Rusko využívá sílu k tomu, aby ji ukončilo. Byl to Západ s Ukrajinou, kdo rozpoutal válku. Ve svém úterním projevu o stavu země to zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj Rusko využívá svoji sílu a armádu jen k tomu, aby konflikt ukončilo. Kromě toho šéf Kremlu znovu obvinil Kyjev, že na Ukrajině prováděl politické vraždy, přičemž tamní režim označil za neonacistický.

„Bráníme lidi na svých historických územích a usilujeme o bezpečnost v našich zemích. Chceme likvidovat hrozbu, se kterou přichází neonacistický režim na Ukrajině, který se tam objevil v důsledku převratu z roku 2014. Proto jsme rozhodli o speciální vojenské operaci,“ prohlásil ruský prezident ve svém každoročním projevu.

Rusko podle jeho slov přišlo na Ukrajinu pouze zachránit obyvatele Donbasu. Většinu této oblasti od roku 2014 kontrolují proruští separatisté, kteří s Kyjevem od té doby bojovali. Putin navíc tvrdí, že Moskva dělala všechno pro to, aby byl konflikt vyřešen mírovou cestou. „Za našimi zády se však připravoval jiný scénář. Západní vlády hovořily o tom, že chtějí také mír na Donbasu, ale jak víme, byl to jen podvod a krutá lež,“ uvedl Putin.

Kyjev osočil z politických vražd a represí. Ukrajinci podle něj také usilují o jaderné zbraně. „Chystaly se zbraně a před začátkem speciální vojenské operace se vedla jednání o dodávání těžké techniky na Ukrajinu. Všechno to směřovalo k tomu, že by Ukrajina mohla mít jaderné zbraně,“ pokračoval Putin. Zmínil se také o údajných biologických laboratořích USA na Ukrajině. „Ukrajina byla připravená na velkou válku, dnes to dokonce přiznávají a vůbec se za to nestydí,“ řekl ruský mocnář.

Jeho projev se nesl v duchu neustálého obviňování Ukrajiny i západních států z podněcování konfliktu a násilí, Rusko naopak Putin vykreslil jako ochránce míru. „Oni rozpoutali válku. My využíváme sílu k tomu, abychom ji ukončili. Cíle Západu jsou neomezená moc. Už vynaložili přes 150 miliard dolarů, aby zásobovali kyjevský režim,“ zdůraznil. Jeho obvinění o biologických laboratořích či jaderných zbraních pro Ukrajinu však mimo Ruska nikdo nepotvrdil.

Konflikt zahájilo Rusko 24. února loňského roku svojí invazí. Již několik dní předtím Moskva soustředila své síly u hranic s Ukrajinou, a to nejen u Donbasu, ale po celé jejich šíři. Část ruských vojsk byla dokonce i v Bělorusku, jehož prezident Alexandr Lukašenko je dlouholetým spojencem Vladimira Putina.

X X X

DIPLOLMAT  ČÍNY  NA  JEDNÁNÍ  V  RUSKU

Putin s Wangem domlouvali bližší partnerství. Vojenskou pomoc popřeli

Čína je připravena prohloubit strategické partnerství s Ruskem, uvedl vysoce postavený představitel čínské diplomacie Wang I. Ten se ve středu setkal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Obě země podle Putina dosahují nové úrovně spolupráce a letos by mohly dosáhnout i nové úrovně obchodu.

 Podle Putina se rusko-čínské vztahy vyvíjejí velmi dobře. K mezinárodní situaci ruský prezident uvedl, že je „složitá“, uvedla agentura Reuters. Právě i o situaci ve světě spolu mají oba muži ve středu jednat. Putin rovněž dodal, že se těší na návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě.

Wang I, bývalý ministr zahraničí, který na konci loňského roku převzal nejvyšší zahraničněpolitickou funkci v čínské komunistické straně, hovořil o prohloubení strategického partnerství s Ruskem. Zmínil rovněž, že by jiné země neměly tlačit na vztahy mezi Moskvou a Pekingem.

„Jsme připraveni společně s ruskou stranou ukázat politické odhodlání, prohloubit vzájemnou politickou důvěru a rozšířit strategickou spolupráci, abychom sehráli ještě větší konstruktivní roli při zajišťování zájmů našich zemí a při prosazování rozvoje celého světa,“ citovala čínského představitele ruská agentura TASS.

Již dopoledne jednal čínský diplomat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Tehdy uvedl, že se těší na uzavření nových dohod během své návštěvy Moskvy.

„Bez ohledu na to, jak se mění mezinárodní situace, Čína byla a zůstává odhodlána společně s Ruskem vyvíjet úsilí k zachování pozitivního trendu ve vývoji vztahů mezi velmocemi,“ řekl čínský diplomat ruskému ministru zahraničí. Podrobnosti o tom, jaké dohody by mohly být v Moskvě uzavřeny, nedodal.

Wang I je šéfem kabinetu ústřední komise pro zahraniční záležitosti Komunistické strany Číny, a má tak vyšší funkci než ministr zahraničí. Je tedy nejvýše postaveným čínským diplomatem.

Plánovaná návštěva Si Ťin-pchinga

Čínský prezident Si Ťin-pching se podle listu The Wall Street Journal chystá navštívit Moskvu někdy v příštích měsících. Podle zdrojů, na které se deník odvolává, chce Peking hrát mnohem aktivnější roli v ukončení konfliktu na Ukrajině.

Setkání čínského prezidenta s Putinem by pak mělo být součástí úsilí o mírová jednání mezi více stranami. Čína má v plánu rovněž zopakovat své výzvy, aby nebyly použity jaderné zbraně. Kdy přesně by měl Si Ťin-pching do Ruska dorazit, zatím není jasné. Hovoří se ale o dubnu či začátku května.

