodnes láká neonacisty, kteří si v jeho blízkosti pořádali v průběhu let obdivná setkání. V roce 2016 sice novela zákona umožnila budovu vyvlastnit, ale poté následoval ještě letitý spor od odškodnění původní majitelce. Té nakonec stát musel vyplatit 800 tisíc eur (19,736 milionu korun).

I když Branau am Inn usiluje o to, aby se spojitost s Adolfem Hitlerem úplně vytratila, i u nové budovy se počítá s malou pamětní deskou. Na „Hitlerovo rodiště“ člověka upozorní také Google mapy, když si virtuálně brouzdá ulicemi hornorakouského města.

Hitlerových obdivovatelů se asi jen tak nezbaví. Nejnověji řešila rakouská policie incident, kdy dva muži před budovou umístili svíčky v podvečer 20. dubna, tedy v den narození nacistického vůdce. Teď je vyšetřuje na základě zákona přijatého v roce 1947 o zákazu jakékoliv propagace a sympatizování s nacistickými symboly.

X X X

Čína chce nulový covid a přijímá drastická opatření, jihovýchod Asie mezitím láká turisty

Peking rozjel jednu z největších zdravotnických akcí v historii celé Číny. Od úterý do čtvrtka ve městě projde povinným testováním na nemoc COVID-19 kolem 15 milionů lidí. Ještě přísnější je situace v Šanghaji, která se velmi pomalu začíná vymaňovat z absolutního lockdownu. Součástí několikatýdenních opatření tam byla izolace nenakažených v táborech. V kontrastu s čínským přístupem země jihovýchodní Asie naopak hromadně rozvolňují.

„Bez negativního testu si teď nikdo z těch přibližně 15 milionů obyvatel v Pekingu nedojde na nákup, nepoužije městskou dopravu, často ani nedorazí do práce, protože kontroly začínají už ve chvíli, kdy lidé chtějí opustit svůj obytný blok nebo popřípadě ulici,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus asijský zpravodaj David Jakš.

David Jakš: Ještě přísnější je situace ve dvacetimilionové metropoli Šanghaj, kde si obyvatelé prošli několikatýdenním úplným zákazem vycházení dotýkajícím se také vynášení odpadu a venčení domácích mazlíčků. Počátkem minulého týdne úřady povolily lidem v některých distriktech na krátkou vzdálenost opustit své domovy.

Čínské úřady v rámci strategie nulového covidu už na malá ohniska reagují blokováním, hromadným testováním a agresivním sledováním kontaktů. Omezení se přitom neomezovala jen na nakažené.

„Agentura AFP cituje například příběh mladé Číňanky, kterou policie spolu s tisíci dalších lidí odvezla uprostřed noci autobusem stovky km až do sousední provincie a tam všechny izoluje v táborech, o kterých tvrdí, že jsou preventivní ochranou,“ uvádí reportér David Jakš.

„Policie těmto lidem řekla, že pozitivních případů už je prý v Šanghaji tolik, že právě taková izolace nenakažených lidí je teď prý jedinou spolehlivou metodou, aby také neskončili později jako pozitivně testovaní, a to v mnohem přísnější izolaci,“ dodává.

Zkouška turismu

Do Jižní Koreji a Japonska je zatím vyloučeno přijet v běžném turistickém režimu. Výjimku mají pouze zahraniční studenti, investoři a speciální ekonomické návštěvy.

Opačný přístup zastávají země na jihovýchodě Asie, které rozvolňují ve velkém. Naposledy například Thajsko a Malajsie, před nimi Indinésie nebo Filipíny.

„Ve všech těchto zemích sice momentálně není hlavní turistická sezóna, ta začne až na začátku října, ale vlády těchto států berou to momentální otevírání a rozvolňování jako test, co udělá příjezd cizinců s covidovou statistikou,“ upřesňuje zpravodaj Jakš. „Podle toho potom chtějí upravit nebo namodelovat ta opatření právě během hlavní turistické sezóny.“