Rusko: Německo se cítí vinno za nacisty, Zelenský oslavuje. Ukrajinci se těší na mírové vojáky. Jak rozhodne Trump? Ukrajinu bez zbraní, NATO, nezávislou. Rozdělit Polsku, Slovensku, Maďarsku, bude klid. Velké protesty v Německu proti fašistům Hitlera 

Ukrajina tleská vojákům SS, kterou Berlín podporuje, je oslavují“, konstatoval ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem Pavlem Zarubinem „Douho  jsem žil v Německu a stále mám v Německu mnoho přátel. Vím, jaký mají vztah k nacistické minulosti. Mimochodem, sami Němci se cítí vinni,“ řekl Putin.  Uvedl, že jak současná, tak budoucí generace Němců by neměla být zbavena svých práv za to, co se tam stalo za Hitlera.

V těcto souvislostech dále hovořil o případu Ukrajiny.  „Současné vedení Ukrajiny povýšilo Banderu na   národního hrdinu. To je dnes symbolem ukrajinské státnosti. Bývalá hlava státu navíc tleská bývalým vojákům SS, kteří vlastníma rukama vyhlazovali Židy, pachatele tragédie holocaustu,“ poznamenal Putin. „To je samozřejmě velmi zvláštní. Je to ale realita dneška,“dodal ruský prezident. Server vasevec.cz

 X X X

 NA  UKRAJINU  MÍROVÉ  JEDNOTKY? 

Ukrajina vyhlíží mírové jednotky. Pouhé příměří s Ruskem vše jen zhorší, říkají vojáci. Ukrajinci dál řeší zbraně, munici a zabírání území, tamní obyvatelé se ale především těžko brání skepsi. Současnou situaci na frontě takto hodnotí americká CNN, podle které se část lidí bojí zbrklého příměří, další vyhlíží mírové jednotky z Evropy a třetí soudí, že válku může ukončit jedině Vladimir Putin.

Válka na Ukrajině brzy oslaví chmurné tříleté výročí. Nástup Donalda Trumpa do prezidentského křesla v USA mnozí spojují s brzkým koncem konfliktu, v bránící se zemi ale tuší, že to tak jednoduché nebude.

Hlavní debata se vede o tom, jak by mělo potenciální příměří vypadat. Někteří ukrajinští vojáci se totiž brání jen blíže nespecifikovanému klidu zbraní, který by podle nich poskytl Rusku čas na přeskupení sil.

 „Pokud nyní nastane příměří, bude to pro nás jen horší. Protože nepřítel obnoví své síly, vytvoří nové vojenské jednotky, přeskupí se a znovu zaútočí,“ řekl ukrajinský velitel Volodymyr Sablyn pro CNN.

Mírové jednotky na Ukrajině?

Ukrajinští představitelé mezitím živí ve spojencích i vlastních občanech myšlenku, že by mohly na mír na Ukrajině dohlížet v demilitarizované zóně evropští vojáci. Což je v souladu s mírovým plánem Trumpa.

„Klíčovou měnou je teď na Ukrajině naděje a jedním z jejích aspektů, který ukrajinští představitelé neustále zmiňují, je myšlenka, že by evropské jednotky nebo jednotky NATO poskytly Kyjevu bezpečnostní záruky prostřednictvím své specifické přítomnosti ve frontových oblastech. V podstatě jako mírové jednotky,“ uvedla CNN.

 Evropské státy o tomto aspektu vážně diskutují. Velká Británie, Francie i Německo už daly najevo, že jsou ochotné na plán přistoupit. Ukrajinský velitel Sablyn by takový vývoj ocenil spíše než vratké příměří bez záruk.

„Pokud by NATO mohlo vyslat na Ukrajinu své vojáky, byla by to záruka bezpečnosti na Ukrajině. Protože Rusko – bez ohledu na to, jak moc tvrdí, že se nikoho nebojí – se bojí Ameriky, bojí se NATO jako celku,“ řekl voják.

Jaká je šance na příměří?

Realita na bojišti ale mužům v zákopech ukazuje, že příměří nepřijde lusknutím prstu. Ruské armádě se za cenu velkých ztrát nadále daří postupovat, a i když dal Putin najevo, že bude s Trumpem debatovat (jak informovala agentura Reuters), o akutním řešení příměří nemůže být řeč.

„Šance na příměří je pouze 30 procent,“ řekl CNN ukrajinský voják Viktor. „Protože situace na frontě není taková, abychom viděli, že dojde k příměří. Je to všechno velmi obtížné,“ doplnil.

„Myslím, že je to 40 procent,“ přidal se voják Andrij. „Druhá strana vítězí, zabírá území. A my do toho zkrátka a dobře nemáme co mluvit,“ soudí.

 Skeptičtí jsou i civilisté, kteří žijí poblíž frontové linie a usínají za zvuků dělostřeleckých granátů. 72letá Larysa se novinářům svěřila, že domov nechce opustit, protože v ulicích Lymanu strávila celý život.

Optimistický konec války žena na obzoru nevidí. Trump bude podle ní stejný jako Joe Biden. Larysa se domnívá, že jediný, kdo má moc ukončit válku, je Putin.

„Nikdo to nevyřeší. Vyřeší to jen Putin, když řekne: ‚Tak dost, už jsem zabil tolik lidí‘,“ uzavřela Ukrajinka.

 X X X

 VELKĚ   PROTESTY  V  NĚMECKU  PROTI  FAŠISTŮM

 Rozbouřené Německo. V ulicích bují protesty, statisícům lidí vadí „paktování vlády s fašisty“

V Berlíně v neděli demonstrovalo proti spolupráci vlády s Alternativou pro Německo (AfD) 160 000 lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.

Demonstranti v Berlíně zaplnili centrum města. Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června. Nespokojení občané se dále vydali k sídlu Křesťanskodemokratické unie (CDU), která se nachází nedaleko Vítězného sloupu.

 Policie sdělila, že ulice mezi Vítězným sloupem a budovou CDU byla zcela plná. „Už se tam více nevejde,“ citovala DPA policejní mluvčí.

Berlínský deník Berliner Morgenpost napsal, že desetitisíce lidí v metropoli se vyslovili proti Merzově politice. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi!“ uvedl spolek Campact, který nedělní protesty v německém hlavním městě spolupořádal.

