iTrump připustil, že Putin zdržuje. Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, oznámil dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, uvedl o něco dříve ruský vyjednávač Vladimir Medinskij po telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem. Americký prezident Donald Trump mezitím uvedl, že Rusko podle něj jednání možná úmyslně zdržuje.

Ruská strana je podle Lavrova nyní připravena předložit memorandum o ruských podmínkách ukončení války, kterou Moskva před více než třemi lety rozpoutala.

Medinskij, který je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina, vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, které se uskutečnily 16. května v Istanbulu.

Obě strany se tehdy dohodly na dosud největší výměně válečných zajatců, tisíc za tisíc, ale nedospěly k dohodě o příměří, jak požadoval Kyjev a jeho západní spojenci. Ukrajinskou delegaci vedl právě ministr Umerov.

Jednání se uskutečnilo pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, usilujícího o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Ruský prezident Putin po telefonátu s Trumpem 19. května řekl, že Moskva je připravena spolupracovat s Ukrajinou na memorandu o budoucí mírové dohodě.

 Trump dnes uvedl, že Putin možná vyjednávání záměrně zdržuje. „Pokud se ukáže, že ano, odpoví USA jinak než dosud,“ řekl americký prezident.

Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku. Zatímco dříve uváděl, že Putin chce mír, dnes poznamenal, že nemůže říct, jestli ruský prezident chce válku ukončit.

„Ruská strana, jak jsme se domluvili, rychle vypracovala příslušné memorandum, které vykládá naše stanovisko ke všem aspektům spolehlivého překonání základních příčin krize. Naše delegace vedená Vladimirem Medinským je připravena předložit toto memorandum ukrajinské delegaci a poskytnout nezbytné vysvětlení během druhého kola obnovených přímých jednání v Istanbulu příští pondělí 2. června,“ uvedl Lavrov.

Medinskij dříve podle ruských médií oznámil, že zatelefonoval Umerovovi a navrhl čas a místo pro příští setkání, ale dosud čeká na odpověď. Navržený termín a místo nové schůzky Medinskij neupřesnil, jen naznačil, že by se měla konat v příštích dnech.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dříve uvedla, že bylo dohodnuto, že při dalším kole rozhovorů si Rusko a Ukrajina vymění dokumenty se svou představou „způsobů urovnání konfliktu a příměří“ a projednají je.

Lavrov dnes podle TASS také prohlásil, že Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti. Splnění požadavku, aby Ukrajina neměla jaderné zbraně a vyhlásila neutralitu, musí být podle Lavrova obsaženo v jakémkoliv řešení konfliktu.

Moskva za základní příčiny války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Putin původně invazi odůvodňoval údajnou potřebou demilitarizovat a „denacifikovat“ sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním.

Agentura Reuters dnes s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.

Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku, odmítá ale kapitulovat. Moskva podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si Moskva činí nárok.

X X X

EXPERTI   O  VÁLCE  NA   UKRAJINĚ

ZBYTEČNÉ  ZABÍJENÍ  LIDÍ,  JAK  ŘEKL  TRUMP

ŘEŠENÍ  UŽ  MOHLO  BÝT  KAPITULOCÍ  UKRAJINY

Nelze, aby vyhráli Trump i Putin. Rusko podporu nepotřebuje a válčí dál, USA ustupují

Po pondělním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se ukazuje, jak málo Moskva potřebuje lídra USA. Rusko chce dál válčit a zdá se, že Trump ustupuje z role mírotvůrce a přenechává iniciativu jiným, uvádí analýza CNN.

Ruský prezident Vladimir Putin se při dvouhodinovém hovoru se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem vrátil na začátek, když vyprávěl o tom, že válku vyvolalo příliš rychlé rozšiřování NATO. Krátce před hovorem americký viceprezident J. D. Vance naznačil, že USA by se mohly zcela stáhnout, a to jak z diplomatických jednání, tak z podpory Ukrajiny, pokud Rusko neudělá kroky k míru. O ten ale vlastně vůbec nestojí. A ustupující Washington je přesně to, po čem Rusko touží. Navíc se zdá, že Putin nemusí udělat vůbec nic a může jen pokračovat v brutální válce, uvádí analýza CNN.

 Chvíli po telefonátu už Trump zněl jako muž, který ustupuje z boje. Pět dní předtím byl přitom horečnatým prostředníkem a mírotvorcem ochotným překlenout nepřátelství mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na schůzce v Turecku. Po pondělním telefonátu s Putinem však pouze řekl, že Ukrajina a Rusko musí jednat přímo, „jak to umí jen oni“. Dokonce předal tento úkol Vatikánu, což by podle něj mohlo být místo konání mírové schůzky. Spojené státy sice nejsou z procesu zatím zcela vyřazeny, ale zdá se, že by chtěly, aby jednání vedl někdo jiný.

Posledních deset dní názorně ukázalo, jak málo Putin ve skutečnosti potřebuje prezidenta USA nebo jeho souhlas. A logika je jednoduchá.

Ruská státní média již tři roky poučují své publikum, že jsou v konfliktu nejen s Ukrajinou, ale také s celým NATO, včetně Spojených států. Trumpovo prezidentství otevřelo malou šanci, že by Kreml mohl něco získat – například zmírnění některých sankcí. To ale nic nemění na hlavním postoji Moskvy: pro Rusko jde o existenční válku, ve které se snaží znovu získat vliv ve svém okolí. Ztráty na životech a bolest, kterou konflikt přinesl ruskému obyvatelstvu, jsou tak velké, že jakýkoliv neúspěch by mohl ohrozit samotnou vládu Putina. Tuto válku si zkrátka nemohou dovolit prohrát.

Spojené státy mají jen omezené páky

Páky, které mají Spojené státy v současné době na Rusko, jsou velmi omezené. Mohou zpřísnit sankce nebo zavést takzvané sekundární sankce proti zemím, které s Ruskem obchodují – například Indie nebo Čína. To by ale mohlo způsobit nové napětí s těmito státy, se kterými se USA teprve nedávno snažily zlepšit vztahy. USA by také mohly sankce zmírnit, aby Rusko přiměly k ústupkům. To by ale podráždilo jejich evropské spojence.

Pokud by se Donald Trump rozhodl zasáhnout proti Rusku více, znamenalo by to, že by musel zajít dál než jeho předchůdce Joe Biden. To ale nezapadá do Trumpovy zahraničněpolitické strategie. Takový krok by Spojené státy více zatáhl do války, která – jak se zdá – nemá jasný konec.

Vyhlídky Ukrajiny v roce 2025 jsou velmi temné. Evropa ale vsadila na nejlepší možnou strategii v situaci, kde neexistují žádné dobré možnosti. Jediný způsob, jak přinutit Rusko ke zmírnění válečných cílů, je ukázat mu jednotné a pevné NATO. Ruská ekonomika, rezervní bohatství, lidská síla nebo technika by se mohly začít hroutit. Stačí přitom, aby selhal jen jeden z těchto pilířů, aby se ruská válečná mašinérie začala zadrhávat. Je to bezútěšné, ale Evropě nezbývá mnoho na výběr. A Ukrajina nemá na výběr vůbec.

Na výběr měl Trump. Jeho obchodní uvažování mu říkalo, že nemá smysl dlouhodobě investovat do konfliktu s nepřítelem, s nímž by bylo lepší vycházet. Nejlepší výsledek, který si umí představit, je návrat k míru v Evropě tak, jak byl dřív. Tady se ale žádná dohoda uzavřít nedá. Putin si nic nekupuje; usiluje o to, aby dobyl a zabral. A Trump nemá co prodávat, kromě podpory Spojených států pro jejich tradiční spojence. Není tedy možné, aby Putin i Trump vyhráli a zároveň si udrželi své postavení.

X X X

VPADNE  NĚMEC  MERZ  DO  VÁlLKY  NA  UKRAJINĚ,

NEBO  ODSTRANÍ  FAŠISTY  HITLERA  Z  UKRAJINY,  KTEŘÍ  JSOU  STÁLE  ZELENSKÝM  OSLAVOVÁNI?

Kde jsou německé taurusy? V roli opozičního lídra je Merz chtěl dodat Ukrajině, teď kancléř lavíruje

Jako předák opozice se Friedrich Merz několikrát vyslovil pro to, aby Německo poskytlo Ukrajině mocnou zbraň v podobě raket Taurus, kterými by Kyjev mohl likvidovat i vzdálené ruské cíle. V roli německého kancléře ale v této otázce spíš lavíruje a Ukrajina na rakety s dosahem až 500 kilometrů stále čeká. V době masivních ruských útoků na ukrajinská města se tak Merz ocitá pod stále silnějším tlakem.

 „Dobrý den, omlouvám se, že vás ruším, ale slyšeli jste něco o (střelách) Taurus a těch ohromujících sankcích? Dejte mi vědět, díky.“ Touto sarkastickou poznámkou, zveřejněnou na sociální síti X, připomněl bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis dosud neuskutečněnou dodávku Taurusů, o které Kyjev žádá dlouhé měsíce či dokonce roky.

Bývalý šéf litevské diplomacie zveřejnil svůj příspěvek po masivních útocích Ruska, které o víkendu zasáhly ukrajinská města a vesnice. Tyto rozsáhlé údery tak opět zvýšily tlak na německého kancléře Friedricha Merze a jeho dřívější prohlášení, ve kterých se vyslovoval pro poskytnutí střel s plochou dráhou letu a dosahem až 500 kilometrů Ukrajině.

Taurusy, které by ukrajinským silám umožnily likvidovat i vzdálené ruské cíle, se staly jedním z hlavních bodů předvolebních rozepří.

Zatímco bývalý kancléř z německé sociální demokracie (SPD) Olaf Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz se jako opoziční předák z konzervativní unie CDU/CSU opakovaně vyslovoval pro to, aby je Německo napadené zemi poskytlo. Po jeho prvních týdnech ve funkci ale Kyjev stále čeká.

Podle odborníka na Německo a mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimíra Handla tak roste tlak na německého kancléře především ze strany mezinárodních spojenců, kteří „většinově očekávají“, že Německo začne taurusy napadené zemi dodávat.

Rostoucí tlak je podle něj ale v první řadě způsobený samotnou ruskou politikou a jeho pokračující agresí.

„Německá společnost je v tomto smyslu rozdělená. Levicová i pravicová opozice je proti, kromě Zelených, kteří by taurusy už dávno dodávali. Stejně tak se už dávno vyslovili mimoparlamentní liberálové z FDP. V zásadě se ale dá říct, že tlak na dodání taurusů je spojený s tím, jak postupuje ruská strana a jak dokazuje, že vyjednávání k žádnému zastavení palby a míru nepovedou,“ říká Handl pro iROZHLAS.cz.

Taurusy mimo pořad dne

Odmítnutí poslat Ukrajině střely Taurus Scholz v době svého kancléřství vysvětloval tím, že by tyto zbraně zvýšily riziko zavlečení Německa do války. Jeho stanovisko ale Merz kritizoval a loni v říjnu například obvinil Scholze z osobní spoluzodpovědnosti za to, že Ukrajina musí bojovat s „jednou rukou svázanou za zády“. Navrhl proto ultimátum pro šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Musí mu být řečeno: pokud do 24 hodin nepřestane bombardovat civilisty na Ukrajině, Německo musí poslat rakety Taurus, aby zničily (ruské) zásobovací trasy,“ uvedl v říjnu Merz. Dodal, že „strach je matkou krutosti“, němečtí představitelé by se proto neměli bát jaderných hrozeb ze strany Ruska.

K možnosti vyslání taurusů se Merz vyjadřoval i po volbách. V polovině dubna dal najevo, že by mohl s dodávkou souhlasit, zdůraznil ale, že k dodání raket dlouhého doletu dojde až po konzultaci s evropskými partnery. „Musí se to koordinovat. A pokud na tom bude shoda, pak by se mělo účastnit i Německo,“ citovala Merze stanice Deutsche Welle.

Nyní se zdá, že už takovému kroku nic nebrání v cestě, napsal v pondělí server Politico s odkazem na Merzovo prohlášení z počátku týdne. V rozhovoru se stanicí WDR totiž německý kancléř uvedl, že Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci.

„Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl v rozhovoru Merz a dodal, že se tak Ukrajina nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. „To ještě donedávna nedělala, až na výjimky. Teď už může.“

V úterý svá slova nicméně upřesnil a vyvolal tak zmatek. Podle jeho úterního prohlášení měl svým komentářem na mysli rozhodnutí, které bylo přijaté už koncem loňského roku, kdy administrativa Joea Bidena ve spolupráci s dalšími spojenci zmírnila dřívější omezení a umožnila Ukrajině používat rakety dlouhého doletu v hloubi ruského území. Šlo tedy spíš o popis dříve přijatých rozhodnutí než o signál nové německé politiky, píše Kyiv Independent.

Odborník na zahraniční politiku z koaliční sociální demokracie Ralf Stegner nicméně v reakci na Merzovo pondělní prohlášení uvedl, že by takový krok byl „neužitečný“, a vyzval k tomu, aby se vláda zaměřila spíše na diplomatickou snahu o ukončení války na Ukrajině.

Přesvědčit sociální demokracii, která se k vyslání taurusů na Ukrajinu stále staví spíše odmítavě, tak pro Merze bude oříšek.

„V koaliční smlouvě zůstala tato otázka otevřená. Hovoří se tam ale o tom, že Ukrajina bude podporována vším nezbytným. A teď je otázka, jak se koaliční partneři shodnou na tom, co je nezbytné. Zatím se objevují reakce na vyjádření Friedricha Merze o tom, že německé zbraně mohou být volně použity i proti vojenským cílům na ruském území. To vyvolalo v části SPD odpor,“ popisuje Handl.

Vedle Stegnerovy kritiky zmiňuje také slova bývalého předsedy parlamentní frakce SPD Rolfa Mützenicha, který to označil za nebezpečné a stejně jako Stegner vyzývá vládu, aby se věnovala spíš diplomacii.

Řada politiků SPD se tak k otázce taurusů staví rezervovaně a podle Handla se o tom v koalici bude ještě jednat. „Jestli to přijde, je otevřená otázka,“ říká pro iROZHLAS.cz o možnosti poskytnutí Taurusů Ukrajině.

Vykřičníkem nejen pro Kyjev se však stala Merzova slova v rozhovoru pro ZDF, ve kterém v polovině května uvedl, že dodání taurusů „není na pořadu dne“.

Utajovaná německá pomoc

Otázkou tak nyní zůstává, zda a také případně kdy Německo Taurusy Ukrajině dopraví. Podle německého deníku Der Tagesspiegel se přitom široká veřejnost může o dodávce střel s dosahem 500 kilometrů dozvědět až ve chvíli, kdy první z nich zasáhne Rusko.

V první polovině května totiž Merz uvedl, že Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině. Sám přitom utajování dodávek zbraní a další pomoci Ukrajině v minulosti kritizoval s tím, že se tak německá vláda „vystavuje podezření, že nedodržuje své přísliby“.

Informace o pomoci Kyjevu totiž Scholzova vláda od února do června 2022 držela v tajnosti, pravidelně je začala zveřejňovat až později, což se Merz nyní rozhodl změnit. Zatímco třeba bývalý ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk kancléře za tento krok kritizuje, jiní ho naopak chválí.

Například vojenský analytik z vídeňské Národní obranné akademie Gustav Gressel pro deník Der Tagesspiegel uvádí, že cílem Merzova kroku je dosažení „strategické nejednoznačnosti“, která podle něj „dává smysl“. Omezení veřejných informací o dodávkách zbraní Ukrajině totiž má zabránit tomu, aby Rusko získalo jakoukoliv strategickou výhodu.

S tím souhlasí také odborník Fakulty sociálních věd, podle kterého na německé politické scéně víceméně panuje shoda na tom, že otevřenost v oblasti vojenské pomoci Ukrajině „nebyla úplně nápomocná“.

„Myslím si, že německá vláda správně usiluje o to, čemu se říká ‚strategická nejednoznačnost‘. Jinými slovy nedávat ruské straně informace, které by jí umožnily připravit se. Ze strany Ruska samozřejmě vidíme velmi negativní reakce, (bývalý ruský prezident a Putinův věrný spolupracovník Dmitrij) Medvěděv nazval Merze náckem a řekl, že by si měl dát pozor, co říká. Vidíme tedy, že něco takového by Rusko skutečně zasáhlo a zjevně se tomu brání,“ podotýká Handl.

Zelenskyj v Berlíně

Ukrajina se tak mocných zbraní v podobě německých taurusů zatím nedočkala a nemá je ani po nástupu Merze do funkce kancléře. Pravděpodobně na ně ale dojde řeč během plánované středeční schůzky.

Podle německých médií má ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu navštívit Merze v Berlíně, kde by mohli mimo jiné jednat o podobě dalších protiruských sankcí nebo dalším postupu při rozhovorech s Moskvou.

„Jestli dojde řeč i na taurusy, tak za zavřenými dveřmi. Zelenskyj určitě bude požadovat dodávky taurusů a řekl to i veřejně, německá strana ale v této fázi asi ještě ne. Německá strana i Ukrajinci nyní potřebují především protiletadlové obranné systémy a tam se německá strana bude snažit Ukrajině vyjít co nejvíc vstříc,“ říká Handl s tím, že Merzovo zrušení omezení pro použití německých zbraní proti cílům v Rusku je pro Ukrajinu velice důležitý moment.

„Německé zbraňové systémy, které na Ukrajinu v současnosti dodávají, mají dosah do 100 kilometrů. To jsou rakety Mars II, německé houfnice pak mají dosah kolem 45 kilometrů. Takže dosah není tak velký, ale symbolicky i prakticky to je důležité. Je to předstupeň případné dodávky taurusů, pokud by se k tomu měla německá vláda rozhodnout,“ říká Handl.

Podle odborníka tak Merz sice v současnosti lavíruje, v době „nekonečných ruských útoků ale poroste tlak na to, aby Německo bylo v těchto otázkách flexibilnější.“

X X X

Ehud Olmert: Co je tohle, když ne válečný zločin?

V úterním rozhovoru pro CNN bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizoval nedávná prohlášení vysokých izraelských představitelů, kteří se zasazovali o „vyhladovění Gazy“. Zdůraznil, že takové činy by mohly být považovány za „válečné zločiny“.

„Co je tohle, když ne válečný zločin?“  zeptal se Olmert. „Jak může seriózní člověk zastupující izraelskou vládu (…) tak jasně říci, že bychom měli Gazu vyhladovět, že by se tam neměly uspokojovat žádné základní humanitární potřeby?“  pokračoval s odkazem na prohlášení izraelského ministra národního dědictví Amichaie Eliyahua, který začátkem května prohlásil, že by měla být „zastavena“ humanitární pomoc pásmu Gazy. „Pokud budou trpět obyvatelé Gazy, bude trpět i Hamás. Nemá problém bombardovat jejich zásoby potravin a paliva. Měli by hladovět,“ řekl Eliyahu.  Olmert poznamenal, že probíhající konflikt se již nezdá být „válkou proti Hamásu“. „Tohle vypadá čím dál víc jako politická válka,“ dodal.

Bývalý šéf izraelské vlády zmínil současného premiéra Benjamina Netanjahua a jeho „skupinu banditů“. Podle Olmerta nelze izraelské činy interpretovat jinak než jako válečné zločiny.

Již  minulý týden bývalý izraelský premiér prohlásil, že to, co Izrael „nyní dělá v pásmu Gazy, se velmi blíží válečnému zločinu“.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

NEBEZPEČÍ   VE  FRANCII?

Podnikatele v kryptu děsí „mexikanizace Francie“. Posilují svou bezpečnost

 Francouzská policie uvedla, že se jí podařilo zmařit další pokus o únos jedince podnikajícího v kryptoměnách. Zemi poslední dobou sužují útoky na lidi podnikající v kryptu a jejich rodinné příslušníky. Ti se proto uchylují k vlastním bezpečnostním opatřením. Varují před „mexikanizací Francie“, starosti jim dělají též evropské regulace, které útočníkům nahrávají.

Francouzská policie oznámila, že zadržela více než 20 lidí spojených se snahami unést podnikatele v kryptoměnách a jejich rodinné příslušníky. Část z nich zatkli v souvislosti s posledním pokusem poblíž města Nantes. Nejmenovaný policejní zdroj řekl agentuře AFP, že došlo ke zmaření únosu ještě před jeho uskutečněním.

Další část zadržených čelí podezření z účasti na přepadení dcery a vnučky generálního ředitele a zakladatele francouzské platformy pro výměnu kryptoměn Paymium Pierrea Noizata za bílého dne v Paříži. „Celé komando bylo zatčeno,“ dodal zdroj. Případ šokoval veřejnost a vrhl světlo na sérii útoků, kterým nyní jedinci podnikající v kryptoměnách a jejich blízcí čelí.

Na začátku tohoto měsíce policisté zachránili otce nejmenovaného podnikatele, jehož únosci drželi dva dny jako rukojmího. Uřízli mu jeden prst, který poslali jeho synovi s cílem získat výkupné.

O prst přišel i spoluzakladatel společnosti Ledger David Balland. Unesli také jeho přítelkyni, již policisté nalezli svázanou v kufru auta u Paříže.

Obchodní partner Ballanda a spoluzakladatel Ledgeru Éric Larchevêque, po němž požadovali výkupné za uneseného podnikatele, po incidentu v Paříži vyzval vládu, aby zabránila „mexikanizaci Francie“. „Již několik měsíců se množí děsivé případy únosů a pokusů o únos. Za bílého dne. V centru Paříže. Před očima všech,“ napsal Larchevêque. „A co se nám dostává jako odpověď? Že jsme se měli držet při zemi. Že jsme si o to koledovali.“

Larchevêque nedávno prozradil, že za ochranu sebe a své rodiny dává měsíčně 50 000 až 100 000 eur (1 200 000 až 2 500 000 korun). I další manažeři kryptofondů přicházejí s vlastními opatřeními.

Podnikatel v kryptoměnách Owen Simonin po setkání s mužem, který se se zbraní v ruce u jeho dveří dožadoval peněz, vymazal svoje osobní údaje z internetu, pořídil si nové zabezpečené dveře a kamery, najal si ochranku a snaží se chodit po té straně ulice, kde parkují auta, aby únoscům ztížil jejich úsilí. „Každý přemýšlí o tom, kdo bude další,“ varuje.

Evropské regulace jako potenciální nebezpečí

Podle listu The New York Times francouzské velké hráče v krypto byznysu znepokojují nové evropské předpisy o kryptoměnách, které mají za cíl zmařit praní špinavých peněz. Podle nich taková úroveň transparentnosti zanechává digitální stopu. Hackeři se tak mohou dostat k jejich osobním údajům a lépe sledovat své cíle.

Francouzští podnikatelé po únosech požádali regulační orgány, aby zvážily přepsání některých pravidel ochrany osobních údajů tak, aby se cítili více v bezpečí. Podle listu mohly právě úniky osobních dat přispět k tomu, že se někteří podnikatelé stali terčem kriminálních skupin.

„Pokud se chceme chránit, budeme diskrétní a anonymní. Ale když chceme být diskrétní a anonymní, zákon nám říká, že je to trestné. Co tedy máme dělat?“ ptá se Alexandre Stachchenko, ředitel pro strategii společnosti Paymium.

Francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau oznámil nová opatření na ochranu lidí podnikajících v kryptosvětě, jako je zvláštní přístup k záchranným službám, školení s elitními policejními jednotkami a bezpečnostní audit jejich domovů. Připouští ale, že únosci představují novu výzvu. Zatímco dříve je policie mohla odhalit a zadržet, když se fyzicky snažili získat peníze, nyní věci komplikuje, že vše je dematerializované.

Podle úřadů únosy zapadají do rostoucího trendu v organizovaném zločinu, kdy se objevují menší kriminální týmy, jejichž členové se navzájem neznají a jsou najímáni na různé úkony. „Stále častěji se setkáváme s mladými zločinci, členy obchodu s drogami, kteří jsou najímáni na zakázku,“ uvedl šéf pařížské justiční policie Fabrice Gardon.