Nabídka Číny ohledně podílení se na mírových rozhovorech se u nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny setkala pouze s chladným přijetím, napsal americký list. Peking totiž považují spíše za obhájce ruských pokusů o upevnění územních zisků a nikoli za vyjednavače v dobré víře.

Země, které mají k Ukrajině blízko, chtějí, aby Kyjev získal zpět co nejvíce svého území a aby mírová dohoda vzešla z ukrajinských podmínek, které představil prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém desetibodovém návrhu na ukončení války.

„Jeden mírový plán pro Ukrajinu už je na stole,“ citoval The Wall Street Journal českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který měl na mysli právě Zelenského návrh. „To je ten, který podporuji,“ dodal Lipavský.

Agentura Reuters v této souvislosti připomíná, že Spojené státy nedávno varovaly Peking před materiální podporou ruské invaze na Ukrajině. Americký ministr zahraničí Antony Blinken o víkendu vyjádřil obavy, že Čína zvažuje poskytnout Rusku vojenské vybavení pro boje na Ukrajině, včetně zbraní a munice. Peking jeho tvrzení popřel.

„Nemyslím si, že bych na toto téma mohl dát barvitější odpověď, než jakou už poskytli čínští představitelé,“ odpověděl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS na dotaz novinářů, zda Moskva požádala Čínu o vojenskou pomoc. „Důrazně to popřeli. K tomu není co dodat,“ uvedl. Čína v reakci na Blinkenova slova podle Reuters uvedla, že USA nejsou v pozici, aby mohly vznášet požadavky.

Čína ruskou vojenskou agresi na Ukrajině neodsoudila a de facto odmítá i jakékoliv mezinárodní sankce s výjimkou těch schválených na půdě Organizace spojených národů (OSN).

X X X

PUTIN  OCENIL  VOJÁKY  RUSKA

Celý národ vás podporuje a je hrdý, ocenil Putin vojáky na slavnosti

Ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské vojáky zapojené do války na Ukrajině. Rusko v současné době na Ukrajině bojuje za své historické území, uvedl Putin na moskevském stadionu Lužniki, kde se dnes (22. února) koná vlastenecké shromáždění a koncert u příležitosti Dne obránců vlasti. Ten v Rusku připadá na 23. února.

„Celý národ vás podporuje a je na vás hrdý,“ ocenil ruský prezident své vojáky. Akce na stadionu se účastní desítky tisíc lidí, kteří mávají ruskými vlajkami, popsaly světové tiskové agentury.

List The Moscow Times v této souvislosti napsal, že ruské vládní instituce přiměly 70 procent svých zaměstnanců, aby se dnešního koncertu zúčastnily. Naslibovaly jim mimo jiné teplé jídlo a příděl ruských vlajek.

Putin vyšel na scénu spolu s účastníky bojů na Ukrajině. Prohlásil, že těsně před příjezdem vyslechl hlášení vojenského velení o průběhu operace na Ukrajině. Podle ruského prezidenta se nyní bojuje „v historických hranicích Ruska“.

Putin tvrdil, že bojující ruské vojáky podporuje „celé Rusko“. V zemi ale hrozí tvrdé postihy všem, kdo se odváží vyjádřit nesouhlas s válkou či přímo demonstrovat proti napadení sousední země. Až 15 let vězení hrozí za „šíření lživých informací“ o počínání ruské armády, přičemž za „lež“ úřady označují vše, co se odchyluje od oficiální linie, včetně zmínky o podezřeních, že se ruští vojáci dopouštějí na okupovaných územích zvěrstev a válečných zločinů.

„V tomto smyslu dnes při obraně našich zájmů, při obraně našich lidí, při obraně naší kultury, jazyka, území – všichni, celý národ je obráncem vlasti. Hluboce se všem klaním,“ prohlásil Putin.

Podle listu Kommersant vypočítal všechny, kdo podporují vojáky, od dělníků ve zbrojovkách přes zdravotníky až po děti, které píšou dopisy na frontu. Podle jeho slov jsou také obránci vlasti. „Když jsme jednotní, nikdo se nám nevyrovná. Za jednotu ruského lidu!“ zvolal na závěr.

Na scénu vyšly také děti z východoukrajinského Donbasu, a to i z Mariupolu, poničeného během dlouhého ruského obléhání, a objaly ruského vojáka, který zvolal: „Zvítězíme!“

Rusko je obviňováno z únosů tisíců ukrajinských dětí z území, která okupuje. Rusko to popírá, označuje tyto regiony za ruské a tvrdí, že organizovalo naprosto legální adopce, napsala agentura AFP.

„Putin neupřesnil, kde se boje odehrávají,“ ironicky poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Dodal, že „ruský diktátor“ vyzval stadion, aby zakřičel „hurá!“ za jednotu ruského lidu, ale stadion místo třikrát – jak naznačoval Putin mikrofonem – zakřičel jen jednou.

Rusko útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí z jejich domovů.

Bez ohledu na tyto skutečnosti Moskva o své invazi oficiálně informuje jako o speciální vojenské operaci a tvrdí, že chce „osvobodit“ ruskojazyčné obyvatelstvo, „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ sousední stát, ze kterého se pokusila anektovat další čtyři oblasti, podobně jako na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

V současnosti Moskva interpretuje konflikt jako ochranu vlastní bezpečnosti a střet se Západem. Tváří tvář vojenským neúspěchům – namísto několika dnů válka trvá už rok – Moskva nyní přirovnává konflikt k obdobě Velké vlastenecké války, jak nazývá střet s nacistickým Německem za druhé světové války.

Kyjev a Západ hovoří o nevyprovokované ruské agresi a o dobývání území v imperiálním stylu. Kyjev si za válečný cíl stanovil osvobození všech okupovaných území.

