Tvrdí bývalý izraelský premiér. Rusko i Ukrajina byly loni v březnu, tedy asi měsíc po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, ochotny dohodnout se na příměří. Naděje ale v zárodku utnul Západ, přesněji politické špičky USA, Německa, Francie a Velké Británie, které nabyly dojmu, že je třeba Rusy oslabit. Tvrdí to bývalý izraelský premiér Naftali Bennett, který se snažil příměří zprostředkovat.
„Nabyl jsem dojmu, že obě strany velmi stojí o příměří. (Ruský prezident Vladimir) Putin byl svolný ke dvěma velkým ústupkům z původních požadavků. Vzal zpátky odzbrojení a ‚denacifikaci‘ Ukrajiny,“ řekl Bennett k loňskému jednání s Putinem v Moskvě v rozhovoru, který byl v sobotu zveřejněn na jeho videokanálu na Youtubu.
Ukrajinci byli podle Bennetta ochotni ustoupit od svého záměru vstoupit do NATO, což Putin označoval za jeden z důvodů invaze do sousední země.
Legitimní rozhodnutí příměří zablokovat
„Myslím si, že Západ dospěl k legitimnímu rozhodnutí k pokračování v útocích na Putina, k zachování agresivního postoje, nikoliv k dalšímu vyjednávání. Veškeré aktivity byly mezi USA, Británií, Francií a Německem koordinovány,“ vzpomínal někdejší ministerský předseda židovského státu.
Na přímý dotaz, zda tedy západní státy dohodu o příměří podle něj zablokovaly, odpověděl, že ano. „V podstatě ano. Zablokovaly to. A jsem toho názoru, že udělaly chybu. Ale na to to posoudit, je příliš brzy,“ řekl Bennett.
V několikahodinovém rozhovoru, který byl veden formou takzvaného podcastu izraelský expremiér zmínil také to, že mu ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského nenechá zabít, bude-li mít možnost to udělat.
X X X
Ukrajinští poslanci si dopřáli nová auta za desítky milionů
Od počátku válečného konfliktu s Ruskem si ukrajinští poslanci nakoupili nová vozidla za téměř 1,3 milionu dolarů (zhruba 28,5 mil. Kč). Informoval o tom ukrajinský investigativní portál Bihus.info s tím, že auta, která si politici pořídili od 24. února loňského roku, řada z nich přihlásila na své příbuzné.
Loni v září si Mercedes-Benz S500L, vyrobený v roce 2021, za 4,4 milionu hřiven (2,6 mil. Kč) koupila Iryna Allachverdijevová z vládnoucí frakce Služebník lidu. Tvrdila přitom, že ji vůz přišel jen na milion hřiven (asi 600 tis. Kč). Protikorupční úřad NABU ji přitom vyšetřuje kvůli podezřelému daru ve výši 20 milionů hřiven.
Další poslanec za vládní stranu Jevhen Brahar podle novinářů nechal na syna napsat nový vůz Mercedes-Benz G63 AMG, jehož cena na Ukrajině je od 216 tis. dolarů (4,7 mil. Kč). Novináři také zjistili, že politik používá i vozidlo BMW X5M za 169 tisíc dolarů (asi 3,6 mil. Kč), které rovněž přihlásil na syna.
V korupci je Kyjev na 116. místě
Na luxusní vozy si ale potrpí i opozice. Suto Mamojan z rozpuštěné proruské frakce Opoziční platforma za život jezdil do parlamentu v autě Rolls-Royce Cullinan a loni v červnu na svého příbuzného nechal napsat LX500d za 123 tisíc dolarů (2,6 mil. Kč).
Několik vysokých úředníků přišlo v minulých dnech kvůli podezření z korupce o své funkce. Ukrajina si přitom v novém žebříčku organizace Transparency International (TI), jenž hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, polepšila a poskočila ze 122. na 116. příčku. Pro srovnání, Rusko se podle TI v současnosti nachází na 137. místě a Česká republika na 41. místě.
X X X
Rozložené Rusko bez atomovek, načrtl ukrajinský činitel, jak má skončit válka
Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova je konečný cíl války na Ukrajině jasný. „Nic menšího než rozklad Ruska a požadavek, aby se vzdalo svých jaderných zbraní,“ uvedl v pondělí pro The Kyiv Independent. Rozklad Ruska je podle něj v zájmu národní bezpečnosti, protože je pouze otázkou času, kdy si Kreml začne nárokovat Kazachstán, pobaltské státy nebo Polsko.
„Ponechat Rusům zbraně a jaderné rakety není v našem národním zájmu a ani v zájmu žádné země sousedící s Ruskem,“ řekl v rozhovoru pro The Kyiv Independent Danilov a dodal, že nyní je čas na úplnou demontáž sovětského systému.
Ukrajina podle něj chce, aby rok 2023 byl vítězný. „Ale jsme realisté a myslím, že Západ neví, co si s Ruskem počít,“ podotkl.
Danilov sdělil, že současný počet vojáků nestačí k tomu, aby byl Kreml na bojišti úspěšný, protože vojákům chybí motivace, což může vyústit v novou vlnu mobilizace. „Naše motivace je jasná: musíme osvobodit naši zemi. Jejich motivací je nějaká absurdita o smyšlené velké moci Ruska,“ řekl.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov 2. února řekl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu, která by mohla začít 24. února. Podle Reznikova Moskva pro potenciální ofenzivu zmobilizovala na 500 000 vojáků.
Danilov uvedl, že se Rusům podařilo zmobilizovat 321 000 lidí, přičemž zhruba 160 000 z nich již poslali na frontu. Druhá polovina nově zmobilizovaných ruských sil zůstala na ruských a běloruských cvičištích. Když budou i tito vojáci posláni do bitvy, mohlo by to být podle něj pro Ukrajinu náročné.
Rusko „žebrá“ a chce vyjednávat
Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady zároveň v pondělí sdělil, že Rusko začíná „žebrat“ o vyjednávání a využívá k tomu prostředníky.
„Začínají si uvědomovat, že rozhodně nejsou schopni dosáhnout cílů v obsazování naší země, které si dříve stanovili. Proto dnes žebrají. Zapojují do toho celou řadu prostředníků,“ cituje Ukrajinska Pravda rozhovor, který poskytl Radiu NV. Za prostředníky přitom označil Brazílii a „kohokoli si dovedete představit“.
Zároveň Danilov představil čtyři podmínky, které Ukrajina stanovila Rusku pro vyjednání míru. Zaprvé by se Rusko mělo stáhnout ze všech ukrajinských území, která jsou nyní okupována.
Dále žádá tribunál pro ty, kteří válku rozpoutali, a pro ty, kteří zabíjejí děti, seniory a ženy. Požaduje také bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Jako poslední zmínil vyvození odpovědnosti a zdůraznil, že o „přijetí podmínek teroristů“ nemůže být řeč.
X X X
Bez ruského plynu se neobejdeme, tvrdil Havlíček
Bez ruského plynu se v horizontu měsíců či nízkých jednotek let neobejdeme, řekl krátce před začátkem invaze na Ukrajinu v rozhovoru pro Novinky exministr Karel Havlíček (ANO). Jenže jak se ukázalo, již v loňském roce snížilo Česko svoji závislost z 97 procent na čtyři. Havlíček nyní argumentuje tím, že na to nemá česká vláda vliv. Jaký plyn k nám přijde, se odvíjí od toho, co doputuje do Německa, tvrdí.
„V krátkodobém horizontu řádově měsíců nebo nízkých jednotek let se bez ruského plynu zkrátka neobejdeme. To je realita,“ řekl téměř před rokem v rozhovoru pro Novinky Havlíček.
A současně se v něm pustil i do šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), který už v té době tvrdil, že ČR bez plynu z Ruska přežije.
„Bohužel je úplně vedle. Říkám ‚bohužel‘, bylo by lepší, kdybychom nebyli závislí, ale realita je jiná. Čtyři sta miliard kubických metrů spotřebovaných v Evropě je vázáno z více než padesáti procent na ruský plyn. A co se týká zkapalněného plynu, který se dováží ze Spojených států nebo z Kataru, tam je stále podíl někde mezi dvaceti a třiceti procenty. Záleží na období, kdy se odebírá,“ tvrdil tehdy Havlíček.
Predikce mu ale nevyšly, koncem ledna oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), že Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta.
Plyn z Ruska stát podle jeho slov nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří.
Havlíček: Nemáme vliv na plyn, který k nám proudí
Nyní se Havlíček pro Novinky ke svému dřívějšímu výroku vyjádřil tak, že o tom, jaký plyn k nám proudí, nerozhoduje nikdo v České republice a už vůbec ne vláda.
„Hlavní plynovod jde z Německa, české komerční firmy kupovaly a kupují plyn převážně od německých obchodníku a na to, jaká směska plynu k nám doputuje, nemáme vliv. Jinými slovy, ať máme kontrakt s Nory či Nizozemci, plyn je vždy namixovaný podle toho, co doputuje do německých trubek,“ uvedl nyní na dotaz, zda by si vláda nezasloužila alespoň malou pochvalu od opozičního hnutí ANO za snížení závislosti.