Lidé na protestním pochodu, který z centra města vyrazil k centrále CDU, nesli četné transparenty, z nichž některé byly široké i přes deset metrů. Demonstranti na nich uváděli, že právě oni jsou protipožární zdí. Politické strany v Německu jako protipožární zeď označují zásadu s AfD nespolupracovat a blokovat ji.

Tento princip ale Merz v očích demonstrantů porušil, když ve středu s pomocí AfD prosadil právně nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. V pátek pak chtěli konzervativci prosadit návrh zákona, který by mimo jiné omezil slučování rodin uprchlíků. Návrh však zákonodárci odmítli.

Deset tisíc lidí v Lipsku

V neděli se demonstrace konaly nejen v Berlíně, ale také v Lipsku, Halle, Saské Kamenici (Chemnitz) či Mnichově. V Lipsku policie účast odhadla na 10 000 lidí, v Halle pak na 8000.

V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby, které podle průzkumů vyhraje CDU/CSU, druhá pak skončí AfD. Merz slibuje, že unie pod jeho vedením s AfD koalici nevytvoří, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz však varoval, že taková koalice nakonec ale může vzniknout.

X X X

V  BERLÍNĚ  DEMONSTROVALO  160  TISÍC  LIDÍ

Lidská zeď proti AfD. V ulicích Berlína demonstrovalo 160 tisíc lidí

 V Berlíně v neděli demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech.

 Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD.

Podle německých médií byl jedním z řečníků na demonstraci v Berlíně politik Michel Friedman, který kvůli vládní krizi opustil konzervativní CDU. Ten označil AfD za „stranu nenávisti, proti které je potřeba bojovat“.

 Organizátoři demonstraci v Berlíně svolali pod heslem „revolta těch slušných“. Policie uvádí, že průvod, který šel od německého parlamentu až k sídlu strany CDU, hlídalo 500 policistů.

„Demonstrujeme za západní demokracii a všichni jsme proti spolupráci s extrémní pravicí,“ vysvětlil levicový starosta Postupimi Mike Schubert.

Demonstranti v Berlíně zaplnili centrum města. Protestovali mimo jiné před Říšským sněmem, což je historická budova, ve které sídlí Spolkový sněm. Plné bylo rovněž náměstí před Braniborskou bránou, jedním ze symbolů města a pádu berlínské zdi. Demonstranti byli rovněž před Vítězným sloupem, který s Braniborskou bránou spojuje bulvár 17. června.

Nespokojení občané se dále vydali k sídlu Křesťanskodemokratické unie (CDU), která se nachází nedaleko Vítězného sloupu.

Policie sdělila, že ulice mezi Vítězným sloupem a budovou CDU je zcela plné. „Už se tam více nevejde,“ citovala DPA policejní mluvčí.

Berlínský deník Berliner Morgenpost napsal, že desetitisíce lidí v metropoli se vyslovily proti Merzově politice. „Žádná spolupráce s AfD, pane Merzi!“ uvedl spolek Campact, který sobotní protesty v německém hlavním městě spolupořádal.

Lidé na protestním pochodu, který z centra města vyrazil k centrále CDU, nesl četné transparenty, z nichž některé byly široké i přes deset metrů.

Demonstranti na nich uváděli, že právě oni jsou protipožární zdí. Politické strany v Německu jako protipožární zeď označují zásadu s AfD nespolupracovat a blokovat ji.

 Tento princip ale Merz v očích demonstrantů porušil, když ve středu s pomocí AfD prosadil právně nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky.

 V pátek pak chtěli konzervativci prosadit návrh zákona, který by mimo jiné omezil slučování rodin uprchlíků. Návrh však zákonodárci odmítli.

V neděli se demonstrace konaly nejen v Berlíně, ale také v Lipsku, Halle, Saské Kamenici (Chemnitz) či Mnichově. V Lipsku policie účast odhadla na deset tisíc lidí, v Halle pak na osm tisíc. V bavorském Řezně přišlo na protestní shromáždění dvacet tisíc lidí, v Kielu na severu Německa čtrnáct tisíc demonstrantů.

 V Saské Kamenici se demonstrace asi 2200 lidí konala u tamního monumentu v podobě obří hlavy německého filozofa a teoretika dělnického hnutí Karla Marxe, po kterém se město po druhé světové válce do roku 1990 jmenovalo.

Jeden z řečníků prohlásil, že kvůli boji proti fašismu nemusí být člověk příznivce levice, stačí mít jen rozum. Podle regionální veřejnoprávní stanice MDR tak poukázal na přísahu přeživších nacistického koncentračního tábora Buchenwald.

 V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby, které podle průzkumů vyhraje CDU/CSU, druhá pak skončí AfD. Merz slibuje, že unie pod jeho vedením s AfD koalici nevytvoří, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz však varoval, že taková koalice nakonec ale může vzniknout.

 X X X

 Totální chaos a jatka u Torecku. V okolí rozbombardovaného města zuří krvavé boje

Azov likviduje ruské okupanty v Torecku  

 Rozbombardované doněcké město, v jehož okolí zuří krvavé a chaotické boje mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Tak by se dala popsat situace u Torecku, který před časem rozpůlila frontová linie. Ve zmíněné oblasti nyní operuje například ukrajinská 12. brigáda Azov, která dělá vše pro to, aby zastavila vojenský nápor okupantů. Bližší okolnosti nejnovějších záběrů i informace o územních ziscích je v průběhu války složité nezávisle ověřit.

„Podívejte se na záběry masivního útoku okupantů v okolí Torecku. Video ukazuje odražení útoku a totální likvidaci nepřítele. Šlo o klasický mechanizovaný úder Rusů na naše pozice. Zapojilo se několik obrněných vozidel. Jakmile jsme vyřadili z provozu nepřátelskou těžkou techniku, okupanti se rozprchli v naději, že naleznou úkryt,“ uvedl Azov na Telegramu.

 Azov, který se v roce 2023 přeorganizoval z pluku na brigádu, v posledních měsících operuje zejména u Torecku. Na záběrech je vidět ruský konvoj těžké techniky, který se snažil dosáhnout průlomu u zmíněného doněckého města.

