Jednání s Ruskem by měla začít do léta, říká šéf rozvědky. Jinak může dojít k ohrožení Ukrajiny. Jednání o míru nebo příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky HUR měla začít nejpozději do léta. Kyrylo Budanov to údajně na uzavřeném jednání řekl poslancům ukrajinského parlamentu. Podle informací ukrajinských médií měl také říct, že bez mírových jednání se spustí procesy, které mohou ohrozit samotnou existenci Ukrajiny.
Šéf vojenské rozvědky měl o možných jednáních s Ruskem informovat vedení parlamentu a předsedy poslaneckých klubů na uzavřeném zasedání, na kterém se projednávaly tajné záležitosti.
Ukrajinská rozvědka HUR v pondělí vydala prohlášení, podle kterého Budanovova slova neodpovídají skutečnosti a upozornila, že někteří politici mohou informaci prostřednictvím médií zkreslovat kvůli vlastním politickým zájmům.
Šíření takových dezinformací může podle rozvědky ohrozit bezpečnost státu a nepřítel toho může zneužít.
X X X
Nastává zlatý věk vztahů mezi Washingtonem a Budapeští
Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó po nedělním rozhovoru s novým americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem řekl, že nastupuje nový „zlatý věk“ ve vztazích mezi Spojenými státy a Maďarskem.
Szijjártó na svém profilu na Facebooku k rozhovoru uvedl: „Nový americký prezident a jeho administrativa, stejně jako maďarská vláda, zastupují ve velmi důležitých otázkách stejný postoj.“
Dodal k tomu, že „předchozí prezidentská administrativa nás považovala za nepřítele, takže proti nám podnikla určitá opatření jako pomstu.“
Rubio ho údajně ujistil, že maďarsko-americké vztahy budou rekonstruovány a že „opatření přijatá jako pomsta budou vyšetřována novou americkou vládou“.
Maďarský ministr vyjádřil názor, že „nadcházející roky přinesou nový zlatý věk“ ve vztazích mezi Spojenými státy a Maďarskem.
„Ministr zahraničí Marco Rubio dnes hovořil s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártó a zdůraznil důležitost dalšího posilování spolupráce v oblasti obrany a energetické bezpečnosti, uvedlo k rozhovoru prohlášení velvyslanectví USA v Budapešti, server vasevec.cz
X X X
Nepozvání Ruska do Auschwitz je hrubé zkreslení reality
Irský novinář Chay Bowes ostře kritizoval rozhodnutí Polska nepozvat Rusko na pietní akci k 80. výročí osvobození německého koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.
Na sociální síti X poznamenal, že takové jednání považuje za „naprosto nechutné a nemyslitelné “, přičemž poukázal na to, že toto rozhodnutí zbavuje Rusko možnosti zúčastnit se nezapomenutelných událostí.
Tradičně se ceremoniál uskuteční dnes 27. ledna od 16. hodiny, ve výroční den osvobození tábora vojáky Rudé armády pod velením maršála Ivana Koněva. V táboře zemřelo okolo 1,4 milionu lidí, z toho asi 960 tisíc Židů z celé Evropy. Zástupci osvoboditelů se ovšem akce nezúčastní, polští organizátoři je nepozvali.
Ostatně již v loňském roce šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen opomenula jako osvoboditele Rudou armádu a osvobození přiřkla „spojencům“. Jako naprostý projev neznalosti tvoření názvů frontů v Rudé armádě je třeba brát snahu přiřknout osvobození Auschwitz-Birkenau Ukrajině s odvoláním na fakt, že maršál Koněv velel osvobozující 60. armádě 1. ukrajinského frontu.
Tady je spíše třeba vzpomenout slova českého židovského vězně Auschwitz-Birkenau Felixa Kolmera, který v ČT ve svědectví o pobytu v koncentračním táboře řekl: „Nejhorší byli esesáci, kteří se přidali k SS z Ukrajiny. Úplně stejní byli z pobaltských států. Ti vlastně tu židovskou otázku vyřešili sami. Když přišli Němci, tak se na to už jenom dívali. Němci byli vlastně ti nejlepší. Je to komické, ale je to tak.“
Chay Bowes se domnívá, že takové události odrážejí „hrubé zkreslení reality “, čímž se Evropa opět dostává na pokraj vojenského konfliktu, server vasevec.cz
X X X
Velké kauzy brzdí nekvalitní posudky. Bradáčová chce nový úřad pro znalce
Údajně předražený nákup vojenských letadel Casa, kvůli kterým stanula před soudem exministryně Vlasta Parkanová, ale i takzvaná jízdenková kauza v pražském dopravním podniku nebo podezřele levná privatizace OKD. Všechny tyto kauzy s možnými miliardovými škodami skončily neslavně kvůli znaleckým posudkům. Podle policie, justice, ale i advokátů mnohdy chybí potřebná kvalita. Nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová by to chtěla změnit.