X X X

EXPREZIDENT  ZEMAN   KŘTIL  KNIHU  O  FIALOVI

Zeman křtil knihu o Fialovi. Může sloužit jako obžalovací spis pro jeho vládu, řekl

Bývalý prezident Miloš Zeman ve středu pokřtil novou knihu autorů Luboše Procházky a Radima Panenky s názvem Cirkus Fiala. Původně měla být patronem také herečka Jiřina Bohdalová, ta je však na kontrole v nemocnici. „Tato kniha může sloužit jako obžalovací spis pro Fialovu vládu,“ představil knihu Zeman. Při křtu hudebník Felix Slováček zahrál na klarinet znělku seriálu Cirkus Humberto.

Křest se konal v pražských Nuslích v prostorách hotelu Prague Towers. Kromě Miloše Zemana a Felixe Slováčka se ho zúčastnila novinářka a manželka bývalého Zemanova kancléře Vratislava Mynáře Alexandra Mynářová, poslanec Radek Vondráček (ANO) nebo člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov.

Na křest měla jako kmotra dorazit také herečka Jiřina Bohdalová, ta je však podle Procházky a Panenky až do čtvrtka v nemocnici na kontrole. Nemohla tak dorazit. „Přeji Jiřince brzké uzdravení a snad se jí nezatočí hlava, až si tuto knihu přečte,“ řekl na akci Zeman.

Na úvod zahrál Slováček znělku známou ze seriálu Cirkus Humberto. Pak ji zahrál ještě jednou, když si skladbu vyžádal přímo Zeman. Celá událost se nesla v duchu kritiky vlády premiéra Petra Fialy (ODS).

„V knize jsme popsali největší přešlapy Fialovy vlády, ale ne všechny, to bych tu nedržel pouze jedinou knihu, ale byla by tu celá sbírka spisů,“ představili knihu autoři. Před kamery poté pozvali Zemana, aby se ujal hlavního slova. „Rád bych tu přivítal člověka, který je vlastně za vznik knihy zodpovědný, neboť to byl právě on, kdo jmenoval do pozice předsedy vlády Petra Fialu,“ uvedl Procházka. Tehdejší prezident Zeman jmenoval Fialu premiérem na podzim 2021.

Podle Zemana může kniha sloužit jako obžalovací spis pro současnou vládu nebo jako bible pro opozici. Knihu při křtu hosté nepolévali, jak je zvykem, ale pouze si připili šampaňským.

V knize mluví například slovenský premiér Robert Fico, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) či maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Miloš Zeman se na představení publikace od Panenky a Procházky neukázal poprvé, loni v dubnu dorazil také na křest knihy Spiknutí. Ten se konal v Arcibiskupském paláci na pražských Hradčanech. Tehdy se účastnil také kardinál Dominik Duka, který knize požehnal, napsal také její doslov. Autoři v knize s podtitulem „Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR“ popisují okolnosti Zemanovy hospitalizace po volbách v roce 2021.

X X X

Soros a zlá Ursula. Trumpovci zahájili polské tažení, na Nawrockého pějí chválu

 Polsko čeká v neděli druhé kolo prezidentských voleb. A jak už je zvykem, snaží se do nich rázně promluvit i administrativa Donalda Trumpa. Stoupenec vládnoucí Občanské platformy Rafał Trzaskowski je podle ní financován pochybnými zdroji ze zahraničí včetně George Sorose. Vytýkací dopis od republikánů dostala i šéfka Evropské komise, která údajně záměrně přehlíží porušování pravidel kampaně.

První kolo prezidentských voleb skončilo překvapivě těsným vítězstvím Trzaskowského, kandidát Práva a spravedlnosti Karol Nawrocki skončil s odstupem pár procent druhý. Nejdůležitější však je, že další „opoziční“ kandidáti by mu dali dohromady dostatečný počet hlasů pro těsnou většinu. V uplynulých dnech proto kampaň přitvrzuje, bojuje se o každý hlas a svůj otisk chtějí v prezidentských volbách zanechat i američtí republikáni.

Předseda Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů USA Brian Mast proto sepsal obsáhlý dopis adresovaný Ursule von der Leyenové, pod který se podepsaly desítky republikánských kongresmanů. „Jsme znepokojeni současným vývojem v Polsku, kde hrozí podrývání demokratických procesů,“ stojí v dokumentu.

Globalisté mají v úmyslu každého z nás jednoho po druhém vyřadit – zahanbit nás, umlčet nás, zruinovat nás, přimět naše děti, aby se proti nám obrátily. Je důležité vyhrát všechny volby, včetně těch v Polsku.

X X X

NOVÝ  ZETOR  ZACHRÁNÍ  FABRIKU  V  BRN/Ě?

Drahé energie a peníze Zetor dusí. Nový moderní traktor nás zachrání, věří šéf

 Zetor má po letech nový traktor, který má českou značku opět vrátit na pole. Řadou 6 startuje podle šéfa firmy Róberta Harmana nová éra traktorky. V exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz, který společnost poskytla jako jedinému českému médiu po dlouhých letech, vysvětluje, jak průmyslu škodí Green Deal a drahé energie. Také vysvětluje působení značky v Indii.

Róbert Harman je v Zetoru dvacet let. Výkonný ředitel slavného brněnského výrobce kdysi pracoval jako elektrotechnik v laboratorním prostředí továrny na televize. Tehdy se nechal zlákat legendární značkou a přiznává, že nástup do obří brněnské fabriky byl trochu šok. Dnes je Zetor pro Harmana srdeční záležitostí.

V exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz mluví o novém traktoru, který Zetor heroickým výkonem v uplynulých letech vyvinul a jehož výroba odstartuje v Brně v následujících týdnech. A také o svízelích, které slavného výrobce v uplynulých letech srazily do kolen.

Mrzí nás, že vznikla bublina o tom, že chceme Česku něco vzít a dát to do Indie. Je to totiž naopak. Indie nás dělá konkurenceschopnými.

X X X

NOVÉ  JADERNÉ  ZÁKLADNY  V  RUSKU?

Šlendrián odhalil nejtajnější data. Rusko masivně přestavuje své jaderné základny

 Ruský režim v posledních letech masivně investuje do svých jaderných zařízení a armádních základen po celé zemi. Gigantická modernizace strategicky významných míst by měla podléhat naprostému utajení. Ne tak v Rusku. Tamní firmy navzdory zákonům šířily citlivé informace veřejně. A tak se k nim dostali i novináři ze Západu. Víc než dva miliony dokumentů prozrazují i ty nejmenší detaily ze života vojáků.

Detailní plány i popisy, lokace, smlouvy a protokoly výběrových řízení. Vše se týká ruských vojenských základen, jaderných zařízení a modernizace, kterou tento sektor v posledních letech prochází. Napříč Ruskou federací srovnali se zemí celé základny a znovu je vybudovali, postavili stovky nových kasáren, strážních věží, řídicích středisek a skladů. Vyhloubili několik kilometrů podzemních tunelů.

Dánský portál Danwatch spolu s německým Spiegelem analyzoval přes dva miliony dokumentů, které získal z ruských, veřejně dostupných databází. Novinářům to zabralo několik měsíců a stupňující se překážky překonávali třeba díky síti serverů v Bělorusku a Kazachstánu. Kdyby se však Rusové řídili vlastními zákony, vůbec by se jim to nepodařilo.

Ruský parlament totiž před pěti lety přijal nový zákon, který měl zpřísnit pravidla pro zadávání veřejných armádních zakázek. Přistoupil k tomu poté, co úředníci zjistili, že se v dokumentech k výběrovým řízením příliš často objevují vojenská tajemství.

 Das Material eines deutschen Milliardenkonzerns ist in Russland gefragt – auch für die Renovierung von Nuklearwaffenstützpunkten. Die entscheidenden Fragen und Antworten zur SPIEGEL-Recherche.https://t.co/5xakiNIsuW

V téže době ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi armádních tendrů, která měla být přístupná jen prověřeným firmám. Představitelé stavebních společností pracujících na vojenských zakázkách však citlivé informace nadále šířili veřejně. A to opravdu donedávna – novináři se dostali i k tendru z loňského léta.

Mezi získanými materiály jsou například stovky originálních detailních plánů k základnám raketových vojsk strategického určení poblíž městečka Jasnyj v Orenburské oblasti na jihu Ruska. Ty jsou od roku 2019 vybavené hypersonickým kluzákem Avangard, který může nést i jaderné hlavice a v ambicích ruského diktátora Vladimira Putina předehnat Západ ve zbrojení hraje hlavní roli.

Omítky a cement od německé fimy

Dokumenty ukazují nejen to, jak rozsáhlá je snaha rekonstruovat zastaralé budovy a že za poslední léta proběhly na různých místech po celém Rusku dodávky obrovského množství oceli, písku, cementu, cihel či izolačních materiálů. Jak popisuje Spiegel, v tomto ohledu se Rusko ve velkém spoléhalo na západní dodavatele.

Třeba na společnost Knauf, která se sice veřejně distancovala od svých dceřiných firem v Rusku, dosud si však nad nimi ponechává plnou kontrolu. Tyto firmy pro ruské klienty včetně armády vyrábí přímo v Rusku, Knauf už tam zřejmě z Německa nevyváží. Přesto je název značky uváděn i v zadávací dokumentaci u jaderných základen a dalších lokací.

Jednu z firem dokonce v Putinově impériu považují za „systémově významnou“, píše Spiegel a připomíná, že i na staveništích v ukrajinském Mariupolu se poté, co jej ovládli Rusové, našly výrobky Knaufu.

Uniklé dokumenty dávají nahlédnout i do takových záležitostí, jako jsou IT systémy, elektroinstalace a vedení vody, topení či ventilace. A to pořád není vše. Ruský šlendrián umožnil, že se západní žurnalisté dostali třeba k zevrubnému popisu používaných bezpečnostních systémů.

 „Tři vrstvy elektrických plotů po vnějším obvodu základny, čidla seismické aktivity a radioaktivity, dveře a okna odolná proti výbuchu, železobetonové budovy a poplašné systémy s magnetickými kontakty a infračervenými čidly. V některých případech je uveden i typ a umístění vnitřních kamer na budovách,“ píše Danwatch.

„To jsou informace, které by Rusko zřejmě chtělo utajit. Ne že by tyto informace snižovaly hodnotu zařízení, ale činí je potenciálně zranitelnějšími,“ říká odborník na ruskou bezpečnostní politiku a hlavní instruktor zpravodajských studií na vojenské akademii norských ozbrojených sil Tom Røseth.

Když se nudí, hrají šachy

Veřejně se dalo také dohledat, kde ruští vojáci umístění na těchto základnách jedí, spí nebo chodí na záchod. Kdo věděl, kde hledat, mohl si zjistit, kde odpočívají, s jakým nářadím cvičí – běhají prý na páse a posilují s ručními činkami –, nebo čím zahánějí nudu. Podle investigativců jsou to šachy a dáma. Na stěnách visí nápisy jako „Stůj! Otoč se! Zakázaná zóna!“, „Vojenská přísaha“ či „Pravidla péče o obuv“.

Záznamy byly volně dostupné i k podobě armádních sklepů, díky čemuž je teď známo, kde vojáci skladují ochranné pomůcky a kde stojí skříně se zbraněmi. A to včetně toho, kde se nacházejí řídicí místnosti a které budovy jsou navzájem propojené podzemními tunely.

„Takové materiály jsou dokonalou zpravodajskou informací. Pokud pochopíte, jak je vedena elektřina nebo odkud pochází voda, a vidíte, jak jsou různé věci v systémech propojené, můžete určit silné a slabé stránky a najít slabé místo, na které lze zaútočit,“ vysvětluje bývalý plukovník a velitel 1. praporu vojenské rozvědky britské armády Philip Ingram.

Získané dokumenty také podle Røsetha odhalují, že modernizace strategických jaderných zbraní ze strany Ruska je skutečná a že za vznešenými slovy o nových typech zbraní a infrastruktuře se skrývají zcela konkrétní kroky. Některé raketové základny jsou vybavené novou senzorovou technikou, jsou lépe chráněné. Někdejší sila, v nichž jsou systémy Avangard umístěné, prošla zásadní rekonstrukcí a jsou z kvalitnějšího materiálu, uvádí Spiegel.

