Putin počas piatkového prejavu v Kremli vyhlásil štyri ukrajinské oblasti za štátne územie Ruska. „Ľudia svoju voľbu urobili, jednoznačne si vybrali,“ vyhlásil Putin v narážke na výsledky hlasovania v spomínaných regiónoch, ktoré Kyjev i Západ považujú za zmanipulované a neplatné. „Je to vôľa miliónov ľudí,“ zdôraznil ruský vodca, ktorý sa odvolával na právo na sebaurčenie zakotvené v Charte OSN i na ruské dejiny, výsledky vojen a bitiek.

 Putin vyzval Kyjev na rokovania. Anektovaných území sa ale Moskva nevzdá a bude ich obhajovať všetkými dostupnými prostriedkami, zdôraznil ruský prezident.

Šéf Kremľa zároveň podľa denníka The Guardian vyhlásil, že obyvatelia krajinského regiónu Donbas boli „obeťami nehumánnych teroristických útokov“ zo strany režimu v Kyjeve. Putin tiež označil ruských vojakov, ktorí padli v bojoch, za hrdinov a požiadal o minútu ticha za tých, ktorí „zomreli počas špeciálnej operácie“ na Ukrajine.

Ruský prezident následne vyzval Kyjev, aby sa vrátil k rokovaniam o ukončení bojov na Ukrajine. „Vyzývame kyjevský režim, aby okamžite prestal bojovať a zastavil všetky nepriateľské akcie… A vrátil sa k rokovaciemu stolu,“ povedal v príhovore, z ktorého citovala agentúra AFP. Dodal, že Moskva je rokovaniam stále otvorená, ako to aj viackrát vyhlásila.

Šéf Kremľa vo svojom prejave tiež uviedol, že Rusko sa „neusiluje“ o návrat k Sovietskemu zväzu (ZSSR). „ZSSR už neexistuje. Nemôžeme vrátiť minulosť. A Rusko to už nepotrebuje. O to sa nesnažíme,“ povedal Putin.

SVET ANEXIU NEPODPORUJE

V štyroch okupovaných regiónoch – v samozvaných Doneckej a Luhanskej ľudových republikách na východe a v častiach Chersonskej oblasti na juhu a Záporožskej oblasti na juhovýchode Ukrajiny sa od 23. – 27. septembra konali referendá o pripojení k Rusku. Tieto oblasti tvoria asi 15 percent ukrajinského územia.

Proruskí predstavitelia oblastí v utorok neskoro večer po sčítaní hlasov uviedli, že ich obyvatelia v „referende“ rozhodli o pripojení k Rusku. Následne o to oficiálne požiadali Moskvu.

Putin vo štvrtok podpísal výnosy o uznaní nezávislosti Záporožskej a Chersonskej oblasti ležiacich na juhu Ukrajiny. Nezávislosť Doneckej ľudovej republiky (DĽR) a Luhanskej ľudovej republiky (LĽR) šéf Kremľa uznal tesne pred začiatkom útoku ruskej armády na Ukrajinu 24. februára.

 Podobne uznal aj nezávislosť Krymu, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014 na základe sporného referenda. Kyjev ani Západ to nikdy neuznali ako legitímny krok.

Ukrajina v reakcii na tzv. referendá zorganizované proruskými úradmi na okupovaných územiach zopakovala sľub, že tieto štyri regióny aj Krym, získa späť. Rusko sa zasa opakovane zaviazalo, že bude brániť celé svoje územie – vrátane novopripojených regiónov – všetkými dostupnými prostriedkami vrátane jadrových zbraní.

Zatiaľ žiadna krajina na svete nedeklarovala svoj zámer uznať túto ďalšiu anexiu ukrajinských území Ruskom./agentury/

X X X

 Putin chce příměří, mluvil k Rusům. Ale rozhodne se na frontě, míní experti

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Jaký bude praktický dopad tohoto rozhodnutí? Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek míní, že Putinův projev se ničím nelišil od jeho předchozích nesmyslných vystoupení. Podobného názoru je specialista na Rusko Karel Svoboda. O vývoji na Ukrajině bude podle něho rozhodovat situace na frontě.

„Byl to naprosto klasický projev plný řečí typu, že Rusko je demokracie, svoboda a že za všechno může Západ,“ řekl iDNES.cz Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vladimír Votápek přitakává. „Spojoval věci, které spolu nesouvisí. Putin se snaží vydávat se za ochránce tradičních hodnot proti zahnívajícímu Západu. Překvapilo mě, že o nás říká, že jsme satanisti. Dokládá to ale, že Putin včetně jeho propagandistů ztrácí čím dál více kontakt s realitou,“ okomentoval průběh Putinova vystoupení analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul České republiky v Ruské federaci.

Ten si také všiml Putinovy nervozity při podpisu dokumentů. „Při bližším pohledu na záběry jsem měl dojem, že podepisoval dokumenty o připojení regionů propisovací tužkou. Přesto ji ale namáčel do stojanu s inkoustem. To mi přišlo jako velký projev nervozity. Svůj vnitřní stav ale jinak nedával najevo. Je to agent KGB, je velmi vyškolený k tomu, aby na sobě nenechal nervozitu znát,“ doplnil Votápek.

Experti se shodli, že svým projevem ruský prezident míří zejména na občany země. „Primárně mluví dovnitř. Když se podíváte na výsledky, tak víte, že to není možné. Demokratické referendum takhle dopadnout nemůže,“ komentoval Svoboda hlasování v ukrajinských oblastech o připojení k Rusku, která označil za nedůvěryhodná.

I z důvodu Putinem zvolené rétoriky a cílení na ruského občana v průběhu projevu podle Votápka není v Rusku možné čekat projevy nesouhlasu. Situaci v zemi přirovnal ke komunistickému režimu v Československu.

„Všichni budou šťastní, že se čtyři regiony staly součástí Ruské federace. Předpokládám, že Rusové nebudou tyto kroky odsuzovat a na veřejnosti s nimi budou dokonce souhlasit. Je to ale obdobné jako v českých ulicích v 70. a 80. letech minulého století. Všichni souhlasili s politikou KSČ, ale v okamžiku, kdy se něco stalo, tak vyšli do ulic a komunistickou vládu smetli. Něco podobného čeká Putina. Je otázkou, co bude spouštěcím mechanismem,“ řekl Votápek.

Podle něho je Putin v odlišné situaci, než ve které se nacházel v roce 2014 při připojení Krymského poloostrova. „Tehdy na tom byl Putin lépe, velký oslavný večírek mohl spustit přímo na Krymu. Dnes se ale neodváží se tak blízko Ukrajině přiblížit,“ poznamenal.

Mezinárodně neuznaná území Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika spolu s anektovanou Chersonskou a Záporožskou oblastí dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy Ukrajiny. Kyjev a Západ anexi odmítají, podle experta je to však z pohledu Putina jediná cesta k nastavení míru.

Snaha o příměří a přehození zodpovědnosti

„To je směr, který by si Putin přál, protože jeho armáda prohrává. On by rád pod jakoukoliv záminkou dosáhl příměří. A je jedno, jestli mu k tomu budou sloužit útoky na Nord Stream 1, útoky na jaderné elektrárny, nebo jestli vymyslí ještě něco dalšího,“ řekl Votápek.

Svoboda nebere Putinovu nabídku k vyjednávání s Kyjevem vážně. „Ruská delegace už na začátku přišla s tím, že nebude jednat. Ukrajinská strana musí splnit ruská ultimáta – postoupit celou Luhanskou a Doněckou oblast, zbavit se vlastní vlády,“ připomněl požadavky Ruska.