X X X

Expert: Putin může zvýšit počty jaderných zbraní, vydírá Washington

Rusko dočasně pozastavuje svou účast na smlouvě Nový START. Dohoda s Američany, která oběma státům limituje počty jaderných zbraní, nyní podle Michala Smetany z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy slouží jako nástroj vydírací diplomacie směrem k Washingtonu.

Vladimir Putin v úterý oznámil pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START, kterou Rusko v roce 2010 podepsalo na Pražském hradě. Učinil tak na závěr projevu, ve kterém shrnul dosavadní výsledky války proti Ukrajině. Konflikt podle něj rozpoutal Západ, který se systematicky snaží Rusko zničit. „Proto jsem donucen oznámit, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě o strategických zbraních,“ prohlásil Putin na závěr téměř dvouhodinového projevu.

Bezpečnostní expert Michal Smetana se v rozhovoru pro iDNES.cz domnívá, že Rusko nejen že využije hrozbu ukončení sdílení informací jako způsob nátlaku na Washington, ale může situaci využít k navýšení limitů jaderných zbraní přiřazených ke strategickým nosičům. Podle dohody si totiž státy musí navzájem hlásit počty zbraní i jejich umístění.

Ruský prezident Putin v úterý hovořil o pozastavení účasti v dohodě Nový START. Plnilo Rusko vůbec v současné době tuto dohodu?
Je potřeba zdůraznit, že smlouva samotná neobsahuje ustavení o možném pozastavení jednou ze smluvních stran, a není tak zcela jasné, jak konkrétně bude Moskva v této věci postupovat.

Rusko už nějakou dobu částečně blokuje plnění této smlouvy tím, že neumožňuje Spojeným státům provádět inspekce smluvně vymezených zařízení a scházet se v rámci bilaterální konzultativní komise.

X Je to faktický konec sdílení informací o strategických zbraních?

Po Putinově prohlášení se dá očekávat, že nejen, že nedojde k nápravě tohoto jednání, ale že se Rusko nadále nebude podílet ani na smluvně vyžadovaném pravidelném sdílení informací a notifikací souvisejících s ruským strategickým arzenálem.

V horším případě to také může znamenat rozhodnutí navýšit limity jaderných zbraní přiřazených ke strategickým nosičům – jakkoliv není zdaleka jisté, že k takovému kroku Rusko skutečně přistoupí, jelikož by to mohlo vyvolat analogickou reakci ze strany Spojených států.

X Putin nicméně zatím hovoří o pozastavení, ale ne o ukončení dohody. Kam tímto krokem směřuje?

Kreml zatím neoznámil rozhodnutí ze smlouvy zcela vystoupit, což smlouva na základě přesně vymezených podmínek umožnuje. Stále je tak možné nalézt nějakou dohodu o tom, že se Rusko k plnění smlouvy vrátí. Vladimír Putin se tohoto zřejmě pokusí využít jakožto nástroje pro vydírací diplomacii směrem k Washingtonu.

X  Znamená to, že to znemožní kontrolu stavu a počtu strategických (jaderných) zbraní Ruska?

Velmi se tím toto snažení zkomplikuje, respektive bude omezeno na satelitní snímky a práci tajných služeb.

X Putin krok dává i do souvislosti se záměrem Západu dodat Ukrajině jaderné zbraně, jak dnes uvedl.

Neexistuje důvod se domnívat, že by tento krok jakýkoliv jaderný stát na Západě seriózně zvažoval.

X X X

Čtvrthodina, která může ovlivnit válku. Ukrajině hrozí, že přijde o životně důležitý systém

Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska se rozhodla omezit služby satelitního systému Starlink, které poskytuje ukrajinské armádě. Společnost už údajně zamezila Kyjevu v tom, aby signál využíval k útokům dronů. Systém Starlink jako celek je přitom pro Ukrajinu životně důležitý.

Musk řekl dost. A tak se stalo. Americká společnost SpaceX se rozhodla omezit ukrajinské využívání satelitního systému Starlink, který poskytuje širokopásmové připojení k internetu. Společnosti se nelíbí, že Ukrajina využívá Starlink přímo k zabíjení. Kyjev je ale na systému závislý.

Jak Starlink funguje?

Žádné kabely, žádná složitá infrastruktura. Systém Starlink poskytuje rychlý internet komukoli na planetě. Stačí k tomu vlastnit speciální terminály a mít přístup k pozemní stanici v jejich dosahu. Pak může člověk využívat systém kdekoli na světě. Podle informačního webu Visit Ukraine trvá rozestavění celého systému pouhých 15 minut.

 A právě na těchto patnácti minutách je ukrajinská armáda existenčně závislá. Pomocí Starlinku se může připojit k internetu i na místech, kde je veškerá kritická infrastruktura zdecimovaná válkou. Díky systému tak mohou například vojáci na frontě komunikovat s velitelství v Kyjevě.

„Starlink hraje klíčovou roli tam, kde jsou mobilní komunikační systémy a internetové kabely poškozené, například raketovým útokem,“ napsal web Visit Ukraine, podle kterého využívá systém nejen armáda, ale i běžné obyvatelstvo.

 „Záporák“ Musk?

SpaceX ale nesouhlasí s tím, že Ukrajina využívá systém k útočným účelům, konkrétně k dronovým operacím. K tomu prý systém nebyl navržený. Společnost údajně podnikla kroky k tomu, aby dronové útoky pomocí Starlinku nebyly možné.

Musk se kvůli tomu stal terčem kritiky na sociálních sítích. Miliardář přitom na počátku války poskytl terminály Starlinku Ukrajině velmi pohotově, řadu z nich dodal zadarmo a pokrytí dalších dodávek vyjednal se zahraničními partnery.

