Nikaragujský parlament schválil zákon umožňující, aby ve středoamerické zemi působilo přes 200 ruských vojáků. Rozhodnutí Nikaraguy již dříve kritizovaly Spojené státy, zatímco Rusko ho označilo za rutinní záležitost. Záměr středoamerické země vzhledem k ruské agresi proti Ukrajině kritizoval Washington.

Nikaragujský parlament dvakrát do roka hlasuje o zákonu, který dovoluje rozmístění zahraničních vojáků v zemi. Dnes schválený zákon umožňuje umístění v zemi až 230 ruských vojáků, a to od července do konce roku. Společně s nikaragujskou armádou by se měli podílet na hlídkování v Tichém oceánu.

Moskva již dříve označila povolení za rutinní záležitost. Zároven uvedla, že desítky nikaragujských vojáků by měly působit na ruském území.

Parlament schválil vstup do země také vojákům ze Spojených států, Mexika, Kuby, Venezuely a jiných středoamerických států. Vstup mají povolený pro humanitární účely realizované spolu s místní armádou.

Autoritářský prezident Daniel Ortega podpořil ruského prezidenta Vladimira Putina v tažení proti Ukrajině. Moskva již dříve zveřejnila úvahy, že by mohla rozmístit některé své jednotky ve Venezuele či na Kubě.

X X X

Srbové dopadli člena vedení ukrajinské tajné služby, prchl těsně před invazí

Srbský prezident Aleksandar Vučić v úterý potvrdil, že místní úřady zadržely bývalého člena vedení ukrajinské tajné služby SBU. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, podle níž Andrij Naumov opustil Ukrajinu jen několik hodin před zahájením ruské invaze 24. února. O jeho zatčení z minulého týdne dosud jen spekulovala média.

Naumov byl zatčen 7. června na hraničním přechodu mezi Srbskem a Severní Makedonií. Srbské úřady den poté pouze sdělily, že čtyřicetiletý Ukrajinec A. N. byl zatčen pro podezření z praní peněz – v jeho autě se totiž našlo přes 600 tisíc eur a 125 tisíc dolarů v hotovosti, jakož i drahé kameny v hodnotě 6 500 eur.

Vučić na dotaz RFE/RL uvedl, že o zatčeném Naumovovi „má informace“, což podle stanice znamená první potvrzení o zatčení Naumova ze srbských oficiálních míst.

Prezident se nevyjádřil, zda bude Naumov vydán na Ukrajinu. Naumovův advokát stanici řekl, že jeho klient obvinění z praní peněz odmítá a že nyní internován v jihosrbském Niši.

Začátkem dubna ukrajinský prezident Volydymyr Zelenskyj oznámil, že Naumov byl zbaven generálské hodnosti. „Nemám teď čas se vypořádat se všemi zrádci. Ale postupně budou potrestáni,“ uvedl tehdy Zelenskyj. Ukrajinské úřady Naumova obvinily z velezrady.

Naumov působil v SBU mezi lety 2019 a 2021 na pozici šéfa vnitřní bezpečnosti. Kvůli podezření z korupce, pašování peněz a dalších trestných činů se stal terčem vyšetřování ukrajinských investigativních novinářů. V lednu 2021 SBU oznámila, že zadržela příslušníka služby, který se pokusil zabít jiného člena SBU. Později se ukázalo, že obětí měl být Naumov, přičemž důvodem plánované vraždy měl být boj o moc v rámci zpravodajské služby

Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie, současně však pěstuje přátelské vztahy s Ruskem. Pod vedením Vučiče sice odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, odmítá se však podvolit nátlaku Západu, aby se připojilo k proruským sankcím.

Ukrajinský server NV.ua uvedl, že Naumov disponuje citlivými informacemi z prostředí SBU, které by se mohl snažit „vyměnit“ se srbskými úřady za nižší trest nebo propuštění na svobodu. S ohledem na blízké vztahy srbských a ruských bezpečnostních složek panuje podle serveru nebezpečí, že se informace dostanou do rukou Moskvy.

X X X

Rozšíření NATO bez rychlé dohody s Tureckem zamrzne, obává se Finsko

Rozhovory o vstupu Finska a Švédska do NATO mohly zamrznout, pokud se nepodaří dosáhnout dohody s Tureckem před začátkem summitu NATO v Madridu na konci června, obává se finská premiérka Sanna Marinová. Podle ní se Ankara rovněž musí snažit najít řešení, které by vedlo k dohodě, uvedla agentura AFP. Podle některých představitelů vládního bloku v Turecku by mohla jednání trvat i rok.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují „teroristické skupiny“. Tak označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK). Po obou zemích chce, aby také zrušily omezení na vývoz zbraní do Turecka či se jasně přihlásily k závazku potírat teroristické skupiny, které Turecko ohrožují. Mezi ně Ankara počítá například i kurdské milice na severu Sýrie.

Podle médií Turecko žádá Finsko a Švédsko o vydání desítek lidí, kteří podle Ankary spolupracují s teroristickými organizacemi. Rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všechny členské země a Ankara fakticky vyhrožuje svým vetem.

O tureckých kritikách a požadavcích už několik týdnů jednají diplomaté. „Pokud tyto otázky nevyřešíme před (summitem v) Madridu, tak hrozí, že na nějaký čas situace zamrzne,“ uvedla Marinová. „Samozřejmě bereme velmi vážně otázky a vedeme diskuse, ale myslím, že i Turecko by mělo navrhnout nějaká řešení,“ dodala Marinová, která poukázala na to, že Ankara původně rozšíření podporovala.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při víkendové návštěvě Finska uvedl, že summit v Madridu nikdy nebyl časovým termínem pro jednání o rozšíření aliance. Mnoho členských zemích ale vyjádřilo přání, aby jednání o vstupu Švédska a Finska byla rychlá.

Média v úterý poukázala na výroky představitelů vládního tábora v Turecku, podle kterých by jednání mohla trvat i mnoho měsíců. Předseda zahraničního výboru parlamentu Akif Çagatay Kiliç uvedl, že jednání se skandinávskými zeměmi jsou klíčovou otázkou tureckého národního zájmu.

„Jsme připraveni zastavit (vstup) i na rok, pokud to bude nutné,“ prohlásil tento politik z prezidentské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Podle něj si Turecko zaslouží „větší respekt“.

Švédsko a Finsko si podaly přihlášku do NATO v polovině května. Učinily tak kvůli bezpečnostním obavám, jež vznikly po ruském útoku na Ukrajinu. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že obě země se summitu v Madridu zúčastní i přesto, že nejsou členy.

X X X

Pomoc Ukrajincům slábne. Prvotní nápor neudržíte dlouhodobě, říkají experti

Válka na Ukrajině trvá již více než 100 dnů a uprchlíci stále přicházejí do České republiky, ačkoliv již v značně menším počtu. Pomoc nabízená Čechy podle dat angažovaných organizací rapidně klesla. Poptávka po materiální pomoci ze strany Ukrajinců je podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty dočasně nasycená, transformuje se ale do jiných potřeb.

„Největší vlna solidarity následovala bezprostředně po invazi, vlastně v prvních několika dnech. Přes miliardu a půl lidé na SOS Ukrajina poslali během února a března,“ uvedl na dotaz šéf mediálního oddělení neziskové organizace Člověk v tísni Tomáš Urban.

Úbytek ochoty pomoci lze ilustrovat na serveru pomahejukrajine.cz, který slouží jako rozcestník pro ty, co pomoc hledají, či pro ty, co pomoc nabízejí. Platformu provozuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Zatímco v březnu se zde vyskytlo 4 316 nabídek materiální pomoci, v květnu jich bylo již pouze 102 a v červnu 11. Obdobná je situace u nabídek ubytování: v březnu jich bylo 8 498, v červnu 21.

Nabídky pomoci byly podle koordinátorky webu Lucie Kellnerové zadávány nejvíce v průběhu prvních tří týdnů od spuštění platformy. „Od druhé poloviny března počet zadaných nabídek v oblastech už nikdy nepřesáhl 500 denně a v současnosti, tedy na začátku června, jsou to jednotky denně. Tento trend poklesu je stejný i u ostatních nabídek pomoci,“ sdělila.

Podobná je situace i u dobrovolných pracovníků. „Co se týká dobrovolníků, v Praze tuto agendu řeší Český červený kříž. Podle našich informací čerpají dobrovolníky ze svých řad, noví se také hlásí, ale zájem už poklesl,“ uvedl za pražské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Platforma pomahejukrajine.cz taktéž eviduje pokles v této kategorii. Zatímco v březnu přišlo 4 215 nových nabídek o dobrovolnickou pomoc, v květnu jich bylo již jen 44.

Podle Miroslavy Jirůtkové z Českého červeného kříže (ČČK) platí obecné pravidlo, že největší finanční dary přichází v prvních dnech a týdnech od mimořádné události a posléze četnost i výše příspěvků klesá. „V případě Ukrajiny jsme zaznamenali skutečnost, že ze začátku poskytovali finanční dary spíše jednotlivci z řad veřejnosti. Po určité době se však situace změnila a finanční dary začaly poskytovat převážně firmy,“ sdělila.

Aktuálně se podle vedoucí programového oddělení Jirůtkové dá říci, že počet dárců postupně klesá, což ale není třeba vnímat jako negativní jev, ale jako naprosto pochopitelný vývoj.

„Něco obdobného jsme pozorovali za covidu. Při první vlně jsme měli všichni chuť pomáhat, to tedy ale následně razantně vyprchalo. Nejpatrnější je to u krizí, které se táhnou delší časový úsek,“ uvedl psychoterapeut Jan Kulhánek. Spontánní aktivita veřejnosti časem slábne a nahrazuje ji nezájem či negativní emoce.

Nevídaná míra solidarity na začátku ruské invaze byla podle Kulhánka vyvolána sociálními sítěmi, které umocňovali rychlost přísunu informací k lidem a tím pádem i potřebu se altruisticky realizovat a udělat dobrý skutek. „Do jisté míry jde o boj s naší frustrací, vztekem a strachem o náš život a svět. Být aktivní pomáhá vyrovnat se s tím stresem,“ vysvětlil Kulhánek.