„Rusové si nárokují celou Záporožskou oblast, v praxi tak Ukrajincům říkají, aby jim vydali oblastní centrum Záporoží, které kontroluje Ukrajina. Putin bude tvrdit, že Ukrajina nechtěla jednat, protože nechtěla vydat toto území. Je to snaha přehodit zodpovědnost za válku na ukrajinskou stranu,“ míní Svoboda, podle kterého bude rozhodovat to, co se děje na frontě. „Pokud Rusové na frontě prohrají, tak má Putin problém,“ dodává.

Podle Votápka ale ruský prezident myslí svou nabídku vážně, protože chce pod jakoukoliv záminkou dosáhnout ukončení bojů. Pokud Ukrajina na jednání nepřistoupí, bude Ruskem považovaná za agresora.

„V jeho hlavě a v hlavách jeho propagandistů to vypadá jako obstojná teze. Lidé na těchto územích se rozhodli být v Rusku, na základě referenda se stali ruskými občany. Ti, kdo se do této doby bránili, jsou nyní v pozici agresorů. Ukrajinská armáda, která drží část Záporožské oblasti včetně hlavního města a doposud ji bránila před ruskými útoky, se nyní v choré mysli Rusů stává útočnou silou, protože se nachází na území Ruské federace,“ řekl Votápek.

„Z právního hlediska je to samozřejmě nesmysl, nikdo s tím nebude souhlasit,“ dodal s tím, že doufá ve včasnou a neoblomnou reakci Západu. Ten by podle něho měl důrazně varovat Rusko před použitím zbraní hromadného ničení nebo před útoky na kritickou infrastrukturu uloženou v mořích.

Doufá také, že Ukrajinci budou pokračovat ve své ofenzivě a „pohádku o připojených regionech k Rusku promění v komedii“ tím, že vojensky obsadí co největší část zmíněných oblastí. „Na to se docela těším a doufám, že jim bude Západ pomáhat,“ uzavřel Votápek.

Teď Ukrajinci ještě musí porazit mobilizované

Podle někdejšího konzula má ruská armáda problém a ruský prezident se snaží získat čas mimo jiné i hojně diskutovaným vyhlášením mobilizace.

„Rusové jdou od porážky k porážce, navíc většině ruských kontrakčníků, vojáků, kteří byli ve válce na smlouvu, po půl roce války končil jejich závazek. Podle ruských zákonů měli legálně možnost odejít z armády. Vyhlášením mobilizace tomu Putin zabránil a zastabilizoval personální situaci,“ vysvětluje Votápek, podle kterého hrozilo, že Putin z tohoto důvodu přijde o desetitisíce mužů.

Ukrajinci podle něj budou čelit velkému problému, protože na frontu přijde až jeden milion Rusů. Podpořit by je proto měla i Česká republika, a to dodávkami zbraní.

„I když jsou ruští vojáci špatně vyzbrojení a špatně vycvičení, tak to bude stát spoustu krve i na ukrajinské straně. Jak řekl šéf ukrajinského generálního štábu – nejprve porazili profesionální armádu, teď budou muset porazit i tu amatérskou,“ odkázal Votápek na vyjádření čelního ukrajinského představitele.

 X X X

 Pro Rusko by bylo výborné, kdyby konflikt na Ukrajině zamrzl. Dostalo by tak čas nabrat síly, míní analytik

Před zraky ruské vládnoucí elity v pátek v Kremlu prezident Vladimir Putin ohlásil anexi ukrajinských okupovaných území. Ve vůbec prvním živě vysílaném projevu od napadení Ukrajiny pozval Ukrajinu k jednacímu stolu. Vojenský analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský v rozhovoru Radiožurnálu řekl, že jeho nabídka může být myšlena vážně, protože Rusku by pomohlo zamrznutí celého konfliktu.

 X Ještě před páteční ceremonií v Kremlu prohlásil mluvčí ruské vlády, že případný útok na nově anektovaná území bude Moskva považovat za agresi vůči Rusku. Mění se tímto krokem, který teď Rusko udělalo, nějak dynamika celého konfliktu?

Tak to je něco, na co ještě budeme hledat odpověď podle toho, jak bude Moskva teprve reagovat na pokračující ofenzivy z ukrajinské strany.

Já osobně si nemyslím, že by se Ukrajina nechala tímto odradit. Otázka v tuto chvíli samozřejmě je, zda Rusko tato varování myslí vážně, nebo zda blafuje. To se dá v tuto chvíli těžce rozsoudit. Spíš bych se klonil k tomu, že Rusko nebude okamžitě reagovat na probíhající ofenzivy zasahující do anektovaných území.

X Dělá si tím prohlášením Rusko třeba prostor k tomu, aby proti Ukrajině mohlo postupovat jinak, pokud by pokračovala v osvobozování obsazených územích?

Teoreticky ano. Určitě je to signál, který se Rusko tímto krokem snaží vyslat. Cílem je hrozit Ukrajině a přeneseně pak i Západu nějakou eskalací tohoto konfliktu, přičemž samozřejmě to téma, které se po zásluze zmiňuje nejvíce, je nasazení jaderných zbraní.

Nicméně nejsem úplně přesvědčený o tom, že čistě tímto aktem se situace nějak zásadně změnila. Pokud jde o domácí prostor v Rusku, tak tam by záleželo na tom, do jaké míry by ruská veřejnost na tvrzení, že odteď jsou tato území stejnou součástí Ruska jako cokoliv jiného, přistoupila. Osobně si myslím, že to příliš fungovat nebude v tomto kontextu.

X A jak náročné je pro Rusko udržet si nad anektovaným územím kontrolu – především tedy částmi Záporožská a Chersonské oblasti? Samozřejmě tady nejde pouze o vojenskou kontrolu, ale třeba i schopnost na těchto územích zajišťovat základní infrastrukturu?

Tak pokud jde o vojenskou kontrolu, tak tam samozřejmě Rusku potenciálně mohou v příštích týdnech a měsících pomoci čerství odvedenci, protože kontrola tak rozsáhlého území samozřejmě vyžaduje velký počet vojáků, byť ne nutně třeba vybavených těžkou technikou.

Pokud jde o infrastrukturu, tak samozřejmě myslím, že to bude velmi obtížné vzhledem k tomu, že Rusko samo není úplně v nejlepším stavu k tomu, aby provádělo v tuto chvíli nějaké rozsáhlé rekonstrukce území, která byla skutečně velmi těžce poškozena válkou. Takže v tomto ohledu bych měl určité obavy.

Mír, nebo strategie?

X Mohla by ta Putinova nabídka zasednout k jednacímu stolu odradit třeba některé západní země od další pomoci Ukrajině?

Potenciálně ano. Na západě jsou státy, které se k tomuto dlouhodobě staví jinak, než ten řekněme „hlavní proud“. Typicky bychom mohli říct třeba Maďarsko.

Nicméně na druhé straně, pokusů Ruska nějak válku zmrazit, nebo minimálně narušit západní podporu Ukrajiny, byla celá řada a je důležité poznamenat, že podpora Ukrajiny nakonec primárně stojí na státech, jako je Polsko nebo USA, které se nezdají, že by se tím nechaly zviklat.