Drobných rétorických neshod na ose mezi Kyjevem a SpaceX teď údajně hodlá využít společnost Kymeta. Americká firma se také zabývá satelitní komunikací a už navázala spolupráci s Pentagonem i Ukrajinou. Na pozici vrchního válečného internetového dodavatele se tak možná schyluje k rošádě.

X X X

V Rakousku sílí volání po konci neutrality, vláda to zásadně odmítá

Desítky osobností veřejného života v Rakousku vyzvaly v otevřeném dopise prezidenta Alexandera Van der Bellena a další představitele, aby zahájili vážně míněnou debatu o zahraniční a bezpečnostní politice země. Za „neudržitelný a nebezpečný“ označili v kontextu ruské invaze na Ukrajinu stav, kdy Rakousko zachovává svou vojenskou neutralitu.

Rakouská ministryně pro záležitosti EU a ústavy Karoline Edtstadlerová požadavek, aby se Rakousko neutrality vzdalo, odmítla, napsala agentura DPA.

„Rakousko dělá, jako by se svět zastavil 23. února 2022. Naše ústavní základy a bezpečnostní doktríny jsou zastaralé,“ uvádí se v dopise, k němuž se podle listu Wiener Zeitung připojilo na 90 zahraničněpolitických a bezpečnostních expertů a jiných význačných osobností Rakouska. Autoři si stěžují, že na jejich předchozí výzvy k diskusi o bezpečnosti země politická reprezentace nereagovala.

Rakousko svou vojenskou neutralitu deklarovalo v roce 1955. Jednalo se o podmínku Moskvy pro znovuobnovení rakouské suverenity po druhé světové válce v témže roce. Neutralita je přímo zakotvena v rakouské ústavě a je součástí poválečné identity země.

Vláda Karla Nehammera debatu o ukončení neutrality odmítá. Kancléř v březnu loňského roku, tedy krátce po zahájení ruské invaze, uvedl, že „Rakousko bylo neutrální, Rakousko je neutrální, Rakousko zůstává neutrální“, a zdůraznil, že tato skutečnost stojí mimo diskusi. „Neutralita je základem identity Rakouska, tak tomu bylo v minulosti a tak to bude i v budoucnosti,“ řekla dnes ministryně Edtstadlerová. Dodala, že neutralita je pro Rakousko důležitá i kvůli jeho reputaci coby sídla mezinárodních institucí.

Autoři dopisu argumentují příkladem Finska a Švédska, které ve světle ruské invaze přehodnotily svou letitou politiku neutrality a usilují o vstup do NATO. Toto porovnání ale Edtstadlerová odmítla a připomněla, že Finsko má dlouhou hranici s Ruskem, a je tedy v úplně jiné pozici než Rakousko.

„Naši sousedé, Německo a Česko, kteří byli dříve vůči Rusku podobně opatrní, posílají na Ukrajinu zbraně za miliardy eur,“ uvádějí autoři dopisu. „Mnoho Rakušanů stále věří nebo doufá, že se pro naši zemi vlastně nic nezměnilo, že můžeme zůstat mimo všechny vojenské konflikty a v dohledné době se bránit sami.“

Vídeň politicky vyjadřuje podporu napadené Ukrajině a posílá jí humanitární pomoc, dodávky zbraní však odmítá. Tento měsíc si vysloužila kritiku Kyjeva za to, že projevila ochotu udělit víza ruské delegaci na zasedání Parlamentního shromáždění OBSE, které se má konat 23. a 24. února.

Pro Ukrajinu je účast Rusů na jednání ve Vídni nepřijatelná, k neudělení víz vyzvalo Vídeň i více než 80 poslanců ze 20 zemí. Rakouské ministerstvo zahraničí podle agentury APA tvrdí, že vstup ruské delegaci kvůli dohodě s OBSE nemůže odmítnout.

X X X

ZMRAZÍ  SE  PLATY  SOUDCŮ  A  ŽALOBCŮ?

Vláda se aktivně zúčastní řízení Ústavního soudu o zmrazení platů soudců a státních zástupců

 Vláda se bude aktivně účastnit řízení Ústavního soudu (ÚS) o zmrazení platů soudců a státních zástupců. Po dnešním jednání kabinetu to uvedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda se podle něj domnívá, že jde o správný krok, a je logické aktivně ho hájit i před soudem. Návrhem na zrušení ustanovení týkajícího se platů se ÚS zabývá z podnětu Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Platy vrcholných politiků a soudců byly tři roky stejné kromě loňského ledna, kdy vzrostly o asi šest procent. Od února se potom vrátily změnou zákona na předloňskou úroveň. Navýšení se soudci dočkali až od letošního ledna.

Ministr práce Marian Jurečka už loni řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost. „Tak, jak to je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen,“ reagoval ale tehdy prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Špičky justice loni opakovaně vystoupily proti dalšímu snižování platů.

Platy soudců okresních, krajských a vrchních soudů se stanovují podle počtu let práce. Stejně to platí pro státní zástupce. Soudci okresního soudu mají letos pobírat 100.100 Kč až 171.800 korun měsíčně, tedy o 11.300 až 19.400 korun víc než loni. Soudcům krajských soudů se zvýší platy z loňských 96.900 až 168.500 korun na 109.200 až 189.900 korun. O 13.400 až 23.600 korun vzrostou platy soudců vrchních soudů, a to na 119.400 až 209.300 korun.

Ústavní soud má podle návrhu posoudit, zda není opatření v rozporu s ústavním pořádkem. Navrhovatel kritizuje několik věcí, mimo jiné to, že nebyly splněny podmínky pro projednání novely o zmrazení platů ve stavu legislativní nouze. Kritizuje také to, že vláda věc neprojednala se soudní mocí, důvodová zpráva pak podle navrhovatele nesplňuje ústavněprávní požadavky.

