Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Reuters:Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu.
Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
Trump se v minulosti opakovaně vyjádřil vstřícně o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi, na jehož rozkaz v únoru 2022 ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Listopadový první návrh amerického mírového plánu pro Ukrajinubyl také vnímán jako velmi výhodný pro Rusko, než jej USA po připomínkách evropských zemí a Kyjeva upravily.
X x x
EXPERT MAIER O BABIŠOVI
Čuju takovou kulišárnu. Vůbec bych se nedivil, kdyby Agrofert právně převedli na Kypr, říká ekonom
Šéf ANO Andrej Babiš už oznámil, jak bude řešit svůj střet zájmů. Prezident ho chce jmenovat premiérem 9. prosince. Podle expertů je zatím složité hodnotit fungování struktury pro správu Agrofertu, protože nevíme, podle práva kterého státu bude vytvořena a kdo bude protektorem trustové struktury. „Kypr, možná i Irsko jsou země, kde sídlí mnoho firem,“ nastiňuje pro Radiožurnál Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.
X Dá se popsat, jak se taková změna ve vedení společnosti, která sdružuje přes 200 firem, může odrazit na jejím fungování?
Myslím, že se příliš mnoho nezmění. Celé se to právně převede někam jinam, s největší pravděpodobností do zahraničí, ale na běžné fungování firmy středního a nižšího managementu to příliš velký vliv mít nebude.
Rozhovor s Tomášem Maierem z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity
X Jak pravděpodobné je, že by se v jednotlivých firmách měnil nejvyšší management?
Že by to měl být nějaký ostrý řez, to v žádném případě. Fluktuace v těchto pozicích sice bývá poměrně vysoká, nicméně si nemyslím, že zrovna tohle by znamenalo nějaké výraznější padáky či něco obdobného.
X A je trust běžným typem vedení společností podobného typu, jako je Agrofert? Máme nějakou obdobu tady v Česku?
Situaci v Česku neznám, ale trochu se obávám. Protože slepý trust, pokud je mi známo, české právo vůbec nezná, tak tady čuju trošku kulišárnu. A vůbec bych se nedivil, kdyby byla celá firma právně převedena na Kypr. Všichni víme, jak na Kypru společnosti fungují, jak jsou řízeny, respektive jak je to všechno utajeno.
X Jak moc je vedení jednotlivých firem v koncernu závislé na vrcholové struktuře? Jinými slovy, jak moc vedení trustu ovlivňuje to, co se děje v jednotlivých firmách?
Lze si to představit podobně jako normální holdingy, nějaká velká změna to nebude. Každá ta divize má svého generálního ředitele, který jezdí jednou týdně na porady s vrcholovým vedením, ale nemysleme si, že tam bude nějaký radikální řez.
U podniků, které jsou součástí Agrofertu, třeba pekárny Penam nebo jiné obrovské potravinářské firmy, tak tam nečekejme, že by nastala ze dne na den nějaká velká změna. Normálně budou produkovat, nadále budou fungovat, zaměstnávat lidi a tak dále.
Státní a evropské dotace
X Agrofert bude řízen nějakým typem trustu, jak to bude v takovém případě s dotacemi?
Na dotace, které byly hlavním problémem, už budou mít zase nárok. Často se přitom zapomíná, že je Andrej Babiš velice aktivní ve zdravotnictví a vlastní hromadu zdravotnických zařízení, kde jsou ty dotace celkem běžné. Na to se v tom jeho jednostranném projevu úplně zapomnělo.
Takže pokud by Babiš nečerpal dotace, tak by i nadále mohl zůstat vlastníkem klidně poloviny republiky. To je úplně jedno.
X Ptám se na to, jestli k tomu, aby taková firma mohla pobírat státní a evropské dotace, je třeba nutné zveřejnit strukturu fondu, tedy kdo je zakladatelem, kdo je správcem?
Předpokládám, že to zveřejněno bude, ale tohle je otázka spíš na právníka. V tom se tak úplně neorientuji, jsem primárně ekonom.
‚Kypr, možná Irsko‘
X Když mluvíme o zemědělských dotacích, jak výrazně se liší pravidla čerpání českých a evropských dotací?
Neliší se to vůbec, je to celé společná zemědělská politika. Pak se to liší třeba v tom, na které komodity je možno čerpat a podobně, ale ta pravidla jsou z 99 procent stejná.
Nejde o to, že kdyby Babiš třeba zůstal majitelem Agrofertu, tak že by mohl čerpat jenom české nebo jenom evropské dotace. Ne, to by nemohl čerpat žádné. Ta pravidla jsou vlastně stejná a je to všechno řešeno na úrovni Evropské unie.
x Pokud chce koncern žádat o evropské dotace, musí být jeho vedení nebo trust v Evropě?
Úplně nevím, ale myslím si, že z Evropy to Babiš vyvádět nebude. Jak jsem zmínil Kypr, možná i Irsko, to jsou země země, kde sídlí mnoho firem, takže si myslím, že to zůstane v Evropě.
Podniky s největším ziskem
X Víme, že Agrofert je z velké části tvořen zemědělskými firmami. Může ta změna nějak zásadně ovlivnit zdejší zemědělský sektor?
To určitě ne, ale trošku bych vás opravil. Z hlediska tržeb ty zemědělské firmy netvoří páteř Agrofertu.
X Je tam chemický sektor, to je pravda.
Ty největší tržby nejsou zemědělství, často se to přeceňuje. Třeba na hrubém domácím produktu u nás má zemědělství podíl zhruba někde kolem dvou procent, takže to určitě ne. Podniky, které generují největší tržby a největší zisk, jsou pekárenská společnost Penam, potom Kostelecké uzeniny a chemické divize Agrofertu.
Třeba u Penamu nebo Kosteleckých uzenin se nedají čekat nějaké větší změny?