„Česká republika by se měla ubírat směrem podobně jako v Německu, kde již delší dobu existuje státní ekonomický ústav, který poskytuje posudky pro spolkovou policii. Je to určitá paralela ke Kriminalistickému ústavu v Praze, jenž vyhotovuje znalecké posudky v mnoha oborech,“ řekla MF DNES Bradáčová.
Máme pochybnosti, jestli bude stát schopen a ochoten zajistit dostatek náležitě erudovaných odborníků pro činnost takového ústavu a dostatečně je zaplatit.
X X X
Neuvěřitelných 560 miliard dolarů hodnoty americké společnosti NVIDIA se vypařilo na základě zpráv, že čínská DeepSeek dokáže její nejlepší čipy obejít za desetinu ceny.
(Upraveno s čerstvými čísly z pondělního večera)
Souboj o prvenství v umělé inteligenci představuje strategickou výzvu, která byla patrná i z toho, kolik vrcholných osobností z této technologické oblasti se dokázalo natlačit mezi pozvané na inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Teď jsou jako opaření. Představa americké nadvlády byla drtivě rozleptána zprávou, že čínská konkurence uspěla s jinou větví vývoje AI, která dosahuje srovnatelného výkonu s desetkrát nižšími náklady. A že se obejde bez špičkových čipů navrhovaných americkou společností NVIDIA, kterou její technologické prvenství vyšvihlo na špici nejcennějších společností světa.
Akcie NVIDIA ztratily 18 procent během obchodování. Poprask, který zavládl na světových burzách, nemá pamětníka. Při obrovské kapitalizaci této společnosti to znamená, že panika jí spálila 560 miliard dolarů. To máte, jako když mávnutím kouzelného proutku zmizí hodnota veškeré výroby služeb ČR za dva roky.
Shodou okolností jde o částku, o které se ještě v pátek mluvilo jako o největší investici amerických dějin. Nový americký prezident Donald Trump, hnaný vizí obnovy americké hegemonie, ohlásil hned v prvním týdnu své vlády, že vytvoří podmínky pro (soukromé) investice do datových center pro umělou inteligenci nejprve ve výši 100 miliard dolarů, a později dokonce 500 miliard dolarů.
Reakce na Trumpův plán byla okamžitá, Meta (vlastník Facebooku) slíbila, že ještě letos zdvojnásobí svůj investiční plán na 65 miliard dolarů, což zvedlo cenu jejích akcií na rekordní úroveň. Další giganti OpenAI, SoftBank a Oracle vytvořili společný podnik pro výstavbu datových center a infrastruktury pro AI za 100 miliard dolarů.
Jenže už 20. ledna, v den Trumpovy inaugurace, prakticky neznámá čínská společnost DeepSeek ohlásila, že její nový model umělé inteligence R1 umí totéž jako konkurenční o1 od OpenAI, ale za zlomek ceny a se zlomkem energetických nároků.
Napřed to zaujalo je pár expertů, kteří dílem výskali nadšením a dílem brumlali pochybnosti. Přemítalo se, jaké triky jsou v pozadí. Kolik skutečně stál vývoj zařízení, které teď předvedlo pár testů, ale neukazuje průmyslový rozměr problémů. Jestli je pravda, že pracuje se staršími chipy, protože pak by byl vtip ve strategii procesů, které běhají po kratších a přímějších drahách.
Do toho se nebudeme zapojovat. Zdrcující odpověď na burzách naznačuje, že analytici největších finančních fondů, které tyto hračky zásobují kapitálem, berou riziko slepé uličky vážně. Zrovna v NVIDIA jsou velkými akcionáři největší světové fondy Blackrock nebo Vanguard.