V posledních letech si politici zmrazili platy nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu loňského roku na návrh koaliční vlády Petra Fialy (ODS) kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Platová novela se týkala i soudců a státních zástupců.

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) neprosadila v roce 2021 návrh, podle kterého by se odměny prezidenta, členů kabinetu a zákonodárců nezvyšovaly dalších pět let. Začátkem roku neuspěla ani snaha hnutí SPD, aby se platy ústavních činitelů zmrazily do konce roku 2025, tedy do konce nynějšího volebního období Sněmovny, ceskajustice.cz

X X X

ODBORNÍCI  VARUJÍ  PŘED  LEGISLATIVNÍ  NOUZÍ

Projednání důchodů v legislativní nouzi je podle expertů hraniční

 Z hlediska zákonných podmínek je projednání důchodové novely ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze zřejmě hraniční, ne však úplně mimo. Uvedl tol ústavní právník Jan Kysela. Také podle Jana Wintra je to hraniční. Podle Marka Antoše hrozí, že novela v takovém případě u Ústavního soudu (ÚS) narazí.

Ke spornému vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů se Sněmovna sejde v úterý 28. února. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila obstrukce. Vedle samotného návrhu zpochybňují i stav legislativní nouze, který vyhlásila šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na žádost vlády a jenž má umožnit rychlejší schvalování. V případě přijetí zákona mluví opoziční zákonodárci o jeho napadení u ÚS. Kabinet žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.

Vláda podle Kysely mohla rezignovat na pokus o zmírnění červnové valorizace a zaměřit se na případné další. „Pokud se rozhodla řešit valorizaci červnovou, zdá se mi být při odporu opozice a rozvinuté praxi obstrukcí legislativní nouze jediným použitelným instrumentem. Z hlediska zákonných podmínek je to zřejmě hraniční, nikoliv však úplně mimo,“ uvedl.

Připustil, že existuje riziko, že kromě samotného zákona bude před ÚS napadena i procedura projednávání. Pokud by se soud držel své starší judikatury, zákon by mohl být zrušen. Podle Kysely jde ale o to, jak bude přesně vypadat jednání ve Sněmovně a jaký má současný ÚS vztah k předchozímu nálezu. „Tehdy bylo šest soudců proti a nález byl vůči Parlamentu poměrně přísný. Tuhle linku přísnosti Ústavní soud časem zmírnil. Určitě tu však riziko zrušení je,“ dodal.

Podobný případ z roku 2010 připomněl i Antoš. Vláda tehdy chtěla snížit podporu u stavebního spoření a potřebovala, aby to bylo schváleno do konce roku. Zákon prosadila v legislativní nouzi, opoziční poslanci se obrátili na ÚS, který rozhodl, že předloha nebyla přijata řádně a zrušil ji jako protiústavní.

„Pokud vláda opravdu prosadí změnu důchodů ve stavu legislativní nouze, zdá se mi velmi pravděpodobné, že u ÚS narazí, což může přinést další škody, zpětné doplácení apod. Vydat se po této cestě se mi tedy z nejrůznějších důvodů zdá jako hazardérství,“ uvedl právník.

Místo „nesystémového obcházení pravidel“ by se tak vláda podle Antoše měla zaměřit na nové nastavení systému. „Nezneužívat stav legislativní nouze, nýbrž prosadit změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny,“ uvedl. Opoziční obstrukce, které parlamentní většině znemožňují přijímání zákonů, totiž jsou podle něho v rozporu s demokratickými principy.

Hrozí hospodářské škody

Podle Wintra je věc hraniční, neboť lze říci, že státu hrozí značné hospodářské škody. „Jde o desítky miliard, které by stát musel vyplácet už napořád, což by mohlo do budoucna významně ohrozit udržitelnost důchodového systému,“ uvedl. ÚS podle něj parlamentní procedury v posledních letech posuzuje velmi zdrženlivě. „Na druhou stranu lze namítat, že vláda mohla tento problém důchodového systému řešit o něco dříve a že čistším řešením obstrukcí je reforma jednacího řádu,“ shodl se s Antošem.

Zásluhová procentní část penzí by se měla podle předlohy zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k novele o 760 korun místo 1770 korun, o které by s ohledem na míru inflace rostla podle nynějších pravidel. Kabinet zdůvodnil nižší přidání snahou o zpomalení zadlužování státu, ceskajustice.cz

X X X

 Ministerstvo spravedlnosti poslalo Istanbulskou úmluvu k připomínkám, navrhuje i odložení

 Ministerstvo spravedlnosti zaslalo do připomínkového řízení podkladový materiál k ratifikaci návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro dokument se vžil název Istanbulská úmluva. Resort vládě navrhuje tři varianty postupu včetně možnosti schválení dokumentu odložit. „Po připomínkovém řízení bude materiál předložen vládě,“ řekl České justici mluvčí resortu Michal Pleskot.

Pro Istanbulskou úmluvu resort nyní navrhuje tři varianty postupu. „První variantou je zaslání Úmluvy Parlamentu ČR k případné ratifikaci, druhou je odložení předložení materiálu vládě o rok s cílem poskytnout další čas na politickou debatu a třetí variantou je zrušit zcela úkol předložení materiálu k ratifikaci vládě (to ovšem neznamená, že by se materiál nemohl vládě kdykoliv později předložit). V tuto chvíli nelze předjímat pozici vlády a bude zcela na ní, k jaké z variant se přikloní (nebo učiní jiné rozhodnutí)“,“ řekl České justici náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) České justici na počátku roku sdělil, že by byl spíše pro odložení schválení Istanbulské úmluvy. Není na ní totiž politická shoda. „Já jen připomenu, že tato vláda funguje rok. A vzpomínám si na jedno jediné rozhodování, kdy vláda nebyla schopná rozhodnout hlasováním, a to bylo tehdy, když francouzské předsednictví plánovalo zavedení zločinu z nenávisti a vláda se neshodla. Nedokážu si představit, že by se vláda shodla na nějakém stanovisku k Istanbulské úmluvě,“ uvedl ministr Blažek. Státy Evropské unie přitom nedávno oslavily již 10 let od vzniku dokumentu.

