Čo drží Putinov režim nad vodou? Rusko dokázalo v priebehu vojny na Ukrajine urobiť z drahého kovu tichú, no mimoriadne účinnú zbraň. Kým časť jeho finančných rezerv zostala zmrazená v Európe, hodnota zlata v trezoroch centrálnej banky prudko vzrástla – a v mnohých ohľadoch zaplnila dieru po nedostupných aktívach. Cena zlata láme rekordy. Je to dobrá investícia? Praktické rady: kde ho kúpiť, kde ho držať a ako ho zase premeniť na peniaze

Podľa agentúry Bloomberg vzrástla hodnota zlatých rezerv Ruska od februára 2022 o viac než 216 miliárd dolárov, čo v prepočte predstavuje približne 200 miliárd eur. Ide o sumu porovnateľnú s objemom ruských suverénnych aktív, ktoré boli po vojenskej invázii na Ukrajinu zmrazené v Európe. Krajiny Európskej únie (EÚ) totiž držia blokované ruské rezervy v hodnote okolo 210 miliárd eur.

Kľúčové je, že Rusko tento nárast hodnoty nezískalo dokupovaním zlata počas vojny. Fyzický objem zlata v trezoroch tamojšej centrálnej banky sa podľa Bloombergu za posledné roky prakticky nemenil a pohyboval sa okolo 75 miliónov trojských uncí. Rozhodujúci bol rast cien zlata na globálnych trhoch – podporený infláciou, geopolitickými rizikami a masívnym dopytom centrálnych bánk po celom svete.

Tu sa otvára širší kontext, ktorý Bloomberg detailne popísal už na začiatku roka 2025. Rusko vtedy ťažilo z rozhodnutí prijatých ešte pred vojnou. Po anexii Krymu v roku 2014, ktorá viedla k prvým vlnám sankcií a vylúčeniu Ruska zo skupiny G8, spustila Banka Ruska systematické a rozsiahle nákupy zlata. V rokoch 2014 až 2020, keď sa cena zlata pohybovala približne medzi 1 100 a 1 500 dolármi za uncu, zvýšila svoje zásoby o 40 miliónov uncí.

Už začiatkom roka 2025 Bloomberg odhadoval, že rast hodnoty zlata – vtedy „len“ o 96 miliárd dolárov (približne 88 miliárd eur) – dokázal vykompenzovať asi tretinu potenciálnych strát zo zmrazených rezerv. V nasledujúcich mesiacoch sa však situácia dramaticky posunula: ceny zlata pokračovali v prudkom rase a v roku 2025 vzrástli o približne 65 percent, čo bol najsilnejší ročný výkon žltého kovu od konca 70. rokov. To je dôvod, prečo dnes hovoríme už o kompenzácii v rozsahu okolo 200 miliárd eur.

Hoci sú ruské finančné aktíva v eurách a dolároch v Európe prakticky nepoužiteľné (nemožno ich predať ani použiť ako zábezpeku) na zlato sa vzťahujú iné podmienky. Dá sa speňažiť, presunúť či použiť v obchodoch mimo západného finančného systému. Aj keď ruské zlato nie je od roku 2022 akceptované na londýnskom trhu, stále predstavuje reálnu a likvidnú rezervu, najmä v Ázii.

Bloomberg už vlani upozorňoval, že pokiaľ by sa ani jedna časť zmrazených rezerv nikdy nevrátila, zlato by Rusku poskytlo aspoň čiastočný finančný vankúš. Dnes sa ukazuje, že tento vankúš je oveľa hrubší, než sa pôvodne zdalo.

X X X

  Zhruba 1 700 výškových obytných budov v ukrajinskom hlavnom meste stále zostáva bez dodávok tepla, ktoré tento týždeň narušili ruské dronové a raketové útoky. Uviedol to dnes kyjevský starosta Vitalij Kličko.

 V sobotu ráno bolo po rozsiahlom nočnom útoku v Kyjeve bez dodávok tepla približne 6 000 budov. Večer Kličko uviedol, že bez tepla stále zostáva vyše 3 300 budov. „Od večera komunálne služby a energetické podniky obnovili dodávky tepla do viac ako 1 600 budov,“ oznámil dnes ráno starosta.

Rusko podľa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu viac ako 370 dronmi a 21 raketami a strelami rôzneho typu. Ruské útoky na ukrajinskú energetickú infraštruktúru podľa Zelenského dokazujú, že nesmú dochádzať k meškaniam v dodávkach prostriedkov protivzdušnej obrany na Ukrajinu.

V noci na dnes podľa ukrajinského letectva Rusko vyslalo na Ukrajinu 102 dronov a dve strely. Podľa predbežných údajov ukrajinská obrana zostrelila 87 bezpilotných lietadiel, uviedlo letectvo vo vyhlásení.

Ukrajinský minister zahraničných vecí Andrij Sybiha v sobotu na sociálnej sieti poďakoval Česku za praktickú pomoc, ktorá pomáha zmierniť energetickú krízu spôsobenú ruskými útokmi počas tejto zimy.

X X X

Ruské mesto Belgorod sa v noci stalo terčom intenzívneho ukrajinského ostreľovania, pri ktorom boli podľa predbežných správ použité salvové raketomety HIMARS. Gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov na sociálnej sieti potvrdil, že zásahy poškodili energetickú infraštruktúru.

„Momentálne zhromažďujeme informácie. Záchranné zložky a hasiči sú už v teréne na zasiahnutých miestach,“ uviedol Gladkov. Podľa doterajších zistení si útok nevyžiadal obete ani zranených.

Belgorod sa nachádza približne 30 kilometrov od hraníc s Ukrajinou a čelí pravidelným útokom, ktoré sú často vnímané ako reakcia na ruské bombardovanie Charkova. Nočný nálet na toto druhé najväčšie ukrajinské mesto si podľa tamojších úradov vyžiadal viac ako 30 zranených vrátane dvoch detí.

X X X

Jednat s Kallasovou? Nikdy, počkáme, až odejde, prohlásil mluvčí Kremlu

Rusko nikdy nebude jednat s šéfkou zahraniční politiky Evropské unie Kajou Kallasovou, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle jeho slov jednoduše počká, až této vysoké unijní diplomatce skončí mandát.

„Jak můžete jednat s Kajou Kallasovou? Nikdy s ní nebudeme o ničem jednat, ani Američané s ní nebudou o ničem jednat, a to je zřejmé,“ řekl Peskov reportérovi ruské státní televize v komentáři zveřejněném v neděli.

Rusko zhruba před rokem vydalo zatykač na bývalou estonskou premiérku Kallasovou a další pobaltské činitele. Podle něj byly důvodem zařazení na seznam hledaných osob jejich „nepřátelské kroky vůči historické paměti“ i Rusku jako takovému.

Kallasová tehdy uvedla, že se nenechá umlčet a bude dál podporovat Ukrajinu. Je dlouhodobou, výraznou kritičkou ruské politiky, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Prohlášení přichází v době, kdy v pátek a sobotu proběhla třístranná jednání o podmínkách ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, prostředníkem byly Spojené státy. Jednání se odehrávala na nižší úrovni vyjednavačů v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.

Mluvčí vlády Spojených arabských emirátů označil atmosféru rozhovorů za konstruktivní a pozitivní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že „se toho podarřilo hodně prodiskutovat a je důležité, že rozhovory byly konstruktivní“. Za hlavní téma označil možné parametry pro ukončení války.

V Kyjevě zůstává vinou ruských útoků na energetiku bez tepla 1330 výškových budov, informoval dnes starosta hlavního města Vitalij Kličko poté, co se k dodávkám tepla podařilo připojit více než tři stovky budov.

X X X

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

V sobotu ráno bylo po rozsáhlém nočním útoku v Kyjevě bez dodávek tepla kolem 6 tisíc budov. Večer Kličko uvedl, že bez tepla stále zůstává přes 3 300 budov. „Od večera komunální služby a energetické podniky obnovily dodávky tepla do více než 1600 budov,“ oznámil dnes ráno starosta.

„Velmi oceňuji, že existuje povědomí o potřebě amerického monitorování a kontroly procesu ukončení války a udržení skutečné bezpečnosti. Americká strana nastolila otázku možných formátů pro schválení parametrů pro ukončení války a bezpečnostních okolností, které jsou pro to nezbytné,“ dodal.

X x x

NĚMECKO  SPOJÍ  MALÉ  ZEMĚ

Doplácíme na vás, vyčítá bavorský premiér malým spolkovým zemím. Chce je spojit

Spolkových zemí by v Německu mělo být méně, prohlásil bavorský premiér Markus Söder a rozčísl tak nudné vody německé politiky. Přestože neřekl konkrétně, které části země by spojil dohromady, jedno dal jasně najevo: Bavorska se to týkat nebude. A důvod návrhu? Söder míní, že bohatí Bavoři až příliš doplácejí na menší a chudší regiony. „Velké celky jsou úspěšnější než malé,“ míní. S pochopením se však nesetkal.

„Nedáváme v tomto ohledu žádné pokyny. Není to nic, co by se dalo vyřešit přes noc,“ ujistil šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Söder poté, co minulý týden na neveřejném jednání strany v klášteře Banz u Bamberku nadnesl myšlenku, že šestnáct spolkových zemí je zbytečně moc. Šestnáct zemí totiž mimo jiné znamená šestnáct policejních sborů, šestnáct správních orgánů, šestnáct zemských premiérů.

Což je prý příliš drahé, vysvětluje Söderův pohled portál Der Standard. Bavorský premiér by chtěl větší, silnější, bohatší a efektivnější celky, kdy všechny by byly zhruba stejně velké a nikdo by na nikoho nedoplácel. V současnosti totiž bohaté Bavorsko patří k pouhým čtyřem spolkovým zemím, které v rámci solidárního systému „Länderfinanzausgleich“ dotují chudší regiony.

Kromě Bavorska peníze proudí ještě z Bádenska-Württemberska, Hesenska a Hamburku, přičemž samotní Bavoři jen za prvních šest měsíců loňského roku poslali ostatním 6,7 miliardy eur – tedy více než polovinu z celkových 11 miliard eur. Bavorsko už v roce 2023 podalo žalobu proti těmto kompenzačním platbám u Spolkového ústavního soudu. Ten se však dosud žalobou nezabýval.

A tak nyní Söder říká, že by se měly menší spolkové země spojit a zesílit natolik, „aby se uživily samy“. „Největším příjemcem (peněz) je mimochodem spolková země Berlín,“ dodal a pohrozil, že Bavoři mají páku, kterou mohou využít. Vláda kancléře Friedricha Merze (Křesťanskodemokratická unie, CDU) prý bez souhlasu CSU nic nerozhodne.

Referendum bylo úspěšné jen jednou

Německá ústava reorganizaci regionů umožňuje. Příslušný federální zákon by nejprve musel schválit Bundestag, ale tím to nekončí. Následně by o budoucnosti své spolkové země museli rozhodnout tamní občané v referendu. V historii se to ostatně podařilo jen jednou, připomínají německá média. A to v roce 1952, kdy se Bádensko, Württembersko-Bádensko a Württembersko-Hohenzollernsko sloučily a vytvořily novou spolkovou zemi Bádensko-Württembersko.

Když se pak v roce 1996 politici pokoušeli spojit hlavní město Berlín s Braniborskem, které jej ze všech stran obklopuje, narazili na odpor. Zatímco Berlíňané s návrhem souhlasili – pro bylo 53,4 procenta hlasujících –, Braniboři řekli svými 62,7 procenta jasné „ne“. Mnozí se totiž obávali dominance hlavního města v novém regionu a navíc nechtěli mít nic společného s dluhovou zátěží Berlína.

Podle stanice Deutsche Welle se v posledních dekádách opakovaně objevovaly diskuse, zda nespojit Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko s Hamburkem a Brémami. Tento návrh se však nikdy výrazněji neprosadil.

„Šestnáct spolkových zemí, jak je máme nyní, nebude možné mít za deset nebo patnáct let,“ řekl také v roce 2009 politik SPD a předseda Komise pro federalismus Peter Struck. Šéf Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) Klaus Zimmermann se v té době zasazoval o deset spolkových zemí místo šestnácti. A podobné debaty se vedly i v roce 2013, kdy chtěli šestnáct zemí smrsknout na pouhých devět.

Podle tehdejších nápadů mohlo jedním z nových celků být Šlesvicko-Holštýnsko-Hamburk-Meklenbursko-Přední Pomořansko. Protože i v němčině by takový název zněl krkolomně, používala média kratší pracovní pojmenování: Severní stát. Kromě toho se mluvilo o sloučení Sárska s Porýním-Falcí, Brém s Dolním Saskem, Berlína s Braniborskem a Saskem-Anhaltskem a Durynska se Saskem. Dodnes však nic z toho neprošlo.

S pochopením se nesetkal ani Söder. Například premiér Saska-Anhaltska Reiner Haselhoff (CDU) na návrh s nadsázkou odpověděl, že tento malý východoněmecký stát má silný větrný a solární průmysl a obnovitelnou elektřinu dodává mimo jiné i do Bavorska. „Dokud se nezmění ústava, slibujeme, že budeme dodržovat solidaritu a pokračovat v dodávkách elektřiny do Mnichova, státního kancléřství a Bavorska,“ řekl Haselhoff.