 „Je důležité, abychom situaci správně pochopili, protože stále existuje mnoho lidí, kteří si plně neuvědomují, v jaké situaci se Evropa nyní nachází, a tou je zásadní změna v bezpečnostní politice. Proto je důležité ukázat, že Rusko modernizovalo svůj jaderný arzenál. Koneckonců během války na Ukrajině pravidelně hrozilo jadernými zbraněmi,“ dodává Røseth s tím, že Moskva nedávno upravila svou jadernou doktrínu a snížila práh pro použití jaderných zbraní.

Podle Hanse M. Kristensena z iniciativy Nuclear Information Project ruské modernizační úsilí představuje především velmi potřebnou náhradu starých systémů ze sovětské éry. Nemyslí si, že by významným způsobem měnilo křehkou rovnováhu mezi velmocemi. Přesto je nutné vývoj na ruských základnách pečlivě sledovat, podotýkají novináři.

Poukazují třeba na to, že mezinárodní smlouvy, které měly omezit počet některých typů raket a jaderných hlavic, už neplatí. A že od dubna 2020 v Rusku neproběhla jediná americká inspekce.

Gigantická modernizace byla v plném proudu už v roce 2018, kdy Putin předstoupil před ruské politiky a slíbil jim, že nové jaderné systémy přivedou Rusko do jednadvacátého století. „Nikdo nás nechtěl poslouchat. Tak teď poslouchejte,“ vzkázal tehdy Západu. O sedm let později a s nekončící válkou na Ukrajině, kterou ruský vládce rozpoutal, experti míní, že reálné riziko jaderného útoku je stále nízké.

Sám Putin se nechal už v minulosti slyšet, že nemá v úmyslu být tím, kdo pomyslné červené tlačítko zmáčkne jako první. „Ano, vypadá to, že sedíme se založenýma rukama a čekáme, až proti nám někdo použije jaderné zbraně. Ano, je to tak. Ale pak by měl každý agresor vědět, že odveta je nevyhnutelná a že bude zničen,“ prohlásil tehdy.

X X X

Estonci založili paralelní armádu podporovanou Ruskem, viní je z vlastizrady

 Dvojice proruských politiků chtěla v Estonsku vytvořit paralelní armádní strukturu napojenou na ruskou vojenskou rozvědku, která by se v případě krize pokusila převzít funkci ozbrojených sil. Uvedla to estonská prokuratura, jež pro oba muže žádá u soudu vysoké tresty.

Politici Aivo Peterson a Dmitrij Rootsi začali v roce 2022 vytvářet jednotku civilní obrany s podporou hnutí KOOS orientovaného na ruskou menšinu v Estonsku. „Cílem je zajistit bezpečnost a plnit funkce armády v případě mocenského vakua,“ napsal tehdy Peterson svým spolupracovníkům.

Dvojice podle vyšetřovatelů navázala kontakty se zástupci ruské vojenské rozvědky GRU, aby získala instrukce a pomoc při vytváření uskupení.

Peterson veřejně prohlašoval, že se jedná o humanitární projekt, ale státní zastupitelství považuje jeho jednání za pokus o vytvoření alternativní obranné struktury státu, která by fungovala pod rouškou charity.

„Peterson pracoval deset let u policie, takže dobře věděl, že obrana země je výsadou státu,“ zdůraznila vrchní prokurátorka Triinu Olev-Aasová.

Peterson i Rootsi čelí před soudem obvinění z vlastizrady – pro prvního z nich prokuratura žádá 17 let za mřížemi, pro druhého 13 let. Před tribunálem stanul i ruský občan Andrej Andronov, kterému za „nenásilnou činnost proti Estonsku“ hrozí 11 let vězení.

Soudní vyšetřování případu odstartovalo v listopadu 2023. Nyní je v závěrečné fázi. Další dvě slyšení se uskuteční v červnu.

X X X

PRŮMYSL   ČR   POTÍŽE?

Český průmysl na hraně. „Bez slev na energie nepřežijeme,“ varuje Hlavinka

Přichází soumrak kovovýroby v Evropě? Produkce oceli propadla za šest let téměř o čtvrtinu. Hromadí se ztráty a bankroty. Pomoci má bruselský akční plán. Avšak průmysl o jeho skutečných efektech pochybuje.

Evropské ocelářství a kovovýroba jdou ke dnu. Firmy hlásí vysoké ztráty, insolvence, bankroty a propouštění. Brusel připravil Akční plán pro ocel a kovy, který má propad zastavit. Jenže odborníci bijí na poplach: chybí konkrétní řešení a hlavně levná energie. Kde hledat cesty k záchraně, když centrální plán selhal?

Akční plán připravený Evropskou komisí letos na jaře staví na šesti základních pilířích: snížení nákladů na energie, prevenci úniku uhlíku prostřednictvím mechanismu na zajištění spravedlivých cen při výrobě uhlíkově náročného zboží (takzvaný CBAM), ochraně evropských výrobních kapacit proti neférové konkurenci a podpoře recyklace kovů. Součástí je také podpora inovativních nízkouhlíkových technologií skrze průmyslový dekarbonizační fond a investice do výzkumu a vývoje.

Ambiciózní plán bez konkrétních kroků

Součástí plánu je i přísun peněz do těžce zkoušených firem a odvětví. Například na podporu výzkumu a vývoje v oblasti dekarbonizace ocelářství má v následujících dvou letech směřovat 150 milionů eur z Fondu pro výzkum uhlí a oceli.

Dalších 600 milionů eur je rezervováno v programu Horizon Europe na podporu projektů v rámci Dohody o čistém průmyslu. Tato dohoda se soustředí na inovace a udržitelnou výrobu v ocelářství a kovozpracujícím průmyslu.

Plán evropské komise sice zní ambiciózně, avšak v českém průmyslu sílí obavy, zda bude na zvládnutí krize, kterou zažívá, stačit. Pochyby panují o praktických opatřeních, jako je recyklace šrotu i o samotné podstatě plánu. „Akční plán pro ocelářství a výrobu kovů je pouze prohlášení bez konkrétních a jasných kroků,“ prohlásil výkonný ředitel Svazu sléváren České republiky Josef Hlavinka.

 Drtivý propad kovovýroby

Evropská produkce oceli klesla ze 160 milionů tun v roce 2017 na 126 milionů tun v roce 2023, tedy téměř o čtvrtinu. Výrobci nejsou v dobré kondici. K nejviditelnějším příkladům odvětvové krize patří spektakulární krach české Liberty Ostrava nebo vážný ekonomický propad a propouštění ve strojírensko-ocelářské ThyssenKrupp v Německu.

Akční plán EU na záchranu kovozpracující výroby podle průmyslových svazů nestačí. Svaz sléváren žádá množstevní slevy na energie pro velkoodběratele. Výroba kovů je extrémně energeticky náročná. Foto: Jan Soběslavský

Celé skupině ThyssenKrupp klesl ve druhém čtvrtletí jejího finančního roku upravený zisk před zdaněním a úroky zhruba o 90 procent na 19 milionů eur. Její ocelářská divize propadla dokonce do ztráty – za čtvrtletí ve výši 23 milionů eur. Před rokem přitom hospodařila se ziskem 68 milionů eur.

Dlouhý seznam insolvencí

Zároveň po Evropě – Česko nevyjímaje – přibývá insolvencí sléváren, které jsou dalším článkem kovozpracujícího výrobního řetězce. Strakonický Aluprogress, Vítkovické slévárny, jihočeský Kovosvit MAS Foundry, brněnská slévárna Heunisch nebo německé firmy Teutoguss  a Lüneburger Eisenwerk jsou příklady z dlouhého seznamu podniků, které čelí insolvenci nebo už dokonce oznámily ukončení výroby.

Do nedávna silně ziskový průmyslový obor drtí vysoké ceny energií a propad poptávky ze strany zákazníků zejména v automobilovém průmyslu. „Kvůli masivnímu zavádění ekologických nařízení a cenám energií došlo ve slévárenské výrobě k silnému poklesu produkce. Investice do ekologie navyšují ceny odlitků, které nikdo nezaplatí,“ upozorňuje Josef Hlavinka a dodává: „Vytratí-li se z trhu prvovýrobci, bude následovat další navazující odvětví, které nebude mít potřebné vstupy.“

Statistiky z průmyslu dodávají jeho slovům na urgenci. Počet firemních bankrotů v Německu v posledním čtvrtletí loňského roku stoupl o 36 procent na 4215. Šlo o nejhorší výsledek od finanční krize z roku 2009.

Nezvládnutá energetická transformace

Jenže právě na problém drahých energií, který stál u zrodu probíhající průmyslové krize, Evropa podle kritiků v akčním plánu zapomíná. „V oblasti cen energie nepřináší Akční plán nic nového a opakuje opatření představená v rámci komunikace Clean Industrial Deal a Akčního plánu pro dostupné energie,“ uvádí Svaz průmyslu a dopravy v pozičním dokumentu, který má Česká justice k dispozici.

Zpracování kovů ve slévárně je energeticky náročné. Kvůli zdražení energií proto řada sléváren skončila v insolvenci. Patří k nim i české Aluprogress (na fotografii) či Vítkovické slévárny. Foto: Jan Soběslavský

Svaz sléváren požaduje, aby Evropa přišla s množstevními slevami na energie pro velkoodběratele a zabránila tak poškozování zdejších firem ze strany asijských a amerických konkurentů. „Tyto ceny musí být nastaveny na úroveň mimoevropské konkurence. Například ceny v USA jsou třikrát levnější,“ upozorňuje Hlavinka. Nejde podle něj jen o ocelářství a slévárny. Cenové úlevy by měly dostat i další energeticky náročná odvětví, k nimž patří i kovářství, chemie nebo výroba cementu.

Přidejte bezplatné povolenky

Akční plán by dále neměl opomíjet ani kýžené změny v nastavení evropského obchodu s emisními povolenkami. Podle Svazu průmyslu a dopravy by měl především usilovat o stabilizaci cen povolenek nebo upravit pravidla pro jejich bezplatnou alokaci.

Důležitým krokem pro přežití energeticky náročných odvětví může být jejich spojování. „Kdyby se slévárny v Česku nebo střední Evropě konsolidovaly, ve větším celku by byly silnější a mohly prosperovat,“ říká krizový manažer Pavel Babiš. Foto: Jan Soběslavský

„V rámci návrhů na úlevy ze zdanění je opět vše ponecháno na členských státech namísto konstruktivnějšího řešení, například v podobě ukotvení povinných výjimek ze zdanění energetických produktů pro metalurgické procesy,“ argumentuje dále Svaz průmyslu. Nesouhlasí také s plošným apelem na maximální daňové zatížení fosilních zdrojů. Připomíná, že na zemním plynu a do jisté míry také na uhlí je ocelářství stále závislé.

„Dekarbonizace a uhlíková neutralita je z metalurgického pohledu těžko realizovatelný a takřka nemožný úkol. Je to dáno pochody a nutnými chemickými reakcemi, které se v průběhu výroby odehrávají. Tato odvětví vždy budou mít uhlíkovou zátěž,“ vysvětluje Hlavinka. Požaduje, aby peníze, které skrze emisní povolenky odcházejí z energeticky náročných odvětví, se do těchto sektorů ve větší míře opět vracely a sloužily na investiční rozvoj a ekologizaci provozů.

Záchrana zbrojním průmyslem?

Podle ekonomů teď stojí Evropa před nelehkým cílem: najít cestu k levným energiím a zároveň pokračovat v ekologických ambicích. „Bez poklesu cen energií se nedá ztráta konkurenceschopnosti energeticky náročných odvětví v Evropě zvrátit,“ říká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

V době, kdy ještě navíc klesá poptávka po kovových výrobcích z navazujících odvětví v důsledku hospodářského zpomalení, jde podle něj o náročný koktejl, který je neřešitelný na úrovni jednotlivých členských zemí.

Přesto se náznaky zlepšení už objevují. Kovozpracujícím odvětvím by mohla paradoxně pomoci současná geopolitická krize. „Pokud budeme klást důraz na soběstačnost ve zbrojním průmyslu, tak se bez těchto odvětví neobejdeme,“ vysvětluje David Marek. Stejně tak rostoucí protekcionismus ze strany Spojených států může pomoci Evropě k uvědomění, jak je důležité udržet si domácí průmysl.