Vývoj špičkových technologií je cesta bažinou. Kdo je trochu odrostlejší, ví, jak kruté byly zvraty třeba na trhu pamětí, kde maličké flešky vyhubily plastové disky. Nebo jak streaming zrušil hudební nosiče. Uskočit ze špatné stezky přitom není snadné. Guru inovací, harvardský profesor Clayton Christensen mluví o „dilematu inovátora“, který je mučen představou, že by měl dosavadní investice zahodit, když vidí nadějné nedochůdče něčeho převratně nového.
Když dá přednost zlepšování toho stávajícího, za větší prachy a vyšší cenu, jen oddálí a prohloubí pád, až starý trh úplně zmizí. Výrobce nejlepších barevných filmů Kodak by mohl vyprávět. A teď si zkuste představit, kolik už se do umělé inteligence nainvestovalo! Zbytečně??
DeepSeek je prakticky neznámá čínská firma, protože zatím nevystupuje na trhu. Dává přednost svobodě akademické práce, protože jinak by podléhala docela náročné státní regulaci umělé inteligence. Ještě důležitější je její metoda „otevřených inovací“, to znamená, že svůj kód zveřejní. Je to stále jakési globální veřejné výzkumnické cvičení.
Její největší konkurent OpenAI, která přišla jako první s generativní umělou inteligencí ChatGPT, byla taky otevřená (to je to „open“). Jenže zakladatel Sam Altman měl pocit, že bez tržního úspěchu už se dál nedostane. Tím se dostal do sporu s partnerským Microsoftem.
Nakonec se to urovnalo, ale jedná se o strategické rozhodnutí. Žádná společnost světa si nedokáže koupit a uzavřít ve svých laboratořích tolik špičkových expertů, kolik jich přiláká kvalitní záměr, který je otevřený každému, kdo k tomu má co říct. Legendou se stal první velký otevřený projekt internetu Wikipedie, ale v oboru umělé inteligence to jde také.
Je tam nějaká „licence MIT“, jejíž podstatu neznám, ale půjde zřejmě o to, aby to někdo nezmršil. Ve skutečnosti se otevřený kód moc snadno ukrást nedá, protože tomu rozumí jen pár lidí a ti se mezi sebou znají. Vypadnout z tohoto společenství se rovná dávnému trestu smrti, kdy hříšník byl vyhnán do pustiny, kde bude jen on a divá zvěř.
Zpráva o tom, že DeepSeek zvládne nejnáročnější úkoly umělé inteligence bez špičkového nářadí, musel opařit i minulého prezidenta Joe Bidena. Ten ještě v posledním týdnu své vlády stanovil nová omezení pro export nejnovějších čipů. Číňané měli být udržováni o dvě generace zpátky. Měří se to hlavně hustotou obvodů nacpaných na křemíkovou destičku, když ty nejlepší honí bity po drahách širokých pouhé 2 nanometry (nm, miliontiny milimetru), zatímco do Číny se směly prodat jen ty se 7 nm.
Vedle toho, že malá čínská parta obklopená globálním tvůrčím prostředím dokázala totéž jako americký gigant střežící svá tajemství, je tu ještě další převratná změna. Kapacity AI mohou být menší a dostupnější specifickým uživatelům. Některé zjednodušené modely se mají vejit do lepšího notesu.
To možná chvíli potrvá, ale už teď je třeba znovu uvažovat o tom, jakou infrastrukturu bude nová generace umělé inteligence požadovat. Donald Trump vyjádřil obavu, že pro jeho plány s AI nebude dost elektřiny. Proto se tak rozhodně pustil do odchodu od zelené transformace. Bez toho by se nehnul z místa. Americké elektrárny už se vrátily k uhlí. Břidlicový plyn, který se má znovu těžit, kde se dá („Drill, baby, dril!“), hraje v elektřině okrajovou roli.
Datová centra, obrovský žrout elektřiny, mohou být menší a investice do elektráren nemusí být tak naléhavé? Dá se na to vsadit? To je právě to dilema, které se ohlásilo úprkem od akcií výrobce čipů, který to má možná spočítané.
Je tu totiž ještě jedna čínská novinka, která se týká unikátní technologie výroby těch nejnáročnějších čipů s vodiči teninkými na 2 nm, tedy jen na pár atomů. Vyrábí se technologií, které se říká extrémní ultrafialová litografie.
