Rusko po Chruščovovi, Gorbačovovi: Donbas nestačí, vládnout dalším částem Ukrajiny, přiznal Lavrov

Geografické cíle Ruska na Ukrajině již nezahrnují pouze Doněckou a Luhanskou oblast, ale i řadu dalších území včetně jihu Ukrajiny, přiznal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruská armáda se podle něj drží svého úkolu „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Je to dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.

Co se týče územních cílů, Moskva vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.

„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov podle listu Kommersant v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.

Poukázal tak na ty části Ukrajiny, které Rusko nyní okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu.

Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali nyní Rusy ovládaná území.

Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky – Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou „genocidou“ Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou „demilitarizace a denacifikace“.

Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase.

Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.

Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti.

X X X

Zelenského válka: Na Ukrajině zničeno přes 2000 škol. V exilu se učí online půl milionu dětí

Během bombardování a ostřelování poničili Rusové na Ukrajině přes 2000 vzdělávacích budov, 200 jich zdemolovali úplně. Čísla aktuální k úternímu dopoledni uvedl v Praze náměstek ministra školství Ukrajiny Andrii Vitrenko. Na konferenci o digitalizaci ve vzdělávání, kterou Česko pořádá při předsednictví EU, taky zmínil, že očekává návrat učitelů.

„Ruská agrese výrazně zasáhla celý náš vzdělávací systém. Ať už jde o oblast lidských zdrojů nebo infrastruktury,“ zmínil ukrajinský náměstek ministra školství Vitrenko. Doplnil, že se Rusové zaměřují na civilní cíle, školy a školky nevyjímaje, což má dopad i na děti a jejich duševní zdraví.

Uvedl, že k úternímu dopoledni okupanti zcela zničili 200 školských zařízení, dohromady pak poškodili více než 2000 takových budov. „Je naprosto zásadní, aby mezinárodní komunita uznala, že je Rusko teroristický stát a na Ukrajině se odehrávají zločiny proti lidskosti.“

V důsledku toho počty zapsaných dětí do škol dramaticky klesají, zemi už navíc opustilo přes osm milionů obyvatel. Pokud jde o děti školou povinné, ze zahraničí se online výuky účastní přibližně 650 tisíc Ukrajinců, uvedl pro iDNES.cz Vitrenko. Jeho úřad odhaduje, že ze škol zmizelo asi 25 tisíc učitelů, kteří utekli do zahraničí.

„Pracují v zahraničí ve školství, ale snaží se pomáhat i při online výuce. Doufám, že to je jejich poslední rok online výuky a brzy se vrátí domů na Ukrajinu,“ přeje si. Podle něj většina z nich v zahraničí pracuje v ukrajinských třídách.

Náměstek vnímá, že situace je naprosto vážná a nikterak ji nezlehčuje, přesto se snaží na věci nahlížet pozitivně. Rád by transformoval ukrajinské školství. Chce digitální transformaci, lepší inkluzi či zajištění rovného přístupu všech dětí ke vzdělávání.

Z toho důvodu chce naplno rozjet na Ukrajině výuku již od září. „Situace nám poskytuje příležitost, abychom obnovili nejen systém vzdělávání, ale realizovali jeho reformu. Od 1. září budeme kombinovat prezenční a distanční výuku vzdělávání,“ vysvětlil.

Tam, kde to bude bezpečné, budou děti do škol docházet v denní prezenční formě. V nebezpečných oblastech nebo pro děti v zahraničí bude nadále platit distanční online výuka. „Včetně ukrajinských dětí v Česku,“ upřesnil s tím, že pro děti v Česku bude od září platit povinná školní docházka. V praxi to tak znamená, že se tyto děti budou vzdělávat ve dvou jazycích a dvou různých školách.

Na konferenci zdůraznil, že vysídlení dětí a jejich rodičů z určitých oblastí a jejich útěk za hranice považuje za dočasné řešení. „Poté, co to situace umožní, se opět vrátí domů na Ukrajinu,“ doufá.