Myslím, že spíš ne. Jsou to poměrně dobře fungující firmy a lídři ve svých odvětvích. Někdy mám i dojem, že trošku zneužívají svoji tržní sílu.
Viděli jsme třeba, že pečivo extrémním způsobem zdražilo, když zdražilo obilí, ale při zlevnění obilí ke snížení ceny nedošlo. Nicméně z ekonomického hlediska ty firmy fungují velice dobře. Takže proč do toho rýt, když to funguje dobře?
X Když se zlevní obilí, ale ceny pečiva dolů nejdou, jak říkáte, tak byl by tu prostor pro zlevňování?
Určitě byl. Je trochu problém, že na začátku covidu, respektive ještě před covidem v roce 2019, antimonopolní úřad poněkud nešťastně schválil akvizici, kdy Penam koupil United Bakeries.
Dohromady má tahle firma na českém trhu zhruba 40 procent podílu, což je strašně moc, zejména u čerstvého pečiva, protože u ostatních komodit, třeba u masa nebo sýrů to lze dovézt ze zahraničí, ale u pečiva to nelze.
X X X
Washington zveřejnil novou strategii. Z Evropy dělá nepřítele, hodnotí Pehe
Americká administrativa před víkendem zveřejnila Národní bezpečnostní strategii. Věnuje se i Evropě. EU podle ní podkopává politickou svobodu a suverenitu a migrační politika mění kontinent. Dokument také vytýká evropským zemím údajnou cenzuru svobody slova a potlačování politické opozice. „Trumpova administrativa považuje Evropu za soupeře,“ popisuje pro Radiožurnál Jiří Pehe, politolog a poradce prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
X Dá se říct, že v tom dokumentu je v podstatě Evropská unie vykreslená jako nepřítelAno, v podstatě se to tak říct dá. Každopádně Trumpova administrativa považuje Evropu za soupeře, a to zejména v ekonomickém smyslu. Vyhovovalo by jí, kdyby Evropa v tom pojetí sjednoceném, tedy jako Evropská unie, oslabila a kdyby se rozdrobila na národní státy. O tom se v tomto dokumentu koneckonců mluví, že chtějí podporovat suverenitu národních států a chtějí podporovat odpor k současným tendencím v Evropské unii.
Politolog Jiří Pehe o Národní bezpečnostní strategie Spojených států, která zmiňuje Evropu
Takže dokument je ve vztahu k Evropské unii poměrně nepřátelský a odráží priority americké krajní pravice, tedy hnutí MAGA, která momentálně sídlí v Bílém domě.
x Podle tohoto materiálu také několika evropským zemím hrozí, že většinu populace budou tvořit mimoevropské skupiny, že celý kontinent by mohl být civilizačně vymazán z mapy a musí změnit kurz, pokud chce zůstat spolehlivým spojencem Ameriky. Co si Trumpova administrativa představuje pod tím „změnit kurz“?
Pojem si administrativa představuje jako to, co dělá ona ve vztahu k migrantům, kdy se snaží úplně zastavit migraci přes jižní hranici Spojených států a ze zemí, které považuje za problémové. Víme, že Trump momentálně využil jako záminku vraždu (gardistky, pozn. red.) bývalým afghánským spolupracovníkem Spojených států k omezení nebo zastavení migrace z 19 zemí, které patří k zemím, odkud si nepřeje, aby do Spojených států migrovali lidé.
Administra ve Washingtonu by ráda viděla něco podobného i v Evropě. Problémem je, že Evropa je v úplně jiné situaci, není oddělená od Afriky nebo Středního východu oceánem nebo jenom střežitelnou hranicí, jako je to mezi Spojenými státy a Mexikem.
Navíc, popravdě řečeno, když se v tom dokumentu mluví, že v Evropě brzy budou mít většinu lidé, kteří nejsou evropského původu, tak to hrozí i Spojeným státům a metody, které Trump momentálně používá, aby to nějak zvrátil, hraničí s autoritářstvím.
X Když jste zmínil ty metody, tak tam se také píše, že americká administrativa chce obnovit civilizační identitu Evropy a pěstovat odpor proti nynější trajektorii evropských zemí. Dovedete si představit, jakým způsobem by tohle chtěla Trumpova vláda provádět?
Víme, jakým způsobem se to snaží Trumpova vláda provádět, protože koneckonců Evropu navštívili v minulých měsících po nástupu Donalda Trumpa jeho spolupracovníci, včetně viceprezidenta J. D. Vance. Vyjadřoval se k tomu také Elon Musk, když ještě spolupracoval s Trumpem, a další představitelé té administrativy.
V podstatě vyzývají nebo podporují krajně pravicové antiimigrační strany v Evropě, jako je německá Alternativa pro Německo nebo některé další, a představují si, že to jsou političtí partneři pro hnutí MAGA ve Washingtonu.
Musíme to brát tak, že ten dokument je velmi ideologický, odráží priority hnutí MAGA, které by v Evropě, kdybychom ho zasadili do evropského politického spektra nebo kontextu, bylo v podstatě krajně pravicové. A to je také vše, co se k tomu dokumentu dá říct. Samozřejmě bude důležité, kolik z toho dokumentu se bude skutečně naplňovat nebo se podaří naplnit.
X Tušíme, kdo je konkrétně tvůrcem Národní bezpečnostní strategie Spojených států? A jak závazná je nebo jak bude ten dokument používán?
Rodila se na ministerstvu zahraničí a ministerstvu obrany a tak dále. Nějakým způsobem to zřejmě koordinovaly další agentury. Pokud to srovnáme, zejména vyjádření vůči Evropě, s prohlášeními třeba J. D. Vance v minulosti, tak bych tam skutečně viděl rukopis právě J. D. Vance a lidí okolo něj nebo nadací, které připravovaly Projekt 2025. A ačkoliv Trump říkal, že ten projekt vůbec nezná, tak ho momentálně ze 70 procent naplňuje.