V Porýní-Falci, která by se mohla sloučit s malým Sárskem, bude v březnu zvolen nový zemský parlament. Tamní CDU věří, že má dobré šance převzít otěže, které už mnoho let drží sociální demokraté (SPD). „Větší celky, jak je požaduje bavorský premiér, strukturální problémy nevyřeší,“ řekl hlavní kandidát CDU Gordon Schnieder.

Söderův nápad shodila ze stolu i premiérka Sárska Anke Rehlingerová. Prý očekávala, že „každoroční mediální výměna“ se Söderem na toto téma proběhne na Popeleční středu, kdy je v Německu zvykem, že politici komentují aktuální témata neformálnějším a odlehčenějším způsobem. Zdůraznila také, že lidé jsou na Sársko hrdí a „tato hrdost odolá i Söderovi“.

Franky souhlasí, ale…

Paradoxem pak je, že zatímco Söder básní o sjednocování ostatních spolkových republik, v té jeho by se někteří chtěli vydat zcela opačnou cestou. Obvody Horní Franky, Střední Franky a Dolní Franky, které leží na severu Bavorska a jejichž obyvatelé dodnes hovoří hornoněmeckým nářečím východofranštiny, by se rády odtrhly a vytvořily novou, vlastní spolkovou republiku. Alespoň to tvrdí tamní Francká liga.

Ta Söderův návrh v zásadě vítá. Ale domnívá se, že je třináctimilionové Bavorsko příliš velké. Nové sjednocené Franky by měly zhruba pět milionů obyvatel, což je prý „zdravá a dostatečná velikost“. „Pokud má být správní reforma pro spolkové země smysluplná a má přinést úspory nákladů, pak se nově uspořádané spolkové země musí obejít bez správních obvodů a správních úřadů,“ míní podle portálu Diebayern Martin Truckenbrodt z Francké ligy.

„To, že větší správní struktury jsou zásadně efektivnější, se už mnohokrát ukázalo jako omyl,“ dodal. Magazín Der Spiegel už pro myšlenku potomků historického kmene Franků přišel i s odpovídajícím názvem – „Franxit“. Otázkou zůstává, zda by Franky, kam mimochodem patří třeba Norimberk, chtěly za svého premiéra současného šéfa Bavorska Södera. Je totiž Frank a pochází právě z Norimberku.

Podobná debata jako nyní v Německu proběhla už před více než deseti lety i ve Francii. Tam na návrh tehdejšího prezidenta Françoise Hollanda seškrtali počet regionů z dvaadvaceti na třináct.

X x x

‚Raritní i v celosvětovém měřítku,‘ hodnotí chirurg Fila transplantaci šesti orgánů od jednoho dárce

Lékařům v Brně se povedl unikátní zákrok. Od dárce po zástavě oběhu získali šest orgánů. Podle tamního Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie to bylo v Česku poprvé, kdy se podařilo odebrat tolik orgánů a všechny následně transplantovat dalším pacientům. Konkrétně šlo o srdce, plíce, játra, slinivku břišní a obě ledviny. „Záleží, jak zdravý nebo nemocný je potenciální dárce a jak kvalitní jsou orgány,“ říká šéf centra Petr Fila.

Jak vám osobně a vašim kolegům je po takovém zákroku?
Byl to klíčový zákrok a byl nesmírně náročný z hlediska koordinace a plánování. Takže pokud vše dobře dopadlo – což pokud máme dobré informace, tak ano – tak je to velká úleva a máme z toho radost.

Brněnští lékaři vůbec poprvé v Česku odebrali od dárce po zástavě oběhu šest orgánů. Poslechněte si rozhovor s kardiochirurgem Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Petrem Filou

Jak rychle se taková akce musí dávat dohromady? Kolik času na to máte?
Většinou je to v řádech několika hodin od prvotní informace o možném vhodném dárci. Dárce se vyšetřuje, zda a které jeho orgány budou vhodné a pak následuje koordinace mezi jednotlivými pracovišti. Během vlastního odběru je to pak v řádech minut.

A jak časté je, že se objeví takový vhodný dárce?
V minulém roce v České republice bylo celkově zhruba 340 dárců orgánů. Aby se jednalo o dárce se zástavou oběhu a ještě s šesti vhodnými orgány, to je spíše vzácnější. Jsou to spíš jednotky případů takto specifického dárce na všechny orgány.

Šest orgánů, kolika pacientům následně pomohly?
Odebráno bylo srdce, plíce, játra, slinivka a obě ledviny, a těchto šest orgánů bylo transplantováno v různých transplantačních centrech pěti pacientům – slinivku a ledvinu dostává většinou během jedné oeprace ten samý pacienti.

Pomůže váš úspěšný zákrok do budoucna například sestavit postupy pro velmi podobné zákroky, aby se dařilo odebírat takové množství orgánů najednou?
To, jestli se podaří odebrat tolik orgánů, vždy záleží i na tom, jak zdravý nebo nemocný je potenciální dárce a jak kvalitní jsou ty orgány.

Ukazuje se, že při správném výběru dárců, při precizní intenzivistické péči, při precizní koordinaci lze i u dárců se zástavou oběhu využít více orgánů, a to zcela jistě může posílit standardizaci postupu a další spolupráci mezi transplantačními centry.

Kolik orgánů se obvykle od dárců po zástavě oběhu většinou odebírá?
Většinou se odebíraly dva, tři, výjimečně čtyři orgány. V tomto případě to bylo šest orgánů a pokud mám správné informace, tak takový odběr je spíše raritní i v celosvětovém měřítku.

X x x

Demonstranti pronikli do londýnské věznice, policie zadržela 86 lidí.

Některým demonstrantům se podařilo vstoupit ve věznici Wormwood Scrubs na západě Londýna do budov, které jsou určené jen pro personál. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Londýnská policie zadržela 86 lidí, kteří jsou podezřelí, že pronikli do areálu věznice na západě britské metropole. Drží tam hladovku propalestinský aktivista a vězeň. V neděli to uvedla agentura AFP s odvoláním na sdělení metropolitní policie na sociální síti X.

Skupina lidí v sobotu večer demonstrovala na podporu vězně z hnutí Palestine Action, který drží hladovku. Policie uvedla, že odmítla uposlechnout pokyn, aby opustila areál věznice. Podle ní demonstranti bránili zaměstnancům věznice ve vstupu a odchodu a vyhrožovali policistům. Některým demonstrantům se podařilo vstoupit do části vězeňské budovy určené pouze pro personál. Policie všechny účastníky protestu zadržela.

Aktivista drží hladovku

K incidentu došlo ve věznici Wormwood Scrubs na západě Londýna, kde už více než dva týdny drží hladovku vězeň Muhammad Umer Khalid. Uvedlo to sdružení Prisoners for Palestine.

Další aktivisté v posledních měsících drželi hladovky, zatímco čekali na soud za neoprávněný vstup a vandalismus spáchané jménem Palestine Action. Tato organizace pak byla v Británii zakázána na základě protiteroristické legislativy. Khalid a ostatní zadržení obvinění popírají a požadují jejich stažení, dodala AFP.

Pronikli na leteckou základnu, poškodili dvě letadla

Palestine Action se loni v červenci přihlásila k tomu, že její aktivisté pronikli na základnu britského vojenského letectva Brize Norton, kde postříkali barvou dvě letadla. Palestine Action pak úřady zakázaly a označily ji za teroristickou organizaci. V Londýně se pak konala řada shromáždění na podporu této skupiny, kde policie pozatýkala stovky pokojných demonstrantů.

Tehdy dvaadvacetiletý Muhammad Umer Khalid je jedním z pěti lidí, který byl v souvislostí s akcí v Brize Norton, která protestovala proti britské podpoře izraelské války v Pásmu Gazy, obviněn. V současné době se nachází ve věznici Wormwood Scrubs.

X X X

Ve vězení byl o 29 dní déle. Soudci se přepočítali

Pravomocné rozhodnutí není možné ignorovat, přestože je chybné, konstatoval Ústavní soud. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Záměna dvou cifer při přepočtu peněžitého trestu poslala odsouzeného do vězení na dobu o 29 dnů delší, než odpovídalo zaplacené části sankce. Obecné soudy chybu později sice rozpoznaly, napravit ji už ale nedokázaly. Ústavní soud rozhodl, že zmýlená má platit ve prospěch odsouzeného, a otevřel mu cestu k odškodnění.

K peněžitému trestu milion korun odsoudil v roce 2017 královéhradecký krajský soud muže za zločin opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku. Pro případ, že by uložený trest nezaplatil, soud stanovil náhradní trest v délce dvou let.

Zaplatil, ale jen část

Muž ve stanovené lhůtě zaplatil 300 tisíc korun. Pro neuhrazených 700 tisíc mu proto soudy stanovily náhradní trest 511 dnů. Posléze po malých částech splácel dál, proto soudy vydávaly další a další rozhodnutí, kterými mu z náhradního trestu postupně umazávaly.

V jednom ze série těchto rozhodnutí pražský vrchní soud chyboval, když zaměnil částku už uhrazenou za částku dlužnou. Přeměnu tedy počítal místo z dlužných 530 tisíc z částky 470 tisíc korun, což odpovídalo trestu v délce 343 dnů. Toto rozhodnutí nabylo právní moci.

Následně provinilec zaplatil dalších dvacet tisíc korun a krajský soud opět – tentokrát už správně – trest přepočítal. Stanovil, že za nesplněnou část peněžitého trestu si má padělatel odsedět 372 dnů. Pachatel se kvůli tomu obrátil na Ústavní soud. Poukázal na to, že odporuje logice náhradních trestů, aby zaplacením sankce došlo k prodloužení vězení.

Chyba, kterou napravit nelze

U ochránců ústavnosti našel zastání. III. senát předsedkyně Daniely Zemanové připustil, že v současnosti není způsob, jak vadné rozhodnutí napravit přijatelným nástrojem. Současně však podle něj není možné chybující verdikt ignorovat a postavení odsouzeného tím zhoršit. „V krajním případě je nutné přijmout (v trestním právu nikoliv zcela ojedinělý) stav, že vada svědčící odsouzenému bude ponechána bez přímé nápravy,“ uvedl soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 2526/24.

Je podle něj odpovědností zákonodárce nastavit podmínky trestního řízení tak, aby byla zajištěna jak ochrana zákonnosti, tak princip právní jistoty. Odsouzený padělatel si trest odpykal celý, ale v chybně stanovené delší výměře 372 dnů.

Co kdyby se soud spletl v jeho neprospěch?

Soudce Jiří Přibáň v disentu nesouhlasil ani s výrokem, ani s jeho odůvodněním. „Nejedná se o systémovou vadu či nesprávné posouzení při aplikaci práva, ale jednoduše o to, že soudce udělal při výpočtu chybu. A tuto chybu soudy následně zjistily a napravily,“ popsal. Namísto toho, aby odsouzený řádně splácel, přistoupil podle něj k chaotickému doplácení ve chvíli, kdy reálně hrozil nástup do náhradního trestu odnětí svobody.

Přibáň si dále položil otázku, jak by obecné soudy měly postupovat naopak, kdy by prvotní špatný výpočet byl v neprospěch pachatele. „Nejevila by se za tohoto stavu konstatovaná závaznost původního pravomocně stanoveného výpočtu jako problematická?“ uvedl s tím, že mu v nálezu chybí otestování obecné platnosti předkládaných argumentů i na opačném případu.Martin Drtina, ceskajustice.cz

X XX

Kubánsky prezident Diaz-Canel obhajuje vojenské cvičenia ako ochranu pred USA 

Kubánsky prezident Díaz-Canel obhajuje vojenské cvičenia ako prevenciu pred útokom zo strany USA. Reaguje tak na vyjadrenia Donalda Trumpa a eskaláciu napätia ohľadom Venezuely.

Kubánsky prezident Miguel Díaz-Canel obhajoval v sobotu vojenské cvičenia krajiny, pričom ich označil za odstrašujúci prostriedok proti potenciálnej agresii zo strany USA. TASR o tom informuje podľa správy agentúry AFP.

Americký prezident Donald Trump v januári vyhlásil, že Kuba „je na pokraji pádu“ a že Havana by mala „uzavrieť dohodu“, pretože inak za to zaplatí podobne ako Venezuela. Americké sily zadržali venezuelského prezidenta Nicolása Madura a jeho manželku Ciliu Floresovú 3. januára pri útoku, ktorý si vyžiadal desiatky obetí. Venezuela bola kľúčovým spojencom Kuby a jej dôležitým dodávateľom ropy.

Manévre pod vedením prezidenta

Díaz-Canel dohliadal v sobotu na vojenské manévre spolu s ministrom ozbrojených síl a ďalšími vysokopostavenými vojenskými predstaviteľmi. „Najlepší spôsob, ako zabrániť agresii, je donútiť imperializmus zvážiť cenu útoku na našu krajinu,“ povedal Díaz-Canel v prejave, ktorý odvysielala kubánska televízia. „Vo veľkej miere to súvisí s našou prípravou na tento typ vojenskej operácie… Pri aktuálnom dianí to má veľký význam,“ zdôraznil.