„Je ostuda, že šest členských zemí stále neratifikovalo Istanbulskou úmluvu,“ řekla nedávno v Evropském parlamentu Estonka Yana Toomová a konkrétně zmínila Česko, Maďarsko, Slovensko, ale i Polsko, kde konzervativní vláda ohlásila záměr od úmluvy odstoupit. Španělka María Soraya Rodríguezová Ramosová ke zmíněným zemím ještě přidala Bulharsko, Litvu a Lotyšsko a hovořila o této skupině jako o „nejvíce reakcionářských státech“.

Česká republika dokument sice v květnu 2016 podepsala, aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Výrazný odpor v minulosti vyjádřili i lidovci. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) jednání o úmluvě také odložil.

Istanbulská úmluva je přelomový dokument, který zavedl definici pohlaví nikoli jen jako biologický fakt, nýbrž také jako společenský konstrukt. Státy se Úmluvou zavazují bojovat s genderově podmíněným násilím spolu s neziskovými organizacemi i prostřednictvím školské výuky, informovala už dříve Česká justice.

Někdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková původně nepatřila k zastáncům dokumentu, na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba.

V připomínkovém řízení už dříve odborný nesouhlas z hlediska práva vyjádřily Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterých například nemá být nucený sňatek pojat jako privilegovaný trestný čin. Právní profesionálové dále upozorňují, že všechna nežádoucí jednání popsaná ve Smlouvě jsou už nyní v ČR trestná a jsou součástí trestního zákona. Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

Zeman propůjčil hodnost generálovi Kolářovi, povede misi na blízkém východě

Prezident Miloš Zeman propůjčil hodnost generálmajora brigádnímu generálovi Pavlu Kolářovi, který povede misi OSN na Sinaji. Učinil tak na dnešním slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě. S propůjčením hodnosti již dříve vyslovila souhlas vláda.

Kolář se stane velitelem mise MFO, která na Sinaji dohlíží na dodržování mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem, počátkem března. Bude velet 1150 vojákům. S jeho ustavením do funkce souhlasily Izrael i Egypt. Vojenská hodnost generálmajor je na této pozici stanovena.

Zeman Kolářovi pogratuloval.“Byl jste poslán do významné funkce na Sinaji. Do funkce, na kterou se bohužel kvůli ruské agresi na Ukrajině zapomíná,“ řekl prezident. Dodal, že je v oblasti stále potřeba bojovat s terorismem.

Mise MFO (Multinational Force and Observers – Mnohonárodní síly a pozorovatelé) je odpovědná za kontrolu dodržování bezpečnostních podmínek izraelsko-egyptské mírové dohody z roku 1981. Slouží v ní 1151 vojáků, nejsilnější kontingenty mají USA, Kolumbie a Fidži. Mise má hlavní sídlo v Římě, kde je řízena generální ředitelkou Elizabeth Dibbleovou. Dvě regionální kanceláře sídlí v Tel Avivu a Káhiře. Mise, které bude velet Kolář, působí na Sinajském poloostrově ze dvou základen – North Camp u El Gorah a South Camp v Šarm aš-Šajchu.

Kolář bude 14. velitelem sil mise MFO, ve funkci střídá generálmajora Evana Williamse z Nového Zélandu.

Kolář teď působí jako zástupce velitele pozemních sil. V minulosti byl ředitelem Ředitelství speciálních sil MO. Předtím prošel různými funkcemi v 601. skupině speciálních sil. Nasazen byl na Balkáně a v Afghánistánu. Zastával velitelské a štábní funkce u útvarů speciálních sil ministerstva obrany či Vojenského zpravodajství.

X X X

Desítky malých pekáren v Česku zkrachovaly. Kvůli drahým energiím a navýšení dalších nákladů

Desítky českých pekáren loni zavřely a další to zvažují. Zdražily energie i suroviny a výrobky za odpovídající ceny by byly pro zákazníky příliš drahé. Některým menším podnikům na jihu Čech se přesto daří přežít. Je to paradoxně právě díky krachu jiných pekáren v regionu.

 Rodinné pekařství MPM v Lomnici nad Lužnicí na Jindřichohradecku řeší problémy už od pandemie koronaviru. „Začaly nám klesat objednávky, potom přišel krach Bohemia Energy. My jsme museli přejít na spotové ceny energií, které nás opravdu ničily,“ popisuje majitel Marek Baštýř.

Pekařství v Lomnici nad Lužnicí navštívila Jitka Cibulová Vokatá

Náklady na výrobu jsou trojnásobně vyšší než před rokem. Pekařství sice navýšilo ceny výrobků o 50 procent, zisky jsou ale minimální.

„Rezervy se rozpustily. Jsme schopní zaplatit lidi a energie s odřenýma ušima, ale zisk není žádný. Že bychom si vytvořili nějaký polštář do zimních měsíců, to prostě ne. A nejsou peníze na investice. Tak to tady plácáme, jak to jde,“ potvrzuje Marek Baštýř.

Finanční tlak nevydržely desítky menších provozoven. Na jihu Čech mezi ně patří například pekařství Logry v Písku a o uzavření uvažuje také pekárna v Suchdole nad Lužnicí.

Krach jiných i pomohl

Podle ředitele Svazu pekařů a cukrářů Bohumila Hlavatého zkrachovala především menší pekařství v chudších regionech.