Po jednání se zástupci vlády uvedl předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS), že se do českých škol prozatím zapsalo či už před prázdninami chodilo přibližně 40 tisíc dětí. Asi 30 tisíc vzdělávací instituci nenavštěvuje, ani nebylo u zápisu. Vitrenko situaci nechtěl příliš komentovat, naznačil ale, že je možné, že většina z těchto dětí a jejich rodičů vyčkává do poslední chvíle, jestli se budou moci vrátit.

„Doufám, že se vrátí zpět na Ukrajinu, aby mohly 1. září nastoupit ke vzdělávání, ale myslím a jsem si jistý, že všechny z nich jsou přihlášené k naší online výuce,“ sdělil k nastalé situaci.

X X X

Kyjev šlechtí z vojáků krvelačná monstra bez svědomí, tvrdí Moskva

Ruští zákonodárci přispěchali s novými „důkazy“ o aktivitě amerických biolaboratoří na území Ukrajiny. Ukrajinští vojáci jsou podle nich během tajných experimentů zbavováni vědomí a vůle a mění se v „nejkrutější monstra“.

S výsledky posledního zasedání parlamentní komise pro vyšetřování činnosti tajných laboratoří na Ukrajině seznámil v pondělí ruské novináře místopředseda Rady federace Konstantin Kosačov.

Podle něj vzorky krve odebrané válečným zajatcům ukazují, že ukrajinským vojákům v krvi koluje řada nemocí včetně těch, které jsou pro Ukrajinu netypické. „To znamená, že se na území Ukrajiny dělají experimenty s krajně nebezpečnými chorobami, které by za určitých okolností mohly být rozšířeny pro vojenské účely,“ vysvětloval Kosačov.

Jeho slova pak doplnila místopředsedkyně Státní dumy Irina Jarovajová, podle níž byly v krvi ukrajinských zajatců zjištěny stopy narkotik a vysoká úroveň přítomnosti hepatitidy typu A. To podle ní dál dokládá, že podstoupili experimenty v tajných laboratořích.

„Krutosti a zvěrstva, která páchají ukrajinští vojáci, zločiny, kterých se dopouštějí na civilním obyvatelstvu, ukrutné zločiny páchané na válečných zajatcích, to vše potvrzuje existenci jednotného systému řízení a výroby krutých strojů na zabíjení, které vznikají pod dohledem USA,“ vysvětlovala poslankyně.

„Dávají jim doping, kterým zcela neutralizují poslední stopy lidského vědomí a dělají z nich krutá a smrtící monstra,“ dodala Jarovajová, podle níž se Američané zajímají především o patogeny živočišného původu jako je ptačí chřipka, prasečí chřipka, koronavirus nebo opičí neštovice.

Rusko šíří konspirační teorie o amerických biolaboratořích na Ukrajině od začátku invaze jako součást sílící dezinformační kampaně zaměřené i na publikum ve východní Evropě. Například známá česká genetička Soňa Peková v dubnu vyzvala k modlitbě za Vladimira Putina, protože nechal na Ukrajině „roztřískat rozbombardovat“ biologické laboratoře.

Nad posledními prohlášeními Putinových loajálních poslanců si ovšem ťukají na čelo i někteří ruští vědci. Uznávaný biolog Kirill Volkov v rozhovoru pro Komersant upozornil, že hepatitida typu A je poměrně běžné onemocnění a v jižních částech Ruska a na Ukrajině se v poslední době šíří i některé netypické subtropické nemoci. Slova Kosačova jsou podle něj „hypertrofovaná“.

Podle antropoložky Alexandry Archipovové se v státem šířených fantasmagoriích o ukrajinských zombie vojácích recyklují „agitační legendy“ z minulých let. Například během Majdanu se šířily zvěsti, že demonstranti jsou krmeni jídlem s narkotiky, v Moskvě se také před několika lety objevila pověst o teenagerovi, který si od neznámého cizince nechal koupit pizzu a pak se probral, jak na opozičním mítinku řve protivládní hesla.

Cílem je vytvořit zdání, že kritik režimu nebo nepřátelský voják není člověk, ale zombie. A se zombie nelze vyjednávat, tu lze jen zlikvidovat. „Teď už víme, proč u nás nikdy nevznikly žádné tuzemské filmy o zombie apokalypse. Všichni potenciální scénáristé jsou na frontě, pracují pro Státní dumu,“ povzdechla si uznávaná ruská antropoložka.