Časem ale množství informací podle psychoterapeuta relativizuje černobílé vidění problému. Částečně je tento proces přirozený, zčásti jde prý také o úmyslnou snahu kremelské propagandy. „Skupina lidí, která se stále zvětšuje, prostě s přílivem informací v altruismu poleví a začne se starat o své problémy. Hledá se viník a hlavně se hledá nejrychlejší cesta ven,“ sdělil Kulhánek.

Přehlcenost vede podle psychoterapeuta ke stresu, špatné zprávy vypadají, že nemají konce. „Od odhlédnutí od sebe se člověk vrací k sobě a mění se nálada společnosti. Odborníci v těchto případech doporučují mediální dietu. Místo neustálého nutkavého kontrolování zpráv, které nikam nevede, je lepší sledovat třeba přehled zpravodajství z pečlivě vybraného zdroje v jasně definovaný čas, pokud to má dotyčný zapotřebí,“ doplnil Kulhánek.

I podle Tomáše Urbana z Člověka v tísni je snaha pomoci reakcí na bezpráví a utrpení a způsobem, jak se nimi vypořádat.

Odlišný názor má Marie Jelínková, expertka na mezinárodní migraci a integraci uprchlíků, která působí na Fakultě sociálních věd UK. Varuje před unáhlenými závěry. „Je třeba rozlišit mezi rychlou pomocí v nouzi a ochotou zapojit se do dlouhodobého závazku. Ačkoli se často jedná o stejné dobrovolníky, zdaleka to není totéž,“ sdělila pro iDNES.cz.

Nasazení pro rychlou pomoc je podle Jelínkové velmi pozitivní reakce. „Na stranu druhou se jedná i o reakci nebýt v nastalé situaci, se kterou nemůžeme nic dělat, pasivní. U části populace se tedy jedná i o obrannou reakci,“ shoduje se s Kulhánkem a dodává, že to vůbec nesnižuje její hodnotu. Počet dobrovolníků podle ní logicky bude ve chvíli, kdy je situace nová a kritická, největší.

„Kritické situace a reakce na ně by neměly trvat víc než 6 týdnů, maximálně pak tři měsíce. Během této doby by potřebná dobrovolná pomoc měla být ve strukturálních věcech nahrazena pomocí systémovou,“ doplnila Jelínková.

Dávky za 3,4 miliardy

Vlajkovou lodí pomoci ukrajinským uprchlíkům je takzvaná humanitární dávka. K jejímu získání je třeba, aby se uprchlík prokázal platným pasem a uděleným vízem či dočasnou ochranou. Ovšem v případě 2. až 6. výplaty pak už dotyčný prohlašuje, že mu jeho celkové příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňují zabezpečit si v daný kalendářní měsíc základní životní potřeby.

„Jinak řečeno, nemá dost peněz na stravu, ošacení, léky a další potřeby,“ uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. Podle dat, která úřad poskytl portálu iDNES.cz, se počet žádostí o humanitární dávku v čase příliš nemění. Mezi 25. březnem a 7. dubnem přijal ÚP ČR celkem 154 972 žádostí o tuto dávku, mezi 25. květnem a 7. červnem žádostí bylo 145 260.

Ministerstvo práce a sociálních věcí do současnosti eviduje zhruba 670 tisíc žádostí o humanitární dávku. „Vyplacených či určených k výplatě je zatím přes 647 tisíc žádostí. K dnešnímu dni bylo na humanitární dávky vyplaceno přibližně 3,4 miliard korun,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace resortu Jakub Augusta.

Konsorcium organizací pomáhajících uprchlíkům stát kritizuje za neochotu naslouchat jejich know-how a nedostatečnou evidenci. „Jako zástupci organizací přímo pracujících s příchozími Ukrajinci vnímáme ochotu státu i samospráv příchozí podpořit, ale narážíme na chybějící informace o volných kapacitách ubytování, škol i zaměstnání, což znesnadňuje dobrovolnou relokaci našich klientek a klientů do regionů,“ podotýká v tiskové zprávě z 2. června Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro migraci a integraci (SIMI), které je součástí konsorcia.

Obrovská role nevládního sektoru je dle organizací zastoupených v konsorciu neudržitelná. „Stále na mnoha místech tvoříme základní kostru systému za cenu obrovského nasazení a zapojení mnoha dobrovolníků. Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů,“ uvádí v tiskové zprávě národní koordinátorka pomoci uprchlíkům z organizace Charita Česká republika Klára Boumová.

Poptávka Ukrajinců se mění

Kromě nabídky pomoci klesá částečně i poptávka po ní, jde ale jen o některé segmenty. Je to patrné na datech z webu pomahejukrajine.cz, ačkoliv lze vyčíst pouze přesný počet reakcí na veřejné nabídky. V rámci neveřejných nabídek, které musely zprostředkovávat neziskové organizace, nejsou data přesná.

Nabídku materiální pomoci na zmíněné platformě využilo v březnu 6 259 uprchlíků z Ukrajiny, v dubnu pak 3 689 uprchlíků a mezi 1. a 20. květnem již pouze 1 538 lidí. Stejné je to s nabídkou dopravy: v březnu byla využita 517krát, v dubnu 274krát a ve zmíněném období v květnu již jen 93krát.

„Celkově lze konstatovat, že uprchlíci nejvíce využivali a využívají nabídky materiální pomoci,“ uvedla za platformu pomahejukrajine.cz Lucie Kellnerová. „Pokles ve využívání nabídek pomoci nebyl tak strmý jako pokles zadávání nových nabídek,“ doplnila.

Příčiny okomentovala ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. „V tuto chvíli jsou lidé podpořeni tím, že mají základní hmotné vybavení, tedy možná klesá poptávka po materiální pomoci. To je dáno i tím, že uprchlíků nyní přichází řádově méně,“ sdělila.

„Nicméně stále stejná či lehce navyšující se je poptávka po podpoře. Jde zejména o tlumočení, kurzy českého jazyka či volnočasové aktivity,“ doplnila ředitelka. To lze ilustrovat opět na datech platformy pomahejukrajine.cz. Zatímco v březnu tuto pomoc využilo 385 lidí, v dubnu 505 a v květnu 395.

Podle Krchové může být ale i nasycení poptávky po materiální pomoci jen dočasné, podobné to může být i s ubytováním. „Poptávka po prvoubytování nemusí být nyní vysoká, postupně se ale bude zvyšovat poptávka po druhoubytování, kde mohou uprchlíci zůstat delší dobu a kde mají zajištěny návazné služby,“ doplnila.

„Hledání ubytování je čím dál zoufalejší. Přibývá i dotazů ze stran soukromých ubytovatelů, kteří se snaží najít alternativu pro své nájemníky. Často je jim to velmi líto, ale potřebují odjet na léto na delší dobu, nebo nepočítali, že budou ubytovávat tak dlouho,“ uvedla vedoucí help linky organizace Člověk v tísni Vlastimila Sachrová.

X X X

FIALA   NESTAČÍ  NA   ŘÍZENÍ   VLÁDY,   ODSTRAŇOVÁNÍ   POTÍŽÍ   S  UKRAJINCI  A   ŘEŠENÍ   NEDOSTATKU   LEVNÉ   ROPY,   PLYNU,   ENERGIE  Z  RUSKA,   VŠE   SVÁDÍ   JEN   NA   BABIŠE

Fiala se Šlachtou se pohádali na ulici.

V Pohořelicích nedaleko Brna došlo v pondělí k ostrému střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem hnutí Přísaha Robertem Šlachtou. Oba politici se před zraky několika kolemjdoucích pohádali kvůli příspěvku na bydlení. Zatímco Šlachta tvrdil, že formuláře jsou pro lidi složité, Fiala se hájil tím, že jeho kabinet zdědil složitou byrokracii a zjednodušení nastane brzy.

Fiala vyrazil na začátku týdne do jihomoravských Pohořelic, aby navštívil tamní základní školu nebo komunitní centrum. Vším se pochlubil na sociálních sítích, jenže na Facebooku Roberta Šlachty se navíc objevily záběry z ostrého slovního konfliktu mezi předsedy ODS a Přísahy.

„Váš příspěvek na bydlení. Viděl jste formuláře? Kolik jich mají občané vyplňovat? A jak to má občan zpracovat?“ pustil se Šlachta do Fialy. Žádání o příspěvek je kvůli 14 stranám formulářů kritizováno ze strany opozice nebo expertů dlouhodobě.

„Viděl, ano, viděl. Víte, že jsme to zjednodušili a po někom zdědili. Popisujete původní verzi,“ hájil se Fiala. „Ne, teď občané vyplňují tohle,“ odvětil Šlachta. Oba měli svým způsobem pravdu. Lidé opravdu zatím vyplňují složitou verzi, vláda už ale schválila zjednodušení a čeká se na schválení na mimořádné schůzi Sněmovny. Ta by měla proběhnout 15. června.

Nejsme schopni vše změnit za půl roku

Fiala komplikované žádání vysvětlil složitou legislativou. „Víte, jaká zde byla byrokracie, než jsme nastoupili. Nejsme schopni všechno změnit za půl roku,“ kritizoval minulé vlády.

„Tohle je hrozně jednoduchá změna, pane premiére. Nebo spoléháte, že to lidem tak ztížíte, že příspěvek nebudou čerpat?“ nebyl spokojený s vysvětlením Šlachta. „Říkáte nesmysly. Podívejte se, jak se čísla oproti loňskému roku zvyšují. Lidi, když potřebují, si zažádají,“ argumentoval dál premiér.

Spor ale nakonec eskaloval i v osobní útoky. „Nebyl bych tak lehkomyslný, vy máte asi nějaké výsluhy a dobré peníze,“ pustil se Fiala do Šlachty, který před vstupem do politiky působil jako ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nebo zástupce generálního ředitele Celní správy ČR. V podzimních komunálních volbách pak plánuje kandidovat právě v Pohořelicích, kde má trvalé bydliště.

„A vy jako premiér máte plat, že na něj nikdo nedosáhne,“ nedal se politik, jehož hnutí v podzimních parlamentních volbách skončilo těsně po 5procentní hranicí a do Sněmovny se nedostalo.