Abych to zkrátil, jedná se o využití záblesků vzniklých zásahem vysokonergetického laserového výboje do nepatrné kapičky cínu. Záblesk světla tak vysoké frekvence, jakou jinak nedokážeme vytvořit, se pak žene přes soustavu zrcadel až ke vznikajícímu čipu, kterému kreslí jeho obvody. Jen nejvyšší frekvence světla zvládne tu teninkou čáru.
Litografické stroje ASML, které to umí, dokážou vyrobit jen v Nizozemsku. Ta kapička cínu se vystřeluje na to správné místo a musíte se do ní trefit v letu, pořád, milionkrát, a znovu milionkrát. Vždycky. Prý je to nejnáročnější technologie světa.
Pro Čínu je na stroje ASML embargo, jak jinak. Jenže výzkumák v čínském Charbinu loni předvedl jednodušší cestu, jak to vysokofrekvenční světlo vybudit. Jeho laser pálí do cínové mlhy, plazmatu. Záblesk tam je. Teď ještě, aby tam byl vždycky a zamířil na to správné místo.
Hotové to není, ale kdo by neměl z těhle Číňanů nervy nadranc. Embargo má sloužit k tomu, aby něco neměli, ne aby si to udělali sami… Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
Dánsko se pod hrozbou USA probralo. Na obranu Arktidy pošle další miliardy
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy Kč). V pondělí to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem.
Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Zvýšení výdajů na obranu v Arktidě je podle Ritzau výsledkem širší politické dohody. Na pondělní večerní tiskové konferenci, na které ministr obrany investice oznámil, byla za Grónsko přítomna Vivian Motzfeldtová. Ta v autonomní grónské vládě premiéra Múta Egedeho zastává post ministryně zahraničí a obchodu. Motzfeldtová prohlásila, že nové lodě jsou pro bezpečnost obyvatel Grónska prioritou.
Trojice lodí, které Dánsko pro nasazení v Arktidě pořídí, v budoucnu nahradí čtveřici víceúčelových fregat třídy Thetis z počátku 90. let.
Ministr obrany prohlásil, že v pondělí zveřejněná dohoda je jen prvním dílčím ujednáním o Arktidě a severním Atlantiku, protože je nezbytné učinit další kroky a přijmout další politické iniciativy. „Rozhodli jsme se tak učinit do léta 2025,“ řekl.
Trump již před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Na dotaz novinářů nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé.
Největší ostrov světa Grónsko, kde žije asi 57 tisíc obyvatel, je autonomním územím a integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. Region, pokud se k tomu jeho obyvatelé rozhodnou, má právo vyhlásit na Dánsku nezávislost.
Spojené státy se od roku 1867 opakovaně pokoušely ostrov koupit. Od roku 1951 platí v Grónsku smlouva s USA, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů, uvedl týdeník Die Zeit. Oblast je podle Reuters rovněž důležitá pro americký systém včasného varování před balistickými střelami.
X X X
Dánsko se pod hrozbou USA probralo. Na obranu Arktidy pošle další miliardy
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy Kč). V pondělí to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem.
Nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Zvýšení výdajů na obranu v Arktidě je podle Ritzau výsledkem širší politické dohody. Na pondělní večerní tiskové konferenci, na které ministr obrany investice oznámil, byla za Grónsko přítomna Vivian Motzfeldtová. Ta v autonomní grónské vládě premiéra Múta Egedeho zastává post ministryně zahraničí a obchodu. Motzfeldtová prohlásila, že nové lodě jsou pro bezpečnost obyvatel Grónska prioritou.
Trojice lodí, které Dánsko pro nasazení v Arktidě pořídí, v budoucnu nahradí čtveřici víceúčelových fregat třídy Thetis z počátku 90. let.
Ministr obrany prohlásil, že v pondělí zveřejněná dohoda je jen prvním dílčím ujednáním o Arktidě a severním Atlantiku, protože je nezbytné učinit další kroky a přijmout další politické iniciativy. „Rozhodli jsme se tak učinit do léta 2025,“ řekl.
Trump již před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Na dotaz novinářů nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé.