Takže je tam jasný rukopis této části politického spektra a myslím si, že Trump se na tom sám nepodílel. On v podstatě není člověk, který by o těchto věcech, myslím, hlouběji přemýšlel. Je to dílo lidí, kteří Trumpa obklopují a ústřední roli tam hraje právě viceprezident J. D. Vance.
X x x
| Maďarští podnikatelé pojedou do Ruska kvůli budoucí spolupráci, uvedl Orbán |
Delegace maďarských podnikatelů se v příštích dnech vydá do Ruska, aby jednala o hospodářské spolupráci, uvedl při setkání se svými příznivci maďarský premiér Viktor Orbán. Připravovaná mise je podle Orbána součástí strategie příprav na svět, který nastane po ukončení války Ruska proti Ukrajině a po zrušení západních sankcí proti Rusku, napsala agentura AFP.
„Musíme předvídat, protože pokud nám Bůh pomůže a válka skončí, aniž bychom do ní byli zataženi, a pokud se americkému prezidentovi (Donaldu Trumpovi) podaří znovu zapojit Rusko do globální ekonomiky, ocitneme se ve zcela jiném ekonomickém prostoru,“ prohlásil Orbán na mítinku ve sportovní hale ve městě Kecskemét v centrální části Maďarska. Na akci přišla asi tisícovka lidí.
Orbán je vzácným typem evropského politika, který má blízko jak k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, tak k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, poznamenala AFP.
Připomněla, že Orbán podle maďarských médií na počátku listopadu údajně jednal s Trumpem ve Washingtonu o tom, že by maďarská společnost MOL převzala rafinérie a benzinky, které v Evropě vlastní ruské společnosti Lukoil a Gazprom, postižené uvalením amerických sankcí.
Koncem listopadu pak Orbán sliboval Putinovi v Moskvě, že Maďarsko bude dál dovážet energetické suroviny z Ruska, jakkoli pokračující závislost Maďarska na Rusku představuje pro Evropskou unii problém.
Maďarský vůdce ale neusiloval o diverzifikaci dovozu ani poté, co ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, na rozdíl od mnoha evropských sousedů. Přislíbil také, že u Soudního dvora EU zažaluje zákaz dovozu ruského zemního plynu od roku 2027, schválený většinou členských zemí.
Orbán podle rakouské agentury APA také varoval před válkou mezi Evropu a Ruskem, ale sliboval, že pokud jeho vláda zůstane u moci i po parlamentních volbách v příštím roce, existuje šance se válce vyhnout.
Ve stejném městě na náměstí dnes promluvil ke svým přívržencům i vůdce opozice Péter Magyar. Kritizoval Orbána, že si z peněz daňových poplatníků platí „putovní cirkus“, místo aby pomáhal nejchudším spoluobčanům.
Maďarsko se za Orbánových vlád proměnilo v „nejchudší a nejzkorumpovanější zemi v Evropské unii“, burcoval Magyar 18 dní před volbami a ujišťoval, že jeho strana je připravena vládnout. „Maďarské dějiny se nepíší v Bruselu, ani v Moskvě či ve Washingtonu, ale tady na maďarských ulicích,“ prohlásil.
„Jedině Viktor Orbán je schopen zachránit Maďarsko,“ tvrdil na premiérově mítinku jeho jmenovec a poradce Balázs Orbán, který podle agentury MTI použil i varovný příklad Česka. To podle něj již „utratilo za válku ekvivalent několika tisíc miliard forintů, protože mělo vůdce, který dal přednost válce před zájmy českého lidu“.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, uvedl na konci listopadu premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
X X X
Čínské stíhačky ohrozily naše vojenské letouny, tvrdí Japonsko. Namířily radar navádějící střely
Čínské armádní stíhačky namířily během letu nad mezinárodními vodami u japonského souostroví Okinawa radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté.
„Tyto radarové impulzy překročily hranice toho, co je nutné pro bezpečný provoz letadel,“ napsal na síti X japonský ministr obrany Šindžiro Koizumi. Dodal, že podal oficiální protest kvůli činu, který označil za politováníhodný.
Čínské stroje na japonský letoun podle Tokia zaměřily svůj naváděcí radar ve dvou na sobě nezávislých případech. Tento radar vysílá silné radiové vlny určené ke zjištění přesné pozice cíle, možných překážek a ideální trasy pro střelu krátce před jejím vypuštěním. Považuje se za jednu z nejvážnějších hrozeb, protože signalizuje možnost bezprostředního útoku.
Mluvčí čínského námořnictva podle agentury Reuters uvedl, že japonská tvrzení se nezakládají na faktech. Japonský letoun podle něho opakovaně narušil prostor, v němž se konalo cvičení čínského námořnictva.
Podobné incidenty mezi oběma zeměmi se občas stávají v oblastech, které si nárokují jak Čína, tak Japonsko. Tokio například před dvěma týdny vyslalo letadla k japonskému ostrovu Jonaguni, kde se objevil čínský dron. O týden dříve zase lodě čínské pobřežní stráže pluly u ostrovů Senkaku nárokovaných Japonskem.
Napjaté vztahy
Současné napětí panuje od chvíle, kdy nová premiérka Takaičiová 7. listopadu řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015.
Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval uříznutím hlavy, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak podal protest Japonsku, obvinil jej z provokací a pohrozil, že Japonsko utrpí od čínské armády „zdrcující“ porážku, pokud by zakročilo.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou.
Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
X x x
S Babišem jsme přátelé, řekl Pellegrini. Čeká zlepšení česko-slovenských vztahů
Slovenský prezident Peter Pellegrini věří ve výtečné vztahy s Českem a v obnovení mezivládních konzultací po jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. V diskusním pořadu slovenské veřejnoprávní stanice STVR také ocenil nedávnou návštěvu Bratislavy delegací v čele s novým šéfem Sněmovny Tomiem Okamurou (SPD). Se zástupci budoucí české opozice se sejít nehodlá.