Ukrajinci pomocí dělostřelectva a dronů vyřadili zcela z provozu několik nepřátelských obrněnců. Na videu jsou vidět exploze i následný úprk přeživších okupantů, kteří se posléze snažili ukrýt v nespecifikované poničené obci. Ukrajinci nicméně s přeživšími ruskými vojáky neměli slitování a už tak zničený bytový fond de facto srovnali se zemí. S likvidací okupantů azovské brigádě pomáhali i členové dalších ukrajinských jednotek.

Ničivá taktika spálené země

Okolí Torecku je nyní společně s Pokrovskem epicentrem nejbrutálnějších bojů na Donbase. V rozbombardovaném městě, které před ruskou invazí obývalo přes 30 tisíc lidí, nyní panuje totální chaos. Zatímco proruské účty na sociálních sítích tvrdí, že Putinovy síly Toreck kompletně obsadily, ukrajinský generální štáb naznačuje, že obránci ruské útoky ve směru na Toreck úspěšně odráží.

 V současné době je složité nezávisle ověřit jednotlivá hlášení o územních ziscích. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusové postupují v severní části Torecku, kde se nachází průmyslová oblast. Ukrajinci naproti tomu oznámili, že znovu dobyli ztracené pozice u Krymske, což je osada ležící v severním předměstí Torecku.

Ruské intenzivní snahy o obsazení Torecku započaly již loni v červnu. Začátkem ledna se objevila zpráva, že frontová linie rozdělila město na dvě poloviny. I kvůli tomu se z Torecku stalo centrum každodenních krvavých bojů, v jejichž důsledku z města nezbylo prakticky nic. Rusové totiž využívají taktiku spálené země, přičemž cíleně demolují zejména vyšší budovy.

 X X X

 CELNÍ  VÁLKA  V  ČR,  EVROPĚ,  SVĚTĚ

Pokud chtěl Donald Trump pomoci americkým automobilkám, sáhl v šupleti s ekonomickými nástroji vedle.

Donald Trump tedy opravdu napařil nová cla Mexiku, Kanadě a Číně, nebyly to jen plané vyhrůžky. Argumentuje pašováním drog, ale z jeho dřívějších vyjádření z toho, co dělal během prvního funkčního období od roku 2017, je zřejmé, že chce hlavně obnovit průmyslovou výrobu doma. Může to však dopadnout jako s ohníčkem u stohu. Požár se začne rychle šířit. Zadrhávat začne celý velký motor globalizace propojené sítí subdodávek součástí a montáží, které ztrácejí smysl, když je vytrhneme z řetězce k finálnímu výrobku.

List Wall Street Journal si všímá dopadů na americký automobilový průmysl, kterému Trump slíbil pomoc proti čínské a evropské konkurenci jako odměnu za rozhodují volební vítězství v Michiganu. Tohle je však spíš rána do zad. Jak WSJ píše, americké i zahraniční automobilky v USA vytvořily síť závodů rozesetých jak po Spojených státech, tak po Kanadě a Mexiku.  Rozpracované součástky a nehotové díly putují opakovaně přes severní i jižní hranici, jak využívají nejefektivnější subdodavatele, ale pokud pokaždé chytí zásah nového cla, pěkně se to prodraží. V dotčených závodech v Kanadě a Mexiku teď vládne běs a děs a pracují přesčas, aby  nadělali zásoby než najdou lepší řešení.

Mexiko i Kanada, na které míří sazba 25 procent, vyhrožují, že to Spojeným státům oplatí stejnou mincí. Zato Čína, která vyfasovala jen 10 procentní přirážku, zatím odvetou nehrozí. Má za to, že Američané jsou tak závislí na jích dovozech, že se potrestají sami. Mobily, tablety, baterie, hračky, tam všude má čínské zboží na americkém trhu drtivou převahu, vesměs tříčtvrteční podíl. A to bude bolet, protože Trump zároveň zrušil stávají výjimku z celních sazebníků, že cla se nemají týkat cenovky pod 800 dolarů. Tam se většina této spotřební ekonomiky vejde.

 Z Kanady pochází více než polovina dovážené nafty, z Mexika jen nějakých deset procent. Trump tvrdí, že Amerika má dost své, jen ji těžit, ale pomíjí, že americké rafinérie jsou nastavené na tu kanadskou, a to nejde rychle změnit. Na tomto úseku fronty celní války nakonec zavládne příměří, když výjimka pro ropu snižuje sazby jen na 10 procent. To se vejde do běžného kolísání cen.

Otevírání nových ropných polí je ještě dlouhodobější investice, do které málokdo půjde bez dlouhodobé odběratelské smlouvy. Do toho se nikdo nehrne, protože vývoj nezastavíš, elektrická auta na amerických ulicích přibývají. Elon Musk, který bdí nad jejich osudem, má ke všemu přístup k nejvyšší židli. Jako jediný stále ještě odolává drtivému nástupu čínské konkurence, a tak není divu, že je silný i politicky.

Vyhrožování kanadského premiéra Justina Trudeoua, že Američanům zavře kohoutky s naftou a vypne přívodní vedení s kanadskou elektřinou, Trumpa pobavilo: „A co s tou elektřinou chtějí dělat??“

Komu to obrátilo koutky úst trochu nahoru, může je zase klidně svěsit.  Exportní ekonomiky budou americkými cly bity, ať dělají cokoliv. Řetězce se přetrhnou, priority se změní, z hořícího domu se nepodaří vynést všechno. Zvýší se tlak na výrobu ve Spojených státech, na který mohou evropské automobilky reagovat jen tak, že se zapojí. Statisticky to může dopadnout přijatelně, ale lidi doma přijdou o práci. V komentářích se mihla úvaha, že být protivníkem Spojených států je hodně riskantní, ale být jejich spojencem, je ještě nebezpečnější.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Tucker Carlson: NATO ztratilo svůj význam a nemělo by existovat

 Vojenský blok NATO musí přestat existovat, uvedl americký novinář Tucker Carlson v rozhovoru se svým britským kolegou Piersem Morganem. Video bylo zveřejněno na Carlsonově kanálu YouTube .

