Reuters: Sílí obavy o stav ukrajinských státních financí. Země potřebuje od spojenců měsíčně devět miliard dolarů. Příjmy ukrajinského státu klesají a spojenci své závazky finanční pomoci naplňují příliš pomalu. Dohromady to vede k akutní rozpočtové krizi. Jak píše britský deník Financial Times, zahraniční partneři Ukrajiny varují před rostoucím tlakem na rozpočet země vyvolaný poklesem příjmů v důsledku války s Ruskem.

Americké ministerstvo financí upozorňuje, že aby Kyjev udržel v chodu své veřejné finance, uchyluje se k tištění peněz a dalším nouzovým opatřením. To ale z dlouhodobého hlediska znamená hrozbu pro schopnost Ukrajiny poskytovat základní veřejné služby.

Právě proto je tak důležité, aby spojenci co nejdřív splnili svůj slib, že zemi poskytnou desítky miliard dolarů buď jako přímou finanční podporu, nebo v podobě levných půjček. Ministři financí zemí Evropské unie během úterního setkání v Bruselu souhlasili, že Ukrajina dostane další nouzovou půjčku ve výši jedné miliardy eur. Dohody o rozsáhlejším podpůrném balíčku ale zatím nedosáhli.

‚Z továren unikají chemikálie.‘ Válka na Ukrajině poškozuje přírodu, monitorovat to pomáhají i Češi

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis řekl, že Ukrajina má „obrovské krátkodobé finanční potřeby“ a k jejich vyřešení je potřeba další práce. Vyzval také unijní státy, aby komisi poskytly takové finanční záruky, které by umožnily pokročit se slibovanou půjčkou ve výši devět miliard eur.

Britský deník připomíná, že důvodem ukrajinské rozpočtové krize je nejen propad daňových výnosů a příjmů z cel, způsobený ruským vpádem, ale také vysoké válečné výdaje.

Po vypuknutí války se zastavil vývoz ukrajinského obilí a oceli a Kyjev přišel o příjmy v cizích měnách. Ukrajině tudíž nezbývá než čím dál tím rychleji utrácet své valutové rezervy.

Centrální banka nakupuje vládní dluhopisy, aby tak ucpala finanční mezeru. Skupina světových ekonomik G7 a Evropská unie se zavázaly poskytnout Ukrajině pomoc ve výši skoro třiceti miliard eur.

Podle kyjevské investiční banky Dragon Capital spojenci a mezinárodní finanční instituce z této částky zatím vyplatili Ukrajině necelou polovinu slíbené částky.

Vyšší finanční podpora

Evropští představitelé Kyjevu v květnu přislíbili další podporu do výše devíti miliard eur, která by navázala na předcházející nouzovou půjčku. Zatím ale unijní lídři pořád jednají o tom, jak tuto finanční pomoc strukturovat. Financial Times varují, že dohody se nejspíš nepodaří dosáhnout před srpnovými prázdninami evropských institucí.

Podle Oleha Ustenka, ekonomického poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, teď Ukrajina od svých západních spojenců měsíčně potřebuje devět miliard dolarů, aby tak nahradila chybějící rozpočtové prostředky. To je skoro dvakrát tolik než částka, o které se mluvilo dřív.

„Během následujících měsíců budeme potřebovat ne pět, ale devět miliard dolarů měsíčně,“ prohlásil Ustenko. „Pokusíme se to každopádně nějak přežít, ale bez finanční podpory našich spojenců to bude víc než těžké. Bude to skoro nemožné.“

Finanční potíže Ukrajiny jsou čím dál tím zřejmější. Státní energetická společnost Naftogaz v úterý požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Potřebuje totiž hotovost, aby mohla nakupovat plyn.

Pokud věřitelé nebudou souhlasit, byl by to od začátku války první případ krachu ukrajinského státního podniku.

Postup Naftogazu může být předzvěst změny přístupu ukrajinské vlády vůči jejím zahraničním věřitelům. Kyjev dosud nechtěl splátkový kalendář měnit, aby si udržel důvěru zahraničních investorů.

Spojené státy v úterý oznámily, že ukrajinské vládě poskytnou další skoro dvě miliardy dolarů přímé ekonomické podpory. Americká ministryně financí Janet Yellenová uvedla, že „tyto prostředky pomůžou ukrajinské demokratické vládě zajišťovat základní služby pro obyvatele Ukrajiny“.

Americká rozvojová agentura USAID a ministerstvo financí už ukrajinské vládě poslaly celkem čtyři miliardy dolarů přímé rozpočtové pomoci, uzavírá britský deník Financial Times.

X X X

Putin není Hitler, nechce svět v plamenech, míní britský expert. Z NATO má strach?

Expert Britů: Galeotti tvrdí, že útok na Ukrajinu byl odvážné rozhodnutí, avšak nedávalo smysl. „Až do chvíle, kdy došlo k invazi, Putin vyhrával. Jeho jednotky byly na rusko-ukrajinských hranicích, všichni se báli investovat na Ukrajině a její ekonomika se hroutila – neměla přístup ke světovým měnám a zahraniční lídři mířili do Moskvy, což bylo přesně to, co Putin chtěl,“ sdělil Galleoti pro Postoj.sk.

„A tady je zajímavé, jak se přepočítal v tom, že se Ukrajina zhroutí. Pozoruhodný je taky systém, který vytvořil, a ve kterém neměl nikdo odvahu mu říct, že se mýlí. Určitě vycházel z předpokladu, že celá operace do dvou dní skončí, že to bude jednoduché a půjde spíš jen o jakousi policejní akci. Zatkne aktuální vládu, nahradí ji novou, možná budou nějaké protesty,“ dodává.

Na jedné straně podle jeho mínění platí, že Putin a jeho lidé považují NATO za nepřátelskou sílu, jež se snaží Rusko podkopat a izolovat. Poukazuje však i na to, že vliv na rozhodování ruského prezidenta může mít také jeho zhoršující se zdraví. „Možná si myslí, že se mu zavírá příležitost zařadit se do panteonu budovatelů ruské státnosti, jako byli Petr Veliký nebo Ivan Veliký,“ spekuluje.

Britský publicista se dále zmiňuje o zdrojích, které tvrdí, že Vladimir Putin ještě dva dny před invazí nebyl zcela rozhodnut. Podle těch přicházely do hry tři varianty: „plnohodnotná invaze, pro kterou se nakonec rozhodl; omezený útok na území Donbasu a pokračovaní v politické válce, tj. podkopávání ukrajinského hospodářství a vyvíjení tlaku na západní lídry, aby přiměli Zelenského k dalším ústupkem ze strachu, že jinak spustí invazi.“

Z NATO má Putin strach?

Galeotti nicméně nesdílí názory některých lidí, kteří Putina srovnávají s Hitlerem. „Putin nechce vidět celý svět v plamenech,“ vysvětluje a podotýká, že ruský prezident má z NATO zjevně strach. „Neposílají letadla nad území západní Ukrajiny, mnohem méně provokují svými bombardéry v Pobaltí, a pak jsou tu Švédsko a Finsko. Zpočátku se Rusové obávali, že jejich vstup do NATO bude mít vážné důsledky, ale dnes předstírají, že je jim to vlastně jedno.“

Podle Galeottiho Putin nerad dělá náročná rozhodnutí, a proto váhá s úplnou mobilizací a vyhlášením regulérní války. To však zákonitě vede do patové situace. „Mezi vyhlášením mobilizace a nasazením vojáků na frontě uplynou tři měsíce, ale nikdo nechce rozpoutat ofenzívu na podzim za zhoršených povětrnostních podmínek. Proto si myslím, že bude ještě pár týdnů váhat a věci se nakonec vyřeší samospádem,“ dodal.