X X X

Jsem Čech, řekl šéf tchajwanského parlamentu v Senátu. Čína proti 

Šéf tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun zakončil projevem v Senátu svoji třídenní návštěvu České republiky. Během vystoupení připomněl českou houževnatost v boji za svobodu, vzpomenul i na prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Čínské velvyslanectví v ČR návštěvu ostře odsoudilo. Senát následně schválil usnesení, v němž podpořil vzájemnou spolupráci obou zemí.

 „Česko od Tchaj-wanu dělí velká vzdálenost, naše kultury jsou velmi odlišné, ale považujeme vás za velkého přítele. Je to i tím, že sdílíme univerzální hodnoty a mluvíme stejným jazykem, nazýváme ho demokracií,“ řekl ve středu v Praze v úvodu šéf tchajwanského parlamentu Jou Si-kchun.

V českém Senátu zopakoval frázi, kterou pronesl předloni na podzim při návštěvě Tchaj-wanu Miloš Vystrčil. Řekl tehdy: „Jsem Tchajwanec,“ a jeho tchajwanský kolega mu ji nyní vrátil podobným způsobem. „Jsem Tchajwanec, jsem Čech,“ řekl Si-kchun. Úplně první s daným bonmotem přišel v červnu 1963 v Západním Berlíně americký prezident John F. Kennedy, když řekl, že je Berlíňanem.

Jou dále zmínil, že Česko je svobodnou a demokratickou zemí, která se staví proti autoritářství a útlaku, váží si svobody a má historickou zkušenost s odporem represivním režimům. „Češi nikdy nevzdali svůj boj o mír a svobodu. Roky 1968 – Pražské jaro, 1989 – Sametová revoluce. To vše svědčí o vašem úsilí za svobodu. Nemusí se to podařit hned, ale nevzdáváte to,“ doplnil.

Prohlásil, že v nouzi se pozná opravdový přítel, a Česká republika se v takovém světle projevila. Připomněl návštěvu předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila v roce 2020 navzdory nevoli a výhrůžkám čínských vrcholných představitelů či pomoc během covidu-19. „Darovali jste nám 30 tisíc dávek vakcíny,“ poděkoval.

S ohledem na dva roky starou návštěvu české delegace na Tchaj-wanu připomněl i prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Přiznal, že věří, že pravda skutečně zvítězí a „rád bych v duchu ideálů Václava Havla apeloval na všechny přátele ve světě ke studiu čínského komunistického režimu a zároveň jeho potlačení v zárodku. Jinak to může způsobit nenahraditelné škody,“ pravil.

Předseda Senátu Vystrčil je jarní vlaštovkou

„Vy, pane Vystrčile, jste první jarní vlaštovka. Jste závan nové energie. Při této příležitosti bych vám rád poděkoval za celý tchajwanský legislativní dvůr a taktéž všem senátorům, se kterými jsem měl možnost se potkat. Za vaši návštěvu na Tchaj-wanu a milé přijetí v Česku,“ přirovnal Si-kchun Vystrčila ke změnám po temné a chladné zimě.

Uvedl, že od české návštěvy před dvěma lety se spolupráce obou zemí výrazně prohloubila. Podle něj z toho mimo jiné těží i České vysoké učení technické (ČVUT), navíc téměř stovka českých studentů odletí studovat vysokou školu na Tchaj-wan.

Český šéf Senátu předal svému zahraničnímu kolegovi na znamení úcty a rozvíjející se spolupráce porcelánového lva. „Je symbolem nezdolnosti, symbolem společného chápání, že všechno, co máme, i materiální bohatství, je způsobené tím, jak žijeme a jaké hodnoty vyznáváme. Pojďme nadále pracovat na tom, aby byl Tchaj-wan i nadále demokratickou zemí, a aby to tak vnímaly i ostatní země,“ řekl Vystrčil.

Senát následně schválil usnesení, v němž podpořil další vzájemnou spolupráci obou zemí. Obě země označil za subjekty mezinárodního práva a zopakoval, že ČR má politiku jedné Číny.