Během rozhovoru Morgan prohlásil, že smyslem existence NATO je udržení míru. Carlson s tímto tvrzením nesouhlasil.  Poznamenal, že   NATO bylo vytvořeno, aby zadržovalo Sovětský svaz. Od rozpadu SSSR však uplynulo 35 let, připomněl. Poukázal také na to, že i nyní, navzdory Morganově deklarované mírové misi NATO, se v Evropě vede nejkrvavější válka za poslední desetiletí.

Carlson reagoval na Morganovo tvrzení, že „NATO nikdy nejednalo jednostranně agresivně a nikdy nikoho nenapadlo, aniž by bylo napadeno“.  Na příkladu odtržení Kosova od   Jugoslávie dokázal, že NATO není obranná aliance.  „Kde jsi byl, když byla válka v Jugoslávii a když bombardovali křesťany v Jugoslávii? Pamatuješ si to, to bylo docela urážlivé,“ zeptal se Carlson Morgana v rozhovoru.   „Takže vytvořili Kosovo defenzivně? Kdo tam byl tedy agresor?“ prohlásil, server vasevec.cz

X X X

 Zelenskyj nepřítel Slovenska?

Robert Fico se už neudržel v diplomatických kolejích a bez zábran pojmenoval Zelenského nepřítelem Slovenska. Bez velkého úsilí lze odhalit hlavní příčinu tak negativního pojmenování : uzavření plynovodu, kterým je – bylo zásobováno Slovensko.

 Hned v úvodu je potřeba ukázat prstem za oceán a ptát se: bylo uzavření plynovodu požadováno jestřáby z USA? Prvotní důvod je poškodit Rusko ztrátou příjmů a „vnutit Evropě zkapalněný americký plyn, což má zajišťovat velká flotila speciálních lodí (chudák ekologie). Ale jak se ukazuje, záměr z větší části nevyšel.

    Rusko prodává jinam, Ukrajina přišla o poplatek za tranzit a jako vedlejší negace jsou země střední Evropy, kam zastavený plynovod směřoval. Ať to dopadne jakkoli, Zelenskyj si v těchto zemích vysloužil lecjaké titulárium; „nepřítel“ je to nejslušnější.

    Pravděpodobně s nástupem Trumpa se našla obezlička v podobě Azerbájdžánu, kdy „neruský“ plyn na Slovensko přece jen půjde. Je zbytečné rozpitvávat i jiné dodávky do různých destinací, kdy je ruský plyn vydáván jako majetek finálního dodavatele.

    Co nedokážu v souvislosti s osobou Zelenského pochopit – a to i při eliminaci Ruska – je postoj evropských lídrů k jeho nedávné minulosti, kdy svobodně hajloval, ale co horšího – doma v současnosti přehlíží tisíce novodobých nácků „ozdobených“ hitlerovskými symboly. A aby toho nebylo málo, drze navštíví místo, kde Ukrajinci ve službách hitlerovských vrahounů – byli ti nejhorší ze všech. Účast Zelenského na pondělní vzpomínce 80. výročí osvobození německého vyhlazovacího tábora Auschwitz Birkenau Rudou armádou byla až odpornou urážkou všech přítomných, hlavně z řad rodinných příslušníků.

    Taková všetečná otázka: mají nám být Ukrajinci bližší než Slováci? Na Fica má ta naše pokřivená politická špice samé hloupé kecy, ale místo hledání cesty k ukončení války vyhlašuje ten náš „Lipánek“ novou muniční iniciativu! To dá ze svého? V okamžiku, když sáhne na státní, tak po všech těch škrtech by patřil před soud! Co to je za ministra zahraničí, když ani jednou nebyl schopen nastínit cestu k míru.

     Už aby byly volby, aby tahle neschopná grupa šla do háje! Ještě lepší by byly volby předčasné. A důvod by byl – po podrobném osvětlení Fialovy účasti v podvodné kampeličce paní Schillerovou je to jednoznačně na demisi!

Miroslav Kulhavý, server vasevec.cz

X X X

 Mráz přichází ze zahraničí. Německo míří do recese.

České ekonomice se zřejmě nedaří tak špatně, jak slýcháme ze všech stran. A data, která nejnověji zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), naznačují, že se trochu zlepšujeme. Náš hrubý domácí produkt (HDP) po celý rok rostl mezikvartálně stejně či více, než v průměru Evropská unie či eurozóna. Nemluvě o největší ekonomice Evropy, Německu. To patrně míří do recese.

Loni naše ekonomika podle prvního odhadu statistiků vyprodukovala o procento více majetků, zboží a služeb než v roce 2023. Celoroční růst podpořila podle ČSÚ vyšší spotřeba domácností i vládních institucí. Naopak negativní vliv měly především nižší investice firem. Pokles zasáhl hlavně zpracovatelský průmysl.  

„Rok 2024 se nesl ve znamení jen velmi opatrného ekonomického oživení, ovšem s přihlédnutím k okolnostem vlastně nedopadl tak špatně,“ hodnotí v pátek zveřejněná data hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil. Na mysli má kupní sílu českých domácností, která se stále ještě zotavuje z vysoké inflace, což se týká hlavně nízkopříjmových rodin. Nákupní chuť domácností, která zůstává kvůli přetrvávající nízké investiční aktivitě firem hlavním tahounem českého růstu, tlačily dolů také přetrvávající úrokové sazby a svou tlumící roli sehrál podle Hradila také vládní konsolidační balíček.

„Největší mráz ovšem přišel ze zahraničí, hlavně pak z Německa, které se potýká z omezenou investiční aktivitou a klesajícím odbytem na některých klíčových trzích, hlavně pak v Číně. Celý náš region si navíc stále zvyká na novou, výrazně vyšší, hladinu cen energií, což komplikuje situaci hlavně některým průmyslovým odvětvím. Vzhledem k takto silnému protivětru tak růst o jedno procento lze považovat za uspokojivý výsledek, byť by si česká ekonomika po předchozích neutěšených letech zasloužila i dynamičtější odražení,“ dodává Hradil. 