„To, že již neproudí ruský plyn, je proto, že zejména Nord Stream 1 je mimo provoz. Je dobře, že se EU zbavuje závislosti – zejména posilováním LNG –, jde to o něco rychleji, ale je to v rukou jiných zemí,“ míní také.
A současně doplnil, že pozitivně hodnotí LNG terminál a kontrakt ČEZu. „Je to správný krok i ze strany vlády. Ale opět platí totéž. I když se platí třeba do Nizozemska, neurčujeme, jaký plyn k nám doputuje,“ řekl Novinkám s tím, že vláda tuto situaci pouze marketingově využívá.
X X X
Dostal jsem pozvánku pod záštitou předsedkyně ANO Schillerové, řekl Válek
Pozvánku jménem předsedkyně ANO Schillerové dokonce ministr zdravotnictví ukazoval u řečnického pultíku. Schillerová před tím vyčítala Válkovi, že se kulatého stolu ve Sněmovně k nedostatku léků, nezúčastnil. Ministr zdravotnictví řekl, že účast nepotvrdil.
„Pro zajištění dostatku léků děláme absolutní maximum,“ prohlásil Válek. Řekl, že stát dovezl statisíce balení různých typů penicilinových antibiotik včetně antibiotik pro děti. Podařilo se dovézt i léky, které jsou volně prodejné, například 400 tisíc balení Nurofenu. U antibiotik podle něj v žádném případě nehrozí, že by pacient nedostal patřičnou léčbu.
Zařazení nového mimořádného bodu nedostatek léků se pak předsedkyni poslaneckého klubu ANO nepodařilo prosadit. Jednat o tom chtěli jen poslanci ANO a SPD a jediný vládní poslanec, Bohuslav Svoboda z ODS.
Válek navrhoval jednat i o gratulaci Schillerové, pak si to rozmyslel
Válek dokonce původně navrhl, aby Sněmovna mimořádně jednala o zařazení bodu „gratulace nové předsedkyni ANO“, ale nakonec tento svůj návrh stáhl.
Zato Schillerová neprosadila, aby se jednalo o výzvě k odvolání ministra Válka z vlády. Podpořili to jen opoziční poslanci. Hlasovalo se o tom opakovaně. Šéfovi SPD Tomio Okamurovi totiž vadilo, že při prvním hlasování bylo o jeho jména uvedeno, že se „zdržel“.
To, že ministr zdravotnictví nedorazil na kulatý stůl na téma chybějících léků v České republice zorganizovaný poslankyní Věrou Adámkovou z klubu ANO, kritizovala Schillerová už minulý týden po jednání stínové vlády hnutí.
„Jsme zahrnuti stovkami zpráv od zoufalých lidí. Maminek, kteří objíždějí jednu lékárnu za druhou a shánějí léky. Vidíme absolutní neakceschopnost vlády, zejména ministerstva zdravotnictví,“ řekla. Na svolaném jednání se podle ní měli sejít ministr Válek, zástupci pojišťoven, pacientských organizací či ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
X X X
ÚS NESDĚLIL STĚŽOVATELI VYJÁDŘENÍ, SE STÍŽNOSTÍ USPĚL V EU
Český Ústavní soud nesdělil stěžovateli vyjádření soudů v jeho věci, muž nyní uspěl se stížností ve Štrasburku
Vyjádření obecných soudů v jeho věci nesdělil český Ústavní soud stěžovateli, takže se k nim muž nemohl vyjádřit. Nyní uspěl u Evropského soudu pro lidská práva se stížností na porušení práva na spravedlivý proces. Zásada kontradiktornosti byla porušena. Stěžovatel může nyní požádat o obnovu řízení, uvádí ESLP k případu Janáček v. ČR. V případu, který začal jako vypořádání majetku manželu zaplatí český stát jen náklady řízení ve Štrasburku.
Stěžovatel před Evropským soudem pro lidská práva Ladislav Janáček se narodil v roce 1957 a žije v Říčanech, uvádí o stěžovateli Soud. V roce 2013 rozhodl Okresní soud v Zlíně o vypořádání majetku s jeho bývalou manželkou tak, že měl zaplatit tři statisíc korun do tří dnů a skoro dva miliony korun do jednoho roka. „Okresní soud použil k posouzení hodnoty manželského jmění různé znalecké posudky,“ stojí v rozsudku ESLP.
Právě o posudky šlo v tomto původním řízení. Jak vyplývá z popisu vývoje případu, k původnímu posudku společnosti O. stanovil soud znalce V. a po jeho sdělení, že může s posudkem začít až za osm měsíců, stanovil znalce S. Soud rovněž obdržel posudek znalce M., a to na podnět stěžovatele. Okresní soud však „přesvědčivě“ zdůvodnil, proč přijal závěry znalce S. a znalce M. odmítl.
V rámci odvolání potom změnil v roce 2015 Krajský soud v Brně původní rozsudek tak, že „stěžovateli uložil mimo jiné zaplatit své bývalé manželce na vypořádání jmění manželů celkem Kč. 2 134 878 (77 792 eur), z toho 1 000 000 Kč (36 438 eur) mělo být uhrazeno do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci odvolacího rozsudku a 1 134 878 Kč (41 353 eur ) do jednoho roku od téhož data“. Soud vyslechl znalce S. a další dva znalce, stojí v rozsudku.
Úplný rozsudek ESLP, který byl vyhlášen 3. února 2022 je zde:
Exekuce na vypořádání společného jmění
Pak ale události nabraly obrátky: „Dne 18. 11. 2015 zahájil soudní exekutor exekuční řízení na částku 1 000 000 Kč. Dne 17. prosince 2015 byl stěžovateli oficiálně oznámen exekuční příkaz k vymožení částky 1 000 000 Kč. Dne 12. ledna 2016 Nejvyšší soud dovolání stěžovatele zamítl jako zjevně neopodstatněné. Dne 6. září 2016 soudní exekutor nařídil prodej nemovitého majetku stěžovatele,“ vyjmenovává Soud.
Dne 14. dubna 2016 podal Ladislav Janáček ústavní stížnost. Stěžoval si, že oba soudy vycházely pouze ze znaleckého posudku znalce S., že krajský soud zamítl žádost o nařízení alternativního znaleckého posudku; a že z důvodu formalistického přístupu soudů nebyl majetek manželů správně rozdělen. Stěžovatel se dovolával čl. 11 (ochrana majetku) a čl. 36 odst. 1 (spravedlivý proces) české Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 1 Protokolu č. 1.
Soudce zpravodaj měl za to, že nejde o nová vyjádření
Ústavní soud v rámci řízení vyzval okresní soud, krajský soud a Nejvyšší soud k vyjádření k ústavní stížnosti Ladislava Janáčka. „Dne 19. července 2016 Ústavní soud po písemném postupu zamítl ústavní stížnost stěžovatele, když mimo jiné zjistil: K posouzení případu si Ústavní soud vyžádal vyjádření obecných soudů. Po seznámení se s jejich obsahem… dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná,“ stojí v rozsudku ESLP.
Stěžovatel dopisem ze dne 19. září 2016 požádal Ústavní soud o vysvětlení, proč mu nebyla dána možnost seznámit se s písemným vyjádřením Okresního soudu ve Zlíně, Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu sp. aby měl příležitost vyjádřit svůj názor. Ústavní soud ve své odpovědi ze dne 29. září 2016 uvedl, že vzhledem k tomu, že vyjádření nebyla stěžovateli zaslána, soudce zpravodaj měl pravděpodobně za to, že neobsahují žádné nové informace ani právní argumenty.
Předmětné rozhodnutí o zamítnutí ústavní stížnosti je zde:
Mezitím pokračovala exekuce stěžovatele: „Dne 12. března 2017 soudní exekutor zveřejnil podrobnosti o elektronické aukci na prodej nemovitých věcí žalobkyně. Výsledky elektronické aukce zůstávají nejasné,“ popisuje události rozsudek ESLP.
Zásada kontradiktornosti řízení porušena
Už 23. července 2007 přijalo plénum Ústavního soudu interní doporučení soudcům zpravodajům, podle kterého mají vyjádření ostatních stran zasílat stěžovatelům pro informaci a poskytnout jim přiměřenou lhůtu na odpověď, pokud vyjádření obsahují jakékoli nové skutečnosti, nároky nebo argumenty, uvádí dále rozhodnutí ESLP.
Faktu, že se tak v tomto případě nestalo využil stěžovatel: Stěžovatel namítal, že mu nebyla sdělena písemná vyjádření obecných soudů v jeho věci, z nichž Ústavní soud vycházel při svém rozhodování, a tudíž se k nim nemohl vyjádřit. Podle stěžovatele šlo o popření práva na spravedlivé slyšení.
Vláda trvala na tom, že v případě stěžovatele bylo porušení pouze formální, neboť vyjádření ostatních účastníků řízení k ústavní stížnosti neobsahovala žádné nové nebo relevantní argumenty. Navíc z nich podle vlády Ústavní soud nevycházel.