Potenciální mírová dohoda mezi Kyjevem a Moskvou může dle jeho slov nastat v průběhu následujícího roku. Kdyby k tomu došlo, věc povede k rozkolu mezi některými zeměmi EU. „Část z nich bude požadovat zrušení sankcí a obnovení předešlých vztahů s Ruskem, zatímco druhá část – především Polsko a pobaltské státy – budou chtít nechat Rusko co nejvíc vykrvácet,“ uzavřel.

X X X

VELMOC  RUSKO  DOSÁHNE  SVÝCH  ZÁMĚRŮ,  JAKO  ZA  SOVĚTSKÉHO  SVAZU

Putin: Rusko se navzdory sankcím nenechá zatlačit ve svém rozvoji o desítky let zpět

TASS: Západ zavedl proti Rusku sankce v reakci na ruský vpád na Ukrajinu z konce února, aby tak přiměl Moskvu ke stažení vojsk. Ruská invaze, podniknutá na Putinův rozkaz, rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ obviňují Rusko z ničím nevyprovokované agrese. Putin odůvodnění války, kterou nazývá speciální vojenskou operací, několikrát změnil, pokaždé ji ale obhajoval jako „vynucenou“ a „jedině správné rozhodnutí“. Vliv západních sankcí na Rusko až dosud bagatelizoval.

Proti Rusku „se záměrně a speciálně používají ne prostě omezení, ale prakticky úplné zamezení přístupu k zahraničním technologicky vysoce vyspělým produktům“, postěžoval si Putin podle agentury TASS. Dané technologie přitom mají globální charakter a v současném světě jsou základem pro rozvoj jakékoliv země.

„To je přesně místo, kde se nám snaží stavět překážky, aby zpomalili rozvoj Ruska. Chápeme, že to je obrovská výzva pro naši zemi, ale nechystáme se složit ruce do klína, zmatkovat či – jak nám to předpovídají někteří naši ‚fanoušci‘ – propadnout se o desítky let zpět. To samozřejmě ne. Uděláme pravý opak,“ zdůraznil Putin.

Na poradě kritizoval tempo snižování chudoby v zemi. „Pokrok tu je, ale rychlost je zjevně nedostatečná,“ řekl o údajích, podle kterých v roce 2017 pod hranicí chudoby žilo zhruba 12,9 procenta z přibližně 146 milionů Rusů, zatímco na konci loňského roku jich bylo 11 procent.

Prezident také ohlásil dobré zprávy: na konci druhého čtvrtletí letošní roku se úmrtnost v zemi snížila na úroveň, jaká byla před covidovou pandemií v roce 2019, a předpokládaná průměrná délka života přesáhla 73 let.

Není jasné, zda v těchto údajích jsou zahrnuty i utajované údaje o ztrátách ruských vojsk na Ukrajině, které dnes ukrajinský generální štáb odhadl na více než 38.000 vojáků během necelého půl roku války.

X X X

Agentura: Proč Zelenskyj sesadil šéfa tajné služby a hlavní prokurátorku? Promluvil o kolaborantech s Rusy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou, uvádí se na stránkách prezidentské kanceláře. Jako důvod Zelenskyj uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury. Informovala o tom agentura Unian.

„Více než 60 zaměstnanců prokuratury a SBU zůstalo na okupovaném území a pracuje proti našemu státu,“ uvedl Zelenskyj ve večerním projevu.

„Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům,“ dodal s tím, že se proto rozhodl Bakanova a Venediktovovou odvolat.

Zákon o vlastizradě a kolaboraci

Zelenskyj také sdělil, že k odvoláním obou činitelů z funkce dochází poté, co Ukrajina zahájila proti pracovníkům prokuratury, vyšetřovatelům a představitelům dalších orgánů činných v trestním řízení 651 trestních stíhání na základě zákonů o vlastizradě a kolaborační činnosti.

Úřadujícím generálním prokurátorem prezident jmenoval Oleksije Symonenka, stojí v nařízení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Kdo nahradí Bakanova ve funkci šéfa SBU, zatím jasné není.

Server Politico s odvoláním na své zdroje minulý měsíc uvedl, že se Zelenskyj chystá odvolat Bakanova z funkce šéfa Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Stát se tak mělo kvůli sérii neúspěšných operací kontrarozvědky a rovněž kvůli ztrátě města Cherson na začátku ruské invaze.

Přátelé od dětství

Bakanov je podle agentury Reuters přítelem Zelenského od dětství, do funkce byl jmenován v roce 2019 s cílem provést reformy v SBU a očistit ji od ruského vlivu. V době předvolební kampaně Bakanov řídil Zelenského štáb. Dříve stál také v čele prezidentovy strany Sluha národa. Venediktovová byla mimo jiné zodpovědná za stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Byla první ženou, která na Ukrajině zastávala post generální prokurátorky. Ve funkci působila od roku 2020.

X X X

BBC: Ruský ministr obrany Šojgu nařídil vojákům prioritně ničit dalekonosné ukrajinské zbraně

Také dnes ráno vzplál další ruský muniční sklad. Tentokrát byl v okupovaném městě Nova Kachovka na jihu Ukrajiny, zasažený byl podle ukrajinské strany raketami z raketometů HIMARS, dodaných v červnu Spojenými státy, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Šojgu podle komuniké ministerstva obrany uvedl, že Ukrajinci za pomoci západních zbraní ostřelují „obytné čtvrti a osady“ ve východoukrajinském Donbasu, částečně ovládnutém proruskými separatisty a ruskými vojsky, ale prý také „úmyslně zapalují pole s pšenicí a také sklady obilí“.

 Ukrajina popírá, že by cílevědomě ostřelovala obytné čtvrti v separatistických republikách v Donbasu, jejichž „ochrana“ posloužila Moskvě jako formální důvod ke vpádu na Ukrajinu, poznamenala ruská redakce BBC na svém webu. Kyjev také obviňuje ruská vojska z úmyslného ničení úrody na polích, ničení skladů a především blokování přístavů, což brání dodávkám ukrajinského obilí na světový trh.

Ruské ministerstvo obrany v souvislosti s inspekcí také oficiálně oznámilo, že armádnímu uskupení Východ, podílejícím se na invazi na Ukrajinu, nyní velí generálporučík Rustam Muradov, který býval zástupcem velitele vojsk Jižního vojenského okruhu a od listopadu 2020 do září 2021 velel ruskému kontingentu v Náhorním Karabachu. To svého času vzbudilo nevoli Arménie, protože Muradov se narodil v dagestánské vsi s převážně ázerbájdžánským obyvatelstvem. Sám generál tehdy tvrdil, že „důstojník nemá národnost“.

Muranov byl v roce 1996, kdy mu bylo 23 let, vyznamenán za hrdinství, které projevil jako velitel průzkumné roty v Čečensku. Tamtéž si o čtyři roky vysloužil další řád za hrdinství, když zajal štáb čečenského prezidenta Aslana Maschadova. V Čečensku sloužil do roku 2009, připomněla BBC. Muradova zařadila Evropská unie letos v únoru po ruském vpádu na Ukrajinu na svůj sankční seznam. Agentura Interfax připomněla, že Muradov svého času také velel 2. vševojskové armádě v Povolží.

Šojgu dříve uskutečnil inspekce ruských uskupení Jih a Střed, kterým velí generálové Sergej Surovikin a Alexandr Lapin. I těm vydal rozkaz ničit ukrajinské zbraně dalekého dostřelu. Ruský prezident Vladimir Putin při poradě s ministrem na počátku července zmínil také uskupení Západ.