X Je podle vás Putinova nabídka opravdu míněna vážně, že by opravdu rád začal jednat a spokojil se třeba právě jen s anektovanými územími, anebo je to právě spíš jakýsi pokus rozložit třeba spojenectví s Ukrajinou?

Myslím si, že ty možnosti se nevylučují. Pokud by válka zamrzla, Rusku by to dalo čas obnovit svoje síly, vycvičit brance, připravit se, vzpamatovat se z porážek, které utrpělo hlavně v prvních třech měsících války.

Na druhé straně pro Ukrajinu by pak bylo mnohem těžší znovu vyburcovat Západ k nějaké větší podpoře pro potenciální obnovení konfliktu. Takže si myslím, že by skutečně pro Rusko mohlo být výhodné konflikt nějakým způsobem zmrazit. Nicméně samozřejmě těžko mohu soudit, jak moc vážně to Vladimir Vladimirovič myslí.

X Jak reálné je, že by se za současné situace mohl spustit proces urychleného přijetí Ukrajiny do NATO?

Tam se musím přiznat, že v této otázce jsem strašně skeptický. Já ten krok čtu víc jako odvetu Ukrajiny vůči Rusku. Je to v podstatě nějaká snaha reagovat na proces anexe. Je to něco, čím Ukrajina dlouhodobě vyhrožovala Rusku. Nicméně, že by NATO v tuto chvíli přijalo stát, který je v aktivní ozbrojeném konfliktu s jadernou mocností, si myslím, že není úplně reálné.

X Ještě k tomu probíhajícímu konfliktu u města Záporoží, které zůstává pod kontrolou Ukrajinců. V pátek při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj zahynulo nejméně 25 lidí a z útoku se navzájem obviňují Ukrajinci a Rusové. Podle Ukrajinců byli oběťmi lidé, kteří ve frontě čekali na to, aby si mohli z okupovaného území odvést své příbuzné. Jak klidná, nebo neklidná bude v následujících dnech situace v částech Záporožské a Chersonské oblasti, které zůstaly v ukrajinských rukou?

To je skutečně těžké soudit. Nemám žádné zvláštní informace z těchto oblastí, které by pomohly určit, jaký bude další vývoj. Lze samozřejmě předpokládat, že celá řada obyvatel z okupovaných územích se pokusí ještě, pokud to neučinili doteď, utéct. Víc k tomu asi neumím říct.

X X X

Chceme za mama Merkel. Migranti proudí přes Česko do Německa, nocují i na pražském hlaváku

Zázemím pro desítky migrantů je okolí Hlavního nádraží v Praze. Čekají tam na vlak nebo jiný odvoz směrem do Německa. Převážně jsou to muži nebo celé rodiny ze Sýrie. Migranti do Česka přicházejí ze Slovenska. Na hranicích jsou proto zavedeny kontroly, při kterých již bylo zajištěno několik desítek uprchlíků a převaděčů.

Ve Vrchlického sadech se o ně starají dobrovolníci a také iniciativa Hlavák pomáhající lidem na útěku. Na Hlavním nádraží je aktuálně asi 80 uprchlíků ze Sýrie. Nejvíce je zde mužů, ale najdou se mezi nimi i celé rodiny. Nejčastěji míří do Německa.

 „Jsou ztotožněni, fotografováni a jejich údaje jsou vnášeny do eurodaku – evropského systému. Potom dostávají výjezdní příkaz České republiky,“ sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Poskytujeme humanitární pomoc vždy večer, aby měli možnost přežít noc venku. Dáváme jim jídlo, vodu, deku… když prší, tak pláštěnku. Zároveň jim poskytujeme základní zdravotnické ošetření a lékařskou péči,“ popsala Milada Hošková, mluvčí iniciativy Hlavák.

Podle dobrovolníka, který tráví s uprchlíky čas na hlavním nádraží, je Česká republika pouze tranzitní zemí a migranti tady nechtějí zůstávat. „Chtějí do Rakouska nebo Německa, protože tam mají kamarády, sestru, bráchu,“ popsal.

Migranti většinou posedávají na lavičkách nebo na trávě v parku. „Je mi jich líto, já jsem lidumil,“ popsal jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Jsou jiní, kterým třeba pomáhat,“ dodal další. Celý prostor a okolí Hlavního nádraží kontroluje Policie České republiky, jejíž příslušníci ve spolupráci s ostrahou Hlavního nádraží dohlíží na veřejný pořádek.

Na hranicích policie zajistila desítky migrantů

Druhým dnem také pokračují na česko-slovenské hranici kontroly zaměřené proti nelegální migraci. Policisté odhalili stovky nelegálních migrantů a několik převaděčů. Nejvíc na hraničním přechodu v Lanžhotě na Břeclavsku a také v Hodoníně.

Třicetiletého Samira vyhnala ze Sýrie válka a se svými dvěma kamarády se snaží dostat na západ. Jenže když se snažili překonat pěšky hranici, zadržela je česká policie a skupinku poslala zpátky na Slovensko. „My se chceme přes Českou republiku dostat do Německa. Jenže policisté nás zastavili. V Sýrii je velká válka. Chceme do Německa kvůli bezpečí a mama Merkel,“ popsal Samir.

Ani zpřísněné kontroly zatím neodradily pašeráky lidí, kteří si jako hlavní trasu vybírají nejčastěji přechod v Lanžhotě u dálnice D2 z Bratislavy na Brno. Třeba v kufru jednoho malého SUV se převaděč snažil převézt dva migranty. „Od páteční půlnoci jsme zajistili 80 migrantů a osm převaděčů,“ popsal policejní mluvčí Petr Vala.

Migranti na nádraží

Zázemím pro desítky migrantů je i okolí Hlavního nádraží v Praze. Čekají tam na vlak nebo jiný odvoz směrem do Německa. Převážně jsou to muži nebo celé rodiny ze Sýrie. Ve Vrchlického sadech se o ně starají dobrovolníci a také iniciativa Hlavák pomáhající lidem na útěku.

Celý prostor a okolí Hlavního nádraží kontroluje policie a ve spolupráci s ostrahou dohlíží na veřejný pořádek. Migranti většinou posedávají na lavičkách nebo na trávě v parku. Podle dobrovolníka, který s nimi tráví čas, je Česká republika pouze tranzitní zemí. „Chtějí do Rakouska, Německa, protože tam mají kamarády, sestru, bráchu,“ popsal.

X X X

Na Zlínsku zadrželi během týdne stovky uprchlíků. Hejtman žádá o pomoc stát

Na hranicích se Slovenskem pokračuje příliv nelegálních migrantů. Od konce května jich policisté jen na Zlínsku zadrželi téměř tři tisíce. Převážně jde o Syřany. Jen za minulý týden to bylo více než 700 běženců.

Hodně napilno měli policisté v pohraničí i v pondělí od brzkých ranních hodin. V okolí Starého Hrozenkova, Svatého Štěpána, Žítkové a Bojkovic postupně zachytili více než sto nelegálních migrantů. Opět se převážně jednalo o občany Sýrie.

„Zajištěné migranty převezeme do migračního střediska v Holešově, kde je budeme evidovat. Denní kapacita střediska je 150 osob a blížíme se už hranici, protože vypomáháme také kolegům v Jihomoravském kraji,“ přiblížila mluvčí policie Simona Kyšnerová.

Migranty, kteří úspěšně projdou bezpečnostní a zdravotní kontrolou, pak policisté z Holešova odvezou na nádraží v Hulíně. Běženci pak vlaky odjíždí většinou do Prahy a odtud dál do Německa či Rakouska. „Žádné problémy s nimi nejsou,“ sdělil výpravčí z Hulína. Cestující však mnohdy mají strach.