„Cena u malých pekáren se dostala do takových výšek, že již byla pro některé zákazníky neakceptovatelná a vrátili se zpátky k těm základním, nejlevnějším chlebům prodávaným v supermarketech,“ říká.

Pekárně v Lomnici nad Lužnicí pomohlo, že někteří pekaři v regionu skončili. „Převzali jsme některé odběratele od našich kolegů, kteří museli skončit, kteří ten tlak už nevydrželi. A změnili jsme trochu strategii – s těmi odběrateli, kteří nás tlačili k nejnižší ceně, jsme museli skončit,“ vysvětluje Marek Baštýř.

O uzavření pekárny mluví, ale zatím jen s nadsázkou. „O tom uvažujeme každou chvilku, ale zatím je to jenom taková úvaha. Ne, asi končit nebudeme,“ říká. Rodinné pekařství totiž doufá, že se začátkem turistické sezony přibydou zákazníci a zisky budou lepší.

X X X

Vojenskou policii povede veterán z Balkánu i ochranné služby Jiří Roček

Výbor pro obranu na dnešní schůzi projednává mimo jiné rezignaci náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna, který se svého postu vzdává k 28. únoru. Nahradit by ho měl zkušený, dlouholetý vojenský policista Jiří Roček, který v minulosti zastával například pozici velitele Velitelství ochranné služby.

 V předkládací zprávě ministryně obrany Jana Černochová navrhla přijmout žádost Foltýna, vyhovět mu a dále neprodlužovat jeho závazek vůči Vojenské policii.

„V návaznosti na tuto skutečnost navrhuji jmenovat dnem 1. března 2023 na služební místo náčelníka Vojenské policie plukovníka Jiřího Ročka. V této souvislosti žádám o projednání záměru na odvolání stávajícího a jmenování nového náčelníka Vojenské policie,“ uvádí Černochová.

Roček má podporu politiků, včetně bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara. Ten k návrhu jmenovat Ročka náčelníkem uvedl: „Nemyslím si, že by to musela být špatná volba, protože na rozdíl od předchozího nominanta je to člověk, který roky pracuje u Vojenské policie a má poměrně velké zkušenosti, o kterých jsem se byl schopen přesvědčit za mého působení na resortu,“ uvedl na serveru Novinky.cz k návrhu Metnar a připomněl tak své dřívější výhrady ke jmenování Foltýna.

Roček je v současné době služebně zařazen na služebním místě zástupce náčelníka Vojenské policie (VP) Hlavního velitelství. V minulosti zastával například pozici velitel Velitelství ochranné služby VP nebo velitel Velitelství VP Tábor. Od roku 2009 je zařazen na služebních místech v organizační struktuře VP.

Zkušenosti má Roček i ze zahraničních operací. V roce 2008 působil v bývalé Jugoslávii jako velitel 13. kontingentu AČR v sestavě KFOR Společného operačního centra Ministerstva obrany.

Svoji odbornou kvalifikaci si zvýšil absolvováním kurzu generálního štábu Řízení obrany státu – vojenská strategie a operační umění na Univerzitě obrany v Brně, který ukončil v roce 2014.

Roček je držitel řady vyznamenání, mimo jiné Za službu v zahraničí, ale i náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil SR.

X X X

Pacientům s nemocí plic koluje v krvi příliš oxidu uhličitého

S léčbou jim pomůže přístroj, ten má ale jen 10 % z nich

 Malátnost, poruchy srdečního rytmu, nebo dokonce smrt – to všechno může způsobit zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v krvi – tzv. hyperkapnie. Trpí jí především lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Pacientům dokáže ulevit speciální přístroj, který jim může prodloužit život o řadu měsíců až let. Lidé o jeho existenci ale mnohdy neví. 

„Hyperkapnie je zrádná, protože nemá specifické příznaky. Někteří lidé mohou mít spojivky podlité krví a trpí nadměrnou únavou, případně usínáním ve dne, nebo naopak neklidem. Postihuje více obézní pacienty. Tyto příznaky ale nemusí být u všech vyjádřeny a pacient nemusí příznaky nadbytku oxidu uhličitého v krvi vůbec zpozorovat. Vliv na jeho organismus má však zásadní,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

Pacientům v těžkém a velmi těžkém stadiu CHOPN hrozí hyperkapnie proto, že u nich kvůli omezené funkci dýchání nedochází ke správné výměně plynů. Mají tudíž v krvi více oxidu uhličitého a chybí jim naopak kyslík. Nejvíce se hyperkapnie projevuje především v noci během spánku. „Aktuálně může hrozit až 20 tisícům lidí. Vyšetření obsahu plynů v krvi nebývá standardní procedurou, a u řady pacientů tak hyperkapnii lékař vůbec nemusí odhalit,“ upozorňuje doc. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně. Léčba hyperkapnie přitom může pacientům s CHOPN významně zlepšit kvalitu života. Snižuje riziko zhoršení CHOPN a také počet hospitalizací.

„Odborné studie také potvrzují, že lidé s CHOPN, kteří se s hyperkapnií léčí, žijí déle, a to v řádu několika měsíců až let,“ říká MUDr. Ondřej Zela, MBA, primář Plicního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Hyperkapnii plicní lékaři léčí pomocí neinvazivní plicní ventilace, kterou mají pacienti u sebe doma. Přístroj s dýchací maskou využijí především v době spánku, kdy jim pomůže zajistit výměnu plynů a snížit obsah oxidu uhličitého v krvi. Používat jej ale mohou i ve dne.

Léčbu hradí pacientům zdravotní pojišťovna, ale musí ji vždy doporučit pneumolog, který zhodnotí, zdali bude pro pacienta prospěšná. „Přístroj je skutečně neinvazivní, takže se lidé nemusí bát, že jim do krku povedou trubičky. Přestože máme přístroj k dispozici již několik let, tak se stále příliš často nevyužívá, což je škoda. V současnosti jej má k dispozici přibližně 10 % pacientů s hyperkapnií, pomohl by ale více lidem,“ popisuje doc. Sova.