Největší ostrov světa Grónsko, kde žije asi 57 tisíc obyvatel, je autonomním územím a integrální součástí Dánského království se samosprávou ve vnitřních záležitostech. Region, pokud se k tomu jeho obyvatelé rozhodnou, má právo vyhlásit na Dánsku nezávislost.
Spojené státy se od roku 1867 opakovaně pokoušely ostrov koupit. Od roku 1951 platí v Grónsku smlouva s USA, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů, uvedl týdeník Die Zeit. Oblast je podle Reuters rovněž důležitá pro americký systém včasného varování před balistickými střelami.
X X X
Čínský AI start-up drtí americkou konkurenci, akcie se propadají
Akcie technologických firem v pondělí v předobchodní fázi prudce klesly, protože pokroky čínského start-upu DeepSeek v oblasti umělé inteligence (AI) zpochybnily, zda si USA mohou udržet vedoucí postavení v této oblasti tím, že budou utápět vysoké stovky miliard dolarů. Tento startup svým tvrzením, že dosáhl srovnatelného výkonu s vedoucími americkými AI modely ale za malý zlomek ceny zesměšnil americké technologické giganty, jejichž akcie se nyní propadají. Navíc tento pokrok číňanů nyní zpochybňuje všeobecný konsensus, že USA jsou asi v 6 měsíčním vedení oproti Číně ve vývoji AI. Například akcie Nvidia a ASML spadly o 11 %, akcie dalších gigantů jako je Meta, Tesla či Google se propadají o střední jednotky procent. Evropské akcie se propadají ještě více, akcie společnosti Siemens Energy, která dodává elektrický hardware pro infrastrukturu AI, klesly o 19 %. Akcie společnosti Schneider Electric se propadly o 8,7 procenta.
Společnost DeepSeek, kterou založil manažer hedgeového fondu Liang Wenfeng, minulý týden zveřejnila podrobný dokument vysvětlující, jak vytvořit rozsáhlý jazykový model, který by se mohl automaticky učit a zdokonalovat. DeepSeek přitahuje stále větší pozornost investorů od chvíle, kdy společnost minulý týden zveřejnila svůj nejnovější model AI, který vykazuje srovnatelný výkon s nejlepšími modely amerických konkurentů OpenAI, Meta či Google. Čínský start-up tvrdí, že dosáh pokroku v trénování modelů s použitím mnohem menšího počtu čipů Nvidia než američtí konkurenti, což vyvolává otázky ohledně velmi drahých nákupů hardwaru souvisejícího s AI v Silicon Valley a také ohledně návratnosti těchto investic. DeepSeek se tak o víkendu vyšplhal na první místo v žebříčku stažených aplikací v App Store společnosti Apple v USA. Nedávné zveřejnění nového modelu R1 čínskou společností DeepSeek vyvolalo v Silicon Valley bouřlivou debatu o tom, zda lépe vybavené americké společnosti zabývající se touto problematikou mohou obhájit svůj doměný technologický náskok. Liang se tak stal v Číně ústřední postavou v technologickém světě.
V roce 2021 začal Liang nakupovat tisíce grafických procesorů Nvidia pro svůj vedlejší projekt AI, zatímco provozoval svůj fond věnující se kvantovému obchodování High-Flyer. Lidé z oboru ho považovali za výstředního miliardáře, který si hledá nového koníčka. Obecně se má za to, že vytvářet výkonné AI modely dokáží jen giganti jako Google, Microsoft, či jejich čínští konkurenti ByteDance a Alibaba. Ve společnosti High-Flyer Liang vybudoval jmění pomocí AI a algoritmů k identifikaci vzorců, které by mohly ovlivnit ceny akcií. Jeho tým se zdokonalil v používání čipů Nvidia v procesu vydělávání peněz z obchodování s akciemi. V roce 2023 ale spustil společnost DeepSeek a oznámil svůj záměr vyvinout umělou inteligenci na úrovni člověka. Liang vybudoval výjimečný tým specialistů a pozval do DeepSeek své nejlepší lidi z hedgeového fondu High-Flyer. Liang údajně používá výnosy ze svého obchodování s hedgeovými fondy na vyplácení velmi vysokých platů pro nejlepší talenty v oblasti umělé inteligence. Spolu s firmou ByteDance, která vlastní TikTok, je společnost DeepSeek známá tím, že poskytuje nejvyšší odměny dostupné inženýrům AI v Číně. Liang označil DeepSeek za jedinečnou „místní“ společnost, ve které pracují doktorandi z nejlepších čínských škol, univerzit Peking, Tsinghua a Beihang, nikoli odborníci z amerických institucí. Poté, co Washington zakázal společnosti Nvidia vyvážet její nejvýkonnější čipy do Číny, byly místní společnosti zabývající se umělou inteligencí nuceny hledat inovativní způsoby, jak maximalizovat výpočetní výkon za omezeného počtu čipů – což je problém, který Liangův tým již uměl vyřešit. Inženýři společnosti DeepSeek se zdá, že vědí jak využít potenciál těchto GPU, i když nejsou nejmodernější. Společnost DeepSeek dosud nezískala peníze z externích fondů ani neučinila žádné významné kroky k zpeněžení svých modelů a zaměřuje se čistě na výzkum a inženýring.