„Na rozdíl od vás nezpochybňuji, že pět tisíc je pro někoho hodně a pro někoho málo,“ pokračoval Fiala. „Já zpochybňuji vaši pomoc, protože je malá. Nechcete pomáhat,“ uzavřel natočenou hádku Šlachta.

Příjemci příspěvku na bydlení by podle novely o státní sociální podpoře a pomoci v hmotné nouzi, kterou ve středu začne projednávat Sněmovna, dokládali příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Dávku by měly úřady přiznávat na dobu neurčitou a lidé by o ni nemuseli žádat každý rok znovu.

Fiala na začátku června poukazoval na to, že na příspěvek na bydlení mají nárok další stovky tisíc domácností. V dubnu stát vyplatil na těchto podporách podle něho 697 milionů korun pro 165 tisíc domácností, průměrná výše tedy činila zhruba 4 200 korun.

X X X

Britský soud schválil deportace migrantů do Rwandy, čekají je tam těžké časy

Velká Británie je odhodlaná začít uskutečňovat kontroverzní a široce kritizovaný plán. První deportace migrantů do Rwandy, kteří do země přišli nelegálně, proběhne už v úterý. Pravděpodobně jich ale nebude mnoho, neboť někteří jednotlivci uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva.

Britský nejvyšší soud v úterý zamítl žádost některých charitativních a odborových organizací, které se chtěly odvolat proti předchozím soudním rozhodnutím umožňujícím uskutečnit první plánovaný let do Rwandy s odmítnutými žadateli o azyl. První letoun s několika migranty má z Británie odstartovat ještě v úterý, což potvrdila i britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Příslušný zákon, který začal platit v dubnu, vládě umožňuje posílat do třetích zemí některé utečence nelegálně vstupující na britské území. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů.

V prvním deportačním letu Británie pravděpodobně přesune jen malý počet migrantů. Někteří jednotlivci totiž uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva. Počet migrantů, jejichž deportace se v úterý chystá, se tak postupně smrskl z původních 37 na sedm.

Nejmenovaný vládní činitel podle agentury Reuters řekl, že právní kroky jednotlivců proti deportaci by mohly vést k tomu, že soukromý letoun pronajatý britskou vládou večer odletí bez běženců na palubě.

Britská vláda varuje, že každý, kdo se deportaci na poslední chvíli vyhne díky právním krokům, bude poslán do Rwandy dalším letem. „Nemohu říct, kolik přesně lidí poletí. Ale opravdu důležité je, že nastolíme princip,“ řekla televizi Sky News šéfka britské diplomacie Trussová.

Svým deportačním programem, za který v první fázi zaplatí Rwandě 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce britská vláda „narušit ekonomické struktury pašeráků lidí“ a „odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv“, uvedl dříve premiér Boris Johnson.

Plán ale kritizují jako nehumánní mnozí politici, charitativní spolky i mezinárodní organizace nebo také anglikánská církev. V soukromí ho označil za otřesný i princ Charles.

Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28 500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8 500.

Ve Rwandě čeká migranty těžký život

Někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP.

„Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat,“ řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN.

„Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel,“ dodal. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.

Jedním z těch, kteří ve Rwandě našli oporu, je dvaadvacetiletý Etiopan Urubel Tesfaje, který je rád, že si našel práci na částečný úvazek v pekárně v hlavním městě Kigali. Jeho přátelé však nadále hovoří o tom, že se přestěhují do Kanady nebo Nizozemska.

Podle agentury OSN pro uprchlíky se stovky lidí, kteří byli dříve do Rwandy posláni na základě dohody s OSN, od té doby přemístily do třetích zemí. Ti, kteří do Rwandy dorazí na základě dohody s Británií, zde nicméně musí požádat o azyl.

Rwandské úřady uvedly, že dohoda bude zpočátku platit pět let. Lidé z Británie budou žít v ubytovnách v okolí Kigali, kde budou mít k dispozici například soukromé pokoje, televizory či bazén.

„Britské vládě vzkazuji, že lidé jsou lidé. Nemůžete jim říkat ‚Jděte a zůstaňte tady‘ nebo ‚Jděte a dělejte to či ono‘,“ řekl Peter Nyuoni, uprchlík z Jižního Súdánu. „Neexistuje nic, kvůli čemu bych tu chtěl zůstat,“ dodal.

I ti, kteří přišli přímo do Rwandy, aby unikli problémům doma, říkají, že země je sice klidná, ale život zde není jednoduchý. „Když nemáte práci, nemůžete tu přežít,“ řekla AP Kelly Nimubonaová, uprchlice ze sousedního Burundi. „Nemůžeme si dovolit jíst dvakrát denně. Nemáme šanci sehnat si práci,“ dodala. Rwanda je podle ní i přesto v regionu oázou klidu.

V neposlední řadě, kvůli citlivost tématu kolem příchodu prvních žadatelů o azyl z Británie, zakázaly rwandské úřady médiím zpovídat nově příchozí.

X X X

Expert Trikolory Ševčík se stane děkanem na VŠE, i přes vlnu odporu

Miroslava Ševčíka jmenuji děkanem na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí, jeho výroky přispívají k tříbení názorů, píše rektor pražské Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák. Ševčík, který je expertem hnutí Trikolora, vedl fakultu už v minulosti a čelil několika studentským protestům. Na pozici byl jediným kandidátem.

 Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák jmenoval do čela národohospodářské fakulty ekonoma a politika Miroslava Ševčíka, a to i přes vlnu odporu. Ševčík byl na pozici jediným kandidátem. (8. dubna 2019) | foto: Profimedia.cz

„Dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a v souladu se Zákonem o vysokých školách jsem se rozhodl na základě návrhu Akademického senátu fakulty jmenovat Miroslava Ševčíka děkanem,“ napsal v prohlášení na webu univerzity Dvořák.

Čtyřleté období Ševčík se děkanem oficiálně stane na začátku července, kdy nahradí končícího Zdeňka Chytila. Čtyřleté volební období mu pak skončí posledního června 2026.

Ševčíka akademický senát zvolil jednomyslně, o post děkana se totiž v dubnových volbách ucházel jako jediný kandidát. „Jako největší nedostatek proběhlých voleb nejen na Národohospodářské fakultě, ale i na fakultách dalších, vnímám nízkou volební účast a zájem kandidovat,“ uznal šéf univerzity.

Sám ale tvrdí, že jako má jako rektor „velmi omezenou možnost nerespektovat volbu jakéhokoliv děkana fakulty vysoké školy.“ Pokud volba proběhla v souladu se zákonem, nevidí důvod, aby kvůli rozdílným názorům nového děkana nejmenoval. Při stejné příležitosti jako Ševčíka novým děkanem jmenoval i Jiřího Hnilicu, který nově povede podnikohospodářskou fakultu.

„Přestože v některých ohledech mohou být výroky doc. Ševčíka považovány za kontroverzní, přispívají k tříbení názorů tak, jak by tomu na svobodné akademické půdě mělo být,“ vyjádřil se už dříve k volbě Dvořák.

Na protest proti Ševčíkovu znovuzvolení vznikla i internetová petice, které upozorňuje na jeho komunistickou minulost a spolupráci s vojenskou rozvědkou v letech 1987-1988. Autorem petice je podle dostupných informací absolvent FPH VŠE, Adam Blišťan. Absolvent Ševčíkovi ale nejvíce vyčítá jeho výroky z posledních let, třeba o šéfovi BiS Michalu Koudelkovi.

„Tak já osobně plukovníku Koudelkovi nevěřím ani to, že se jmenuje Koudelka. Ne že bych Putinovi věřil všechno, ale že se jmenuje Putin, to mu věřím,“ řekl Ševčík v dubnu 2021 pro server Parlamentní listy. Tehdy reagoval na zjištění, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích stáli ruští agenti.

Letos Ševčík kritizoval i cestu premiéra Petra Fialy na Ukrajinu. „Jsem překvapen, jakou roli hraje PR. Politici naprosto selhali. Všichni, od Ukrajiny, Spojených států, zemí NATO i EU. Tohle gesto mělo být před vypuknutím války,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Miroslav Ševčík v čele národohospodářské fakulty stál už dvě volební období, a to v letech 2010 až 2018. Tehdy čelil několika studentským protestům. Jedním z hlavních problémů, proti kterým se studenti ohrazovali, bylo netransparentní vedení fakulty a nečekané odchody kvalitních pedagogů.

„Dlouhodobě odcházejí z fakulty nejkvalitnější pedagogové, u kterých máme pocit, že mají největší přínos pro naše studium. A oni jako hlavní důvod uvádějí špatnou pracovní atmosféru, kterou vytváří pan děkan a jeho nejbližší spolupracovníci,“ řekla při jednom z protestů pro Deník studentka Hana.

Rektor přijal nová opatření

To, že VŠE přitáhla pozornost kvůli zvolení Ševčíka děkanem, Dvořáka netěší. „Myslím si, že pro naši univerzitu to určitě není dobré, pokud se objevujeme v této souvislosti,“ uvedl. Lidé by podle něj ale neměli VŠE soudit bez hlubší znalosti situace. Jak řekl, není nic výjimečného, když na děkana kandiduje jen jeden člověk a hlasují pro něj všichni členové akademického senátu.

Korektní chování Mezi nové morální zásady, které chce rektor vymáhat, patří například chování, kterým nemůže být zpochybněna jejich nestrannost, respekt k názorovým oponentům i korektní vystupování v médiích.

S ohledem na to přijal řadu nových opatření. Mimo jiné bude od děkanů a členů vedení VŠE po dobu jejich funkce požadovat, aby dodržovali stanovené morálně-etické zásady. Nově byla podle něj spuštěna on-line platforma, na které budou s předstihem zveřejňovány volby do akademických senátů, přičemž větší informovanost o volbách by měla umožnit studentům i akademickým pracovníkům zapojit se do voleb jako kandidující i jako voliči.