Pacienti s CHOPN v těžkém a velmi těžkém stadiu, kterých je přibližně 50 tisíc, by se proto podle něj měli u svého pneumologa informovat o vyšetření krve na hyperkapnii. V případě, že by přemírou oxidu uhličitého v krvi skutečně trpěli, je pak na místě debata o léčbě pomocí neinvazivní plicní ventilace. S CHOPN se v Česku léčí přibližně 250 000 lidí, ale dalších zhruba 450 000 o něm zatím neví a neléčí se. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Plíšková kvůli nemoci v Dubaji končí. Krejčíková v českém souboji přešla přes Kvitovou do čtvrtfinále

Česká tenistka Karolína Plíšková končí na turnaji v Dubaji. Ve třetím kole sice porazila Anhelinu Kalininovou z Ukrajiny, čtvrtfinále proti světové jedničce Światekové ale neodehraje. Další čtvrtfinalistkou je Barbora Krejčíková, která v českém souboji porazil Petru Kvitovou. Karolína Muchová si poradila 6:1 a 6:4 s olympijskou vítězkou Belindou Bencicovou ze Švýcarska.

 Plíšková o zisku prvního setu rozhodla brejkem na 6:5 a podobný průběh měla i druhá sada. Bývalá světová jednička však při vlastním servisu nevyužila dva mečboly a Kalininová následně srovnala po výhře 8:6 v tie-breaku. Rozhodující set už byl v režii třicetileté Plíškové.

Později ale organizátoři turnaje oznámili, že finalistka turnaje z roku 2015 čtvrtfinále neodehraje, z turnaje odstoupila kvůli viróze. Její soupeřka Iga Świateková tak postupují mezi nejlepší čtyři bez boje.

Krejčíková měla v duelu českých grandslamových šampionek od počátku navrch. Finalistka dubajského turnaje z roku 2021 šla rychle do vedení 4:0 a i přes jednu ztrátu podání si vedení pohlídala. Lépe začala i druhou sadu, v níž vítězce dubajského turnaje z roku 2013 dvakrát sebrala servis, a první vzájemný duel na okruhu WTA vyhrála za 75 minut.

O postup do semifinále se Krejčíková ve Spojených arabských emirátech utká s druhou nasazenou vítězkou letošního Australian Open Arynou Sabalenkovou z Běloruska.

Muchová si po jasně získaném prvním setu zkomplikovala zápas ztrátou podání za stavu 4:3. Někdejší 19. hráčka žebříčku ale okamžitě sebrala turnajové osmičce Bencicové servis a poté už utkání dopodávala.

O semifinále si šestadvacetiletá Češka zahraje s třetí nasazenou Jessicou Pegulaovou z USA. Mezi poslední čtveřici hráček Muchová, které aktuálně v žebříčku patří 112. příčka, na okruhu WTA naposledy postoupila v roce 2021 na Australian Open.

X X X

Lipsko ve druhé půli zabralo a po remíze 1:1 s Manchesterem City drží šance na postup v Lize mistrů

Fotbalisté Lipska v úvodním zápase osmifinále Ligy mistrů remizovali na domácím hřišti s Manchesterem City a před odvetou drží šanci na postup. Citizens sice poslal do vedení v první půli Ryiad Mahrez za domácí ve druhé půli srovnal stav Jožko Gvardiol. Odveta se odehraje v Manchesteru 13. března.

 Trochu překvapivě se do základní sestavy domácích nedostal útočník Christopher Nkunku. Druhý nejlepší střelec Bundesligy, který před dvěma roky nastřílel Citizens hattrick zůstal pouze na lavičce. Největší ofenzivní zbraň Angličanů jménem Erling Haaland na trávníku nechyběl.

Úřadující mistr Premier League vstoupil do utkání nepřekvapivě s větší inciativou. Ačkoliv svého soupeře na držení míče jasně přehrával, dobrých pětadvacet minut to proti dobře bránícímu Lipsku neznamenalo žádnou pořádnou brankovou příležitost.

Ale první zaváhání Citizens ihned potrestali. Míč nezvládl před vlastním vápnem zachytit Jožko Gvardiol a Ryiad Mahrez rezolutní pumelicí prostřelil gólmana Janise Blaswiche. Hned o pár minut později se k volné hlavičce po rohu dostal Rodri, ale balon poslal napříč malým vápnem vedle.

V druhé půli už byl k vidění akčnější fotbal. Střídající hráč domácího mužstva Benjamin Henrichs trknul do míče hlavou a jeho padáček těsně minul břevno. Ten samý hráč s brzy ocitl v další šanci, tentokrát trestuhodně minul Edersonovu bránu z úhlu.

Obrození Lipska pokračovalo, André Silva si pohrál s obranou City ale drzým zakončením z úhlu si už na gólmana nepřišel. Tlak německého týmu začínal být na Guardiolovy svěřence příliš a v 70. minutě přišlo zasloužené vyrovnání. Gvardiol se při rohovém kopu vyšrouboval do nebývalé výšky a hlavou potrestal špatné bránění soupeře – 1:1.

Hosté si mohli vzít vedení zpátky, Blaswich ale vytáhl skvělý zákrok proti zakončení Gündogana. Oba celky v závěru zápasu působily tak, že se s remízou před odvetou v Manchesteru spokojí. Trenér Guardiola dokonce ani nevystřídal.

City tak budou v domácím prostředí začínat 13. března od nuly, pokud chtějí přejít přes Lipsko v základní hrací době, budou mu muset vstřelit minimálně jednu branku.