„Stěžovatel tvrdil, že tím, že mu Ústavní soud nenabídl možnost reagovat na argumenty ostatních účastníků řízení před ním, porušil tento soud zásadu kontradiktornosti řízení. Podle něj byly připomínky ostatních stran důležité pro posouzení jeho případu a nenastaly žádné mimořádné okolnosti, které by toto selhání ospravedlňovaly,“ uvedl s odkazem na případ Mareš v. ČR č. 1414 /03 , § 30, 26. října 2006, a Milatová a další, kde byly okolnosti obdobné.
České nesdělování dokumentů je před Soudem opakovaně
V této souvislosti Soud znovu připomněl, že „právo na kontradiktorní řízení zahrnuje právo stran znát a vyjádřit se ke všem předloženým důkazům nebo připomínkám s cílem ovlivnit rozhodnutí soudu“. „Strany jakéhokoli sporu mohou oprávněně očekávat, že budou konzultovány ohledně toho, zda konkrétní dokument vyžaduje jejich připomínky,“ uvedl Soud, podle kterého je důvěra ve spravedlnost založena mimo jiné na předpokladu, že existuje možnost vyjádřit svůj názor ke každému dokumentu ve spisu.
Podle Soudu mají strany „oprávněný zájem na obdržení kopií písemných připomínek obsahujících odůvodněná stanoviska k podstatě věci a je pouze na nich, aby posoudily, zda konkrétní dokument vyžaduje jejich připomínky“.
„Soud se již zabýval řadou případů vedených proti České republice, které nastolily otázku nesdělování různých dokumentů předložených různými účastníky řízení před Ústavním soudem,“ uvedl ESLP s odkazem na rozsudek Milatová a další – písemné vyjádření Ústavního soudu, pozemkový úřad a soud nižší instance, výše citovaný Mareš – písemné vyjádření soudu nižší instance a Nejvyššího soudu, Vokoun v. ČR , č. 20728/05 , 3. července 2008 – písemné vyjádření Nejvyššího soudu, Palšovič v. ČR , č. 39278/04 , 3. února 2011, Hubka v. ČR, č. 500/06 , § 36, 3. 2. 2011 – písemná vyjádření Ministerstva obrany a Nejvyššího správního soudu, uvedl Soud spolu s dalšími čtyřmi případy včetně Janýr v. ČR.
Ústavní soud měl posoudit porušení práv
Poté Soud připomněl, že kontradiktorní řízení není absolutní a může se lišit okolnostmi. Například tím, že nemožnost vyjádřit se k dokumentu nemá vliv na výsledek případu. V projednávané věci Soud seznal že Ústavní soud zmínil, že si vyžádal vyjádření od obecných soudů ve věci stěžovatele a že tato vyjádření prostudoval, aby dospěl ke svým závěrům, ale výslovně neodkázal na konkrétní prohlášení nebo jiné prvky obsažené ve sporných připomínkách.
„Soud však podotýká, že tato vyjádření se týkala přímo důvodů stížnosti, a to hodnocení důkazů, včetně údajně neodůvodněné volby okresního soudu a krajského soudu při rozhodování o znaleckém posudku vypracovaném znalcem S. a jejich údajně formalistický přístup, který vedl k rozdělení manželského jmění v neprospěch stěžovatele,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva v rozsudku.
Podle ESLP bylo úlohou „Ústavního soudu posoudit, zda tato tvrzení představují porušení stěžovatelových práv podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ČR“. „Důsledky nesdělení vyjádření předložených obecnými soudy proto nelze podceňovat,“ napsal v rozsudku dále Soud s tím, že od května 2011 měla být vyjádření soudů zasílána účastníkům řízení vždy s výjimkou odvoláván se na rozhodnutí ostatních účastníků stížnosti.
Rozhodnutí nekomunikovat případ musí být odůvodněno
To však nebyl tento případ, ve kterém podle Soudu šla písemná vyjádření obecných soudů nad rámec důvodů uvedených v rozhodnutí. Přesto nebyly sděleny stěžovateli, který měl podle Soudu oprávněný zájem na ně reagovat. „Ústavní soud navíc své závěry formuloval tak, že z nich skutečně vycházel,“ uvádí se v rozsudku ESLP.
Podle Evropského soudu pro lidská práva „rozhodnutí nekomunikovat musí být řádně odůvodněno a může být založeno pouze na skutečnosti, že ostatní strany ve svých připomínkách neudělaly nic jiného, než že se odvolávaly na svá vlastní veřejně dostupná rozhodnutí, aniž by uváděly jakékoli argumenty nad rámec těch, které již byly výslovně uvedeny“.
Může podat návrh na obnovu řízení a soudit se o újmu
Soud nemusí zkoumat, zda nesdělení dotčených vyjádření v projednávané věci způsobilo žalobci újmu; existence porušení je myslitelná i bez újmy (viz Adolf v. Rakousko). Rozsah, v jakém tato podání ovlivnila posouzení Ústavního soudu, není z hlediska práva stěžovatele na spravedlivý proces rozhodující (viz Kuopila v. Finsko , č. 27752/95 , uvedl ESLP v závěru rozsudku.
S ohledem na výše uvedené úvahy Soud poté zamítl námitku vlády a konstatoval, že v tomto případě respektování práva na spravedlivý proces, zaručeného článkem 6 odst. 1, vyžadovalo, aby stěžovatel dostal příležitost seznámit se s písemnými podáními ostatních stran a vyjádřit se k nim. „V souladu s tím došlo k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva.
Co se týče náhrady za újmu, kterou stěžovatel vyčíslil na dvacet tisíc euro a dalších dvacet tisíc euro za náklady řízení, nebyl stěžovatel úspěšný. „Vzhledem k povaze stěžovatelovy stížnosti a k důvodům, pro které Soud shledal porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a ke skutečnosti, že stěžovatel může podat návrh na obnovu řízení u Ústavního soudu (§ 119–119 písm. b) zákona o Ústavním soudu (zákon č. 182/1993) má Soud za to, že zjištění porušení představuje dostatečné spravedlivé zadostiučinění za jakoukoli nemajetkovou újmu, kterou stěžovatel utrpěl,“ uvedl v závěru rozhodnutí Soud, který Ladislavu Janáčkovi přiznal 1389 euro za náklady řízení. Irena Válová, cskajustice.cz
X X X
ADVOKÁT SMUTNÝ OCENĚN
Prestižní cenu Jerusalem Award získal advokát Pavel Smutný
President Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK) a advokát Pavel Smutný získal jako první Čech v historii prestižní mezinárodní cenu Jerusalem Award. Oceněn byl zejména za dlouhodobou podporu vztahů mezi Českou republikou a státem Izrael.
Pavel Smutný je advokát, podnikatel, mecenáš a filantrop. Je společníkem advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ.
„Získání této významné a prestižní ceny pro mě neznamená jen čest a radost. Ocenění vnímám především jako závazek do příštích let. Stojí před námi celá řada nových výzev a projektů, které chceme úspěšně realizovat, a to nejen v oblasti obchodu, ale i v inovacích, technologiích, kultuře a mecenášství. Máme se navzájem od sebe se mnoho co učit, Izrael je to inspirativní země plná neméně inspirativních lidí. Je mi proto ctí nadále rozvíjet a upevňovat vztahy mezi oběma státy,“ říká Pavel Smutný, president ČISOK a letošní laureát Jerusalem Award. Cenu převzal na Ministerstvu zahraničních věcí z rukou Gusti Joshuy Bravermanové, čelní představitelky Světové sionistické organizace.
„Je mi ctí předat poprvé v historii České republiky tuto cenu právě Pavlu Smutnému, a to za dlouhodobou podporu vztahů mezi Českem a státem Izrael. Pavel Smutný v roce 1996 spoluzaložil Česko-izraelskou smíšenou obchodní komoru a od té doby pod jeho vedením vznikla řada pozoruhodných a trvalých projektů,“ říká Gusti Joshua Bravermanová, čelní představitelka Světové sionistické organizace.
Cenu Jerusalem Award uděluje od roku 1991 starosta Jeruzaléma a Světová sionistická organizace ve spolupráci se sionistickými federacemi působícími ve 43 státech a na 5 kontinentech. Od té doby cenu obdrželo mnoho významných osobností po celém světě a z celé řady společenských oborů. Mezi laureáty patří bývalý australský premiér Scott Morrison, bývalý uruguayský prezident, soudci Nejvyšších soudů, starostové nebo poslanci. Světová sionistická organizace uděluje cenu osobám, které trvale pomáhají světové židovské komunitě a usilují o proslulost státu Izrael, zejména jeho hlavního města Jeruzalém.
ČISOK pomáhá rozvíjet vzájemný obchod obou zemí a úzce spolupracuje se státní správou i samosprávou v ČR i Izraeli a rovněž s izraelskou ambasádou v Praze, ceskajustice.cz
X X X
Soud definitivně osvobodil Janouška, Pekovou, Paška a spol. v případu společnosti Chambon
Osvobození podnikatele a lobbisty Romana Janouška a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost Chambon je pravomocné. Dnes o tom rozhodl Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce. Žalobce tvrdil, že pětice podvodně vylákala od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a dalších 77 milionů korun se získat snažila. Všichni obžalovaní vinu od počátku odmítají.