V rámci Evropy jsme na tom dobře

Zajímavé je srovnání našich výsledků s výsledky dalších členských zemí EU. V posledním loňském čtvrtletí šla naše produkce, reprezentovaná HDP, oproti předchozímu kvartálu nahoru o 0,5 procenta a oproti poslednímu čtvrtletí 2023 o 1,6 procenta.  Podíváme-li se na údaje vybraných zemí EU, které v pátek zveřejnil Eurostat, jsme na tom podstatně lépe než nejvyspělejší země EU. HDP eurozóny podle těchto dat v loňském čtvrtém kvartále nerostl vůbec, průměr všech zemí EU se skoro nepohnul z místa s číslem 0,1 procenta. Stejně to dopadlo i v Rakousku, Itálii, Belgie vzrostla o pouhých 0,2 procenta, stejně jako Švédsko. A vysloveně špatně si vedly dvě největší ekonomiky a nejstarší členové EU Německo (minus 0,2 procenta) a Francie (minus 0,1 procenta). Hůře než my dopadlo Rakousko a Německo i co se týče meziročního vývoje v posledním loňském kvartále. Obě ekonomiky klesly o 0,2 procenta.

Nejlépe si co do mezikvartálního i meziročního vývoje HDP vedly Litva (0,9 a 3,6 procenta), následovaná Španělskem (0,8 a 3,5 procenta) a Portugalskem (1,5 a 2,7 procenta).

Mezikvartální a meziroční vývoj HDP v jednotlivých čtvrtletích. Zdroj: Eurostat. Data jsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy, v případě meziročního vývoje Švédska pouze o kalendářní vlivy. Poslední údaje za Česko nejsou uvedeny, protože byly zveřejněny později

Eurostat zatím zveřejnil údaje jen za vybrané země a pouze za jednotlivé kvartály loňského roku. Protože u posledních tří měsíců loňského roku ještě nejsou k dispozici data o struktuře HDP čili zdrojích růstu či poklesu, nelze v současnosti celkový výsledek za letošní rok moc dobře odhadovat. V případě Česka a Německa už ovšem celoroční odhady padly. Náš HDP tedy meziročně vzrostl o procento, přičemž víme, že za růstem stojí růst maloobchodních tržeb a další útraty českých domácností. Německá ekonomika loni klesla o 0,2 procenta (v roce 2023 klesl německý HDP meziročně o 0,3 procenta). Stejný pokles zaznamenala i ve čtvrtém loňském čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu. Jak uvedl spolkový statistický úřad Destatis, ekonomice pomáhala spotřeba domácností i státu, exporty táhly HDP výrazně směrem dolů. Důvodem negativního vývoje byl vzestup konkurence na nejdůležitějších trzích, dále vysoké ceny energií, vyšší úrokové sazby a také nejisté výhledy do budoucna. Mnoho ekonomů tak hovoří o tom, že tamější ekonomika míří do recese.

Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

Konkurent Tesly ze Švédska chce nová elektroauta vyrábět v Evropě. I kvůli obavám z Trumpových cel

Obava ze zvýšení dovozních cel, které před svým nástupem do funkce avizoval staronový americký prezident Donald Trump, vede řadu firem ke stěhování částí provozů jinam. To je i případ švédské automobilové značky Polestar, která je spolu s ikonickou švédskou značkou Volvo v majetku čínské společnosti Gelly. Její plány ale ovlivnilo i loňské razantní zvýšení cel na dovoz elektroaut z Číny ze strany Evropské unie.

Švédská značka Polestar, označovaná za konkurenta americké Tesly, na jejíž začátcích stál bývalý automobilový závodník Jan Nilsson (64), chce v Evropě začít vyrábět svou modelovou řadu číslo 7. Debut Polestar 7 se chystá na rok 2027. Šéf automobilky Michael Lohnscheller před pár dny při oznámení zmíněné novinky připustil, že motivem jsou cla, ale také vysoké náklady na přepravu aut na trhy. Pokud jde o cla, míněna jsou i cla na dovoz do Evropy. EU loni razantně zvýšila cla na dovoz elektroaut z Číny.   Dosavadní modely se vyrábějí v USA, Číně a Jižní Koreji. Kde v Evropě se bude vyrábět Polestar 7, zatím uvedeno nebylo.

Ve Spojených státech čeká na Polestar kromě cel ještě další problém. Administrativa Joe Bidena stihla ještě v posledních dnech svého působení přijmout zákaz prodeje aut vybavených hardwarem či softwarem čínských výrobců. Včetně těch, co vyrábějí přímo na území USA.

Podle oficiálního sdělení Polestar má být Polestar 7 kompaktním prémiovým SUV. Bližší technické parametry zatím firma nesdělila. Pouze akcentovala, že půjde o luxusní, elegantní a stylové auto. Britský server specializovaný na novinky ze světa technologií TechRada.com připomíná, že šéf Polestaru Lohscheller zmínil, že velikostně půjde o auto mezi Volvo EX30 a EX40.

 Volvo EX30 je malé auto vhodné do městského provozu, EX40 není o mnoho větší. To podle zmíněného serveru indikuje i cenu – na americkém trhu kolem 45 až 55 tisíc dolarů. Vyjádřeno v českých korunách tedy něco mezi 1 080 až 1 320 tisíci korunami.

Do 27 zemí světa

Značka Polestar odstartovala nástup na trh v 2017. První modelová řada byla hybridní.  Dva roky nato přišel ryze elektrický sedan Polestar 2 a v roce 2021 byl představen SUV model Polestar 3.  Posledním typem, který už jezdí na silnicích, je Polestar 4 s dojezdem až 600 kilometrů. První vozy této modelové řady byly dodány loni v létě zákazníkům v Norsku, Švédsku a Německu. Letos by měl začít jejich prodej ve Francii.

Model Polestar 5, velký luxusní sedan, který má konkurovat modelům jako Porsche Taycan a Mercedes EQS,  je v současnosti ještě ve fázi testování prototypů a z výrobních pásů má začít sjíždět ke konci letošního roku.

Loni firma dodala svým zákazníkům v 27 zemích světa v Severní Americe, Evropě a na euroasijském kontinentu bezmála 45 tisíc aut. Do roku 2027 chce podle Lohschellera svůj odbyt zvýšit o 30 až 35 procent.