Ruská vojska vpadla na Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ označují ruský útok za ničím nevyprovokovanou agresi. Západ zavedl vůči Rusku sankce, které mají přimět Moskvu ke stažení vojsk z Ukrajiny, a poskytuje Kyjevu vojenskou a další pomoc.

X X X

PAROUBEK:  FIALOVA  VLÁDA  NEPOMÁHÁ  LIDEM,  NECHÁVÁ  SI  VÝNOSY  DPH

Vláda proti krizi nic nedělá, rozčiluje se Paroubek. Expremiér navrhuje vlastní řešení

Vláda má rekordní výnosy z DPH, tak doufám, že je rozpustí ve prospěch potřebných. Uvedl to někdejší předseda vlády Jiří Paroubek v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Sám by podle svých slov krizi řešil mimo jiné vyšším zdaněním dividend.

„Chce to udělat audit. Rozlišit, co jsou příjmy a výdaje, a jaké mohou být příjmy z daní,“ poradil nynější vládě bývalý předseda Paroubek. Podle něj totiž není znát, že by Fialův kabinet v řešení krize vůbec nějak postupoval.

 „Vláda si nechává výnosy, DPH je rekordní. Doufám, že příjmy rozpustí ve prospěch potřebných,“ zdůraznil expremiér, který by se mimo jiné zasadil o vyšší zdanění dividend. „Za rok až tři nám odchází v mezních letech až 300 miliard korun na účty mateřských firem, teď to bude 200 miliard. Proč by tak třetina nemohla zůstat u nás?“ uvažuje Paroubek.

Vedle příjmů chce vláda také investovat. „Načrtl jsem si, že obsluha státního dluhu bude stát 25 miliard, v příštím roce to bude ještě o 50 víc a vláda chce i vyšší výdaje na zbrojení,“ pokračoval Paroubek. Kabinet by podle něj měl říct, kde na vše vezme peníze.

„Daně nechce zvyšovat, ale na druhé straně je tu realita, která se musí nějak řešit,“ poznamenal. Koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti se Starosty) totiž před volbami slibovala, že daně zvyšovat nebude. Volby byly však ještě předtím, než došlo k ruské invazi na Ukrajině, která prohloubila problémy v řadě odvětví.

„Když se zvyšují výdaje, pomoc vlády je nedostatečná. Brzy se dostaneme na dvacetiprocentní inflaci, experti mluví o tom, že to bude vrchol. Na tomto odhadu nemám co měnit,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS. Kabinet se přitom snaží pomoci potřebným například úsporným tarifem na elektřinu a plyn nebo jednorázovým příspěvkem pěti tisíc korun pro rodiny s dětmi.

Nedostatku plynu by se bývalý lídr ČSSD podle svých slov nebál. „Sověti i Rusové i v krizových okamžicích vždy dodávali podle smluv, nedostatku bych se neobával. Může ale dojít k jinému vyhodnocení Kremlu. Pokud řekne, že odklonil dostatečně dodávky, což je celá Afrika a většina Asie, tak může dojít k tomu, že by plyn utnul,“ dodal.

X X X

NOVÝ  PREMIÉR  ANGLIE  Z  RODINY  TUGENDHAT  A  BRNA?

Reuters: Tom Tugendhat, jeden z pěti kandidátů na post lídra konzervativní strany, pochází z brněnského rodu židovské průmyslnické rodiny Tugendhat, kterou proslavila především brněnská vila Tugendhat.

 Jeden z pěti možných následovníků britského premiéra Borise Johnsona by mohl být Tom Tugendhat s vazbami na významnou podnikatelskou rodinu s brněnskou stopou.

Propojení brněnské rodiny a kandidátem konzervativní strany potvrdil ředitel Brněnského muzea (Vily Tugendhat) Zbyněk Šolc, kandidátův strýc Christopher Tugendhat i Lukas Hammer, vnuk Grety Tugendhatové, na jejíž zakázku byla v letech 1929-1930 postavená funkcionalistická vila Tugendhat, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.

„Tom zcela jistě pochází z rodiny Tugendhat. Toto jméno nese jen jedna rodina na celém světě. Jsem si však téměř jistý tím, že moje babička Greta nikdy nepotkala Tomova tatínka ani dědečka. Tomova rodina pravděpodobně opustila Moravu před více než sto lety,“ sdělil Hammer serveru iROZHLAS.cz

Vazby na Česko popsal serveru iROZHLAS.cz baron Christopher Tugendhat, britský konzervativní politik, bývalý člen Evropské komise (1977 – 1985) a strýc kandidujícího.

„Celá rodina Tugendhat pochází z polského Bílska. V 19. století se rodina rozdělila na několik částí. Jedna se přesunula do Paříže, další do Vídně a zbytek do Brna. V Brně pak založili textilní firmu a nechali postavit vilu. Moje babička z tatínkovy strany pocházela z Brna. Můj synovec je tím pádem s brněnskou rodinu vzdáleně propojený,“ sdělil Christopher Tugendhat.

Jeho sestra se s rodinou Tugendhatových z Brna setkala. „Já jsem je nikdy nepotkal, ale vilu jsem navštívil. Jsem na ní a na svou českou větev rodiny velmi hrdý,“ podotkl Christopher Tugendhat.

Britská část rodiny Tugendhat má rakouské kořeny z dob, kdy Tomův dědeček emigroval z Vídně do Británie. Tam konvertoval z judaismu k římskokatolické církvi, ke které se hlásí i jeho kandidující konzervativní poslanec Tom Tugendhat. Před zahájením politické kariéry měl také částečný úvazek v britské armádě, kde působil jako důstojník. Sloužil ve válce v Iráku a Afghánistánu. Od roku 2017 předsedá zahraničnímu výboru dolní sněmovny.

V roce 2016 hlasoval Tom Tugendhat proti Brexitu a podpořil pokračování členství Velké Británie v Evropské unii v referendu v roce 2016.

X X X

Boris Johnson nebyl na krizové schůzce kvůli mimořádným vedrům. Chystal večírek na venkově

Britský premiér Boris Johnson se nezúčastnil sobotní schůzky vládní komise pro mimořádné události (Cobra) svolané kvůli blížící se vlně mimořádných veder. V Chequers, venkovském sídle předsedů britské vlády, totiž chystal večírek pro příbuzné a přátele. Vysloužil si za to kritiku opozice, informoval internetový deník The Independent. Až ze svého současného postu v září Johnson odejde, nebude už moci rezidenci využívat.

V pondělí a v úterý by podle meteorologů teploty mohly v Británii dosáhnout 40 stupňů, a překonat tak dosavadní rekordy. Zdravotnický úřad UKHSA kvůli horku varoval před nebezpečím, které hrozí nejen seniorům a oslabeným lidem, ale i těm, kteří jsou zdraví a v dobré kondici.

Zdroj z úřadu britského premiéra deníku The Independent řekl, že není neobvyklé, že schůzky komise Cobra vedou jiní členové vlády, v sobotu to byl ministerský náměstek Kit Malthouse.

Johnson se terčem kritiky stal několik měsíců po nástupu do Downing Street, protože vynechal celou sérii zasedání komise Cobra k začínající pandemii covidu-19 a místo toho se údajně zabýval záležitostmi kolem rozvodu s Marinou Wheelerovou a psaním knihy o Williamu Shakespearovi.

Chequers je památkově chráněná usedlost ze 16. století, která slouží britským premiérům od roku 1921. Uvnitř je bazén, obklopují ji rozlehlé zahrady. Zdroj z Johnsonovy Konzervativní strany televizi Sky News řekl, že pozvánka na party, která se bude konat v  neděli, platí i pro partnery, partnerky a děti hostů.

Premiér na večírku

Zástupkyně šéfa opozičních labouristů Angela Raynerová Johnsonovi vyčetla, že „znovu nejedná“. „Veřejnost nebude věřit, že tato vláda připomínající živou mrtvolu dokáže rychle a rozhodně reagovat na krizovou situaci, protože zatímco se země vaří, zkompromitovaný premiér se chystá na večírek,“ řekla.

Johnson a jeho nynější manželka Carrie plánovali uspořádat v Chequers opožděnou oslavu své svatby, protože se brali v době, kdy v Anglii platily restrikce v souvislosti s šířením koronaviru.

Slavnost se podle britských médií měla konat na konci července, ale plány manželů narazily na tvrdou kritiku poté, co byl Johnson donucen k oznámení, že z postu premiéra odejde.

Rezignaci na funkci lídra Konzervativní strany Johnson ohlásil začátkem července. To znamená, že až strana vybere jeho nástupce, skončí i v Downing Street. Johnson odchod oznámil po bezprecedentní vlně rezignací ve vládě. Svou funkci kvůli premiérovi opustilo nejméně pět ministrů, v širším kabinetu až 50 poslanců.

Johnson čelil výzvám k odstoupení od prvních zpráv o pořádání večírků v době koronavirových uzávěr. Poslední kapkou bylo odhalení, že věděl o obvinění nyní již bývalého konzervativce Christophera Pinchera ze sexuálního napadení, i tak ho ale jmenoval na vlivný vládní post.

X X X

V  ČR  MILION  NAKAŽENÝCH  COVIDEM

Česko má až milion nakažených covidem. Chrání nás teplé počasí, říká Hořejší

Současné nejdominantnější subvarianty koronaviru jsou tak nakažlivé, že v populaci může být až milion infikovaných lidí. V pořadu Impulsy Honzy Benešovského to řekl imunolog Václav Hořejší. Podle něj Česko nyní před vážnějšími dopady koronaviru chrání teplé počasí, které je pro šíření viru nepříznivé.

„Odhadoval bych, že možná až milion lidí, nebo hodně set tisíc lidí, je takzvaně pozitivních. Naprostá většina z nich o tom ani neví, nebo mají jenom nějakou mírnou rýmu,“ řekl Hořejší na Rádiu Impuls. Podle něj nyní stabilizované covidové situaci pomáhá teplé počasí. Nejen, že teplo šíření viru nesvědčí, ale lidé také více větrají, tráví čas venku a podobně.

„Je otázka, jak by to vypadalo, kdybychom teď byli v takových únorových podmínkách. Skoro jistě by to bylo horší, teď je jen otázka o kolik,“ sdělil Hořejší.

I přes vysoké teploty je ale možné, že se do měsíce ukáže zhoršená covidová situace. „Čísla jsou zatím příznivá. Musíme ale pamatovat na to, že nejzávažnější případy, zvlášť úmrtí, následují až s čtyřtýdenním zpožděním od diagnózy. Takže možná to nejhorší teprve přijde,“ míní Hořejší.

Imunolog připomněl, že současné varianty koronaviru jsou extrémně infekční. „Omikron a jeho subvarianty se svojí infekčností srovnávají s tím, co bylo dosud považováno za rekord, což je virus spalniček. Tomu se skoro nedá ubránit, jak rychle se to šíří,“ sdělil Hořejší. To ale může být pro podzimní vlnu také výhoda.

„Pokud opravdu dojde k úplnému promoření populace virem, ať už to jsou lidé, kteří očkování byli nebo nebyli, tímto si získají více méně imunitu proti reinfekci stejnými variantami. Takže by to zase nemuselo být tak zlé na podzim,“ odhaduje Hořejší.

Poznámka: Reinfekce zahrnuje dříve otestované, kteří již byli dříve pozitivně testovaní na covid-19 a je u nich podezření na reinfekci.
Data podléhají další validaci a mohou se měnit.

Očkování funguje i na nové varianty

Přesto, že varianta omikron se od původních variant koronaviru výrazně liší, podle Hořejšího je vcelku překvapivé, jak dobrý efekt očkování proti ní má. Hořejší dodal, že očkování má efekt zvlášť u lidí se třemi dávkami.

„Nemáme příliš zkušeností se subvariantami, které tady jsou poměrně krátkou dobu. Takže solidní studie na toto téma ještě nejsou, ale vypadá to, že se na to můžeme spolehnout,“ řekl Hořejší.

Příjemné překvapení je podle něj i to, jak závažné onemocnění subvarianty způsobují. „Zřejmě opravdu jsou vlastnosti toho viru takové, že snadno infikují sliznice horního traktu dýchacího, nosní a ústní sliznici, ale nedostanou se tak lehce dál do plic. Tím pádem nezpůsobí vážné onemocnění tak často,“ sdělil Hořejší.

V populaci se nyní šíří subvarianty BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron. Od pondělí se mohou lidé nad 18 let nechat naočkovat čtvrtou dávkou. Doporučená je především pro lidi nad 60 let a dospělé s přidruženými nemocemi.

X X X

ZADLUŽENÁ  ČSSD  SOBOTKOU  A  SPOL  VYDĚLALA  201  MILIONŮ  PRODEJEM  PALÁCE  V  PRAZE

ČSSD prodala Lannův palác za 201 milionů, splatí jimi skoro celý dluh

Česká strana sociálně demokratická prodala Lannův palác, uvedl předseda Michal Šmarda v rozhovoru s MF DNES. Za budovu v centru Prahy strana utržila 201 milionů korun. Významně jí to pomůže se splácením obdobně vysokého dluhu. Kupcem se stala společnost Finep, která si palác už osm let pronajímala.

 „Je to prodáno, teď se to procesuje. Kupcem je současný nájemce,“ potvrdil Michal Šmarda, předseda ČSSD a starosta Nového Města na Moravě.

Obdržené peníze podle něj umožní splatit drtivou většinu dluhu, který sociální demokraté mají. Strana po loňských říjnových volbách vypadla ze Sněmovny, což pro ni znamená i značný finanční propad.

Lannův palác sousedí se sídlem ČSSD, Lidovým domem, a nachází se na rohu Havlíčkovy a Hybernské ulice naproti Masarykovu nádraží. Nárožní budova v novogotickém stylu z roku 1859 s užitnou plochou 2000 metrů čtverečních prošla před pěti lety kompletní rekonstrukcí.

Obnovu Lannova paláce zafinancovala developerská společnost Finep a firma Pensum, která je součástí holdingu Finep, již dříve o dům projevila zájem.

„Ona je dnes nájemcem toho domu a projevila zájem o jeho odkoupení a učinila nám v té věci oficiální nabídku,“ řekl již dříve Šmarda. Finep si prostory v Lannově paláci od roku 2014 pronajímá a má se sociální demokracií smlouvu na 25 let.

Jiné nemovitosti nyní ČSSD neprodává. „Musíme ale dbát o to, aby byly účelně využity. Náš provoz musí být skromný a efektivní a zbytek musí být obsazen těmi, kdo jsou schopni naše prostory využít lépe,“ doplnil Šmarda.

Razantní úspory našla strana v zaměstnancích

Třeba na Vysočině vlastní strana jeden dům, konkrétně vilu ve Vrchlického ulici v Jihlavě. „Prodávat se ho nechystáme, ale musíme ho mnohem lépe využít, uskromnit se a pronajmout volné prostory. To se nám daří,“ dodal předseda strany.

Úspory se podle něj týkají i zaměstnanců ČSSD. „Máme jich dnes skutečně jen nezbytné množství. Vznikly nadregionální dvoučlenné týmy a na centrále jsme zachovali jen několik nezbytných zaměstnanců. Reforma strany je tvrdá, ale povede k větší pružnosti a efektivitě,“ popsal předseda.

Kupříkladu na Vysočině má nyní ČSSD po loňských neúspěšných volbách do Poslanecké sněmovny jen jednu zaměstnankyni. Ta se nyní spolu s kolegyní z Pardubic stará dohromady o čtyři kraje.

„Oproti době, kdy jsme měli v každém okrese jednoho člověka a dva další na kraji, je to samozřejmě razantní pokles,“ popsal Michal Šmarda.

X X X

Balaštíková: Šetřit? Taková rada je na nic. Když nezastropujeme ceny, firmy začnou padat

Rady, že mají lidé šetřit a omezit výdaje, jsou na nic, to ví každý, reagovala poslankyně ANO Margita Balaštíková na dřívější slova ekonomického experta ODS a místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka. V energetické krizi musíme pomoci nejzranitelnějším občanům, ale je nutné myslet i na firmy, zaznělo od ní dále v nedělní Partii Plus.

Podle Balaštíkové je především třeba zastropovat ceny pohonných hmot a energií. „Jestliže to neuděláme, vše prodražíme a firmy začnou padat,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS.

Debata se v pořadu Partie Plus stočila i ke zvyšování cen potravin. Například mouka nyní meziročně zdražila o 70 procent, máslo o 55 a chléb skoro o 30 procent. Podle Balaštíkové lze očekávat, že ceny ještě porostou.

 „Podle mě zemědělci a výrobci nepromítli veškeré zdražení do ceny výrobků. Čekají, že se něco stane. Ale budou to muset udělat,“ uvedla.

Podle poslance vládní ODS Jiřího Havránka je třeba být s případným zastropováním cen obezřetný. „Pozor s cenovými stropy, které se mohou vymknout kontrole. Ale kdo ví, třeba se dostaneme do situace, kdy Putin vypne všechny kohoutky a budeme k tomu muset sáhnout,“ řekl v pořadu Partie Plus. Vláda podle něj vyvažuje dopady inflace správně.

Jak zkrotit inflaci?

Inflace se nyní pohybuje na 17 procentech. Podle opozičního poslance SPD Jana Hrnčíře je řešením snížení DPH na energie. „Máme jednu z nejvyšších DPH na energie a základní potraviny,“ zdůraznil.

Vládní poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda oponoval, že snížení daní by státní rozpočet stálo obrovské peníze, navíc by se pomoc dostala i k bohatým. Cílem vlády ale podle něj je, aby mířila na ty nejslabší, seniory či samoživitelky. Kohajda také zmínil, že stále máme nízkou nezaměstnanost. „Dokud budou lidé vydělávat, nikdy nepůjdou na úplné sociální dno,“ řekl v Partii PLUS.

X X X

ZELENSKYJ  ZDEVASTOVAL  UKRAJINU,  O  ŽIVOT  PŘIŠLY  ZBYTEČNĚ TISÍCE  LIDÍ,  NEJEDNAL  S  RUSKEM,  ODMÍTL  I  POMOC  IZRAELE  NA  JEDNÁNÍ

Odminování Ukrajiny potrvá sto let, říkají čeští experti. Čím je děsí „tajuplná“ ruská mina?

Ukrajina je od ruské armády pokryta bezpočtem min, vyčistit ji od nastražených výbušnin potrvá klidně i celé století. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí plukovník Tibor Palasiewicz a major Ota Rolenec z Univerzity obrany v Brně. Elitní čeští ženisté popisují, co moderní inteligentní miny dokáží. A že na jejich vyhledávání se používají i včely.

 X Ukrajinské úřady tvrdí, že kvůli ruským minám je zapotřebí vyčistit území o velikosti Itálie. Až jednou válka skončí, nebáli byste se v kůži tamních rodičů pustit své dítě hrát si za barák?

Rolenec: Byl bych velmi opatrný.
Palasiewicz: Já také. Děti jsou hodně zvědavé, min je tam spousta, snadno to může dopadnout zle. Přesně tohle se svého času hodně řešilo na území bývalé Jugoslávie. Není divu – na některých místech to tam ani dlouho po válce není dodnes vyčištěné.
Rolenec: Dělalo se tam školení civilních osob včetně dětí, aby jim bylo jasné, jak k nalezené munici přistupovat. Jak ji v první řadě vůbec rozeznat. A nepochybuji, že podobné školení jednou bude nezbytné i na Ukrajině.

X Za jak dlouho může být Ukrajina vyčištěná od min?

Palasiewicz: V řádu desítek let. Možná i století. Až konflikt skončí, dorazí na místo odminovací agentury, které podobné situace řeší. Mají praxi jak s odstraňováním nevybuchlé munice, tak s likvidací min. Vždycky je to velice zdlouhavá činnost.

 X Co když se nějaká z min nenajde? Jak dlouho může být ještě funkční?

Rolenec: Záleží na tom, o jakou minu jde.
Palasiewicz: Takzvané hloupé miny mají většinou tu vlastnost, že jakmile je položíte, mohou na místě setrvat i několik desítek let a budou neustále nebezpečné. Jejich životnost je dána momentem, kdy se rozpadne obal, kdy se chemicky naruší trhavina. U tzv. inteligentních min je to jiné. V jejich případě se podle mezinárodních dohod vyrábí tak, aby se po uplynutí maximálně několika týdnů samy uspaly nebo zničily a nebyly dále nebezpečné.

plukovník Tibor Palasiewicz (47)

Voják, vedoucí Katedry ženijní podpory Univerzity obrany v Brně
U ženijního vojska byl zařazen na různých velitelských a štábních funkcích, naposledy u Velitelství 4. brigády rychlého nasazení.
Jeho specializace je zaměřena do oblastí použití jednotek ženijního vojska v operacích, zatarasování a odstraňování výbušných prostředků.

X Narazí dnes člověk spíš na hloupé, nebo inteligentní miny?

Rolenec: To právě nikdy dopředu nevíte.
Palasiewicz: Pokud se vydáte do Dukelského průsmyku, tak tam ještě dnes určitě budou funkční miny z druhé světové války. Musíte si dát pozor… Jinak by se ale už opravdu měly používat spíš miny tzv. inteligentní.

X Co umí?

Palasiewicz: Některé hodně. Rusové na Ukrajině spoléhají na jeden z novějších typů POM-3, který nereaguje na tlak, nýbrž na pouhé otřesy země způsobené chůzí. Její senzory jsou dokonce tak citlivé, že rozeznají chůzi člověka od chůze zvířecí, případně od techniky. Pro nás je to pořád do značné míry poněkud tajuplná mina. Víme ale, že je většinou pokládaná na dálku. A že má v sobě elektronický systém včetně autodestrukce. Děsí mimo jiné tím, že není nutné na ni šlápnout. Sama si vyhodnotí vzdálenost, ve které se pohybuje dotyčný objekt. Až jakmile se cíl dostatečně přiblíží, exploduje.

X Co je pro ni dostatečná vzdálenost?

Palasiewicz: Jde o střepinovou minu, které obvykle mají smrtící účinek do vzdálenosti až 25 metrů. Zranit mohou až na 50 metrů.

X To je tedy hodně zákeřná mina.

Palasiewicz: Zákeřné jsou všechny… Jedna protipěchotní mina ruské výroby, POM-1S, má na svědomí spoustu dětských životů proto, že je vyrobena ve tvaru motýlka. Takový tvar byl zvolen kvůli aerodynamice, běžně je totiž na místo shazována z vrtulníku. Už v 80. letech byl těmito minami hodně poset Afghánistán. Mají v sobě tekutou trhavinu a hydraulický rozněcovač, vybuchují při kontaktu s cílem. Zase jsme u toho, že miny jsou různé – některé bývají oproti tomu aktivovány infračidlem. Záleží i na tom, jak moc dotyčný dokáže s minou zacházet, jak s ní umí zaimprovizovat.

x Jak to myslíte?

Palasiewicz: Spousta nástražných zařízení je vyrobena uměle z min, takové mají na svědomí hodně životů mezi členy odminovacích týmů. Jejich zákeřnost spočívá v tom, že se k mině přidá zařízení, které na ní obyčejně není. Pokud jej při zneškodňování přehlédnete, může to skončit tragicky. Nevěřili byste, co všechno si člověk proti člověku dokáže vymyslet!  V Ženevských úmluvách se mluví o tom, že miny a výbušná zařízení nesmí být spojovány s věcmi běžné domácí potřeby – s náboženskými symboly, ale ani s hřbitovy, dětskými hračkami apod. Jde o reakci na druhou světovou válku, kdy nastražené protitankové miny číhaly třeba pod porcelánovými panenkami. Účinek byl devastující.

major Ota Rolenec (39)

Voják, příslušník Katedry ženijní podpory Univerzity obrany v Brně
U 151. a 153. ženijního praporu prošel funkcemi velitel čety EOD, náčelník operační skupiny a zástupce náčelníka štábu.
V roce 2007 se účastnil zahraniční operace KFOR v Kosovu a v roce 2012 zahraniční operace ISAF v Afghánistánu.
Od 1. dubna 2021 zastává funkci proděkana pro vnější vztahy a rozvoj Fakulty vojenského leadershipu.

X To jsme ještě nezmínili – miny bývají různé, protipěchotní i protitankové.

Palasiewicz: Rozdělují se všelijak. Například na miny nášlapné a na ty, na něž musí vozidlo najet. Na střepinové, které bývají umístěné nad terénem. Nejznámějším typem jsou miny šrapnelové, vyskakující. Při pohybu cíle se vymrští do výšky jednoho až dvou metrů, tam teprve dochází k explozi a k rozmetání střepin do okolí. Právě protože je typů min tolik, mívají odminovací jednotky velké problémy s jejich identifikací, se způsobem likvidace.
Rolenec: Musí co nejrychleji a nejšetrněji zjistit, co mina umí. Zda není zabezpečená proti pohybu, zdvihnutí.
Palasiewicz: Používají se navíc i miny, které se nedají běžnou minohledačkou vypátrat. Takové byly vyrobeny v plastovém obalu, bez kovových elementů – minohledačka je nedetekuje. Ve druhém protokolu Ženevských úmluv přitom stojí, že každá mina musí alespoň částečně obsahovat prvky odhalitelné detektorem kovu.

X Takže se to porušuje?

Rolenec: Někdo ano.
Palasiewicz: Za sebe říkám, že asi vůbec nejhorší jsou miny vyrobené doma na koleni. Kdo si je totiž jednou dokáže vyrobit, ten je umí i umístit. U takových min je obrovsky těžké zjistit, co jsou zač. Jak na ně. Odminovací tým k nim musí přistupovat velice obezřetně, většinou dochází k likvidaci přímo na místě – přiložením další nálože a odpálením.
Rolenec: Tenhle způsob je nejbezpečnější. Pokud je mina známé konstrukce, chceme-li ji například dál používat v bojových podmínkách, dá se i tzv. zneškodnit. Odkryje se, identifikuje, zajistí se její zapalovač, odšroubuje; pokud to tedy jde. Pak se mina stává bezpečnou. Před vlastní manipulací bych minu pochopitelně nejdříve z bezpečné vzdálenosti vytáhnul z lůžka. Pokud totiž jde o neznámé minové pole, klidně může být zajištěna proti zvednutí. Jakmile má pod sebou tzv. odlehčovací rozněcovač s náloží, dojde po jejím zvednutí k aktivaci výbušniny.

X Cítí i protřelý profík při zneškodňování miny strach?

Rolenec: Neměl by cítit ani tak strach jako spíš neustálou soustředěnost. Stane se, že se jeho práce po pár měsících promění v rutinu. Tehdy přichází největší riziko zranění či úmrtí – člověk snadno udělá jednoduchou chybu, která vede k aktivaci miny.
Palasiewicz: Musíte k tomu přistupovat velice obezřetně. Nevím, zda si laik dokáže představit, jak nesmírně je to unavující. I proto může nasazení vojáka provádějícího odminování trvat jen po určitou krátkou dobu; maximálně dvě, tři hodiny. Jen odminování malého prostoru padesát na padesát zabere dvě hodiny.

 X Čím je specialista chráněn, když jde zneškodnit minu?

Rolenec: Co se týká odminovacích agentur, které se věnují čištění větších oblastí, mívají k dispozici různé formy lehčích a středních ochranných obleků. Daný člověk je vybaven helmou, zesíleným plexisklem, oblekem z kevlarových vláken. To mu pro případ výbuchu miny poskytuje alespoň nějakou ochranu. Neříkám, že se mu nestane vůbec nic, v ohrožení jsou především prsty na rukou. Může o ně přijít, nicméně to přežije. Ochrání jej to před střepinami a částečně i před tlakovou vlnou.
Palasiewicz: Je rozdíl mezi klasickými jednotkami složenými z pyrotechniků a ženijními odminovacími jednotkami. Ti první mají patřičnou ochranu, používají prostředky odstupné manipulace – například speciálního pyrotechnického robota. To ženisté v bojovém nasazení mají na sobě více méně jen svou výstroj, jsou bez další ochrany.
Rolenec: Používají mechanizační prostředky, výbušné odminovače. Jinak na sobě kromě neprůstřelné vesty, přilby a helmy nemají nic. V bojových podmínkách zkrátka hrozí i jiná nebezpečí než miny: střelba, dělostřelecké přepady, letecké údery.

Vojenští pyrotechnici z EOD týmu 15. ženijní brigády při odstraňování nevybuchlé munice z cílových dopadových ploch střelnic vojenského újezdu Brdy.Zdroj: Profimedia.cz

X Jsou vojáci školeni na to, aby dokázali ukrytou minu v terénu rozeznat?

Rolenec: Jsou. Hodně záleží třeba na tom, kolik doby uběhlo od položení minového pole. Pokud je to jen chvíle, na louce si všimnete rozházené zeminy. Případně že je část zeminy tmavší, že v ní bylo nedávno hrabáno. Pomoci vám může i to, jakmile má terén seshora charakteristické vybouleniny.

 X Na Ukrajině mají k hledání min vycvičené psy. To má mina tak specifický pach?

Rolenec: Pro psy ano. Vycvičit takového psa je však velmi drahé a náročné, trvá to několik měsíců. Nejde jen o to, aby byl schopen výbušninu najít. Musí se ještě naučit ji označit tak, aby nic neodpálil. Jen si k ní přisedne.

X Jaká další zvířata se k tomu ještě dají vycvičit?

Rolenec: Slyšel jsem o krysách. I ony mají dobře vyvinutý čich, používají se například v Kambodži.
Palasiewicz: Takových zvířat je víc, třeba sloni, kteří prý mají ještě citlivější čich než psi. Na hledání min se ale cvičí i včely.

X Včely?

Palasiewicz: Ano, jsou schopné rozeznat pach trinitrotoluenu, který se v řadě položených min používá jako trhavina. Se včelami to zkoušeli například v Chorvatsku, kde na ploše 850 kilometrů čtverečních zbývá dohledat více než 90 tisíc položených min.
Rolenec: Při hledání min nám podle všeho nemusí pomáhat jen zvířata, ale i rostliny. Velmi citlivě totiž reagují na toxické látky v půdě. Četl jsem o výzkumu, při němž kdesi oseli zaminované pole. V místech s minami bylo následně dobře patrné odlišné zabarvení. Stačilo nad tím přeletět s dronem a hned jste měl přehled.

X Má člověk sebemenší šanci, když už na minu jednou šlápne?

Rolenec: Asi vím, na co narážíte – kolegové mluvili o filmu, v němž voják šlápnul na minu, pak na ní stál a čekal přes 40 hodin na záchranu. Protože se na obdobnou situaci ptali příslušníci pyrotechnického kurzu, kterého jsem se zúčastnil, bylo nám řečeno, že žádný zapalovač by únik z miny neumožnil. Jakmile si minu vyšlápnete a aktivujete tím zapalovač, okamžitě dochází k explozi.

 X Z filmů o minách si pamatuji ještě něco: Že když na ni člověk šlápne, ozve se mírné cvaknutí. To je pravda?
Rolenec: Je. A je to často ta poslední věc, kterou v životě uslyšíte.

Někdy ale ne…
Palasiewicz: Protože protipěchotní miny se nevyrábějí ani tak pro to, aby zabíjely, nýbrž aby mrzačily.

X Proč?
Palasiewicz: Taktický účinek miny je samozřejmě efektivnější, když budu mít zraněného než mrtvého nepřítele. O zraněného se musí další jeden až dva vojáci postarat. Pokud mi tam zůstane mrtvý, jeho kamarádi se k němu vrátí až po splnění úkolu. Zraňující efekt je tedy větší. A to i z psychologického hlediska – zraněný vydává nelidský řev, na spolubojovníky to má obrovský dopad, snižuje se jejich motivace i odvaha.

X Jak se budují minová pole? Nahodile, nebo podle nějaké šablony?
Rolenec: Vždy jde o to, jaký je záměr boje.
Palasiewicz: Každý stát má svůj vlastní systém. Většinou se mluví o uspořádaném a rozptylovém způsobu kladení. V tom prvním se dodržují nějaké zásady, řady a skupiny min. Jsou od sebe kladeny v určitých vzdálenostech. Při rozptylovém kladení není možné zaručit, že miny budou uspořádány podle daného vzoru. Prostě vypadnou z kazety na zem podle toho, jaký je vítr. Pokryjí celý prostor.

X Vůbec nezávidím člověku, který to pak má vyčistit.

Palasiewicz: Psychicky je to hodně náročné. Berte to ale tak, že takovou práci dělají jen lidé, které to baví.

X Je na světě nějaké místo, kde by se i odborník na miny bál udělat krok?

Rolenec: Osobně bych se bál Blízkého Východu a Afriky. Zejména oblastí, kde probíhá konflikt s Islámským státem. Tam těch min musí být opravdu velké množství.
Palasiewicz: Víte, celkově je po světě položeno několik desítek milionů protipěchotních min. A to nemluvím o nevybuchlé munici…

Neskutečné číslo.

Palasiewicz: Hrozné. Takže nebezpečných států je spousta. Když pominu Ukrajinu, jde určitě o Afghánistán, Kambodžu, Vietnam. Problémy stále řeší KLDR i Jižní Korea, bohužel nesmím zapomenout ani na země bývalé Jugoslávie. I v nich jsou dodnes rizikové prostory, kam je zapovězen vstup. Za sebe říkám: Pokud jedete na byť jen trochu podezřelé místo, je dobré se na miny přeptat. A pokud vás někdo z místních varuje, rozhodně to neberte na lehkou váhu.

X X X

 Pošlete místo sebe do práce nějakého muže, vyzval Tálibán státní zaměstnankyně

Tálibán vyzval zaměstnankyně afghánského ministerstva financí, aby za sebe do práce poslaly jako náhradu mužské příbuzné. Ženy totiž už skoro rok nesmí pracovat ve státní správě. Vláda islamistického hnutí jim nařídila, aby zůstaly za snížený plat doma. Několik žen uvedlo, že je Tálibán vyzval, aby na své místo doporučily muže, protože se zvýšila pracovní zátěž na úřadě.

 Sedmatřicetileté Marjam, jejíž jméno list The Guardian změnil kvůli obavám o její bezpečí, zavolali z personálního oddělení ministerstva, kde pracovala více než 15 let. „Požádali mě, abych jim nabídla nějakého muže z mé rodiny, který by mě na ministerstvu nahradil, aby mě mohli propustit z práce,“ vysvětlila bývalá úřednice, podle níž má stejnou zkušenost dalších více než 60 žen.

Marjam, která má magisterský titul z obchodního managementu, se během dlouhé kariéry na ministerstvu vypracovala až na vedoucí pozici.

„Od doby, co se Tálibán dostal k moci, mi snížili plat z 60 tisíc afghání (16 500 korun) na 12 tisíc afghání (3 300 korun). Nemohu si dovolit zaplatit ani synovi školné. Když jsem se na to zeptala jednoho úředníka, hrubě odvětil, abych vypadla z jeho kanceláře, a prohlásil, že není o čem vyjednávat,“ dodala.

Pracovat mohou jen zdravotnice a učitelky

Do práce mohou chodit pouze zdravotnice a učitelky. Ženy pracující v jiných oborech jsou nyní nuceny zůstat doma. „V rámci misogynie Tálibánu patří ženy mužům jako majetek a objekt reprezentující čest rodiny,“ uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).

V některých případech se to podle organizace projevuje jako nucené předání zaměstnání mužským příbuzným, v jiných případech jsou mužští příbuzní trestáni za to, jak se žena obléká a chová na veřejnosti. Podle nařízení z letošního května budou mužští opatrovníci žen, které se objeví na veřejnosti nezahalené, pokutováni a za přestupek jim hrozí i vězení.

Nová nařízení podle HRW jen prohlubují stav, kdy je na ženy v Afghánistánu pohlíženo spíše jako na předměty. „Pro muže, a zejména pro ty mladší, je to jasný vzkaz, že jim ženy v rodině patří a že se k nim musí chovat jako morální autorita a aktivně dohlížet na jejich chování,“ dodala organizace.

Marjam a její kolegyně nyní plánují protestovat proti politice Tálibánu. „Pokusíme se je přimět, aby nařízení změnili. Vytvořily jsme skupinu zaměstnankyň ministerstva a vyjednáváme, pokud nás však nevyslyší, budeme demonstrovat,“ dodala úřednice a vyzvala mezinárodní organizace k podpoře.

Afghánistán momentálně čelí těžké hospodářské a humanitární krizi. Podle OSN 20 milionů lidí trápí akutní hlad, více než devět milionů lidí bylo od nástupu Tálibánu k moci loni v srpnu vysídleno a zemědělství letos postihlo velké sucho.