Kubánska rada národnej obrany pod vedením hlavy štátu sa nedávno zišla „s cieľom zvýšiť a zlepšiť úroveň pripravenosti a súdržnosti“ vedenia krajiny, uvádza sa v oficiálnom vyhlásení vlády. Rada sa stretla, aby „analyzovala a schválila plány a opatrenia na prechod do vojnového stavu“, dodalo vyhlásenie bez ďalších podrobností.

X X X

 Rakousko už nepřijímá uprchlíky. Iniciativu přebírají týmy dobrovolníků, založili nouzové ubytování

Válka na Ukrajině trvá už čtvrtým rokem. V Rakousku se přesto znovu řeší, kdo se má postarat o uprchlíky hned po jejich příjezdu. Poslední státní centrum v zemi totiž přestalo přijímat kvůli sporům se státem. Základní pomoc teď přebírají dobrovolníci. Jedno z nouzových ubytování vzniklo taky ve Vídni.

Do Vídně přijíždí každý týden zhruba čtyřicet až osmdesát uprchlíků z Ukrajiny. A právě pro ně jsou tady ve farním sále v Döblingu připravená skládací polní lůžka. Není to žádný přepych – hliníková konstrukce, jednorázové povlečení. Vedle obyčejná dřevěná židle. A na ní bonbon nebo oplatka na přivítanou.

 Dobrovolníci ve Vídni vytvořili provizorní centrum pro ukrajinské uprchlíky. Ubytují 30 lidí

V další místnosti je kuchyňka, kde dobrovolníci vaří oběd. Tohle nouzové ubytování tu během několika dnů pomáhal dát dohromady Alex Gotsmy z místní organizace Habibi.

„Lidé z Ukrajiny tady mají možnost přespat, dát se po příjezdu do kupy. Je tu sprcha, taky jídlo a pití, nějaká základní pomoc – vše v rozsahu, jaký jako dobrovolníci zvládneme,“ vysvětluje Alex Gotsmy.

 Tohle řešení je ale jen dočasné – maximálně na několik dní. „Dokážeme tu ubytovat zhruba třicet lidí. Později, v dalším centru, až padesát – s možností to ještě navýšit, pokud by bylo potřeba.“

Nepřetržitý provoz ubytování

Nouzové dobrovolnické centrum funguje čtyřiadvacet hodin denně. Předem už si tady o lůžko podle Alexe Gotsmyho požádalo několik lidí. „Ozývají se Ukrajinci, kteří jsou teprve na cestě. Nebo jejich příbuzní tady ve Vídni. Mají obavy, že po příjezdu nebudou mít kam jít – často s sebou mají i děti.“

 Až do začátku ledna mohli tito uprchlíci po příjezdu najít pomoc ve vídeňské čtvrti Hietzing – v posledním státním příjezdovém centru. To už ale nepřijímá, s výjimkou zvlášť zranitelných případů, například nemocných nebo lidí s postižením. A i tak jen podle toho, zda mají volné lůžko. Od konce února už tohle centrum navíc definitivně zanikne.

Důvodem je spor mezi státem a jednotlivými spolkovými zeměmi o to, kdo má první dny po příjezdu uprchlíků organizovat a platit. Prozatím tak iniciativu přebírají týmy, jako je ten kolem Alexe Gotsmyho. „Lidé nemůžou zůstat na ulici, zvlášť teď v zimě,“ dodává dobrovolník.

Polní lůžka ve farním sále v Döblingu tak zůstávají připravená – alespoň pro nejbližší týdny.

X x x

 Ne desetimilionovému Švýcarsku. V zemi sílí odpor k migraci, referendum se chystá

Počet obyvatel ve Švýcarsku dlouhodobě roste mnohem rychleji než v dalších státech Evropy. Podle dostupných statistik dnes už čtvrtina lidí, kteří zde žijí, nemá švýcarský pas. I proto se v této alpské zemi momentálně debatuje o tom, že se počet obyvatel zastropuje. Rozhodnout by se mělo v referendu, které by se může odehrát ještě letos.

Podobně jako ve Spojených státech, Francii či Velké Británii je migrace i ve Švýcarsku velmi aktuálním tématem. Čím dál více místních s ní má totiž problém. Myšlenka zastropování počtu obyvatel ve Švýcarsku má spoustu příznivců. Proti se staví hlavně velké firmy, které hovoří o oslabení ekonomiky, píše agentura Bloomberg.

Pokud by se počet obyvatel omezil, znamenalo by to právě pro firmy velký problém. Zahraniční pracovníci jsou totiž pro ně velmi důležití. Banky či průmyslové společnosti hovoří o ohrožení švýcarské ekonomické prosperity. Třeba farmaceutický gigant Roche ve Švýcarsku zaměstnává asi 15 tisíc pracovníků ze 120 zemí z celého světa.

 Myšlenka omezení počtu obyvatel Švýcarska se však nelíbí ani ekonomům. „Země by bez migrace nebylo tam, kde je dnes. Cizinci hrají zásadní roli téměř ve všech sférách místní ekonomiky,“ tvrdí vysokoškolský pedagog Stefan Legge.

Pro je hlavně méně majetná vrstva

Podle agentury Bloomberg má ale část společnosti pocit, že z migrace mají profit jen ti nejbohatší. Naopak méně bohatí se musí vypořádávat s drahými nemovitostmi či s mizící přírodou, která mnohdy ustupuje novým developerským projektům.

„Města se neustále nafukují a lesy ve stejnou chvíli mizí. Pořád se tu něco staví. Měli bychom se nad tím pořádně zamyslet,“ uvedl pro Bloomberg podnikatel Roland Meyer, který provozuje obchod s koly v Curychu.

Hlasitěji se o možnosti omezení migrace začalo hovořit i kvůli dvaadvacetiletému Angelovi Okasideovi, který se řadí mezi nejznámější tváře probíhající kampaně za zastropování počtu obyvatel. Je členem Švýcarské lidové strany, která se proti migraci vymezuje dlouhodobě. „Dálnice, vlaky i nemocnice jsou úplně narvané. Přelidněnost je patrná úplně všude,“ říká Okaside s odkazem na iniciativu, která nese název „Ne desetimilionovému Švýcarsku“.

 Podporu má tato kampaň u mnoha obyvatel všech věkových generací. „Sleduji, k čemu migrace v okolních státech vede. Přijde mi rozumné raději obětovat trochu hospodářského růstu,“ tvrdí devatenáctiletý Leandro Aeschbacher.

Rozhodnout by se mohlo už za pár měsíců

Přistěhovalectví v zemi začalo výrazně omezovat poté, co by počet obyvatel překročil hranici 9,5 milionu. Pokud by i přesto počet lidí v zemi dál rostl, země by podle návrhu vypovědělo i dohodu s Evropskou unií o volném pohybu osob, kterou v aktualizované podobě oba celky uzavřely v roce 2024. Momentálně v zemi žije 9,1 milionů lidí.

 O iniciativě by se mohlo hlasovat v referendu ještě letos. První průzkumy navíc naznačují, že myšlenka populačního stropu není řadě Švýcarů cizí. Některé průzkumy totiž naznačují, že podporu by v nějaké podobě mohla mít až u poloviny místních voličů, uzavírá agentura Bloomberg.

 X X X

 Vrátí se Írán k monarchii? Syn posledního šáha se hlásí o slovo, Trump mu však nevěří.

Z exilu v USA se hlásí o slovo korunní princ. V zemi svých předků ho vzývá mladá generace.

Protesty v Íránu namířené proti vládnoucímu režimu duchovního vůdce Alího Chameneího mohou vynést zpět na vrchol královskou rodinu. Její hlavou je v současnosti Kýros Rezá Pahlaví – syn posledního íránského šáha. Celé dekády strávil v exilu, ale nyní hlásí, že je připraven převzít ve své domovině moc. Ačkoliv je prakticky jedinou viditelnou hlavou opozice, nepříliš optimisticky se k jeho přesunu k moci staví kupříkladu americký prezident Donald Trump.

Dnes 65letý Pahlaví je korunním princem a synem posledního vládnoucího šáha Íránu. Jeho otec – Muhammad Rezá Pahlaví – se po islámské revoluci v roce 1979 musel vzdát trůnu a utéct i s rodinou ze země do egyptského exilu, kde pouhý rok nato zemřel. Nyní se o slovo hlásí dlouholetá hlava královského rodu, která drtivou většinu svého života strávila v exilu.

Kýros Rezá Pahlaví žije i se svojí nejbližší rodinou v USA, konkrétně ve městě Potomac ve státě Maryland. Ve své domovině ale strávil podstatné množství času a ještě v době, kdy jeho otec vládl, se coby mladík dostal do íránského letectva a je tudíž kvalifikovaným pilotem. Po přesunu do zámoří vystudoval politologii na University of Southern California, připomíná magazín TIME.

Dnes působí coby exilový monarcha, který na jedné straně sice dekády bojuje za návrat svého rodu k moci v zemi svých předků, ale na rozdíl od plejády jiných vyhnaných králů z historie netrvá na plném návratu absolutní monarchie, kterou praktikoval jeho otec a šáhové před ním.

Volá například po oddělení náboženské větve od té státní a stejně tak je zastáncem myšlenky nikoliv totálního převratu v Íránu, ale mezinárodně monitorovaného referenda, ve kterém by si Íránci sami zvolili formu vlády, zdali se má z Íránu stát sekulární republikou, nebo konstituční monarchií.

Pro mladé hrdina, staří si pamatují tyranii

Jeho postava je dnes prakticky jedinou dostatečně silnou osobností, ke které se hlásí velké množství demonstrantů protestujících proti vládnoucímu režimu pod taktovkou duchovního vůdce Alího Chameneího.

Dokládají to záběry z těchto protestů ve světě, kde lidé často nesou portréty právě hlavy sesazeného královského rodu. Zejména mladší generace jej hodně vzývá.

Na druhou stranu, Kýros Rezá Pahlaví nemá přílišnou podporu u starší generace. Ta si totiž vesměs pamatuje i to, že jeho otec nepatřil k těm nejosvícenějším panovníkům a protesty proti sobě rovněž krvavě potlačoval. Navíc šáh proti oponentům využíval tajnou policii, uvedla BBC.

Trump: Nevím, zda ho vlastní země přijme

Samotný korunní princ se však do role lídra opozice vehementně staví. „Islámská republika padne. Není otázkou zda, ale kdy,“ cituje portál ABC Pahlavího. Hlásí, že jeho celoživotním závazkem je stát v čele odporu, který z Íránu vyžene „protiíránské síly, které zemi okupují a vraždí jeho děti“. „Do Íránu se vrátím,“ prohlásil v půlce ledna Pahlaví.

Velmi by mu v jeho snaze pomohla podpora amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Írán v minulosti neváhal vojensky udeřit. Tu však nemá. „Zdá se být milý, ale nevím, jak to uhraje se svojí vlastní zemí. Nevím, zda by země přijala jeho vedení, ale pokud by to brala, tak bych s tím neměl problém,“ nechal se podle listu The Times of Israel slyšet šéf Bílého domu s dovětkem, že v takové situaci se Pahlaví ještě nenachází.

Protirežimní protesty vypukly 28. prosince 2025 a vláda se je rozhodla tvrdě potlačit nasazením policistů a vojáků a vypnutím internetu. Podle dostupných údajů, které nelze nezávisle potvrdit, zahynuly při protestech desítky tisíc lidí a obdobné množství bezpečnostní složky autoritářského režimu zadržely.

X x x

 Vojnová medicína: Armády sa znova učia liečiť v konfliktoch vysokej intenzity

Škrtidlá, amputácie, popáleniny či zranenia spôsobené dronmi… Zdravotnícka služba ozbrojených síl sa pripravuje na hypotézu veľkého konfliktu, pričom vychádza z lekcií vojny na Ukrajine.

Na Ukrajine bol pokorený desivý rekord. Minulú jeseň lekári ošetrovali vojaka s vážne zranenou nohou, ktorý mal nasadené škrtidlo (turniket) neuveriteľných 120 dní. „Hovoríme o štyroch mesiacoch!“ potvrdzuje šéfolekár Christophe Albert. „Muž sa stal obeťou míny s takmer úplnou amputáciou. Dostal prvú pomoc, ale škrtidlo bolo pravdepodobne zle nasadené…“ pokračuje. Ak je škrtidlo príliš utiahnuté alebo ponechané príliš dlho, amputácia je nevyhnutná. „Potom sa o neho zrejme nikto poriadne nestaral. Možno sa aj on sám vyhýbal nemocnici zo strachu, že mu amputujú celú nohu. Po takom čase však boli v rane červy…“ dodáva Albert. Tento francúzsky dôstojník, pridelený k Veliteľstvu NATO pre transformáciu (ACT), je v neustálom kontakte s ukrajinskými lekárskymi tímami, informuje francúzsky denník Le Figaro. 

