Podle ruského politika je třetina území Polska oblastmi s rozvinutou infrastrukturou, průmyslovými podniky a bohatými přírodními zdroji, které se staly součástí Polska „díky Rusku“. Podle jeho slov, „v poválečné době sovětský lid utratil více než 750 miliard dolarů na obnovu a rozvoj Polska. Polsko jako stát existuje jen díky naší zemi.“ Kritizoval politiku Polska bourání pomníků sovětským vojákům, uzavírání ruských škol a „krádež ruského majetku“.

„Polsko musí vrátit území získaná v důsledku druhé světové války a kompenzovat naší zemi prostředky, které na to byly vynaloženy ve válečných a poválečných letech,“ dodal předseda ruské Státní dumy.

Je důležité připomenout, že na začátku druhé světové války, přesně v 5 hodin ráno 17. září 1939, sovětská armáda vstoupila na polské území bez vyhlášení války.

Sovětské obsazení východního území Polska nastalo jen šestnáct dní poté, co nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu. Sovětský svaz totéž provedl z východu. Invaze skončila 6. října rozdělením území Polska dle Curzonovy linie, která byla schválení Radou Dohody dne 8.12. 1919, jako demarkační linie mezi druhou polskou republikou a Sovětským svazem. Tedy dvěma novými státy, které vznikly po první světové válce. Obsazením území Polska Německem a Sovětským svazem, došlo k zániku Druhé Polské republiky.

X X X

HITLEROVI  FAŠISTÉ  STÁLE  NA  UKRAJINĚ,  HLÁSÍ  TO  I  IZRAEL

USA , GEN.  PAVEL, NĚMECKO,  SCHOLZ,  EU  A  SPOL:  NIC  NEŘEŠÍ

Německý fašismus je na Ukrajině jako doma

Již několik let na různých portálech pronikají na veřejnost záběry na fašistické projevy části ukrajinské populace, spojené převážně se vzpomínkou na ukrajinské velitele bojových jednotek (převážně divize SS Galizien), bojujících po boku německé armády proti Rusku ve II. světové válce v letech 1941 – 1945.

Ale i přímo nacističtí pohlaváři jsou uctíváni; z nichž asi nejvíce je zmiňován Rudolf Hess, původně ustanoven jako 3. muž říše, tedy po Hitlerovi 2. náhradník. Provolávání jeho jména při nočním průvodu s pochodněmi iniciuje podobnost s podobnými průvody v Německu v 30. letech. Velmi přesvědčivě působí projev Vadima Rabinoviče v ukrajinském parlamentu a to v době, kdy byl ještě ve funkci. Že nebyl se svým názorem sám svědčí skutečnost, že se při jeho projevu vedle něj postavilo cca 20 stejně smýšlejících. Ve svém vystoupení avizoval časový úsek několika aktuálních měsíců a v něm vyjmenoval asi desítku projevů fašistické povahy – nejčastěji spojených s veterány zmíněné divize SS Galizien. Například uvedl starostu města Stryj, který v uniformě SS vyprovázel na poslední cestě Unterseharführea SS Ivana Fiaku.

Samozřejmě, při dirigovaném vývoji směrem ke střetu s Ruskem, se Rabinovič nehodil do krámu a po různých peripetiích včetně výbuchu jeho auta, opustil Ukrajinu směrem do Izraele, jsa zbaven nejprve funkce a po té i občanství. Jen tak na okraj: je až komické jak na některých portálech před jeho projevem varují – seznam.cz a jinde zatím ještě ne – Nová republika. I jiné zprávy a videa o fašistických tendencích mizí a nebo jsou zablokované. To jako, když se o tom nic nedočteme, tak to vlastně NENÍ? Vůbec největší mediální hnus je v hodnocení těch, kteří se o dlouhodobém ukrajinském fašismu, často opěvujícím německý fašismus, zmíní; v tu ránu to jsou dezinformátoři a proruští trolové.

Je nepopiratelné, že válka s Ruskem vyvolala u mnohých Ukrajinců vlastenecké, ale spíše nacionální nálady, které poměrně často inklinují ke vzpomínkovým akcím oslavného charakteru, kde je ovšem ústřední postavou přisluhovač hitlerovskému Německu. Válečné dění vyvolalo nekritické pohledy na vše ruské, což na druhou stranu ve výsledku vede k toleranci k výskytu hitlerovských fašistických symbolů, ba co více i k přehlížení válečných zločinů vůči vlastnímu obyvatelstvu ruské národnosti.

Nemám žádné iluze o morálních kvalitách ruského vojska, včetně toho, že vůbec válčí; vždyť m.j. narukovali i lidé z kriminálů, ale o každém jejich „přehmatu“ máme často plné zpravodajství; naproti tomu o ukrajinských prasárnách se dovídáme sporadicky. Vůbec nejtemnější oblastí je to, co tížilo Ukrajince řadu let před válkou – korupce. Tady by si měl, vedle samotných Ukrajinců, udělat pořádek největší dodavatel materiálu a peněz, takto USA. Ti by měli mít rovněž zájem omezit fašistické tendence v ukrajinské armádě. Ale nejsem snílek, historie se opakuje: Hitler už válčil v Evropě, ale americké firmy s Německem čile obchodovaly. Některé ukrajinské armádní složky se prezentují jako pohrobci právě toho hitlerovského Německa, ale z USA asi hlásek kritiky, jen tam cpou zbraně a taky prachy.

Volodymyr Zelenskyj cestuje po světě a žebrá o co největší podporu, ale Ukrajina není jen Volodymyr Zelenskyj a dost; už se jen velmi sporadicky sčítají mrtví na obou stranách, bylo by to v propagaci války kontraproduktivní. Jistě jsou i tací, kteří by chtěli zabíjení zastavit; minimálně ty tisíce mladých mužů, kteří emigrovali na Západ. Je to velká černá kaňka Západu, že nevypracovali mírový návrh; samozřejmě velký díl z té kaňky mají na triku USA.

Když se ve Washingtonu, ale stejně u nás prezident Pavel a vedle něj i válečnice Černochová, podívají do politického zrcadla, neuvidí nic jiného než „jestřábí škleb“- u některých i drápy zaryté v mírové holubici!, server, vasevec.cz

X X X

V  BELGII  STÁVKA,  ODBORY  POŽADUJÍ  VYŠŠÍ  PLATY

V Belgii narušila dopravu jednodenní stávka. Odbory požadují zvýšení platů

V Belgii se ve středu koná jednodenní generální stávka, kterou vyhlásily velké odborové organizace s cílem dosáhnout zvýšení platů zaměstnanců. Chtějí, aby se tak vyrovnaly dopady inflace a strmě rostoucích životních nákladů. Ochromena je veřejná doprava včetně letecké, chod škol a někde i provoz zdravotnických zařízení.

 Belgické dráhy předem informovaly, že vyjede jen každý čtvrtý vlak. Na bruselském letišti Zaventem bylo podle českého velvyslanectví zrušeno více než 70 procent letů. Agentura DPA uvádí, že letiště Charleroi jižně od Bruselu neodbaví žádná letadla.

Na pražském letišti byl zatím zrušen jen jeden přílet a odlet společnosti Ryanair. Při červnové odborové stávce byly v Bruselu zrušeny všechny lety.

Stávka se kromě metropole dotkne také místní dopravy ve Vlámsku a Valonsku. Vyjede méně autobusů, tramvají a vlaků metra než v běžný pracovní den. České ministerstvo zahraničí doporučuje svým občanům sledovat aktuální informace u konkrétního dopravce a počítat s omezením služeb v celé zemi.

Kvůli špatným pracovním podmínkám se ke stávce připojí i policisté a zdravotníci v mnoha nemocnicích v Bruselu a ve Valonsku. Pohotovostní službu lékaři ovšem zajistí.

List Le Monde na svých internetových stránkách napsal, že sociální napětí v Belgii roste kvůli vysokým cenám energie i inflaci, jejíž míra přesáhla 12 procent. Vláda od listopadu do března v rámci podpůrného balíčku bude lidem vyplácet měsíčně 135 eur (3284 korun) na plyn a 61 eur na elektřinu.

X X X

POLSKO   ŽÁDÁ  OD  UKRAJINY  OMLUVU  ZA  VOLYŇSKÝ  MASAKR,  ZAHYNULO  MNOHO  LIDÍ  POLSKA

Hořké poznámky ohledně historických křivd. Varšava chce od Ukrajiny omluvu za Volyňský masakr

Polští a ukrajinští představitelé si nečekaně vyměnili hořké poznámky ohledně společné bolestivé minulosti, byť jsou země jinak strategickými partnery. Napsala to v pondělí agentura AP, podle níž se někteří činitelé vyjadřovali k masakrům, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků.

 Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy se v pondělí podle AP pokusil emoce uklidnit a prohlásil, že Poláci chtějí pouze pravdu a úctu k desítkám tisíc polských obětí. „Budeme pracovat na plném objasnění tohoto tématu a zajištění úcty pokud možno všem obětem,“ řekl poradce Marcin Przydacz v televizi TVP1.

Současný spor mezi představiteli zemí vypukl minulý týden, když mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina prohlásil, že Varšava očekává při příležitosti 80. výročí masakru omluvu od Ukrajiny a prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Zvarych reagoval prohlášením, že vnucovat Kyjevu nebo Zelenskému, co by měli dělat, je nepřijatelné a nešťastné. Vyzval k vyváženosti ve výrocích a zároveň uvedl, že Ukrajina je připravena k dialogu. Později svá slova mírnil a uvedl mimo jiné, že Ukrajina ctí památku obětí.

Polsko patří mezi největší spojence Ukrajiny v její nynější obraně proti ruské invazi a tvrdí, že Ukrajinci bojují i v zájmu Polska. Od zahájení ruské vojenské agrese našly v Polsku útočiště miliony ukrajinských uprchlíků. Varšava poskytuje Kyjevu politickou podporu, zbraně i trasy pro vývoz ukrajinského obilí.

Násilnosti z let 1943 až 1944 však zůstávají sporným bodem. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a nejmenších dětí, zabili ukrajinští nacionalisté v oblasti, která ležela před válkou v jihovýchodním Polsku a teď je většinou součástí Ukrajiny.

Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci Ukrajinské povstalecké armády zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.

Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno. Polská vláda už léta naléhá na Ukrajinu, aby jí povolila exhumace a pátrání po ostatcích, píše AP.

Polští představitelé přitom podle ní tvrdí, že zveřejnění celé pravdy posílí dvoustranné vztahy a neutralizuje slabá místa, která by mohly využít jiné země usilující o podkopání vazeb mezi zeměmi, napsala AP.

X X X

UKRAJINA  ZNIČENA,  TISÍCE  MRTVÝCH,  USA,  BIDEN  A   SPOL  BEZ  KONCE

RUSKO  STALINOVO  UZEMÍ  NEPUSTI

Západ, USA, Anglie a spol. v křeči, vydírá a vyhrožuje …

Joe Biden a jeho západní spojenci vsadili všechno na porážku Ruska a Putina, ale vzdor mohutné mediálně politické propagandě se to zjevně nedaří. Jestliže se stále v médiích klade otázka, zda bude Rusko poraženo, stejně tak zní otázka, zda vše nesměřuje k tomu, že bude poražen Západ.

Člověk by byl rád, kdyby nebylo zapotřebí již hovořit o současném v podstatě světovém konfliktu Západu proti Rusku, alias rusko – ukrajinském konfliktu.

Ve skutečnosti se nevede konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajina pouze představuje, a otevřeně velmi snaživě a houževnatě nástroj Západu k potlačení Ruska.