Vedle toho chce rektor předložit na nejbližším jednání akademického senátu školy návrh na úpravu jeho volebního řádu, který stanoví, že volby členů senátu se budou na všech fakultách konat přes aplikaci ve studijním informačním systému. „Dosavadní zkušenosti na VŠE ukázaly, že tento způsob voleb vede zejména mezi studenty k vyšší volební účasti, což podpoří vlastní volební soutěž a sílu mandátu zvolených kandidátů,“ uvedl Dvořák.

X X X

Stavba lanovky na Ještěd začala před 90 lety, vyšetřování pádu ještě potrvá

Před 90 lety se dělníci pustili do stavby lanovky na Ještěd. Ta o rok později přivítala první cestující. Osudným se jí stal pád jedné z kabinek na podzim loňského roku. Přestože od neštěstí uplynulo už téměř osm měsíců, výsledky vyšetřování jsou zatím nedokočeny.

Vyšetřování loňského pádu kabiny lanovky na Ještěd v Liberci, při níž zemřel průvodčí, potrvá ještě řádově měsíce.

Drážní inspekce podle mluvčího Martina Drápala čeká na zpracování odborného posudku. Visutá lanová dráha je mimo provoz od konce října loňského roku, kdy po přetržení tažného lana spadla jedna ze dvou kabin.

„Dokončení závěrečné zprávy se bude odvíjet od zpracování posudku, nicméně s ohledem na proces projednání to bude ještě v řádů měsíců,“ sdělil Drápal.

Tažné lano používané na lanovce mělo v průměru 22,4 milimetru, na délku asi 1,4 kilometru a vážilo kolem tří tun. Na Ještědu ho mění obvykle po deseti až 15 letech, podle údajů agentury ČTK se tak naposledy stalo na jaře 2016.

Loňská tragická nehoda byla první takovou v historii této lanovky, kterou vlastní České dráhy.

Opravená lanovka bude vypadat jinak

Ve středu přitom uplyne 90 let od zahájení její výstavby. Chrudimské firmě František Wiesner, ze níž se po znárodnění stal národní podnik Transporta, trvalo její vybudování pouhý rok. První pasažéři se dřevěnými kabinkami, jež provozovaly Československé státní dráhy, mohli svézt už 27. června 1933. Někteří Němci ale podle historiků tenkrát odmítali jezdit lanovkou postavenou českou firmou.

Ale zpátky do současnosti. Jen základní oprava podle výrobců lanovek, které národní dopravce oslovil, není možná s ohledem na technické normy. Z možných řešení se zatím jako nejpravděpodobnější jeví varianta nahrazení kyvadlového systému se dvěma kabinami pro 35 lidí oběžným systémem s menšími kabinkami pro osm až deset cestujících.

Náklady na výstavbu zřejmě přesáhnou čtvrt miliardy korun. České dráhy nyní zjišťují, kolik je na trhu potenciálních investorů ochotných finančně se na této investici podílet, a vypsalo takzvané předběžné tržní konzultace na strategického partnera.

„Lhůta pro podání nabídek je do 15. července 2022,“ řekla mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Mezi zvažované varianty patří i prodloužení lanové dráhy zhruba o 650 metrů, a to ke konečné tramvaje. K tomu ale bude nutná změna územního plánu. Nynější trasa lanovky má na délku téměř 1200 metrů, dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů a vrchní u hotelu s vysílačem o 400 metrů výš.

X X X

Německá ručně vyráběná elektrokola Ruff Cycles zamířila i do ČR

Doprava ve městě je v létě opravdu horké téma. Díky novým cyklo pruhům se pohodlně zvládnete dostat do práce i na kole. A pokud jde o elektrokolo, ani se u toho příliš nenadřete a dojedete ještě dál. Se správným výběrem můžete vypadat stylově, třeba když si pořídíte e-bike německé značky Ruff.

Vlajkovou lodí značky jsou kola The Ruffian, velmi luxusní kousek pro nejnáročnější zákazníky, který zaujme zejména motorkářským designem. Zvenku nabízí vintage vzhled, ale uvnitř se skrývají ty nejmodernější vnitřnosti. Baterie a motor jsou od firmy Bosch, bezestupňové řazení zajišťují převodovka Enviolo a řemenový pohon Gates. Kola mají hydraulické brzdy s vynikajícím ovládáním na silnici i v terénu. Disponují velkým stylovým kulatým světlometem, díky němuž budete dobře vidět i v noci. Baterie je schovaná v domnělé ocelové nádrži, dá se vyjmout a pohodlně odnést k dobití. Na velkém koženém sedle se perfektně sedí a vytvaruje se vám postupně jízdou na míru.

Kromě extravagantního modelu The Ruffian s nádechem nostalgie nabízí značka Ruff Cycles ještě další dva typy elektrokol.

Biggie je nejnovější městský model s výbavou od Bosch a hydraulickými brzdami. Rozhodně potěší především milovníky minimalismu, kteří se chtějí po městě prohánět stylově. Baterii má vloženou přímo pod sedlem a každý detail kola působí velmi jednoduše a puristicky čistě.

Parádním společníkem na dlouhé zábavné víkendy je pak Lil’Buddy. Tímto elektrokolem výrobce vzdává hold 70. létům, zbožňují ho milovníci BMX a mladší publikum, které si chce užívat s partou kamarádů a bavit se.

Německý výrobce Ruff Cycles je magnet pro nadšence do fat biků, kteří ocení německou precizní kvalitu ruční výroby i ikonický a nezaměnitelný Ruff design. Kola jsou k dispozici v celé řadě barevných kombinací a se spoustou vychytávek a příslušenství. Začněte i vy jezdit stylově. Ruff Cycles nejsou kola. To je nový životní styl!

X X X

Krasobluslař Novotný dostal pokutu 15.000 Kč za chyby v kampani

 Bývalý mistr světa v krasobruslení, někdejší starosta Brna-Židenic a kandidát do Sněmovny za ANO René Novotný dostal pokutu 15.000 korun za chyby v předvolební kampani. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) mu sankci udělil, protože na 33 billboardech vyvěšených před loňskými sněmovními volbami nebyl uvedený zadavatel a zpracovatel. Vyplývá to z anonymizovaného rozhodnutí, které jí úřad poskytl. Hnutí ANO kvůli problémům s billboardy Novotného z kandidátky stáhlo.

Novotný nechal v létě loňského roku na vlastní náklady vyrobit 33 billboardů, které upozorňovaly na jeho sportovní úspěchy a práci „pro český sport“ spolu s heslem „Pro sport dostupný všem dětem!“. Tvrdil ale, že se nejednalo o předvolební kampaň a plakáty byly určeny k začátku školního roku.

Právě kvůli tomu Novotného vyškrtlo ANO z kandidátky. Ten se pak bránil u soudu. MS v Praze v rozhodnutí dospěl k závěru, že postup úřadů byl zákonný, když pouze provedly podle zákona to, k čemu dospěl volební zmocněnec hnutí.

„Úřad nezpochybňuje možnost veřejných činitelů, kteří jsou zároveň kandidáty ve volbách, i v době volební kampaně prezentovat svou činnost, respektive činnost zastupitele, či člena rady pověřeného úkoly v oblasti sportu a mládeže. Na druhou stranu je však nutné, podle názoru Úřadu, důsledně rozlišovat, kdy daná osoba vystupuje jako veřejný činitel prezentující svou činnost zastupitele, a kdy vystupuje jako kandidát ve volbách na straně druhé,“ uvedl dohledový úřad.

V takovém případě podle úřadu musí sladit výkon veřejné funkce s pravidly kampaně, stanovenými volebními zákony. Úřad si také všiml opakovaného zdůrazňování číslovky 20 na Novotného billboardech, což bylo také číslo přidělené hnutí ANO ve sněmovních volbách. Úřad tak dospěl k názoru, že Novotný svou prezentací na těchto billboardech vstoupil do volební kampaně a ovlivňoval potenciální voliče.

Proti rozhodnutí úřadu může Novotný podat správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Její podání ale nemá na povinnost zaplacení pokuty odkladný účinek.

V uplynulých týdnech už krajský soud o jednom sporu Novotného s ÚDHPSH rozhodoval a rozhodnutí pak zveřejnil na úřední desce. Novotný žaloval úřad za to, že zveřejnil informaci o zahájení správního řízení, která se následně objevila v médiích. Krajský soud ale žalobu zamítl. Proti jeho rozhodnutí mohou strany sporu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ceskajustice.cz

X X X

Pode ESLP ruský zákon o zahraničních agentech odporuje úmluvě

 Ruský zákon o zahraničních agentech z roku 2012 je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, rozhodl dnes Evropský soud pro lidská práva. Mezinárodní soud se sídlem ve Štrasburku uvedl, že zákon porušuje práva dotyčných organizací a nařídil Rusku zaplatit mnohým z nich kompenzace, informovala agentura Reuters. Ruský prezident minulý týden podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou rozhodnutí štrasburského soudu plnit.

Kontroverzní zákon, který napadlo u soudu 73 ruských nevládních organizací, klade na tyto subjekty podle štrasburského soudu mimořádné požadavky na audit či vykazování zpráv a staví je před hrozbu vysokých pokut. V demokratické společnosti taková opatření podle soudu nejsou nezbytná. Uplatňování zákona tak vedlo k rozpuštění nebo likvidaci mnoha nevládních organizací.

Rusko označuje pojmem „zahraniční agenti“ organizace a jednotlivce, které se podle úřadů pouští do politických aktivit s podporou ze zahraničí. Tyto subjekty musí na základě zákona označovat své publikace, pravidelně hlásit své příjmy a výdaje a podrobovat se finančním auditům.

Ve svém verdiktu soud konstatoval, že zákon pošlapává svobodu shromažďování a sdružování. Používání „politické činnosti“ jako kritéria pro označení „zahraniční agent“ pak podle soudu vede k nesrozumitelným závěrům a vytváří nejistotu mezi nevládními organizacemi, které se chtějí zapojit do aktivit občanské společnosti zejména v oblasti lidských práv, ochrany životního prostředí nebo charity.

Ruská organizace na ochranu lidských práv Agora dnešní rozhodnutí soudu označila za „velké vítězství“.