Pravidlo „zlatej hodiny“ (golden hour) – teda ošetrenie ranených na fronte počas prvej hodiny, aby sa zachovali ich šance na prežitie a umožnila evakuácia – je tam už len teóriou. Západné armády, ktoré sa pripravujú na potenciálny stret, si z toho berú ponaučenie. Musia sa naučiť pristupovať k raneným v konflikte vysokej intenzity úplne inak. Bez schopnosti liečiť svojich zranených armáda vojnu neudrží. „Zlatá hodina“ slúžila ako norma pre západné operácie v Afganistane či v Saheli. Určitý operačný komfort umožňoval stabilizovať ranených v teréne pred ich transferom. Preto sa armády, vrátane tej francúzskej, postupne zbavovali poľných nemocníc – stupňa, ktorý sa stal zbytočným medzi predsunutým chirurgickým stanovišťom a nemocnicou v zázemí. Ale na Ukrajine „priemerný čas evakuácie presahuje niekoľko hodín a môže dosiahnuť tri až štyri dni,“ pokračuje francúzsky vojenský lekár. Ovplyvnené sú všetky liečebné protokoly aj hygienické zásady. Rany sa infikujú. „V týchto podmienkach veľmi vážne zranení zomrú. Musíme však byť schopní evakuovať stredne ťažko ranených,“ hovorí, a to predĺžením ich prežitia priamo na bojisku.

Vojenskí zdravotníci v akcii

Na Ukrajine sa stále najčastejšie umiera na krvácanie, ale zranenia môžu byť odlišné. Lekári pozorujú používanie termobarických zbraní spôsobujúcich popáleniny, zranenia projektilmi a delostrelectvom, či rany v hornej časti tela súvisiace s masívnym nasadením dronov. Šéfolekár Albert spolu s analytickým centrom JATEC (zriadeným Alianciou na vyhodnocovanie lekcií z konfliktu) premýšľa nad zlepšením starostlivosti. „Ukrajinci nás požiadali, aby sme im pomohli prehodnotiť evakuáciu,“ hovorí. Niekedy treba čakať na noc a konať bleskovo. Musia inovovať: „Nedávno testovali opancierovanú kapsulu riadenú dronom na vytiahnutie zraneného, ktorý bol pod paľbou ostreľovača. Dostať ho von trvalo 48 hodín. Kapsula musela prejsť cez mínové pole. Tím, ktorý operáciu úspešne vykonal, vyznamenal prezident Zelenskyj,“ rozpráva Albert. Vzdušné drony sa využívajú aj na urgentné dodávky liekov. 

Štruktúry zdravotníctva sú systematickým cieľom

Na Ukrajine útoky dronov a všadeprítomný elektronický boj ohrozujú medicínu v prvej línii. Všetko je vidieť a môže byť rýchlo zničené. Lekári, sestry a sanitky sú cieľom hneď, ako sa priblížia. „Cielenie na zdravotnícke zariadenia je na Ukrajine systematické,“ potvrdzuje pre Le Figaro generálny lekár Jacques Margery, centrálny riaditeľ zdravotníckej služby armád. „Sedemdesiat percent cieľov zasiahnutých paľbou na dlhú vzdialenosť sú vojenské alebo civilné zdravotnícke zariadenia,“ hovorí. Neutralizáciou lekárov či nemocníc, v rozpore s humanitárnym právom, zasadzuje Rusko súperovi tvrdé rany. Ukrajinské sily sa logicky snažia chrániť svoje lekárske tímy aj za cenu ich stiahnutia ďalej od frontu, čo ešte viac komplikuje prístup ranených k pomoci. 

Liečiť a zostať nezistiteľný

Začiatkom decembra organizovalo centrum JATEC v Londýne „inovačnú výzvu“ venovanú vojenskej medicíne. „Riešenia navrhnuté start-upmi alebo mimovládnymi organizáciami museli byť operatívne v prostredí s rušením GPS a elektromagnetickým bojom,“ vysvetľuje kapitán Bastien Salasca. Všetky riešenia museli byť diskrétne, aby unikli radarovému či infračervenému sledovaniu. Zaujali tri projekty:

• Prenosný systém na čistenie krvi s nízkou spotrebou energie, ktorý zníži dopad toxínov pri dlhom nasadení škrtidiel.

• Mechanický injekčný dávkovač, ktorý umožní podávať lieky bez elektrického prístroja, ktorého elektromagnetický signál by nepriateľ mohol zamerať.

• Systém prenosu dát telesným kontaktom: výmena zdravotnej dokumentácie bez antén, wifi či bluetooth, teda úplne nezistiteľná pre nepriateľa. 

Vzhľadom na brutálnu povahu vojny sa musí adaptovať celý reťazec starostlivosti. Vojaci sa musia naučiť lepšie ošetrovať sami seba a prežiť dlhšie čakanie na pomoc. „Musíme posilniť líniu prvej pomoci nad rámec bežného bojového záchranárstva,“ vysvetľuje generál Margery. Doteraz bol každý vojak cvičený na základné úkony ako nasadenie škrtidla. Teraz však musia získať schopnosti, ktoré nie sú len automatickými gestami, ale vyžadujú analýzu situácie – napríklad schopnosť správne posunúť alebo uvoľniť zle nasadené škrtidlo. V lekárskych školách sa učia nové postupy: „Učíme mladých medikov zošívať cievy,“ uvádza Margery. Aby sa zabránilo plymovej sneti (gangréne), ktorá sa znovu objavila v ukrajinských zákopoch, vyučuje sa technika chirurgického vyčistenia rany (parage). Pre kritickú otázku transfúzií sa prehodnotila stratégia používania plnej krvi a lyofilizovanej plazmy. Armáda tiež začala „mapovať“ potenciálnych darcov krvi priamo v jednotkách, aby sa v teréne ušetril čas.

Ukrajinskí zdravotníci

Vojenská medicína sa vracia aj k problémom, ktoré z moderných bojísk takmer zmizli: 60 % aktivity lekára na ukrajinskom fronte tvorí bežná patológia – infekcie, bolesti z dlhodobého úsilia či šírenie baktérií odolných voči antibiotikám v dôsledku zlých hygienických podmienok v zákopoch. Lekári to vnímajú ako časovanú bombu. Aby sa vyhli ostreľovaniu, musia sa lekárske stanovištia posúvať hlbšie do zázemia, niekedy až sto kilometrov od frontu. To si vyžiadalo vývoj nových mobilných jednotiek. Chirurgické tímy, ktoré boli doteraz málo mobilné, nahradí systém Elytron – operačná sála na podvozku, ktorá umožní operovať bez toho, aby vozidlo „zišlo z kolies“. Armáda tiež uvažuje o poľných nemocniciach pre 150 až 200 ranených, ktoré by boli flexibilné ako tie, ktoré sa nasadzovali počas krízy COVID. 

Návrat k vojne veľkého rozsahu znamená obrovský nápor zranených a fenomén nasýtenia systému. Tímy sa musia znovu učiť triáž ranených pomocou simulačných softvérov a umelej inteligencie, ktorá pomôže s logistikou. Mení sa aj prístup k psychickým zraneniam, aby sa obmedzili následky posttraumatického stresu. Do príprav sa zapájajú aj civilné štruktúry. Armádna zdravotná služba predstavuje len zlomok potrebných kapacít. Pripravuje sa publikácia „vademecum“ pre civilné nemocnice o prijímaní ranených repatriovaných z vojnového divadla. Ide o reakciu na jasný rozkaz: pripraviť sa. Vojnová medicína sa totiž nerieši len na fronte, ale aj hlboko v zázemí.

X XX

Dokument o bezpečnostných zárukách USA pre Ukrajinu je pripravený na podpis, uviedol Zelenskyj

Americký dokument o bezpečnostných zárukách pre Ukrajinu je úplne pripravený a Kyjev čaká na rozhodnutie o čase a mieste, kde ho môže podpísať. Uviedol to v nedeľu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje TASR podľa agentúry Reuters.

„Pre nás sú bezpečnostnými zárukami v prvom rade záruky bezpečnosti od Spojených štátov. Tento dokument je na 100 percent pripravený a my čakáme na to, kým naši partneri potvrdia dátum a miesto, kedy ho podpíšeme,“ povedal Zelenskyj.

„Dokument bude potom poslaný na ratifikáciu Kongresu USA a ukrajinskému parlamentu,“ priblížil na tlačovej konferencii počas návštevy v litovskom hlavnom meste Vilnius.

Zelenskyj ešte vo štvrtok uviedol, že sa na stretnutí s americkým prezidentom Donaldom Trumpom v Davose dohodli na podobe povojnových bezpečnostných záruk USA pre Ukrajinu, bližšie podrobnosti však neuviedol. Oznámil vtedy tiež, že dokumenty zamerané na ukončenie vojny na Ukrajine sú takmer hotové, ale zatiaľ neboli vyriešené územné otázky 

Nedeľňajšie vyjadrenie Zelenského podľa Reuters naznačuje, že na rozhovoroch s Ruskom v Abú Zabí došlo v posledných dňoch k určitému pokroku.

Vyjednávači Ukrajiny, Ruska a sprostredkovatelia z USA sa v piatok a v sobotu zišli na prvom trojstrannom stretnutí v hlavnom meste Spojených arabských emirátov (SAE), aby hovorili o pláne Washingtonu na ukončenie vojny. Konkrétne výsledky neoznámili, Moskva a Kyjev však uviedli, že sú ochotní viesť ďalší dialóg. Pokračovanie rozhovorov sa očakáva budúcu nedeľu (1. februára) znovu v Abú Zabí.

Tieto rozhovory sú zamerané na 20-bodový plán USA a problematické otázky, uviedol Zelenskyj. „Problematických otázok bolo veľa, ale teraz je ich menej,“ povedal v nedeľu. Moskva chce podľa urobiť všetko pre to, aby prinútila Ukrajinu vzdať sa svojich východných oblastí, no Kyjev neustúpil od trvania na územnej celistvosti krajiny.

„Sú tu dve zásadne odlišné pozície – ukrajinská a ruská. Američania sa snažia nájsť kompromis,“ doplnil ukrajinský prezident s tým, že na kompromis musia byť pripravené všetky strany vrátane USA.

 Vojna sa musí skončiť. Trump poslal odkaz do Kremľa a avizuje stretnutie s Putinom

X X X

Dcéra rumunskej tenisovej legendy skončila na ulici. Chladný komentár slávneho Nastaseho

Adoptovaná dcéra legendy rumunského tenisu Ilieho Nastaseho, Charlotte Nastaseová, skončila na ulici a požiadala o pomoc.

Ilie Nastase má už 79 rokov a na verejnosti sa príliš neobjavuje.

Nastaseová sa ocitla v zúfalej situácii. Začiatkom týždňa zverejnila na sociálnych sieťach prosbu o pomoc s tým, že žije na ulici bez jedla. O tejto záležitosti informoval rumunský portál Digisport.ro, podľa ktorého dcéra neskôr žiadosť o pomoc zo sociálnych sietí vymazala.

„Môžete mi poslať peniaze na jedlo a bývanie? Som teraz na ulici, pretože ma opustil môj bývalý priateľ. Ďakujem!“ napísala podľa webu 35-ročná Nastaseová.

Požiadala svojich sledovateľov o pomoc, pretože podľa jej tvrdení, jej adoptívny otec nepomáha. Dôvodom je totálny rozkol medzi otcom a dcérou, ktorý trvá už roky. 

Bývalá tenisová hviezda Ilie Nastase, ktorý ako hráč zarobil milióny dolárov, nebol so svojou dcérou v kontakte od roku 2021. Toto drastické rozhodnutie urobil po tom, čo si Charlotte vytvorila profil na webovej stránke pre dospelých.

„Chcem, aby vedela, že som si ju osobne zablokoval. Urobil som to, keď sa objavila na nahých fotkách. Odvtedy s ňou nemám nič spoločné,“ povedal v rozhovore v roku 2024 podľa Digisportu.

„Prajem jej všetko dobré, ale škandály musia prestať. Už s ňou nemám o čom diskutovať. Pomohol som jej, keď to bolo potrebné, zaplatil som jej za vzdelanie. Ona je v Spojených štátoch, ja som v Rumunsku, už mi to je jedno. Každý má svoj vlastný život.“ 

Ilie „Nasty“ Nastase bol jedným z najslávnejších tenistov 70. a 80. rokov 20. storočia. Ako zábavný a temperamentný tenista vyhral viac ako 100 turnajov na úrovni ATP vo dvojhre a štvorhre, vrátane US Open v roku 1972 a French Open v roku 1973.

Nastase sa tiež zapísal do histórie ako prvá svetová jednotka rebríčka ATP, ktorá sa udržala na jeho vrchole 40 týždňov.

 X X X  

 Outsider olympijského turnaja a súper Slovákov. Najväčšie hviezdy má Taliansko v bráne a na lavičke

Poslednou krajinou, ktorá oznámila svoju nomináciu na olympijský hokejový turnaj, je domáce Taliansko. Najväčším menom v nej nie je pritom hráč, ale tréner.

Najznámejším mužom v tíme Talianska je slávny fínsky tréner Jukka Jalonen.

Druhého súpera slovenskej reprezentácie v skupine B (v piatok 13.2. o 12.15 h) totiž pod piatimi kruhmi povedie svetoznámy fínsky odborník Jukka Jalonen.

Muž, ktorý doviedol Fínsko k zlatým medailám na poslednej olympiáde v Pekingu, a tiež k trom titulom majstrov sveta (2011, 2019 a 2022), tentokrát nebude myslieť na najvyššie méty. Naopak, Taliani si sú jednoznačne najväčším outsiderom turnaja.