Třinecké železárny v 90. letech skupovaly části krachujícího průmyslu. Nejenže tím zachránily velkou část české kovovýroby, vznikl velký silný podnik, který na rozdíl od řady dalších oceláren v Evropě nemusí ani v krizové době zásadně omezovat výrobu. Foto: Jan Soběslavský

Společně silnější

Dalším krokem, který přežití energeticky náročných odvětví usnadní, může být spojování. „Kdyby se slévárny v Česku nebo střední Evropě konsolidovaly, ve větším celku by byly silnější na trhu a mohly by prosperovat,“ míní krizový manažer působící ve slévárenství Pavel Babiš.

Aktuálně řeší insolvenci strakonické slévárny Aluprogress a hledá investora, který by podniku pomohl splatit půlmiliardový dluh, který za posledních pět let v důsledku propadu výroby a zdražení energií nahromadil.

Jak obstát v tvrdé zahraniční konkurenci

S větší společnou silou by podle něj podniky mohly lépe čelit ekonomickým otřesům i obstát v zahraniční konkurenci. O lepší vyjednávací pozici v Bruselu nemluvě.

Ostatně v tom může Česko přinést dobrý příklad a praktickou zkušenost. Třinecké železárny od 90. let skupovaly části krachujícího průmyslu. Šlo například o sochorovou válcovnu ze zkrachovalé Poldi Kladno nebo válcovnu trub v Ostravě-Vítkovicích. Vznikl tak konglomerát s téměř 7 000 zaměstnanci. Nejenže železárny zachránily velkou část české kovovýroby, vznikl tím také velký silný podnik, který na rozdíl od řady dalších oceláren v Evropě nemusí ani v krizové době zásadně omezovat výrobu. Může si také dovolit postupně realizovat investice do ekologizace a nových technologií.

Alžběta Vejvodová, ceskajustice.cz

X X X

Ministerstvo spravedlnosti získalo bitcoiny za miliardu od obchodníka s drogami

Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin. Ministerstvo je v aukcích prodalo za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Serveru Deník N to potvrdil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle ministerstva bylo vše v souladu s právem. Policisté ale podle serveru uvádějí, že bitcoiny zřejmě pocházejí z nelegální činnosti.

Legalizace výnosů z trestné činnosti nebo dobročinnost?

Trestaný muž podle policie chtěl darováním části z nich státu své ostatní příjmy ze zločinů zlegalizovat. Muž měl na elektronické peněžence původně zabavené policií celkem přes 1561 bitcoinů (BTC), tedy asi za tři miliardy korun.

Ministerstvo spravedlnosti dnes oznámilo na síti X, že v 78 elektronických aukcích získalo prodejem bitcoinů 956,8 milionu. Původ peněz neuvedlo, podrobnosti chtělo zveřejnit na čtvrteční tiskové konferenci.

Ministr spravedlnosti se k tomu obratem vyjádřil na síti X.

 Nabídku měli před notářem přijmou ministr s náměstkem

Následně Deník N uvedl, že bitcoiny daroval úřadu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Provozoval on-line tržiště pro prodej drog. V roce 2021 byl propuštěn z vězení a následně se také u soudů domohl toho, aby dostal zpět elektroniku zabavenou policií, včetně elektronické peněženky s bitcoiny.

Jiřikovského advokát Kárim Titz se pak obrátil na Blažka, s nímž se podle Deníku N dlouho zná, s nabídkou darování 30 procent bitcoinů z peněženky ministerstvu. Peněženka byla následně otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka Radomíra Daňhela. Notářský zápis podle serveru uvádí, že na ní bylo zhruba 1561,56 bitcoinu, takže dar pro ministerstvo po zaokrouhlení činí 468 bitcoinů. „Někdo vám nabízí bitcoiny, tak si je vezmete. A máte k tomu ještě naprosto jasná rozhodnutí, která říkají, že nepochází z ničeho nelegálního,“ řekl Deníku N k daru Blažek.

Policisté si myslí, že bitcoiny jsou z Darknetu

Policisté se však podle serveru domnívají, že Jiřikovský darované bitcoiny nezískal legálně. „Na BTC peněženku Ministerstva spravedlnosti ČR bylo dne 7. 3. 2025 postupně v několika transakcích převedeno 468 BTC. Transakce byla provedena z BTC peněženky spojované s nelegálním tržištěm ‚Nucleus Market‘, které do roku 2016 prostřednictvím sítě Darknet umožňovalo realizování nelegálních obchodů,“ uvádí podle Deníku N policie. V minulosti soudy podle serveru uvedly, že Jiřikovský dokládal původ bitcoinů padělanou fakturou, nebo tvrzením, že je takzvaně vytěžil na počítači u svého dědečka, což soud označil za lež.

Detektivové v dokumentu, který má Deník N k dispozici, nevylučují možnost, že „neznámý pachatel ve vysoké funkci ve státní správě“ věděl, že darované bitcoiny pochází z trestné činnosti, a dohodl se s Jiřikovským na daru, který měl zlegalizovat zbylé bitcoiny.

To ale Blažek odmítá. „Když z účtu ministerstva zmizí miliarda, je to samozřejmě podezřelé. A když tam miliarda na bohulibé účely přibude, je to prý podezřelé také. Toť demotivující realita české politiky a veřejného prostoru,“ uvedl dnes Blažek na síti X. „Já jsem v podmínce, takže se o tom teď s vámi bavit nemohu,“ řekl serveru Jiřikovský.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 SPORTOVNÍ  AGENTURA  UŽ  DÁVNO  MĚLA  BÝT  FIALOU  ZRUŠENA 

PRAČKA  NA  MILIARDY,  SE  ŠEBKEM  STÍHAT  I  FIALU

SPORT  VŽDYCKY  ŘÍDILO  MINISTERSTVO

ŠEBKA   OKAMŽITĚ  ODVOLAT

 Nákladné služebky vysvětlil. Šéf sportovní agentury Šebek přesto musí nově výjezdy do zahraničí hlásit

Předsedovi Národní sportovní agentury (NSA) Ondřeji Šebkovi (ODS) se podařilo vysvětlit nákladné zahraniční cesty, které během svého působení ve vedení agentury absolvoval. Serveru iROZHLAS.cz to řekl po středečním zasedání předseda dozorčí komise a poslanec Pavel Klíma (TOP 09). Podle něj ale musí Šebek nově – na základě přijatého usnesení – své další zahraniční cesty kontrolnímu orgánu dopředu hlásit. A každou z absolvovaných cest vysvětlit.

 „Ty cesty tak, jak jste je popsali, pan Šebek víceméně vysvětlil,“ přiblížil závěry středečního zasedání dozorčí komise Národní sportovní agentury (NSA) její předseda a poslanec Pavel Klíma (TOP 09). Podle usnesení, které měl kontrolní orgán přijmout, Šebkovy pracovní cesty sloužily k tomu, aby tam dojednával sportovní agendu, která patří do jeho kompetencí – „nejvyšší sportovní autority a zástupce vlády“ ve věci sportu.

 Jak ale Klíma připustil, podrobně se komise programem pracovních cest předsedy agentury nezabývala. Klíčovým měřítkem byla efektivita výjezdů.

„Dával nám (předseda NSA Šebek, pozn. red.) přehled cest za roky 2023, 2024 a 2025, kdy nám řekl, jak dlouho cesta probíhala, s kým tam jednal a co tam probíhalo. Sám jsem se jako poslanec zúčastnil několika zahraničních cest, takže nemám v tuto chvíli důvod pochybovat, že i náplň jeho cest byla především pracovní,“ vysvětlil předseda komise s tím, že se z většiny výjezdů údajně povedlo Šebkovi přivézt nějaký kladný výsledek – třeba pořadatelství mistrovství světa ve florbale.

Doplnil, že podobný typ kontroly předsedy NSA není pro dozorčí komisi obvyklý. „Naším úkolem není kontrolovat účtenky a faktury,“ upozornil Klíma. Komise má podle něj především kontrolovat transparentní vypisování dotačních výzev, včasné vyplácení peněz žadatelům a to, zda agentura plní to, co ze zákona dělat má.

Stanovisko

V den zasedání komise poslal předseda NSA Ondřej Šebek redakci stanovisko, které bylo o den dříve adresováno premiérovi a předsedovi dozorčí komise agentury. V ní podepsaní – zejména členové olympijského výboru – vyslovili zahraničním cestám předsedy Šebka podporu s tím, že díky nim „zástupci NSA mohou čerpat přímo z první linie i standardy úspěšné organizace nejlepších světových klání“.

I přesto v úřadu dojde ke změnám. Komise totiž nově Šebka zavázala, aby jí své další zahraniční výjezdy napříště hlásil. „Přijali jsme usnesení na to, aby nás pravidelně na dozorčích komisích, kterých je zhruba pět za rok, informoval o plánu dalších zahraničních cest a o tom, co proběhlo, co se chystá a kolik na to hodlá vydat. Abychom to vždy věděli a aby to bylo transparentní,“ vysvětlil předseda dozorčího orgánu nový mechanismus s tím, že na příští komisi bude Šebek prezentovat zahraniční cesty na rok 2025.

Kritika cest

Že by Šebkovy cesty mohly být nehospodárné, naznačovala média už v roce 2023. Server iROZHLAS.cz proto v květnu zmapoval Šebkovy cesty do vzdálených zahraničních destinací. Mezi nimi třeba návštěvu mistrovství světa štafet na Bahamách, mistrovství světa v krasobruslení v Kanadě, mistrovství světa ve florbalu žen v Singapuru či přátelského utkání českých baseballistů v Japonsku.

 Každá z těchto cest vyšla na nižší stovky tisíc korun a její součástí byla letenka byznys třídou a pobyt v luxusním hotelu. Šebek či vedení sportovních svazů, které cesty zařizovaly, argumentují, že šéf NSA využíval stejný standard, jaký byl na výjezdu zařizovaný pro sportovce.

Podle Šebka, který program jednotlivých cest přiblížil redakci jen obecně, plnil na cestách „společenskou, reprezentativní, ale i pracovní roli, která je plnohodnotnou součástí výkonu pozice nejvyššího představitele národní sportovní autority“. A podotkl, že se pokaždé snaží spojit cestu s jednáním o konání obdobné akce v Česku. Celé písemné odpovědi na položené otázky jsme zveřejnili zde, předseda agentury odmítl rozhovor po telefonu.

Kritici naopak poukazovali na to, že cesty nebyly transparentně komunikovány a nebylo tedy zřejmé, zda jsou v souladu se zásadami efektivního, hospodárného a účelného nakládání s veřejnými financemi. Šebkovi předchůdci ve vedení úřadu – Milan Hnilička (ANO) a Filip Neusser – pak podotkli, že sami neměli na podobné cesty během svého působení v úřadu čas. A že cestování tak musí působit nutně na úkor Šebkově práci ve vedení agentury.

8 miliard na sport

Národní sportovní agentura rozděluje dotace určené na rozvoj sportu, sportovní reprezentaci a významné sportovní akce. Letos hospodaří s rozpočtem ve výši téměř osmi miliard korun. Vedle poskytování dotací patří mezi její strategické cíle i rozvoj agentury včetně spolupráce na národní i mezinárodní úrovni.

Národní sportovní agentura byla zřízena v srpnu 2019 a převzala činnosti, které do té doby vykonávalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Prvním šéfem NSA byl Milan Hnilička, který byl od roku 2017 do ledna 2021 poslancem za hnutí ANO. V květnu 2021 nahradil Hniličku Filip Neusser a na začátku prosince 2022 se funkce předsedy NSA ujal Ondřej Šebek (ODS). Přínosem vzniku agentury mělo být posílení transparentnosti a zavedení funkčního systému vyhodnocování využití poskytnutých podpor.

 X X X

 Statistika není lichotivá, říká šéf sportovní agentury o počtu ovlivněných zápasů v Česku. Systému ale věří

Česko patří mezi země s nejvíce zmanipulovanými sportovními zápasy na světě. Podle organizace Sportradar je na světě jen jeden stát s větším počtem ovlivněných utkání, a to Brazílie. „Ta statistika samozřejmě není úplně lichotivá. Na druhou stranu si ale myslím, že hovoří jasně o tom, že sázkový byznys je u nás kontrolovaný a regulovaný,“ říká Radiožurnálu předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek.