Třídenní návštěva

Si-kchun zakončil projevem v Parlamentu třídenní návštěvu Česka. Doprovázeli ho na ní i další členové tchajwanské parlamentní delegace. Během předloňské podzimní návštěvy Tchaj-wanu jej pozval do České republiky Vystrčil.

Tento krok nesli nelibě čínští politici. „Senát a jednotliví politici podle ambasády povolují separatistické aktivity související s nezávislostí Tchaj-wanu, čímž porušují státní suverenitu a územní celistvost Číny či podkopávají základ vzájemných vztahů. Čínská strana silně odsuzuje a je rozhodně proti takovému chování,“ uvedl mluvčí.

„Čínská strana naléhá na českou stranu, aby brala vážně důrazný postoj Číny, dodržovala svůj politický závazek vůči jedné Číně, ukončila vysílání chybných signálů silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘, účinně odstranila příslušné nepříznivé dopady a podnikla praktické kroky k udržení stabilního rozvoje čínsko-českých vztahů,“ uvedla v úterý ambasáda v prohlášení.

„Na světě existuje pouze jedna Čína, Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí jejího území a vláda Čínské lidové republiky je jedinou legitimní vládou zastupující celou Čínu,“ dodala.

 Vystrčil později v horní parlamentní komoře uvedl, že Parlament je suverénem, z čehož plyne, že návštěva není porušením politiky jedné Číny. „Je to přesně to, co by měla svobodná a suverénní země z Evropy dělat,“ konstatoval.

Ta od předsedy tchajwanského parlamentu dostala pozvání, aby ostrov navštívila. Do země chce šéfka Sněmovny vyrazit příští rok i s podnikatelskou delegací.

„Pozorujeme zemi, která existuje, má vlastní systém, prosazuje se, dokonce u nás vytvořila desítky tisíc pracovních míst a vytváří obrovskou přidanou hodnotu, kdyby zavřeli výrobu mikročipů, zhavaruje globální hospodářství… Buď se budeme chovat seběvědomě a vyrazíme na návštěvu Tchaj-wanu, nebo se budeme ptát právníků a nikam nepojedeme, protože se nesluší takové návštěvy dělat,“ podotkl šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. Podle něj Čína neargumentuje právem, ale politicky.

Podle Fischera Tchaj-wan s demokraticky volenými představiteli, vlastní prezidentkou, měnou, zákony či smluvními vztahy je subjekt, ne objekt. „Já žádný politický závazek vůči jedné Číně necítím,“ řekl senátor.

Premiér Petr Fiala ke kritice uvedl, že Česko zastává politiku jedné Číny. „Máme zájem na normálních vztazích s Čínou, ale jsme suverénní země. Máme přátelské vztahy s Tchaj-wanem a je na rozhodnutí našich politiků, kteří reprezentují demokratickou ČR, s kým se budou setkávat a jak,“ dodal. Žádný další stát do toho Česku nemůže mluvit, doplnil.

X X X

Bidenova podpora klesla. Vyrovnala se minimu, kdy nastoupil do Bílého domu

Působení amerického prezidenta Joea Bidena v úřadu schvaluje 36 procent Američanů. Jeho popularita proti minulému týdnu klesla a vyrovnala se rekordnímu minimu od jeho nástupu do Bílého domu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos.

Bidenův pracovní výkon se nezamlouvá 59 procentům respondentů. Reuters dává pokles popularity hlavy státu do souvislosti s mírou inflace ve Spojených státech.

Oblíbenost demokratického prezidenta se pohybuje pod 50 procenty od srpna 2021.. V květnu podle něj Bidenova popularita poprvé klesla na rekordně nízkou úroveň, kdy se k jeho práci kladně vyslovilo také 36 procent dotázaných. Od té doby se pohybuje kolem této hranice. V průzkumu z předchozího týdne schvalovalo Bidenovy kroky 39 procent účastníků sondáže.

Pokles prezidentovy popularity vyvolává znepokojení mezi demokraty, kteří se obávají, že by nespokojenost Američanů pro ně mohla znamenat v listopadových volbách ztrátu většiny přinejmenším v jedné komoře Kongresu.