Podle předsedy odvolacího senátu Radka Hartmanna z důkazů nevyplynulo, že by společnost Chambon před pojišťovnami cokoli zakrývala. Pojišťovnám podle něj byla jasná podstata prováděných testů. Pražský městský soud podle něj ve věci provedl rozsáhlé dokazování. „Závěry, které učinil, jsou podle našeho názoru správné a zákonné,“ uvedl soudce.
V případu nevznikla škoda
Obžaloba tvrdila, že společnost Chambon, ve které většina obžalovaných působila, prováděla v letech 2009 až 2011 nejprve přes jinou laboratoř a pak i sama vyšetření na přítomnost extrahumánního genomu, což jsou zejména infekční viry či bakterie. Protože k tomu neměla oprávnění, účtovala pojišťovnám za analýzu lidské DNA, která je dražší. Státní zástupce Alexandr Dadam kvůli tomu obžaloval lékařku Soňu Pekovou, doktora Tomáše Kozáka a podnikatele Petra Ullricha a Luboše Paška z podvodu.
Janoušek, který byl akcionářem Chambonu, se podle Dadama nechal ve společnosti formálně zaměstnat jako ekonomicko-právní poradce. Od června 2009 do ledna 2011 si nechal vyplatit 62,5 milionu korun. Byl obžalován z podílnictví, protože si podle žalobce nechal posílat peníze z trestné činnosti.
Právníci obžalovaných už dříve uvedli, že v případu nevznikla žádná škoda. Dnes ve vyjádření k odvolání státního zástupce například řekli, že v trestním řízení nebyl zjištěn záměr někoho poškodit nebo uvést v omyl. Rozsudek pražského městského soudu, který všechny obžalované loni na jaře osvobodil, je podle nich správný. Dadam v odvolání žádal, aby byl případ znovu vrácen soudu prvního stupně.
Pašek: Potvrzuje se, že věc byla vymyšlena
Městský soud loni v březnu konstatoval, že jednání obžalovaných nebylo trestné. Společnost podle verdiktu měla oprávnění dělat vyšetření z oboru lékařské genetiky i mikrobiologie. Žádný důkaz podle soudu nevyvrátil tvrzení obžalovaných, že pojišťovnám vysvětlili, jaká vyšetření dělají. Ani žádanky pro pojišťovny nebyly zfalšované nebo zatajované. Hartmann dnes doplnil, že systém byl nový a legislativa na něj nebyla připravena.
Z obžalovaných dnes k soudu přišel pouze Pašek. Rozhodnutí uvítal. „Potvrdilo se to, co deset let tvrdím, že od počátku je to vyfabulovaná, nesmyslná kauza,“ řekl novinářům. Chambon podle něj postupoval stejně jako další desítky laboratoří v Česku. „Jinak to dělat nešlo, věděly to pojišťovny, věděli to lékaři, věděli to naprosto všichni,“ doplnil.
Janoušek loni v prosinci opustil vězení, kde si odpykal zhruba polovinu z trestu 4,5 roku vězení za nehodu způsobenou úmyslně a pod vlivem alkoholu. Soud mu stanovil sedmiletou zkušební dobu. K dnešnímu soudu nepřišel.
X X X
Zvláštní posedlost Dominika Haška, Fialy a exkomunisty Pavla
Ruští a běloruští tenisté se prohánějí po kurtech světových turnajů bez jakéhokoliv omezení. Jejich soukromé názory nikdo nezkoumá a Mezinárodní tenisová federace se nepouští do úvah podobných těm, které rozvíjí bývalý skvělý hokejový brankář D. Hašek.
Má jistě pravdu v tom, když mluví o zabitých, zraněných ukrajinských dětech. Ale tím lékem na ukončení tohoto konfliktu je oboustranná snaha o dosažení míru. A ta se jaksi nedostavuje, ani z jedné strany.
Teď si D. Hašek opět vzal na mušku ruské hokejisty, působící v NHL, že prý „…svou přítomností propagují ruský teror na Ukrajině“. Do běla rozpálila Haška poslední All Star Game NHL, která bývá vždy společenským vyvrcholením této soutěže a které se zúčastnilo – považte – dokonce devět ruských hokejistů. Při této události, kterou All Star Game NHL vždy je, si zámořské sdělovací prostředky všímaly velmi nadstandardně (zřejmě, aby úplně dovedly k nepříčetnosti D. Haška) Alexandra Ovečkina, který se dostavil k zápasu doprovázen svým malým synem. A tato největší ruská hvězda A. Ovečkin s úsměvem, v triku a v šortkách, se slunečními brýlemi v doprovodu svého synka ve floridském teple žertovně odpovídal, jak to formuloval redaktor O. Kuchař v deníku Sport „…na plytké dotazy amerických novinářů. Nepříjemné dotazy? Ale jděte, to se tu nenosí. Třeba se Samanthou Pell z Washington Post se pak družně objal. Sama o tom na sítích zjihle referovala“.
Hašek a Sport označují A. Ovečkina za „blízkého přítele diktátora Vladimira Putina“. No, nevím, zda jsou Ovečkin s Putinem opravdu tak nablízko. Spíš bych o tom pochyboval. Ovečkinovi jde podobně jako jiným sportovcům o to, hrát hru, kterou mistrovsky ovládá a samozřejmě mu jde také o peníze.
Tak, jako šlo kdysi Haškovi o peníze, když přijal ruské angažmá ve Spartaku Moskva. Tehdy mu ruské peníze nepáchly. A zřejmě mu tehdy nepáchl tolik ani Vladimir Putin. Byznys je byznys. Tak proč to vyčítat Ovečkinovi a také americkým a kanadským novinářům. Dělají jen svou práci. Představu D. Haška, že se NHL zbaví svých velkých ruských hvězd, zchladil ve svém vyjádření také šéf NHL Bettman. Prostě NHL si neohrozí svůj byznys jen pro ideologické blouznění Dominika Haška.
Ostatně podobný spor se odehrává nyní kolem úvah Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který má snahu umožnit ruským a běloruským sportovcům účast na Olympijských hrách v Paříži. MOV se domnívá, že pokud se ruští a běloruští sportovci kvalifikují OH, např. přes a asijské kvalifikace (Rusko má větší část svého území v Asii), mohou se zúčastnit OH v Paříži jako individuální sportovci.
Naši rusofóbové pochopitelně okamžitě rozpoutali ostrou kampaň proti těmto úvahám MOV. Chci jen připomenout, že v roce 1980 se OH v Moskvě nezúčastnili na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu, kam byla sovětská vojska pozvána legitimní afghánskou vládou (ovšem neuznávanou Západem), se nezúčastnily západní státy v čele se Spojenými státy. Odvetou za tuto neúčast se OH v Los Angeles v roce 1984 nezúčastnili sportovci Sovětského svazu a jeho satelitních a spřátelených států. Ten, kdo na tom prodělal, byl světový sport a sportovci. Někteří českoslovenští sportovci byli tehdy na vrcholu svých sil a sportovního umu a bylo jen škoda, že nedostali příležitost, aby svou tréninkovou píli a talent zúročili v podobě olympijským medailí.
Proti účasti Rusů a Bělorusů na OH v Paříži se vyslovuje jak premiér Fiala, tak novopečený prezident Pavel. Pánové, podívejte se do roku 1980 a do roku 1984, jaké škody vyřazení sportovců světovému sportu a ale zejména jim osobně, udělalo. Považuji takovou politizaci a takto politizovaný přístup ke sportu za něco, co se míjí s dnešní dobou.
Zejména premiér Fiala i nový prezident by se měli starat hlavně o životní úroveň českých lidí, která rapidně klesá, o stav českého hospodářství, které chřadne v recesi a o dluhy státu, které stále narůstají. A neměli by zasahovat do věcí, které by měli ponechat sportovcům a jejich mezinárodní reprezentaci. Ostatně, pokud vím, sankce vůči Rusku v důsledku jeho invaze na Ukrajinu většina států světa nepodporuje.
Chci také připomenout, že na počátku ruské intervence na Ukrajině bylo NATO skálopevně přesvědčené, že není třeba respektovat bezpečnostní obavy Ruska z členství Ukrajiny v NATO. Proč se vlastně NATO má rozšiřovat stále na východ, server vasevec.cz
X X X
ŘEDITEL OCHRANKY PREZIDENTŮ BALÁŽ JDE OD POLICISTŮ
Šéf prezidentské ochranky Baláž končí u policie
Ředitel policejního Útvaru pro ochranu prezidenta ČR Martin Baláž končí ve své funkci a zároveň k 30. dubnu také odejde po více než třiceti letech u policie do civilu. Informaci v úterý potvrdil deníku Právo sám Baláž a také policejní prezident Martin Vondrášek. Ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta Martin Baláž při jmenování generálem v květnu 2022
Informaci rovněž přinesla policie na Twitteru s tím, že Baláž o svém záměru v úterý informoval 1. náměstka policejního prezidenta Tomáše Lercha.