Lidé si stěžují na nepořádek

Proti registračnímu centru v Holešově už místní obyvatelé sepsali dvě petice. Někteří lidé kritizují i volné cestování migrantů vlaky napříč republikou. A obyvatelé pohraničí stále hlasitěji upozorňují na nepořádek, který po běžencích zůstává v okolí obcí.

„Většinou je v noci někdo přiveze, pak zde přespí, oblečou se… Pak vidíme ten nepořádek, který po nich zůstane: spacáky, batohy a další věci,“ přiblížil starosta Starého Poddvorova Ivo Padalík. Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš dodal, že kraj nedisponuje žádnou obrannou složkou jako stát. „Proto chceme pomoc od státu, který má policii. Řešení této otázky je minimálně na úrovni vlády a na úrovni dohody evropských států,“ dodal.

X X X

Putin obchází velení ruské armády. Nedůvěřuje ministerstvu, myslí si američtí analytici

Byrokratická selhání ruské částečné mobilizace mohou nasvědčovat tomu, že ruský prezident Vladimir Putin opět obchází vyšší velení ruské armády. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Institut ve své zprávě také píše, že ukrajinské síly téměř dokončily obklíčení ruského uskupení bránícího okupované město Lyman na východě Ukrajiny. Obrana Lymanu se může zhroutit v pátek večer nebo v sobotu. To vrhne stín na vyhlášení anexe čtyř ukrajinských regionů Ruskem, upozornil analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. Pád Lymanu by mohl vést k dalšímu průniku ukrajinských vojsk do hloubi Donbasu.

Nasazení mobilizovaných mužů v ohniscích bojů například na charkovské nebo chersonské frontě může podle ISW znamenat, že Putin spolupracuje přímo s veliteli v terénu, kteří pravděpodobně volají po posilách. Tím se porušuje standardní praxe, kdy nově povolaní do zbraně absolvují před vysláním na frontu výcvik.

Nedůvěra v ministerstvo

Na vysílání některých nově mobilizovaných na místa intenzivních bojů upozornilo ve čtvrtek velení ukrajinské armády. Z poloostrova Krym například podle generálního štábu ukrajinské armády odjelo do Chersonské oblasti 2000 mobilizovaných. Vojenští komisaři na Krymu přitom podle zprávy štábu dostali instrukce, aby prioritně povolali do zbraně příslušníky menšiny Krymských Tatarů. Další jednotky čerstvě mobilizovaných a nezkušených vojáků byly bez předchozí přípravy podle stejné zprávy vyslány do Doněcké oblasti.

ISW podotkl, že už dříve zaznamenal četné případy, kdy Putin při rozhodování o postupu ruské invaze obešel vyšší velení. Děje se tak patrně proto, že šéf Kremlu nedůvěřuje ruskému ministerstvu obrany. Odporující si vyjádření kremelských představitelů a ruského ministerstva o mobilizaci mohou být také dokladem, že Putin jako vrchní velitel ozbrojených sil vydal protichůdné rozkazy.

Putin nařídil částečnou mobilizaci minulý týden ve středu. Ministr obrany Sergej Šojgu při té příležitosti uvedl, že do zbraně má být povoláno asi 300 000 rezervistů s předchozí zkušeností z armády. V některých nezávislých ruských médiích se ale objevily zprávy, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí. Byly popsány případy, kdy předvolání před odvodovou komisi dostávali lidé víceméně náhodně, například na protestech proti mobilizaci. Ve čtvrtek Putin kritizoval chyby, které se podle něj staly během mobilizace, a volal po jejich nápravě.

Vojáci nemají ani základy první pomoci

Britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě upozornilo na dopady zhoršujícího se zdravotnického zabezpečení ruských jednotek na morálku ruských vojáků a ochotu mnoha jednotek vést útočné operace.

Někteří nově zmobilizovaní záložníci prý dostali rozkaz sami si opatřit potřeby první pomoci. Znalosti základů první pomoci jsou přitom nejspíše špatné. Ruští vojáci, kteří dostali moderní tlakové obvazy, si je neupevňují za pomoci suchých zipů, ale pomocí stahovacích pásků, a to nejspíše proto, že obvazů je málo a mohou jim je ukrást. Toto upevnění ale ztěžuje či znemožňuje rychlé použití obvazu v situaci, kdy voják na bojišti silně krvácí. Nejistota ruských vojáků, zda se dočkají dostatečné zdravotnické pomoci, téměř určitě podle Londýna snižuje bojovou morálku a vede k neochotě mnoha jednotek útočit.

Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko během uplynulých 24 hodin přišlo o osm dronů, dva letouny, vrtulník, 13 tanků a okolo pěti set vojáků. Od začátku války před 219 dny ruské ztráty podle ukrajinského velení dosáhly 59 080 zabitých vojáků, 2 338 tanků, 4 932 obrněných vozidel, 1 391 děl, 333 raketometů, 176 protileteckých zbraní, 264 letadel, 225 vrtulníků a 1 003 dronů.

Tvrzení znepřátelených stran o ztrátách způsobených protivníkovi nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

X X X

Týden hrůzy pro Bílý dům. Biden hledal mrtvou političku, viceprezidentka si pletla Koreje

Americká diplomacie za sebou nemá zrovna úspěšný týden. Nejdříve se dopustil dalšího faux pas prezident Joe Biden, který na tiskové konferenci vyhlížel v davu zesnulou političku. O den později spáchala rétorický přešlap také viceprezidentka Kamala Harrisová, která při návštěvě Jižní Koreji v projevu chválila pevné spojenectví s autoritářskou Severní Koreou.

Poradcům Bílého domu, kteří musí před novináři vysvětlovat Bidenovy zmatečné výroky, přibyly na tváři další vrásky. Americký prezident se totiž v týdnu naneštěstí dopustil řečnické minely, když se v projevu, jako již několikrát před tím, obracel na osobu, jež je po smrti.

K faux pas došlo na středeční tiskové konferenci, kdy Joe Biden mluvil o zdravotní politice a také o hurikánu Ian. V jednu chvíli ale prezident svou řeč pozastavil a začal v davu přihlížejících hledat republikánku Jackie Walorskiovou. Politička přitom zemřela v srpnu při autonehodě.

„Jackie, jsi tady? Kde je Jackie? Asi tady není,“ řekl během projevu americký prezident. Opět tím navršil kupu rétorických přešlapů, které ho trápí od příchodu do Bílého domu.

Administrativa prezidenta USA odmítla minelu blíže komentovat. Mluvčí Karine Jean-Pierreová jen prohlásila, že prezident měl Walorskiové „plnou hlavu“.

Přešlap viceprezidentky

O den později se mezinárodního trapasu dopustila i viceprezidentka Kamala Harrisová. A to na zvlášť citlivém místě, při návštěvě Jižní Koreje. Politička si v proslovu sice pochvalovala pevné spojenectví s Koreou, jenže namísto Soulu po jejich slovech jásal Pchjongjang.

„Spojené státy jsou součástí velmi důležitého vztahu a tím je spojenectví s Korejskou lidově demokratickou republikou,“ prohlásila Kamala Harrisová v demilitarizované zóně Korejského poloostrova. Zjevně si spletla Severní Koreu s Jižní Koreou.