„Já si s panem Andrejem Babišem tykám, jsme přátelé. Já mám s ním jen dobrou zkušenost. Pevně věřím, že ty vztahy i jeho přičiněním budou excelentní. Věřím, že bude premiérem, který zanedlouho rozhodne o opětovném návratu společných jednání vlád,“ uvedl Pellegrini.
Politické vztahy mezi Prahou a Bratislavou ovlivnilo loňské rozhodnutí kabinetu premiéra Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace. Tento krok nyní končící česká vláda zdůvodnila tehdy rozdílnými pohledy obou zemí na klíčová zahraniční témata.
Slovensko po předloňském nástupu nynějšího kabinetu premiéra Roberta Fica například zastavilo ze státních zásob vojenskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Fico také kritizoval přístup Evropské unie ke konfliktu na Ukrajině. Český prezident jmenuje Babiše premiérem v úterý.
Pellegrini uvítal návštěvu Okamury, který spolu s několika poslanci vznikající české vládní koalice tento týden navštívil Slovensko. „První slova byla, že už přestane to, že nás bude Česká republika zase mentorovat, jak nás mentorovali poslední dva roky, že nebudou zasahovat do našich vnitrostátních záležitostí a že nás jako bratrský národ mají dále rádi a že chtějí vyslat jasný signál zlepšení vztahů,“ řekl Pellegrini.
Například letos v září, krátce před českými sněmovními volbami, slovenští vládní politici kritizovali českého ministra vnitra Víta Rakušana za to, že se v Bratislavě zúčastnil opoziční demonstrace svolané proti návrhu nového konsolidačního balíčku Ficovy vlády. Rakušan tehdy uvedl, že na akci byl jako soukromá osoba. Poukázal rovněž na dřívější výroky Babiše a českého exprezidenta Miloše Zemana před slovenskými volbami.
Pellegrini řekl, že se nehodlá sejít se zástupci budoucí české opozice, která v reakci na uvedenou Okamurovu návštěvu Slovenska chystá vlastní cestu do Bratislavy.
„Když začnete přijímat opozici, tím nenápadně jakoby zasahujete do vnitropolitického boje. Nemyslím si, že bych jako prezident měl přijímat opoziční politiky z jakékoliv země, pokud nejde o autoritářský režim, kde přijetím opozice chcete vyslat signál, že ta země chce jít demokratickou cestou. Nevidím důvod, abychom se na oficiální úrovni setkávali s opozicí, tak by se měli chovat i naší sousedé,“ řekl Pellegrini.
Budoucí česká opozice opakovaně kritizovala, že se šéfem Sněmovny a lídrem hnutí SPD Okamurou jeli na Slovensko jen poslanci nastupující koalice, tedy vedle SPD také ANO a Motoristů.
X XX
Zrušení trestů za špionáž ze soukromí? ‚Jsou potřeba, mám připravené nové řešení,‘ říká Bradáčová
Hnutí ANO chce zrušit tresty za špionáž ze soukromí. Má obavu, že by se mohly stát klackem na politické odpůrce. Jde přitom o letošní novinku, po které roky volala tuzemská kontrarozvědka, elitní detektivové i státní zástupci. Podle šéfžalobkyně Lenky Bradáčové je ale možnost postihovat za vynášení citlivých či neveřejných informací, které mohou ohrozit bezpečnost Češka, potřeba. Nabízí proto alternativu.
„Tato skutková podstata je potřebná,“ uvedla pro iROZHLAS.cz nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Připomněla, že před zavedením postihů za špionáž citlivých informací s úmyslem poškodit bezpečnost Česka bylo možné trestat pouze za vynášení těch ze zákona utajovaných. A to prostě nestačilo.
„Je celá řada jednání, která jsou pro bezpečnost a celistvost státu vysoce závažná i přesto, že na utajovanou informaci navázána nejsou,“ pokračovala Bradáčová s tím, že současné pojetí trestného činu vyzvědačství „tak absolutně neodpovídá potřebám a není ani obvyklé v západních evropských státech“.
„Za celou svou kariéru jsem nezažila ani jedno trestní stíhání za tento trestný čin (vyzvědačství – pozn. red.),“ dokreslila šéfžalobkyně, proč je podle ní namístě, aby měli kriminalisté možnost trestat i za vynášení neveřejných údajů. „Což ovšem podle mého přesvědčení neznamená, že bychom v České republice neměli žádného pachatele, který by se dopouštěl takového protiprávního jednání,“ doplnila.
Trest za špionáž soukromých či neveřejných informací ohrožujících bezpečnost země zavedla novela trestního práva zkraje letošního roku. Kvůli mezeře v zákoně například před dvěma lety vyvázl bez postihu tehdejší pracovník ministerstva zahraničí, který se scházel s ruskými agenty a vynášel jim důvěrné údaje ohledně chodu resortu.
Pendrekový zákon?
Hnutí ANO chce ale nyní nový paragraf v oblasti špionáže zrušit. Mluvil o tom zkraje listopadu v České televizi jeho místopředseda a poslanec Radek Vondráček. „Je vágní, je to pendrekový zákon a už máme napsané jeho zrušení a většina ho prosadí,“ řekl.
Vrbětice a špionáž
Mezeru v zákoně také připomenula kauza Vrbětice. Policie totiž chtěla obvinit jednu z aktérek, Elenu Šapošnikovovou kvůli tomu, že „úmyslně a vědomě napomáhala ruské vojenské rozvědce“. Státní zástupce ale případ odložil, policejní konstrukce se podle něj neprokázala, žena navíc pracovala pouze s neveřejnými informacemi a za to by ji stejně nešlo podle platné legislativy stíhat.
Vondráček k tomu dodal, že hnutí ANO se nikdy nebránilo například rozšíření skutkové podstaty trestného činu vyzvědačství. Na aktuální dotazy ale nereagoval. Není tudíž jasné, zda počítá s náhradou a zda je případně ochotný novou debatu zaštítit.