Na začátku byl automobilový závodník

Automobilku Polestar založil v roce 1996 švédský automobilový závodník Jan Nilsson pod názvem Flash Engineering. Firma se zaměřovala na úpravu sportovních vozů Volvo pro závodní účely. V roce 2005 změnila majitele i jméno na Polestar Racing a vedle dosavadní činnosti se začala zabývat i výrobou závodních automobilů Volvo.  Tuto výrobu pak odkoupilo Volvo a spolu s ním přešla pod křídla čínské společnosti Geely. Ta z Polestaru v roce 2017 udělala samostatnou značku. Ivana Pečinková, ceskajustice.cz

X X X

 Česko porušuje sociální chartu, potvrdil evropský výbor. ‚Pracujeme na nápravě,‘ zní z resortů

Česko porušuje právo na bydlení, což má dopad na zranitelné skupiny osob, zejména romskou menšinu. Takový je závěr Evropského výboru pro sociální práva, který funguje při Radě Evropy. Vyhověl tak stížnosti organizací pracujících s bezdomovci z roku 2020. Rozhodnutím se zabývá vládní zmocněnec pro Evropský soud pro lidská práva, závěry ale respektuje. „Nyní je třeba situaci napravit,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéta Poslušná.

 Výbor upozorňuje na povinnost signatářů zajistit pro zranitelné skupiny lidí přiměřené podmínky pro bydlení, k čemuž podle něj v Česku nedochází. Kritizuje zejména českou legislativu a nabídku sociálního bydlení. Obojí je podle výboru nedostatečné.

„Česká republika nepřijala opatření k zajištění dostatečné nabídky sociálního bydlení, neposkytuje dostatečné záruky před nuceným vystěhováním nízkopříjmových osob z ubytoven a v sociálně vyloučených lokalitách, což má výrazný dopad především na romské rodiny,“ přibližuje Rada Evropy své rozhodnutí s tím, že Česko proto porušuje i samotnou preambuli charty, která zakazuje diskriminaci.

Výbor konkrétně poukazuje na praxi majitelů ubytoven, kteří záměrně uzavírají s nízkopříjmovými, často romskými domácnostmi krátkodobé smlouvy o ubytování, čímž výrazně snižují jejich ochranu před případným vystěhováním. „Takoví lidé pak zpravidla nemají ani zajištěno náhradní ubytování a dostávají se tak do bytové nouze,“ podotýká Jan Milota z Platformy pro sociální bydlení, která se na stížnosti FEANTSA podílela.

„Výbor ke svému závěru došel v řádném a spravedlivém řízení, kde Česká republika předložila všechny relevantní informace a argumenty. Nyní je třeba zjištěnou situaci napravit.“

Markéta Poslušná (mluvčí resortu spravedlnosti)

Rozhodnutí výboru podle něj ale Česko nezavazuje k žádným konkrétním krokům. Pouze jde o velmi důrazné upozornění, že aktuální bytovou krizi neřeší stát efektivně a s ohledem na potřeby ohrožených domácností.

„Neznamená to, že by Česko muselo nutně hned přijmout nějaká legislativní nebo jiná opatření. Ale myslím si, že to rozhodnutí může sehrát svou roli při projednávání zákona o podpoře bydlení, protože si poslanci mohou uvědomit, že už to není jen téma sledované na úrovni České republiky, ale že se na to dívá i Rada Evropy. A že ta zjištěná pochybení jsou už formalizována v konkrétním rozhodnutí,“ uvádí Milota s tím, že ale zejména poslední vláda s přípravou klíčové legislativy významně pokročila.

Výbor také kritizuje, že Česko nedostatečně garantuje ve vyloučených lokalitách nízkopříjmovým rodinám přístup k dávkám na bydlení. Naopak výbor neshledal porušení v případě stížnosti na takzvané bezdoplatkové zóny – tedy praxi, kdy ve vybraných vyloučených lokalitách nebylo vůbec možné o sociální dávky žádat. Tyto zóny totiž v roce 2021 zrušil Ústavní soud.

 ‚Je třeba situaci napravit‘

Vláda už o stanovisku výboru ví a seznamuje se s ním i český zmocněnec před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Ten podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéty Poslušné se závěry rozhodnutí souhlasí, protože k nim výbor došel „v řádném a spravedlivém řízení“.

„Nyní je třeba zjištěnou situaci napravit. Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP v současnosti zahajuje jednání s relevantními státními orgány – zejména ministerstvem práce a sociálních věcí, ministerstvem pro místní rozvoj, Úřadem vlády, zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny a odbornou společností za účelem vymezení opatření, která bychom měli přijmout k nápravě zjištěných porušení Evropské sociální charty,“ vysvětluje další postup.

A upozorňuje, že Česko už – nezávisle na rozhodnutí výboru – řadu opatření na řešení problému bytové nouze připravuje. Ukazuje zejména na zmíněný zákon o podpoře bydlení z resortu místního rozvoje, který se nachází před druhým čtením ve Sněmovně.

„Zákon cílí jak na prevenci ztráty bydlení, tak na pomoc, pokud už dotyčný o bydlení přišel. Hlavními nástroji je síť kontaktních míst pro bydlení, podporované obecní bydlení, zapojení soukromých majitelů bytů prostřednictvím ‚bydlení s garancí‘ a také se zřízení asistence v bydlení, tedy jakési podpory nájemníků, aby si bydlení udrželi,“ vysvětlila zákon pro iROZHLAS.cz Karolína Nová, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

Pomoci by měl i vládou schválený návrh zákona o státní dávce sociální pomoci, který zase připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. „Jeho podstatou je vytvoření zcela nové podpory ve formě jediné ‚superdávky‘, která si klade za cíl řešit situaci klientů komplexně a motivovat je k řešení jejich nepříznivé situace, aby se mohli zcela vymanit ze závislosti na dávkovém systému. Cílem je tedy pomoci primárně zranitelným a nejvíce potřebným skupinám lidí,“ popisuje mluvčí resortu Jakub Augusta, jak se ministerstvo práce a sociálních věcí na řešení situace podílí.

S čím ale podle něj resort nesouhlasí, je výtka, že dosud byla podpora v Česku vyplácena diskriminačně. „Podpora bydlení je poskytována prostřednictvím systému státní sociální podpory a systému pomoci v hmotné nouzi. Tuto pomoc dostávají všechny osoby bez rozdílu, tedy nezávisle na jejich pohlaví, barvě pleti, etnické příslušnosti a podobně. V rámci řízení se posuzuje výhradně splnění podmínek nároku na konkrétní dávku, které jsou jasně stanoveny zákonem,“ upozorňuje.