„Je to tak, končím ve funkci i u policie,“ řekl v úterý Právu bez podrobností a dalších komentářů Baláž. Blíže se zatím nechce k současné situaci vyjadřovat.
„Ano, je pravda, že pan Baláž oznámil, že odejde ze své funkce i ze služebního poměru a já musím jeho rozhodnutí respektovat,“ potvrdil Právu policejní prezident.
Ten se v posledních dvou dnech podle zjištění redakce hned dvakrát s Balážem sešel a mimo jiné řešili situaci ve vedení prezidentské ochranky. A to i s odkazem na nedávné informace v médiích o tom, že nově zvolený prezident Petr Pavel nemá důvěru v část vedení útvaru, která je údajně napojena na končícího hradního kancléře Vratislava Mynáře.
Právě tento postoj podle informací Práva z důvěryhodného zdroje z Balážova okolí přispěl k tomu, že tento zkušený policista míní ve funkci skončit, a to po vzájemné domluvě s Vondráškem.
Časopis Reportér minulý týden přišel s informací, že Pavel odmítl, aby ho do inaugurace útvar chránil kvůli propojení Baláže s Mynářem. Pavla tak zatím chrání Ochranná služba Policie ČR.
Vondráška Balážův odchod mrzí
„Bez podpory nově zvoleného prezidenta a bez šance mu cokoli vysvětlit nemělo pro něj (pro Baláže) smysl ve funkci zůstávat,“ řekl Právu zdroj z okolí končícího ředitele prezidentské ochranky. Ten by měl rezignaci na svou funkci a zároveň žádost o odchod do civilu předat vedení policejního prezidia do konce února.
„Pan Baláž slouží u policie více než 31 let. Pracoval jak u zlínské policie, tak v Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a v posledních letech jako šéf prezidentské ochranky. Má za sebou podíl na objasnění některých věcí v rámci týmu Tempus, který vedl, podílel se na odhalení metanolové aféry, je to výborný krizový vyjednavač,“ připomněl Vondrášek policejní minulost i zásluhy končícího ředitele.
„Chci jen říct, že si jeho dlouholeté služby vážím a že jsem s ním mluvil i o jeho dalším uplatnění v rámci policie, když mi oznámil, že uvažuje o ukončení služebního poměru. Bavili jsme se o konkrétních možnostech. Nicméně on se rozhodl tak, jak se rozhodl. Mě to na jednu stranu mrzí, ale na druhou stranu to musím respektovat,“ dodal k tomu Vondrášek.
Obří požár zničil americkou továrnu na drony v Rize. Dodávala stroje i Ukrajincům
Na předměstí lotyšského hlavního města v úterý vypukl požár v továrně americké firmy Edge Autonomy na výrobu bezpilotních letounů, které jsou dodávány do desítek zemí světa jak pro vojenské, tak civilní a akademické účely. Oheň podle firmy způsobil velké škody.
Továrna dodává drony i ukrajinským vojákům a spojencům ze Severoatlantické aliance, napsala ruská redakce BBC, podle které kalifornská společnost vyrábí drony sloužící k průzkumu na velké vzdálenosti.
Úřady kvůli hustému dýmu vyzvaly obyvatele předměstí Márupe, aby zavřeli okna a dveře a vypnuli ventilaci. Ujišťují, že obyvatelé Rigy nejsou v ohrožení, uvedl server Delfi.lv.
Společnost Edge Autonomy požár ve výrobním závodu potvrdila, nicméně se zdržela podrobnějšího vyjádření. Zástupce ředitele Jánis Vilmanis připustil, že oheň způsobil velké škody, ale přesnější rozsah ještě není znám.
Na místě s plameny podle Delfi bojovala padesátka hasičů, jakož i tým záchranářů z rižského letiště, odkud přijeli i s největší cisternou v pobaltské zemi. Na místě byly také sanitky. Dopravu v okolí řídili policisté. Řidiče vybízeli, aby pokud možno jeli jinou trasou a nepřibližovali se k požáru.
Podnik Edge Autonomy (dříve UAV Factory) vznikl v roce 2009 a patří k největším dodavatelům dronů na světě. Výrobky jsou dodávány do více než 70 zemí světa. Předloni obrat dosáhl 8,661 milionů eur (asi 205 milionů Kč) a zisk 546 356 eur (asi 13 milionů Kč). Majitelem podniku je americká společnost Edge Autonomy Holdings, dodal server.
X X X
Londýnského expolicistu odsoudili za 24 znásilnění a další činy na doživotí
Bývalý příslušník londýnské metropolitní policie David Carrick, který se přiznal k 24 znásilněním a dalším sexuálním útokům, byl odsouzen k doživotnímu trestu vězení s možností předčasného propuštění nejdříve za 30 let.
Prokuratura uvedla, že 48letý Carrick zneužíval svého postavení k zastrašování mnoha svých obětí. Těm zdůrazňoval, že jejich obviněním by proti slovu policisty nikdo nevěřil.
Carrick se přiznal k celkem 49 bodům obžaloby, včetně 24 případů znásilnění. Sexuální útoky se týkaly 12 obětí v letech 2003 až 2020.
V úterý byl Carrick odsouzen k doživotnímu trestu vězení. Ve vězení musí strávit nejméně 32 let, od nichž se odčítá doba, kterou už si z trestu odpykal, napsala agentura Reuters.
Zástupkyně šéfa metropolitní policie Barbara Grayová v nedělním prohlášení vyjádřila upřímnou lítost nad újmami, které Carrick svým obětem způsobil. „Zklamali jsme je, protože jsme v řadách metropolitní policie nedokázali identifikovat muže, který páchal ty nejstrašnější činy,“ řekla.
Londýnskou metropolitní policií otřásaly v posledních letech skandály týkající se korupce, rasismu i sexuálního násilí. Jedním z případů byly v roce 2021 únos, znásilnění a brutální vražda Londýňanky Sarah Everardové, za které byl na doživotí odsouzen policista Wayne Couzens. Ten k únosu mladé ženy zneužil služební průkaz.
Šéf metropolitní policie Mark Rowley, který byl jmenován do své funkce loni v červenci, slíbil, že obnoví důvěru lidí v policii.
Carrick se kromě znásilnění přiznal i pokusům o znásilnění, sexuální útokům, protiprávnímu zadržování a nátlakovému chování. Carrickův právník Alisdair Williamson soudu řekl, že jeho klient „přijímá za své činy plnou odpovědnost“. „Nemůže žádat o slitování a také tak nečiní,“ podotkl Williamson.
Před soudem Southwark Crown Court před vynesením rozsudku také stálo několik žen z organizací Women Against Rape a Women of Colour Global Woman’s strike, které držely plakáty, na kterých vyjádřily svůj nesouhlas s pokračující policejní brutalitou vůči ženám.
X X X
Zaměstnanci v Nexenu dostanou přidáno, stávka po týdnu končí dohodou
Stávka v jihokorejské továrně na pneumatiky Nexen Tire u Žatce na Lounsku po týdnu končí. Odbory se dnes s vedením firmy dohodly na zvýšení mezd všem zaměstnancům o osm procent od 1. března. Součástí dohody je i kompenzace pro každého zaměstnance za loňský rok ve výši 20 000 korun. Po pětihodinovém úterním jednání to řekl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
„Úspěšná stávka odborářů OS KOVO v Mexen Tires Europe končí! Dohoda se právě uzavírá ke spokojenosti obou stran,“ napsal v úterý odpoledne odborový předák Josef Středula na Twitteru.
„Děkujeme všem, kteří se rozhodli bojovat za lepší život! Zvládli to s velkou solidární podporou napříč ČR a Evropou,“ uvedl Středula a poděkoval českému ministru práce sociálních věcí Marianu Jurečkovi a velvyslanci Korejské republiky v ČR.
Odboráři původně požadovali kromě jiného zvýšení mezd o 8,3 procenta. Nástupní mzda operátora výroby je podle odborářů 22 700 korun. Průměrnou mzdu zaměstnanců firma neuvádí.
Průměrná mzda v Ústeckém kraji ve třetím čtvrtletí loňského roku činila podle statistiků zhruba 37 000 korun a byla šestá nejvyšší mezi kraji. Minimální mzda od letošního ledna v zemi činí 17 300 korun.
„Je to víceméně kompromisní řešení. Stávka dnešním dnem končí a dnešní směna už by měla nastoupit,“ řekl Ďurčo.
Kolektivní smlouva by měla být podle něj podepsaná do 31. března. Poté bude možná následovat další vyjednávání. Původně odbory požadovaly uzavření smlouvy na léta 2022 a 2023, zatím však není jasné, jestli smlouva nebude uzavřena na více let, řekl předseda.
Odbory v tiskové zprávě upozornily, že ukončení stávky je podmínečné, zaměstnanci se mohou ke stávce kdykoli vrátit, pokud firma dnešní ujednání nedodrží.
Pomohla Jurečkova intervence
K dohodě podle Ďurča přispěla dnešní schůzka odborářů s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Do jednání se vložil také velvyslanec Kim Te-čin, kterého Jurečka oslovil.