Ani podle Bradáčové ale není současné řešení ideální, považuje ho podle svých slov za „legislativně vadné“, na což prý během legislativního procesu upozorňovala. Zdůraznila však, že daný paragraf jde ale správným směrem. „Nejvyšší státní zastupitelství má připravenu alternativu a je ochotno případně participovat na věcné debatě o nové úpravě,“ dodala.
Po možnosti trestat za vyzvědačství citlivých údajů dlouho volali také elitní detektivové. I oni nakonec říkají, že současné znění si zaslouží zpřesnit. „Dlouholetou úpravu trestných činů ‚vyzvědačství‘ i přes nedávnou novelizaci ‚pozitivně právního stavu‘ nepovažujeme za ideální a máme za to, že by si tato oblast zasloužila další legislativně právní diskusi,“ nastínil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.
Apel BIS
Kvůli rozšíření trestů v oblasti špionáže dlouhodobě na zákonodárce také apelovala Bezpečnostní informační služba. V roce 2015 dokonce sepsala nový trestný čin s názvem Zpravodajská činnost pro cizí moc, který měl trestní stíhání za špionáž nejen utajovaných informací umožnit. Kvůli časové tísni ale tehdy neprošel.
Nynější úpravu proto tuzemská kontrarozvědka přivítala. Na její činnost sice nemá nový paragraf vliv, dotýká se však jejích zákonných partnerů, policie a státních zástupců, kterým předává informace o aktivitách cizích zpravodajců namířeným proti zájmům a bezpečnosti země a kteří s nimi dále pracují, jak upozornil mluvčí BIS Ladislav Šticha.
„Pro ně by zrušení tohoto paragrafu znamenalo nemožnost efektivně postihovat činnost zjevně namířenou proti bezpečnosti země. Z tohoto pohledu by bylo jistě lepší variantou paragraf případně novelizovat, a tedy zpřesnit, než ho bez náhrady zrušit,“ doplnil mluvčí kontrarozvědky Šticha.
(Ne)ústavní přílepek
Neoprávněná činnost pro cizí moc coby nový trestný čin prošel Senátem jako přílepek k lex Ukrajina koncem ledna.
Lex Krtek
Od letoška je nově vedle utajovaných informací trestné i vynášení těch neveřejných či soukromých, které mohou ohrozit bezpečnost a zájmy Česka. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí jeden až pět let za mřížemi pro toho, kdo tak učiní „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Až 12 let pak dostane ten, kdo spáchá škodu velkého rozsahu, a až 15 let v době válečného stavu.
Podle kritiků je ale paragraf příliš vágní a obecný. Tehdejší opozice v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem také vyjádřila obavu, že by mohl být zneužit proti názorovým odpůrcům. Někteří ji také považují i za ústavně nepřípustný přílepek.
Špionáží ze soukromí se proto nyní zabývá Ústavní soud, na který se obrátila skupina 24 senátorů. Zrušení daného paragrafu podpořily také neziskové organizace Institut H21, Remedium a Otevřená společnost. Podle mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi se ale zatím k rozhodnutí v dané věci neschyluje.
„K vyřízení plenárních věcí však dochází zpravidla do roka, vše se odvíjí od složitosti kauzy. Vyhlášení bude předem avizované na webových stránkách soudu,“ upřesnila mluvčí Ústavního soudu Abbasi.
X x X
Prahu a Středočeský kraj čekají změny v dopravě. Sjednotí se pásma, jízdenky zdraží a zvýší se pokuty
Hned několik změn v hromadné dopravě čeká Prahu a Středočeský kraj v následujících měsících. Kromě toho, že od poloviny prosince propojí hlavním město, Neratovice a Mělník nová noční autobusová linka, chystá Pražská integrovaná doprava (PID) od ledna změnu jízdních tarifů. Ceny jízdenek vzrostou, přičemž nově bude výhodnější je nakoupit elektronicky. Pro přeshraniční cesty se má navíc Praha proměnit pouze ve tři tarifní pásma místo čtyř.
Nová autobusová linka číslo 963 mezi Prahou, Neratovicemi a Mělníkem bude jezdit každý týden, konkrétně v noci z pátku na sobotu a ze soboty na neděli. Spoj bude mít na trase v obou směrech pětatřicet zastávek, půjde například o Kojetice, Libiš nebo Obříství. Jízdní řády začnou platit od poloviny prosince.
I tohoto autobusu se dotkne změna v rámci nového tarifu Pražské integrované dopravy, který vejde v platnost v lednu příštího roku. Jednou z hlavních úprav bude zavedení menšího počtu tarifních zón uvnitř Prahy. Pásmo P, které dosud bylo rozděleno na dvě, se nově v případě cest z míst ležících mimo metropoli bude počítat pouze jako jedno.
Levnější jízdenky v aplikaci
Tento krok má především snížit dopady zdražení hromadné dopravy, které se od ledna týká jak Prahy, tak Středočeského kraje. Cena třicetiminutové papírové jízdenky v hlavním městě vzroste z 30 na 39 korun, za devadesátiminutovou cestující zaplatí místo 40 korun 50.
V obou případech platí zlevnění při nákupu prostřednictvím aplikace PID Lítačka. Ceny se konkrétně sníží na 36, respektive 46 korun. Zdraží také turistické jízdenky na 24 a 72 hodin, přičemž bude opět výhodnější pořídit si je elektronicky.
Změny se chystají i ve Středočeském kraji, kde se seny papírových jízdenek zvýší až o 30 procent, v mobilní aplikaci budou stát pouze o 20 procent víc. Ve stejném poměru ve středních Čechách zdraží také dlouhodobé kupony. To se však netýká hlavního města, kde se jejich cena nezmění.