Bidenova obliba v poslední době utrpěla prudkým nárůstem inflace, která v červnu vzrostla na čtyřicetileté maximum a dosáhla 9,1 procenta, píše Reuters. K růstu cen pohonných hmot přispěla ruská invaze na Ukrajině, také pandemie covidu-19 zbrzdila globální dodavatelské řetězce.

Současná nízká popularita prezidenta se blíží k té, které čelil jeho předchůdce v Bílém domě republikán Donald Trump, jehož oblíbenost nejvíce klesla v prosinci 2017, a to na 33 procent.

Poslední průzkum Bidenovy popularity byl proveden online a zúčastnilo se ho 1003 dospělých Američanů napříč Spojenými státy, včetně 437 demokratů a 377 republikánů.

X X X

O křeslo premiéra Británie zabojují Sunak a Trussová, Mordauntová vypadla

Souboj o pozici lídra Konzervativní strany a tedy i křeslo britského premiéra proběhne mezi bývalým ministrem financí Rishi Sunakem a současnou ministryní zahraničí Liz Trussová. Při středečním hlasování vypadla náměstkyně ministryně obchodu a někdejší ministryně obrany Penny Mordauntová, která v průzkumech byla považována za jednu z favoritek.

Sunak stejně jako v předchozích kolech obdržel nejvíce hlasů (137). Trussovou podpořilo 113 konzervativců, Mordauntovou 105. Výsledky oznámil předseda parlamentního konzervativního Výboru 1922 Graham Brady.

Dva zbylí kandidáti se nyní budou ucházet o přízeň členské základny Konzervativní strany napříč celou Británií. Asi 200 000 konzervativců rozhodne, koho z dvojice by raději viděli v čele vlády.

Kabinet premiéra Borise Johnsona v pondělí ustál hlasování o důvěře v britské sněmovně. Premiér tak může setrvat ve funkci do doby, než strana zvolí jeho nástupce. Jméno nového britského premiéra se veřejnost dozví 5. září.

Mordauntová se v průzkumech umisťovala na předních příčkách po boku Sunaka. Britská média ji proto považovala za jednu z favoritek.

Hasta la vista, baby, prohlásil Johnson

Johnson před Dolní sněmovnu předstoupil při svých posledních středečních interpelacích v pozici premiéra. Svého nástupce vyzval ke snížení daní a omezování regulací „kde to jen bude možné“.

„Pomohli jsme, já jsem pomohl, dostat tuto zemi skrz pandemii (nemoci covid-19) a pomohl jsem zachránit jinou zemi před barbarstvím. To je upřímně dost na to, aby člověk mohl s klidem pokračovat. Mise z většiny splněna,“ prohlásil Johnson.

„Všem tu děkuji a hasta la vista, baby! (’na viděnou, bejby!’)“, pronesl Johnson k parlamentu, čímž citoval titulní postavu Arnolda Schwarzeneggera z druhého dílu amerického akčního filmu Terminátor. Poté za hlasitého potlesku svých příznivců i posměšků odpůrců opustil Dolní sněmovnu.

X X X

Poslanci vzali 14 miliard pojišťovnám. Neřešíte zdražování, zlobil se Okamura

Sněmovna rozhodla o snížení letošních plateb státu zdravotním pojišťovnám o 14 miliard korun. Jde o platby státu pojišťovnám za státní pojištěnce, tedy za důchodce, děti, student, matky na mateřské, nezaměstnané a za uprchlíky z Ukrajiny před Putinovou válkou. Změnu ještě musí potvrdit Senát.

Stát platí od ledna za každého státního pojištěnce 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle upravené novely mají platby klesnout od srpna na 1 487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Původně předloha předpokládala odvody 1 567 korun měsíčně již od července.

Od roku 2024 má být zároveň zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát odvádět příští rok.

„Snažilo se o to snad patnáct ministrů zdravotnictví,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.

Oškubali jste zdravotnictví, řekla Schillerová

Kriticky počínání vládní koalice hodnotí opozice. „Oškubali jste zdravotnictví o 14 miliard korun,“ reagovala na výsledek hlasování šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Dnes je černý den pro naše zdravotnictví,“ řekla také.