Okrem kurzov stávkových kancelárii to potvrdzuje aj zverejnená nominácie. Až 15 z 25 hokejistov pôsobí v medzinárodnej súťaži ICHL, kde pôsobia kluby z Rakúska, Slovinska, Maďarska a Talianska. 

K dôstojnému výkonu proti olympijským tímom preplneným hviezdami z NHL má dopomôcť najmä talentovaný 21-ročný brankár Damian Clara. Ide o jednotku švédskeho tímu Brynäs, ktorého v roku 2023 draftoval v 2. kole z celkovo 60. miesta Anaheim Ducks.

Lídrom defenzívy je dlhoročný kapitán talianskej hokejovej reprezentácie, v Londýne narodený Thomas Larkin. Ten je tiež kapitánom nemeckého tímu DEL Schwenninger Wild Wings. Známym menom v defenzívnych radoch je aj Phil Pietronir, hokejista českého Kladna.

Ofenzívu budú mať na starosti najmä štyria legionári zo švajčiarskej najvyššej súťaže. Sú nimi Diego Costner, Tomasso De Luca Giovanni Morini a Marco Zanetti. V tejto sezóne sa im však v klubovej produktivite príliš nedarí.

X X X

 Luxusná izolácia v oceľovej pevnosti, kráľovský plat a adrenalínové záchody. Ako vyzerá práca na ropných plošinách?

Pre niekoho je to väzenie uprostred vĺn, pre iného najlepšia robota na planéte. Práca na ropnej plošine v roku 2026 už dávno nie je len o špine a nekonečnej drine. Je to fascinujúci experiment na ľuďoch, ktorí žijú v uzavretom ekosystéme stovky kilometrov od najbližšieho pobrežia. Ako vyzerá každodennosť v tomto „oceľovom meste“, kde sa čas meria na dvanásťhodinové smeny a kde aj obyčajná návšteva toalety môže byť zážitkom?

Podľa údajov personálnych agentúr ako Airswift, ktoré sa špecializujú na energetický sektor, patria platy na plošinách k svetovej špičke. Bežný technický pracovník si môže ročne zarobiť od 60000 do 100000 eur, zatiaľ čo špecializovaní inžinieri či potápači v saturačných komorách siahajú na sumy vysoko nad 150000 eur.

Najväčším benefitom je však čas. Štandardný model funguje v režime 2–3 alebo 3–3. To znamená, že po troch týždňoch práce na plošine (kde robíte 12 hodín denne, 7 dní v týždni) nasledujú tri týždne absolútneho voľna na pevnine. Tento životný štýl umožňuje pracovníkom stráviť polovicu roka „na dovolenke“, hoci daňou je absolútna izolácia od rodiny počas pracovného turnusu.

Svätá Helena – jeden z najizolovanejších ostrovov na svete. Uprostred Atlantiku bol väzením Napoleona

Keď sa smena skončí: Kinosály a fitness v oblakoch

Čo robia chlapi – a čoraz viac aj ženy – v strede oceána, keď odložia prilby? Moderné plošiny pripomínajú krížniky. Portál Rigzone uvádza, že na špičkových nórskych plošinách majú zamestnanci k dispozícii profesionálne kiná, herne s najnovšími konzolami a špičkovo vybavené posilňovne.

Keďže alkohol a drogy sú na plošine prísne zakázané (narušenie bezpečnosti znamená okamžitý vyhadzov a „letenku“ domov bez nároku na návrat), voľný čas sa točí okolo relaxu. Obľúbenou aktivitou je pozorovanie morského života – od húfov rýb až po veľryby či žraloky, ktoré sa niekedy zvedavo približujú k pilierom. Strava je kapitolou samou o sebe. Kuchári na plošinách sú často na úrovni špičkových hotelov, pretože kvalitné a bohaté jedlo (dostupné 24/7) je jediným skutočným spôsobom, ako udržať morálku posádky na vysokej úrovni.

Špecifiká, o ktorých sa nahlas nehovorí: Záchody a búrky

Možno to znie triviálne, ale hygiena na plošine je technický oriešok. Záchody na ropných plošinách fungujú často na báze vákuového systému, podobne ako v lietadlách, ale v oveľa masívnejšom meradle. Dôvodom je šetrenie vodou a náročné spracovanie odpadu. Podľa technických manuálov spoločnosti Shell sa všetok odpad pred vypustením (alebo odvozom na pevninu) musí prísne filtrovať a chemicky upravovať, aby sa neznečistil oceánsky ekosystém. Pre nováčikov je zvuk „nasatia“ vákua v tichej noci na plošine často prvým kultúrnym šokom.

Najväčším testom psychiky je búrka. Hoci sú moderné plošiny (napríklad typu Jack-up alebo poloponorné) konštruované tak, aby odolali aj 30-metrovým vlnám, pocit vnútri je neopísateľný. Pri extrémnych víchriciach sa plošina môže mierne chvieť alebo nakláňať (pri plávajúcich typoch). Zvuk vetra narážajúceho do oceľových nosníkov vytvára démonickú symfóniu. Vtedy sa zastavujú všetky vonkajšie práce. Posádka sa stiahne do ubytovacích modulov, ktoré sú najbezpečnejšou časťou konštrukcie. „Je to moment, kedy si uvedomíte, akí ste malí. Vonku je tma, hluk a hory vody, a vy vnútri v teple hráte ping-pong,“ opisuje skúsenosť jeden z operátorov na fóre OilField Trash.

Ďalšie zaujímavosti:

• Zákaz cigariet: Fajčenie je povolené len v špeciálne izolovaných a odvetraných miestnostiach s detektormi plynu. Zapáliť si na palube by mohlo znamenať katastrofu.

• Spánok na smeny: Postele v kajutách sa niekedy „nestihnú ochladiť“. Keď jeden pracovník vstáva na dennú smenu, jeho kolega z nočnej si práve líha.

• Evakuácia: Každý zamestnanec musí povinne absolvovať kurz prežitia na mori (HUET), kde sa v trenažéri učí, ako sa dostať z potápajúceho sa vrtuľníka.

Povolanie na ropnej plošine sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch najnebezpečnejších prác sveta. Existujú miesta a typy inštalácií, ktoré vzbudzujú rešpekt aj u tých najostrieľanejších veteránov. Nebezpečenstvo nie je len o výbuchoch, ale aj o extrémnej izolácii, nevyspytateľnom počasí a hĺbke oceánu.

Tu sú kategórie a konkrétne lokality, ktoré sú považované za „najostrejšie“

Plošiny v Severnom mori (Nórsko a UK)

Hoci patria k technicky najvyspelejším, ich hlavným nepriateľom je počasie. Podľa historických štatistík HSE (Health and Safety Executive) sú tu búrky také silné, že vlny môžu dosahovať výšku 30 metrov. Práve v tejto oblasti došlo k najväčšej katastrofe v dejinách – výbuchu plošiny Piper Alpha v roku 1988, pri ktorom zahynulo 167 ľudí. Dnešné plošiny v tejto oblasti sú navrhnuté ako nedobytné pevnosti, no psychický tlak pri hurikánovom vetre v tme Arktídy zostáva extrémny.

Plošiny v hlbokých vodách Mexického zálivu

Tu je rizikom predovšetkým hĺbka a tlak. Práve v hlbokomorských vrtoch sa pracuje s obrovskými tlakmi suroviny, ktoré je ťažké kontrolovať, čo v roku 2010 viedlo k výbuchu Deepwater Horizon. Portál Ocean Energy Management uvádza, že vŕtanie v hĺbkach presahujúcich 1 500 metrov pod hladinou mora predstavuje technologickú hranicu, kde akékoľvek zlyhanie vyžaduje nasadenie robotických ponoriek a trvá týždne, kým sa situácia stabilizuje.

Staré plošiny pri pobreží Nigérie a juhovýchodnej Ázie

Kým nórske plošiny sú „plávajúce hotely“, staršie inštalácie v rozvojových regiónoch často trpia „podvýživou“ v oblasti údržby a bezpečnosti. K prírodným rizikám sa tu navyše pridáva pirátstvo. Podľa správ z International Maritime Bureau (IMB) sú plošiny v Guinejskom zálive častým terčom útokov ozbrojených skupín, ktoré unášajú pracovníkov za účelom výkupného.

Arktické vrty (Rusko a Aljaška)

Tieto oblasti sú nebezpečné kvôli kombinácii tmy a mrazu. Pri teplotách klesajúcich pod –40 °C sa oceľ stáva krehkou a technika zlyháva. Navyše, v prípade nehody je pomoc vzdialená dni, nie hodiny, kvôli ľadovým poliam, cez ktoré sa musia prebiť ľadoborce.

Najrizikovejšie pozície na plošine

Ktorý človek na plošine má „najhorší“ život? Sú to títo traja:

• Saturačný potápač: Žije týždne v tlakovej komore (v tvare malej ponorky) a vychádza z nej len do ľadovej vody v hĺbke stoviek metrov, aby opravoval potrubia. Ak by sa komora náhle odtlakovala, smrť je okamžitá.

• Derrickman (Vrtmajster): Pracuje vo výške 30 až 50 metrov nad palubou na vrtnej veži, často vo vetre a daždi, kde manipuluje s ťažkými oceľovými rúrami.

• Roustabout (Pomocný robotník): Nováčik, ktorý vykonáva najšpinavšiu a fyzicky najnáročnejšiu prácu na palube, kde mu neustále hrozí úraz ťažkou technikou alebo pád z výšky.

X X X

 Kaliňák tvrdí, že KDH v skutočnosti riadi Lexmann. Majerský odmieta vládu so Smerom: To vy vediete slovenské rodiny do pekla

V nedeľnej diskusnej relácii V politike sa stretli minister obrany Robert Kaliňák (Smer) a predseda KDH Milan Majerský. Diskusia sa sústredila na domáce politické vzťahy, ekonomický stav krajiny, aj na postoj Slovenska k aktuálnej mierovej iniciatíve Donalda Trumpa.

Majerský v relácii opätovne vylúčil vládnu spoluprácu so stranou Smer. Kritizoval súčasnú sociálnu situáciu a odvolal sa na slová premiéra Roberta Fica o „ceste do pekla“. „To vy vediete slovenské rodiny do pekla,“ vyhlásil Majerský smerom k podpredsedovi vládnej strany. Podľa lídra KDH žije aktuálne milión ľudí na hranici chudoby, čo označil za priamy dôsledok politiky Smeru. „V žiadnom prípade sa so Smerom vládnuť nedá,“ zdôraznil.

Kaliňák v reakcii obhajoval hospodárenie súčasnej koalície a zodpovednosť za stav verejných financií pripísal predchádzajúcim vládam. „Smer odovzdal Slovensko pri jednopercentnom deficite. Snažíme sa napraviť situáciu tak, aby sme nezasiahli sociálne výdobytky ľudí,“ uviedol Kaliňák

Minister obrany v rámci debaty spochybnil Majerského postavenie v hnutí a naznačil, že KDH má iné vedenie. „Nie je to ten fakt, že viac riadi vaša manželka KDH ako vy sám?“ opýtal sa Kaliňák s odkazom na europoslankyňu Miriam Lexmann. Minister zároveň tvrdil, že v hnutí existuje silná kritika voči súčasnému vedeniu, čo Majerský označil za klamstvo.

Témou bola aj forma komunikácie Roberta Fica cez videá na sociálnych sieťach či kritika od Andreja Danka (SNS). Podľa Kaliňáka sa šéf národniarov nechal „uniesť na vlnách opozície“. Majerský naopak kabinet označil za „najslabšiu vládu Roberta Fica“, ktorej chýba vízia a mala by byť vymenená.

Ostrý stret priniesla téma výdavkov na obranu a rekonštrukcia bratislavského internátu Hviezda, známeho ako Kukurica. Majerskému sa nepáči, že zbrojársky priemysel na Slovensku aktuálne „prekvitá“. Kaliňák kontroval, že podpora zbrojárov je súčasťou vládneho programu a cieľom je rast slovenskej ekonomiky.

Pri téme rekonštrukcie Hviezdy sa hostia nezhodli na hospodárnosti projektu. Kým Majerský s odkazom na správu Útvaru hodnoty za peniaze (ÚHP) hovoril o predražení, minister obrany trval na tom, že stavba predražená nie je a rezort žiada za investované peniaze adekvátnu kvalitu.

Dilema okolo Trumpovej Rady mieru

Časť diskusie patrila aj pozvánke pre Slovensko do Rady mieru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Robert Kaliňák potvrdil, že rezort diplomacie už podklady skúma. „Vítame a sme absolútnymi podporovateľmi každej mierovej iniciatívy,“ uviedol s tým, že túto aktivitu podporuje aj kvôli jej koreňom v riešení situácie v Gaze. Varoval však pred unáhlenými politickými gestami a žiada analýzu súladu s naším právnym poriadkom.

Milan Majerský rovnako vyjadril pochybnosť o ústavnosti takejto účasti a apeloval na spoločný postup s partnermi. „Mali by sme našu činnosť v takejto Rade mieru koordinovať s partnermi z Európskej únie. To je alfa omega,“ uzavrel predseda KDH s dôvetkom, že bez koordinácie s EÚ a NATO nevidí v projekte veľkú nádej.