X X X

 USA podle Trumpa dotují Kanadu stovkami miliard dolarů. Opět ji vyzval, aby se stala americkým státem

Spojené státy dotují Kanadu stovkami miliard dolarů, ačkoli nic od svého severního souseda nepotřebují. V neděli to na pozadí celních sporů napsal na své síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Kanaďany znovu vyzval, aby se připojili k USA, čímž by získali lepší vojenskou ochranu a zbavili se cel.

 „Nepotřebujeme nic, co mají,“ uvedl Trump o Kanadě. „Máme neomezenou energii, měli bychom si vyrábět vlastní auta a máme více dřeva, než kdy můžeme využít,“ uvedl.

 Bez stovek miliard dolarů, kterými podle Trumpa USA severního souseda dotují, nebude Kanada schopná samostatné existence. „Kruté, ale pravdivé! Kanada by se proto měla stát ctěným 51. státem (USA). Mnohem nižší daně a o hodně lepší vojenská ochrana pro obyvatele Kanady – A ŽÁDNÁ CLA,“ dodal.

Šéf Bílého domu v poslední době opakovaně vznesl územní nároky. Vedle připojení Kanady k USA by rád získal Grónsko, které je součástí Dánského království, a Panamský průplav, který patří Panamě.

Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny.

V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Cla zdůvodnil tím, že tyto tři země nedostatečně bojují proti pašování drogy fentanyl do USA, což kanadští představitelé odmítli.

 X X X

 Polsko čelí kriticky nízké porodnosti. Mladým párům vadí životní podmínky a tamní postoj k interrupci

V Polsku se loni narodilo nejméně dětí za posledních 80 let. Portál Forsal dokonce napsal, že v posledních měsících přišlo na svět méně dětí než za německé okupace za druhé světové války. Počet dětí na ženu se tam přibližuje krizovému číslu jedna. Podle polského statistického úřadu se loni v Polsku narodilo 252 tisíc dětí, což je ještě o dvacet tisíc dětí méně než v roce 2023. To už byl sám o sobě rok, který byl považovaný za kritický.

 Hodnota porodnosti je aktuálně asi na 1,12 dítěte na ženu. Problém je i stárnutí, lidé starší 80 let už totiž tvoří pět procent polské populace. Ještě v roce 2010 to byla tři procenta.

 Problém také je, že umírá více lidí, než se rodí – a to už dvanáctý rok v řadě. Loni zemřelo 409 tisíc lidí, tedy prakticky stejný počet lidí jako v roce 2023. Takže se přirozeně snižuje počet obyvatel Polska.

Nízká porodnost ale není jenom problém Polska. Nejméně dětí v historii se narodilo i v Česku a důvodů je hned několik. Například polský statistický úřad vyjmenovává jako jednu z příčin úbytek žen v plodném věku a klesající plodnost. Obojí je podle úřadů dlouhodobý negativní trend.

Problém pak je i emigrace mladých lidí z Polska. Mladí lidé odchází třeba za prací nebo i za lepšími životními podmínkami. Dalším problémem, který už statistický úřad nezmiňuje, ale je to téma jak politiků, tak třeba i některých účastníků protestů, je bytová krize – dlouhodobě se zde totiž nestavěly byty.

Nyní se sice staví, ale každým rokem rostou ceny za metr čtvereční. To souvisí s hůře dosažitelnou finanční stabilitou mladých párů, kteří by třeba rodinu rádi založily, ale nemohou si to dovolit. V uplynulých deseti letech se tento prohlubující problém snažily řešit obě vlády.

 Vláda národně-katolického Práva a spravedlnosti (PiS) například zavedla podpůrný program, při kterém by se dávalo rodinám na každé dítě 500 zlotých (asi tři tisíce korun, pozn. red.) měsíčně. Od loňského roku je to navýšené na 800 zlotých, tedy asi 5000 korun.

Loni zase vláda Občanské koalice a jejích partnerů přijala takzvané „babičkovné“, tedy příspěvek na hlídání, aby měly matky snazší návrat do práce.

Neposledním důvodem je i jistota, kterou mnoho žen vidí například v možnosti rozhodnout o ukončení těhotenství, pokud by se dozvěděly, že je třeba plod těžce postižený a tuto možnost dodnes nemají.

Přestože to byl jeden ze slibů vládních stran před volbami v roce 2023, nejsou tyto strany schopny dojít k jakémukoliv kompromisu zmírňujícímu přísnou interrupční politiku.

X X X

 Syrský prezident Šara přiletěl do Saúdské Arábie. Jedná se o jeho první zahraniční cestu ve funkci

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šara v neděli přiletěl na návštěvu do Saúdské Arábie. Jedná se o jeho první cestu do zahraničí od středečního jmenování do této funkce. V Rijádu ho přijal korunní princ Muhammad bin Salmán, napsala agentura Reuters.

Šarův úřad zveřejnil informaci, že prozatímní prezident je na cestě do Saúdské Arábie bez dalších detailů o jednání. V neděli odpoledne saúdskoarabská státní média oznámila, že ho přijal korunní princ.

Podle agentury AFP se dá očekávat, že Šara bude jednat v Rijádu o rekonstrukci Sýrie po dlouhé občanské vládě. Peníze na rekonstrukci shání noví syrští vládci v bohatých arabských zemí. Současně vyzývají Spojené státy a Evropskou unii, aby pozastavily či zrušily sankce zavedené během občanské války a na předchozí vládu prezidenta Bašára Asada.

Rijád ve čtvrtek poblahopřál Šarovi k jmenování do funkce prozatímního prezidenta. Syrský představitel má zřejmě blízko k Saúdské Arábii. Ta dlouho podporovala povstalce proti Asadově vládě, kterým velel i Šara, vůdce islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Šara již dříve uvedl, že se narodil právě v Saúdské Arábii, kde pracoval jeho otec. Rijád podle analytiků přivítá i to, že v zemi výrazně oslábne vliv Íránu, který podporoval Asada.