SPD zase marně prosazovala, aby poslanci přednostně řešili mohutné zdražování, které podle opozičního hnutí vláda neřeší, zatímco lidé nejsou schopni splácet složenky. „Pan premiér se úplně vykašlal na občany České republiky,“ řekl šéf SPD Tomio Okamura. Pro to, aby Sněmovna přednostně jednala o řešení masivního zdražování, ale hlasovali ale jen poslanci ANO a SPD, 57 ze 126 přítomných poslanců.

„Ze strany vlády je to útok na veřejný zájem,“ odmítl Okamura ve Sněmovně snížení příspěvku státu zdravotním pojišťovnám o 14 miliard korun. „Berou zdravotnictví peníze a místo toho je dávají Ukrajině,“ vyčetl vládě.

Prohlásil, že místo toho má vláda odstoupit od Green Dealu Evropské unie a odmítnout spekulativní obchodování s emisními povolenkami, což přispívá k růstu cen energie.

X X X

Prudký pokles důvěry Zemanovi i vládě

Fiala se nestará o plyn a rupu z Ruska, s nímž nejedná. Lidé mají šetřit, ale sám nešetří, nesnižuje ministry a přes 70 nových úředníků vlády

Důvěra občanů k prezidentu Miloši Zemanovi k červenci klesla na historické minimum. Zhoršilo se i hodnocení vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Vyplývá to z aktuálního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Jak si vedou další politické instituce?

Na otázku, zda lidé důvěřují prezidentovi, odpovědělo v květnu až červenci kladně 28 procent dotázaných, to je o deset procentních bodů méně oproti březnu a vůbec nejméně za celou dobu, kdy stojí Miloš Zeman v čele Pražského hradu. Tedy od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen.

Stejný podíl dotázaných – 28 procent – důvěřují vládě. Také v tomto případě jde o poměrně výrazný pokles (o 7 procentních bodů) a nejhorší hodnocení za dobu fungování Fialova kabinetu. Nicméně ve srovnání se Zemanem za podstatně kratší dobu – od loňského podzimu.

„Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 65 let výše, dotázaní z obcí a malých měst s populací do 2 tisíc obyvatel, obyvatelé Čech a zvláště Středočeského kraje, důchodci a voliči ANO,“ uvedli autoři průzkumu. Nižší důvěru má hlava státu mj. u absolventů vysokých škol, u dotázaných z měst s populací od 5 do 20 tisíc obyvatel, Moravanů či voličů Pirátů a STAN.

Vládě častěji důvěřují například obyvatelé Prahy a Středočeského kraje, studenti, podnikatelé a voliči Spolu nebo PirSTAN. „Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi respondenty od 55 let výše, dotázanými se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity,“ uvádí CVVM.

Nejlépe jsou na tom starostové a obecní zastupitelé

Průzkum zjišťoval i důvěru v další instituce. Jen menšina dotázaných věří Poslanecké sněmovně (26 %), o něco lépe jsou na tom Senát (32 %), krajská zastupitelstva (41 %) a hejtmani (43 %). Většina respondentů věří pouze obecním zastupitelstvům (61 %) a starostům (62 %).

Postoje dotázaných pravděpodobně ovlivnila ekonomická krize, vysoká inflace a strach z dalšího zdražování. Autoři průzkumu poukazují mj. na souvislost s poklesem spokojenosti s celkovou politickou situací.

X X X

Nakažených covidem v ČR nadále přibývá. V úterý jich bylo 3 240

Letní vlna covidu-19 v Česku nadále roste. V úterý laboratoře potvrdily 3 240 nakažených, což je o 1 260 více než minulý týden. Zároveň jde o nejvyšší počet potvrzených případů nákazy od druhé poloviny dubna. V nemocnicích je aktuálně podle dat ministerstva zdravotnictví 590 pacientů s covidem-19. Jedna dvacet z nich se nachází ve vážném stavu.

Incidenční číslo, které uvádí počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel, vzrostlo od pondělí o 12 na 121.