Někteří analytici ale varují, že reakce trhu byla přehnaná a že pokroky společnosti DeepSeek budou nakonec pro výrobce čipů s umělou inteligencí, jako je Nvidia, pozitivní. Snížení nákladů na trénink a provoz modelů AI v dlouhodobém horizontu usnadní a zlevní zavádění aplikací AI pro podniky a spotřebitele. Pokroky v efektivitě trénování tak umožňují další škálování a šíření Al. Američtí konkurenti ale taktéž nestojí na místě. Budují mega „clustery“ čipů Blackwell nové generace od společnosti Nvidia, čímž vytvářejí výpočetní výkon, který hrozí opět vytvořit výkonnostní rozdíl oproti čínským rivalům. Tento týden společnost OpenAI oznámila, že vytváří společný podnik s japonskou SoftBank, nazvaný Stargate, s plány utratit nejméně 500 miliard dolarů za infrastrukturu umělé inteligence v USA. Společnost xAI Elona Muska masivně rozšiřuje svůj superpočítač Colossus, který bude obsahovat více než 1 milion grafických procesorů, aby pomohl trénovat její modely umělé inteligence Grok. Zatímco tedy DeepSeek má jeden z největších pokročilých výpočetních center v Číně, tento náskok se se zákazem vývozu nejmodernějších čipů může časem zmenšit. I když společnost DeepSeek vykázala působivé výsledky s omezenými zdroji, zůstává otevřenou otázkou, zda může být i nadále konkurenceschopná, jak se bude odvětví nadále rapidně vyvíjet. Mgr. Barotov Timur, Capital Markets Analyst
X X X
Pardubický region byl svědkem první jízdy bateriového vlaku
Ve čtvrtek 23. ledna se zástupci Pardubického kraje zúčastnili prezentační jízdy elektricko-bateriového vlaku Českých drah z Pardubic do Červené Vody. Hybridní železniční kolejové vozidlo s kapacitou 140 cestujících je na elektrizované trati napájeno přímo z trakčního vedení, které také dobíjí trakční baterie. Bateriový systém pohání soupravu maximální rychlosti 120 km/hod. do vzdálenosti až 80 kilometrů na jedno nabití.
„Tyto moderní jednotky jsou nejen šetrnější vůči životnímu prostředí, ale i bezpečnější. V Pardubickém kraji zvažujeme jejich nasazení na tratích, kde dosud operují dieslové jednotky. Využít bychom chtěli až 12 těchto souprav, sedm z nich na novém přímém spojení Litomyšl – Vysoké Mýto – Česká Třebová – Moravská Třebová. V úvaze je i trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Králíky. Nová bezbariérová a klimatizovaná vozidla jsou prostornější, je v nich dostatek místa pro přepravu kočárků, osob na vozíku i pro jízdní kola. Jednoznačné zvýšení komfortu vidím také v možnosti spojů bez dosud nutných přestupů mezi elektrifikovanou a neelektrifikovanou tratí. Z našeho pohledu se navíc jedná o nástroj dlouhodobé kontroly nákladů za kilometr přepravy, protože případné pořízení těchto souprav spojujeme s využitím příležitostí zdrojů evropských fondů, kde bychom mohli získat až 70 % ceny. Třicetiprocentní spoluúčast bychom pak mohli rozložit do nákladů přepravy během dalších třiceti let,“ uvedl Ladislav Valtr, náměstek pro dopravu a dopravní obslužnost.