X Jak si vysvětlujete, že právě v tomhle jsme „tak dobří“?

Ta statistika samozřejmě není úplně lichotivá. Na druhou stranu si ale myslím, že hovoří jasně o tom, že sázkový byznys je u nás kontrolovaný a regulovaný. I díky sofistikovanému přístupu sázkových kanceláří, které mají jasně nastavené algoritmy, je počet případů, kdy jsou sázky staženy ze sázkového trhu, poměrně velký.

Myslím, že důkaz, že ta statistika je u nás velká, hovoří o tom, že mechanismy, jak zabránit sázkám na zápasy, které by mohly být zmanipulované, jsou tady nastaveny.

 X V čem ty zmanipulované sportovní zápasy spočívají? Jak si to máme představit v praxi?

Jsou tři možnosti. Někdy se může jednat o snahu ovlivnit výsledek zápasu jiným než sportovním výkonem, kdy to může být ve prospěch jednoho nebo druhého týmu. Ten je pak posune třeba k postupovým zónám nebo něco takového.

Druhou věcí, o které se tady bavíme prioritně v rámci kongresu, který se koná v Praze a pořádá ho Interpol, je organizovaný zločin, kdy jsou organizované skupiny, které na území různých států páchají trestnou činnost.

Na území jednoho státu figuruje organizovaná skupina, sází někde v Asii nebo v Africe, kde sázkový byznys není regulovaný, a může sázet i na zápasy v České republice, kde mohou bohužel být i nějací čeští sportovci do toho byznysu zapleteni. Ti jsou finančně motivováni k tomu, aby výsledek nějakým způsobem ovlivnili. Ale nemusí jít pouze o výsledek, protože sázky se dnes uzavírají i na dílčí sportovní situace. Kdo bude kopat první roh, kdy padne žlutá karta a další věci, které nemusí být fatálním ovlivněním výsledku.

Ale samozřejmě tolerance k tomu je nulová a jedná se zaprvé o porušení principu fair play, který je ve sportu tím hlavním, a zároveň jde o trestný čin.

A třetí skupinou, která není v České republice aktuální, ale může se dít právě v Asii nebo v Africe, je to, kdy se jedná o legalizaci prostředků z trestné činnosti prostřednictvím sázek. Větší prostředky se sázejí na zápasy, které mají jasný kurz a výnosy třeba z prodeje drog mohou být prostřednictvím sázek legalizovány.

 X Jak se tomuhle dá zabránit? Nechybí v Česku nějaké kontrolní mechanismy, pokud jsme v tomhle na špici?
Jak jsem říkal, mechanismy jsou na straně sázkových kanceláří, které samozřejmě také mají zájem na tom, aby sázení bylo férové a ovlivňování zápasů nebylo zneužíváno.

A druhá věc je edukace, a tady je úkol nás jako Národní sportovní agentury. My ten match fixing, jak se to říká mezinárodním označením, považujeme za jeden z pěti bodů, kdy v takzvané platformě čistého sportu Národní sportovní agentura edukuje zástupce jednotlivých svazů, aby o tom měli povědomí a měli osobu, která v rámci toho sportovního odvětví bude edukaci provádět.

Jde o to, aby sportovci věděli, že se tohle může stát, že je může někdo oslovit s nabídkou, která pro ně v první fázi může být lákavá, protože je to finanční odměna. Ale realita je taková, že ti lidé se dostanou do stavu, kdy jsou vydíráni, jsou vydíratelní a je to pro ně celoživotní problém.

V tomhle případě je třeba dát hlavně ty špatné příklady, které se udály, kdy se s tímto někdo zapletl a samozřejmě edukací a sportovním prostředím vyloučit jakékoli myšlenky, že by sportovci byli ochotni bavit se o tom, že záměrně ovlivní sportovní zápas.

X X X

Vláda cesty Šebkovi neschvaluje, zdůvodnění je na NSA, říká Fiala. Dozorčí komise žádá vysvětlení

Úkolem Národní sportovní agentury je nejenom rozdělovat dotace, ale také podporovat reprezentanty na sportovních akcích doma i v zahraničí. Premiér Petr Fiala (ODS) tak skrze svou mluvčí reagoval na zjištění serveru iROZHLAS.cz, že šéf agentury Ondřej Šebek (ODS) vyjel na služební cestu na Bahamy či do Singapuru.

Oproti tomu první místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN) by veškeré peníze určené na sport raději investoval do sportování veřejnosti a dětí či do rozvoje sportovní infrastruktury. „A tomu by měly být podřízené veškeré aktivity agentury,“ uvedl.

Šebkovy zahraniční výjezdy – jejich účel a přínos – budou také tématem jednání dozorčí komise sportovní agentury, která zasedne příští týden.

 Premiér Petr Fiala předsedu Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka (oba ODS) hájí. Nákladné zahraniční cesty jsou podle předsedy vlády součástí jeho funkce | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Jde o zajištění antidopingového programu, vytváření podmínek pro sport dětí a mládeže nebo zdravotně hendikepovaných občanů, podporu pořádání mezinárodních sportovních akcí, spolupráci se sportovními svazy a v neposlední řadě také podporu reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí,“ vypočítala úkoly, kterými je pověřená Národní sportovní agentura (NSA), mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.

 Reagovala tak na otázky ohledně nákladných zahraničních cest předsedy NSA Ondřeje Šebka do vzdálených světových destinací, které redakce adresovala premiéru Petru Fialovi. Na jeho návrh vládní kabinet totiž předsedu sportovní agentury jmenuje i odvolává. Z vyjádření Michut Ješátkové vyplývá, že služební výjezdy obecně jsou součástí výkonu Šebkovy funkce. „Nicméně dle zákona č. 115/2001, o podpoře sportu je ‚ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu Národní sportovní agentura‘,“ doplnila.

Konkrétní návštěvy ale mluvčí komentovat nechtěla. „Co se týče konkrétních zahraničních cest vedení NSA, tak ty musí zdůvodnit samotná agentura. Žádná ze zahraničních cest nepodléhá schválení vládou,“ vysvětlila důvody Michut Ješátková.

Vládní mluvčí tlumočený Fialův názor, jak využívat peníze určené na sport, ovšem nesdílí první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Obecně si myslím, že posláním Národní sportovní agentury je podpora sportovních a pohybových aktivit veřejnosti, dětí a mládeže a také investice do sportovní infrastruktury pro školy, kluby i veřejnost,“ napsal v SMS zprávě redakci.

8 miliard na sport

Národní sportovní agentura (NSA) rozděluje dotace určené na rozvoj sportu, sportovní reprezentaci a významné sportovní akce. Letos hospodaří s rozpočtem ve výši téměř 8 miliard korun. Vedle poskytování dotací patří mezi její strategické cíle i rozvoj agentury včetně spolupráce na národní i mezinárodní úrovni.

NSA byla zřízena v srpnu 2019 a převzala činnosti, které do té doby vykonávalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jejím prvním šéfem byl Milan Hnilička, který byl od roku 2017 do ledna 2021 poslancem za hnutí ANO. V květnu 2021 nahradil Hniličku Filip Neusser a na začátku prosince 2022 se funkce předsedy agentury ujal Ondřej Šebek. Přínosem vzniku agentury mělo být posílení transparentnosti a zavedení funkčního systému vyhodnocování využití poskytnutých podpor.

„A tomu by měly být podřízené veškeré aktivity Národní sportovní agentury a s tím související náklady,“ doplnil Rakušan.

Nejkritičtější k Šebkovým cestám je hnutí SPD. Podle jeho poslance Radka Rozvorala, člena sněmovního podvýboru pro sport, nemá být NSA „cestovní kancelář na exotiku“, ale úřad na transparentní přerozdělování finančních prostředků do sportu. „Na což by se měl pan předseda Šebek hlavně zaměřit,“ napsal v textové zprávě Rozvoral.

Dílčí role

Šebek během jediného roku vyjel za státní peníze na služební cesty na Bahamy, do Singapuru či Japonska. „Má přítomnost na těchto akcích má konkrétní výsledky,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Bránil se tak kritice exčlena kontrolního orgánu Arnošta Štěpánka (Piráti), že si dělá z dotačního úřadu soukromou cestovní kancelář.

Štěpánek skončil v dozorčí komisi zkraje roku podle svých slov právě proto, že nemohl kontrolní činnost nad agenturou vykonávat. NSA mu údajně odmítala předložit jím vyžadované dokumenty pro kontrolu.

Šebek také argumentoval tím, že na sportovní akce doma i v zahraničí jezdí z „pozice nejvyššího představitele národní sportovní autority“. „A svou účastí na těchto akcích plním společenskou, reprezentativní, ale i pracovní roli,“ uvedl.

Premiér Fiala ale podle Michut Ješátkové takový výklad nesdílí. Šebek podle ní v čele českého sportu nestojí, je tu ještě ministr školství, mládeže a tělovýchovy. „Předseda NSA je výkonnou postavou směrem dovnitř českého sportovního prostředí, protože právě on řeší konkrétní projekty a každodenní agendu. Jednoznačně tak na vaši otázku, kdo je hlava českého sportu, nelze z principu odpovědět, protože jak ministr, tak předseda NSA hrají dílčí roli,“ vysvětlila.

Vysvětlení pro komisi

O Šebkových služebních cestách do vzdálených destinací se bude chtít bavit například poslanec Jan Richter (ANO), místopředseda dozorčí komise Národní sportovní agentury. Příležitost k tomu podle něj bude už v příštím týdnu, kdy komise zasedá.

Stejné téma tam plánuje otevřít i senátor Jan Sobotka (za STAN), který v tomto kontrolním orgánu také zasedá. „Určitě se budeme na zasedání komise příští týden ptát předsedy na přínos a účelnost takto vynaložených prostředků,“ napsal redakci ve zprávě Sobotka s tím, že plán zahraničních cest předsedy je plně v kompetenci vedení úřadu. „Dozorčí komise to neschvaluje,“ podotkl.

Vysvětlení ohledně nákladných výjezdů bude požadovat také další člen dozorčí komise, senátor Pavel Karpíšek (ODS). Podle něj ale výjezdy do zahraničí ze strany sportovních funkcionářů nejsou nic nezvyklého.

„Je obvyklé, že sportovce doprovází na vrcholných akcích i nějaký doprovod, a kdo jiný než vedení Národní sportovní agentury. Samozřejmě se na konkrétní akce zeptám,“ přislíbil Karpíšek.

A v obdobném duchu reagovali i jeho senátní kolegové a členové dozorčí komise NSA Tomáš Třetina (TOP 09) a Josef Klement (KDU-ČSL).

Podle prvního jmenovaného nejde o „závažný problém“. „Když chci pořádat mistrovství světa ve florbale, tak musím jet tam, kde se koná. A tam ho domlouvat. Rád si to vysvětlení vyslechnu, ale nemyslím si, že by šlo o závažný problém, který bychom neuměli řešit a vyřešit,“ vysvětlil Třetina.

Podle lidoveckého senátora Klementa bude důležité Šebkovo vysvětlení, za jakým účelem do daných zemí vyjel a o čem přesně jednal. „Jaký program si tam nastaví, to bychom neměli asi zkoumat bod po bodu. Ale ten účel by nás zajímat měl,“ zhodnotil zákonodárce.

Zahraniční výjezdy mohou podle něj navíc být žádoucí. „Kdyby pan předseda trávil polovinu času v zahraničí, tak je to divné. Pokud ale vyjede čas od času na nějaké pracovní jednání do zahraniční, kde se setká s kolegy, tak si myslím, že je to ku prospěchu věci. Ale mělo by to mít své meze,“ doplnil.

Kristýna Guryčová, Tomáš Pika 

X X X

Soud poslal Peltu na 5,5 roku do vězení. Neříkám nic, konstatoval fotbalový boss

Odvolací soud potvrdil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi trest za manipulaci dotací. Odsedí si pět a půl roku ve vězení. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou čeká za mřížemi šest let. Odvolací senát tak zamítl odvolání dvojice, která od počátku trvá na své nevině. Nevyhověl ani státnímu zástupci, který požadoval pro oba obžalované přísnější tresty.