Nejvyšší je nadále v Praze, kde za jeden den vzrostlo o 20 na 206. Následují okresy Praha-západ s hodnotou 188, Praha-východ se 173, Sokolov se 169 a Beroun se 168.

Roste také počt testů. V úterý laboratoře udělaly přes 7 000 PCR testů, což je nejvíce od začátku května. Počet testů se ale může ještě měnit, někdy jsou testy dohlašovány dodatečně. Kromě toho bylo uděláno dalších 3 847 antigenních testů.

Za celou dobu epidemie covidu-19 v Česku od 1. března 2020 bylo v zemi potvrzeno zhruba 3,96 milionu případů nákazy koronavirem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty případy, kdy se někdo nakazil opakovaně. Podezření na opakovanou nákazu je přes 275 710 a za úterý 1 092.

Od začátku epidemie zemřelo 40 365 lidí s covidem-19. Plně naočkováno bylo proti této nemoci v Česku zhruba 6,88 milionu lidí a asi 4,26 milionu lidí dostalo posilující dávku vakcíny. Od pondělí se lidé mohou nechat očkovat i druhou posilující dávkou.

X X X

ZLATÁ  KORYTA  POLITIKŮ  V  EU,  PŘÍPLATKY  NA  VŠECHNO

Vysněné zaměstnání v krizi? Úředník EU. Kromě platu dostává enormní přídavky skoro na vše

Nejenže se zaměstnanci Evropské unie – jejích institucí, komise, parlamentu nebo rady – mohou těšit na automatické více než osmiprocentní navýšení platů kvůli inflaci, mnoho z nich pobírá i další přídavky. A to v takových výších, které jsou pro obyčejné občany EU prakticky nedostupné.

Úředníci, kteří žijí a pracují v bruselském sídle EU, mají kromě každoročně valorizovaných platů nárok také na denní příspěvky. Ty činí 37,26 eur, v přepočtu 915 korun. Za 21 pracovních dnů v měsíci je to 782 eur (19 210 korun). Pokud zaměstnanci pobývají v Belgii s rodinami, polepší si o dalších devět eur denně a příspěvek vzroste na téměř 24 tisíc korun za měsíc.

 Evropské úřady jsou výrazně štědřejší než členské země také v zaopatření dětí svých pracovnic a pracovníků. Přídavek na dítě dělá měsíčně 439,54 eur (10 790 korun). Jak připomíná německý list Bild, který přehled podpor evropským úředníkům sestavil, je dvakrát vyšší než v Německu, kde dosahuje 219 eur na dítě (5 376 korun).

Sto sedm eur (2 626 korun) měsíčně vyplácejí evropské instituce jako „podporu“ na vzdělávání dětí zaměstnanců. Existuje také příspěvek na domácnost pro vdané úřednice a ženaté úředníky – 215 eur (5 278 korun). Zajímavostí je příspěvek na zařízení bydlení. Jednorázově se vyplácí 1 315,28 eur (32 290 korun).

V záplavě podpor evropských úředníků, kteří jsou placení z daní všech občanů EU, proto ani nepřekvapí příspěvek za práci v zahraničí. Vyslaní státní zaměstnanci získají minimálně 596,18 eur (14 636 korun) měsíčně.

Desítky tisíc korun navíc

Součet příspěvků a přídavků pro čtyřčlennou rodinu pracovnice či pracovníka evropských institucí se dvěma nezletilými školou povinnými dětmi činí minimálně 2 864,46 eur měsíčně, v přepočtu 70 323 korun.

Medián platů v Česku vyčíslil statistický úřad za červen 2022 na 32 tisíc korun hrubého.