Pokuty se zvýší
Pouze vnějších tarifních pásem se dotkne také zavedení nových skupinových jednodenních jízdenek. Prodávat se budou ve dvou variantách, a to pro jednoho dospělého a maximálně dvě děti do 15 let, nebo pro dva dospělé a čtyři děti. I v tomto případě platí zvýhodnění jejich nákupu přes aplikaci.
V neposlední řadě chce PID sjednotit pravidla cestování po Praze vlakem s podmínkami platnými pro MHD a zavést zvýšení přirážek za jízdu bez platného dokladu.
Revizoři tak po těch, kteří si nekoupí jízdenku, budou od ledna požadovat 1200 korun. Pokud cestující odmítnou zaplatit na místě a neučiní tak ani do 15 dní, může se částka vyšplhat až na 1500 korun. V případě, že zpětně doloží platný kupon, klesne pokuta na 50 korun.
XX X
Ropy je příliš mnoho. Kdo jsou vítězové a poražení?
Ceny ropy klesají a obchodníci s touto surovinou počítají přebytky na trhu. Poprvé od roku 2020 se očekává výrazná nadprodukce. Letos globální nabídka převýší poptávku o 2,4 milionu barelů denně, příští rok se podle prognóz zvednou přebytky až na rekordní čtyři miliony barelů denně.
Trvale nižší ceny budou vyvíjet tlak na vlády a podniky závislé na příjmech z ropy, zatímco jiní na nich mohou vydělat. Vítěze a poražené zmapovala ve velkém přehledu agentura Bloomberg.
Růst poptávky po ropě slábne kvůli politice amerického prezidenta Donalda Trumpa komplikující vyhlídky globální ekonomiky. Čína, druhý největší spotřebitel ropy, se potýká s propadem na trhu s nemovitostmi a slabými spotřebitelskými výdaji.
Na straně nabídky OPEC+ vedený Saúdskou Arábií postupně ruší dřívější škrty v těžbě. Země mimo tuto skupinu, zejména ty v Americe, také pumpují více ropy. Nabídka z Ruska, třetího největšího producenta na světě, je nadále neznámou.
Na jedné straně Rusko čelí novým americkým sankcím, které by mohly narušit export. Na druhé straně úsilí o sjednání příměří na Ukrajině vyvolává naději na zmírnění některých mezinárodních sankcí, což by mohlo usnadnit tok ruské ropy na trh.
Kdo těží z nadbytku ropy?
Vítěz č. 1 Země dovážející ropu
Prostředí nízkých cen ropy je příznivé pro kupující, zejména pro velké čisté dovozce, jako je Čína, která plní své strategické rezervy, a Indie, která čelila americkému tlaku, aby přestala nakupovat ruskou ropu.
Indie po ruské invazi na Ukrajinu navýšila dovoz ruské ropy, protože Moskva nabízela vysoké slevy kvůli ztrátě evropských odběratelů. Pokles světových cen by pro Indii mohl znamenat méně bolestivý přechod od sankcionované ruské ropy k dodavatelům na Blízkém východě.
Levnější ropa může znamenat nižší ceny pohonných hmot. Trump rád používá cenu benzínu jako ekonomický ukazatel a během loňské kampaně slíbil, že ji dostane pod dva dolary za galon.
Po zhruba deseti měsících jeho druhého mandátu národní průměr klesl o zhruba 12 centů, i když stále nespadl pod 3 dolary za galon.
Nižší ceny ropy však mají i nevýhodu. Pokud klesnou příliš, těžba v USA může přestat být ekonomická, což by podkopalo prezidentovu agendu a ohrozilo jeho politické spojence z řad ropným firem.
Vítěz č.3 Ropné rafinerie
Levnější ropa může zvýšit marže rafinérií, které ji zpracovávají na benzin, naftu a letecké palivo. V polovině listopadu dosáhly marže amerických rafinerií nejvyšších hodnot od roku 2022.
Protože globální rafinérská kapacita je omezená, ceny rafinovaných produktů pravděpodobně neklesnou tak prudce jako ceny ropy. Nízké ceny proto více prospívají zemím, které ropu dovážejí a rafinují, než těm, které se spoléhají na dovoz hotových produktů.
Kdo jsou poražení při globálním přebytku ropy?
Poražený č.1 Ropné státy
Pro vývozce fosilních paliv mohou nízké ceny znamenat výpadek příjmů a tlak na rozpočty. Saúdská Arábie usiluje o diverzifikaci své ekonomiky, investice do megaprojektů, jako je třeba futuristické město Neom, ji však činí na příjmech z ropy ještě závislejší.
Podle odhadů Bloomberg Economics potřebuje království cenu kolem 98 dolarů za barel, aby vyrovnalo státní rozpočet, a 115 dolarů při započtení domácích výdajů státní investiční společnosti PIF. To je výrazně nad letošním průměrem kolem 69 dolarů za barel Brentu.
Poražený č.2 Rusko
Západní sankce nutí ruské exportéry spoléhat na odběratele v Číně a Indii, kteří ovšem požadují slevy. Bez mírové dohody a s novými sankcemi může být Rusko přinuceno nabízet ještě větší slevy.
Na začátku listopadu byla ruská směs Urals o více než 20 dolarů za barel levnější než Brent. Historicky přitom činil rozdíl jen zhruba dva až čtyři dolary. Ropné a plynárenské daně tvoří asi čtvrtinu ruského federálního rozpočtu. Vláda očekává nejnižší příjmy z těchto daní od roku 2020.
Poražený č.3 Energetická transformace
Silniční doprava je největším zdrojem poptávky po ropě. Prodloužené období nízkých cen by mohlo snížit motivaci přecházet na elektromobily. V zemích s vysokými daněmi na paliva však úleva pravděpodobně bude jen mírná. Rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny bude přebytkem ropy ovlivněn méně, protože v mnoha regionech soutěží spíše s uhlím a plynem než s ropou.