„Neříkám nic. Šťastný nejsem,“ řekl novinářům při odchodu z jednací síně Pelta. Kratochvílová rozsudek, proti kterému se již nelze odvolat, nekomentovala.

„Odvolání státního zástupce bylo zamítnuto a nedošlo k zpřísnění uložených trestů, jak jsem navrhoval. Spokojen být nemůžu, důležité ale je, že bylo konečně pravomocně rozhodnuto o vině obžalovaných alespoň v tomto rozsahu,“ komentoval výsledek jednání žalobce Ondřej Trčka.

Pelta i Kratochvílová tedy budou muset nastoupit do vězení.

Kratochvílová: Pracuji s autisty

Původní nepravomocný rozsudek uložil Peltovi 5,5 roku vězení, pětimilionový trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedení korporací. Po odvolání soud zrušil zákaz činnosti ve vedení korporací, ostatní tresty platí. Kratochvílovou potrestal soud šesti lety za mřížemi, dvoumilionovým trestem a šestiletým zákazem působit ve vedoucích funkcích veřejné správy, které zahrnují správu majetku.

„Mohu navenek působit vyrovnaně, ale mám v sobě mrak, který mě zevnitř sžírá. Mojí snahou je starat se o svoji dceru a vytvořit jí takové prostředí, abychom mohli normálně fungovat,“ uvedla Kratochvílová v závěrečné řeči s tím, že žije momentálně v malém městě a jezdí akorát do Brna za matkou a do Prahy za advokáty.

„Nechodím na žádné společenské akce, jsem doma a starám se o rodinu,“ řekla. Dodala také, že jí medializace kauzy za poslední roky velmi uškodila. V současnosti se ve volném čase věnuje péči o děti s autismem. „V rámci svého volného času pomáhám, kde mohu,“ uvedla.

Znovu odmítla, že by měla s korupční kauzou cokoli společného. „Nikdy jsem se s těmi lidmi nescházela za účelem je nějak ovlivnit. V roce 2016 jsem nastoupila do špatného vlaku a nastupovat jsem do něho neměla.“

Prostor na vyjádření dostal také Pelta. „Vnímám tu kauzu, která už běží osm let. Změnilo mi to život i rodinu. Kdybych neměl svého koníčka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ fotbal, tak nevím, jak bych to zvládl,“ řekl u soudu.

Dodal, že si přeje, aby byl konec a mohl se vrátit do normálního života. „Byl bych rád, kdyby se tato kapitola uzavřela a my se mohli vydat normální cestou,“ dodal s tím, že všem pomáhal a nikomu neškodil.

Žalobce chtěl vyšší tresty

Pelta i Kratochvílová se k soudu dostavili osobně. „Už jsem tady potřetí. Tak doufám, že budu potřetí úspěšný,“ řekl při příchodu na jednání novinářům. Soudce Milan Štejr nejprve přečetl nejdůležitější části rozsudku.

Odvolání kromě obžalovaných podal také nejvyšší státní zástupce Ondřej Trčka. „Tresty považuji za nepřiměřeně mírné,“ řekl s tím, že trest může být až 12 let, ale původní rozsudek se drží na nejnižší možné hranici.

S tím ale nesouhlasila obhajoba Kratochvílové. „Nutno uvést, že klientka před jednáním, které státní zástupce označuje za trestné, nikdy neměla žádné vybočení z běžného života. Je a byla aktivní v řadě oblastí, které jsou prospěšné, jako je vzdělávání a péče o autismus. Její život byl řádný a je předpoklad, že v takovém životě bude pokračovat,“ argumentoval obhájce. Trest je podle něj naopak příliš přísný.

Dodal, že Kratochvílová nikdy neudělala žádné kroky, aby už tak dlouho trvající řízení ještě prodlužovala. Soudy se totiž táhnou už osm let. Obhájce také zmínil, že Kratochvílová se potřebuje starat o nezletilou dceru.

Advokát Pelty Bronislav Šerák následně znovu zopakoval, že se jeho klient cítí nevinen. Šerák také soudu na poslední chvíli odevzdal dodatek ke znaleckému posudku, který soudce následně přečetl.

Vinu dlouhodobě odmítají

„Nic na to neříkám, podali jsme odvolání,“ řekl novinářům Pelta po vyhlášení rozsudku v září 2024. Svou roli v dotacích pro kluby nechtěl komentovat. Ani Kratochvílová se k rozhodnutí soudu nechtěla vyjadřovat.

„Nalézací soud rozhodl shodně jako v minulém rozsudku, což si myslím, že je na místě. Došlo k určitému snížení trestu, ke kterému došlo kvůli délce řízení,“ uvedl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Spokojený bych byl, kdyby to bylo souzeno tak, jak jsem to žaloval, důvody k tomu byly,“ dodal.

X X X

V Jablonci budou řešit budoucnost klubu Vedení FK Jablonec se po čtvrtečním pravomocném odsouzení majitele Miroslava Pelty bude ve čtvrtek ráno zabývat budoucností klubu. Pátý celek uplynulé sezony fotbalové ligy následně zveřejní oficiální stanovisko.

Nyní se případ dostal k odvolacímu soudu. Nepravomocný verdikt, který je ve věci už třetím v pořadí, tvrdí, že tehdejší milenci Pelta s Kratochvílovou ovlivnili v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta údajně Kratochvílové předložil seznam žádostí, které preferoval.

Pražský městský soud vyšel z policejních odposlechů z bytu, kde se dvojice scházela, dále z výpovědí svědků i z listinných důkazů. Dvojici uznal vinnou z pokusu o tři trestné činy – zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta Kratochvílovou podle verdiktu k těmto skutkům navedl.

Obžaloba původně mířila nejen na Peltu s Kratochvílovou, ale kvůli údajnému rozsáhlejšímu zmanipulování dotací také na předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, šéfa ministerského odboru Zdeňka Břízu, ČUS a Fotbalovou asociaci ČR. V této části případu soudy všechny obžalované včetně Pelty s Kratochvílovou osvobodily s tím, že popsané skutky se sice staly, nejsou ale trestnými činy.

X X X

Mariánské Lázně  pro  nové byty.

Mariánské Lázně zakládají vlastní rozvojovou společnost. Pomůže s bydlením, parkováním i novým městským centrem.

Mariánské Lázně vstupují do nové etapy svého rozvoje. Z iniciativy vedení města a po schválení zastupitelstvem Mariánských Lázní vznikla městská společnost Develop Centrum s.r.o., která se stane hlavním nástrojem pro realizaci strategických projektů. Společnost navazuje na činnost PARKING CENTRA s.r.o., jejíž platforma se osvědčila, a rozšiřuje její záběr o další důležité oblasti – především dostupné bydlení, výstavbu nové radnice a modernizaci parkovacího systému.

„Potřebovali jsme tým, který se bude naplno věnovat zásadním investičním projektům města – tedy nejen plánovat, ale i dotahovat věci do konce. Městský úřad má své úkoly a své limity. Develop Centrum nám umožní rozvíjet Mariánské Lázně promyšleně a systematicky, tak, aby byl výsledek skutečně vidět. Je to investice do budoucnosti,“ vysvětluje starosta Martin Hurajčík.

Bydlení, které chybělo

Jedním z prvních úkolů Develop Centra je podpora výstavby nájemního bydlení. V lokalitě Třešňovka vznikne moderní bytový projekt zaměřený na klíčové profese a mladé rodiny. Nájemní byty budou dostupné díky dotačním programům, energeticky úsporné a citlivě zasazené do okolní zástavby.

V městské části Hamrníky pak připravuje Develop Centrum projekt dostupného vlastnického bydlení, čímž vznikne vyvážená nabídka pro různé životní situace a potřeby obyvatel. „Dostupné a kvalitní bydlení je základ, pokud chceme ve městě udržet mladé rodiny a získat nové obyvatele. To má přímý dopad i na příjmy městského rozpočtu a dlouhodobou stabilitu Mariánských Lázní,“ doplňuje starosta.

Nová radnice i živé městské centrum

Develop Centrum má za cíl také přípravu nové radnice. Současné rozmístění úřadů na několika místech ve městě je nepraktické, neekonomické a nepřehledné. Nový objekt má soustředit služby pro veřejnost na jedno místo, zjednodušit chod města a vytvořit důstojné zázemí pro občany i úředníky.

Plán však jde dál – počítá se s vytvořením moderního městského centra, které oživí lokalitu dnešního centrálního parkoviště. O prostory zde už projevily zájem instituce jako Česká pošta nebo Policie ČR, uvažuje se i o obchodech, kavárnách či kancelářích. Součástí návrhu je i podzemní parkování a celková revitalizace území.

„Mariánské Lázně jsou z urbanistického pohledu jedinečné. Tím, že se tu v posledních desetiletích nestavělo, máme jedinečnou šanci začít nově, moderně a s respektem ke kvalitě života i charakteru města,“ říká Pavel Mařík, architekt a člen rozvojového týmu Develop Centra.

Parkování jako systém, ne jen asfalt

Parkování zůstává jedním z klíčových témat. Nově se ale nebude řešit jen dílčími úpravami – cílem je komplexní systém, který bude lépe fungovat jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky. Počítá se s novými parkovacími kapacitami v centru, na sídlištích i v rezidentních částech, a také s moderními platebními a dohledovými technologiemi.

„Parkování je služba, která ovlivňuje dojem z města i každodenní život. Nestačí jen přidat pár míst. Musíme přemýšlet v souvislostech – kde, pro koho a za jakých podmínek. A to právě Develop Centrum umožní,“ doplňuje Karel Henych, jednatel společnosti.

Investice, které zůstávají ve městě

Rozvojová společnost bude projekty nejen navrhovat a řídit, ale také vyhledávat dotační příležitosti a vhodné partnery pro spolupráci. Cílem je, aby maximum prostředků zůstalo ve městě – a to nejen finančně, ale i ve formě kvalitního a udržitelného rozvoje.

„Město se často obrací na externí firmy. Tímto krokem jsme si řekli, že chceme budovat vlastní know-how. Investovat do lidí, kteří Mariánské Lázně znají, a kteří tu chtějí dělat dobrou práci. Develop Centrum má jasné zadání a podporu vedení města – a to je skvělý základ,“ říká Pavel Poc, jednatel společnosti. Iveta Johanová

X X X

Policisté si převzali speciální přívěsný vozík. Jeho pořízení podpořil Pardubický kraj

Policisté jsou díky finančnímu daru od Pardubického kraje ještě lépe připraveni řešit krizové situace a mimořádné události. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje má nově k dispozici technický přívěsný vozík se skříňovou nástavbou, který dnes oficiálně převzal ředitel plk. Mgr. Jan Ptáček od hejtmana Martina Netolického. Tento speciální dar poslouží zejména pořádkové jednotce a výrazně pomůže nejen policistům, ale i dalším složkám integrovaného záchranného systému při zásazích v terénu.

„Specifická výbava nám umožní rychle vytvořit odpovídající zázemí nejen pro zasahující jednotky, ale i pro civilní obyvatele přímo v místě události. Dále opět rozšíří naše moznosti zejména při rozsáhlých bezpečnostních opatřeních, kde zajišťujeme veřejný pořádek, a také při mimořádných událostech, jako jsou živelné pohromy a pátrací akce v nepřehledném terénu,“ řekl plk. Ptáček.

Přívěs je koncipován jako mobilní zázemí pro zásahové týmy. Je vybaven nářadím pro vstup do zničených nebo zablokovaných prostor, elektrocentrálou pro zajištění dlouhodobé energie v terénu, výkonným osvětlením, horolezeckou výbavou a velkokapacitním stanem pro zřízení základny přímo na místě zásahu. Součástí vybavení jsou rovněž zdravotnické prostředky, nosítka a termofólie. V případě nutnosti zajištění perimetru, evakuace nebo řízení pohybu osob mohou policisté využít značkovací a výstražné prostředky.