Ruský prezident Vladimir Putin však minulý týden podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí a pod kterou štrasburský soud spadá, 16. března oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu Rusko vyloučila, ceskajustice.cz

X X X

 Bratislavský krajský soud zamítl Babišovu žalobu ohledně jeho evidence u StB

 Bratislavský krajský soud dnes v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, podle které je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu krajského soudu uvedl, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.

Vůči verdiktu krajského soudu se již nelze odvolat, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek u nejvyššího soudu. Babiš spolupráci s StB opakovaně popřel. Krajský soud svým nejnovějším rozhodnutím vyhověl ÚPN, který navrhoval, aby soudci žalobu zamítli a aby v odůvodnění uvedli, koho má Babiš žalovat. ÚPN verdikt soudu uvítal.

Babiš, který se vyhlášení rozsudku nezúčastnil, ČTK napsal, že se bude dál soudně bránit. Jeho právník Marek Benedik novinářům po vynesení verdiktu řekl, že klientovi doporučí podání mimořádného opravného prostředku.

„Podle mého názoru i s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Líčení trvá deset let, žaloba byla podána s tehdejší judikaturou, že pasivně legitimovaným (žalovaným – pozn. ČTK) je Ústav paměti národa. Pan Babiš se až nyní dozvěděl, že jím není Ústav paměti národa,“ řekl Benedik. Babišovi právníci navrhovali krajskému soudu, aby případ vrátil soudu první instance k novému projednání, ve kterém by mohlo dojít k záměně žalované strany.

Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu, které vyzněly v Babišův prospěch, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.

V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.

Právě řešení této otázky a nikoli samotné oprávněnosti Babišovy evidence v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.

„Rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě, který se ztotožnil s argumentací Ústavu paměti národa, vítáme. V předmětném soudním sporu byl přelomovým nález Ústavního soudu Slovenské republiky z roku 2017, podle kterého není Ústav paměti národa pasivně věcně legitimován v žalobách na ochranu osobnosti. Po jeho vydání už byly některé žaloby vůči Ústavu paměti národa zamítnuty,“ napsala ČTK právnička ÚPN Adela Martinkovičová.

Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků, ceskajustice.cz

X X X

Zaměstnankyně vylákala z Úřadu vlády miliony, hrozí jí osm let vězení

Pražští kriminalisté navrhli obžalovat bývalou zaměstnankyni Úřadu vlády, která podvodem připravila úřad až o osm milionů korun. Ženě, jež pracovala na odboru rozpočtu a financování, podvody procházely po dobu 6 let. Hrozí jí až osm let vězení.

Pracovnice si podvodným jednáním za několik let přilepšila o osm milionů korun a odhalil ji až loňský vnitřní audit ve Strakově akademii, po kterém musela své místo opustit. Úřad se poté obrátil na policii. O případu informovala Česká televize (ČT).

„Policejní orgán ukončil vyšetřování a předložil státnímu zástupci věc s návrhem na podání obžaloby,“ řekl v ČT k případu žalobce Jan Lelek z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, které případ dozoruje. Ženě by v případě prokázání viny mohlo hrozit až osm let za mřížemi.

Podle jeho dřívějšího vyjádření pro média žena předkládala od ledna 2015 do března 2021 k proplacení padělané daňové doklady od různých subjektů a vyplacené peníze si nechávala.

Podle kriminalistů žena na úřadě pracovala na odboru rozpočtu a financování a podvodného jednání dopouštěla v době, kdy byli premiéry postupně Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš.

Úřad vlády řídili Pavel Dvořák, Radek Augustin a nejdéle Tünde Bartha. Právě za její éry se v loňském prvním pololetí objevilo podezření, že úřednice podvádí.

Úřad vlády po odhalení podal trestní oznámení a se zaměstnankyní ukončil služební poměr. Podle mluvčího kabinetu Václava Smolky úřad v případu figuruje jako poškozený. Vzhledem k tomu, že trestní řízení ale nebylo ukončeno, nebude se úřad vlády podrobněji vyjadřovat, sdělil ČT Smolka.

X X X

Doktorandi na Mendelově univerzitě opisovali, škola teď ztratila akreditaci

Mendelova univerzita v Brně přišla o institucionální akreditaci pro doktorské studium ekonomických oborů. Univerzita si tak už nebude moct schvalovat nové studijní programy sama, ale bude se muset s žádostí o jejich povolení obrátit na akreditační úřad. Rozhodnutí se nedotkne stávajících ani budoucích studentů v aktuálních studijních programech.

Týdeník Hrot v dubnu upozornil, že mezinárodní antiplagiátorská platforma VroniPlag v minulých měsících odhalila shody v textech disertačních prací několika rakouských komunálních politiků, kteří úspěšně ukončili doktorské studium na Provozně ekonomické fakultě (PEF) Mendelovy univerzity. Národní akreditační úřad pak na fakultu poslal kontrolu, která chyby v doktorském studiu potvrdi

Kontrola trvala tři měsíce Kontrola na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity se konala od loňského 25. srpna do 25. listopadu. Protokol o kontrole zaslal NAÚ univerzitě 20. prosince, škola podle zápisu ze zasedání rady úřadu nepodala proti zjištěním kontrolorů žádné námitky.

„Akreditační úřad rozhodl zastavit řízení v případě bakalářského a magisterského typu studia a odejmout institucionální akreditaci v případě doktorského typu studia pro oblast ekonomické obory,“ řekl zástupce úřadu Jiří Smrčka. K rozhodnutí podle něj úřad přistoupil na základě důkazů o zjištěných pochybeních.

„Správní řízení se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na provozně ekonomické fakultě,“ řekl mluvčí školy Filip Vrána. „Netýká se tedy aktuálních studijních programů, které byly již dříve ze strany NAÚ akreditovány. Rozhodnutí NAÚ tedy nemá žádný vliv na stávající studijní programy, současné ani budoucí studenty,“ dodal. Univerzita podle něj rozhodnutí analyzuje, běží lhůta pro případné odvolání.

Stávající studenty to neohrozí

„Akreditace studijních programů, která je v současnosti platná, tak té se to nedotkne. Studijní programy jsou akreditované dál a studenti v nich mohou studovat dál. Pokud by si ale vysoká škola chtěla vytvořit nový studijní program, tak si ho nemůže schválit sama, ale musí požádat o akreditaci akreditační úřad,“ potvrdil slova univerzity Smrčka. Odebrání institucionální akreditace se podle něj nedotkne ani přijímání nových studentů do stávajících studijních programů.

Podle úřadu nebyl v doktorském studiu ekonomických oborů na Mendelově univerzitě dostatečný systém zajišťování kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a jejího hodnocení, což jsou podmínky pro institucionální akreditaci. „V důsledku několikanásobného selhání kontrolních procesů zejména na úrovni jedné z fakult nebyla vysoká škola schopna odhalit a odstranit nedostatky, které byly kontrolou zjištěny,“ uvedl úřad v zápisu z jednání z 19. května.

Bývalá rektorka Danuše Nerudové, ale prý udělala všem co bylo v jejích silách a pravomocech. „Logický důsledek šetření, které jsem ještě v pozici rektorky iniciovala v momentě, kdy se objevila první podezření. Věřím, že se provozně ekonomická fakulta poučí, k událostem se postaví čelem a akreditaci brzy získá zpět,“ napsala na svém Twitteru. Studijní programy jsou podle ní v kompetenci děkanů jednotlivých fakult, rektor může ze své pozice pouze vyšetřovat a sestavit komisi, což Nerudová udělala.

 Logický důsledek šetření, které jsem ještě v pozici rektorky iniciovala v momentě, kdy se objevila první podezření. Věřím, že se Provozně-ekonomická fakulta poučí, k událostem se postaví čelem a akreditaci brzy získá zpět.

Podle Smrčky Mendelova univerzita nedokázala vyhodnotit jako rizikové, že značný počet posluchačů doktorského studia končí studium za dobu výrazně kratší, než je standardní tříletá doba. Někteří podle úřadu absolvovali studium za 22 až 30 měsíců.

„V kontrolovaném období absolvovalo za tuto kratší dobu 14 studentů,“ uvedl úřad. Kontrola na provozně ekonomické fakultě se konala od loňského 25. srpna do 25. listopadu. Podle úřadu rovněž odhalila, že „vysoká škole nemá dostatečně účinná opatření proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu, zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu,“ dodal Smrčka.

X X X

Ve VFN trénují na útoky i válku. Násilí roste, musíme se připravit, tvrdí lékaři

Nemocnice se připravují na krizové situace. Násilí narůstá i v Evropě a jakákoliv katastrofa se může stát i u nás, uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK Zdeněk Krška. Ve Všeobecné fakultní nemocnici proto traumatologický plán nacvičují až třikrát ročně. Teroristický útok nebo válečný konflikt způsobují zranění, která nejsou v českých podmínkách častá, dodávají lékaři.

 „Násilí bohužel narůstá nejen ve vzdálených zemích a světadílech, ale i v Evropě. A s ohledem na současné dění na Ukrajině je jasné, že se může jakákoli katastrofa nebo teroristický útok stát i u nás. Je proto velmi důležité, abychom byli připraveni,“ uvedl přednosta 1. chirurgické kliniky VFN a 1.LF UK Zdeněk Krška.

Dodává, že však není jejich cílem hrát si na armádní cvičiště. „Jde o to, abychom ošetřili vojáka i civilního člověka, když už nejsou v bezprostředním nebezpečí… Bez výcviku a přípravy nemůžeme fungovat,“ řekl.

Chirurgové proto provádějí nácviky aktivace traumatologického plánu. Ze zákona ho musí poskytovatelé lůžkové nebo jednodenní péče aktivovat alespoň jednou do roka, ve Všeobecné fakultní nemocnici to dělají i třikrát.

Pracují s namaskovanými figuranty, které lékaři vyšetřují a odesílají je na JIP, rentgen nebo sono. „Dále využíváme i takzvaný tabulový nácvik s magnetickými figurkami, které představují reálné lékaře, sestry, sanitáře a pacienty s připravenými pacienty,“ vysvětlil vedoucí lékař traumatologického oddělení 1. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK Filip Burget.

Na úterní tiskové konferenci hovořil i o tom, jak by měl postup v krizových situacích probíhat. V nemocnici přijmou zprávu od záchranné služby. Ta jim oznámí i počet lidí, které bude potřeba ošetřit.