X X X

Trump odhalil detaily zásahu proti Madurovi: Američania nasadili „Discombobulator“, ruské a čínske rakety kvôli nemu zlyhali

Rozhodujúcu úlohu v americkej vojenskej operácii vo Venezuele, ktorá viedla k zadržaniu prezidenta Nicolása Madura, zohrala tajná zbraň. Americký prezident Donald Trump to povedal v rozhovore pre denník New York Post zverejnenom v sobotu. Zbraň označil ako „Discombobulator“. TASR o tom informuje podľa správy agentúry DPA.

Vysvetlil, že táto zbraň „znefunkčnila (nepriateľské) zariadenia“. Podľa jeho slov rušička vyradila venezuelské vybavenie, čo zabránilo venezuelským bezpečnostným silám reagovať na útok USA a umožnilo im zajať Madura.

„Nikdy neodpálili svoje rakety. Mali ruské a čínske rakety, ale žiadnu neodpálili. Prišli sme, oni stlačili tlačidlá a nič nefungovalo. Boli na nás pripravení,“ uviedol.

Dňa 3. januára prezident USA Donald Trump oznámil vojenskú operáciu v Caracase, ktorá viedla k zadržaniu Nicolása Madura a jeho manželky Cilie Floresovej americkými silami. Dva dni neskôr sa obaja postavili pred federálny súd v americkom štáte New York, kde čelia obvineniam z údajnej účasti na obchodovaní s drogami. 

Podľa venezuelských orgánov pri operácii zahynulo najmenej 100 ľudí vrátane venezuelských a kubánskych príslušníkov bezpečnostných zložiek.

V americkej tlači sa však podľa agentúry DPA objavili aj iné vysvetlenia zlyhania venezuelskej obrany. Denník New York Times citoval amerických úradníkov, ktorí uviedli, že najmodernejšie ruské protivzdušné systémy Venezuely neboli pripojené k radaru v čase, keď sa nad Caracasom objavili americké vrtuľníky. Venezuela mala totiž údajne ťažkosti s údržbou ruského vybavenia.

Okrem toho pred zajatím Madura americká armáda údajne bombardovala miesta, kde boli umiestnené ruské pozemné protivzdušné systémy Buk-M2.

X X  X

Voľno pre Djokoviča na Australian Open. Menšíka zastavilo zranenie, Srb je vo štvrťfinále

Srbský tenista postúpil bez boja do ďalšieho kola Australian Open a v Melbourne si už po 16-krát v kariére zahrá vo štvrťfinále.

Český tenista Jakub Menšík sa odhlásil z Australian Open pred zajtrajším zápasom proti Novakovi Djokovičovi.

V nedeľu dopoludnia sa Srbov osemfinálový súper súper, Jakub Menšík, rozhodol z turnaja odhlásiť. Český tenista oznámil svoje šokujúce rozhodnutie prostredníctvom svojho profilu na Instagrame.

„Toto sa ťažko píše. Po tom, čo sme urobili všetko pre to, aby sme postúpili ďalej, musím sa odhlásiť z Australian Open kvôli zraneniu brušného svalu, ktoré sa v posledných zápasoch zhoršilo,“ napísal Menšík.

 K rozhodnutiu prišiel po dlhých diskusiách so svojim tímom a lekármi. „Aj keď som sklamaný, prvý postup do 4. kola si budem pamätať ešte dlho. Cítil som obrovskú energiu publika a atmosféra v Melbourne bola naozaj výnimočná,“ doplnil český tenista.

Menšík bol považovaný za zatiaľ najnáročnejšiu prekážku, s ktorou si musel poradiť Djokovič pri ceste za ziskom 25. grandslamového titulu. Dôvodom bola aj skutočnosť, že vlani vo finále turnaja v Miami sa mu podarilo srbského velikána nečakane zdolať. Djokovič sa vo štvrťfinále stretne s víťazom súboja medzi Talianom Lorenzom Musettim a Američanom Taylorom Fritzom.

 X X X

 Trump tvrdí, že tajná zbraň Discombobulator zvrátila vojenskú operáciu vo Venezuele 

Americká operácia vo Venezuele viedla k zadržaniu prezidenta Madura vďaka nasadeniu tajnej zbrane Discombobulator, ktorá vyradila elektronické systémy protivníka. Vojenský zásah pripravil venezuelskú obranu o schopnosť reakcie a otvoril cestu americkým silám.

Rozhodujúcu úlohu v americkej vojenskej operácii vo Venezuele, ktorá viedla k zadržaniu prezidenta Nicolása Madura, zohrala tajná zbraň. Americký prezident Donald Trump to povedal v rozhovore pre denník New York Post zverejnenom v sobotu. Zbraň označil ako „Discombobulator“. TASR o tom informuje podľa správy agentúry DPA.

• Američania použili tajnú zbraň Discombobulator vo Venezuele
• Zbraň znefunkčnila obranné systémy venezuelskej armády
• Prepadnutie umožnilo USA zajať prezidenta Madura a jeho manželku
• Podľa úradov zahynulo pri operácii najmenej 100 ľudí
• Niektoré zdroje uvádzajú problémy s údržbou venezuelských zbraní

Vysvetlil, že táto zbraň „znefunkčnila (nepriateľské) zariadenia“. Podľa jeho slov rušička vyradila venezuelské vybavenie, čo zabránilo venezuelským bezpečnostným silám reagovať na útok USA a umožnilo im zajať Madura.

Zbraň vyradila obranu

„Nikdy neodpálili svoje rakety. Mali ruské a čínske rakety, ale žiadnu neodpálili. Prišli sme, oni stlačili tlačidlá a nič nefungovalo. Boli na nás pripravení,“ uviedol.

Dňa 3. januára prezident USA Donald Trump oznámil vojenskú operáciu v Caracase, ktorá viedla k zadržaniu Nicolása Madura a jeho manželky Cilie Floresovej americkými silami. Dva dni neskôr sa obaja postavili pred federálny súd v americkom štáte New York, kde čelia obvineniam z údajnej účasti na obchodovaní s drogami.

Príčiny zlyhania obrany

Podľa venezuelských orgánov pri operácii zahynulo najmenej 100 ľudí vrátane venezuelských a kubánskych príslušníkov bezpečnostných zložiek.

V americkej tlači sa však podľa agentúry DPA objavili aj iné vysvetlenia zlyhania venezuelskej obrany. Denník New York Times citoval amerických úradníkov, ktorí uviedli, že najmodernejšie ruské protivzdušné systémy Venezuely neboli pripojené k radaru v čase, keď sa nad Caracasom objavili americké vrtuľníky. Venezuela mala totiž údajne ťažkosti s údržbou ruského vybavenia.

Okrem toho pred zajatím Madura americká armáda údajne bombardovala miesta, kde boli umiestnené ruské pozemné protivzdušné systémy Buk-M2.

X X X

USA eskalujú obchodné napätie: Trump sľubuje 100-percentné clá na kanadský dovoz

 USA kritizuje snahy Kanady o zblíženie s Čínou a hrozí rozsiahlymi obchodnými sankciami. Kanadský minister však zdôraznil, že aktuálne rokovania s Čínou sa netýkajú veľkej dohody o voľnom obchode.

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyhlásil, že uvalí 100-percentné clá na Kanadu, v prípade, že uzavrie obchodnú dohodu s Čínou. Varoval tiež kanadského premiéra Marka Carneyho, že takáto dohoda ohrozí jeho krajinu. TASR o tom informuje podľa správy agentúry Reuters.

• Trump pohrozil 100-percentnými clami na Kanadu.
• Varoval pred následkami obchodnej dohody Kanady s Čínou.
• Kanadský premiér vyzval občanov na podporu domácej produkcie.
• Čína a Kanada sa dohodli na znížení ciel a bezvízovom styku.
• Kanada tvrdí, že neuzavrela dohodu o voľnom obchode s Čínou.

„Čína Kanadu úplne pohltí, zničí jej podniky, spoločenskú štruktúru a všeobecný spôsob života,“ napísal Trump na svojej sociálnej sieti Truth Social.

Trumpove varovania

„Ak Kanada uzavrie dohodu s Čínou, USA okamžite uvalia 100-percentné clá na všetky kanadské tovary a produkty dovážané do Spojených štátov,“ varoval.

Hoci Carney priamo nespomenul Trumpove vyhrážky, vo svojom sobotňajšom videu vyzval Kanaďanov, aby nakupovali domáce produkty. „Nemôžeme kontrolovať, čo robia iné národy, ale môžeme byť našimi vlastnými najlepšími zákazníkmi,“ povedal.

Kanadský premiér tento mesiac navštívil Čínu, aby obnovil napäté vzťahy medzi krajinami a dosiahol obchodnú dohodu s druhým najväčším obchodným partnerom Kanady po USA. Krajiny sa napokon dohodli na vzájomnom znížení ciel na svoje výrobky a Čína sa zároveň zaviazala, že umožní kanadským návštevníkom vstup do krajiny bez víz.

Reakcie na dohodu

Hneď po Carneyho ceste do Číny sa Trump vyjadril podpornými slovami. „Je dobré, že podpísal obchodnú dohodu,“ povedal Trump novinárom v Bielom dome. „Ak môžete uzavrieť dohodu s Čínou, mali by ste to urobiť,“ zdôraznil vtedy.

Napätie medzi USA a Kanadou však v posledných dňoch narastá po Carneyho kritike Trumpovho záujmu o Grónsko.

V sobotu šéf Bieleho domu naznačil, že Čína sa pokúsi využiť Kanadu na obídenie amerických ciel. „Ak si guvernér Carney myslí, že urobí z Kanady ‚prístav‘, cez ktorý bude Čína posielať tovar a výrobky do Spojených štátov, veľmi sa mýli,“ povedal Trump, pričom titul ‚guvernér‘ použil ako narážku na svoje predchádzajúce vyhlásenia, že Kanada by sa mala stať súčasťou USA.

Odmietnutie zámerov

„Posledná vec, ktorú svet potrebuje, je, aby Čína prevzala kontrolu nad Kanadou. To sa NESTANE, ani len sa k tomu nepriblíži!“ uviedol Trump vo svojom druhom príspevku v ten istý deň.

Kanadský minister zodpovedný za obchod medzi Kanadou a USA Dominic LeBlanc na platforme X zároveň v sobotu zdôraznil, že Kanada neusiluje „o žiadnu dohodu o voľnom obchode s Čínou“. Dodal, že počas rokovaní s Pekingom dosiahli len riešenie niekoľkých dôležitých colných otázok.

 X XX

 Prezident Trump nalieha: USA chcú vplyv v Grónsku pre národnú bezpečnosť 

Spojené štáty plánujú podľa Donalda Trumpa rozšíriť svoju prítomnosť v Arktíde cez získanie suverenity nad vojenskými základňami v Grónsku.

Spojené štáty získajú suverenitu nad oblasťami Grónska, kde sa nachádzajú americké vojenské základne. Prezident USA Donald Trump to povedal v rozhovore pre denník New York Post zverejnenom v sobotu.

„Budeme mať všetko, čo chceme. Vedieme zaujímavé rozhovory,“ povedal šéf Bieleho domu, ktorý mesiace vyvíjal tlak na Dánsko s tvrdením, že Spojené štáty potrebujú získať celé Grónsko z dôvodu národnej bezpečnosti v regióne Arktídy.

Trumpove rokovania o Grónsku

Téma Grónska dominovala Trumpovej ceste na tohtotýždňovú konferenciu Svetového ekonomického fóra vo švajčiarskom Davose a americký prezident po stretnutí s generálnym tajomníkom NATO Markom Ruttem oznámil, že existuje „rámec“ dohody.

Jeden z návrhov, o ktorých sa diskutuje, by neznamenal úplnú kontrolu Spojených štátov nad Grónskom, ale umožnil by Washingtonu uplatňovať „suverenitu“ nad vojenskými základňami na tomto ostrove, ako je oficiálne vesmírna základňa Pituffik

Inšpirácia britskými základňami

Takéto riešenie by bolo založené na dohode o britských vojenských základniach na Cypre, ktoré sú považované za britské územie, uviedol zdroj oboznámený so záležitosťou pre New York Post.

Nie je jasné, či Grónsko s takýmto plánom súhlasí. Grónsky premiér Jens-Frederik Nielsen vo štvrtok povedal, že suverenitu pre americké vojenské základne nepodporuje.

X X X

Každá desátá stavba je „černá“, pokuty jdou do milionů. Problém může mít i kupec

Postavit si garáž, bazén nebo rovnou celý dům bez úředního povolení bylo donedávna v Česku úplně běžné. I když nový stavební zákon před více než půl rokem zpřísnil pravidla, mnozí lidé stále sázejí na to, že se jim jejich černé novostavby podaří zpětně zlegalizovat. Často se také stává, že se kupující stanou majiteli nelegálního objektu třeba při pořízení celého domu.

Černá stavba je taková, která vznikla bez potřebného povolení nebo v rozporu s ním. Podle nového stavebního zákona čelí tvrdým sankcím, včetně až dvoumilionových pokut (pokud jde o podnikatele nebo právnickou osobu až čtyři miliony korun). A často musí stavbu odstranit na vlastní náklady. Také zpětná legalizace by měla být mnohem obtížnější. Řízení o odstranění může být zahájeno i po letech a sankce uložit i zpětně.