„Díky za dnešní dohodu a ukončení stávky v Nexenu. Jsem rád za dnešní dopolední konstruktivní jednání a nalezení dohody mezi odbory a managementem firmy,“ napsal Jurečka na Twitteru.
V pondělí se uskutečnila před továrnou demonstrace, na kterou podle odborářů dorazilo více než 200 lidí. Už minulý týden se odboráři s vedením sešli, jednání tehdy nedopadlo. Při stávce vzniklo i několik problémů. Firma například nechtěla vpustit stávkující do továrny, odboráři později také tvrdili, že do výrobny nemohly vstoupit ani stávkové hlídky.
Ďurča podotkl, že zaměstnavatel slíbil, že zaměstnance zapojené do stávky nepropustí. „Zároveň slíbili, že ty bonusy, o které měli přijít, protože byli ve stávce, tak dostanou vyplaceny,“ dodal Ďurčo.
Se stávkou podle odborů souhlasila nadpoloviční většina zaměstnanců. Aktivně se do ní zapojilo více než 200 z 1100 zaměstnanců.
Odboráři v továrně před rokem vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli postoji korejských vlastníků firmy ke kolektivnímu vyjednávání. Ke stávce přistoupili poté, co zaměstnavatel odmítl smlouvu zprostředkovatele, tedy kompromisní dohodu mezi oběma stranami.
„Celý týden byl velice náročný. Myslím si, že odbory dostaly to, co požadovaly. Hodnotím to pozitivně. Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby stávka nebyla a sociální dialog byl na úplně jiné úrovni,“ zhodnotil uplynulých sedm dní Středula.
Společnost Nexen Tire vyrábí pneumatiky pro osobní a lehká užitková auta. Firma s jihokorejským majitelem sídlí v Bitozevsi na Lounsku, v průmyslové zóně Triangle.
X X X
LIDÉ V ČR ŽÁDAJÍ O ZBRANĚ, REGISTROVANÝCH UŽ NA MILION
Češi se intenzivněji ozbrojují. Registrovaných zbraní je už skoro milion
V Česku v loňském roce stoupl počet majitelů zbrojních průkazů i počet registrovaných a ohlášených zbraní. Zbrojní průkaz mělo loni 314 039 lidí, což je o 5 049 více než v roce 2021. Počet nahlášených zbraní stoupl o 53 281 na 989 348.
Zájem o zbraně v posledních letech roste. V roce 2020 vlastnilo zbrojní průkaz 307 372 obyvatel České republiky. Registrovaných zbraní bylo 900 087. Údaje v úterý poskytla mluvčí policejního prezidia Irena Pilařová.
Počty zadržených nelegálně držených zbraní policie neeviduje, za celý loňský rok ale podle zveřejněných statistik zaznamenala 402 skutků kvalifikovaných jako trestný čin nedovoleného ozbrojování. O rok dříve to bylo 314 skutků, v roce 2020 policie evidovala 382 takových trestných činů.
Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí v ČR legálně pouze ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být mimo jiné bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a také zdravotně i odborně způsobilý, což dokládá odbornými posudky.
X X X
PROFESOŘI NA UK ŽADALI OD STUDENTEK SEX
Vyučující nabízeli kredity za sex, Univerzita Karlova řeší obtěžování studentek
Rada Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR uvedla, že se zabývá podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu Miroslava Vaňka a jeho zástupce Pavla Mückeho. Ti měli obtěžovat studentky na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (UK). Na té v návaznosti z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové vznikla komise, která má doporučit další postup. Mücke už podal vedení ústavu rezignaci na svou funkci.
Mluvčí UK Václav Hájek na webu uvedl, že pedagogové nyní nemohou na fakultě přednášet ani zkoušet. Mücke na žádost o vyjádření odkázal na mluvčího fakulty, vyjádření Vaňka se zjišťuje. Na případ možného sexuálního obtěžování na fakultě upozornil v úterý deník Právo.
Na jednoho z nich se prý konkrétně objevují stížnosti už nejméně deset let. „Poslední kapkou byl studijní výlet, kde tento kantor nabízel studentce dvojnásobný počet kreditů výměnou za sex. Něco podobného se stalo už před dvěma lety na adaptačním kurzu,“ řekl nejmenovaný zdroj Právu.
„Rada (Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR) považuje zjištěné skutečnosti za velmi závažné a ohrožující dobré jméno instituce. Proto v příštím týdnu zasedne spolu s dozorčí radou ústavu, aby přijaly společné stanovisko,“ stojí ve stanovisku rady ústavu.
Podnět týkající se sexuálního obtěžování studujících podle vyjádření děkanky fakulty Marie Pětové obdrželo vedení prostřednictvím univerzitní ombudsmanky Kateřiny Šámalové. Ombudsmanka řeší případ podle Hájka s vedením vysoké školy a fakulty. S Šámalovou spolupracují i radní Ústavu pro soudobé dějiny AV.
Komise má 60 dní na vyřešení
V nově vzniklé univerzitní komisi k případu zasedli nezávislí odborníci a členové vedení fakulty. „Výstupem činnosti poradní komise bude doporučení k řešení podnětu, které bude předáno vedení univerzity a fakulty humanitních studií. Doporučení k dalšímu postupu mohou být rovněž adresována samotným studujícím, kteří podnět podali. Pro řešení složitějších případů, jako je tento, se využívá lhůty 60 dní od podání podnětu,“ informoval Hájek.
Děkanka fakulty humanitních studií už dříve v únoru sdělila, že vedení fakulty přistupuje k dané záležitosti „s plnou vážností“. „(Vedení fakulty) jasně odmítá jakékoli projevy sexuálního obtěžování a zneužívání autority,“ konstatovala Pětová.
Rektorka UK označila předcházení sexuálnímu obtěžování na univerzitě za jednu z priorit a opakovaně ve svých proslovech zdůraznila nulovou toleranci školy k sexuálnímu a genderově podmíněnému obtěžování. Nejstarší česká univerzita proto loni v červenci zřídila pozici ombudsmana a pořádá workshopy zaměřené na prevenci sexuálního obtěžování.
Funkci univerzitní ombudsmanky od letošního 1. ledna vykonává Šámalová. Svého ochránce práv mají také studenti a akademici na některých dalších fakultách UK. Ombudsman pomáhá třeba na filozofické, právnické nebo 2. lékařské fakultě.
Prevenci sexuálního obtěžování či násilí na akademické půdě označila za zásadní i vedení dalších pražských vysokých škol a fakult. Patří k nim třeba Česká zemědělská univerzita či Divadelní fakulta Akademie múzických umění.
Údajné obtěžování studentek řešila také Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Podezření, že dva pedagogové se chovali ke studentkám nevhodně, hlavně na sportovních kurzech, prověřovala od loňska. Nyní se fakulta dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z podezřelých učitelů. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti, sdělila škola v tiskové zprávě.
X X X
LIDÉ TURECKA KRITIZUJÍ ÚŘADY A STAVBAŘE DOMŮ, NEKVALITNĚ POSTAVENY
Sténají, ale pomoc nepřichází. Turecko cítí zlost k úřadům i stavitelům domů
Přeživší ničivého zemětřesení v Turecku si stěžují na nedostatek pomoci. Mnohým se nedaří spojit s úřady a marně čekají na záchranářské týmy. Nespokojenost části Turků míří na vládu. Vysoký počet obětí lze podle odborníků přičíst nízké kvalitě staveb, které vůbec nebyly uzpůsobeny oblasti s častými zemětřeseními.
Pod hromadou sutin v jihoturecké provincii Hatay byl slyšet ženský hlas volající o pomoc. Nedaleko leželo bezvládné tělo malého dítěte. Jeden z místních obyvatel, Deniz, v dešti plakal a zoufale lomil rukama.
„Vydávají zvuky, ale nikdo nepřichází,“ řekl. „Jsme zničení. Panebože… Volají nás. Říkají: Zachraňte nás. Ale my nemůžeme. Jak bychom to udělali? Od rána nikdo nepřišel,“ dodal Deniz. Rodiny z města přečkaly noc v autech na ulici.
Záchranářské práce ztěžuje mrazivé počasí, špatné internetové připojení a poničené cesty. Někteří přeživší, kteří pátrají po svých milovaných, uvádí, že se jim nedaří se spojit s odpovědnými orgány.
„Čekal jsem na záchranáře, ale neukázali se. Začal jsem volat na úřady, ale všechny telefonní linky jsou přerušené,“ uvedl Ali Ünlü z města Adıyaman, který se zoufale snaží z trosek vysvobodit svou matku. „Mám pocit, že chybí organizace,“ řekl listu The Guardian.
Na nedostatek pomoci si stěžoval i Baris Yapar, jenž strávil pondělní noc v autě se svými rodiči a doufal, že najde způsob záchrany svých prarodičů, uvězněných v troskách jejich domu v Samandagu. Rodina se snažila marně obvolat nemocnice, vládní úřady a neziskové organizace.