Chybu si ale pravděpodobně rychle uvědomila a dodala: „Nemůžu slovy dostatečně vyjádřit, že odhodlání Spojených států bránit Korejskou republiku je skálopevné a že uděláme vše, co je v našich silách, abychom dostáli tomuto závazku v každém smyslu slova.“

Politici ani uživatelé na sociálních sítích ji ale přesto nešetřili. „IQ Kamaly Harrisové je nižší než Bidenův věk,“ napsal jeden z uživatelů na Twitter.

X X X

HRANICE  SLOVENSKA  ČR

 Syřani v lese, Ukrajinci žijí v celnici

Když policie v noci na čtvrtek obsadila hraniční přechod v beskydské osadě Konečná, ukrajinští uprchlíci žijící v budově někdejší celnice tyhle manévry vůbec nechápali. Hlídkování hranice v rozpůlené česko-slovenské osadě přináší i další problémy. Policie tam lustruje také Čechy, kteří hranici na Slovensko vůbec nepřekračují.

 Česko-slovenská hranice Bílá-Konečná / Klokočov v okrese Frýdek-Místek. Je čtvrtek 29. září, 11 hodin a 55 minut. „Zastavujeme každé auto ve směru ze Slovenska,“ vysvětluje mi policista, který to zde má na povel. „Většinou chceme vidět i zavazadlový prostor,“ dodá.

Přechod leží na silnici číslo 484 ze Starých Hamrů do slovenské Turzovky. Vede tak z oněch beskydských Hamrů, z nichž pocházela Maryčka Magdonová, hrdinka slavné básně Petra Bezruče. Konečná je horská osada, stojí v nadmořské výšce 750 metrů, a je odtud krásný výhled na nejvyšší vrchol Beskyd. Na Lysou horu (1 323 m n. m.). Policisté ovšem hraniční přechod neobsadili proto, aby se kochali výhledy k Lysé hoře. Ačkoliv je krásný sluneční den. „My jsme tu proto, abychom odhalovali nelegální migraci,“ říká velitel.

Proč takové manévry?

Hlídka právě zastavuje osobní vůz se slovenskou espézetkou, který řídí Janko Smažák z blízké obce Klokočov. „Jedu do práce, dělám ve Válcovnách plechu ve Frýdku-Místku,“ vysvětluje slovenský řidič. „Neotravuje vás ta kontrola?“ Ptám se muže. „Vůbec mi to nevadí, já s tím souhlasím. Protože někdo už musí ty uprchlíky zastavit,“ míní.

 Pak se rozhlédne po hraničním přechodu, kde napočítá deset policistů. „No, je jich tady trochu moc, to jsou úplné manévry, možná by měli raději hlídat v okolních lesích,“ navrhuje. „Vždyť je to blbost, aby tolik policajtů stálo na silnici, když mezitím běženci projdou tam vrchem,“ ukáže ke karpatským hřebenům.

Přiznám se, že policejní kontrola na česko-slovenské hranici mi docela vadí. Nemám rád, když se Schengenská smlouva stává jen cárem papíru a státy začnou znova střežit policisté. „To víte, že to tady vadí úplně každému,“ rozčiluje se 80letá Emilie Krasulová z horské osady Konečná.

„Už několik let tu nemáme klid, to jsou samé kontroly. Napřed kvůli covidu, teď zase uprchlíci. A pokaždé nám ty hraniční kontroly jen dělají problémy. Syn se hůře dostává do práce, no je to všechno špatně. Proč nenechají hranice pořád otevřené, když máme ten Schengen?“ ptá se starousedlice.

Syřané vs. Ukrajinci

V osadě je to spíš výjimečný názor. „Proti těm migrantům jsem strašně zaujatá, já je tady nechci,“ přiznává Miroslava Brezinová, penzistka z osady Konečná. V rodném listu má letopočet 1945. „Máme z nich všichni obavy. Minulý týden jednou v noci tady přijela dodávka, vystoupili samí ti černí, no z té Sýrie, a zaklepali na dům paní Tománkové. Měla hrozný strach,“ vypráví dramaticky Brezinová.

 Přímo v osadě Konečná přitom žijí čtyři ukrajinští uprchlíci, další Ukrajinci pracují na rekonstrukci penzionu Baraní. Jenže Syřané stejně jako Ukrajinci utíkají z války, jaký je mezi nimi rozdíl? Místní hospodská Zdeňka Svobodová zásadně odlišuje běžence z Ukrajiny a Sýrie. „Slováci z toho zatím měli jen skvělý byznys, někdo už musel ty Syřany zastavit,“ říká. I ona vypráví o dodávce plné migrantů, která údajně zastavila v osadě a vypustila do terénu běžence.

Bílá dodávka s maďarskou poznávací značkou se zrovna blíží k hranici. Policisté zpozorní, maďarské auto v těchto beskydských končinách je výjimkou. Odsud je to po hřebenech dvacet kilometrů do Polska. „Pane řidiči, předložte doklady a otevřete zadní dveře,“ požádají muži zákona řidiče. Dodávka je prázdná, na podlaze nákladového prostoru leží jedna dřevěná paleta. Pokud vůz vezl migranty, už je asi vyložil přes hranicemi, nejspíše však jde o normální obchodní cestu.

Na útěku před genocidou

Konečná je plná paradoxů. Pod střechou někdejší celnice a služebny pohraniční policie stojí devět policistů, v samotné budově však žijí čtyři ukrajinští uprchlíci. Nad celnicí proto vlaje čerstvě vyprané prádlo. Klepu na dveře, otvírá 68letá Táňa Šelestová, před ruskou invazí na Ukrajinu žila v Boroďance u Kyjeva.

 „Z Boroďanky se mi i s dvěma dcerami podařilo utéct ještě předtím, než město obsadili ruští okupanti. Jinak už bychom možná nežily,“ přemítá. A obřadně děkuje Bohu i České republice za záchranu. Utekla totiž doslova před genocidou.

Boroďanka u Kyjeva byla částečně srovnána se zemí a ruští vojáci tam stříleli do civilistů. Mučili je, znásilňovali, drancovali v domácnostech a kradli. „Našly se tam masové hroby podobně jako v Buči,“ vypráví žena. Vdova, která za hranice utekla s dospělými dcerami.

„Jedna z nich pracovala jako reportérka v televizi, dělala hlavně kriminální případy. Teď tady v Česku vyrábí ve fabrice zámky do automobilů,“ říká Táňa Šelestová a vzpomíná, jak se s dcerami napřed skrývala ve sklepě ostřelovaného paneláku. Pak se raději rozhodla k útěku z Boroďanky i z vlasti.

Než jsem ukrajinské uprchlici vysvětlil situaci, neměla tušení, že policisté přijeli až k „jejímu prahu“, aby tady zajišťovali syrské uprchlíky. „To jsou stejní chudáci jako my, utíkají z války a rozbombardovaných měst,“ říká s pochopením. „A i za syrskou válku nese zodpovědnost Putin, poslal do Sýrie vojáky, kteří stojí za diktátorem Asadem,“ dodá. Asad dokonce už v březnu slíbil Putinovi až 40 tisíc žoldnéřů, kteří by za Rusko válčili na Ukrajině.

Nesmyslná kontrola Čechů v Česku

Hraniční přechod na Konečné stojí paradoxně výhradně na českém území, 500 metrů od skutečné česko-slovenské hranice. Domorodci v české části osady si kvůli tomuto hloupému umístění vytrpěli svoje už po rozpadu Československa. „I když jsme jeli jen z Česka do Česka, museli jsme projet hraničním přechodem, kde nás kontrolovali, jako bychom přijeli z ciziny. A teď se to zase vrací,“ stěžuje si 64letá Veronika Sobčáková z Konečně.