Šarova HTS vedla ofenzivu, která v prosinci vedla k Asadově pádu po vleklé občanské válce. Ta začala v roce 2011 a zanechala zemi v troskách. Šara se od té doby stal nejmocnější mužem v zemi. Panují však pochybnosti, zda dokáže v zemi vytvořit svobodnější poměry, zda nová vládní moc bude respektovat práva menšin a žen a bude schopna zahájit hospodářskou obnovu zničené Sýrie.

X X X

 Revoluce pro Vietnamce. Musí dodržovat předpisy, pokuty přesahují měsíční plat

Vietnamská vláda se rozhodla, že zatočí s chaotickým provozem na silnicích. Za dopravní přestupky může policie od ledna udělovat pokuty, které jsou často vyšší než měsíční plat dotyčného hříšníka. Situace na cestách se zklidnila, mnozí si však stěžují, že je teď policisté budou chtít sedřít z kůže. Vadí jim i kamery v ulicích či odměny pro „udavače“. Třeba v Hanoji ovšem chtějí jít ještě dál.

 Na hanojské křižovatce blikne červená a dříve nepřetržitý proud aut, náklaďáků, autobusů a motorek se rázem zastaví. Mělo by to být normální, jenže ve Vietnamu až donedávna nebylo. Teprve nové drastické pokuty zajistily to „kouzlo“, že vietnamští motoristé dodržují dopravní předpisy.

„Je hezké mít tu konečně řád, ale jak k tomu přijdou chudí lidé jako my, kteří v ulicích musejí pracovat každý den?“ rozčiluje se řidič taximotorky Dinh Ngoc Quang. „Policie si jen chce přijít na co nejvíc peněz. Čím vyšší pokuty z kapes chudých lidí vytáhnou, tím horší to bude,“ míní.

I další řidiči nová pravidla považují za represivní, autoritářské či vykořisťovatelské. Mnozí si stěžují, že jsou pokuty až příliš vysoké a že jim teď všechny cesty trvají i dvakrát déle, což jim prý snižuje výdělky. Také za podobné výroky však vietnamský režim udílí penále.

Například minulý týden podle Radio Free Asia (RFA) potrestal kamioňáka, který na Facebooku napsal, že vysoké pokuty mohou řidiče stát i půlroční plat, což prý není „nic jiného než škrcení lidí“. Nyní musí v přepočtu zaplatit necelých pět tisíc korun. Jiného muže zase úřady donutily smazat kritické komentáře, podle nichž je „dopravní policie v plné síle a blokuje ulice“.

Jak píše list The New York Times, odpor vůči snaze učinit silniční provoz o něco bezpečnější není ve Vietnamu nic nového. Přitom míra fatálních dopravních nehod je zde jednou z nejvyšších v Asii.

Už v roce 2007, kdy vláda rozhodla o povinném nošení helmy na motorce, se k tomu někteří postavili s posměchem a místo helmy si na hlavu dávali třeba kuchyňský hrnec. Když pak policie začala přísněji vymáhat zákaz alkoholu za volantem a opilým řidičům jejich vozy zabavovala, část řidičů už si pro svůj majetek nikdy nepřišla, nechtěla jej vyplatit zpět.

 A teď se zvedá další vlna odporu. Nový zákon zvyšuje dopravní pokuty desetinásobně, přičemž ty nejvyšší dosahují v přepočtu i více než 36 tisíc korun. Policie ovšem ani nemusí sahat k takovým extrémům, pro odstrašení bohatě stačí pokuty ve středních hladinách. I to je totiž víc, než mnozí Vietnamci vydělají za měsíc.

Zatímco dříve tak lidé brali červenou na semaforu spíš jako doporučení, aby zpomalili, neřešili, zda jedou ve správném směru či vůbec na silnici a ohled nebrali ani na snahu chodců přejít vozovku, teď je situace v Hanoji či Ho Či Minově Městě mnohem klidnější. Někteří dokonce na zelenou své motorky raději chvíli vedou s obavou, že je možná někde blízko policie.

Ti, kteří si na nový řád ještě nezvykli, najíždějí zezadu do opatrnějších řidičů, kteří někdy zastaví, i když by mohli jet. Řidiči kamionů se zastavováním snaží vyhnout pokutám za příliš mnoho hodin práce v kuse. A na křižovatkách je paradoxně větší hluk než dřív – kvůli neustálému troubení.

 „Je to bezpečnější, je to lepší,“ pochvaluje si však sedmapadesátiletý Pham Van Lam z Ho Či Minova Města. Dodává, že pro chudé občany jsou nové zákony kruté. Lidem nicméně vadí nejen vysoké pokuty, ale také instalované dopravní kamery a vypsané odměny pro „udavače“. Současné vietnamské vedení navíc oznámilo, že k nynějším dvaceti tisícům kamer v metropoli hodlá přidat dalších čtyřicet tisíc.

Během prvních dvou týdnů poté, co nové předpisy začaly platit, vybrali policisté v Ho Či Minově Městě o 35 procent víc peněz na pokutách než předtím, píše NYT. V jistých ohledech však stížnosti vietnamských řidičů zabraly. V tomto městě motorkářům na padesáti křižovatkách povolili na červenou zahnout doprava, v Hanoji zase upravili některé semafory.

Hanojské úřady ovšem uvažují, že do července pokuty ještě zvýší. Městský lidový výbor přišel s návrhem, podle nějž by peněžní tresty za 107 přestupků – třeba za rychlou jízdu, opilost za volantem nebo ignorování dopravních značek – měly být až dvakrát vyšší než nyní. Lidé se prý totiž na silnicích pořád nechovají dostatečně odpovědně a „účastní se silničního provozu na základě subjektivního povědomí“.

„Přestože byly sankce za některé přestupky zvýšeny, s ohledem na realitu města a situaci v oblasti porušování dopravního pořádku a bezpečnosti je nutné pokračovat v ukládání zvýšených sankcí za některé přestupky s cílem zvýšit povědomí lidí o dobrovolném dodržování předpisů při účasti na provozu, postupně formovat dopravní kulturu ve městě, kontrolovat a snižovat dopravní zácpy a dopravní nehodovosti,“ navrhuje výbor. K návrhu se nyní podávají připomínky, dodává státní médium Lao Dong.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.