„Nedostáváme pomoc, kterou bychom měli obdržet. Jsme ponecháni v temnotě a každý se pokouší dělat to, co může,“ řekl univerzitní student stanici CBC. Někteří lidé se pokoušejí vyhrabat přeživší holýma rukama, jiní obvolávají přátele a ptají se jich, zda nemají přístup k vybavení schopnému odstranit trosky. „Pokud nemáte takové nástroje a konexe, tak jednoduše čekáte v temnotě a doufáte, že někdo přijde,“ dodává Yapar.
V provincii Hatay mnozí Turci ventilovali svůj hněv a nespokojenost s prací záchranářů na internetu. „Je tu velký hněv vůči vládě za absenci týmů nouzové pomoci,“ uvádí šéf turecké sekce zpravodajského serveru Middle East Eye Ragıp Soylu. Lidé zůstali bez odezvy skoro 24 hodin.
Někteří Turci zareagovali na úpěnlivé, nevyslyšené prosby přeživších připojením se k humanitárním týmům. Pětadvacetiletá zdravotní sestra Nihal Atasojová se nemohla spojit se svými přáteli ani několik hodin po zemětřesení. Když jí řekli, že jejich dům je zničený, rozhodla se nasednout na letadlo a pomoci jim.
Nízká kvalita staveb jako cesta ke katastrofě
Podle odborníků k nezvykle vysokému počtu obětí zemětřesení v Turecku přispěla nekontrolovaná urbanizace a související nízká kvalita konstrukce budov. Konstrukce budov nejsou „úplně adekvátní pro oblast, která je náchylná k velkým zemětřesením“, řekl agentuře AFP britský geolog Roger Musson.
Turecká města jsou mimořádně zranitelná vůči přírodním katastrofám v důsledku masivní a rychlé migrace a neregulovaného rozvoje měst v minulém století, píše se v tureckém národním strategickém a akčním plánu na rok 2012 až 2023.
Turecko, jež leží v seismicky velmi aktivní oblasti, už v roce 2000 zavedlo soubor zákonů, které měly za úkol prosadit povinné kontroly nových staveb a inspekce stávajících budov. Krok následoval bezprostředně po ničivém zemětřesení v roce 1999 u severotureckého Izmitu, které si vyžádalo přes 17 000 mrtvých.
„Jedním z důvodů pro tak vysokou bilanci obětí je špatná kvalita budov,“ uvedl seismolog Mustafa Erdik z Bosporské univerzity v Istanbulu. Domy vystavěné podle nových pravidel jsou stále v menšině. „Ty, které se zřítily, pocházejí z doby před rokem 2000,“ dodává.
Turecký viceprezident Fuat Oktay v úterý ráno oznámil, že otřesy v Turecku stály život už 3419 lidí. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana šlo o nejsilněší zemětřesení od roku 1939.
X X X
V ČR PROTI POZDNÍM DŮCHODŮM JEDNAT JAKO FRANCOUZI, VELKÝMI PROTESTY S ODBORY?
Do důchodu v 68 letech? Zaveďme poplatek za odvoz mrtvol z práce, útočí Středula
Lidé z hutnictví by mohli odcházet do důchodu dříve než vysokoškoláci. Počítá s tím připravovaná důchodové reforma. Profese, vzdělání nebo třeba pracovní prostředí – to všechno by nově mohlo ovlivnit rok odchodu do důchodu. Zároveň se ale začíná debatovat nad rozsáhlejší reformou penzí, která by mohla znamenat i posun věkové hranice odchodu do důchodu. Ministerstvo práce počítá v pracovní variantě s odchodem do důchodu i v 68 letech.
Kdo pracuje od osmnácti let, mohl by si penze užívat dříve než vysokoškolák, který mládí stráví studiem. „Jsou to náročné profese. Například lidé, kteří pracují v hutnictví, na pracovištích, která jsou extrémně fyzicky náročná. Dneska je to zhruba přes 70 tisíc lidí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Později než lidé, kteří se zapojí do pracovního procesu už od osmnácti nebo devatenácti let, by podle Jurečky mohli odcházet i lidé, kteří déle studují. Protože začnou později přispívat do rozpočtu důchodového systému. Podle modelového příkladu, kdy student ukončí vysokou školu v 25 nebo 26 letech, by se penze dočkal v 67 letech. V tomto věku chodí do důchodu například v Belgii nebo Bulharsku. Dánsko počítá od roku 2030 s odchodem do důchodu v 68 letech.
„Myslím, že 65 let je opravdu maximální hranice. Potom by záleželo na každém jednotlivci, zda by byl schopný ještě dále pracovat,“ míní poslanec Radek Koten (SPD). „Musí se něco stát. Musí být buď větší výběr, to znamená větší daně, a zůstane hranice, jak je. Nebo se ta hranice rozvolní,“ chápe úvahy stranického kolegy a ministra práce senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL)
Že se stát postará o své seniory, s tím počítá Listina základních práv a svobod. Nastavení parametrů vyplácení nebo odchodu do důchodů ale nesmí být podle ústavních právníků diskriminační. „Diskriminační by to bylo v případě, že by se rozlišovalo v případě diskriminačních kritérií, jako například rasy,“ vysvětlil právník Jan Wintr.
Bláznivé nápady na politické scéně
Kromě toho důchodová reforma počítá se solidaritou mezi rodiči a dětmi. Tzv. výchovné, tedy možnost 1 procento z odvodů poslat přímo na důchodový účet rodičů a společný vyměřovací základ manželů.
Nad připravovanou důchodovou reformou nicméně kroutí hlavou šéf odborářů Josef Středula. „Bláznivé nápady se stávají na české politické scéně poměrně často. Když ale to povíte někomu, kdo manuálně pracuje, tak si minimálně zaťuká na hlavu a nebo si řekne, zda se někdo doslova a do písmene nezbláznil,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Středula. Dodal, že by měl být vyjednáván další příplatek, a to na odvoz mrtvoly z pracoviště.
„Český zaměstnanec oproti tomu německému nebo belgickému odpracuje za 40 let ekonomicky aktivního života o 11 let více, když se to srovná na průměr,“ doplnil. „Tedy 68 let pro odchod do důchodu, k tomu přičteme těch 11 let a jsme na 80. Tady opravdu někdo zapomněl počítat,“ uzavřel Středula.
X X X
ČUNEK: ZA DŮCHODY NÉST ZODPOVĚDNOST FIALA
Čunek varuje před změnami v důchodech: Nebude to příznivé. Vláda musí nést odpovědnost
Dosud se každá vláda bála o jasné podobě důchodové reformy referovat. Nemůže to být příznivá zpráva, něco se však stát musí. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Doplnil, že základní věci, které se v poslední době kolem důchodů projednávají, jdou správným směrem. Na co by se podle něj vláda měla zaměřit?
Čunek na úvod zdůraznil, že důchodovou reformu nemůže prosazovat pouze ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Je to záležitost také důchodové komise a NERV. Když jsem před 14 lety byl ministrem, tak NERV i komise existovaly a něco podobného navrhovaly (zvýšení hranice pro odchod do důchodu, pozn. red.). A to jsme neměli takové dluhy jako dnes,“ podotkl.
Zdůraznil, že pokud máme menší počet vydělávajících a větší počet důchodců, tak se něco stát musí. „Komise přicházejí s návrhy. Bylo by dobré, aby o tom, jak bude reforma jednoznačně vypadat, referovala vláda. Dosud se o tom každá vláda bála mluvit, protože zpráva nemůže být příznivá,“ pokračoval.
Dodal však, že aktuální debaty o základních věcech k reformě jdou správným směrem. Přiblížil také, co konkrétně by se v diskuzích o důchodech mělo probírat. „Zejména by se mělo řešit dělení podle toho, jak dlouho kdo pracuje. Podívejte se, kteří lidí pracují v důchodech, jaké skupiny to jsou. Jde zejména o lidi v administraci, ale skupina je daleko větší. Týká se to i fyzicky náročných povolání, a nemusí to být pouze dělník,“ mínil.
Hranice neodpovídá době
Právě náročnost práce by podle něj měla být dalším aspektem k tomu, aby byla reforma spravedlivá. „Počet let, kdy člověk pracuje, je důležitou věcí. V tomto jdou debaty a návrhy správným směrem,“ uvedl. V médiích se nejvíce diskutuje o hranici odchodu do důchodu v 68 letech.
„Pokud vím, Jurečka tuto hranici nestanovil, byla navržena týmy. Hranici musí následně přijmout vláda a s ní i zodpovědnost. Jsem přesvědčen, ze hranice musí dosáhnout každý, pro dnešní dobu je příliš vysoká. Je možné nechat tu stávající, ale s tím, že se podíváme, kde vezmeme peníze,“ dodal s odkazem na případně zvyšování daní.
X X X
Itálie chce koupit Verdiho vilu, pomohou operní scény
Operní scény v Itálii se spojily, aby vládě pomohly koupit vilu v regionu Emilia-Romagna coby součást národního kulturního dědictví. Ve vile žil 50 let hudební skladatel Giuseppe Verdi. Do poloviny června zařadily do repertoáru koncerty věnované Verdimu, jejichž výnosy budou určené na odkup vily.