Právě vyšla z domu, aby se podívala k budovám bývalé celnice a sídla pohraniční policie. „Tam jich teda je,“ říká udiveně. Na silnici ze slovenského Klokočova do české Bílé aktuálně hlídkuje devět policistů.

„My za to nemůžeme, to je otázka na jiná místa,“ říkají policisté, když se ptám, proč hlídky nestojí na skutečné zeměpisné česko-slovenské hranici. A proč řidiče legitimují v české vnitrozemí. „My to víme, že občas kontrolujeme české občany, kteří vůbec neopustili republiku. Třeba hospodského, jehož podnik stojí na české straně. I tak ho musíme zkontrolovat, nic s tím neuděláme,“ krčí rameny.

Veronika Sobčáková aktuální obnovení hraničních kontrol vnímá rozporuplně. Nostalgicky totiž vzpomíná, že ji hranice deset let živila. „Od roku 1997 jsem tady na hranicích našla zaměstnání u českých celníků, se vstupem České republiky do Schengenu v roce 2007 jsem o práci přišla, hranice tu zanikla.“ Obnova kontrol se jí nelíbí: „Nic s tím ale nenaděláme, o tom se rozhoduje jinde.“ Syrských běženců se zároveň bojí: „Přece tu nemohou jen tak běhat,“ říká.

A znova se ptá, proč policie neochraňuje Českou republiku na skutečné hraniční čáře. „Přitom by stačilo, kdyby se přesunuli o 500 metrů dále směrem ke Slovensku. Nechápu, proč to nejde, když to šlo za války. Tehdy hranici hlídali správně, tam u té rozpadlé chalupy,“ ukazuje paní Sobčáková ke zchátralé roubence, kde býval v letech 1939 až 1945 hraniční přechod mezi protektorátem Čechy a Morava a Slovenským státem.

Výhružky pokutou 50 tisíc

„Čtrnáct let nás tady buzerovali, když jsme vlastně jeli jen z České republiky do České republiky. Věděli, že bydlíme na české straně, ale museli jsme přes celnici, kde nám pořád dokazovali, jakou mají moc,“ vypráví Miroslava Březinová.

Než obě země vstoupily do Schengenu, dělali jí na hranicích často problémy. „Někdy to byly úplné schválnosti. Nakoupila jsem třeba 50 kilo cukru a vezla to z Česka do Česka, jenže jsme museli přejet tenhle přechod,“ ukazuje k bývalé celnici. „Všichni nás znali, z celnice je vidět naši garáž, ale s tím cukrem mě domů nepustili. Myslela jsme tehdy, že se tam s nimi poperu,“ vypráví.

Nutno přiznat, že dneska jsou policisté na hranicích tady v Konečně vstřícní. A v mezích možností mají dokonce úsměv ve tváři.

Pouštím se do lesa po hraniční červené turistické značce. V médiích jsem zaznamenal varování, že tyhle stezky jsou teď zapovězené. „Turisté se po zavedení kontrol na hranici se Slovenskem nemohou volně pohybovat po stezkách a cestách, upozornila v úterý policie. Mohou využít pouze místa určená k překročení. Za porušení nařízení hrozí pokuta až 5 tisíc korun na místě, po projednání až 50 tisíc korun,“ uvedl web iDNES.cz.

Turisty zatím tolerují

Jakožto protřelý beskydský turista mám s tímhle zákazem velký problém, právě česko-slovenské hraniční hřebenovky v této části Beskyd miluji. V lese na červené stezce z Konečné na Doroťanku a dále na Bílý kříž stojí zaparkované policejní auto. Zeptám se hlídky, zda mohu pokročovat po lesní hraniční cestě. „Bylo nám řečeno, že máme být shovívaví k místním lidem, k Čechům i Slovákům, případně i k turistům. Podstatné je, aby všichni měli u sebe platné doklady,“ dozvím se.

Uklidnilo mě to. Proč se tedy v médiích hrozí padesátitisícovými postihy? „To nevíme, na to se musíte zeptat jinde,“ odpovídají policisté.

Na tomhle stanovišti zatím žádné běžence nepotkali, v okolí už prý nějaké uprchlíky zadrželi. „A hřiby rostou?“ zeptá se hlídka, aby odvedla řeč k veselejšímu tématu. Rostou jako čert, sem na hranice se ale teď mnozí houbaři bojí, což bude možná moje výhoda. „Máme nejen statické hlídky, ale najdete nás i v terénu,“ upozorňují mě policisté, že na hraniční stezce mohu potkat další hlídky.

Snad budou stejně vstřícné jako tato, vždyť si zrovna jdu do auta pro proutěný košík a pak očividně mířím za houbařským úlovkem…

X X X

Pomozme Rusům, kteří se aktivně staví proti režimu, ne dezertérům, žádá senátor Fischer

Už víc než čtvrt milionu Rusů opustilo svou zemi před vyhlášenou mobilizací. Měly by těm, kteří odmítají jít do Putinovy války, evropské státy poskytnout azyl?

 Pravidla v rámci Evropské unie, není možné jednotně říci, že příchozí do Evropské unie nemohou dostat víza nebo požádat v rámci azylového řízení o možnost setrvat na tomto území,“ uvádí v Pro a proti europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, nezávislý senátor Pavel Fischer připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil válku celému Západu. „Takže nám sem přicházejí vojáci zmanipulovaní propagandou a my se musíme podle toho chovat. Tedy nepřijímat, a když, tak jen v odůvodněných případech.“

„Putina neoslabíme tím, že otevřeme hranice,“ pokračuje senátor. „Putin mobilizací dosáhl kouzla nechtěného, zmobilizoval veřejné mínění a konečně se v Rusku mluví o válce. Rusové ale neutíkají proto, že nesouhlasí s válkou, ale utíkají před zákonem, který jim ukládá narukovat. A ptejme se také, kolik mezi nimi bude důstojníků ruských tajných služeb.“

„To ale nejsou turisté, ale dezertéři odkojení putinovskou propagandou, kterým dodnes bylo jedno, že ruská vojska v Buči dělala zvěrstva.“

Pavel Fischer

„Otázka bezpečnosti je zásadní,“ souhlasí europoslanec. „Na druhou stranu existující procedury zapojují bezpečnostní složky a zpravodajské služby, takže jsme schopni posoudit, kdo představuje bezpečnostní riziko a kdo ne. Je potřeba se na celou věc dívat prizmatem toho, jaké platí předpisy a procedury.“

Indoktrinovaní ruští ‚turisté‘

„Teroristický útok ve Vrběticích provedli Rusové s turistickým vízem, to je zneužití tohoto nástroje. Neměli bychom být tedy hloupí a konečně bychom si měli uvědomit, že Česká republika je na seznamu nepřátelských států Ruska a podle toho bychom se měli chovat,“ žádá Fischer.