Po zveřejnění očekávaného zvýšení platů 60 tisícům zaměstnanců evropských orgánů přišla v členských zemích a z řad diplomatů první vlna bouře. Druhá se dá očekávat vzápětí, což naznačil finanční expert německé vládní strany Svobodných (FDP) Frank Schäffler když v rozhovoru pro Bild uvedl: „Po všech těchto nových informacích požadujeme od Bruselu signál umírněnosti. Pokud Evropská centrální banka dělá příliš málo proti inflaci, pak by alespoň byrokraté EU neměli podněcovat mzdovou cenovou spirálu.“

X X X

Dlažební kostku nosím na obranu, tvrdí muž. U soudu ji hodil po svědkovi

Neobvyklým incidentem se má příští měsíc zabývat Městský soud v Praze. Na lavici obžalovaných usedne Tomáš Přikryl, který je stíhán za pokus o těžké ublížení na zdraví svědka. Loni v květnu přinesl do Justičního areálu Na Míčánkách dlažební kostku a během hlavního líčení s ní měl zranit vypovídajícího muže.

 „Dlažební kostku standardně nosím na svoji obranu, kdyby mě opět napadl nějaký pitomec z Tesca, abych se mu mohl ubránit. Protože mně tam tenkrát šlo o život,“ říká Tomáš Přikryl, který si kostku donesl i k pražskému městskému soudu. Zabavila mu ji justiční stráž a vrátila, až když z budovy odcházel.

Soud měl incident z Míčánek začít projednávat už v polovině června, ale Přikryl tehdy neměl potřebných pět pracovních dnů na přípravu. Muž, který podle svých slov žije na ulici, si předvolání převzal tři dny před hlavním líčením. Soud proto jednání odročil na červencový termín. I ten byl ale zrušen a projednání případu se odsouvá na srpen.

U Obvodního soudu pro Prahu 10, který sídlí v Justičním areálu Na Míčánkách, je Přikryl obžalován z nebezpečného vyhrožování, poškození cizích práv, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a z výtržnictví, kterého se měl údajně dopustit před časem v prodejně Tesco, kde se dostal do potyčky s ochrankou.

Když k tomuto soudu přišel loni 11. května svědčit pracovník ostrahy, Přikryl se podle obžaloby v průběhu jeho výpovědi rozhořčil a zaútočil na něj.

„Nejprve ze své příruční tašky vytáhl žulovou dlažební kostku tvaru kvádru o rozměrech 60x55x50 milimetrů a váze 445 gramů, kterou si na jednání přinesl, poté se postavil z místa pro obžalované a pravou rukou, v úmyslu způsobit těžkou újmu, prudce hodil žulovou dlažební kostku směrem na hlavu poškozeného, který byl v tu dobu vyslýchán jako svědek a stál u řečnického pultu,“ píše se v obžalobě.

Kostka podle spisu zasáhla svědka tečně do pravého týlu, což mu způsobilo pohmožděninu a krevní výron. Obžaloba také uvádí, že k vážnějšímu zranění nedošlo, protože poškozený periferně zaregistroval pohyb útočníka a ještě před hodem dlažební kostky se instinktivně skrčil.

Poté, co kostka zasáhla svědka, pokračovala v letu a narazila do stěny místnosti, kde prorazila obložení. Soud vyčíslil škodu na 30 tisíc korun. Incident zaznamenaly kamery, které snímají dění v jednací síni.

Kostku jsem donesl kvůli soudkyni, říká

Přikryl tvrdí, že chtěl kostkou původně demonstrovat svoji nespokojenost s tím, jak řízení vede předsedkyně senátu, která se podle něj chová nezákonně.

„Dlažební kostku jsem tam přinesl. Mým cílem bylo prásknout dlažební kostkou té soudkyni na stůl, aby se konečně probrala, umožnila mi kopii spisu, na kterou mám ze zákona nárok. Chtěl jsem, aby se ta paní probrala. Ta paní je blázen. Byl jsem naprosto zoufalý,“ říká muž.

„Obecně se cítím duševně zdráv, ale pokud se dostanu do nějaké situace, kde jsem pod tlakem a kde na mě doléhá velká nespravedlnost, tak se může stát, že propadám krátkodobé nepříčetnosti,“ hájí se. Dodává, že v uplynulých třech letech byl u soudů pro nepříčetnost třikrát zproštěn.

Nyní ho znalci za nepříčetného neoznačili, což se mu nelíbí. U Městského soudu v Praze mu hrozí za trestné činy pokusu o těžké ublížení na zdraví na svědkovi, výtržnictví a poškození cizí věci až 12 let vězení.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.