X X X
Exekutorům přidají, chudí zchudnou. Nově budou mít dlužníci těžší splácen
Více než 600 tisíc dospělých je v Česku v exekuci. Tři čtvrtiny z nich mají exekucí více. Ti, kteří peníze vymáhají, nemají podle ministerstva spravedlnosti důstojné mzdy. Vláda Petra Fialy (ODS) chce proto na konci funkčního období odměny pro exekutory zvýšit.
Části dluhových poradců se to nelíbí. Prodlouží se podle nich doba, kterou lidé v exekuci stráví. Současně tepou vládu za to, že s nimi navýšení odměn předem neprobrala.
Ministerstvo spravedlnosti nachystalo materiál, podle nějž se už od Nového roku zvyšují odměny pro exekutory. Paušální náhrada u pohledávek, jejichž hodnota je vyšší než pět tisíc korun, se zvýší na 4 500 korun za jednu. Dosud to bylo 3 500 korun.
„Je bizarní, že končící kabinet navyšuje potajmu odměny exekutorům bez odborného připomínkování. Ministryně sice uznala, že systém je drahý a neefektivní. Už ale prý není čas řešit otázku tarifu systémově.“
X X X
Při požáru v nočním klubu v Indii zemřelo přes dvacet lidí, oběťmi jsou i turisté
Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa. Dalších šest lidí je zraněných. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle policejního šéfa jej mohl způsobit výbuch plynové bomby. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané.
Místní úředník agentuře AP řekl, že úřady již dříve nařídily demolici klubu, protože majitel neměl stavební povolení. Vyšší úředníci však příkaz zrušili. Hlavní ministr vlády státu Góa Pramód Savant indickým médiím sdělil, že klub nesplňoval bezpečnostní pravidla. Indická tisková agentura Press Trust of India (PTI) s odvoláním na místní úřady uvedla, že klub měl mimo jiné příliš úzkou příjezdovou cestu, což zpomalilo zásah hasičů, kteří museli cisterny nechat stát asi 400 metrů daleko.
„Pečlivě sleduji situaci okolo tragického požáru v (obci) Arpoře, při kterém přišlo o život 25 lidí a šest bylo zraněno. Všech šest zraněných osob je ve stabilizovaném stavu a dostává nejlepší lékařskou péči,“ oznámil na síti X Savant, který přislíbil důkladné vyšetření tragédie.
„Viníci budou potrestáni nejpřísnějším způsobem, který umožňuje zákon,“ uvedl ministr, který se vydal na místo neštěstí ležící asi 25 kilometrů od metropole státu Panadži. Policie podle deníku Times of India už zatkla manažery klubu a na jeho majitele vydala zatykač.
X X X
Ruská bomba zasáhla ukrajinský Slovjansk, zranila nejméně šest lidí
Nejméně šest lidí ve věku od 38 po 69 let utrpělo zranění poté, co ruská letecká bomba v sobotu večer zasáhla Slovjansk na východě Ukrajiny, uvedl šéf ukrajinské správy v Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Jeden člověk podle úřadů utrpěl zranění při výbuchu v ruském městě Belgorod, na který podle médií spadla letecká puma vypuštěná z ruského letounu.
V Belgorodu byl zraněn civilista a ve městě a okolí pokračují výpadky proudu „v důsledku dopadu blíže neupřesněné munice“, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov s tím, že škody se odstraňují.
Poblíž rozvodny dopadla ruská letecká bomba – a právě proto před výbuchem nebyl ve městě vyhlášen letecký poplach a nezazněla varování před náletem dronů, uvedl belgorodský zpravodajský kanál Pepel a dodal, že před výbuchem obyvatelé města slyšeli hukot letounu letícího směrem k hranici s Ukrajinou. „Exploze byla tak silná, že na střechy domů pršely střepiny, hlína a kameny,“ napsal.
Nejde o první případ, kdy ruský letoun shodil bomby na vlastní území. Ruské bomby zasáhly Belgorod přinejmenším dvakrát: loni v listopadu a předloni v dubnu, připomněl server Meduza.
x xx
TUREK NEMOCEN
Turkova návštěva na Hradě v ohrožení. Je upoután na lůžko, řeší se i operace
Není jisté, zda Filip Turek (Motoristé) v pondělí dorazí na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Podle spolustraníka Borise Šťastného je kandidát na ministra životního prostředí upoután na lůžko kvůli vyhřezlé ploténce. To následně potvrdil i sám Turek. „Je diskutována i operace,“ napsal redakci iDNES.cz.
„Aktuálně řeší můj zdravotní stav lékaři, vidiny na zítřek nejsou pozitivní. Ozvalo se mi staré zranění páteře a je dokonce diskutována operace,“ napsal kandidát na ministra životního prostředí.
Jeho účast na pondělní schůzce s Pavlem je tak nejistá. „Do pár hodin mi lékař dá vědět, zda se musím z Hradu omluvit,“ dodal. Prezident tento týden označil Turkovu nominaci za málo pravděpodobnou.
„Věříme, že Filip Turek dorazí zítra na Hrad a vše prezidentovi vysvětlí,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Boris Šťastný. Zároveň ale připustil, že zatím není jasné, zda na schůzku dorazí. „Aktuálně je prakticky upoután na lůžko s vyhřezlou ploténkou,“ dodal.
Stejnou informaci o jeho zdravotní indispozici přinesl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové i předseda Motoristů Petr Macinka, který mu popřál hodně zdraví. Také on doufá, že se na Hrad Turek v pondělí „nějak dostane“. „Nemůže se moc hýbat, ale snad to nějak zvládne,“ podotkl.
Prezident má za sebou schůzky se 12 z 15 kandidátů do příští vlády. Zbývá ještě setkání právě s Turkem a kandidáty Motoristů na ministra kultury Oto Klempířem a ministra sportu Borisem Šťastným. Ty se uskuteční v pondělí.