Joe Biden, který hraje o všechno a válka na Ukrajině a porážka Ruska je jeho momentálně nejdůležitější zahraniční aktivitou se snažil zorganizoval setkání indického premiéra Módiho či brazilského prezidenta Luly s prezidentem Zelenským. Tato kyvadlová diplomacie, vtipně v jednom satirickém pořadu ve Francii nazvaná cirkus Zelenskyj, kdy  po cestě do západních států navštívil rovněž neočekávaně Ligu arabských států, a rovněž i skupinu G7, kde opět kategoricky požadoval přijetí své tzv. ukrajinské mírové formule, která by ve skutečnosti znamenala naprosté rozdrcení  Ruska.

A Zelenskyj lže podbízivým médiím, že získal jak podporu od arabských představitelů  tak i premiéra Indie Módího.

Je to jedna velká lež.

Zcela nepochybně dle vlastních vyjádření těch navštívených skupin platí, že všichni prohlašují a jistě upřímně, že jsou ochotni udělat vše pro mír a jeho vyjednání. Ale nikdo, opakuji nikdo neprohlásil, že podporuje Zelenského požadavek na totální kapitulaci Ruska, jak je dnes společným cílem celého, celičkého Západu i Zelenského.

Někteří, jako například brazilský prezident Lula se dokonce rozhodl nevyhovět prosbám Bidena a setkat se se Zelenským, protože to pokládal za past.

Jednou zůstane historickou odpovědností Západu, že se vší silou snažil zabránit míru, protože jeden západní politik za druhým prohlašuje, že Rusko musí být poraženo a vyjednávat s Ruskem na bázi rovný s rovným není možné .

Nejprve svého času Západ zablokoval jednání o podmínkách sebeomezení NATO a nyní zuřivě útočí na Rusko i Čínu, že se odmítají chovat jako vazalové. Prohlášení G7 o tom, že Čína je povinna dotlačit Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny a sama musí přestat budovat svou vojenskou sílu je kombinací politické infantility, s drzou a ničím nepodloženou nadutostí, která vůbec nerespektuje současné postavení G7, které již dávno nemá reálnou sílu dalším supervelmocem  cokoliv nařizovat. Rusko  je stále jedinou geopolitickou vojenskou velmocí v Evropě a Čína  je na cestě odsunutí USA coby světové supervelmoci č.1 do roku 2030.

Když G7 vznikala vytvářela 70% HDP světa, a fakticky její chování coby světového lídra bylo oprávněné. Ale dnes tvoří pouhých 45 % světového HDP. A i dnešní státy BRICS převyšují svým  HDP G7 o cca 7%. A vše se ještě více změní po srpnovém summitu BRICS, kdy přistoupí Saudská Arábie a Irán.

Propaganda, a tu má Západ skvěle podchycenou nemůže zastřít skutečný stav. A ten je jasný : Západ směřuje k prohře v této válce. A zaslouženě. A proto ta hysterie, ty výkřiky, to vyhrožování.

Mimochodem, když Jo Biden nastoupil cestu k návratu do USA otevřeně prohlásil, že zatím nemůže své partnery z G7 ubezpečit, že bude dluhový limit zvládnut. Kde ten člověk bere tu drzost, vystupovat tak, jak vystupuje člověk nepochopí.

Přeji krásný den, přátelé. JUDr. Jiří Vyvadil, servervasevec.cz

X X X

P.C. Roberts: Americký dolar končí

Jste připraveni na vysokou inflaci a pád životní úrovně?

Od 2. světové války se americké panství nad téměř celým světem odvíjelo od faktu, že dolar byl rezervní měnou drženou a používanou centrálními bankami namísto zlata. A jelikož byl tedy dolar měnou, které se používalo k vyrovnávání účtů v mezinárodním obchodu, každá země po dolarech prahla. Vysoká poptávka po nich byla tedy zajištěna a dolary se využívaly ke krytí vysokého amerického rozpočtu i ke krytí amerických obchodních deficitů. Coby světová rezervní měna umožnily tedy dolary Spojeným státům platit své účty tak, že si potřebná množství dolarů prostě vytiskly.

V posledních letech však washingtonské zneužívání finanční moci USA, jako jsou sankce proti Rusku i dalším zemím, stejně tak jako krádeže rezerv ruské centrální banky, poučily svět o tom, že Washington využívá systém, založený na dolarech, pro nátlakové účely. A zvláště pak ty, které jiným zemím znemožňují provádět nezávislou zahraniční, hospodářskou a obchodní politiku. V důsledku toho, jak vysvětluje Pepe Escobar, se svět stále rychleji odklání od používání dolaru jako rezervní měny. Či řečeno jinak: poptávka po dolarech klesá, ale nikoli jejich nabídka. Ta exploduje. Rozpočtové deficity dosahují biliony dolarů, zatímco federální rezervní systém snižuje ekonomický růst i daňovou základnu, takže růst obchodního deficitu USA nelze zastavit. Rozhodnutí o vývozu americké výroby do zámoří bylo rozhodnutím, které americkou ekonomiku vede ke krachu. Zboží, které Apple, Nike, Levi a všechny další firmy vyrábějí v Číně a v Asii, se totiž v momentu, kdy vstupuje na americký trh, stává položkou amerického dovozu. A USA poté, co vyvezly svůj zpracující průmysl do zámoří, trpí nyní v důsledku této praxe nedostatkem zboží pro vývoz, nezbytný pro to, aby svůj stále rostoucí obchodní deficit dokázaly pokrýt. Což znamená, že nabídka dolarů se zvyšuje, ale zahraniční poptávka po nich klesá. Důsledkem pak je pokles směnné hodnoty dolaru, což znamená růst dovozních cen a inflaci.

Tohle je budoucnost Ameriky, a to nikoli v časovém rozpětí desetiletí. Před tímto vývojem jsem roky varoval, ale prostitující se americká média o skutečnostech, nevyhovujících oficiálním narativům, z nichž každý je lež, zásadně neinformují. USA sice mohou stávající situaci ještě nějakou dobu přetrpět tím, že japonské, evropské a britské centrální banky vytisknou své měny, za které budou moci dolary zakoupit, čímž jejich pokles na chvíli ztlumí.

Ovšem za tu cenu, že hodnota těchto obětujících se měn bude ve srovnání s měnami mimo dolarový systém taktéž klesat. Či řečeno jinak: bída dolaru se rozšíří po celém západním impériu. Wall Street, chamtiví korporátní manažéři, správní rady a nekompetentní politici ve Washingtonu přesunuli americkou výrobu do zámoří a tím učinili Ameriku závislou na dovozu. Čímž jako světovou rezervní měnu zničili dolar a vůči jiným měnám jej odsoudili k devalvaci. Což ve svých důsledcích moc USA rozvrátí, servervasevec.cz

X X X

GENERÁL  ŠÁNDOR:  AŽ  VÁLKA  NA  UKRAJINĚ  SKONČÍ,  VĚTŠÍ  KONFLIKT?

Až válka na Ukrajině skončí: Andor Šándor odhadl, co bude dál. Možná větší konflikt, ale nebude to hned.

Když na konci února loňského roku ruské ozbrojené síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny, svět byl v šoku. Tehdy se odhadovalo, že boje budou trvat jen několik týdnů a dojde k ukrajinské porážce. K tomu ovšem nedošlo. Místo toho Ukrajinci před světem »ztrapnili« ruského obra a ozbrojený konflikt a nenávist mezi oběma zeměmi trvá dál – déle než rok.

V současnosti dělat odhady, kdy válka na Ukrajině skončí, je poměrně odvážné. Přesto je vysoce pravděpodobné, že jednoho dne dojde na klid zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora s dotazem, co se po válce na Ukrajině dá z pohledu na obě země a případné další agrese očekávat. Variantu většího konfliktu nevyloučil.

Válka doprovází lidstvo od neolitické revoluce. A s tím, jak se vyvíjel člověk, jeho kulturní založení a výrobní možnosti, tím progresivnější se válka stávala, a to i její vedení. Dříve proti sobě stáli nevyzbrojení členové jednotlivých klanů, dnes se války vedou významně brutálnějším způsobem. Důkazem toho je ozbrojený konflikt na Ukrajině, který ale s velmi vysokou pravděpodobností jednoho dne skončí. Co bude dál, se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit Andor Šándor.

„Myslím si, že po rusko-ukrajinském konfliktu, který jednoho dne skončí, Bůh suď kdy a Bůh suď jak, tak v každém případě obě strany budou mít nepochybně problémy se vyrovnat s dopady konfliktu, a to komplexně. Bez ohledu na to, jak válka dopadne, je nezpochybnitelné, že ruská vojenská mašinérie utrpěla ztráty, které nebude nahrazovat měsíce, ale roky. Bylo a je vidět, že jejich možnosti současný konflikt značně snížil. Z tohoto pohledu je obtížné se smířit s nějakou ideou, jak se Západ dívá na vlastní vyzbrojování. Totiž v situaci, kdy Rusko není schopno dobýt Charkov, většinové ruské město vzdálené asi třicet kilometrů od vlastních hranic, je pak těžké si představit, že by Rus útočil na Pobaltí směrem do Polska,“ zamyslel se mezinárodně uznávaný bezpečnostní expert.

Andor Šándor nevyloučil, že po válce na Ukrajině může dojít k dalšímu konfliktu – většímu, do něhož se zapojí více zemí. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, nebude to lidově řečeno tak horké, jak se může zdát.

„Současný konflikt může být předehrou nějakého většího konfliktu, ale určitě to nebude následovat velmi rychle z již zmíněného a dalších jiných důvodů,“ uvedl respektovaný bezpečnostní expert pro ŽivotvČesku.cz.

Svět po válce na Ukrajině bude zase o kousek jiný. Agresor – Rusko – bude jako raněná šelma olizovat rány, podle Andora Šándora není moc pravděpodobné, že by mělo dojít k něčemu mimořádnému v rámci dalšího ozbrojeného konfliktu, pokud by však nebyl použit jaderný arzenál.

X X X

ETICKÁ  KOMISE  VŠE  ODROVNALA  REKTORA  DVOŘÁKA,  PODÁ  DEMISI?

DĚKAN  ŠEVČÍK  MÁ  KLID

Fakultní etická komise se zastala Ševčíka, kritizovala rektora VŠE

 Etická komise Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze dospěla k závěru, že děkan fakulty Miroslav Ševčík svým chováním neporušil etický kodex VŠE. Situací se komise zabývala na podnět rektora Petra Dvořáka, který chce Ševčíka z vedení fakulty odvolat. Tvrdí, že děkan dlouhodobě poškozuje dobré jméno školy. Etická komise fakulty naopak kritizovala počínání rektora i předsedkyně Etické komise VŠE Lucie Andreisové. O stanovisku komise dnes ČTK informoval tiskový tajemník fakulty Daniel Váňa.

Rektor Ševčíkovi vytýká, že se několikrát účastnil protivládních shromáždění a na některých vystoupil s projevem. Média děkana zachytila i na březnové protivládní demonstraci Česko proti bídě a na následném protestu u Národního muzea v Praze, kde musela zasahovat policie. Ševčík trvá na tom, že nejsou důvody, aby v čele fakulty skončil. Tvrdí, že u muzea se ocitl náhodou a pouze tam pomáhal zraněnému člověku.

 Členové fakultní etické komise uvedli, že aktivity, které rektor Dvořák vytýká Ševčíkovi, děkan uskutečnil mimo výkon své funkce, ve svém volném čase a v řadě případů také s výslovným uvedením, že nevystupuje ani za fakultu, ani za univerzitu. Žádné z kritizovaných vyjádření navíc nepronesl na půdě VŠE. Nemohl tedy porušit bod etického kodexu, podle něhož člen akademické obce i zaměstnanec VŠE „zachovává při své práci a studiu vysoký standard dodržování mravních principů a etických zásad“.

Obdobně podle etické komise Ševčík nemohl porušit ani další ustanovení kodexu, podle něhož člen akademické obce VŠE „dbá na upevňování vážnosti a dobrého jména VŠE a svou činností i chováním se snaží k němu přispívat“. Podle členů komise je otázkou, co konkrétně tato ustanovení znamenají a jaká jsou pro ně kritéria. Poukázali také na to, že etický kodex VŠE má jen doporučující charakter a nemá povahu vnitřního předpisu univerzity. Pozastavili se nad tím, že rektor žádá Etickou komisi VŠE o stanovisko až nyní.

Fakultní akademický senát v dubnu děkana Ševčíka neodvolal. Dvořák mu proto nyní předloží svůj návrh na odvolání Ševčíka, až poté bude o návrhu rozhodovat celouniverzitní akademický senát. Kdy budou akademické senáty o věci jednat, ale zatím není jasné.

Podle zákona o vysokých školách může rektor univerzity odvolat děkana z vlastního podnětu v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. Podmínkou je předcházející vyjádření akademického senátu fakulty a souhlas akademického senátu veřejné vysoké školy.

X X X

POLITIK   FICO  VARUJE  GEN.  PAVLA   A  LIPAVSkÉHO,  ABY  SE   NEPLETLI  DO  SLOVENSKA

Fico varuje Pavla a Lipavského: Hrajete si s ohněm. Nezasahujte do slovenských záležitostí

Bývalý slovenský premiér Robert Fico se pustil do českého prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kteří vyjádřili znepokojení nad politickou situací na Slovensku. Předseda strany Směr-SD českým představitelům vzkázal, aby se nevměšovali do záležitostí země, a přednesl přesvědčení, že je ke kritice dotlačila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Fico se kvůli Pavlovi a Lipavskému rozohnil na sociální síti Facebook. „Žádám slovenské a české progresivce, aby nerozbíjeli vztahy mezi Slovenskem a Českem. Hrajete si s ohněm,“ napsal v úvodu svého příspěvku lídr strany Směr-SD.

„S veškerou úctou jsem mu (Pavlovi) připomněl, že se na Slovensko chodí s kloboukem v ruce a ne na hlavě,“ poznamenal Fico s připomněl, že jeho strana hodlá věnovat „pozornost vzácné blízkosti ČR a SR a nechce vystavit tento unikátní vztah jakémukoliv nebezpečí“.

 „Progresivci v ČR a SR mají zjevně jiný názor,“ pokračoval Fico a připomněl Lipavského kritiku. Ten v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT řekl, že možný návrat Fica do funkce premiéra na Slovensku je „nutné velmi pozorně sledovat“. Fico k tomu poznamenal, že Lipavský je z „progresivní strany Piráti“, kterou označil za „kopii Progresivního Slovenska“ – liberální politické partaje, z níž vzešla Čaputová.

 „Nepochybuji ani vteřinu, že toto je dílo Zuzany Čaputové, která se při návštěvě prezidenta ČR na Slovensku mohla přetrhnout, aby na mě zaútočil,“ pokračoval Fico. „Kdo toto organizuje, je blázen.“

„Rád bych požádal všechny české politiky, aby se nenechali přemluvit na takovou špinavou práci a nezasahovali do záležitostí Slovenské republiky,“ dodal Fico.

„Jediné, co Čaputová a její čeští přátelé dělají je, že unikátní vztah a vzácnou blízkost mezi SR a ČR vystavují nebezpečí. To je to poslední, co si přeji,“ zakončil na Facebooku Fico.

Hned věděl, komu telefonovat

Lipavský na ČT kritizoval Fica za jeho názory proti Ukrajině a také kvůli jeho tepání do Evropské unie. „Přál bych si, aby to byla jen předvolební rétorika a od některých naprosto nehorázných výroků také (Fico) ustoupil,“ pronesl minulou neděli Lipavský. Pavel pro změnu v únorové debatě, kterou pořádalo zastoupení Evropské komise v ČR, vyjádřil znepokojení z politické situace na Slovensku, kde se v září konají předčasné volby. Ficův Směr-SD aktuálně vévodí předvolebním průzkumům.

 Fico začal s útoky na Pavla jen chvíli po prezidentově lednovém vítězství ve volbách. „Pan generál za dva dny přesně ukázal, kdo je kdo,“ prohlásil. Vadí mu zejména jeho podpora Ukrajiny,

„Hned věděl, komu má telefonovat, a hned věděl, že Ukrajina patří do NATO. Dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, kdo za ním je, kdo ho tlačil dopředu, jak ho vymysleli,“ komentoval dále Fico s odkazem na to, že Pavel si po vítězství telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s tchajwanskou hlavou státu Cchaj Jing-wen.

Fico tehdy pronesl, že podobně orientovaná je i Čaputová. „Stejnou zahraniční politiku tlačí naše paní prezidentka, a proto je tak nebezpečná pro Slovensko, protože nás dovede k neštěstí,“ prohlásil slovenský expremiér.

X X X

Celkem 5,1 mld. Kč na řešení katastrof: cíle nastaveny bez znalosti potřeb, kvůli váhání MV policie nepořídila potřebnou techniku

NKÚ kontroloval, jak Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), Ministerstvo vnitra (MV) a devět vybraných příjemců podpory nakládali v letech 2018 až 2022 s penězi Evropské unie a státního rozpočtu určenými na zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof. Z „Integrovaného regionálního operačního programu“ (IROP) bylo čerpáno od roku 2015 do roku 2022 celkem 5,1 mld. Kč.

Podle zjištění kontrolorů nastavilo MMR cíle podpory bez znalosti potřeb základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) – tj. Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, jednotek sboru dobrovolných hasičů a zdravotnické záchranné služby. Způsob sledování cílů pak MMR nastavilo tak, že nevyhodnotí skutečný přínos vynaložených peněžních prostředků k zabezpečení základních potřeb složek IZS. Kontroloři dále zjistili, že MV nevymezilo aktuální potřeby Policie ČR včas, takže ta nakonec potřebnou techniku nepořídila.

Peněžní prostředky byly čerpány v rámci tří výzev IROP zaměřených na oblasti IZS: pořízení techniky, modernizaci vzdělávacích a výcvikových středisek a na stavební úpravy stanic pro posílení jejich odolnosti v podmínkách mimořádné události. Podpořeno bylo celkem 293 projektů především Hasičského záchranného sboru ČR.

Kontroloři odhalili, že MV nevymezilo včas aktuální potřeby Policie ČR, takže ta nakonec potřebnou techniku nepořídila. Po aktualizaci potřeb a předložení žádostí o podporu už byly alokované peněžní prostředky na pořízení techniky vyčerpány dalšími složkami IZS. Policie ČR přitom podala 10 žádostí o podporu v celkové výši cca 170 mil. Kč, např. na pořízení techniky pro termovizní vidění, vozidel do náročných terénů, mikrobusů pro převoz osob nebo technického zázemí pro psy. Z přehledu projektů a množství čerpaných peněz na zajištění techniky pro IZS vyplývá, že zatímco hasičský záchranný sbor realizoval 171 projektů za 1 658 mil. Kč, na straně Policie ČR je vykázáno nulové čerpání. Zdravotnická záchranná služba uskutečnila dva projekty v celkové hodnotě 101 mil. Kč. Na nevyužití peněžních prostředků EU ze strany MV i v jiných oblastech podpory (kybernetická bezpečnost) upozornil přitom NKÚ např. již v roce 2019 v rámci kontrolní akce č. 19/26¹.

Z kontroly NKÚ dále vyplynulo, že MMR nastavilo cíle podpory bez znalosti potřeb základních složek IZS. Např. stanovilo cíl modernizovat 86 objektů na základě dokumentů, které neobsahovaly veškeré potřeby složek IZS, jako byly např. objekty jednotek sborů dobrovolných hasičů určených k posílení jejich odolnosti. Podle kontrolorů tak způsob rozdělení a následné čerpání peněžních prostředků nemůže naplnit jeden z cílů podpory, a to cíl dosáhnout u základních složek IZS „plné připravenosti v exponovaných územích“.

Dalším ze zjištění je fakt, že MMR nastavilo způsob sledování cílů a dopadů podpory tak, že nevyhodnotí skutečný přínos vynaložených peněžních prostředků. Např. u metodiky výpočtu naplnění indikátoru „připravenost složek IZS“ je osoba, jež absolvuje výcvik, započtena tolikrát, kolikrát výcvik absolvovala. Tato metodika sice informuje o počtu (i duplicitním) absolvování výuky a výcviku, nikoli však o tom, v jaké míře tyto aktivity přispívají ke zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof. Nesprávné nastavení potvrzuje i skutečnost, že MMR naplnilo tento indikátor téměř z 200 % již dva roky před koncem programového období. Na nedostatky v oblasti nastavení cílů a na jejich obtížné vyhodnocování poukázal NKÚ opakovaně i v dalších již ukončených kontrolních akcích².

Při kontrole devíti příjemců (12 projektů) NKÚ zjistil, že příjemci vesměs čerpali peněžní prostředky účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy. Podpořené aktivity u vybraných příjemců obecně přispívaly k dosažení vyšší ochrany života, zdraví osob, majetku a hospodářských aktivit ve vazbě na nová rizika a změny klimatu./nkú/

X X X

FIALA  CHYBUJE,  NEMÁ  SCHOPNOSTI  NA   ŘÍZENÍ  ČR

ODBORÁŘI  SE  STŘEDULOU   RYCHLE  VYHLÁSIT  GENERÁLNÍ  STÁVKU,  JAKO  DŘÍVE  VÁCLAV  HAVEL

ČR  POTŘEBUJE  NOVOU  VLÁDU  ODBORNÍKŮ

ODS při prosazování úspor ztratila nejvíce. Obětovala svůj slib, Fiala chyboval, říká Balšínek

V konsolidačním balíčku nejvíce prosadili lidovci i Starostové, zhodnotil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek. Ztrátu ale utrpěla ODS, slibovala, že nezvýší daně, ale vládní koalice udělala opak.

„V konsolidačním balíčku pravděpodobně nejvíc prosadili Starostové nebo právě Lidovci, pro něž je rodinná politika naprosto klíčová. Víme, že se jim podařilo prosadit společné zdanění manželů,“ uvedl pro příklad Balšínek.

Naopak dle něj v prosazování svých zájmů v rámci balíčku ztratila ODS. „Musela obětovat svůj slib, že nebude zvyšovat daně, byť to nějakým způsobem deklarovala celá koalice Spolu. Nejvíce bita před svými voliči je ale právě ODS,“ zhodnotil dále šéfredaktor webu Echo.

Právě proto měl prý premiér Petr Fiala (ODS) zaujmout jiný postoj. „Myslím, že Fiala udělal trochu chybu. Měl otevřeně přiznat, že je mimořádná situace – přišla válka, vyrovnávali jsme se s následky pandemie covidu, a že tedy dojde ke zvýšení daní,“ uvedl.

Vláda není populární

Balšínek také poukázal na zajímavý fenomén. Zatímco vláda jako celek není populární, jednotlivým vládním stranám nijak dramaticky preference neklesají. „Tento fenomén je třeba i v Německu, kdy voliči nejsou spokojeni s politikou své strany, ale když se nakonec blíží volby, tak jim to přes nespokojenost raději hodí, protože opoziční alternativa je pro ně mnohem horší,“ dodal. Nepřímo tak poukázal na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

X X X

TRUMP  V  PRIMÁRKÁCH  KONKURENCI

Trump má dalšího soka, do primárek míří nejvlivnější černošský konzervativec

Pole uchazečů o nominaci Republikánské strany v nadcházející volbě amerického prezidenta rozšířil další politik. Předvolební kampaň v pondělí oficiálně spustil senátor Tim Scott, který na mítinku ve svém domovském státě Jižní Karolína varoval před odklonem USA od „vlastenectví a víry“. Dosavadní průzkumy mu dávají malou šanci na úspěch.

Sedmapadesátiletý Scott je jediným republikánem tmavé pleti v Senátu a deník The New York Times (NYT) jej označil za „nejvlivnějšího zvoleného černošského konzervativce“ ve Spojených státech.

Senátor si zakládá mimo jiné na svém životním příběhu někoho, kdo se ze skromných poměrů vypracoval do nejvyšších pater americké politiky.

„Razí pozitivní poselství o stavu USA a tradiční republikánskou politiku založenou na „osobní zodpovědnosti. Do kampaně vstupuje se značným finančním polštářem,“ upozornil NYT.

Zásadní překážkou je pro něj kandidatura exprezidenta Donalda Trumpa, který vévodí průzkumům preferencí mezi republikánskými voliči.

Scott se při tom řadí mezi konkurenty, kteří se vůči Trumpově politice nechtějí vymezovat, nebo tak činí jen velmi opatrně. Senátorova podpora se dosud v sondážích pohybovala kolem dvou procent a web Politico jej v novém přehledu označil za kandidáta, jehož nominace do volby je velmi nepravděpodobná.

„Osobní zodpovědnost místo roztrpčení“

Svůj pozitivní náhled na americkou společnost, který média přirovnávají k rétorice republikánského prezidenta z let 1981 až 1989 Ronalda Reagana, formuloval Scott i na pondělním mítinku ve městě Charleston.

Opakoval vyprávění o matce samoživitelce a také o dědečkovi, který předčasně ukončil studium, aby si začal vydělávat. „Vybral jsem si osobní zodpovědnost místo roztrpčení,“ řekl.

Zároveň v projevu hovořil o nárůstu kriminality v USA a údajných útocích Demokratické strany na „žebřík, který mi pomohl stoupat“.

„Pod prezidentem Joem Bidenem se naše země bohužel odklání od vlastenectví a víry,“ řekl politik, který je v Senátu deset let a který předtím působil ve Sněmovně reprezentantů.

Scott není v začínající kampani jediným zástupcem Jižní Karolíny, kandidaturu v únoru oznámila někdejší guvernérka tohoto státu Nikki Haleyová. Kromě ní a Trumpa jsou mezi potvrzenými kandidáty také podnikatel, spisovatel a politický aktivista Vivek Ramaswamy či bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson.

Za hlavního Trumpova vyzyvatele je považován guvernér státu Florida Ron DeSantis, který s potvrzením vstupu do kampaně vyčkává, jakkoli se na ni už měsíce v zákulisí připravuje a pořádá mítinky napříč USA. Podle posledních informací amerických médií by oficiální oznámení mohlo přijít už ve středu.

Vítěz republikánských primárek se v listopadu 2024 s největší pravděpodobností utká se současným prezidentem Bidenem. Politik Demokratické strany minulý měsíc potvrdil, že hodlá příští rok ve věku 81 let obhajovat mandát.

X X X

Rusko chystá „elitní“ leteckou skupinu. Svědčí to o problémech, tvrdí Britové

Rusko se chystá pravděpodobně vytvořit zvláštní leteckou skupinu zaměřenou na pozemní útoky. Uvádí to britská vojenská rozvědka. Součástí skupiny mají být bombardéry Suchoj 24 a 34 či útočné vrtulníky. Rusku se nadále nedaří přeměnit vzdušnou převahu v konkrétní zisky na bojišti, Ukrajincům se díky odhodlání i výcviku daří jeho letouny sestřelovat.

 „Rusko s velkou pravděpodobností vytváří novou útočnou leteckou skupinu s krycím názvem Štorm, která bude operovat nad Ukrajinou. Jednotku bude pravděpodobně tvořit nejméně jedna letka stíhacích bombardérů Su-24 FENCER a Su-34 FULLBACK a letka útočných vrtulníků,“ uvedla ve svém pravidelném hlášení britská rozvědka.

Označení Štorm už nese plánovaná ruská jaderná „superloď“. První zmínky o ní se objevily v roce 2017, její výroba měla údajně začít v roce 2023. Není ale jasné, zda je plavidlo zatím něčím víc než ambiciózním projektem bez naděje na uskutečnění.

Podle Britů složení typů letounů naznačuje, že skupina se bude primárně zaměřovat na pozemní útočné mise. Podle ruských médií se tamní ministerstvo obrany pokouší zlákat velmi zkušené a motivované piloty nabídkou lukrativních platů. Otevřelo nábor i pro piloty ve výslužbě.

Stíhačky se hned vracejí

„Vytvoření skupiny zdůrazňuje, jakým způsobem Rusko hodnotí skutečnost, že jeho regulérní letecké eskadry výrazně zaostávají ve své hlavní funkci. Tou je provádění náletů na ukrajinské linie,“ dodává britská rozvědka.

I přes početnější a modernější letectvo Rusko doposud nedokázalo vzdušnou převahu využít ve svůj prospěch a provádět účinné nálety na ukrajinské pozemní pozice. Ruské stíhačky podle Ukrajinců i jejich západních spojenců podnikají jen opatrné údery a okamžitě se vracejí zpět na své základy na Krymu či v Rusku, aby se vyhnuly robustní ukrajinské protivzdušné obraně. Ruské pozemní síly tak jsou odkázány v podstatě na sebe.

Díky západním dodávkám protileteckého vybavení je vzdušný prostor pro ruské letouny velmi nebezpečný. Ukrajincům se daří nepřátelské stíhačky a vrtulníky sestřelovat. Vysokých ztrát ruského letectva si znepokojeně všímají i Indové, kteří mají ve svém arzenálu ruské vybavení, i Číňané, kteří vyhodnocují ruské nedostatky, aby se jich nedopustili v případném konfliktu s Tchaj-wanem.

Pro ruské piloty jsou jejich ukrajinští sokové zdatnými protivníky. I když mají zastaralejší letadla, ukrajinští letci sestřelují Rusy z oblohy díky většímu odhodlání i lepšímu tréninku od NATO. Připouštějí ale, že Rusové jim nedávají nic zadarmo a že s modernějšími stroji by se jim dařilo nepřítele lépe ničit.

Zpráva britské rozvědky přichází ve chvíli, kdy Západ usilovně debatuje o poslání západních letadel, jmenovitě F-16 americké výroby, na Ukrajinu. Bílý dům v sobotu potvrdil, že americký prezident Joe Biden v pátek na summitu skupiny G7 uvedl, že povolí svým západním partnerům, aby poskytly tyto stíhačky Ukrajině.

Kyjev zatím nedostal slib o konkrétních dodávkách, skupina evropských zemí v čele s Británií a Nizozemskem však ohlásila, že na tomto kroku bude pracovat. Moskva Západ varovala, že se vystavuje velkému riziku, pokud stíhačky skutečně Ukrajině poskytne.

X X X

V  NĚMECKU   KONTROLOVAT  MÉNĚ  MIGRANTŮ,  NEBUDE  NÁSILÍ

Kontrolujte méně migrantů, radí policistům v Dortmundu vedení. Násilí se jim zkrotit nedaří

Migranty máme kontrolovat co nejméně, tvrdí policisté z rozlehlé čtvrti Nordstadt v severoněmeckém městě Dortmund. Radu jim dalo tamní policejní prezidium. Čtvrť se totiž změnila v místo, kde neplatí zákony, ale právo silnějšího. Píší o tom tamní média.

„Je nás čím dál tím míň,“ popisuje situaci pod zachováním přísné anonymity jeden z mužů zákona. Spěchá se podle jeho slov jen z jedné služby do druhé, ale ty jsou naprosto personálně podhodnocené, uvádí server týdeníku Focus.

„Na některých směnách je až o deset policistů méně. V časných ranních a nočních směnách jsou často jen dva hlídkové vozy pro celou čtvrť,“ popisuje. Připomíná, že rozlohou je čtvrť Nordstadt srovnatelná s velikostí malého města. Rozprostírá se na 1 442 hektarech a počet obyvatel dosahuje k šedesáti tisícům. „Politici slíbili více policistů, ale nejenže se nic nestalo, naopak jejich počet klesá,“ tvrdí další příslušník ozbrojených složek.

 Bodem zlomu je podle nich loňský případ Senegalce, kterého policisté zastřelili, když se na ně pokusil zaútočit nožem. Policisté byli vyšetřování, protože podle aktivistů bylo použití střelné zbraně údajně nepřiměřené. „U nás už neplatí presumpce neviny. Dochází spíše k záměrné kriminalizaci kolegů,“ rozčilují se další zástupci mužů zákona. Výsledkem je, že se zajištění bezpečnosti v lokalitě hroutí. „Chce odejít 41 z 61 kolegů. Mnozí dali výpověď, jiní chtějí být přeloženi,“ popisují. Vadí jim, že jejich práce „není oceněna a nepanuje k ní žádná úcta“. „Prostor a podporu dostávají pouze ti, kteří nás kritizují,“ dodávají rozzlobení policisté.

 Obyvatelé šílí

Situace je kritická nejen pro policisty, ale především pro obyvatele tamní čtvrti, píše deník Bild. Padesátník Bayrak G. si splnil sen a otevřel si malou restauraci. Zřejmě ji však bude muset brzo zavřít. Lidé se k němu bojí jít, doslova přede dveřmi jeho hospůdky mají své tábořiště agresivní dealeři drog. „Hostům rozumím, že sem nechtějí. Mě samotného několikrát zbili, jeden člověk byl přímo před mou restauraci pobodán. Pokaždé, když zavoláme policii, tak nám vyhrožují. Pak nám rozbijí okna, poničí restauraci i auto. Škoda se už vyšplhala na osm tisíc euro,“ popsal.

Mustafa T. žije v Německu třicet let. Hned vedle zmíněné restaurace má obchod s elektronikou. „Podnikám 15 let, ale teď je to každým dnem horší. Násilí je tu na denním pořádku. Brutální rvačky, kde nechybějí ani mačety,“ uvedl. S rodinou se už odstěhoval, ve čtvrti mu zůstal jen obchod. „Agresivní výrostci mi dokonce přišli do obchodu a vyhrožovali mi. Teď mám všude neprůstřelná skla, stačilo mi, že mi předtím udělali škodu za 14 tisíc eur. Policie, ta jen přihlíží a je naštvaná. A když jim zavoláme, potom máme ještě větší potíže. Toto je nyní zóna bez zákona,“ řekl deníku Bild.

Šedesátiletý Ömer K. žije na náměstí Borsigplatz. „Už to tu není bezpečné, zvláště pro ženy a děti. Všude se vás ptají, jestli nechcete koupit drogy. Když odmítnete, tak jsou na vás agresivní a napadnou vás,“ uvedl.

Podobně popisuje situaci Gülcan A., který s rodinou žije v Nordstadtu, kde vlastní nemovitosti. Nechce se vzdát, ale cítí se zklamán městem a policií. „Máme tady skvělou komunitu. Bojí se ale všichni. Když zavoláte policii, trvá až hodinu, než se někdo objeví. Jakmile je hlídka pryč, vyhrožují nám, napadají nás,“ říká.

Jednou dokonce Gülcan přistihl zloděje přímo při činu, ale řízení bylo údajně zastaveno. „Pachatele se prý nepodařilo identifikovat a neměl trvalé bydliště. Toho chlapa tu vidím každý den. Toto už není ústavní stát. Platím daně a mám právo na bezpečnost,“ řekl.

Všichni se shodují, že se situace výrazně zhoršila od loňského srpna, kdy byl při zásahu zastřelen Senegalec. „Policie se od té doby bojí zasáhnout. Alespoň nám to tak říkají. Nebo přijdou pozdě. Do telefonu řeknou, že zrovna nemají k dispozici hlídkový vůz. Někteří nevystoupí vůbec, jen něco vykřiknou z okna a jedou dál. Policie nechce další problémy,“ vykládá Mustafa T.

X X X

Řecké volby čeká druhé kolo, premiér nezískal většinu v parlamentu

V Řeckých parlamentních volbách získala konzervativní strana Nová demokracie (ND) premiéra Kyriakose Mitsotakise téměř 40,8 procenta hlasů, na většinu v parlamentu ale nedosáhla. Mitsotakis po schůzce s prezidentkou Katerinou Sakellaropulosovou odmítl jednání o sestavení koaličního kabinetu, místo toho chce usilovat o nové volby, které řecká média označují za druhé kolo hlasování.

 Mitsotakis už v neděli podle portálu eKathimerini prohlásil, že nebude hledat koaličního partnera, ale bude usilovat o nové volby, které řecká média označují za druhé kolo hlasování. Díky volebnímu systému by si v nich ND mohla polepšit v důsledku přidělení bonusových křesel pro vítěze. Konat by se mohly přibližně na přelomu června a července.

Sakellaropulosovásice v pondělí dopoledne dala Mitsotakisovi mandát jednat o koaliční vládě. Řecký premiér však po schůzce s ní oznámil, že už odpoledne prezidentce mandát vrátí, uvedla CNN Greece. Jeho prioritou jsou „nové parlamentní volby a sestavení jednobarevného kabinetu“.

Mitsotakisova strana Nová demokracie dostala po sečtení téměř 100 procent okrsků 41 procent hlasů, což je zhruba dvakrát tolik, co druhá strana v pořadí, tedy opoziční SYRIZA. Propočty ND přisuzují 146 mandátů z 300.

Pro dosažení parlamentní většiny by však musela jednat s dalším subjektem o koalici. Celkově se do parlamentu dostalo pět uskupení – SYRIZA se 71 mandáty, socialisté se 41 mandáty, komunistická strana KKE s 26 křesly a nacionalistické Řecké řešení se 16 mandáty.

Nadšení příznivci Nové demokracie se shromáždili před sídlem strany v Aténách, jásali a mávali stranickými vlajkami, píše agentura AP.

Prezidentka musí nabídnout pověření sestavit koalici ještě druhé a třetí straně s největším počtem hlasů. Bez ND jsou však šance na vytvoření většiny prakticky nulové.

Datum dalších voleb však bude záležet na tom, zda pověřené strany využijí pro hledání většiny všechny tři dny, na které mají podle zákona právo. Nové volby by se mohly konat nejpozději v první polovině července, vyloučen zcela není ani termín už na konci června, o kterém mluví Mitsotakis.

Příští parlamentní volby se budou v Řecku konat podle jiných pravidel a na rozdíl od nedělního hlasování dostane v příštích volbách vítězná strana prémii až 50 mandátů. Pokud by příští volby dopadly podobně jako nedělní hlasování, tak by ND zřejmě měla v parlamentu pohodlnou většinu.

X X X

VÁLKA   UKRAJINY  UŽ  NA  ÚZEMÍ   RUSKA?

Válka se rozšířila na ruské území. Příhraničí je kousek od výjimečného stavu

 V ruské Belgorodské oblasti na hranicích s Ukrajinou se bojuje. Ruské úřady obvinily z diverzní akce ukrajinskou stranu, ta uvedla, že za útokem stojí Rusové bojující proti režimu prezidenta Vladimira Putina. Vedení oblasti zavedlo opatření blížící se výjimečnému stavu: platí režim protiteroristické operace, s nímž se pojí speciální opatření a dočasná omezení.

 Belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov dříve uvedl, že ukrajinští vojáci z jednotek, které mají na starosti průzkum a sabotáž vstoupili na území Grajvoronského okresu na hranicích s Ukrajinou. „Ozbrojené síly Ruska podnikají opatření nutná ke zničení nepřítele,“ informoval.

V pondělí večer pak Gladkov podle serveru Meduza označil situaci za „napjatou“ a sdělil, že se přesunula většina obyvatel města Grajvoron. To podle něj od rána čelilo ukrajinskému ostřelování, při němž utrpělo zranění osm lidí. „Ti, kteří mají možnost, z Grajvoronu odjíždí ve vlastních autech, těm, kteří ji nemají, zajišťujeme dopravu autobusy,“ uvedl.

Správa pro odcházející v Belgorodské oblasti zajistila dočasné ubytování. Oficiální evakuaci místní úřady podle Meduzy ale neohlásily. „Lidé se nemusí bát odejít, zajistíme bezpečnost jejich majetku,“ řekl Gladkov.

 Se zavedením režimu protiteroristické operace se pojí speciální opatření a dočasná omezení. Mezi ně podle Gladkova patří například kontroly dokladů občanů či možnost nařídit ukončení činnosti „nebezpečným podnikům a organizacím, které používají výbušné, radioaktivní či chemické nebezpečné látky“.

Meduza připomíná, že podle ruských zákonů režim také dává úřadům možnost dočasně přesunout obyvatelstvo, kontrolovat jeho telefonní rozhovory nebo omezit dopravu. Už dříve byl v Belgorodské oblasti stejně jako v dalších příhraničních regionech zaveden vysoký stupeň teroristického nebezpečí.

Úřady už začaly v Belgorodské oblasti omezovat internetové a mobilní připojení, píše deník The Moscow Times.

„Již jsme se začali připravovat na tento den a nadcházející týdny. Očekáváme nová setkání a jednání, zatím ve větší míře – návštěvy u nás, v našem státě,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném videoposelství. Napsala to agentura AP, podle níž se někteří činitelé vyjadřovali k masakrům, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků.

„Ruské ministerstvo obrany, FSB a hraniční stráž o pokusu o vpád ukrajinských sabotérů do Belgorodské oblasti informovaly ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvedl odpoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Ruské síly pracují na tom, aby ukrajinské průzkumné jednotky z území Ruska vytlačily a zničily je,“ dodal. Podle Peskova jde o snahu odvrátit pozornost od situace ve východoukrajinském Bachmutu. Rusko tvrdí, že Bachmut dobylo, Kyjev uvádí, že se o město stále bojuje.

„Chceme demilitarizovanou zónu“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov v pondělí uvedl, že operace na území Belgorodské oblasti provádějí výlučně ruští občané z legie Svoboda Rusku a Ruského dobrovolnického sboru, jenž od loňského léta bojuje jako součást ukrajinských ozbrojených sil.

Svoboda Rusku Legie Svoboda Rusku je vojenská jednotka, která působí při ukrajinských ozbrojených silách a skládá se údajně z ruských válečných zajatců, zběhů z ruské armády a dalších ruských dobrovolníků, kteří se postavili na stranu Ukrajiny, napsal v pondělí server Ukrajinska pravda.

„Jejích cílem je utvoření bezpečnostního pásma pro ochranu ukrajinských civilistů a osvobození území od Putinova režimu,“ prohlásil Jusov. „Myslím, že všichni můžeme jen přivítat rozhodné kroky opozičně smýšlejících ruských občanů, kteří jsou připraveni na boj,“ dodal.

Podobně se vyjádřila samotná legie Svoboda Rusku, která serveru Suspilne sdělila, že jejím cílem je vytvořit v ruském příhraničí „demilitarizovanou zónu“.

„Situace je složitá, legie a Ruský dobrovolnický sbor vytvářejí demilitarizovanou zónu na hranici s Ruskou federací, aby ruské síly nemohly Ukrajinu ostřelovat,“ uvedla legie. „V budoucnu směřujeme k osvobození celého Ruska od Putinovy diktatury a k ukončení zločinné války,“ dodala.

Legie Svoboda Rusku a Ruský dobrovolnický sbor kolem 13:00 SEČ oznámily, že „osvobodily“ obec Kozinka a vešly do nedalekého Grajvoronu. „Ruský dobrovolnický sbor je zpět ve vlasti. Jsme doma, nastal čas bojovat za svobodu Ruska,“ uvedl jeden z bojovníků formace na videu.

Zapojení Kyjeva v pondělí odmítl také Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. „Ukrajina události v Belgorodské oblasti se zájmem sleduje a studuje situaci, nemá s ní ale nic společného. Neoficiální partyzánské skupiny se skládají z ruských občanů,“ uvedl.

Od pondělního rána se na sociálních sítích objevovaly neověřené záběry Kozinky, kde z některých domů stoupá kouř.

Podle agentury Unian město Belgorod hlásilo rozsáhlý útok bezpilotních letounů a ruské oblastní úřady zničení jednoho z hraničních přechodů – patrně toho, který je na záběrech z Kozinky. Leží jihozápadně od ruského města Belgorodu a severně od ukrajinského města Charkova.

Na jiných videích jsou vrtulníky nad Belgorodskou oblastí. Záběry nelze nezávisle ověřit. Další videa ukazují například pohyb vojáků v ulicích s popiskem, že se jedná o místa na ruské straně hranice.

S odkazem na nejmenované zdroje stejnou aktivitu v Belgorodské oblasti hlásí i některé ruské kanály, podle kterých ukrajinské průzkumné jednotky bojují u pohraniční obce Dronovka 20 kilometrů severně od Kozinky.

X X X

Bulharský průlom. Po volebním patu vzniká koalice, premiéři se vystřídají

Více než měsíc po celkem pátých parlamentních volbách za dva roky bude mít Bulharsko konečně vládu. Zástupci dvou největších stran oznámili, že vytvoří společný kabinet. To přitom dosud odmítali. V prvních devíti měsících bude premiérem Nikolaj Denkov z partaje PP, dalších devět měsíců pak bývalá eurokomisařka ze strany GERB Marija Gabrielová.

 Dohodu uzavřely strany Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova a protikorupční strana Pokračujeme ve změně (PP), které mají v parlamentu většinu. Oznámily ji krátce před tím, než Gabrielová sdělila bulharskému prezidentovi Rumenovi Radevovi, že nevyužije svůj pokus sestavit vládu.

Očekává se, že Radev následovně dá mandát k sestavení vlády představiteli strany PP. Prezident po jednání s Gabrielovou řekl, že pověření udělí „v příštích dnech“. Nová vláda by měla mít omezený mandát na 18 měsíců. Během něj by například chtěla prosadit změny ústavy a zákonů tak, aby přiblížila zemi vstupu do schengenského prostoru a umožnila čerpání unijních fondů, a také schválit rozpočet.

 „Jako záruka toho, že vláda bude fungovat nejméně osmnáct měsíců, budu podle návrhu během prvních devíti měsíců premiérem a Gabrielová vicepremiérkou a ministryní zahraničí. V následujících devíti měsících bude premiérkou Gabrielová a já vicepremiérem,“ řekl Denkov, který je exministrem školství. Politickou situaci v zemi označil za „extrémně těžkou“.

Gabrielová, jež opustila post eurokomisařky, aby se mohla věnovat politice v Bulharsku, pak uvedla, že cílem dohody je dát zemi fungující vládu. „Všichni jsme udělali mnoho ústupků,“ zdůraznila.

V současnosti v zemi vládne přechodný kabinet jmenovaný prezidentem Radevem, který však nemá oporu mezi parlamentními stranami. Bulharsko tak nemá schválený státní rozpočet a váznou také některé legislativní změny, které například vyžaduje Brusel pro čerpání unijních fondů.

Podle bulharské agentury BTA Gabrielová řekla, že dokument musí ještě projednat poslanecké kluby. Jejím a Denkovým úkolem bude přesvědčit zákonodárce, že dohoda je správnou cestou. GEBR a jeho spojenci mají 69 poslanců a blok kolem PP 64. V parlamentu s 240 členy strany potřebují nejméně 121 hlasů.

GERB a PP dlouho spolupráci na vládní úrovni odmítali. Strana Pokračujeme ve změně a její političtí spojenci z liberálně-konzervativního Demokratického Bulharska (DB) během kampaně tvrdili, že GERB během deseti let, kdy byla u moci, dopustila, aby v nejchudší zemi EU rozbujela korupce. To někdejší premiér a vůdce GERB Borisov odmítá.

Bulharsko šlo za poslední dva roky opakovaně k předčasným volbám, naposledy se tak stalo na začátku dubna. Vládu s podporou parlamentu mělo Bulharsko naposledy v červnu loňského roku, kdy skončil po vyslovení nedůvěry ze strany zákonodárců kabinet premiéra Kirila Petkova z PP.

X X X

Odměny pro zástupce obcí a krajů musí politici změnit, řekl Ústavní soud

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany, rozhodl v pondělí Ústavní soud (ÚS). Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku.

Ministerstvo vnitra má připravenou obecní novelu, podle které by o odměňování samospráv už nerozhodovala vláda. Odměny by se měly vypočítávat podle vzorce, který vychází z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a koeficientu podle velikostní kategorie obce a typu funkce. Informovalo o tom vnitro a na Twitteru ministr Vít Rakušan (STAN), podle kterého dosavadní úprava nedává smysl. Do odměňování samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany, v pondělí zasáhl Ústavní soud.

ÚS částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to vše s časovým odkladem do konce letošního roku. Soud tak vytvořil časový prostor pro novelizaci.

Přesnější pravidla odměňování by měly napříště stanovovat přímo zákony, nikoliv až navazující nařízení vlády, plyne z odůvodnění nálezu. „Musí existovat nějaký základ, aby vše neurčovala vláda,“ řekl novinářům soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Rakušan poukázal na dlouhodobé úsilí o to, aby o odměňování starostů nerozhodovala vláda. „V návrhu zákona o obcích, který jsme na ministerstvu vnitra připravili, už jsme to napravili. Nejen proto, že je to protiústavní, jak konstatoval Ústavní soud, ale také proto, že to zkrátka nedává smysl,“ napsal.

Výše odměn už nebude podle vnitra závislá na politické vůli vlády, ale bude se odvíjet od objektivního statistického údaje. „Automatická valorizace nemění stávající systém určování odměn: Uvolnění zastupitelé mají automatický nárok na odměnu, neuvolnění jen na odměnu, kterou jim zastupitelstvo přizná, a to až do maximální stanovené výše,“ popsal Rakušanův úřad. Sdělil, že novelu předloží v nejbližší době.

Senátorům vadilo právě to, že stanovování odměn v samosprávách je plně v rukou exekutivy. Spatřovali v tom rozpor s principy dělby moci. Za senátory jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých, jinak starosta Chrastavy na Liberecku. Návrh podpořilo 24 členů horní komory.

„Do budoucna věřím, že budou odměny v samosprávách stanoveny prostřednictvím zákona, obdobným koeficientem, jako je tomu u ústavních činitelů,“ řekl novinářům Canov. Platy ústavních činitelů se odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v celém hospodářství, zákon stanovuje konkrétní výpočtový koeficient.

Sdružení místních samospráv ČR nález přivítalo. „Stávající úprava odměňování představitelů samospráv byla dlouhodobě neobhajitelná. Pokud zastupitelé nemají zákonné záruky odměny za svou práci, kterou navíc vyplácí obec z vlastního rozpočtu, ocitají se samosprávy v područí vlády, čímž je porušeno ústavní právo na samosprávu,“ řekla předsedkyně sdružení Eliška Olšáková (STAN).

Chybí mechanismus pro stanovení výše odměn

Dosud platnou právní úpravu, která zmocňovala vládu k vydání prováděcího právního předpisu, tedy nařízení o výši odměn, pokládá soud za dvojznačnou, umožňující exekutivě dvojí přístup.

„Vzhledem k tomu, že v posuzovaných zákonech chybí mechanismus pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev, jakož i pro jejich zvyšování, mohou být tyto odměny vládou stanoveny buď jako příliš nízké, anebo naopak jako příliš vysoké, což by mohlo vést k ‚devastaci‘ rozpočtů územních samosprávných celků,“ stojí v nálezu.

Nařízení vlády nyní obsahuje tabulku s konkrétními částkami. Fixní odměny pro uvolněné představitele samospráv a maximální odměny pro neuvolněné se odvozují jednak od lidnatosti obce či kraje, jednak od funkcí, které zastávají. Například uvolněný starosta obce či města, kde žije 1 001 až 3 000 obyvatel, by měl dostávat 66 206 korun, neuvolněný člen rady maximálně 7 945 korun a neuvolněný zastupitel ne více než 1 986 korun.

Nařízení by se mělo pravidelně novelizovat s ohledem na inflaci, naposledy se odměny zvyšovaly o deset procent od začátku letošního roku. Několik let před tím ale stagnovaly, senátoři proto vládě v návrhu vyčítali, že problematiku odměňování zastupitelů dlouhodobě přehlíží.

Podle Olšákové se to negativně projevilo zejména v době pandemie, kdy starostové měli mnoho nových úkolů a rolí, včetně třeba shánění dezinfekce a roušek, ale odměny to nijak nezohledňovaly. Od příští právní úpravy si Olšáková slibuje pravidelnou a předvídatelnou valorizaci odměn, nezávislou na momentální vůli vlády.

Sládeček doufá, že politici stihnou příslušná ustanovení novelizovat, což je v zájmu fungování samospráv. „Když na tom zákonodárce začne hned pracovat, tak to máme víc než půl roku,“ konstatoval Sládeček.

Odlišné stanovisko k nálezu zaujal jeden ze současných 12 soudců, a to Vojtěch Šimíček, podle kterého jde o značně aktivistické rozhodnutí. „Ve své podstatě jím totiž ÚS říká, že přímo v zákoně musí být zakotvena další kritéria pro stanovení výše odměn uvolněných členů zastupitelstva. Současně je však tato rada přímo ‚pýthická‘: není totiž zřejmé, jaká úprava projde budoucím testem ústavnosti,“ uvedl Šimíček.

X X X

Prevence násilí proti ženám. Spravedlnost vládě předložila istanbulskou úmluvu

 Ministerstvo spravedlnosti postoupilo vládě takzvanou istanbulskou úmluvu. Text upravuje prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a vláda by ho měla podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) projednat na přelomu května a června. O kroku ministerstva informoval na twitteru náměstek Karel Dvořák (STAN).

„Materiál byl odeslán vládě k rozhodnutí. Myslím, že by měla dát šanci Sněmovně a Senátu se konečně vyjádřit,“ uvedl.

Fiala se k léta odkládanému tématu vyjádřil minulý čtvrtek při interpelacích ve Sněmovně. Žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou, uvedl. Pro ratifikaci úmluvy se minulý týden vyslovil také prezident Petr Pavel, který v případě parlamentního souhlasu dostane dokument k podpisu.

Úmluva byla přijata v dubnu 2011, za vládu ČSSD a ANO byla podepsána o pět let později. Bývalé vlády její ratifikaci odsouvaly vzhledem k tomu, že text dokumentu vyvolává kontroverze. Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.

Premiér minulý týden připomenul, že ministerstvo spravedlnosti navrhlo vládě buď schválit úmluvu s návrhem na její ratifikaci Parlamentem, nebo projednávání odložit do příštího roku, případně proces ratifikace zastavit. „Můj osobní názor je, že by bylo výhodnější a správnější a spravedlivější, aby měli šanci se vyjádřit všichni poslanci, takže si myslím, že bychom měli istanbulskou smlouvu předložit skutečně k rozhodnutí Parlamentu,“ dodal předseda vlády.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.

Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně jihoevropských katolických zemí, nedávno také Ukrajina čelící agresi Ruska, které ratifikaci odmítlo stejně jako Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli ji ratifikovalo v roce 2012 jako první ze signatářů.

X X X

ZEMĚ  EU  ODMÍTAJÍ   EURO

Euro 7 ostře odmítá osm zemí EU. S Českem souhlasí velcí a malí hráči

Osm zemí Evropské unie dnes zaslalo do Bruselu společný dokument, ve kterém silně kritizují připravovanou emisní normu Euro 7. Mezi signatáře dokumentu patří také Česko, Slovensko, Francie nebo Itálie. V odeslaném dokumentu označují jeho autoři připravovaná pravidla emisních norem za nerealistická.

 Text, který byl zaslán Evropské komisi (EK) i dalším členským státům, tvrdí, že cíle stanovené novou normou „se nejeví jako realistická“. Skupina osmi zemí dodává, že se staví proti novým a přísnějším emisním pravidlům pro osobní a dodávkové automobily, protože „nová pravidla by odčerpala investice v (automobilovém) průmyslu“ nutné pro dosažení cílů stanovených pro rok 2035 a rozvoj elektrických aut. Země také nesouhlasí s chystaným měřením emisí z brzd a pneumatik.

Dokument podepsaly Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko, Česko a Slovensko. Pokud by se všechny tyto země při hlasování o nové normě postavily proti, neprošla by.

Země EU a evropští poslanci mají letos v úmyslu jednat o zpřísnění emisních pravidel, které s cílem snížit škodlivé zplodiny vypouštěné automobily navrhla loni v listopadu Evropská komise. Norma by se měla od července 2025 vztahovat na osobní a dodávkové automobily a o dva roky později na autobusy a nákladní auta.

Česká vláda návrh kritizuje a premiér Petr Fiala prohlásil, že doufá v jeho realističtější podobu. Podle italského ministra dopravy Mattea Salviniho je navrhovaná emisní norma „jednoznačně špatná“ a nepomáhá ani z hlediska ochrany životního prostředí.

Evropské automobilky se navrhované emisní normě brání, je podle nich příliš nákladná, uspěchaná a zbytečná. Byly by s ní podle nich spojené velké výdaje a tyto vynaložené peníze, které by mohly chybět při chystaném přechodu na výrobu elektromobilů. EK tvrdí, že přísná pravidla jsou potřeba ke snížení škodlivých emisí a také aby se neopakoval skandál kolem falšování testů emisí, kterému čelila automobilka Volkswagen Jaké důchody pobírají herecké hvězdy? Musíme pracovat, stěžují si Krampol či Obermaierová

X X X

NESPOKOJENÍ  UMĚLCI,  ŽIVOŘÍ

Jaké důchody pobírají herecké hvězdy? Musíme pracovat, stěžují si Krampol či Obermaierová

Jiří Krampol (84) pobírá důchod přes 20 000 korun za měsíc. Jak se svěřil redakci CNN Prima NEWS, nebýt toho, že je stále pracovně činný, z penze by vyžít jen těžko dokázal. „Bydlím v centru Prahy, důchod mi stačí tak tak na nájem a energie. Výše penze mi přijde docela směšná a nedůstojná vzhledem k tomu, že člověk pracoval celý život a jaké odvedl daně,“ uvedl herec.

 Pracovat budou muset až do smrti

Podobně na tom je i Václav Vydra (67), který si důchod kvůli svému časovému zaneprázdnění vyběhal až po roce a půl. „Příjemný byl ten nedoplatek od státu za tu dobu, jinak to byl docela smutný pohled. Na to, že jsem pracoval od svých osmnácti let bez přerušení, bych si výši důchodu představoval jinak, ale to bych nesměl pracovat a žít v Čechách,“ prohlásil herec a moderátor pořadu Prostřeno.

O zhruba pět tisíc méně činí měsíční penze Jaroslavy Obermaierové (77). „Je to smutné, ale žádný důchodce nemůže v Praze vyžít pouze z penze. Mám štěstí, že ještě můžu pracovat, jsou důchodci, kteří už kvůli zdraví pracovat nemohou a pro ně to musí být strašné. Já budu dělat nejspíš až do smrti,“ konstatovala herečka.

Na co doplatila Jana Šulcová?

Roman Skamene (68) se na stáří s manželkou přestěhoval z Prahy na chalupu k Berounu. Život na vesnici si nemůže vynachválit. Spokojený je i s výší svého důchodu, neboť, jak přiznává, žije skromně. „Když budu mluvit za sebe, tak já jsem úplně nadšený. Žiju na chalupě, nic nepotřebuju. Jenom žrádlo a cigára. Je ale fakt, že všeobecně ten důchod je drastickej. Sice se to postupně zvyšuje, ale málo v porovnání s tím, jak zdražuje všechno ostatní. Děsím se toho, co nám tahle šílená vláda ještě nachystá,“ uvedl herec.

V důchodu prý prožívá nejkrásnější období svého života. „Užívám si penze, jezdím jenom tam, kam chci, dělám jen to, co mě baví a už nic nemusím. Ideální stav. V životě jsem se toho namakal dost. Ráno jsem hrával představení pro děti, večer pro dospělé, soboty, neděle… Dělal jsem i 350 dní v roce a neměl pomalu žádné volno,“ poznamenal Roman Skamene.

Výrazně nižší dávku pobírá herečka Jana Šulcová (76). A to z několika důvodů. Jednak do něj ze zdravotních důvodů odešla předčasně a navíc si v roce 1992 na radu daňového poradce přestala platit sociální pojištění. Kvůli tomu bere jen minimum peněz. I proto musí stále hrát a být pracovně aktivní.

X X X

Školy, nebo zahrada, pobouřil Lacina slovy o nedostatku míst. Utrhl se ze řetězu, zuří rodiče

Školy, nebo zahrada, pobouřil Lacina slovy o nedostatku míst. Utrhl se ze řetězu, zuří rodiče© Poskytovatel: CNN Prima NEWS

„Když se někdo přestěhuje z Prahy ven, má si to rozmyslet se vším všudy. Lidé chtějí dům se zahradou, ale už nepřemýšlejí o kvalitě školství. To si mají rozmyslet. A ne čerpat jen bonusy, mít kvalitní bydlení se zahradou, ale i kvalitní školu v Praze 6,“ sdělil pro Právo Lacina.

 Jeho výrok vzbudil pobouření na sociálních sítích. „Pan Lacina nám to ‚lidsky‘ vysvětlí. Nemůžeme přece chtít kvalitní školy i někde na vesnici,“ kritizoval jeho slova jeden z uživatelů na Twitteru. „Lacina se utrhl ze řetězu,“ přidal se další kritik.

Nejde čerpat jen výhody

Jiní se naopak vládního poslance zastávají. „Má pravdu, pan Lacina. Se vším, co chceš, dostaneš něco, co nechceš. Nejde čerpat jen výhody,“ napsal jiný komentující. „Myšlenka má logiku. Účelové přehlašování dětí na pár měsíců je hnus,“ dodal další.

Bývalý místostarosta Prahy 6 pro redakci CNN Prima NEWS svůj výrok rozvedl. „Vznikla zkratka. Jako městská část musíme primárně hájit zájmy svých obyvatel, proto se letos kolegové rozhodli hájit spádovost důrazněji. Nemyslím si, že by naši obyvatelé měli doplácet na to, že se školství Prahy 6 dlouhodobě a intenzivně věnuje, a proto mají naše školy dobrou pověst,“ uvedl radní pro kulturu, sport a volný čas a bezpečnost.

Podotkl, že spádovost má zaručovat i zákon. „Nemyslím si, že je v pořádku, když se do školy nedostane dítě, které bydlí 50 metrů od školy, ale dostane se do jiné, o kterém všichni vědí, že žije ve Středočeském kraji. To je úplně proti smyslu: Děti mají chodit do školy se svými kamarády,“ doplnil.

Praha 6 ušetřila stovku míst opatřením proti tzv. spádové turistice, kdy mimopražští rodiče účelově mění trvalé bydliště svých dětí, aby je úspěšně zapsali do pražských škol, uvádí ČTK. S nedostatkem míst na základních školách se letos potýkaly i další radnice.

X X X

Nemoc štítné žlázy Davidovi odhalil oční lékař

Davida (58) z Prahy nikdy potíže se štítnou žlázou netrápily. Když ho proto oční lékař před osmi lety upozornil, že vykazuje typické rysy, které nemoci štítné žlázy provázejí, byl v šoku. „Oftalmolog si při běžné prohlídce všiml, že mám zvětšené a vyklenuté oči, což může být jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy. Na krku mi také odhalil počínající strumu a uzlíky,“ popisuje poznatky všímavého lékaře David. Následně proto navštívil endokrinologa, který mu diagnostikoval chronický zánět štítné žlázy a její sníženou funkci, tzv. hypotyreózu, a předepsal vhodné léky.

Nedostatek hormonů štítné žlázy se obvykle projevuje únavou, zimomřivostí nebo otoky. „Osobně jsem žádné potíže neměl, jedinou změnou pro mě bylo to, že jsem musel pravidelně užívat léky,“ vysvětluje David, který pracuje v IT. Pomocí léčby se hladiny Davidových hormonů podařilo dostat do normálu. Postižení očí naštěstí bylo mírné, stabilizovalo se a nevyžadovalo žádnou zvláštní léčbu. Uzly ve štítné žláze bylo nutné vyšetřit punkční biopsií, jejíž výsledek byl negativní, a zhoubný nádor nebyl prokázán.

Od té doby mu endokrinolog pomocí ultrazvuku uzly pravidelně kontroluje a nález zůstává stabilizovaný. Pokud by David neužíval doporučené léky, mohly by se uzly zvětšovat, tlačit na okolí a mohly by Davidovi bránit například v polykání, nebo by se z nich mohla dokonce vyvinout rakovina. „Léky už budu brát celoživotně, na kontroly k endokrinologovi jsem nejprve chodil jednou za tři měsíce, poté za půl roku a teď už pouze jednou ročně,“ popisuje David.

V mezičase dochází za svým praktickým lékařem, který mu kontroluje hladiny hormonů štítné žlázy pomocí jednoduchých odběrů krve. „Je to pro mě určitě mnohem pohodlnější a ušetří mi to čas. Navíc mi praktický lékař může předepsat léky, když mi dojdou, a nemusím kvůli tomu chodit na endokrinologii,“ pochvaluje si David, který se ve volném čase věnuje turistice, plavání a jízdě na kole. Barbora Mertová

X X X

Neriskujte rakovinu, přijďte na preventivní prohlídku

Máte rádi slunce, ale je pro vás důležité i zdraví pokožky? Tak právě pro vás připravila Nemocnice Sokolov speciální preventivní akci. Již tuto středu, 24. května, si v rámci Evropského dne melanomu můžete nechat zdarma a bez nutnosti objednání vyšetřit pigmentové změny na kůži. A proč byste to měli udělat? Protože z nich může vzniknout melanom. Tedy jeden z nejagresivnějších nádorů vůbec.

Nádorová onemocnění kůže, lidově označované i jako rakovina kůže, přitom nejsou tak ojedinělá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Potvrzuje to i Helena Němcová, primářka Dermatologického oddělení Nemocnice Sokolov. „Jen v naší ambulanci ročně zachytíme až dvě desítky nádorů. A jak stárne populace, jejich výskyt se postupně zvyšuje,“ vysvětluje Němcová.

V Sokolově odhalí nejčastěji basaliomy a dlaždicové karcinomy, což jsou méně agresivní formy onemocnění. Výjimkou ale není ani melanom. Třeba jen loni při Evropském dni melanomu v Sokolově zachytili během jediného dne hned tři basaliomy a právě dva melanomy. Ty jsou sice méně běžné, ale zároveň jsou příčinou největšího počtu úmrtí na tato nádorová onemocnění. Prevence je přitom relativně jednoduchá.

„Nekontrolovatelný růst pigmentových buněk, může mít více příčin. Tou nejčastější je ale dlouhodobé vystavování kůže ultrafialovému záření v podobě slunečního svitu nebo v soláriích,“ říká sokolovská lékařka s tím, že vědecké studie dokládají nárůst rizika onemocnění při intenzivním využívání solárií až o desítky procent. „Pokud se nádor zachytí včas, je šance na záchranu pacienta poměrně vysoká. Jedinou účinnou léčbou je ale zatím jen chirurgické odstranění nádoru ještě před tím, než dosáhne tloušťky přes jeden milimetr. I proto jsou tak důležité preventivní prohlídky,“ upozorňuje primářka Němcová.

 

A kdo je rizikovou skupinou? Především lidé, kteří se intenzivně opalují, nebo senioři, u kterých převládají faktory související se stárnutím. Ti všichni by měli věnovat zvýšenou pozornost změnám na své pokožce. V případě výskytu atypických pigmentových skvrn, nebo naopak změn tvaru a velikosti skvrn stávajících, by měli zpozornět a případně vyhledat odbornou pomoc.

„Není třeba se ničeho obávat, vyšetření je rychlé a bezbolestné. Vyšetřuje se pohledem a pak ručním dermatoskopem. Rizikové névy nebo pacienti po melanomech jsou vyšetřování digitálním dermatoskopem a celé vyšetření nezabere víc, než několik minut,“ popisuje preventivní prohlídku primářka sokolovské dermatologie, která doporučuje kontroly a vyšetřování kůže u lidí s mnohočetnými pigmentovými projevy na kůži jednou ročně, u ostatních lidí pak jednou za dva roky.

Pokud tedy máte 24. května 2023 čas, rozhodně neváhejte a přijďte do Nemocnice Sokolov. Stačí se nahlásit v časech mezi 7:30 – 12:00 a 13:00 – 15:00 hod.na recepci v pavilonu E a následně zamířit do ambulance v prvním patře. Kontrola znamének v rámci Evropského dne melanomu probíhá v Sokolově už 17 let a každý rok během jediného dne vyšetří až stovku lidí z celého Karlovarského kraje. A letos mezi nimi můžete být i vy. Udělejte něco pro prevenci. Přijďte na Evropský den melanomu do Nemocnice Sokolov.  Vladislav Podracký, PR & Communication Manager

X X X

Čeští zemědělci vymírají. Mladí se nedostanou k půdě, dotace nepomáhají

Čeští farmáři stárnou a vymírají. A další generace není. Nejvíce zemědělců je v současnosti starších pětapadesáti let a noví, kteří hospodářství nezdědí, mají jen málo možností, jak získat půdu. Pokud se situace nezmění, bude v ohrožení nejen lokální produkce potravin, ale i české zemědělství jako takové. Redaktoři iDNES.cz navštívili oceňovaného mladého farmáře, Ericha Vodňanského.

 Vedle pestrobarevných políček oddělených stromky a keři se pase stádo koní. Z lesa nad polem vykukují špičky pískovcových skal. Na kopci z druhé strany se zase tyčí zřícenina hradu Ronov. „Je to krajina, ve které jsem doma. Když se jdu večer projít, chci, aby se mi tady i líbilo. Tak to ale bohužel nemají všichni,“ posteskne si jeden z mála mladých farmářů, Erich Vodňanský, když se vydáváme do míst, kde hospodaří.

Rodina Vodňanských na statku u malé vísky Blíževedly v Libereckém kraji pracuje už po čtyři generace. Tedy kromě doby, kdy farmu zabavili komunisté. V devadesátých letech se rodině vrátila zpět. Zdevastovaná. Erichovi prarodiče vše začali znovu budovat. Před deseti lety, když jim docházely síly, bylo zapotřebí se statkem pomoct. Erich tou dobou studoval práva a ekonomii ve Vídni.

„Se vším jsem pomáhal už od malička, jasná volba to pro mě ale nebyla,“ usmívá se nyní osmatřicetiletý muž, který za dobu svého vedení plochu pole více než zdvojnásobil a zcelil na zhruba 500 hektarů. Dnes se k němu o tom, jak střídat plodiny, podporovat biodiverzitu a přitom zachovat výnosnost, jezdí učit farmáři z celé České republiky.

Podle jeho slov jsou mladí lidé často ohleduplnější k životnímu prostředí, což je přístup, který v poslední době se zhoršující se klimatickou změnou a půdní erozí stále nabývá na důležitosti.

A ekologické cítění či zodpovědnost za krajinu by u mladých mohly probudit chuť se do oboru zapojit. „Možnosti existují. Po mladých lidech bude obrovská poptávka. Bez nich zemědělství nemá budoucnost,“ myslí si farmář. Některé z menších, ekologických farem například podle něj poskytují místa právě mladým lidem s podobným smýšlením. V Česku jich je ale málo.

K půdě se dnes noví vlastníci nemohou dostat

Jenže zemědělství se do úzkých již dostává. Podle dat Eurostatu je v celé Evropě suverénně nejvíc farmářů a farmářek starších 65 let. Pouhých šest procent farmářů a zemědělců je mladších 35 let.

V Česku jsou nejpočetnější skupinou farmáři ve středních letech – mezi 45 až 54 lety. A s nižším věkem jich rapidně ubývá. Podle aktuálních dat u nás hospodaří pouze 2 850 zemědělců mladších 35 let, což je méně než desetina.

Počty mladých lidí, kteří se rozhodnou věnovat zemědělství, se navíc kontinuálně snižují. V roce 2005 bylo podle celounijních dat 3,3 milionu mladých farmářů do 35 let, zatímco nyní jde o 2,3 milionu.

Vodňanský vidí jednu z příčin například v tom, že se začínající farmáři téměř nemohou dostat k půdě, pokud nemají to štěstí a nějakou nezdědí. „Okolo nás je poměrně hodně státní půdy, ale já jsem měl možnost koupit pouhých 11 hektarů,“ přiblížil Vodňanský, který před deseti lety začínal na pozemcích svých prarodičů, které byly zhruba stohektarové.

Koupi či pronájem půdy ve státní správě v Česku ztěžuje zákon, který určuje předkupní právo a pachtovní smlouvy na dobu neurčitou. „Pozemky jsem od státu získal jen proto, že jiná firma, která tyto pozemky získala hned po převratu, opomněla svoje předkupní právo využít,“ vysvětluje s tím, že státní půdy již jednak není dostatek, a Státní pozemkový úřad má zároveň často svázané ruce.

„Stát se takto připravuje o zájemce, kteří by za pozemky mohli nabídnout větší cenu nebo na nich hospodařit šetrněji, s přesahem,“ krčí rameny. Totéž potvrzuje také expertka z České zemědělské univerzity Kateřina Černý Pixová, která upozorňuje na velmi specifický vývoj vlastnictví pozemků. Ten se datuje do období kolektivizace, kdy se vlastnické vztahy přestaly evidovat a převládlo smýšlení o užití, nikoli vlastnění půdy.

Dnes jsou proto pozemky velmi rozdrobené, což má vliv i na dostupnost půdy, a tedy také na zapojení zcela nových zemědělců do procesu. „Získat základní rozsah půdy k obhospodařování není jednoduché, v některých lokalitách až nemožné,“ vysvětluje Černý Pixová.

Vlastní půda není, nechat se zaměstnat neláká

Nalákat mladou krev do oboru může být klíčové pro českou potravinovou soběstačnost a konkurenceschopnost. Při dnešním vývoji by totiž brzy neměl pole kdo obdělávat. Mladé lidi a absolventy zemědělských škol totiž neláká ani práce v zemědělských firmách.

„Zachovat obor a dostat do něj nové mladé lidi je zásadní. Z pohledu fungování krajiny zcela jistě potřebujeme v sektoru oživení ve smyslu nových farmářů, kteří zároveň o krajinu pečují a ne jen produkují potraviny,“ zdůrazňuje expertka.

Problémem nicméně je, že pro mladé není tolik možností, když půdu nevlastní. V menších, rodinných farmách se sice řemeslo poměrně úspěšně předává po generace, ale těch je v Česku málo. A větší podniky zase málokdy nabízejí postupy a příležitosti, které by pro mladší farmáře byly lákavé.

„Zaměstnanecké pozice v rámci velkých podniků nejsou pro většinu zejména mladých lidí atraktivní skoro vůbec,“ konstatuje Černý Pixová.

S tím souhlasí i Vodňanský. „Jinde bych pracovat nemohl. Neměl bych svobodu pěstovat, jak chci. Když se musíte vedení firmy zodpovídat jen podle čísel, hodnoty jako biodiverzita jdou stranou,“ říká farmář.

Nakupovat od lokálních zemědělců

Ministerstvo zemědělství se snaží mladé farmáře podporovat. Je to i jeden z cílů evropské společné zemědělské politiky. Začínajícím farmářům se například doplácí dotace, která postupně roste. Loni činila 1607 korun na hektar. Stát dále nabízí i dotace na nákupy strojů či opravy nemovitostí.

„V Programu rozvoje venkova 2014 až 2020 bylo podpořeno 1 259 mladých zemědělců a byla jim vyplacena dotace 1 254 322 584 korun,“ shrnuje mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Mladí zemědělci mají i zvýhodněné úroky, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond.

To vše podle Vodňanského může pomoci. Rozhoduje ale především to, zda mají půdu, případně zda se ztotožňují s přístupem zaměstnavatele. I tak má ale práce v oboru podle něj co nabídnout. „Jeden den jste venku, pak zase v kanceláři. Je to různorodé, to je na té práci nejhezčí,“ pochvaluje si farmář.

Farmáře do 40 let podporuje také Evropská unie v rámci ceny Mladý farmář, kterou za Česko zaštiťuje europoslankyně Michaela Šojdrová. Tuto cenu získal Erich Vodňanský v roce 2021, za rok 2022 ji vyhrála Zlata Ronzová Mádrová z farmy Zlatá. Vítězka je v menšině nejen věkem, ale také pohlavím –⁠ ženských farmářek je totiž v Česku méně než pětina.

 Na letošním European Congress of Young Farmers bude mladé české zemědělce reprezentovat Zlata Ronzová Mádrová ze Zlatá farma ve Štětovicích-Vrbátkách! Gratuluji!

Celá rodina paní Zlaty hospodaří na 58 hektarech a zabývá se chovem červenostrakatého skotu za pomoci moderních technologií. Zaměřují se na produkci mléčných výrobků, které je možné zakoupit přímo na farmě, kde vedle obchůdku naleznete i bistro. Zlatá… farma nabízí ale i spoustu volnočasových a vzdělávacích aktivit pro veřejnost, slavnosti, trhy nebo edukativní programy pro děti, a je tak místem, kde se lidé mohou potkávat a zažívat autentický venkov skrze tradiční potraviny a lidové tradice.

Budoucnost českého zemědělství je v současné době velmi nejistá. Oproti tomu Vodňanský o své hospodářství obavy nemá – před osmi měsíci se mu narodil syn a on doufá, že mu hospodářství bude jednou moct předat. „A pokud by nechtěl, doufal bych, že se najde někdo jiný, kdo to převezme,“ doplňuje s tím, že prodat své pozemky nějaké firmě nepřichází v úvahu.

Podporu menších rodinných farem proto považuje za zcela klíčovou. „Jestliže nechceme, aby hybatelem ceny potravin byly supermarkety, které nemají konkurenci, potřebujeme mnohem víc lokálního zpracování. Potřebujeme, aby lidé měli v dojezdové vzdálenosti lokální farmáře, od kterých si budou moct pohodlně nakoupit. Tak to je třeba v Rakousku,“ míní na závěr, když se po hodinové prohlídce malebné krajiny, o kterou se s láskou stará, vrací do vrat svého statku. Jenže k takovému stavu má Česká republika hodně daleko.

X X X

Jak žila sestra Adolfa Hitlera? Skrývala se pod jiným příjmením, o bratrovi promluvila jen jednou

Jak žila sestra Adolfa Hitlera? Skrývala se pod jiným příjmením, o bratrovi promluvila jen jednou© Poskytovatel: Prima Zoom

Postava Adolfa Hitlera nás nepřestává fascinovat. Nejen jeho politické působení a dějinný dopad, ale i osobní život a cesta, jež ho dovedla k pozici nejnenáviděnější osoby v dějinách. Neměli bychom však zapomínat ani na lidi z Hitlerova okolí – málo se mluví třeba o jeho mladší sestře Paule. V dospělosti se jednalo o posledního žijícího člena nejbližší Hitlerovy rodiny; vztahy mezi sourozenci však byly velmi specifické. A to nejen z pochopitelných důvodů…

Těžké živobytí

Paula Hitler se narodila 21. ledna 1896, byla tedy téměř o sedm let mladší než Adolf. Jejich rodiči byli Alois Hitler (rodným jménem Schicklgruber) a Klara Hitler (rozená Pölzl). Jednalo se o třetí Aloisovo manželství, z něhož se vedle Adolfa a Pauly narodily ještě čtyři další děti, všechny však v útlém věku zemřely. Rodina Hitlerových patřila do německé střední vrstvy, byla však opakovaně poznamenávána smrtí. V roce 1903 zemřel otec Alois a o čtyři roky později i matka Klara. Především na ni vzpomínaly obě přeživší děti poměrně vřele.

 Po smrti rodičů se Adolf přestěhoval do Vídně a Paula zůstala se vzdálenějšími příbuznými v rodinném bytě v Linci. Sourozenci žili především z penze po zemřelých rodičích, tehdy jedenáctileté dívce však nezbývalo, než se o svého staršího bratra výrazněji opřít – a to navzdory faktu, že ekonomická situace rodiny nebyla vůbec dobrá a o nevelkou penzi se opakovaně vedly spory. Ty následně přerušila první světová válka a Paula se musela postupně postavit na vlastní nohy. Ve 20. letech se také přestěhovala do Vídně a na rozdíl od svého bratra se rozhodla žít jednoduchý a skromný život.

Pracovala jako hospodyně v několika bohatých rodinách, později se živila jako sekretářka. Tou dobou, tedy ve 20. letech, s bratrem ani nebyla v kontaktu. To se změnilo kolem roku 1930, kdy přišla o práci kvůli tomu, že se rozkřikly její rodinné vazby. Na síle a popularitě nabírající Hitler byl totiž pro mnohé trnem v oku. Bratr ji poté dotoval a po domluvě s ním si změnila jméno na Paula Wolf – aby se tak předešlo dalším potížím.

Nekonečný obdiv

Paula Hitler nikdy nebyla politicky aktivní, nevstoupila ani do Hitlerovy strany NSDAP. Dokonce pracovala v několika židovských ubytovnách a neexistují zprávy o jakýchkoli jejích předsudcích vůči tomuto etniku. O to bizarněji působí plánovaný sňatek s rakouským psychiatrem Erwinem Jekeliem, nacistickým důstojníkem zodpovědným za tisíce úmrtí v plynových komorách. Svatbu však zakázal sám Hitler a Jekelia poslal na východní frontu, kde lékař později zemřel.

Žena však svého staršího bratra přesto bezmezně obdivovala. Po smrti rodičů byl koneckonců hlavou rodiny a o svou sestru se dokázal postarat. Během války se sourozenci prý vídali zhruba dvakrát ročně a Paula se k vzácným setkáním upínala. Po skončení války ji vyslýchala americká rozvědka, ale potvrdilo se, že žena skutečně nebyla do Hitlerových plánů nikterak zatažena; dokonce ani nevěřila, že by byl schopen činů, jež se mu přisuzovaly.

 Následně se přestěhovala do Vídně, kde žila z úspor, a v roce 1952 se usídlila v Berchtesgadenu na německo-rakouských hranicích, nedaleko od Salcburku. Pracovala v místním obchodě, využívala osvědčeného jména „Wolf“ a držela se v ústraní. Vystoupila z něj pouze v roce 1959, kdy přijala nabídku na jediný televizní rozhovor.

Když o rok později zemřela, skončila s ní i hitlerovská pokrevní linie. Přestože měl totiž Alois Hitler z předchozího manželství ještě několik dětí, Paula byla posledním člověkem přímo pokrevně spřízněným s největším masovým vrahem všech dob. Životy Adolfa a jeho skromné, obyčejné sestry přitom nemohly být odlišnější.