Běhěm koncertů věnovaných Verdimu v repertoáru operních scén zazní jeho díla včetně slavných oper, jako je La Traviata, Aida nebo Otello.
Verdiho vila se nachází nedaleko městečka Busseto. Na prodej je od loňského října kvůli dlouholetým sporům mezi dědici. Verdi dům postavil na pozemku, který mu patřil, v roce 1848.
Původně ho obývali jeho rodiče, ale v roce 1851 se do něho nastěhoval se svojí druhou manželkou Giuseppinou Strepponiovou a žil v něm až do své smrti v roce 1901.
Nyní ho vlastní čtyři sourozenci z rodiny Carraraových Verdiových, potomci Marie Filomeny Verdiové, skladatelovy mladší sestřenice, kterou se Strepponiovou vychovali jako vlastní dceru.
Vila bude na prodej v aukci
Vila se bude prodávat v aukci a odhaduje se, že její vyvolávací cena bude 30 milionů eur (714 milionů korun). Stát bude mít ovšem v dražbě zvýhodněné postavení. Vláda na nákup nemovitosti, kterou chce využívat jako muzeum, v letošním rozpočtu vyčlenila 20 milionů eur.
Potřebuje podporu operních domů, aby mohla projekt uskutečnit. Italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano řekl, že je „povinností republiky ctít Verdiho památku“.
Připomněl, že Verdi spolu třeba Giuseppem Garibaldim patří k předním osobnostem risorgimenta, italského sjednocení. Řekl, že osud Verdiho vily byl jedním z prvních úkolů, které se rozhodl řešit po nástupu do funkce loni na podzim. „Nikdy jsem ani na chvilku nepochyboval o tom, že by ji měl získat stát,“ uvedl.
X X X
Ukrajinské knihovny vyřadily miliony knih ze sovětské éry a v ruštině
Ukrajinské knihovny od ruské anexe Krymu až do loňského listopadu vyřadily přibližně 19 milionů výtisků knih, které vyšly v dobách Sovětského svazu nebo byly v ruštině. Co se s vyřazenými knihami stalo, není jasné.
„Vyřazeny byly také některé knihy ze sovětské éry v ukrajinštině,“ uvedla ukrajinská poslankyně Jevhenije Kravčuková, která je místopředsedkyní parlamentního výboru pro humanitární a informační politiku. Z 19 milionu vyřazených výtisků podle ní bylo 11 milionů v ruštině. „Existují také doporučení vyřadit a odstranit knihy, jejichž autoři podpořili ozbrojenou agresi proti Ukrajině,“ dodala.
Poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, začala Ukrajina ve zvýšené míře omezovat používání ruských knih. Proces takzvané derusifikace nabral na obrátkách, když Rusko téměř před rokem Ukrajinu vojensky napadlo.
V polovině loňského roku Ukrajina omezila distribuci ruských knih ve snaze dále zpřetrhat kulturní vazby mezi oběma sousedními zeměmi a zrušit politiku, která podle kyjevských úřadů po staletí potlačovala ukrajinskou identitu.
„Obecně je poměr knih v ruštině a ukrajinštině v našich knihovnách velmi žalostný,“ řekla Kravčuková. „Proto nyní hovoříme o tom, že je nutné co nejdříve obnovit fondy a nakoupit knihy v ukrajinském jazyce,“ dodala s tím, že asi 44 procent knih v ukrajinských knihovnách je v ruštině, zbytek v ukrajinštině nebo jiných evropských jazycích.
Třetina obyvatel mluví rusky
Ukrajinština je jediným úředním jazykem země. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 asi polovina obyvatel mluvila převážně nebo pouze ukrajinsky a asi 30 procent převážně nebo pouze rusky.
Ruština i ukrajinština jsou východoslovanské jazyky, ale zatímco většina Ukrajinců umí rusky, Rusové neznalí ukrajinštiny tomuto jazyku rozumí jen obtížně. Ruština stále hraje velkou roli v obchodě, kultuře a médiích.
A v mnoha městech včetně Kyjeva se ruština stále často používá, i když podléhá čím dál větším restrikcím. Právní předpisy ukládají podnikům a dalším institucím povinnost používat pouze ukrajinštinu.
X X X
Zemřel ikonický slávista František Cipro, dlouho bojoval s nemocí
Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci renomovaný fotbalový trenér František Cipro. Už svoji hráčskou kariéru spojil se Slavií Praha, u „sešívaných“ pak strávil velmi úspěšné roky v roli kouče. Dovedl ji k mistrovskému titulu i do semifinále Poháru UEFA, což je dodnes nepřekonaný evropský počin českého týmu.
Cipro čelil od jara 2020 rakovině tlustého střeva, které v úterý podlehl, jak informovala Slavia, k níž měl silné pouto. Jako hráč v ní působil v letech 1971 až 1980. Celkem odehrál v červenobílém dresu 501 utkání, z toho 232 ligových, dal 41 branek. Nevadilo mu hrát v útoku, záloze ani v obraně.
Na slávistické trenérské křeslo usedl ve třech různých obdobích, v české nejvyšší soutěži rovněž vedl třikrát České Budějovice a jednou Teplice a Plzeň. V zahraničí jako kouč působil v Rakousku (Innsbruck, Linec, Freistadt) a na Kypru v Limassolu. Trenérskou kariéru Cipro uzavřel v roce 2015 v Českých Budějovicích.
Většinu hráčské kariéry jihlavský rodák strávil ve Slavii, za niž v letech 1971 až 1980 absolvoval 501 soutěžních zápasů a vstřelil 41 gólů. Byl velkým univerzálem, začínal v útoku se slavným Františkem Veselým, pak se přesunul do zálohy a do obrany. Tři roky byl kapitánem a s červenobílými slavil triumf v domácím poháru.
Semifinále Poháru UEFA, kde slávisté podlehli Bordeaux, zůstává nejlepším výsledkem českých týmů v pohárech. „Já jsem vždy tvrdil, že je potřeba domácí výhry potvrzovat v Evropě. Nic víc. To platilo už tehdy. Vážil jsem si toho, že jsme to dotáhli až mezi čtyři nejlepší evropské celky ve své pohárové soutěži,“ citoval Cipra web Slavie.
Po úmrtí ikony kondoloval i úhlavní rival Slavie, tedy Sparta. „Odpočívejte v pokoji, trenére,“ vzkázali Letenští. Přidala se také Zbrojovka Brno se slovy: „Pane trenére, díky za vše a odpočívejte v pokoji. Nikdy nezapomeneme…“
X X X
BASKETBALISTÉ PRAHY SE UTKAJÍ V HRADCI
Otevření A2 v Hradci Králové.1. kolo A2 Kooperativa NBL 2022/23 Datum, čas, místo: 8.2.23, 18:00, Hradec Králové Utkání: Královští sokoli – USK Praha
Nadstavbová část v sobotu skončila, ale tempo Kooperativa NBL nepolevuje. Hned ve středu jsou na programu utkání nadstavbových částí. USK Praha o jedinou výhru bude startovat ve skupině A, ve které jsou celkem čtyři týmy. Kromě Slavie a Olomoucka je jedním z nich je Hradec. Právě tam Sovy zamíří. Sokoli mají na svém kontě čtyři výhry, ale v poslední době značně posílili soupisku. Švéd Solevič i Chorvat Prskalo se dobře zapracovali a tým trenéra Peterky rázem dostal novou dynamiku.
Pražané měli možnost utkat se základní části se svým středečním soupeřem fakticky jen jednou. Doma na Folimance vyhráli 95:80 úvodním utkáním sezóny. Naposledy se oba týmy potkaly v rámci osmifinále Českého poháru a úspěšnější byl Hradec, který přesvědčivě vyhrál 95:80 a zaslouženě postoupil do čtvrtfinále. USK Praha se netají ambicí dosáhnout na play-off. K tomu bude potřebovat dostat se z deváté nebo desáté příčky do předkola play-off. Právě proto si nesmí dovolit zaváhání a pro herní klid by měl posbírat co nejvíce výher v nadstavbové části.
Sovy by si měly dát větší pozor na trojko palbu Peterky a Škrance a zároveň diktovat tempo hry, jak je jejich projevu vlastní. Naposledy také zaostávaly o celých 22 doskočených míčů a trestné hody měly jen málo nad hranicí úspěšnosti 50%.
Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Vstupujeme do další fáze soutěže, kde budeme chtít dokázat, že máme na to, abychom tuto skupinu vyhráli a postoupili do předkola play-off. Budeme se snažit soustředit kromě soupeřů hlavně na sebe a náš výkon. Stupeň naší energie na hřišti bude důležitý. Bez ní nemůžeme dostatečně hrát náš herní styl. To se nám minule v Hradci nepodařilo.“
Marcel Bátovský (hráč USK Praha): „Do A2 nechceme vstoupit jinak než vítězně. Víme, že v Hradci se nehraje jednoduše, a proto bude důležité, jak budeme přistupovat ke každé herní činnosti. Věřím, že když udržíme utkání hrát v našem tempu, budeme po utkání šťastnějším týmem.“ Zranění: – Šňůra: 5P – 3V Odkaz na Tvcom.cz /mš/