Ten dodává, že ve Finsku z týdne na týden narostl počet turistů o 80 procent. „To ale nejsou turisté, ale dezertéři odkojení putinovskou propagandou, kterým dodnes bylo jedno, že ruská vojska v Buči dělala zvěrstva. Jinak bychom je viděli protestovat na náměstích, což jsme neviděli. Báli se a jsou indoktrinování, takže věří, že Rusko dnes válčí se Západem.“

„I Evropská komise se kloní k tomu, aby tito měli nárok na azylovou ochranu.“

Ondřej Kovařík

„Je možné, že Rusové neutíkají z důvodu odmítání války jako takové, ale jen odmítají svou osobní účast v ní,“ uznává Kovařík. „Ale to nejsme teď schopni posoudit a mně se příčí paušalizace, že se jedná o skupinu lidí ve stejné situaci.“

„Když dříve běloruský režim záměrně vysílal běžence do EU jako destabilizační prvek, vymezili jsme se proti tomu. Tady ale čelíme spontánní reakci, situace je jiná a tito lidé mohou mít nárok. Ostatně i Evropská komise se kloní k tomu, aby tito měli nárok na azylovou ochranu,“ tvrdí europoslanec.

Senátor považuje toto doporučení komise za jalové a nebezpečné. „Už vidíme, že ruští branci kladou odpor, zpochybňují ne brannou povinnost, ale samotný Putinův režim. Těm samozřejmě musíme poskytnout ochranu. Ale ti, co se aktivně postavili proti, jsou něco jiného než ti, kteří zkoušejí proklouznout přes hranici,“ shrnuje Pavel Fischer.

„Viděno očima azylové politiky je otázka, do jaké míry musí daný běženec trpět pod nespravedlností svého domácího režimu. Pokud se na to skutečně podíváme z hlediska platných předpisů, tak finální slovo pak může mít soud, který stanoví, zda daný případ odpovídá požadavkům na přidělení azylu nebo mezinárodní ochrany,“ upřednostňuje formální postupy Ondřej Kovařík (ANO).

X X X

 Norsko v souvislosti s poničením plynovodů zvyšuje bezpečnost na moři. Pomůže mu Británie i Německo

Velká Británie, Francie a Německo pomohou Norsku posílit bezpečnost na moři, uvedl v pátek norský premiér Jonas Gahr Störe. Děje se tak v souvislosti s poškozením plynovodů Nord Stream. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová také oznámila, že policisté ze Švédska budou na vyšetřování tohoto incidentu spolupracovat s kolegy z Dánska a Německa.

Norsko, které se stalo největším dodavatelem plynu v Evropě a které patří k hlavním světovým producentům ropy, má více než 90 polí pro těžbu těchto energetických surovin, z nichž většina je napojena na síť potrubí v délce asi 9000 kilometrů, píše agentura Reuters.

Störe v pátek řekl, že „s našimi spojenci jednáme o zvýšené přítomnosti“ na moři v oblastech, kde Norsko těží suroviny.

„Souhlasili jsme s tím, že k tomu přispěje Německo, Francie a Británie,“ oznámil premiér Störe s tím, že kolem norské těžební infrastruktury „bude viditelnější vojenská přítomnost“ a ujistil, že nic nenaznačuje, že by Norsku nebo jeho těžební infrastruktuře hrozilo nějaké přímé nebezpečí.

O únicích z plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které vedou po dně Baltu z Ruska do Německa, tento týden informovaly dánské a švédské úřady.

Podle Evropské unie i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo.

„Je samozřejmě důležité zjistit, co se stalo, příčinu úniků plynu,“ řekla v pátek švédská premiérka Anderssonová. „Dohodli jsme se, že policie ve Švédsku, Dánsku a Německu by měla spolupracovat s cílem objasnit, co se stalo,“ dodala.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek obvinil Spojené státy a jejich spojence, že plynovody poškodili oni.

X X X

Švédsko povolilo prodej zbraní Turecku. Ankara tím podmiňovala vstup skandinávské země do NATO

Švédské úřady obnovily vydávání licencí pro prodej zbraní do Turecka. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Zrušení zbraňového embarga zavedeného v roce 2019 bylo mezi podmínkami, které Ankara stanovila pro svůj souhlas se vstupem skandinávské země do Severoatlantické aliance. Turecko Švédsku také vyčítá, že mu nevydalo členy kurdských organizací a dalších skupin, které Ankara považuje za teroristické.

 Švédský Inspektorát pro strategické produkty v pátek oznámil, že ve třetím čtvrtletí obnovil vydávání licencí pro prodej zbraní do Turecka. Neuvedl ale, kdo o licenci zažádal a jaké zbraně chtěl vyvézt.

Švédsko zavedlo spolu s Finskem a dalšími evropskými zeměmi zákaz prodeje zbraní do Turecka v roce 2019, kdy turecká armáda zaútočila na kurdské milice YPG, jež působí v Sýrii.

Tyto milice dostaly vojenskou podporu od USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti organizaci Islámský stát. Ankara je však považuje za součást Strany kurdských pracujících (PKK), a tudíž za teroristickou organizaci.

Zrušení zbraňového embarga bylo mezi podmínkami, které si stanovila Ankara, aby podpořila přijetí Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Turecko po obou severských zemí také chce, aby tvrději postupovaly vůči organizacím, které Ankara považuje za teroristické.

Jde o PKK, různé kurdské milice, ale také o příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle tureckých úřadů stojí za neúspěšným pokusem o vojenský převrat z roku 2016.

Turecko Švédsku a Finsku vyčítá, že mu nechtějí vydat členy těchto organizací. Finské a švédské úřady zamítly řadu žádostí o extradici do Turecka. Představitelé švédské vlády již dříve zdůraznili, že o vydání do zahraničí rozhodují nezávislé soudy. Extradice je pak vyloučená u lidí, kteří mají švédské občanství.

Vstup Švédska a Finska do NATO musí schválit parlamenty všech stávajících členů. Podle informací NATO tak stále neučinily Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že žádost o ratifikaci do parlamentu nezašle, pokud Švédsko a Finsko nevyhoví všem požadavkům Ankary.

X X X

Funkce odborných náměstků zaniknou, schválili poslanci

 Funkce odborných náměstků na ministerstvech zřejmě zaniknou a zruší se omezení v počtu náměstků členů vlády. Předpokládá to koaliční novela služebního zákona, kterou dnes schválila s některými úpravami Sněmovna. Část změn ve státní službě opět kritizovali opoziční poslanci, zamítnutí předlohy ale neprosadili.

Opoziční hnutí ANO neuspělo ani s různými variantami ponechání omezení v počtu takzvaných politických náměstků. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Spory vyvolalo v dolní komoře zejména zrušení omezení, podle kterého člen vlády může mít nejvýše dva politické náměstky. Hnutí ANO neprosadilo návrhy, podle nichž by takové pozice mohly být nejvýše čtyři, nebo pět, či na ministerstvech tolik, kolik na nich působí vrchních ředitelů sekcí, přičemž ministři bez portfeje by mohli mít maximálně dva náměstky. Zuzana Ožanová (ANO) argumentovala tím, že zrušení omezení v počtu politických náměstků značně zvýší výdaje. Lídr SPD Tomio Okamura prohlásil, že koalice protlačuje změnu koaličního zákona silou, protože spolustraníci mají „hlad po korytech“. Jde podle něho o „trafiky“ za 100.000 až 150.000 korun měsíčně.

Naopak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poukazoval na to, že novela má učinit státní správu pružnější a otevřít klíčové funkce v ní lidem ze soukromého sektoru. „To je klíčový důvod pro změnu zákona o státní službě,“ zdůraznil.

Navrhované změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Naopak podle Ivety Štefanové (SPD) jde o krok k politizaci státní správy. Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají podle novely stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby.