Nové jednotky Region Panter mohou být nasazeny na tratích, kde nevede elektrická trakce. Pro Pardubický kraj je to výzva, protože takových tratí je v regionu celá řada. Může se to tedy jevit jako alternativa k tomu, co by mohlo být výrazně dražší, a to je úprava infrastruktury a elektrifikace jednotlivých tratí.
„V tuto chvíli stále zvažujeme, zda se do programu s naplánovanými jednotkami přihlásit. Jde o to, že Pardubický kraj platí v rámci dopravní obslužnosti tzv. prokazatelnou ztrátu, kterou činí mimo jiné odpisy. Pokud nám nebude přiznána evropská dotace, jsou odpisy u těchto jednotek mimořádně vysoké. Budeme se tedy snažit přesvědčit kolegy z ostatních krajů, abychom v rámci Modernizačního fondu vytvořili takové podmínky, za kterých bychom evropské peníze získali,“ řekl hejtman Martin Netolický a doplnil: „Pokud by se nám to podařilo, mohly by být kombinované jednotky s bateriemi na tratích v rámci Pardubického kraje do tří let. Bude záležet na potenciální objednávce a pak také na dodávce, která trvá od závazné objednávky asi 24 měsíců.“ Mgr. Sylva Drašnarová
X X X
Karlovarsko ocenilo válečné veterány za službu
V prostorách krajského úřadu proběhlo slavnostní setkání vedení Karlovarského kraje se zástupci Sdružení válečných veteránů České republiky a dalších příslušných institucí. Předmětem jednání bylo představení činnosti spolku, možnosti spolupráce a v neposlední řadě také předávání ocenění čtyřem válečným veteránům. Ty spolek sdružuje od roku 1992 a je v tuzemsku největším svého druhu.
„Setkání s válečnými veterány není jen připomínkou historie, ale i vyjádřením hluboké úcty těm, kteří neváhali nasadit své životy za svoji, potažmo naši svobodu. Jejich oběti nám připomínají, že svoboda není samozřejmost, ale drahocenný dar, který je třeba chránit. I díky nim můžeme dnes žít v míru, o kterém oni jen snili. Naší povinností je nejen poděkovat za jejich odvahu, ale také zajistit, aby jejich příběhy zůstaly živé a neupadly v zapomnění,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.
Mezi přítomnými nechyběl 1. místopředseda SVV ČR podplukovník Ladislav Sornas, ředitel Krajského vojenského velitelství Karlovy Vary (KVV KV) plukovník gšt. František Vilím, ředitel Vojenské Lázeňské Léčebny Karlovy Vary Pavel Polák a vedoucí Domova Péče o válečné veterány KV Bílý Kříž Vladimír Získal.
Po úvodních zdravicích proběhla minuta ticha jako projev uctění památky padlých veteránů. Následně předseda karlovarské krajské organizace plukovník Luboš Svoboda představil činnost SVV ČR a nastínil problematiku péče o válečné veterány. Vrcholem slavnostního setkání bylo předávání ocenění válečným veteránům. Medaili a diplom si z rukou hejtmanky Mračkové Vildumetzové, 1. místopředsedy SVV ČR Sornase a ředitele KVV KV Vilíma převzali čtyři vyznamenaní – plukovník Luboš Svoboda, praporčík Miroslav Kurák, rotmistr Radek Varmuža a rotný Roman Pšenička.
Spolek Sdružení válečných veteránů České republiky (SVV ČR) založili v roce 1992 příslušníci Československé samostatné protichemické jednotky, účastníci osvobozovací operace Pouštní štít a Pouštní bouře v Perském zálivu 1990–1991. Členy SVV ČR jsou váleční veteráni, vojáci v aktivní i mimo aktivní službu, muži i ženy, příslušníci československých jednotek účastníci zahraničních misí pod velením OSN, OBSE, NATO nebo EU. Sdružení válečných veteránů ČR je samostatná nestátní, nezisková organizace výhradně válečných veteránů a je členem Světové federace válečných veteránů se sídlem v Paříži. Hlavním úkolem je řešit pracovní, zdravotní a společenské otázky týkající se válečných veteránů a pomáhat rodinným příslušníkům padlých vojáků. Mgr. Jarmila Ivasková