Nemocnice informaci ověří a poté primář aktivuje traumatologický plán. Mezi zavoláním a aktivací plánu většinou uběhne pět minut. „Od záchranky dostaneme polovinu pacientů do dvaceti minut, do čtyřiceti minut máme sto procent zraněných,“ vysvětlil Burget.

V rámci nemocnice se poté odehrává triáž, tedy třídění pacientů podle závažnosti zranění. Nejzávažnější zranění by měli být distribuováni do co nejvíce nemocnic. Podle Burgeta je však realita mnohdy jiná. „Kdyby se něco odehrálo v centru Prahy, tak to zasáhne především naší nemocnici,“ poznamenal.

Ke zlepšení by ve Všeobecné fakultní nemocnici ještě potřebovali nastavit vnitřní systém komunikace pomocí vysílaček. Telefonní linky totiž v těchto případech bývají přetížené. Zapracovat chtějí také na zvýšení bezpečnosti na pracovišti v situacích, kdy jsou lékaři zaměstnáni péčí o zraněné. Burget však dodává, že minulé zkušenosti, jakými byl třeba výbuch plynu v Divadelní ulici ukazují, že je nemocnice dobře připravená.

Nácvik krizových situací je důležitý také proto, že například teroristické útoky způsobují zranění, se kterými se lékaři běžně nesetkávají. Pacienti po útocích mají zpravidla závažnější zranění, vyžadují více operací, delší léčbu, svou roli hraje i psychologický vliv na celou populaci. V zemích s válečným konfliktem zase lékaři nejčastěji ošetřují střelná a střepinová poranění, která v českých podmínkách také nejsou běžná.

Traumatologové z VFN sbírají zkušenosti i na zahraničních misích. V rámci programu MEDEVAC řeší následky humanitárních katastrof přímo v místech konfliktů. Působí například v Izraeli, kde mají kvůli častým teroristickým útokům a bezprostřední hrozbě konfliktu centra, která se specializují na řešení chemických, střelných nebo bombových útoků.

X X X

Ředitelé nemocnic si přišli na milionové odměny, statisíce si rozdali i jinde

Na konci května média informovala o odměnách pro členy představenstva ČEZ, kteří si za loňský rok rozdělí celkem téměř 135 milionů korun. Milionové odměny se však rozdávají i jinde. Příkladem jsou ředitelé fakultních nemocnic, které spadají pod resort zdravotnictví. Na statisícové prémie si přijdou i šéfové dalších státních podniků, včetně exšéfa Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Web Hlídač státu společně s platformou Platy úředníků už druhým rokem přináší detailní přehled platů a odměn státních zaměstnanců za uplynulé roky. Ve zveřejněných datech nechybí ministerstva, některé státní úřady, nemocnice, státní nebo národní podniky a také veškeré úřady pod takzvaným služebním zákonem.

Redakce iDNES.cz již ke konci května poukázala na vysoké odměny hradního kancléře Vratislava Mynáře či exšéfa státního podniku Lesy České republiky Josefa Vojáčka. Nyní přináší další přehled platů a odměn za loňský rok ve státních podnicích.

Milionové odměny si loni podle zveřejněných údajů na Hlídači státu rozdělily instituce pod ministerstvem zdravotnictví. Například ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant si loni vydělal 1,5 milionu korun. K tomu na odměnách a náhradách získal přes 2 miliony korun. Oproti roku 2020 si výrazně přilepšil. V daném roce totiž jeho plat činil 1,4 milionu korun. Odměny a náhrady pak tvořily „pouze“ 638 tisíc korun.

„Druhý rok odmítla Homolka“

Podobně si vydělal ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Jan Kvaček, který si celkem za loňský rok přišel na 1 361 323 korun. Oproti roku 2020 je to zhruba o 20 tisíc méně. Naopak odměny za loňský rok činily 1,5 milionu korun. Rok před tím to bylo zhruba 857 tisíc korun.

Přes dva miliony na odměnách získal šéf Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek. Celkově si za loňský rok vydělal zhruba 3,5 milionu korun. Odměny a náhrady se mu oproti roku 2020 zdvojnásobily.

„Oproti loňskému roku nyní poprvé data poskytla i FN Královské Vinohrady. Už druhý rok po sobě ale odmítla vydat údaje Homolka,“ uvedl v tiskové zprávě Hlídač státu.

„Důvody, proč jsou některé platy nebo odměny vyšší nebo nižší než v předchozích letech neznáme. Pouze v některých případech nám dotazované instituce sdělily důvody vyplacení (mimořádných) odměn. Zejména ve zdravotnictví tak šlo velmi často o práci nad rámec obvyklých povinností, které se týkaly zajišťování chodu jednotlivých oddělení v době „koronavirové krize“,“ komentovala pro iDNES.cz mluvčí Hlídače státu Lenka Stryalová.

Podle Martina Dlouhého z Fakulty informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) mají největší české nemocnice, tedy nemocnice fakultní a krajské, miliardové rozpočty.

„Jde tedy o velké podniky. V porovnání se soukromým sektorem tedy odměny managementu nejsou nadměrné a jsou i nižší. Z tohoto pohledu nejde o nic mimořádného a bez tohoto by nebylo možné dobrý management v nemocnici v konkurenčním prostředí udržet,“ uvedl pro iDNES.cz k platům a odměnám Dlouhý.

Pokud by podle jeho slov nemocnice peníze neměly, odměny by nevyplácely: „Určitě bych neřekl, že zdravotnictví je na pokraji zhroucení.“

„Řízení nemocnice považuji za náročné a komplikované, což bylo ještě umocněno covidem, či příchodem uprchlíků z Ukrajiny. Něco jiného může být nějaká instituce, která řeší rutinně svou agendu,“ doplnil Dlouhý z VŠE.

Pod resort zdravotnictví rovněž spadá Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), jemuž šéfuje Ladislav Dušek. Ten si v předešlém roce vydělal zhruba 1,3 milionu korun. Tedy podobně jako v roce 2020. Přitom na odměnách nezískal za oba roky ani korunu.

Zveřejnění platů a odměn by mělo být povinné

Odměny za minulý rok si nepřipsal ani ředitel Institutu Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) Michal Stiborek. Jeho plat loni činil zhruba 3,6 milionu korun.

Naopak statisícové odměny loni vypláceli v jiných státních podnicích. Například exšéf Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař, kterého v polovině května policie obvinila ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, si loni vydělal 1 159 144 korun. Na odměnách si pak přišel na 235 tisíc korun.

Zhruba 400 tisíc na odměnách dostal i předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, jehož samotný plat činil loni 1,5 milionu. Téměř stejnou částku a odměnu získal i v roce 2020

 

Platy a odměny pro Hlídač státu nezveřejnily například České dráhy či Národní rozvojová banka.

„Pro státem ovládané podniky, které nejsou vystaveny běžné konkurenci, by to mělo být povinné. Jelikož jde o velký podnik, je třeba počítat s tím, že odměny manažerům by tomu měly odpovídat,“ dodal pro iDNES.cz Dlouhý z VŠE.

X X X

Ruský nový světový řád. Propagandisté hájí územní zisky a chuť jim roste

Ruská propaganda upravuje svou rétoriku. Z útoků na ukrajinské „nacisty“ a západní státy přecházejí k obhajobě uzmutí ukrajinského území. Následují tak ruského prezidenta Vladimira Putina, který „navracení“ území označil za historický úděl Ruska.

Ruské státní televize jsou považovány za hlásné trouby Kremlu, které agresivně rozvádějí myšlenky řečené hlavními ruskými představiteli. Nejinak to bylo i u Putinova projevu při příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého. Sám Putin se k jedné z nejvýznamnějších postav ruské historie přirovnal a naznačil, že současné Rusko následuje stejný imperiální historický úděl jako za carských dob.

„Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ řekl usmívající se šéf Kremlu, podle něhož car vedl severní válku s Švédskem nikoliv aby odtrhával území, ale „navracel“ je.

Ruští propagandisté se myšlenky okamžitě chytili, povšiml si portál Daily Beast. „Putin mluví o upevňování a rozšiřování (Ruska), protože návrat (území) znamená rozšíření (Ruska),“ prohlásil televizní moderátor Vladimir Solovjov. „Co jsme předtím ztratili, se nám musí nyní vrátit. To už je úplně jiná formulace našeho cíle. Život začíná být zajímavý,“ dodal.

S podobným nadšením reagovala i takzvaná „Putinova fúrie“ Olga Skabejevová. „Nádherné! Nyní rozumíme budoucím plánům ruského státu: budeme si sobě vracet a opevňovat (území). Někteří se toho bojí, ale to rozhodně není náš problém,“ uvedla.

Solovjov už dokonce navrhl některé státy, kam by se Rusko mohlo vydat po Ukrajině. „Potřebujeme náhradní díly, tak pojďme expandovat do míst, kde jsou továrny,“ prohlásil. Sám by se vydal do Itálie, kde mu v důsledku sankcí zabavili vilu. Též odkázal na zesnulého vůdce nacionalistické liberálně-demokratické strany Vladimira Žirinovského, který navrhoval zaútočit na pobaltské státy a převzít nad nimi kontrolu. Solovjov přitom označil Žirinovského za „politického proroka“.

„Svět se změnil,“ filozofoval host Solovjovova pořadu, šéf obranného výboru Státní Dumy Andrej Kartapolov. „Období amerického kolonialismu skončilo a už se nevrátí. V tomto novém světě je Rusko síla, morální kompas, orientační bod čistoty, pravdy a správnosti, k němuž se všichni rozumní lidé z celé planety budou jen hrnout,“ prohlásil.

Jeho zástupce ve výboru Vladimir Šamanov, bývalý velitel ruských výsadkových jednotek, zase uvedl, že ruský „národ byl vybudován prostřednictvím územního rozšiřování“.

S podivuhodnou argumentací přišel jiný čelný Putinův fanoušek, filmař Karen Šachnazarov, podle něhož by se státy bez jaderných zbraní neměly divit, pokud si jejich území nárokují země, které atomové bomby mají. Oficiálně Rusko spustilo invazi kvůli údajnému jadernému programu Ukrajinců, který měl přímo sousední stát ohrožovat. Ukrajina se jaderných zbraní v devadesátých letech vzdala výměnou za ruské bezpečnostní záruky.