X X X

V ledovci na Marmoladě se objevila další puklina. Mohou za to vysoké teploty

V ledovci na italské hoře Marmolada se objevila další asi dvě stě metrů široká puklina. Na vině jsou zřejmě vysoké teploty, které v oblasti nyní panují. Před dvěma týdny zabil sesuv části ledovce jedenáct lidí včetně dvou Čechů. Oblast Marmolady je od tragédie z 3. července pro turisty uzavřená.

 Odborníci k letecké kontrole ledovce na Marmoladě přistoupili poté, co je provozovatel jedné z místních horských chat upozornil, že zaslechl hlasitou ránu vycházející z pravé strany masivu. Letecké snímky ukázaly, že je na ledovci nová puklina, a to asi 200 metrů široká. Ledovec se sleduje také pomocí laseru a interferometru, s jehož pomocí lze měřit změny vzdáleností.

Oblast Marmolady je od tragédie z 3. července pro turisty uzavřená. Policie v sobotu podle italského tisku dokončila přiřazování jednotlivých nalezených částí těl k jedenácti obětem neštěstí. Nyní je tak mohou převzít rodiny a pohřbít je. „Některé rodiny také už dostaly věci a části vybavení, které patřily jejich blízkým a záchranné týmy je našly během pátrání,“ uvedla v prohlášení italská policie.

Během současné vlny veder, s níž se kromě Itálie potýkají i další země jižní a západní Evropy, stoupají teploty i vysoko v horách. Agentura APA upozornila, že například na horské chatě Capanna Regina Margherita v masivu Monte Rosa, která stojí ve výšce 4 554 metrů nad mořem, naměřili meteorologové dnes 4,9 stupně Celsia. V sobotu to bylo 3,1 stupně. Tyto vysoké teploty sice nejsou rekordní, podle odborníků ale na tomto místě takové teplo nepanovalo ještě nikdy tak dlouho jako letos. V masivu Gran Paradiso naměřili dnes ve výšce 3272 metrů nad mořem dokonce 11,5 stupně.

Vědci v souvislosti s tragédií na Marmoladě varovali, že se dříve stabilní ledovce kvůli klimatickým změnám stávají nepředvídatelnými.

X X X

Ministerstvo chce takzvané otevřené věznice ve Velkých Přílepech a v Rapoticích

 Ministerstvo spravedlnosti počítá se vznikem dalších dvou takzvaných otevřených věznic. Vyplývá to z podkladů, které ve středu projedná vláda. Podle ministerského náměstka pro vězeňství Petra Dohnala jsou vhodnými lokalitami pro plánovanou výstavbu areály stávajících věznic ve Velkých Přílepech u Prahy a v Rapoticích na Třebíčsku.

V Česku zatím funguje jediná takzvaná otevřená věznice, a to v areálu Věznice Jiřice na Nymbursku. Pobyt ve čtveřici domů se blíží podmínkám na svobodě, denní režim a uložené povinnosti vězni plní bez speciálního dohledu. Cílem projektu, který začal v listopadu 2017, je připravit odsouzené na návrat do běžného života a snížit míru recidivy.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) přislíbila rozšíření konceptu otevřených věznic ve svém programovém prohlášení.

Ve Velkých Přílepech, které jsou pobočkou Vazební věznice Praha Ruzyně, by měl vzniknout objekt takzvané otevřené věznice pro ženy. V moravské Věznici Rapotice chce ministerstvo vybudovat obdobnou stavbu pro muže. „V obou případech by se jednalo o kapacitu asi 50 odsouzených a v obou lokalitách je zajištěna základní infrastruktura,“ uvedl úřad.

Kapacita jiřické otevřené věznice je 32 mužů, kteří jsou zařazeni na oddělení s nízkým stupněm zabezpečení. Do letošního dubna zařízením prošlo 195 vězňů, do společnosti se pak úspěšně zapojilo 89 procent z nich. Zbylých 11 procent se po propuštění dopustilo recidivy a vrátilo se do vězení. Celorepubliková míra recidivy je zhruba 65 procent.

O zařazení odsouzeného do programu rozhoduje ředitel věznice na návrh odborné komise. Žádosti si podávají i vězni z jiných věznic. Všichni odsouzení v otevřené věznici mají práci, většinou na venkovních pracovištích. Mezi jejich další povinnosti patří mytí nádobí, praní oblečení nebo péče o zvířata – od roku 2019 se v Jiřících starají o štěňata budoucích vodicích psů, ceskajustice.cz

X X X

V Kyjově a Veselí nad Moravou vyrostou nové základny pro záchranáře

Za pacienty z okolí Kyjova a Veselí nad Moravou budou záchranáři vyjíždět ze dvou nových základen. Slavnostního poklepu základního kamene staveb se dnes (18. července 2022) zúčastnil jihomoravský hejtman Jan Grolich a radní pro oblast zdravotnictví J. Kasala.

Obě budovy poskytnou posádkám moderní zázemí, budou vysoce energeticky úsporné, dvoupodlažní a dimenzované i pro případné navýšení počtu výjezdových skupin. „Dohromady jde o investici za 182,5 milionů korun. Dlouhodobě se snažíme, aby měli naši záchranáři ve všech částech kraje kvalitní zázemí a odpovídající podmínky pro svou práci,“ řekl hejtman Jan Grolich.

V objektech zaparkují až čtyři sanitky, součástí budou šatny, dezinfekční box, sklad zdravotnického materiálu, prádla, odpadu a parkovací místa u hlavní budovy.

„Právě stávající základna ve Veselí je tou poslední, kde ještě parkujeme sanitky venku, což samozřejmě není ideální, především v letním a pak také v zimním období. Proto jsme rádi za to, že budou všechna naše auta konečně pod střechou. A celkově je třeba říci, že dva mimořádně náročné roky, kdy se potýkáme s nárůstem počtu pacientů, ať už v souvislosti s covidem či dalšími faktory, poukazují na nedostatečnou kapacitu našich stanovišť. Musíme navyšovat počty výjezdových skupin a s tím jdou ruku v ruce kromě jiného již objemově nevyhovující prostory pro naše zaměstnance a také právě pro parkování vozů. Snažíme se tedy tyto akutně vznikající požadavky flexibilně řešit. To vše souvisí pochopitelně s tím, že nám velmi záleží na tom, aby naši zaměstnanci mohli pracovat v co nejkvalitnějších podmínkách,“ upřesňuje ředitelka jihomoravské záchranky Hana Albrechtová.

Základna ve Veselí nad Moravou za 85 milionů korun má stát u polikliniky, hotová má být příští rok v září. Kyjovská základna v areálu tamní nemocnice vyjde na 97 500 000 korun, dokončená má být v červenci 2023. Výjezdová základna v Kyjově bude dopravně připojená přímo na silnici první třídy, samostatným vjezdem mimo ten nemocnice. Toto umožní rychlé vyjetí sanitních vozů co nejkratší cestou.

„Nyní se ve všech ohledech dostaneme na úroveň moderní záchranné služby. Výjezdová stanice bude na strategicky a dopravně lépe řešeném místě, což znamená, že u pacientů mohou být záchranáři rychleji. A ve chvíli, kdy rozhoduje každá minuta, je to klíčové,“ doplnil radní pro zdravotnictví Jiří Kasala.

Jihomoravská záchranná služba má v kraji 23 výjezdových stanovišť a zaměstnává více než 600 lidí. Kraj v posledních letech postavil několik nových základen záchranářů, například v Hustopečích nebo v obci Šumná. Letos staví šest nových výjezdových základen. Kromě výše uvedených také v Bučovicích a ve Slavkově u Brna, v Boskovicích a v létě začnou práce i v Mikulově. Mgr. Markéta Balcárková