Turek čelí kritice mimo jiné za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Za kritizované výroky se omluvil, u některých autorství odmítá. V úterý Turek uvedl, že chce prezidentovi vysvětlit své kauzy, které jsou podle něj spíš mediální. Konkrétní argumenty možná podloží i dokumenty.
Prezident Petr Pavel označil tento týden za málo pravděpodobné, že se Turek stane ministrem. Občané by podle něj měli mít na ministry náročnější kritéria než jen to, že nejsou stíhaní pro trestný čin.
Míní, že možná by bylo užitečné, kdyby Ústavní soud v této věci rozhodl o kompetenční žalobě. Pavel Turka přijme v pondělí v poledne jako posledního nominanta na ministra životního prostředí do vznikající vlády Andreje Babiše (ANO). Macinka i Šťastný zopakovali, že Turek je jejich jediný kandidát na danou ministerskou pozici.
„Pavel si problematizuje vztahy s Motoristy“
Pavlovo rozhodnutí, zda jmenuje Turka do funkce ministra životního prostředí, podle Macinky ukáže, jaký budou Motoristé mít s prezidentem vztah do budoucna. „Pokud pan prezident problematizuje tu situaci, tak problematizuje vztahy s Motoristy,“ prohlásil Macinka.
Turka podle Macinky skandalizují novinové titulky, které jsou ale podle něj odlišné od reality. Varianta, že by ministerstvo neřídil Turek, ale někdo jiný z pověření, je o několik kroků napřed, dodal.
Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) se Motoristé opakovaně snaží přisoudit své problémy ostatním. „Nemají minimum reflexe, aby si řekli, co to bude znamenat pro ně i pro vládu,“ řekl. Právě chování Filipa Turka podle něj zdržuje jmenování vlády.
Macinka ale argumentoval, že právě prohození resortů mezi jejich kandidáty byl ústupek. Turek byl původně kandidátem na ministra zahraničí, naopak Macinka měl usednout do křesla ministra životního prostředí.
X x x
Babiš oznámil, že jedna z firem Agrofertu dá stížnost Evropské komisi na Česko
Jedna z firem Agrofertu podá příští týden stížnost Evropské komisi kvůli podezření na porušení unijního práva ze strany České republiky, řekl v reakci na novelu zákona o střetu zájmů v debatě na Primě ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Nebude ale požadovat od Česka odškodnění. Potvrdil, že Agrofert převede do svěřenského fondu.
„Já budu bojovat za moje práva, protože já mám právo vlastnit, jako každý český občan, mám právo podnikat a podílet se na věcech veřejných. A tady tradiční politické strany mi to zakazují,“ řekl Babiš.
„Zbavím se celé firmy, tedy i médií, včetně internetových,“ uvedl. Na rozdíl od amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož majetek budou spravovat jeho synové, nebude správcem svěřenského fondu někdo z Babišovy rodiny, bude pouze na jeho činnost dohlížet.
Zákon počítá s tím, že se o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace nebude moci ucházet firma, v níž má člen vlády větší podíl než 25 procent. A nebude moci také mít ani procento ve společnosti vydávající noviny či provozující rozhlas a televizi.
Babiš řekl, že měl několik možností – buď odejít z politiky, což by se líbilo opozici, ale to neudělá, nebo si Agrofert nechat a poškodit je tím, že budou vyloučeny z veřejných zakázek a dotací, nebo vložit firmu do svěřenského fondu. Nakonec se rozhodl pro poslední možnost, navíc s tím, že i když mu to zákon nenařizuje, zbaví se tímto způsobem i internetových médií.
Babiš je prostřednictvím Agrofertu vlastníkem mediálního domu Mafra, jehož součástí jsou kromě Mladé fronty Dnes a Lidových novin také servery iDNES.cz a Lidovky.cz, které si šéf hnutí ANO mohl nechat ve svém vlastnictví. Patří mu také deník Metro, týdeník 5+2, hudební televize Óčko a rádio Impuls.
„Vy se nemusíte zbavit Agrofertu, vám to nikdo nenařizuje. Jenom pokud vy chcete, aby Agrofert vysával veřejné peníze, dostával veřejné peníze, dotace,“ řekl poslanec Martin Plíšek z TOP 09, který byl s Babišem v debatě na Primě. „Nerozhoduju o dotacích, nerozhoduju o investičních nabídkách,“ opáčil mu Babiš. Znovu označil zákon za protiústavní.
Za absurdní považuje, že když bude po volbách opoziční poslanec, může si Agrofert nechat, zatímco když bude chtít být ve vládě, tak nikoli. Sněmovna je totiž více než vláda, protože se vláda poslancům zodpovídá.
Babiš vysvětloval i nákup akcií. Řekl, že se svlékl do slipů
Šéf hnutí ANO a ministr financí v diskusním pořadu na Primě mluvil také o tom, jak nakupoval od daní osvobozené akcie Agrofertu za 1,48 miliardy korun a kde na to vzal peníze. „Já jsem měl od roku 1993 2 miliardy 530 milionů příjmů po zdanění,“ řekl Babiš.
Z toho 1,863 miliard korun byly podle něj příjmy zdaněné Agrofertem a další miliarda podle něj byly nedaňové příjmy z akcií a z prodeje firem. Na otázku, aby upřesnil z prodeje jakých firem, ministr odvětil: „Já jsem se svlékl do slipů, ale já vám pindíka ukazovat nebudu. To je moje věc, co já jsem kupoval v roce 1994 nebo 1995.“
„Na vašeho pindíka není asi nikdo zvědavý,“ reagoval na jeho slova poslanec TOP 09 Plíšek. Srovnávat Babišovu výši příjmů s penězi, které vydal za nákup akcií Agrofertu, začal jako první týdeník Echo. Babiš to považuje za kampaň bývalých zaměstnanců Mafry, kteří mají blízko k šéfovi TOP 09 a exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi.