Politolog Just: Americký prezident Donald Trump uvedl, že existuje šance na ukončení války na Ukrajině. Jeho vyslanec jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podmínil souhlas s 30denním příměřím řadou požadavků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruské podmínky proces jen komplikují. „Rusko není proti příměří, ale je nutné aby byly dodrženy jeho podmínky,“ říká pro Radiožurnál novinář v Moskvě a politolog Jiří Just.

X Podle zdroje, který cituje agentura Reuters, absolvoval Putin ve čtvrtek večer dlouhou schůzku s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem. Žádné podrobnosti pak ale zveřejněny nebyly. Platí to i nadále, pokud jde o informace z ruských oficiálních míst nebo médií?

Ano, dokonce ani tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nechtěl schůzku Vladimira Putina se Stevem Witkoffem blíže komentovat. Akorát řekl, že se společně setkali, že jednání bylo dlouhé a poté, co zveřejnila ruská média, oba pánové se vydali svými směry.

Vladimir Putin hned po schůzce opustil Kreml, nesetkal se s novináři a odjel do své rezidence za Moskvou. Witkoff asi krátce navštívil americké vyslanectví, a poté se vydal z Ruska do Baku a dál do další destinace. Tudíž to skutečně vypadá, jako kdyby ta schůzka nebyla příliš úspěšná.

X  Jak podávají ruská státní média dotyčný návrh na příměří na Ukrajině? A myslím tím pozici prezidenta Putina.

Ruská média, pokud bychom se podívali do novin, které vyšly dnes (v pátek), tak citují primárně Vladimira Putina, jeho výrok možná, nebo ano, přál bych si příměří. Ale pak zmiňují ty podmínky, tudíž dominuje pohled Ruska, že Rusko by samozřejmě nebylo proti příměří, ale je nutné, aby byly dodrženy ruské podmínky. To dominuje celému ruskému mediálnímu prostoru a je to dáno tím, že toto chce sdělit ruská propaganda, potažmo Kreml svému obyvatelstvu. Že Rusko je připraveno, ale musí mu být vyhověno.

X Dá se mezi řádky z vyjádření ruských činitelů číst, jak vážně nebo reálně berou podobný scénář, dohodu o přerušení bojů na 30 dnů a za jakých podmínek?

Dodejme, že v západních komentářích je v tomhle směru patrná značná skepse.
I v Rusku panuje mimořádná skepse. Když se objevily informace, že by mohlo být uzavřeno příměří – a mám na mysli, když se Američané a Ukrajinci v saúdskoarabské Džiddě dohodli na možném příměří – tak v Rusku panovalo, až bych řekl, takové těšení. Obzvlášť mezi experty, protože v Rusku panuje takový syndrom minských dohod.

Mám na mysli to, že Rusové považují dohody, které měly zastavit první konflikt na východě Ukrajiny – první minská dohoda byla podepsána v roce 2014, druhá v roce 2015 – za pokus zastavit Rusko, vyzbrojit Ukrajinu a dál pokračovat v konfliktu. Tudíž nevýhodná dohoda pro Rusko, podvod na Rusko a tak dále. To byly první reakce. V současné době ty reakce přetrvávají, nicméně Vladimir Putin skutečně experty a politiky uspokojil tím, že měkce odmítl jakékoliv příměří.

X Jak komentují vyhlídky na dočasný klid zbraní na Ukrajině propagandistické debaty v ruských televizích? A jsou jejich hosté stále tak nadšení jako v předchozích týdnech z postupu Donalda Trumpa vůči Ukrajině a unijním spojencům?

Ruská propaganda bezesporu potřebuje, aby i obyvatelé, i ti konzumenti propagandistických pořadů byli nadšeni, aby ukázali dominanci Ruska. Tudíž se skutečně o příměří hovoří, ale z té pozice, že my to příměří nechceme akceptovat.

A co se týče konkrétní osoby Donalda Trumpa, tak tam se spíš zatím zmiňují jeho kladné vlastnosti. Mám na mysli to, že Trump do jisté míry kladně hodnotí Vladimira Putina, kladně hodnotí jednání s Ruskem a to je asi to nejdůležitější, co chce ruská propaganda sdělit. Že Rusko je opět mocnost, se kterou se hovoří. Je to mocnost, se kterou hovoří dokonce sám americký prezident a to je asi ta nejvyšší meta nebo pozice z hlediska ruské propagandy.

Takže se to využívá spíše v tom pozitivním klíči. Zatím Donald Trump ještě nebyl tolik kritizován, protože Trump skutečně zatím ještě nic vážného Rusku neudělal.

X Řekl byste, soudě podle svého okolí, příspěvků na sociálních sítích a podobně, že nastal čas, kdy by větší část ruské populace už skutečně uvítala přinejmenším přestávku v bojích na Ukrajině?

Do jisté míry ano. Vidím jistou únavu u lidí, kteří žijí například v Doněcké lidové republice, tudíž v těch ukrajinských regionech, které byly fakticky anektovány ještě v roce 2014. Mám tam své známé a ti jsou mimořádně unaveni válkou. A vím, že unaveni jsou válkou i příbuzní mobilizovaných, těch lidí, kteří byli na podzim roku 2022 doslova vytrženi z civilu a museli povinně na frontu. Tito lidé jsou unavení, protože nemají žádné perspektivy a konec války je pro ně ta nejlepší perspektiva.

 Nicméně co se týče ruské většinové společnosti, tak ta stále žije ve válečné iluzi. Válečná iluze je pro ně televize. Televize jim ukazuje vítězství, ukazuje jim to nadšení, a proto nemohou být nijak unaveni válkou, na rozdíl například od Ukrajinců, protože Moskvu a velká města to nebombarduje. Takže ta únava je skutečně spíše jenom u těch lidí, na které doléhá válka.

X Můžeme jenom v pár větách nastínit, nakolik momentálně doléhají na ruskou společnost západní sankce, na jejichž prodloužení se v pátek shodli velvyslanci unijních států?

Příliš ne ekonomická situace, která je částečně spojená se sankcemi, ale spíše válečná ekonomika, ta doléhá mnohem víc i prostřednictvím inflace a tak dále. To je asi mnohem horší než unijní sankce.

X X X

V  ČR  KONČÍ  RÁDIO  SVOBODNÁ  EVROPA,  ZBYTEČNÁ  STANICE

SVOBODNOU  EVROPU  PŘESTĚHOVAL  DO  PRAHY  Z  NĚMECKA

VÁCLAV  HAVEL

Americká vláda ukončuje financování stanice Rádio Svobodná Evropa

V Praze sídlící stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) přijde o peníze na provoz. Americká vláda totiž končí s jejím financováním. Píše to agentura Reuters, která se seznámila s dopisem, jenž to oznamuje. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Kvůli rozhodnutí nemá chodit do práce i velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.

 Trumpův dokument zmiňuje, že úřady mají omezit svou činnost jen na rozsah požadovaný zákonem. Omezení zdůvodňuje redukcí federálního úřednického aparátu.

K ukončení činnosti Hlasu Ameriky a v Praze sídlícího Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) vyzval miliardář, sponzor Trumpovy prezidentské kampaně a prezidentův pobočník Elon Musk. Podle něj jsou tato média „šíleně levicová“. Trump se v minulosti střetl s vedením stanice Hlas Ameriky. Po vstupu do funkce jmenoval do čela stanice bývalou moderátorku Kari Lakeovou, která je mu nakloněná.

 Proti omezení činnosti médií financovaných USAGM se vyjádřil dnes americký Výbor na ochranu novinářů (CPJ). „Vyzýváme lídry v Kongresu, aby ochránili tuto stěžejní agenturu, která poskytuje informace bez cenzury v zemích, kde tisk čelí omezení,“ uvedl ředitel CPJ Carlos Martinez de la Serna.

Lakeová tento týden také oznámila, že USAGM ukončuje smlouvy s trojicí největších mezinárodních agentur – AP, Reuters a AFP. Podle ní se jedná o nákladné výdaje, které nejsou nezbytné. Lakeová se domnívá, že stanice by si měla sama připravovat zprávy, když „má rozpočet skoro jednu miliard dolarů (asi 23 miliard korun)“.

 Je přitom běžnou praxí, že i velká média využívají služeb tiskových agentur, protože jim to ulehčuje práci. Úsporu odhadla na 53 milionů dolarů (asi 1,2 miliardy korun).

Deník The New York Times uvedl, že velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky dostala od vedení oznámení, že jsou na „administrativních překážkách“. To znamená, že nemají chodit do práce, ačkoliv pobírají plnou výši platu. Podle NPR se to týká prakticky všech zaměstnanců stanice.

Stejnou informaci přinesla i organizace Reportéři bez hranic, která se stanicí spolupracuje. Novináři Hlasu Ameriky řekli deníku The New York Times, že krok ohrožuje chod stanice, která vysílá od roku 1942.

X X X

 EUROPOSLANEC  SR  BLAHA: 

Drahí americkí kolegovia, při všetkej úcte – takto se to nerobí

 Európsky súd pre ľudské práva rozhodol, že Ukrajina je vinná za to, že v roku 2014 nezabránila upáleniu ruských občanov Ukrajiny v Odese. Pravda nakoniec vždy zvíťazí!

Roky nám tu hovorili, že šírime hoaxy a že Ukrajina za nič nemôže. Spochybňovali Odesu, spochybňovali masakry na Donbase. A odrazu ich vlastné súdy musia pripustiť pravdu. Čo budete teraz hovoriť, rusofóbi? Že ESĽP sú Putinovi agenti?

Smiešny je aj celý ten tlak na Rusko, aby prijalo americké ultimátum na prímerie. Aby som použil slová klasika – takto sa to nerobí, do psej matere. Rusi sú na víťaznej vlne a majú zastaviť svoje napredovanie, len aby sa Ukrajinci stihli znova pripraviť a po pár mesiacoch bude vojna ďalej pokračovať?

Takáto je teraz ponuka. A tvárime sa, že keď Rusi odmietnu, tak sú oni tí, čo nechcú mier. Smiešne. S prímerím musí byť spojená aj otázka mierovej dohody, ktorá zahrnie ruské požiadavky, pretože v teréne jednoducho Rusko víťazí.

Bez normálnych mierových rokovaní s Ruskom žiaden mier nebude. A nepomôžu tomu žiadne marketingové silové akcie USA. Držme palce mieru, ale nebuďme naivní. Či sa nám to páči alebo nie, vzhľadom na situáciu na bojisku je to naozaj Rusko, ktoré si môže klásť podmienky, nikto iný.

A mimochodom, Rusko už je na najlepšej ceste k oslobodeniu svojej Kurskej oblasti, ktorú napadli a okupovali Ukrajinci. Je strašné, že Zelenskyj posiela mladých chlapcov, ktorých brutálne unášajú na uliciach, aby umierali vo vopred stratených bitkách na dobytie Ruska.

V prípade ruského územia nie je nič kontroverzné na tom, aby som úprimne zablahoželal Rusom, že oslobodili svoje vlastné územie. Naposledy západné zbrane pomáhali dobyť ruské teritórium za Hitlera a je len dobré, že toto úplne zbytočné šialenstvo skončilo.

Európsky parlament sa medzitým borí s ďalším korupčným škandálom, desiatky poslancov sú zapletení do podozrení z korupcie, belgická polícia už robí razie. Po liberálovi Reyndersovi a „sociálnej demokratke“ Kailiovej ďalší dôkaz, že v európskych inštitúciách sedia za vojnové frakcie zlodeji a podvodníci.

Ale hlavne, že sa budú zavzdušňovať, aké zlé je Rusko a bučať po mne, keď hovorím, že Slovensko chce mier a my musíme s Rusmi viesť dialóg.

Srdečne vás pozdravujem zo Štrasburgu, priatelia, boli sme s Braňom Ondrušom v debate na JOJke. Konečne zaznie pravda aj v slovenskej televízii. Ľuboš Blaha

(Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP), erver vasevec.cz

X X X

 Orbán označil své odpůrce za štěnice. V Budapešti později proti vládě protestovaly desetitisíce lidí

Maďarský premiér Viktor Orbán označil své odpůrce za štěnice. Uvedla to agentura DPA. V projevu u příležitosti maďarského státního svátku připomínajícího revoluci roku 1848 obvinil média, neziskové organizace, soudce a opoziční politiky z korupce a ze získávání financí ze zahraničí. Dodal, že proti této „finanční mašinérii“ zakročí. Na opoziční demonstraci se později v maďarské metropoli podle agentury Reuters sešly desetitisíce lidí.

 Na opozičním shromáždění vystoupil Péter Magyar, který vede stranu TISZA. Tento někdejší Orbánův spolupracovník kritizuje korupci, která podle něj ničí tuto středoevropskou zemi. V sobotním projevu před demonstranty mávajícími maďarskými vlajkami Magyar slíbil, že ukončí Orbánovu vládu a Maďarsko se stane součástí silné Evropy.

„Po dnešním slavnostním shromáždění začíná velký velikonoční úklid,“ řekl Orbán v projevu v Budapešti. „Štěnice se uložily k zimnímu spánku,“ uvedl.

„Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty,“ dodal maďarský premiér.

Řada občanských organizací a médií získává finanční prostředky od státních i soukromých institucí na Západě. O tyto prostředky žádají v transparentních grantových řízeních a pravidelně podávají zprávy o jejich využití, připomněla DPA s tím, že tento postup byl dosud legální i podle maďarského práva.

Agentura AP upozornila, že premiér v projevu znovu odmítl členství Ukrajiny v EU, což agentura dává do souvislosti s kampaní před volbami, jež se mají konat přibližně za rok. V průzkumech začal Orbánův Fidesz ztrácet na Magyarovu stranu TISZA.

Orbán se podle DPA dlouhodobě označuje za bojovníka za svobodu, který čelí spiknutí „Bruselu“ a kritiky nazývá poskoky EU. Evropská komise v prosinci uvolnila Maďarsku část peněz z fondů EU, ale nadále zadržuje Budapešti miliardy eur kvůli obviněním, že Orbán za téměř 15 let u moci omezil maďarskou demokracii, což jeho vláda odmítá. Část evropských prostředků podle kritiků Orbán zneužil k obohacení spřátelených oligarchů a vlastních příbuzných, dodala DPA.

V Evropském parlamentu (EP) Orbánův Fidesz spolupracuje s rakouskými Svobodnými Herberta Kickla a českým hnutím ANO Andreje Babiše ve frakci Patrioti pro Evropu. Do klubu, který vznikl loni 30. června, přešly téměř všechny strany, které byly do té doby v krajně pravicové skupině Identita a demokracie (ID). Zasedají v ní také poslanec EP za Motoristy Filip Turek a za Přísahu europoslankyně Nikola Bartůšek. V současnosti jde o třetí nejsilnější evropskou frakci.

 X X X

 Trumpovo šermování se cly vyhání Kanaďany z Ameriky. Začínají pokukovat po členství v EU

Kanada sice leží za Atlantským oceánem a na americkém kontinentu, ale tamní obyvatelé by nyní rádi náleželi do Evropy. Tak lze číst průzkumy, podle kterých Kanaďané tíhnou ke členství v Evropské unii. Ottawa sice dlouhé roky měla za nejbližšího spojence USA, ale toto partnerství zjevně končí kvůli razantním clům a obchodní válce vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Kanada v Evropské unii? Zní to jako pošetilý nápad, ale je mu nakloněno překvapivě mnoho obyvatel severoamerického státu, jehož oficiálním panovníkem je britský monarcha.

 Podle průzkumu agentury Abacus Data by se k Evropské unii, pokud by k tomu byla příležitost, připojilo až 44 procent Kanaďanů, zatímco proti této myšlence se vyslovilo 34 procent z nich. Navíc 46 procent dotázaných má za to, že Kanada by tak či onak měla doplnit nějaký již existující blok států.

 Pro Evropskou unii by Kanada byla mimořádně velkým doplňkem. Jde o rozlohou druhý největší stát světa po Rusku, který má s více než 40 miliony obyvateli rozvinutou ekonomiku vydatně napojenou na USA i Evropu, navíc má úzké vazby na Spojené království, neboť panovníkem Kanady je britský král Karel III.

Brusel to podle portálu Politico potěšilo. „Výsledky průzkumu jsme poctěni. Ukazuje to, že značná část občanů Kanady sdílí hodnoty Evropské unie,“ komentovala Paula Pinhová, mluvčí šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Jedním dechem však dodala, že připojení Kanady k EU je nemožné. Podle článku 49 dohody o státech Evropské unie se totiž k EU mohou připojit pouze mající část svého území v Evropě a tím pádem Brusel do rozhovorů s Ottawou nemá v plánu jít.

Animozita mezi USA a Kanadou roste

Zmíněný výzkum uvádí, že pozitivní názor na EU má 68 procent Kanaďanů, což je dvojnásobně více než množství kanadských příznivců USA.

 Průzkum Abacus Data potvrzuje dramatický rozkol mezi Ottawou a Washingtonem způsobený politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po nástupu do funkce prohlásil, že by chtěl Kanadu připojit k USA jako 51. stát. A to navzdory skutečnosti, že Kanada je samostatná a náleží do Commonwealthu, tedy společenství států, jejichž oficiální hlavou státu je britský panovník.

Dnes už bývalého kanadského premiéra Justina Trudeaua pak Trump vytrvale označoval za „guvernéra“. Největší kaňkou na vzájemných vztazích však bylo rozpoutání obchodní války, když Trump na Kanadu v uplynulých dnech uvalil tíživá cla.

Ottawa reagovala vlastními opatřeními a kupříkladu premiér provincie Ontario Doug Ford dokonce varoval, že může odstřihnout od elektřiny sousedící americké státy. Trump pro změnu prohlásil, že pokud Kanada bude USA zavedení cel oplácet, opět je zvýší.

 X X X

 Polská Levice by se do parlamentu nedostala

Polská vládní Občanská koalice zaznamenala pokles podpory, zatímco opoziční Právo a spravedlnost a Konfederace získávají mírně rostoucí podporu. Uvádí to průzkum společnosti United Surveys pro portál Wirtualna Polska.

Pokud by se volby konaly dnes, volilo by Občanskou koalici 31,1 procent dotazovaných Poláků oprávněných volit. Je to o 1,2 procentního bodu méně oproti předchozímu průzkumu z konce února.

Na druhém místě zůstává Právo a spravedlnost s mírným nárůstem o 0,5 procentního bodu. se ziskem 28,6 procenta hlasů. Na třetím místě je potom uskupení Konfederace, které by již volilo 17,2 procenta dotazovaných, to je o 1,1 procentního bodu více oproti předchozímu průzkumu.

Naopak výrazný pokles zaznamenalo uskupení Třetí cesta, která zaznamenala výrazný pokles podpory o 2,2 procentního bodu. Hnutí Polsko 2050 a Polská lidová strana mohou aktuálně počítat s 5,8 procenty hlasů, blíží se tedy hranici 5 procent nutných pro vstup do Sejmu, dolní parlamentní komory. Pod tuto hranici již klesla Levice, která má 4,9 procenta, což je 2,7 procentního bodu méně než v předchozím průzkumu.

Průzkum ukázal růst nerozhodnutých voličů. V nejnovějším průzkumu to prohlásilo 11,3 procenta, což je nárůst o 5,7 procentního bodu. oproti předchozímu průzkumu, server vasevec.cz

X X X

 Srbsko zažívá největší protivládní protesty za poslední dekádu. V Bělehradě demonstrovalo přes sto tisíc lidí

Srbsko zažívá největší protivládní protesty za poslední desetiletí. Na sobotu je do Bělehradu svolali studenti, kteří v uplynulých měsících neustávají v demonstracích a blokádách. Do srbské metropole kvůli nim začaly už v pátek přijíždět desetitisíce lidí. Demonstranty mobilizoval loňský tragický pád betonového přístřešku na nádraží ve městě Novi Sad. Za smrt patnácti lidí podle studentů může korupce vlády.

 Demonstrací v centru Bělehradu se zúčastnilo přes sto tisíc lidí, uvedlo srbské ministerstvo vnitra. Nejčastěji jsou mezi protestujícími studenti, ale také třeba zaměstnanci státní správy. Před budovu parlamentu přijeli protestům naklonění váleční veteráni s motorkami. V davu byl viděn i bývalý prezident Vojislav Koštunica, který před čtvrt stoletím porazil ve volbách Slobodana Miloševiče.

 V Bělehradě se v sobotu shromáždily i tisíce vládních příznivců, což vyvolalo obavy z možných střetů. Demonstrace se podle AFP zúčastnili i příslušníci polovojenských nacionalistických organizací a podobně orientovaných skupin fotbalových chuligánů.

Stoupenci srbského prezidenta nedávno zahájili antikampaň. V jednom bělehradském parku například postavili stany a vystupují jako studenti, kteří nechtějí stávkovat, ale učit se. Jejich tábor hlídají během sobotních protestů příslušníci srbských speciálních jednotek.

Místy jsou hlášené potyčky s odpůrci protestů. Na předměstí Bělehradu například najel do protestujících řidič osobního automobilu a tři lidé jsou zranění.

Protesty s názvem „15 za 15“ jsou jinak spíš poklidné. Studenti totiž sázejí spíš na solidaritu než na konfrontaci.

Číslice v názvu protestů odkazují na patnáct lidí, kteří loni 1. listopadu zemřeli po zřícení betonového přístřešku na nádraží ve městě Novi Sad. Odpůrci vlády to nepovažují jen za neštěstí, ale za příznak systémové korupce pod vládou srbského prezidenta Aleksandara Vučiče.

Druhá patnáctka pak znamená čtvrthodinu ticha na památku obětí. Tento rituál je součástí prakticky všech demonstrací a stejné ticho v Srbsku provázely i oslavy nového roku.

Vysokoškolští studenti zahájili protesty a rozsáhlé blokády univerzit i silnic na začátku prosince, postupně se k nim pak přidávali další lidé. Prezident Aleksandar Vučič protesty ostře odsoudil. Dlouhodobě říká, že organizátory platí západní služby a že nebude ustupovat tlaku ulice. „Já jsem prezidentem Srbska a nedovolím, aby ulice stanovovala pravidla v této zemi,“ řekl v pátek Vučić.

V souvislosti s neštěstím ve městě Novi Sad rezignoval premiér Miloš Vučević. Demonstranti však žádají jasná protikorupční opatření. Vládní moc zatím požadavky odmítá. 

X X X

 Krajská zdravotní investuje do budoucnosti. Nabízí stipendia i nejmodernější technologie

 Krajská zdravotní investuje miliardy korun do modernizace zdravotní péče a nových technologií. Součástí rozvoje je i podpora vzdělávání budoucích zdravotníků prostřednictvím stipendijních programů, které mají motivovat mladé lékaře a sestry k práci v regionálních nemocnicích.

 Krajská zdravotní – společnost s více než devíti tisíci šesti sty zaměstnanci a téměř čtyřmi tisíci lůžky – je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice a největším zaměstnavatelem v Ústeckém kraji, kde spravuje sedm nemocnic a zajišťuje zdravotní péči zejména pro obyvatele kraje. Kromě Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde má Krajská zdravotní sídlo, pod ni patří nemocnice v Děčíně, Mostě, Chomutově, Teplicích a od roku 2021 také v Litoměřicích a v Rumburku.

Že je Krajská zdravotní dynamicky se rozvíjející společností, dokazují například loni proinvestované finanční prostředky na výstavbu nových pavilonů, vybavených nejmodernějšími přístroji. „Investice v loňském roce přesáhly pět miliard korun a v nastaveném trendu chceme pokračovat i v dalších letech. Co se týká dalších investic, pracujeme s výhledem na příštích zhruba deset let,“ popisuje ředitel Krajské zdravotní Jiří Laštůvka.

Nové kardiocentrum i urgentní příjem

Nejvýznamnější strategickou investicí loňského roku byla bezesporu stavba nového Kardiocentra v ústecké Masarykově nemocnici za více než dvě a půl miliardy korun. Jde v mnoha ohledech o nejmodernější pracoviště v republice. V pavilonu jsou kromě operačních sálů a oddělení jednotek intenzivní péče také dva hybridní sály, které kromě klasického vybavení pro chirurgické zákroky disponují přístrojem umožňujícím využití zobrazovacích metod – magnetické rezonance, angiografie a počítačové tomografie přímo během operace.

Loni na jaře zahájil provoz nový pavilon urgentního příjmu včetně operačních sálů, centrální sterilizace a jednotek intenzivní péče v Děčíně. Náklady přesáhly miliardu korun. Nový pavilon urgentního příjmu s centrálními operačními sály včetně jednotek intenzivní péče za více než miliardu korun pak začal v květnu sloužit pacientům, ale i lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu v nemocnici v Chomutově. Modernizací prošla také porodnice v nemocnici v Teplicích a v současnosti probíhá i v Litoměřicích.

Nový pavilon s urgentním příjmem v nemocnici v Chomutově

„Za zmínku určitě stojí i zahájení provozu stanice s takzvanými sdílenými neuropsychiatrickými lůžky v mostecké nemocnici nebo otevření ambulance dětské a dorostové psychiatrie a adiktologie v nemocnici v Litoměřicích,“ doplnil ředitel Krajské zdravotní Jiří Laštůvka.

Pavilon pro matku a dítě otevře ještě letos

Nejnákladnější stavbou, kterou začnou využívat lékaři a pacienti ještě letos, je nový pavilon pro matku a dítě včetně hemodialyzačního střediska v nemocnici v Děčíně – za téměř půl miliardy korun. V srpnu pak skončí dostavba urgentního příjmu v teplické nemocnici za zhruba 80 milionů korun.

Přestavbou prochází i nemocnice v Rumburku. Ta zajišťuje zdravotní péči pro zhruba 55 tisíc obyvatel ve Šluknovském výběžku. „V Rumburku začala stavba budovy pro laboratoře a v příštích týdnech zahájíme práce na modernizaci polikliniky. V plánu je také vybudování heliportu, jednání s městem už probíhají,“ popsal ředitel s tím, že rekonstrukcí projde i heliport v ústecké Masarykově nemocnici, aby na něm těžší vrtulníky mohly přistávat nejen ve dne, ale i v noci..

Stipendia pro snazší start

Pro zajištění péče o pacienty na téměř čtyřech tisícovkách lůžek je potřeba dostatek lékařů, sester a dalšího personálu. Proto Krajská zdravotní, podobně jako nemocnice po celé republice, shání lékaře i zdravotní sestry. Kromě stipendijních programů pro studenty zdravotnických oborů na vysokých i středních školách nabízí společnost také možnost doplnit si vzdělání studiem při zaměstnání. Na zdravotnických pracovištích se odehrává specializační vzdělávání.

„Specializační vzdělávání probíhá ve spolupráci s ústeckou univerzitou i na našem akreditovaném pracovišti. Zapojit se do vědecko-výzkumných projektů kliniky mají i nelékařští pracovníci. Jsme velmi variabilní a umožníme každému volbu pracovního úvazku podle jeho možností,“ popisuje Ervín Wittenberg, vrchní sestra jednotky intenzivní péče kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM).

Příjemné moderní prostředí nabízí po generální rekonstrukci porodnice v Nemocnici Teplice

O stipendia si mohou žádat nejen studenti lékařských, ale i vybraných nelékařských zdravotnických oborů, jako jsou například zdravotní sestry, záchranáři, fyzioterapeuti nebo biomedicínští technici. Budoucí lékaři, zubní lékaři nebo farmaceuti mohou letos získat až 300 tisíc korun, budoucí zdravotní sestry až 250 tisíc korun – pokud se po ukončení studia nejméně na tři roky zavážou k výkonu povolání v některé z nemocnic Krajské zdravotní. Poprvé byl stipendijní program vyhlášen před deseti lety, zaměřený však tehdy byl pouze na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty.

V probíhajícím akademickém roce pobírá stipendium 52 studentů, z nichž je 17 budoucích lékařů, 11 všeobecných sester, 10 dětských sester a 6 radiologických asistentů, zbytek tvoří další odborníci.

Podporu při studiu však současně nabízí i Ústecký kraj. Spojením obou stipendií tak mohou medici získat až 800 tisíc korun, budoucí zdravotní sestry dosáhnou až na půl milionu.

„Krajská zdravotní si v celorepublikovém průměru nevede špatně, snažíme se motivovat lékaře a sestry, aby u nás absolvovali stáže a seznámili se s prostředím,“ vysvětluje ředitel Jiří Laštůvka s tím, že nejvíce lékařů a částečně i zdravotních sester chybí na interních odděleních jednotlivých nemocnic.

Zdravotníkem na zkoušku

Pomoc při rozhodování, jakému oboru se věnovat, nabízí Krajská zdravotní v programu „Zdravotníkem na týden“. Během týdenní stáže mají studenti možnost nahlédnout do vybraného pracoviště a seznámit se s tamní denní rutinou. V případě potřeby mají zajištěnou stravu i ubytování. Stáž je vhodná pro studenty medicíny (od 4. ročníku), studenty oboru všeobecná sestra (od 2. ročníku), ale i studenty dalších zdravotnických oborů.

Krajská zdravotní se etabluje také na poli vědy a výzkumu. Jeho rozvoj a cílenou podporu mladých zdravotníků lékařských i nelékařských oborů koordinuje prostřednictvím své vědecké rady, která pomáhá navazování vědecko-výzkumné spolupráce s univerzitami, fakultními nemocnicemi a výzkumnými ústavy. Společnost financuje již více než deset let vlastní interní grantovou soutěž na podporu vlastních zaměstnanců v počátcích vědecké práce a dalšího postgraduálního studia. Spoluprací s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem zde bylo zřízeno již 16 fakult a jeden ústav v čele s přednosty.

I přes to, že Ústecký kraj nemá v některých oblastech nejlepší renomé a stále bývá vnímán jako jakýsi „chudý příbuzný“ ostatních krajů, kvalitou ošetřovatelské péče patří ke špičce nejen v rámci naší republiky. Bez lékařů a dalších zdravotníků by to ale nešlo.

X X X

 Seznam deseti nejhledanějších zločinců FBI slaví 75 let: Pomohl dopadnout stovky pachatelů

Pátrání po nejnebezpečnějších zločincích světa získalo před 75 lety nový systémový rámec. FBI tehdy poprvé zveřejnila seznam deseti nejhledanějších osob, čímž zapojila veřejnost do vyšetřování a zvýšila šance na jejich dopadení. Tento seznam se stal klíčovým nástrojem mezinárodního boje proti kriminalitě a pomohl zadržet stovky pachatelů, včetně teroristů, drogových bossů a organizovaných zločinců. Jak se jeho podoba v průběhu let měnila a kdo na něm figuruje dnes?

Od vzniku seznamu se na něm objevilo celkem 535 osob, včetně 11 žen. Z nich se podařilo dopadnout 93 procent. Mezi nejnovější jména, která se na seznam dostala, patří bývalý kanadský olympionik Ryan James Wedding, hledaný za účast v mezinárodním obchodu s drogami, nebo španělský gangster Francisco Javier Roman-Bardales, podezřelý z činnosti v obávané skupině Mara Salvatrucha. Dalším jménem na seznamu je mexický drogový baron Fausto Isidro Meza Flores.

Seznam vznikl díky článku novináře Jamese Donovana z agentury UPI, který v roce 1949 požádal FBI o jména nejnebezpečnějších zločinců. Po velkém mediálním ohlasu se FBI rozhodla seznam zveřejňovat pravidelně. Prvním jménem na seznamu byl v roce 1950 Thomas Holden, hledaný za několikanásobnou vraždu. Dopaden byl o rok a tři měsíce později díky tomu, že si jeho tvář někdo všiml v novinách.

Během let se struktura seznamu měnila. Zatímco v 50. letech dominovali bankovní lupiči a zloději aut, v 60. letech to byli sabotéři a únosci. V 70. letech se na seznam dostávali organizovaní zločinci, v 80. letech pašeráci drog a v 90. letech a současnosti zejména sexuální násilníci či teroristé. Mezi nejznámější jména patří Usáma bin Ládin, který figuroval na seznamu od roku 1999 až do svého zabití v roce 2011.

 Nejkratší dobu na seznamu strávil Billie Austin Bryant, který byl v roce 1969 dopaden pouhé dvě hodiny po zveřejnění. Naopak Víctor Manuel Gerena zůstal na seznamu 32 let, než byl v roce 2016 odstraněn s tím, že se údajně ukrývá na Kubě.

Zločinci v Česku

Způsob zveřejňování seznamu se vyvíjel. Dříve byl dostupný na poštách po celých Spojených státech, dnes je hlavně na internetu a sociálních sítích, včetně Facebooku a Twitteru. FBI také nabízí odměny – za informace vedoucí k dopadení některého z nejhledanějších zločinců mohou informátoři získat nejméně 100 tisíc dolarů, v některých případech i mnohem více.

Ačkoliv seznam nejhledanějších osob sestavuje americká FBI, jeho vliv sahá i mimo Spojené státy. Někteří zločinci se skrývali v různých částech světa, včetně Evropy. Česká republika se přímo v souvislosti se seznamem FBI neobjevila jako místo dopadení, ale některé hledané osoby mohly přes její území projíždět nebo se v ní krátkodobě ukrývat. V roce 2013 byl například v Praze zadržen Kevin Dahlgren, Američan hledaný za čtyřnásobnou vraždu své příbuzné rodiny v Brně. Ačkoliv nebyl na seznamu FBI, jeho případ ukázal, že i Česko může být útočištěm pro zahraniční zločince.

Seznam deseti nejhledanějších osob tak zůstává důležitým nástrojem pro mezinárodní spolupráci a boj proti zločinu. Za 75 let pomohl dostat za mříže mnoho nebezpečných pachatelů a ukázal, jak velkou roli může hrát informovaná veřejnost v jejich dopadení. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

 HOLIDAY WORLD 2025  V  PRAZE,  PÁTEK,  SOBOTA,  NEDĚLE

 Regiony v hlavní roli, gastronomie jako klíčový pilíř turismu

  Nejnovější trendy v cestování, aktuální preference turistů nebo aktivity Česka na podporu cestovního ruchu. To je jen malý výčet toho, co nabídne jeden z největších tuzemských veletrhů cestovního ruchu HOLIDAY WORLD & REGION WORLD na výstavišti v pražských Letňanech, který právě začíná. Návštěvníci se mohou těšit na prezentace téměř tří stovek vystavovatelů z 25 zemí světa. Tématem, které se prolíná celým programem, je rostoucí význam regionů a jejich jedinečné turistické nabídky. Už nedílnou součástí akce je také bohatá nabídka tradičních i netradičních pokrmů nebo třeba skvělé kávy či tuzemského piva a vína. Právě gastronomie se čím dál více stává jedním z klíčových prvků nejen českého cestovního ruchu.

 Letošní 33. ročník veletrhu přináší široké portfolio tuzemských a zahraničních vystavovatelů, představuje nové i oblíbené destinace napříč kontinenty či turistické perly Česka a zaměřuje se na klíčové faktory, které ovlivňují cestovatelské chování. Odborný i laický návštěvník zde najde inspiraci, novinky a cenné informace, které mu umožní naplánovat ideální dovolenou. Kromě pestré expozice vystavovatelů je jeho součástí také bohatý doprovodný program – od odborných konferencí a workshopů až po přednášky cestovatelů a prezentace jednotlivých regionů. Společně s cestovatelským veletrhem se uskuteční též 15. veletrh cyklistiky FOR BIKES. A zároveň proběhne i festival KOLEM SVĚTA. Nedílnou součástí veletrhu je pak Fórum cestovního ruchu, které organizuje Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism.

 Investice státu do rozvoje cestovního ruchu

Cestovní ruch v Česku stabilně roste a tuzemsko stále více láká zahraniční návštěvníky. Loni zavítalo do zdejších hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení 22,8 milionu hostů, kteří zde strávili celkem 57,3 milionu nocí. Přibližně 54 % tvořili domácí turisté (12,3 mil.) a 46 % (10,5 mil.) návštěvníci ze zahraničí. Průměrná doba pobytu dosáhla 3,5 dne.

 Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka stát pokračuje v investicích do cestovního ruchu, které mají zajistit jeho další rozvoj a zvýšit tak ekonomický přínos:

 „V roce 2025 dáme do cestovního ruchu 1,48 miliardy korun, tedy dvojnásobek toho, co v předchozích letech. Kromě marketingových kampaní směřujících na tuzemské i zahraniční turisty, rozvoje turistických, cyklistických a lyžařských tras nebo informačních systémů tím v konečném důsledku podpoříme rozvoj celého regionu a také místní podnikatele. To je cesta, kterou chceme jako Ministerstvo pro místní rozvoj jít a dává z mého pohledu velký smysl. Tyto investice se nám totiž mnohonásobně vrátí. Jsem také přesvědčen, že spoluprací s kraji a obcemi dokážeme vytvořit atraktivní a konkurenceschopné prostředí pro turisty z celého světa,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

 Význam gastronomie v Česku

Role gastronomie coby jednoho z hlavních tahounů cestovního ruchu stále roste. A nejinak je tomu v Česku. Tuzemská gastro scéna zažívá významný rozvoj a stále častěji oslovuje nejen domácí, ale i zahraniční turisty. Autentické sezónní suroviny, kvalitní lokální produkty a regionální receptury hrají klíčovou roli v budování atraktivity české kuchyně. Propagace kulinářské kultury a podpora kvalitních restaurací proto patří mezi jednu ze strategických priorit agentury CzechTourism. Mimo jiné podporuje restaurace a cukrárny a další gastronomická zařízení, která nabízejí poctivou českou kuchyni a tradiční české zákusky v odpovídající kvalitě, v rámci projektu Czech Specials.

 V letošním roce se navíc rozbíhá tříletá spolupráce se společností Michelin. Česko si tak může začít budovat image atraktivní kulinářské destinace. Michelin každý rok sestaví elektronickou podobu průvodce s výběrem nejlepších tuzemských restaurací a bude spravovat a aktualizovat českou sekci na webu guide.michelin.com. Spolupráce zahrnuje také tvorbu obsahu včetně článků a videa, jež představí českou gastronomii, a placené kampaně na sociálních sítích. Díky partnerství se Česko zařadí mezi země, které Michelin dlouhodobě podporuje jako kulinářské destinace. Celková hodnota spolupráce na tři roky činí 1 350 000 EUR.

 „Česká gastronomie má obrovský potenciál a my jsme nyní udělali zásadní krok k jejímu mezinárodnímu uznání. Michelinské ocenění je celosvětově respektovaným symbolem kulinářské excelence a jeho přítomnost v Česku pomůže zvýšit povědomí o naší kuchyni. Zároveň přiláká klientelu, která ocení kvalitu, inovace i lokální suroviny. Tato spolupráce znamená nejen prestižní ocenění pro špičkové restaurace, ale i možnost posunout celou naši gastronomii na vyšší úroveň. Výsledkem bude jak zvýšený zájem turistů o návštěvu tuzemska, tak ekonomické benefity pro regiony, které se mohou stát magnetem pro vyznavače kvalitní kuchyně. Máme nakročeno mezi vyhledávané destinace světa,“ uvádí ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

Cestování za autentickými kulinářskými zážitky či vínem je celosvětovým trendem a představuje tak pro Česko velký příležitost. Mezinárodní příklady dokazují, že kvalitní gastronomie může hrát klíčovou roli při budování turistické destinace. Například neapolské umění Pizzaiuolo je součástí světového dědictví UNESCO, středomořská strava má významnou roli v mnoha zemích, jako jsou Španělsko, Itálie nebo Řecko. Česko má podobný potenciál, pokud propojí svou bohatou kulinářskou tradici s moderními trendy.

Slovinsko, Slovensko, jižní Morava a Brno jako hlavní partneři

Partnerskou zemí letošního ročníku je Slovinsko, které se prezentuje jako destinace s odpovědným a aktivním turismem. Návštěvníci se mohou těšit na inspiraci v oblasti udržitelného cestování, wellness a přírodních krás této evropské perly. Hlavním partnerem veletrhu je Slovensko, které patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější zdrojové trhy pro český cestovní ruch. Jen loni se pro návštěvu tuzemska rozhodlo na 900 tisíc tamních cestovatelů a strávili ve zdejších hromadných ubytovacích zařízeních bezmála 1,8 mil. nocí, v průměru to byly tři noci. Nejčastěji míří do Prahy, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Nejdéle pak zůstávají na Karlovarsku, Ústecku a Královéhradecku. Pro Slovensko je zase naopak důležitým cílovým trhem Česko.

„Čeští návštěvníci dlouhodobě představují na Slovensku více než třetinu všech zahraničních turistů a z pohledu příjezdového turismu jim patří první příčka. Slovenská centrála pro cestovní ruch SLOVAKIA TRAVEL cíleně a intenzivně podporuje příjezdový cestovní ruch z Česka na Slovensko. Prezentace Slovenska na veletrhu HOLIDAY WORLD & REGION WORLD je zároveň pozvánkou, kterou se chceme připomenout, nabídnout informace i inspiraci k nejbližší dovolené či prázdninám. Více než 16 slovenských regionů nabídne návštěvníkům to nejlepší ze svého repertoáru: přírodní krásy, klenoty historicko-kulturního dědictví, na své si přijdou milovníci hradů a zámků i vyznavači lázní a aquaparků. Inspiraci na volné dny u nás najdou nejen rodiny s dětmi a senioři, ale i vyznavači adrenalinu, kteří obdivují divoké vodní splavy nebo strmé ferraty,“ vyjmenovává generální ředitelka SLOVAKIA TRAVEL Ivana Vala Magátová.

Partnerskými regiony letošního ročníku jsou Jihomoravský kraj a Brno, které se stále více profilují jako vyhledávané destinace nejen díky svému kulturnímu dědictví, ale také dynamicky se rozvíjející gastronomické a vinařské scéně. Region je ideální volbou pro milovníky historie, dobrého jídla, kvalitního vína i městského turismu.

Jihomoravský kraj a Brno – centra kultury, dobrého vína a jídla

Jihomoravský kraj je jednou z nejvýznamnějších turistických oblastí v Česku a Brno jako jeho metropole zažívá výrazný nárůst zájmu návštěvníků. V roce 2024 do hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení na jižní Moravě zamířilo 2,2 milionů turistů. Kraj se tak stal druhým nejvyhledávanějším regionem po Praze. Pro jeho návštěvu se rozhodlo 1,4 mil. našinců a 737 tis. cizinců. Díky historii, kulturním akcím a vinařské tradici je jižní Morava oblíbenou destinací nejen pro domácí turisty, ale také pro návštěvníky zejména ze Slovenska, Polska, Německa a Rakouska. Roste také zájem ze strany asijských a severoamerických turistů. Brno a jižní Morava se však nespoléhají pouze na tradiční turistické atrakce. Moderní kavárny, vyhlášené restaurace a kvalitní vinařství přispívají k tomu, že region stále více láká také milovníky gastronomie. A potvrdila to i analýza gastronomického potenciálu Česka​.

 „Město Brno ušlo v gastronomii obrovský kus cesty a je skvělé vidět, že se rozmanitost i kvalita nabídky stále posouvá. Brněnská gastroscéna je dynamická, inovativní a často propojená s festivalovým děním. Brno je se svojí pestrou paletou kulinářských zážitků, od tradiční české kuchyně po moderní gastronomii a koncepty inspirované světovými trendy, zkrátka ráj pro všechny foodies. Jak s oblibou říkáme: V Brně ochutnáte celý svět. Abychom návštěvníkům, ale i místním, poradili, kam zajít za tím nejlepším gastro zážitkem, realizujeme již několik let projekt Gourmet Brno, který oceňuje nejlepší podniky v sedmi kategoriích jako jsou restaurace, kavárny či bary,“ vyzdvihuje zastupitelka města Brna pro cestovní ruch Kristýna Černá.

 „Gastroscéna na jižní Moravě kvete do krásy. Koncepty podniků se inspirují mezinárodními trendy, ale s pověstnou pohostinností a kvalitními lokálními surovinami dostanete na talíř nebo do sklenky nezapomenutelný zážitek. Jižní Morava se pyšní skvělým vínem i nejvyšším počtem malých pivovarů z celé republiky. Nabídka restaurací a bister respektuje sezónu a v kavárnách si pochutnáte na šálku výběrové kávy i na dortech z rukou místních cukrářek. Výjimečné podniky objevíte snadno díky projektu Gourmet Jižní Morava, který představuje světu to nejlepší z gastronomie regionu,“ doplňuje ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Martina Grůzová.

 Kvalitní data jako základ pro dobrou strategii

Jak už bylo uvedeno veletrh HOLIDAY WORLD & REGION WORLD nabízí i odborné aktivity. Tou tradiční je Fórum cestovního ruchu. I letos se jeho účastníci zaměří na aktuální a budoucí výzvy turismu, které zásadně ovlivňují zahraniční i tuzemské návštěvníky Česka.

 „Hlavním tématem letošního ročníku budou výsledky analýzy návštěvnosti s využitím geolokačních dat od mobilních operátorů. Ta hrají klíčovou roli nejen při strategickém plánování, ale i v dalších analýzách turistických trendů. Program se dále zaměří na výhody využití mobilních aplikací pro práci se zákazníky a analytické účely, stejně jako na konkrétní příklady efektivního využití dat v digitálním marketingu. Fórum cestovního ruchu tak nabídne odborníkům praktické poznatky a inspiraci pro další rozvoj oboru,“ přibližuje ředitelka odboru produkt managementu, výzkumu a B2B spolupráce České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Tereza Hofmanová.

Co přinesl aktuální veletrh

Nejvíc stánků bude mít na veletrhu samozřejmě Česko. Chybět nebudou prezentace regionů, kromě už zmíněného Jihomoravského kraje a Brna se představí třeba také Praha, kraj Olomoucký, Plzeňský, Středočeský, Ústecký či Kraj Vysočina. Své zastoupení na výstavní ploše bude mít i Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Lidé mohou navštívit její stánek, kde se dozví řadu zajímavostí o portálu Kudy z nudy. V neposlední řadě se mohou vypravit na cesty prostřednictvím virtuální reality. Inspiraci pro domácí i zahraniční cestovatele zájemci najdou v Hale 3 pod číslem 3A15.

  „Mezinárodní veletrh cestovního ruchu a regionálního turismu HOLIDAY WORLD & REGION WORLD letos vstupuje do Kristových let a potvrzuje pozici jedné z nejvýznamnějších událostí cestovního ruchu u nás. Letošní 33. ročník svým rozsahem zrcadlí, jak dynamicky tento obor nabírá na síle. V Letňanech se představí téměř tři stovky vystavovatelů z 25 zemí napříč kontinenty a rozsáhlé portfolio atraktivních turistických destinací ze světa a z téměř všech regionů Česka. Nebude chybět ani bohatý doprovodný program pro odborníky i širokou veřejnost. Díky spojení s veletrhem cyklistiky FOR BIKES nabídneme návštěvníkům ojedinělou akci obsahující nejen zajímavé produkty, ale i komplexní služby pro cestování a dovolenou,“ uzavírá generální ředitel organizátora akce, společnosti ABF, Martin František Přívětivý.

Na ispigl.eu fotografie

z  HOLIDAY WORLD 2025  V  PRAZE,  PÁTEK,  SOBOTA,  NEDĚLE