Poslanci ANO neprosadili omezení okruhu vedoucích úředníků s funkčním obdobím. Podle nich hrozí riziko „destabilizace a politizace státní správy“. Berenika Peštová (ANO) upozornila na to, že vyměnění úředníci budou brát půl roku čtyři pětiny platu a pokud nedostanou nabídku přiměřeného pracovního místa, získají odchodné až 12 platů. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že by byl pro omezení těchto takzvaných „bazénů“, takové úpravy ale nikdo nepředložil.

Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikaci nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.

Sněmovna z předlohy vypustila rozšíření možností pro slaďování rodinného a osobního života se státní službou. Koalice chce počkat do příštího roku na návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který má v návaznosti na příslušnou evropskou směrnici záležitost řešit celkově.

X X X

Soudci odmítli svolit k eutanazii muži s poškozenou páteří, uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu

 Otázkou, zda je možné v České republice povolit eutanazii jen na základě znění Listiny, přestože občanský ani trestní zákoník ji nepřipouštějí, se nedávno zabýval Nejvyšší soud (NS). S dovoláním se na NS obrátil muž s nevratně poškozenou páteří, který neuspěl u soudů s žádostí o souhlas s podáním smrtící dávky léku. NS dovolání vyhověl a věcí se tak bude muset znovu zabývat okresní soud.

Žalobu na stát, respektive Ministerstvo zdravotnictví, podal muž s určeným opatrovníkem s tím, že už nadále nechce žít ve státě, který považuje za „zlodějský, zabijácký a fašistický“.

Muž má nevratně poškozenou páteř, poškozené dolní končetiny, trpí bolestmi a je předpoklad pouze zhoršování zdravotního stavu. Další život tak považuje za nedůstojný, a proto se domáhá žalobou přivolení soudu k zásahu do jeho integrity tak, že mu bude umožněna eutanazie. Je totiž přesvědčen, že součástí práva na život, garantovaného Listinou základních práv a svobod, resp. práva na zachování lidské důstojnosti dle čl. 10 Listiny, je i právo na důstojnou smrt.

Žalobu nejprve zamítl okresní soud a posléze i odvolací soud s tím, že eutanazie není v České republice povolena a jednání, jehož se žalobce po státu dožaduje, má naopak znaky skutkové podstaty trestného činu.

Podle odvolacího soudu je dle § 91 občanského zákoníku člověk nedotknutelný. Tomu odpovídá i čl. 7 Listiny, který též prohlašuje nedotknutelnost osoby. Nedotknutelnost člověka primárně vyjadřuje zapovězení jakýchkoli nezákonných či neoprávněných zásahů do jeho duševní a tělesné integrity. A takový zásah, který se neopírá o některý zákonem stanovený či uznávaný důvod, je tedy podle odvolacího soudu neoprávněný a představuje narušení ochrany osobnosti člověka.

Právo na život nebo důstojnou smrt

K ústavněprávní argumentaci žalobce odvolací soud vysvětlil, že soudem prvního stupně citované právní předpisy, zejména trestní zákoník, neodporují Listině. Byť je z Listiny zřejmé, že zde v opozici stojí dvě základní lidská práva, a to právo na život dle článku 6 Listiny a žalobcem akcentovaná práva obsažená v článku 10 Listiny, zejména právo na lidskou důstojnost, a v článku 7 Listiny, tedy osobní nedotknutelnost jedince a ochrana soukromí, tak ani hodnocení kolize proti sobě stojících základních práv nemůže vést k vyhovění návrhu a k nahrazení chybějící zákonné úpravy asistované smrti.

Podle odvolacího soudu je případně na zákonodárci, aby podle své úvahy přijal takovou úpravu, která zabezpečí adekvátně ochranu proti zneužití eutanazie a vymezí striktní podmínky pro její aplikaci a výkon.

Podanému dovolání však vyhověl NS, když žalobu ani neodmítl, ani nezamítl a vrátil věc k rozhodnutí soudu první instance. Podle NS totiž primárně není z žaloby zřejmé, čeho přesně se muž domáhá, neboť pojem eutanazie není jednoznačný. A s ohledem na to, že soudem případně schválený zásah by se řídil zákony o zdravotních službách, vyžaduje to přesnější popis požadovaného zásahu.

Smrt z milosti

„V projednávané věci se žalobce domáhá (jak bylo vyloženo výše „obecnou“ žalobu v řízení sporném) aby „mu byla umožněna eutanázie“. Slovo „eutanazie“ pochází z řeckého jazyka: εὐθανασία (euthanasia) a v prvním přiblížení znamená „dobrá smrt“. Uvedený výraz však neoznačuje pouze dobrou smrt, ale také snadnou smrt, šťastnou smrt, nenásilnou či bezbolestnou smrt. Ve svém původním významu není „eutanazie“ omezena na popis jednání lékaře, ale v obecné rovině znamená nějakou osobu usmrtit či ji nechat zemřít, přičemž je toto jednání vedeno starostí o zájmy této osoby.

Podle etymologického významu slovo eutanazie znamená „dobrou smrt, resp. smrt z milosti, lehkou, bezbolestnou smrt“. Pojem eutanazie je tak tradičně vnímán jako nejednoznačný a kontroverzní výraz. Jindy je eutanázie definována odlišně jako ‚jednání nebo opomenutí, jehož vlastním cílem je zkrácení života a rozhodujícím důvodem je soucit s trpícím‘,“ popisuje se v odůvodnění NS.

Z toho podle NS plyne, že „eutanazie“ je pojmem, který bez dalšího upřesnění není způsobilý jednoznačně definovat zásah, jež má být na základě souhlasu soudu proveden.

V daném sporu muž podle NS žádá podle všeho o tzv. vyžádanou eutanazii, i proto je nutné, aby bylo v žalobě jasně popsáno, jaký konkrétní zásah a jaký podrobně popsaný způsob má být předmětem rozhodování soudu.

Žalobou se tak bude opět zabývat prvoinstanční soud, který bude muset vyjasnit, o co přesně žalobce žádá. A také se vypořádat s navrženými důkazy, popřípadě zdůvodnit, proč je odmítá provést. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soudci ve Švýcarsku nařídili Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

   Podle agentury Reuters o tom ve čtvrtek rozhodl švýcarský nejvyšší soud, který zároveň nařídil německému maloobchodnímu řetězci Lidl, aby ve Švýcarsku přestal prodávat podobný výrobek a zničil jeho stávající zásoby.

Průzkumy ukázaly, že veřejnost velikonočního zajíčka od firmy Lindt dobře zná, uvedl spolkový soud. Se zajíčkem vyráběným pro Lidl může být zaměnitelný, byť mezi nimi existují určité rozdíly, konstatoval soud.

Spolkový soud zrušil loňské rozhodnutí švýcarského obchodního soudu, který rozhodl v neprospěch společnosti Lindt. Zároveň Lidlu nařídil, aby zásoby svých čokoládových zajíčků zlikvidoval.

„Zničení je přiměřené zejména proto, že to nutně neznamená, že by musela být zničena čokoláda jako taková,“ uvedl soud ve svém verdiktu. Podle britského listu The Guardian z toho lze vyvodit, že zajíčky bude možné rozpustit a čokoládu využít nějak jinak.

Švýcarský výrobce prémiové čokolády Lindt vedl v průběhu let mnoho soudních bitev, aby ochránil jeden ze svých nejprodávanějších výrobků. Německý soud loni rozhodl, že jeho velikonoční zajíček se zlatou fólií má nárok na ochrannou známku.