Šachnazarov označil například KLDR za stát, který této logice jaderné síly rozumí. „Existují národy i malé země jako Severní Korea, které všem dokázaly, že mohou být suverénní,“ prohlásil s odkazem na kontroverzní severokorejský jaderný program filmař. KLDR jako jedna z pětice zemí hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruský vpád na Ukrajinu. Severokorejský diktátor Kim Čong-un v neděli vyjádřil „plnou podporu a souhlas“ ruským vojenským akcím a popřál Putinovi pevné zdraví.

Postup ruských vojsk na Donbasu zřejmě povzbudil ruské vysoce postavené představitele, kteří ve stále větší míře začínají pojímat okupované území jako ruský majetek. Někteří poslanci například tvrdí, že se Rusko nikdy nestáhne z Chersonské oblasti.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že Rusko na okupovaných územích obnovuje transportní sítě s cílem „vytvořit podmínky“ pro plnohodnotný provoz mezi Ruskem, Donbasem, Ukrajinou a Krymem a „rozvoj zemědělsko-průmyslového komplexu na osvobozených územích“.

Portál Meduza s odvoláním na své zdroje z Kremlu a prezidentské administrativy uvedl, že Moskva chystá okupované území na Ukrajině spojit do nového federálního celku připojeného k Rusku. Pro tento účel hodlá na nich uspořádat referenda, o jejichž přípravě už veřejně mluví kolaborantští představitelé okupační správy.

Šéf Kremlu dlouhodobě odmítá přiznat Ukrajině právo na samostatnost a suverenitu. Obviňuje ji, že si pod patronátem komunistického vůdce Vladimira Lenina přisvojila území náležející ve skutečnosti Rusku.

X X X

Učte se, Rusko vás potřebuje. Okupanti zanechali vzkazy ve zničených školách

Po ruských vojácích zůstaly v poničených a vyrabovaných školách na Ukrajině vzkazy, které napsali žákům. Vyzývají je k míru, doporučují jim se učit a vybízejí k „bratrství“ mezi Rusy a Ukrajinci. Některé mají i protiválečné poselství. Podle ukrajinských ředitelů škol jsou zprávy ruských vojáků pokrytecké.

Děti, omlouváme se za takový nepořádek, snažili jsme se zachránit školu, ale došlo k ostřelování. Žijte v míru, starejte se o sebe a neopakujte chyby, které udělali vaši starší,“ stálo na velké zelené tabuli v poničené škole ve vesnici Katjužanka severně od Kyjeva.

Jejich omluva byla namístě. Nedávno zrekonstruovaná kuchyně, užívaná až 500 dětmi denně, je naprosto zničená. Na školním dvoře je provizorní hřbitov, fotbalové hřiště je pokryté zákopy a všude na školních pozemních se válely zbraně.

„Napsali, že Rusové a Ukrajinci jsou bratři a přitom školu vykradli… Zničili počítače, vyndali pevné disky, sebrali notebooky, tiskárny, ve škole nic nenechali! Je to barbarství a pokrytectví,“ rozčileně okomentoval řádění Rusů ředitel školy Mikola Mikitčik. Škodu způsobenou ruskými vojáky odhaduje na pět milionů ukrajinských hřiven (skoro čtyři miliony korun).

Podle stanice CNN zaznamenaly podobný scénář i jiné školy na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin považuje Ukrajince a Rusy za „jeden lid“ a tvrdí, že veškeré rozkoly mezi nimi jsou způsobeny „zahraničními intervencemi“. Ukrajinci nechápou, proč je tedy ruští vojáci zabíjejí.

Ruská propaganda se nad zprávami rozplývá. Ultrakonzervativní bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij, který vede ruskou diplomatickou delegaci a neuznává samostatnou Ukrajinu, řekl, že byl jedním ze vzkazů „dojat“.

I ruští vojáci opakují propagandistická tvrzení. „Putin je váš prezident. Děti, pilně studujte, Rusko potřebuje vzdělané občany,“ vyzvali ruští vojáci děti ve škole ve vesnici Zdviživka. Kromě toho jim nechali „na památku“ i nášlapné miny.

I zde Rusové zničili a ukradli učební pomůcky a vybavení. „Měli jsme velkou LCD televizi. Nemohli ji ukrást, protože byla moc velká. Tak do ní vystříleli díry a nechali ji ve třídě,“ uvedl nejmenovaný zaměstnanec školy.

„Omlouváme se, tuhle válku jsme nechtěli. Slovanští bratři, byli jste oklamáni. Válka je zlá, nebojujte, děti,“ napsali ruští vojáci žákům školy v obci Novyj Bykiv v Černihivské oblasti. „Žijme v přátelství,“ bylo napsáno na další tabuli. „Jsme Slované. Není dobré, aby bratři šli proti sobě nožem.“

Rusové doprostřed školy postavili vícehlavňový raketomet. Ředitelka Natalija Vovková si myslí, že nápisy na tabulích, z nichž některé obsahovaly protiválečné poselství, signalizují pocity zmaru, které ruští vojáci cítili.

„Možná čekali na smrt. Ale také mysleli na to, že budou potrestáni za zlo, které napáchali. Vypadalo to, jako by chtěli žít, mít dítě a dělat všechno normálně, ale pochopili, že po tom všem už nebudou schopni vrátit se do normálního života,“ domnívá se ředitelka, podle níž Rusové to, co neukradli, zničili.

X X X

Oslňuje angličtinou a železnou vůlí. Diplomacii KLDR poprvé povede žena

V čele severokorejského ministerstva zahraničí poprvé stanula žena. Vůdce Kim Čong-un si na post vybral diplomatku Čche Son-hui, která se zabývá otázkami jaderných zbraní a jednáním s USA. Počáteční naděje, že její nástup by mohl znamenat, že KLDR stále vidí prostor pro diplomacii, ale vzápětí rozptýlila informace o dokončení příprav na další jaderný test.

Kim novou ministryni zahraničních věcí jmenoval o víkendu na zasedání vládnoucí Strany práce. Sedmapadesátiletá Čche se tak stane jednou z nejmocnějších žen v Severní Koreji, zřejmě hned po Kimově mladší sestře Kim Jo-čong, která v posledních letech upevnila svou pozici.

Čche se podle listu The Times jeví umírněněji než její předchůdce Ri Son-gwon, jenž bude nyní dohlížet na vztahy s Jižní Koreou. „Čche je zkušenou tlumočnicí, diplomatkou a vyjednavačkou. Na cizince, kteří se s ní setkali, zapůsobila svou elegantní angličtinou, silnou osobností a železnou vůlí,“ napsal deník.

Diplomatka je dcerou jednadevadesátiletého bývalého severokorejského premiéra Čche Jong-rima. V médiích se poprvé objevila v roce 1997 jako tlumočnice severokorejských delegátů při jaderných jednáních se sousedními zeměmi. K dalším vyjednáváním se připojila v roce 2000.

Čche podle stanice CNN patří mezi Kimovy oblíbence. V minulosti ho doprovázela při různých událostech – mimo jiné mu radila na dvou vrcholných schůzkách s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem. Státníkům se však nepodařilo dosáhnout kompromisu ohledně jaderného odzbrojení KLDR.

Její prohlášení v severokorejských státních médiích tehdy sahala od vyhrožování „jaderným zúčtováním“ až po nabídky dialogu. Ve svém posledním prohlášení z března loňského roku Čche požadovala, aby USA přestaly se společnými cvičeními s Jižní Koreou.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena razí politiku, že je připravena s KLDR kdykoli bez předběžných podmínek jednat. Pchjongjang to odmítá, dokud USA neuvolní „nepřátelskou politiku“, což je odkaz na přísné ekonomické sankce. Výsledkem je tři roky trvající patová situace.

Jmenování nové ministryně zahraničí navíc přichází v době, kdy Severní Korea dokončila přípravy na další jaderný test. „Myslím si, že se jen čeká na politické rozhodnutí,“ řekl v pondělí jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin. Podle něj by test vyvolal nové mezinárodní sankce.

KLDR se podle Paka nachází na křižovatce – buď provede test a zvolí si hlubší mezinárodní izolaci, nebo se vydá směrem k většímu dialogu. „Domnívám se, že by velmi pozitivní roli v přesvědčování KLDR mohla sehrát Čína,“ uvedl.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken varoval, že pokud KLDR svůj sedmý jaderný test uskuteční, bude odezva USA a spojenců rychlá.

„Jsme připraveni na všechny scénáře,“ uvedl Blinken. USA podle něj zvažují změnu svého krátkodobého i dlouhodobého vojenského postoje. „Budeme vyvíjet tlak do doby, než režim v Pchjongjangu změní kurz,“ řekl.

Severní Korea letos uskutečnila už 18 raketových testů. Raketové i jaderné testy KLDR zakazují rezoluce OSN. Na konci května USA v Radě bezpečnosti OSN navrhly zpřísněné sankce proti Pchjongjangu, ale návrh vetovaly Rusko a Čína. O víkendu KLDR vystřelila i řadu dělostřeleckých střel, které by v případě zamíření mohly zasáhnout okolí jihokorejské metropole Soulu. Poslední jaderný test KLDR uskutečnila v roce 2017.

X X X

Drogy jsou v EU dostupnější než před covidem. Česko vede v pervitinu i marihuaně

Drogy jsou v Evropské unii na vzestupu. Jejich dostupnost zůstává vysoká a v některých případech je vyšší než před pandemií covidu-19. Uvádí to ve své letošní zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti. V České republice se drogy konzumují nadprůměrně, žebříček vedeme v braní pervitinu i kouření marihuany.

Zavedené drogy nebyly nikdy tak dostupné a nadále se vynořují (na trzích) nové silné látky,“ uvedl ředitel Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) Alexis Goosdeel při příležitosti zveřejnění nové zprávy.

Podle zjištění agentury se v loňském roce objevilo mezi spotřebiteli drog na 52 nových psychotropních látek, tedy v průměru jedna za týden. Mezi nimi bylo 15 nových syntetických kanabinoidů či šest syntetických opioidů a šest syntetických kathinonů.