„V rámci našich finančních možností se dlouhodobě snažíme podporovat složky integrovaného záchranného systému. Spolupráce s krajským policejním ředitelstvím byla zahájena v době, kdy byl krajským ředitelem pozdější policejní prezident Jan Švejdar a pokračuje na každoroční bázi. V minulosti se jednalo například o pořízení automatických externích defibrilátorů s příslušenstvím, přenosných videokonferenčních zařízení pro trestní řízení, robotizované měřící stanice pro dokumentaci dopravních nehod či speciální dron. V loňském roce jsme po vzájemné dohodě podpořili pořízení speciálního přívěsného vozíku. Z rozpočtu letošního roku pak podpoříme pořízení virtuální reality pro nácvik postupů při zásahu. V tuto chvíli softwarem disponuje Krajské ředitelství policie Středočeského kraje,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Hodnota speciálního přívěsného vozíku je téměř 1,3 milionu korun. „Jde o unikátní vybavení. Jsme v tuto chvíli jediné krajské ředitelství policie, které disponuje přívěsem takového formátu. A za to děkujeme především Pardubickému kraji a všem, kteří se na jeho vzniku podíleli“, shrnul na závěr policejní ředitel plk. Ptáček.

Mgr. Dominik Barták

X X X

V Ostrově vznikl kreativní hub Blaho & work. Nabízí prostor pro práci, tvorbu i zábavu 

Ostrov, 28. května 2025 – V bývalých prostorách Komerční banky v centru Ostrova se otevřel nový kreativní prostor s názvem Blaho & work. První multifunkční hub v Karlovarském kraji nabízí zázemí pro tvůrce, podnikatele, studenty i širokou veřejnost. Jeho cílem je podpora lokální kreativní komunity a sdílení nápadů napříč obory.

„Ostrov má obrovský potenciál a čeká ho další rozvoj. Žije zde mnoho mladých rodin a je plný kreativity díky místnímu gymnáziu a průmyslové škole. Navíc je dostupný, v krátké dojezdové vzdálenosti od Karlových Varů, kam se podobné projekty většinou centralizují. Věříme, že jsme vybudovali zajímavé kreativní místo, které přitáhne nové členy bez ohledu na to, v jakém městě se nachází,“ vysvětlil výběr lokace pro kreativní hub Blaho & work jeho zakladatel Václav Blahout.

„Tím, jak obrovský genius loci prostory mají, ke kreativnímu konceptu samy vybízely. Hned při vstupu návštěvníky ohromí prostorný sál se střešními průzory, který připomíná katedrálu či kostel, proto celý prostor pojímáme jako chrám kreativity a komunikaci vedeme s nadhledem a humorem ve spirituálním duchu,“ dodává Blahout.

Co Blaho & work nabízí?

Blaho & work je navržen tak, aby si zde přišel na své každý. Hlavní sál slouží jako sdílená kancelář neboli coworkingové centrum, ideální pro ty, kteří mohou pracovat odkudkoliv a hledají klidné místo s kancelářským vybavením. Nechybí kvalitní wi-fi připojení, tiskárna, kvalitní káva od místních pražíren nebo polohovací stoly tzv. standing desky, jež si každý přizpůsobí na míru dle svých potřeb. Sál lze využít také jako prostor pro školení, workshop, přednášku a další komunitní akce. Maximální kapacita je 80 osob.

K dispozici je také zasedací místnost pro pracovní setkání a plně vybavené podcastové studio. V současné chvíli se zde natáčí podcast lovely sudety. Nové díly vycházejí s týdenní periodicitou, vždy ve středu.

Prostor už dnes využívají první rezidenti – designéři, tvůrci a další kreativní profesionálové, kteří zde mají své ateliéry. Jsou jimi Ateliér Jitky Té, REZ Design a Fotografka z Krušných hor. Hub navíc disponuje první dílnou a certifikovaným školicím střediskem 3D tisku v kraji, které vznikly ve spolupráci s Prusa Research, jedním z předních výrobců 3D tiskáren na světě.

Blaho & work tak přirozeně propojuje různé obory i lidi a chce být přístupným místem pro každého. „Náš prostor netvoří teoretické myšlenky, ale tvoří ho lidi. Prostor jsme vytvořili a přizpůsobili jejich potřebám, čímž vzniklo ideální místo, kde mohou tvořit a rozvíjet nápady. Na prvním místě pro nás vždy bude komunita. Když se bude rozvíjet komunita, spolu s ní bude růst i Blaho & work. Celý projekt je financován ze soukromých zdrojů, za každého člena, partnera a podporu budeme rádi,“ uzavřel Blahout. Jarmila Ivasková

X X X

Pomůžeme farmářům i přírodě. Podpoříme regionální výrobce

Více než sedm set tisíc korun letos uvolní Olomoucký kraj na pořádání farmářských trhů a propagaci regionálních výrobků. Motivace je jasná – pomoci lidem, kteří v našem regionu podnikají, vyrábějí kvalitní potraviny i jiné produkty a využívají přitom ponejvíce regionální, a hlavně kvalitní suroviny.

„Farmářské trhy si v kraji získaly velikou oblibu. Na jejich pořádání přispěje hejtmanství částkou 415 tisíc korun. Na podporu značení regionálních výrobků půjde dalších tři sta tisíc,“ uvedla Irena Blažková, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje pro oblast životního prostředí a zemědělství.

Podpora značení regionálních výrobků je především marketingovou záležitostí. Pomocí různých regionálních značek na potravinách se lidé rychle dozví, zda v ruce drží výrobek farmářů či zemědělců z Hané nebo Jeseníků, nebo jestli náhodou jablka, ze kterých plánují upéct nedělní závin, nepochází až z druhého konce světa.

„Z dostupných dat vyplývá, že předloni byl objem emisí z dopravy, která do Česka vozí ovoce a některé druhy masa, 131 tisíc tun CO2. Kdybychom místo toho využili lokální produkci, byly by emise zhruba pětkrát nižší. Takže podpora regionálních producentů není jen o ekonomice, ale také o ochraně planety,“ dodala náměstkyně Blažková. Eva Knajblová

X X X

Dva dny hudby, ohňostroj a soutěže pro děti: Děčín čeká vrchol městských slavností

 Třetí víkend městských slavností v Děčíně nabídne pestrý program na několika místech. Hlavním bodem bude hudební festival LABEFEST, který se uskuteční 30. a 31. května na Smetanově nábřeží pod zámkem. Návštěvníci se mohou těšit na dvoudenní show plnou skvělé muziky a nezapomenutelné atmosféry.

„Rád bych vás pozval nejen na náš hudební festival, ale také na další víkendové akce městských slavností. Děkuji celému organizačnímu týmu za skvěle odvedenou práci,“ uvedl primátor města Jiří Anděl (ANO).

Festival odstartuje v pátek v 18:00 hodin Warm Upem na Mariánské louce, kde bude připravena menší stage. Přijďte si užít večer s DJs, ohněm a bary. Vezměte si s sebou něco na gril nebo opékání.

„Labefest je i letos rozdělen do dvou zón – placená s hlavním pódiem bude na Smetanově nábřeží, neplacená s menším pódiem na Mariánské louce,“ doplnil náměstek primátora pro školství, kulturu a sport Martina Pošta (Volba pro Děčín).

Na hlavní stage na Smetanově nábřeží vystoupí v pátek od 18:30 hodin Pam Rabbit, následovat bude zpěvačka Anna K. a večer zakončí David Koller. Ještě před jeho vystoupením, ve 22:00 hodin, rozzáří nebe nad Děčínem ohňostroj, letos doprovázený hudbou z filmu Strážci Galaxie.

„Letošní ohňostroj bude možné sledovat i z Tyršova mostu. Po probíhajících opravách má totiž opět stejnou nosnost jako v minulosti,“ uvedl náměstek primátora Ondřej Smíšek (Náš Děčín).

Kvůli opravám je pohyb na mostě ale částečně omezen. V souvislosti s ohňostrojem dojde také k úplné uzavírce komunikace mezi kruhovým objezdem „u mototechny“ a kruhovým objezdem na Masarykově náměstí, a to od 21:30 do 22:30 hodin. Autobusy budou v té době jezdit přes Nový most. Dopravní podnik zároveň v pátek i sobotu vypraví posilové festivalové spoje, přičemž sobotní odpolední linky budou mezi 12. a 20. hodinou jezdit zdarma.

V sobotu 31. května se na Mariánské louce uskuteční oblíbené dřevosochání, kde řezbáři předvedou své umění. Začátek je v

10:00 hodin a akce nabídne například i workshopy se Slunečnicí a Diakonií Pirna a další tvořivé dílny. Nebudou chybět ani stánky s občerstvením. Na malé stage je navíc připravený pestrý hudební program až do nedělní druhé hodiny ranní. Program na Mariánské louce dětem zpestří od 14 do 17 hodin Běláskové klání.

Na hlavní stage na Smetanově nábřeží vystoupí v sobotu od 11:30 hodin Pískomil se vrací, dále například kapela Poletíme? nebo písničkář Michal Hrůza. Celý hudební program zakončí hlavní hvězda festivalu Ewa Farna, která do Děčína přiveze svou novou velkolepou show.

Tradiční součástí Labefestu jsou i kolotoče, které letos najdete pod Novým mostem u kempu. Procházkou po cyklostezce se tak snadno dostanete k zábavě plné hudby, světel a adrenalinu.

Slavnostní víkend zakončí nedělní program, který bude patřit dětem. U fotbalového hřiště na Starém Městě se od 14:00 do 17:00 hodin uskuteční Den plný her. Děti se tak mohou těšit na různé soutěže a projížďky na koních. Luděk Stínil

X X X

Účast Karlovarského kraje na Czech Food Expo v Českých Budějovicích předčila očekávání

Karlovy Vary (28. 5. 2025) Karlovarský kraj se již podruhé zúčastnil veletrhu Czech Food Expo v Českých Budějovicích. Stánek Karlovarského kraje, kde bylo možné ochutnat a zakoupit si potravinářské výrobky z našeho regionu, byl od samého začátku obležen návštěvníky a jeho obsluha se po dobu veletrhu téměř nezastavila.

„Velice rád hodnotím naši účast za velmi úspěšnou, protože v sobotu už jsme museli řešit další závoz výrobků, protože je návštěvníci vykoupili. I to svědčí o kvalitě a skvělé chuti výrobků, které jsme na stánku prezentovali. Nechyběly samozřejmě potraviny oceněné značkou Dobrota Karlovarského kraje, ale i další. Nepochybně velkým lákadlem stánku Karlovarského kraje byla ruční domácí výroba sýru. Tu po celé čtyři dny konání veletrhu zajištovala Farma Kozodoj – ekocentrum pro Karlovarský kraj. Vyrobila se téměř čtyři kila čerstvého dohřívaného sýru ze 30 litrů mléka, a to všechno návštěvníci s velkou chutí snědli. Zároveň se velmi zajímali právě o možnost domácí výroby sýru. S naší účastí jsem velice spokojen a jsem přesvědčen o tom, že bychom na tomto veletrhu věnovanému potravinářství neměli chybět ani v příštím roce,“ uvedl radní pro oblast zemědělství a energetiky Jan Vrba.

Veletrh Czech Food Expo je určený všem milovníkům dobrého jídla a fanouškům vaření, kteří se chtějí seznámit s kvalitními českými potravinami i postupy při jejich zpracování. Své zastoupení zde vždy mají výrobci a prodejci masných i mléčných výrobků, cukrovinek a nápojů. V letošním roce veletrh navštívilo téměř 37 tisíc lidí.

V rámci stánku Karlovarského kraje byly prezentovány výrobky producentů:
Pelant – Doupovské uzeniny, Lahůdkářství Roman Krčma, Statek Bor Zeos spol. s r.o., Karlovarské uzeniny s.r.o., Marie Květoňová – sýry, Farma Belina – mléčné výrobky, sýry, Karlovarská pekárna s.r.o. – oplatky, trojhránky, Cukrářství a lahůdkářství Amálie & Já, Jitka Šimůnková – čaje, koření, Miroslav Dimo – medy, Microgreens KV – výhonky bylinek, Kynšperský pivovar s.r.o., Pivo Kronl Mariánské Lázně, Pivovar Krušnohor s.r.o., Václav Lojín – lihoviny, Jan Becher – Karlovarská Becherovka.

Bc. Jitka Čmoková