Kupující dnes kontrolují víc než kdy dřív. A banky také. Před prodejem proto radíme případné černé stavby legalizovat.

 X X X

Před 80 lety Podkarpatská Rus připadla oficiálně komunistickému Sovětskému svazu a definitivně přestala být součástí Československa, kterému patřila od konce první světové války. Předtím byla součástí Rakouska-Uherska.

Československo přišlo o 12 tisíc kilometrů čtverečních, na kterých žilo asi 600 tisíc obyvatel, z nichž zhruba 30 tisíc se hlásilo k české národnosti. Byť Rusku ani Ukrajině oblast nikdy předtím nepatřila, je tato událost dodnes některými vnímána jako akt sjednocení. Jiní mluví o násilí a atmosféře strachu.

Odvedli mého otce, který byl učitel. Brali veškerou inteligenci kromě lékařů a shromažďovali je v internačním táboře.

 X X X

Práce na vinicích nekončí ani v zimě. Jihomoravští vinaři prořezávají révu, chrání ji tím před chorobami Chladné počasí oceňují vinaři na jihu Moravy. Teploty kolem nuly využívají na zimní prořezávání vinné révy. Jde o ruční práci, a tak může zabrat týdny i měsíce. Procedura je to ale velmi důležitá. Podle vinaře Romana Fabiga z Hustopečí na Břeclavsku může správný řez zmenšit šanci, že révu napadnou bakterie a houbové choroby. „Když je tak kolem nuly a lehce mrzne, je to optimální. I z toho důvodu, že se nebahní půda a je příjemně,“ vysvětluje vinař Roman Fabig mezi řádky sauvignonu. Z keřů vinné révy pod jeho rukama zatím mizí dřevěné šlahouny  Za chladného počasí prořezávají jihomoravští vinaři révu. Chrání ji tím před chorobami Zůstává jenom jeden z nich, takzvaný tažeň, který pak nese hlavní část úrody. „Tažeň se potom ohýbá k vodícímu drátu, aby vytvořil vodorovnou linku,“ ukazuje vinař. „Přecházíme na novější systém řezu, zůstává tam víc staršího dřeva,“ dodává Fabig. Ostříhané vinohrady pak připomínají jelení parohy. „Říkáme tomu ramínka. Snažíme se tak minimalizovat řezné rány,“ doplňuje vinař.  „Řez primárně děláme jako prevenci před houbovou chorobou ESCA,“ vysvětluje. Pro vinaře je největším strašákem hlavně žloutnutí révy. „To je obrovský strašák. Snažím se si to nepřipouštět, ale je to v podstatě za kopcem. Na Slovensku je to v některých případech až fatální. Musíte vyklučit (zbavit pařezů a kořenů, pozn. red.) celý vinohrad a bohužel na to není žádná obrana,“ popisuje Fabig. „V příznivých podmínkách může choroba v krátké době zlikvidovat vinohrad. Bakterie se šíří rozmnožovacím materiálem révy a na krátké vzdálenosti ji přenáší savý hmyz,“ potvrzuje Petra Hrabčáková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Ústav tak koncem loňského roku vydal nařízení, podle kterého musí vinaři hlásit původ všech sazenic zakoupených v zahraničí. Rozšíření zlatého žloutnutí révy v Česku by totiž pro tuzemské vinaře bylo fatální. X x x

Jílek bez hranic! Český mladík v olympijské generálce vyhrál i hromadný závod

Na pěti i deseti kilometrech už se český devatenáctiletý mladík naplno etabloval jako favorit. Ale hromadný start? To je novinka! Rychlobruslař Metoděj Jílek v Inzellu poprvé v kariéře vládl i v něm a zapsal tak vítězství ve Světovém poháru na třetí ze čtyř svých olympijských disciplín.

 V konečném pořadí závodů s hromadným startem Jílek obsadil čtvrté místo. Český reprezentant v Německu navázal na druhou pozici ze sobotního závodu na 5000 metrů a před olympijskými hrami potvrdil výbornou formu.

Ve své druhé sezoně v elitním seriálu se z vítězství radoval potřetí v kariéře. Dosud měl devatenáctiletý český talent na kontě triumf na trati 10 000 metrů z Heerenveenu a na poloviční trati z Hamaru. Na olympijských hrách bude kromě tří zmíněných disciplín závodit ještě na patnáctistovce.

Jílek využil zpomalení po prvním bodovaném sprintu ve čtvrtém kole a vyrazil do samostatného úniku. Nikdo ze soupeřů na jeho nástup nezareagoval a devatenáctiletý český talent už se až do cíle nenechal dostihnout.

Druhé místo obsadil Mathieu Belloir z Francie, třetí skončil Andrea Giovannini. V celkovém pořadí disciplíny uhájil první místo před dnes bronzovým Italem Jorrit Bergsma z Nizozemska, jenž dojel na 11. místě.

 X X X

 Jsem zklamaná, cítila jsem šanci, mrzí Muchovou konec na Australian Open. S novým koučem si rozumí

Tenistka Karolína Muchová na čtvrtfinále Australian Open nedosáhla. Světové trojce Američance Gauffové podlehla 1:6, 6:3 a 3:6. Pro Muchovou je Gauffová jednou z nejtěžších soupeřek na okruhu, ani v pátém vzájemném utkání ji nedokázala porazit, teď v Melbourne vůbec poprvé uhrála set. S českou hráčkou si po utkání povídal reportér Radiožurnálu Sport Jaroslav Plašil

Karolíno, spousta lidí mluví a píše o tom, že to byla parádní bitva. Jaké bude vaše hodnocení zápasu?
Určitě jsem zklamaná, protože jsem cítila šanci. Měla jsem i spoustu šancí a nevyužila jsem je. Na druhou stranu respekt vůči Coco, hrála skvěle, skvěle se bránila, vrátila spoustu míčů. Ale určitě u mě spíš převládá zklamání.

Rozhovor s českou tenistkou Karolínou Muchovou po vypadnutí v osmifinále Australian Open

Co si nejvíc vyčítáte? Ono to asi nutí člověka hodně riskovat, protože fakt vybere všechno, je skvělá atletka.
Začátek byl ode mě hodně pomalý, než jsem se do toho dostala. Těžko si takhle něco vyčítat, ale ve třetím setu jsem tam měla dva gamy takový, jak byly nové míče, výpadek, že jsem hlavou byla úplně někde jinde. Prohrála jsem snad osm nebo dvanáct míčů po sobě. I tak jsem měla potom šance se vrátit, ale nezahrála jsem v těch momentech dobře.

Jaký jste měla plán? Často jste chodila i ke svému kouči Svenu Groeneveldovi pro radu, nebo jestli vám stihl něco připomenout, říct.
Spíš mě povzbuzoval. Snažila jsem se držet toho plánu, který jsme měli od začátku a spíš to bylo takové povzbuzování.

Jste spokojená s tou zkouškou? Jak to bude třeba pokračovat?
Jo, určitě mi sedl. Myslím, že jsme měli dobrých čtrnáct dní. Líbí se mi jeho energie, jaký pro to má zápal. A doufám, že budeme spolu dál pokračovat

 Jak hodnotíte Austrálii? Je to vlastně váš druhý nejlepší výsledek tady, ale teď asi přes to zklamání se na to takhle asi kouká složitě.
Cítila jsem, že tady hraju dobře, že jsem mohla dojít možná dál. Los byl těžký, Coco pro mě je těžký zápas. Ale cítila jsem, že tam šance byla, určitě jsem cítila celkově, že se můžu dostat i dál. Minulé kolo jsem ušetřila síly, takže jsem se cítila i dobře fyzicky, takže mě to mrzí.

Vyhrála jste ale nad ní set. Já vím, že je to slabá útěcha, ale spousta hráček říká, že když takhle byla nějaká obávaná soupeřka a aspoň ten set udělali, že už se jim příště hrálo lépe.
Těžko říct, vůbec se nad tím takhle nepřemýšlela. Cítila jsem, že je tam šance na výhru.

X x x

Krčmář v Novém Městě na Moravě září. V závodě s hromadným startem byl desátý, Voborníková dojela 14.

Michal Krčmář skončil na Světovém poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě desátý v závodu s hromadným startem. Poslední prověrku před olympijskými hrami vyhrál Francouz Éric Perrot, zopakoval ve Vysočina Areně triumf ze čtvrtečního vytrvalostního závodu a dostal se do čela Světového poháru.

Krčmář v závodu na 15 kilometrů chyboval na poslední střelecké položce a po „stojce“ musel na jedno trestné kolo. Nakonec se udržel díky finiši v elitní desítce. Hned za ním doběhl dosavadní lídr seriálu Ital Tommaso Giacomel a přišel o žlutý dres. Perrot střílel bezchybně, Krčmář za ním zaostal o 53,8 sekundy.

 „Pro mě to byl boj. Po včerejšku jsem byl ohromně unavený, ne fyzicky, ale emočně. V dobrém slova smyslu mě to vysálo. Jsem rád, že jsem to takhle prožil, ale bylo těžké se dnes vzchopit a závodit,“ říkal v cíli zaplněné Vysočina arény Krčmář.

A mrzelo ho, že v cílové rovince nedokázala zabojovat ještě o lepší pozici. „Bohužel jsem se nechal zavřít a ačkoliv jsem měl síly, tak už jsem s Isakem Freyem nemohl bojvat. Na kopci nahoře mi scházelo se dostat do popředí, abych měl do fiiniše lepší výchozí pozici,“ popisoval český závodník.

Vítězslav Hornig, jenž spolu s Krčmářem vybojoval v sobotu v Novém Městě bronz ve smíšené štafetě, dnes obsadil se šesti chybami 26. místo.

Voborníková čtrnáctá

Biatlonistka Tereza Voborníková uzavřela Světový pohár v Novém Městě na Moravě 14. místem v závodu s hromadným startem. Generálku na olympijské hry na Vysočině vyhrála Francouzka Julia Simonová před krajankou Océane Michelonovou a Lisou Vittozziovou z Itálie.

Aktuální česká jednička Voborníková v závodu na 12,5 km minula tři terče. Na Simonovou, jež se stejně jako obě další medailistky netrefila jen jednou na druhé položce, ztratila 1:28,6 minuty. Desátá žena pátečního zkráceného vytrvalostního závodu se v průběžném pořadí seriálu posunula na 20. místo.

Juniorka Ilona Plecháčová obsadila při své premiéře v hromadném závodu ve Světovém poháru s šesti trestnými koly 28. místo. Devatenáctiletá biatlonistka, která se v Novém Městě dostala do týmu jako náhradnice za zraněnou Markétu Davidovou a ve vytrvalostním závodu upoutala 18. místem, za vítězkou zaostala o 4:45,9 minuty.

Simonová se ve Vysočina Areně dočkala prvního vítězství v sezoně. Skvělou formu před olympijskými hrami potvrdily i další Francouzky. Těsně pod stupni vítězek doběhla vedoucí žena celkového hodnocení seriálu Lou Jeanmonnotová, pátá byla bezchybně střílející Camille Benedová.

X X X

UKRAJINCI  MÍSTO  BOJE  PROVOKUJÍ  VLAJKOU

VELMOC  RUSKO  NEMOHOU  PORAZIT  VLAjKOU…

JDE  JIM  NA  RUKU  I  EXKOMUNISTA  PAVEL

GEN  PAVLA  ŠETŘIT  ZA  MILIARDY  UKRAJINĚ

PROKURATURU  EU,  SVĚTA,  ŠKODÍ  ČR,  LIDEM

‚Neprospívá k dobrým česko-ukrajinským vztahům.‘ Okamura řešil akci na Karlově mostě s Macinkou

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) považuje za zbytečnou provokaci Ukrajinců vůči českým občanům a hostitelské zemi rozvinutí několikametrové ukrajinské vlajky přes Karlův most v Praze. Akce, kterou pořádalo ukrajinské velvyslanectví v České republice, se konala v sobotu u příležitosti Dne jednoty Ukrajiny.

Z mého pohledu je to zbytečná provokace Ukrajinců, řekl Okamura na adresu akce Řetěz jednoty 

Okamura v neděli večer na síti X uvedl, že taková akce nepřispívá vzájemným vztahům obou zemí. S ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) už mluvil o tom, aby se taková akce na tomto historickém místě neopakovala.

„Z mého pohledu je to zbytečná provokace Ukrajinců vůči našim občanům, kteří nesouhlasí s masovou migrací Ukrajinců do ČR. Tato akce na jednom z nejpamátnějších míst české historie rozhodně neprospívá k dobrým česko-ukrajinským vztahům,“ napsal místopředseda sněmovny.

„Respekt k hostitelské zemi a jejím symbolům by měl být samozřejmostí. Tady nejsme na Ukrajině, ale v České republice,“ dodal Okamura, který dlouhodobě kritizuje pomoc státu Ukrajincům, kteří žijí v Česku. Ve své zemi nyní Ukrajinci čelí ruské agresi.

X X X

Rozvoj na dalších 20 let. Obce se snaží výstavbou bytů zvrátit úbytek obyvatel v Moravskoslezkém kraji

Obec Palkovice na Frýdecko-Místecku koupila areál bývalého zemědělského družstva. Mají tam vyrůst nové byty. Stejně postupují i v Nošovicích, kde chtějí postavit na 50 obecných bytů. Navzdory úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji se právě na Frýdecko-Místecko stěhuje stále více lidí.

S nezávislým starostou Palkovic Radimem Bačou stojíme u areálu bývalého Zemědělského družstva. „Je to zhruba 2,5 hektaru pozemku. Je to bývalý kravin, bývalé dílny a sklad sena slámy. K dispozici je veškeré zasíťování, voda, plyn, elektrika, kanalizace,“ vyjmenovává starosta.

„Předpokládáme, že do roku 2029 by tu mělo byt vystavěno celkově 100 bytových jednotek,“ říká starosta Nošovic

Za areál obec zaplatila 40 milionů korun. O odkoupení od soukromého vlastníka se na obecním úřadě diskutovalo asi pět let. Na oblast navazuje lokalita Pekárna. „To je taky zhruba 6 tisíc metrů čtverečních na výstavbu, a také je to v majetku obce,“ ukazuje Bača. 

Jak bude nová zástavba vypadat, určí architektonické studie, ke kterým se budou moci vyjádřit i obyvatelé Palkovic. Byty by měly sloužit starším lidem, kteří často zůstali sami ve velkých, dvougeneračních domech, ale i novým obyvatelům. Ty podle starosty láká hlavně dostupnost průmyslových zón.

Nový územní plán

„Po 13 nebo 14 letech chystáme upravit územní plán tak, aby dědina měla zajištěný rozvoj na dalších 20 roků,“ říká starosta. V celém Moravskoslezském kraji v loňském roce ubylo přes 5 500 obyvatel. Frýdeckomístecko bylo jediným okresem, kam se přistěhovalo více lidí, než se odstěhovalo.

 Je to vidět i v Nošovicích, kde se právě staví nové obecní byty. „Předpokládáme, že budeme mít do konce roku 2027 na 50 bytových jednotek v režii obce,“ říká nezávislý starosta Jiří Myšinský.

V Nošovicích staví také soukromí investoři. „Předpokládáme, že do roku 2029 by tu mělo byt vystavěno celkově 100 bytových jednotek,“ říká Myšinský a dodává, že podle statistiky se jedná o nárůst o 350 obyvatel. To je skoro třetina obce.

X X X

Vysokorychlostní vlak boural na kolejnici z roku 1989, tvrdí španělský deník. Ministr dopravy to odmítá

Srážka dvou vysokorychlostních vlaků, při které před týdnem zemřelo 45 lidí, se stala v úseku, který neprošel kompletní renovací. Napsal to deník El Mundo. Podle něj se pod vlakem Iryo, který vykolejil, zlomil svar mezi novou a starou kolejnicí. To však odmítl ministr dopravy Óscar Puente, který od počátku tvrdí, že úsek tratě, kde se nehoda stala, nedávno prošel modernizací. Opozice ho vyzvala k demisi.

Tvrzení deníku označil za fámu ministr dopravy Puente. Zdroj: Reuters

Deník El Mundo v neděli napsal, že vlak společnosti Iriyo vykolejil v bodě, kde svar propojuje starou a novou kolejnici. Odkazuje se při tom na svědectví lidí, kteří se pohybovali na místě nehody.

Na základě fotografií z místa tvrdí, že stará kolejnice byla vyrobena v roce 1989 a jedná se tudíž o kolejnici, která byla na vysokorychlostní trati od samotného začátku jejího provozu v 90. letech. Šéf správy železniční infrastruktury Adif Luis Pedro Marco de la Peña podle deníku potvrdil, že modernizace úseku se netýkala všech kolejnic. De la Peña však tvrdí, že celý úsek prošel po modernizaci kontrolou.

 Tvrzení deníku označil za fámu ministr dopravy Puente, který v uplynulých dnech zdůrazňoval, že trať prošla nedávnou celkovou modernizací. „Kolejnice, která vykolejení způsobila, je nová,“ uvedl Puente na sociálních sítích.

Přiložil také dokumenty, které podle něj dokazují, že zmíněná kolejnice byla vyrobena v roce 2023 a položena na trať mezi květnem a červnem loňského roku.

Podle deníku El País však vyšetřovatelé zaměřují čím dál víc pozornost právě na svar mezi starou a novou kolejnicí. Deník připomíná, že fakt, že spolu byly spojené starší a novější kolejnice potvrdil v pátek i šéf Adifu, aniž by uvedl datum výroby staršího materiálu.

Mluvčí lži

Španělská komise pro vyšetřování železničních nehod v pátek ve své zprávě zmínila zlomení  jako možnou příčinu vykolejení vlaku společnosti Iryo. Výrobce kolejnic, společnost ArcelorMittal, uvedl, že chce na vyšetřování spolupracovat. Podle ní její výrobky prochází náročnými testy kvality.

Kvůli nové informaci vyzval ministra k demisi generální tajemník opoziční Lidové strany Miguel Tellado. Podle něj ministr celý týden šířil nepravá tvrzení. „Puente je mluvčím lží,“ uvedl Tellado, podle kterého ministr musí okamžitě opustit vládu.

Podle deníku srážka dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska nastala, když vykolejil vlak Iryo a jeho vagony se tak dostaly do trasy vlaku společnosti Renfe, který jel opačným směrem. Mezi vykolejením a srážkou uplynulo jen několik vteřin, což znemožnilo jakoukoliv účinnou reakci vlakového personálu. Podle dosavadních informací zemřelo 45 lidí a další desítky byly zraněny.

X X X

Ceny bytů v Olomouci půjdou i letos nahoru. Podle realitních makléřů má ale růst zpomalit

Ceny bytů v Olomouci půjdou podle realitních makléřů i letos nahoru. Navýšení už ale neočekávají tak vysoké jako loni, kdy se meziroční nárůst pohyboval v řádu stovek tisíc korun. „Výhled do roku 2026 je že to tempo růstu se trochu zpomalí, protože jsme už zaznamenali koncem roku, že u těch vysokých cen spoustu lidí na to nedosahovalo,“ říká ředitel Hanácké realitní kanceláře Koryta.

Ceny bytů v Olomouci půjdou i letos nahoru. Podle realitních makléřů má ale růst zpomalit.

„Nacházíme se v bytové jednotce s dispozicí 2 kk, která je na ulici Peškova v olomoucké městské části Povel, příslušenstvím bytové jednotky jsou dva zděné sklepy, které se nacházejí v suterénu budovy, kuchyňská linka je osazena základními spotřebiči,“ říká makléř Petr Sítař z olomoucké realitní kanceláře Vojta reality. Tento byt v současné době stojí pět milionů dvě stě tisíc.

„Zájem o hypotéky je teď výrazně vyšší než v posledních letech,“ říká hypoteční specialista Stratil

Podle hypotečního specialisty Martina Stratila se loni ceny bytů v Olomouci meziročně zvýšily v řádu stovek tisíc korun. „Skok oproti minulému roku je docela výrazný. Ještě na začátku roku 2025 se metr čtvereční prodával za zhruba nějakých 75 tisíc korun, a když to přepočteme, tak byt 2 + 1, který dneska stojí 4-6 milionů, stál před rokem o nějakých 900 tisíc méně. U těch větších bytů 3 +1 tam je rozdíl ještě drastičtější, tam cena narostla o celých 1,2 milionu korun za jediný rok,“ vysvětluje Stratil.

Makléři počítají, že ceny bytů půjdou v Olomouci nahoru i letos. Podle ředitele Hanácké realitní kanceláře Petra Korytara ale zdražovaní nebude tak dramatické jako v minulých letech.

„Výhled do roku 2026 je, že to tempo růstu se trochu zpomalí, protože jsme už zaznamenali koncem roku, že u těch vysokých cen spoustu lidí na byty nedosáhlo. Tím neříkám, že ty nemovitosti budou klesat, to určitě ne, dokonce budou pořád růst. Akorát si myslím, že tempo růstu už nebude tak dramatické jako v roce 2025,“ myslí si Korytar.

 Vyšší ceny nemovitostí zvyšují i poptávku po půjčkách na bydlení. „Zájem o hypotéky je teď výrazně vyšší než v posledních letech. Dokonce se dostáváme do situace, kdy jsou banky tak zaplavené žádostmi, že nestíhají. Takže pokud někdo plánuje bydlení, musí počítat s tím, že schvalování může trvat o něco déle, než bylo zvykem,“ říká hypoteční specialista Stratil.

Makléř Petr Sítař očekává, že poptávka po bydlení ani po zdražení klesat nebude. „Já si myslím, že lidi prostě budou chtít bydlet pořád, že tady tohle se nezmění, ať budou ty ceny jaké budou, tak ti lidé to prostě potřebovat budou. Ta potřeba bydlení je, byla a bude.“

V krajském městě je tradičně vyšší zájem o starší byty, které jsou oproti novostavbám levnější.

X X X

SCHODEK  ČR  NA  ROK  2026  310  MILIARD  VINOU  FIALY

Vláda navrhla schodek 310 miliard. Můžou za to ti před námi, říká Schillerová.

Vláda Andreje Babiše schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun, který předložila ministryně financí Alena Schillerová. „Zrevidovali jsme zpackaný rozpočet vlády Petra Fialy. Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje,“ uvedla Schillerová. Po jednání vlády přičetla odpovědnost za výši schodku předchozí vládě.

„Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí na pomoc lidem. Šetříme 10 procent na provozu ,“ uvedla Schillerová.

Zrevidovali jsme zpackaný rozpočet vlády @P_Fiala. Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje. Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje @mpsvcz na pomoc lidem. Šetříme 10 % na provozu 👍

Sněmovna má návrh rozpočtu začít projednávat 11. února a v závěrečném čtení ho schvalovat přesně o měsíc později 11. března.

Česká republika zatím hospodaří v rozpočtovém provizoriu. V něm jsou měsíční výdaje státu omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.

Návrh státního rozpočtu na letošní rok počítá s příjmy 1,978 miliardy korun a s výdaji 2,288 miliardy korun bez vlivu projektů Evropské unie. Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun, výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun.

Výše výdajů na obranu bude 2,07 procenta HDP

Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procent HDP, oznámil ministr obrany Jaromír Zůna.

Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě na konci listopadu ve Sněmovně prosadila vrácení návrhu rozpočtu bývalé vlády Petra Fialy, který počítal se schodkem 286 miliard korun

„Výsledkem je deficit 310 miliard, tedy pouze o 24 miliard více než byl původní zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jde navíc kompletně na prorůstové investice,“ tvrdí Schillerová.

Spor mezi opozicí a vládou o to, zda byl porušen zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Politici bývalé pětikoalice hned upozornili, že vládou navržený schodek je vyšší, než umožňuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a vláda se tak chystá porušit zákon.

„Jako právník a člověk, který pracoval léta na ministerstvu financí, jsem přesvědčena, že nikoli,“ řekla po jednání vlády Schillerová.

Limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje maximální výši schodku veřejných financí. Pro letošní rok může strukturální saldo, tedy výsledek hospodaření očištěný o hospodářský cyklus a jednorázové vlivy, dosáhnout nanejvýš 1,75 procenta HDP.

Státní fond dopravní infrastruktury má podle nové vlády letos hospodařit s výdaji 169,3 miliardy korun, což je o devět miliard víc než loni.

Zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z ANO ve vládě prosadil nařízení, podle kterého se od dubna zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Nepedagogickým pracovníkům ve školství, zaměstnancům v kultuře či úředníkům mají základní tarifní platy vzrůst o devět procent, zdravotním sestrám a pečujícím v sociálních službách o pět procent. Další procento má být vyplaceno formou odměn. Lékaři a zubaři si polepší o dvě procenta.

Vybírání nových velvyslanců se rozběhne znovu, oznámil Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka po jednání vlády také oznámil, že vláda zrušila rozhodnutí bývalé vlády o vyslání nových velvyslanců do řady zemí. Výjimkou je výměna na postu velvyslance ve Finsku, kde skončil na jaře jako velvyslanec staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Chceme, aby byli vybráni znovu, a to v souladu s prioritami nové vlády,“ řekl po jednání vlády Macinka.

Zrušení usnesení minulé vlády se týká nového obsazení vedoucích zastupitelských úřadů v Addis Abebě, Baku, Dauhá, Dillí, Káhiře, Limě, Lisabonu, Podgorici, Římě, Santiago de Chile, ve Skopje a též stálých misí v Paříži, Ženevě, New Yorku a ve Washingtonu.

Vláda se podle něj také rozhodla pomoci Ukrajině, kde ruské údery ničí infrastrukturu. „Posíláme dieselové generátory na Ukrajinu,“ oznámil Macinka. „Charitou se člověk nemá chlubit, charitu má člověk dělat,“ řekl po jednání. Vláda na to podle něj mohla uvolnit ale jen 10 milionů korun.

Vláda pověřila ČEZ jít do aukce o prodloužení kapacit v terminálu LNG v Eemshavenu

Vláda také ve středu podle ministra průmyslu a obchodu pověřila energetickou společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Českou republiku v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu.

Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by ČR hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu. ČEZ má od roku 2027 zajištěny kapacity i v terminálu v Německu, jeho stavba ale nabírá zpoždění.