Poté, co v roce 2020 distribuci drog narušila pandemie covidu-19, se spotřeba některých látek vrátila na úroveň před ní. Jedná se například o kokain, který je s 3,5 milionu uživatelů za uplynulý rok druhou nejvíce konzumovanou drogou v EU.

Pandemie také vedla spotřebitele i distributory k většímu využití technologií, například šifrovaných komunikačních platforem. Kvůli pandemii se rovněž snížila dostupnost léčby drogových závislostí, s uvolněním opatření ve většině zemí se ale situace vrací postupně k úrovní před zdravotnickou krizí způsobenou šířením koronaviru. S rozvolněním pandemických opatření se zvyšovala spotřeba látek, které lidé častěji berou na společenských akcích.

Podle odhadů agentury zhruba 30 procent obyvatel EU ve věku 15 až 64 let alespoň jednou za život vyzkoušelo přinejmenším jednu zakázanou látku. Nejčastěji užívanou látkou je konopí, které jednou za život vyzkoušelo 79 milionů lidí.

V uplynulém roce drogy z konopí užilo alespoň jednou 22 milionů lidí, což je sedm procent unijních obyvatel. Mezi mladými ve věku 15 až 34 let to bylo 15,5 procenta. Nejvyšší míru v této kategorii vykazuje Česká republika, kde 23 procent mladých lidí v posledním roce zkusilo marihuanu.

Velké popularitě se mezi mladými lidmi v ČR těší i halucinogenní houby. Zhruba pět procent lidí ve věku 15 až 34 alespoň jednou za uplynulý rok zkusilo tuto látku. Průměr v unii je přitom pod jedním procentem. ČR vykazuje také nejvyšší míru rizikových uživatelů metamfetaminu (pervitinu) – je jich 4,84 na 1000 obyvatel.

V letech 2010 až 2020 se podle zprávy zvýšilo množství zabavených drog. Výjimku tvoří konopná pryskyřice, ze které se vyrábí hašiš, a heroin. V uplynulém desetiletí vzrostlo bezmála na šestinásobek množství zabaveného metamfetaminu a na pětinásobek množství zadrženého amfetaminu. Podle EMCDDA to mimo jiné ukazuje, že roste role Evropy jako výrobce, trhu i tranzitní oblasti pro tyto omamné látky.

X X X

Lanžhot zřejmě poničilo slabé tornádo, řekli meteorologové po obhlídce

Při pondělní podvečerní silné bouřce zasáhlo Lanžhot na Břeclavsku a jeho okolí tornádo, uvedli meteorologové. Předběžné informace z terénu podle nich potvrzují, že jeho intenzita byla minimálně F1, což je druhá nejmírnější z šestiškálové stupnice.

Místní už od večera mluvili o tornádu, i když slabším, než které lidé v okrese zažili před rokem. „Původcem tornáda byla dlouho žijící bouřková buňka, která vznikla poblíž Prahy. S ohledem na dlouhou životnost a přechodně i některé radarové příznaky bouře je pravděpodobné, že šlo o supercelu,“ dodal Český hydrometorologický ústav na Twitteru s tím, že poznatky bude dál upřesňovat.

Hned po bouřce zůstalo na 1400 domácností bez elektřiny, domy s poškozenými střechami nebo pokácené ploty.

„Tromba poškodila několik ulic. Stále se ozývají další lidé, jak postupně zjišťují škody. Poškozeno bylo několik střech a vyvrácené jsou i velké stromy. Co se týče obecního majetku, tak spadl nový plot kolem fotbalového hřiště, který jsme nedávno postavili, kolem jsou polámané borovice. Nejvíce zasažené jsou ulice Kostická, Stráže, Školní a Zámecká. Rozmístili jsme kontejnery a pomáháme s úklidem,“ přiblížil ráno situaci ve městě starosta Lanžhota Ladislav Straka (nez.).

Lidé však už tou dobou na internetu hojně diskutovali nad tím, jestli vichr, který se během pár minut přehnal, nebylo tornádo a nikoli „jen“ tromba, tedy trychtýř, který se nedotkne země.

„Máme videa od lidí i informace od kolegů amatérů. Je možné, že to mohlo být slabší tornádo. Jedeme se podívat na místo na škody, které to způsobilo, abychom měli objektivní informace. Stejné škody ale může způsobit i situace, kdy to nebude tornádo. Potenciál tam ale je,“ řekl pak Petr Münster z regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně, který vyrazil do terénu.

Krátce po poledni už měl jasněji. „Na 99 procent můžeme říct, že to bylo tornádo o rychlosti odhadem okolo 150 kilometrů za hodinu,“ sdělil.

 

Podobně už ráno hovořil má amatérský meteorolog Michal Viktorýn, který předpověděl loňské ničivé tornádo, jež se takřka stejným místem prohnalo před rokem.

„Včerejší večerní bouře na jižní Moravě přinesla na 99,9 procent malé tornádo. Zde podle videa jde krásně vidět to, že předměty letěly směrem nahoru, tedy něco je táhlo vzhůru o downburst se jednat nemohlo, protože by určité věci letěly směrem dopředu,“ napsal Viktorýn k videu na Facebooku.

Dobrovolní hasiči na místě ještě uklízejí popadané stromy. Některé se opírají o garáže a domy nebo zůstaly ležet v zahradách.

„Někdo ještě opravuje střechy, které se večer jen provizorně zakryly plachtami,“ popisuje momentální situaci v Lanžhotě velitel tamních dobrovolných hasičů František Gál.

Spolu s kolegy má ještě v paměti loňské tragické tornádo, které prošlo jen asi o deset kilometrů dál. Pomáhali tam stejně jako stovky dobrovolných hasičů z celé země.

„Včerejšek se s loňským tornádem ale vůbec nedá srovnávat. Nejsou narušené žádné domy, nepadaly zdi. Problém byl s jedinou střechou, která byla pohnutá a pracovali jsme u ní s jeřábem. Jinak šlo opravdu jen o díry, kde bylo vypadaných pár tašek. Vítr byl podstatně slabší,“ shrnuje.

Břeclavský místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní) nicméně upozornil, že nejde ani letos o první takto silnou bouřku v regionu.

„Evidentně je potřeba se připravovat na situace, které se tu vyskytují. S takovými bouřkami nic neuděláme, předkládám ale zastupitelstvu návrh na zařazení akce – pořízení varovného systému obyvatelstva. Pokud se má tak zásadně měnit klima a počasí v místě kde žijeme, bude potřeba se na to připravit,“ napsal na Facebooku.

Dodávky elektřiny se podařilo ve většině domácností obnovit ještě během pondělního večera, dnes už je bez proudu jen pár desítek odběratelů.

„K dnešnímu ránu jsme evidovali pouze jednu poruchu na vedení vysokého napětí a zhruba deset odběratelů s omezením dodávky. Vedle toho přetrvává i několik poruch na vedení nízkého napětí, které omezují několik desítek odběratelů hlavně v oblasti Lanžhota,“ informoval dopoledne mluvčí energetické společnosti EG.D Roman Šperňák s tím, že se dodávky snaží obnovit co nejdříve.

X X X

Blamáž, jakou Anglie téměř sto let nepamatuje. Maďaři uštědřili Albionu historický debakl

Fotbalisté Anglie utrpěli nejhorší domácí porážku od roku 1928. V rámci Ligy národů podlehli Maďarsku vysoko 0:4 a na stejného soupeře nestačili podruhé v řadě. Albion prohrál domácí zápas o čtyři branky bez vstřeleného gólu poprvé v historii, čtyřikrát inkasovali doma Angličané poprvé od roku 1953.

Maďaři před deseti dny porazili Anglii poprvé od roku 1962 a nyní stejný kousek zopakovali dokonce na soupeřově hřišti. Záložník Roland Sallai otevřel skóre po čtvrthodině pohotovým zakončením po standardní situaci. Pětadvacetiletý záložník Freiburgu přidal druhou trefu v 70. minutě a po 69 letech napodobil výkon legend Ference Puskáse a Nándora Hidegkutiho, kteří jako poslední maďarští hráči zaznamenali dva góly na anglické půdě.

V 80. minutě přidal další gól prudkou ranou Zsolt Nagy a senzační výsledek stvrdil v závěru Gazdag. „Zvolili jsme trochu omlazenou sestavu, a když se začal zápas vyvíjet v náš neprospěch, bylo to znát. Odpovědnost beru plně na sebe, nenašel jsem správný balanc mezi novými a zkušenými hráči. Ukázalo se, že jsme nebyli dost silní,“ kál se po utkání anglický trenér Gareth Southgate.

Domácí se na žádnou odpověď nezmohli, závěr navíc dohrávali bez vyloučeného Stonese. Anglie prohrála doma čtyřbrankovým rozdílem poprvé od duelu se Skotskem v roce 1928 (1:5).

„Jsme samozřejmě zklamaní, ale není důvod k panice. Je to naše první vysoká porážka za hodně dlouhou dobu. Musíme zvednout hlavy a pokračovat v přípravě na mistrovství světa. Ne každý zápas vyjde podle našich představ,“ burcoval kapitán Harry Kane.

Je to poprvé od roku 1953, co Anglie inkasovala doma čtyři góly. Tehdy rovněž Maďarům podlehla 3:6. Po utkání i během něj se hráči Albionu dočkali od fanoušků zejména hlasitého pískotu.

Maďarsko po čtyřech utkáních vede překvapivě se sedmi body skupinu A3. Druzí Němci ve všech třech předchozích utkáních Ligy národů remizovali 1:1, v Mönchengladbachu ale v úterý nedali šanci úřadujícím mistrům Evropy z Itálie. Vyhráli 5:2 a na Maďarsko ztrácí bod.

Třetí jsou právě Italové s pěti body a na posledním místě se krčí Angličané. Dosud získali jen dva body za remízy s Německem a Itálií, navíc ve čtyřech duelech dokázali skórovat jen jednou. Vítěz skupiny postupuje do semifinále Ligy národů, poslední celek sestupuje do nižší divize.