Dr. Vyvadil: NATO podle většiny, tj. nezápadního světa je hlavním zdrojem napětí a konfliktu mezi Západem a Ruskem a je načase, aby ve své nenávisti, kterou stále více pumpuje do světa hezky rychle zvolnilo. Mark Rutte to s Donaldem Trumpem uměl. Jak známo, stále jej lákala představa opustit NATO. Rutte zachránil mimo jiné jedno se setkání s lídry NATO, které hrozilo výbuchem a kdy Trump chtěl uraženě odejít. Je to prosté: Onen silácký Trump prostě nenávidí války, zejména ty americké…

Portál Politico.eu přinesl analýzu 5 výzev pro příštího šéfa NATO Marka Rutteho, autorem je Stuart Lau,   a vybral jsem pro vás to podstatné.

-x-x-x-

Od Trumpa po Wilderse, od nedostatku peněz po nedostatek systémů protivzdušné obrany bude mít příští generální tajemník NATO napilno.

Kampaň odcházejícího nizozemského premiéra na post generálního tajemníka skončila ve čtvrtek, kdy si zajistil podporu všech 32 spojenců NATO.

Rutte, který řídil pátou největší ekonomiku EU již 14 let, je široce chválen jako efektivní tvůrce konsensuálních dohod. (J.V: Byť nenávist vůči Viktoru Orbánovi vypudil na nejvyšší míru, i proto se Viktor takticky se nechal měsíce prosit, než s ním souhlasil)

Zde je pět nejtěžších témat, se kterými se bude muset vypořádat.

Možný návrat Donalda Trumpa

Čtyři týdny poté, co Rutte nastoupí do nové funkce, jdou Američané k volbám a mohli by znovu zvolit Donalda Trumpa, skeptika vůči NATO.

Během kampaně Trump vyhrožoval, že pokud se vrátí do Bílého domu, omezí americkou pomoc Ukrajině. Pokud to dodrží, mohlo by to zasadit těžkou ránu důvěryhodnosti spojenců NATO při pomoci Ukrajině bránit se proti Rusku, vzhledem k tomu, že USA jsou zdaleka největším dárcem vojenské pomoci Kyjevu.

Trumpovo znovuzvolení také téměř jistě zhatí plán NATO připravit Ukrajinu na její budoucí členství, včetně snah o dokončení westernizace ukrajinské armády původně sovětského typu.

Země NATO loni slíbily, že „budou v pozici, kdy budou moci rozšířit pozvání Ukrajiny ke vstupu do aliance, pokud s tím spojenci budou souhlasit a budou splněny podmínky“.

Soudě podle Trumpovy nedávné charakteristiky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského však tento závazek vypadá vratce.

Zelenskyj „může být největším obchodníkem ze všech politiků, kteří kdy žili,“ řekl Trump minulý týden na předvolební akci. „Právě před čtyřmi dny odešel s 60 miliardami dolarů (poté, co podepsal desetiletou bezpečnostní dohodu s prezidentem Joe Bidenem), přišel domů a oznámil, že potřebuje dalších 60 miliard dolarů. Nikdy to nekončí.“

Putinův zimní útok na Ukrajinu

Jakmile Rutte nastoupí do úřadu, Ukrajina ho s blížící se zimou požádá o pomoc.

V posledních měsících Rusko zintenzivnilo údery proti ukrajinským tepelným elektrárnám a přehradám – infrastruktuře, jejíž úplná oprava trvá měsíce, ne-li roky.

Scénář Kremlu není nový. Během první válečné zimy v letech 2022 až 2023 byla ukrajinská energetická síť vážně napadena.

Klíč podle odcházejícího šéfa NATO Stoltenberga spočívá ve větším počtu systémů protivzdušné obrany, které by mohly chránit dodavatele energie a také pracovníky údržby pracující na opravách poškozených zařízení.

Země NATO také bojují o vyslání – nebo v případě Rutteho vlastní země o vybudování – systémů protivzdušné obrany. Ale Evropa jich tolik nemá, pokrok v USA se zpozdil v Kongresu a země blízké Rusku nejsou v této nebezpečné době ochotné vzdát se svých vzdušných štítů.

Přimět členské státy NATO, aby zaplatily

NATO tento týden oslavilo rekordní počet spojenců, kteří dosáhli cíle 2 % HDP ve výdajích na obranu – 23. Nizozemsko tuto hranici po letech zaostávání letos právě překročilo.

To však znamená, že třetina aliance stále neplní svůj slib, přestože tento slib učinila před 10 lety.

Jihoevropské národy patří k nejhorším provinilcům.

V Itálii odhady pro rok 2024 předpokládají mírný pokles z již tak nízkých 1,5 procenta v loňském roce. Španělsko letos utratí jen 1,28 procenta. Sousední Portugalsko se zavázalo 1,55 procenta.

„Špatná bilance našich středomořských přátel je pro Trumpa dokonalou zbraní,“ řekl vysoce postavený diplomat z pobaltského regionu, kterému byla zaručena anonymita, aby mohl svobodně hovořit o náladě v NATO. Region je silným zastáncem tvrdšího přístupu k Rusku. (J.V.: Jsou to zkrátka váleční jestřábové, kteří tím více, co sami na boj s Ruskem nemají, o to více válečnické nálady vyvolávají)

Blíže k Trumpově půdě je však situace stejně špatná. Kanada, která je členem NATO od samého počátku v roce 1949, se zavázala pouze 1,37 procenta HDP a od začátku ruské války proti Ukrajině zaznamenala růst o 0,1 procenta.

Stížnosti na východním křídle

Země sousedící s Ruskem nejsou Rutteho největšími fanoušky.

Byli naštvaní kvůli nízkým nizozemským výdajům na obranu a jsou obzvláště naštvaní, že nejvyšší role v NATO vždy připadla Západu nebo Severoevropanovi, přestože země východního křídla jsou v alianci už čtvrt století.

Jedním z prvních Rutteho úkolů ve funkci šéfa NATO by bylo jmenovat náměstka a bude na něj vyvíjen tlak, aby jmenoval někoho z východní země.

Evropští lídři milující Putina

Není to jen Trump, koho bude muset Rutte přesvědčit, aby udržel NATO naživu a zdravé.

Po celé Evropě vzkvétají krajně pravicové strany, které jsou skeptické vůči NATO a milují Putina.

Například Francie je na pokraji parlamentních voleb, které by mohly přinést velké zisky krajně pravicovému Národnímu sdružení – což donutilo Stoltenberga v rozhovoru pro Politico učinit vzácnou prosbu k Paříži, aby „udržela NATO silné“.

Rutte samozřejmě zná tento příběh až příliš dobře. Svým způsobem začal uvažovat o nejvyšší funkci v NATO, když začalo být jasné, že jeho středopravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii prohraje nizozemské volby s krajně pravicovou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, což se také stalo.

J.V.:Čím jsem začal, tedy jakýmisi námluvami Rutteho vůči Putinovi a  Trumpovi, tím také skončím. Oproti našim jestřábům, Fialy či Pavla, jeho smírná slova ke dvěma rozhodujícím světovým postavám, které stojí proti NATO, Vladimírovi a Donaldovi, jsou velmi nadějná.

Tak se nechme překvapit, přátelé. JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

Arestovyč: Návrhy Putina mají šanci na úspěch

Bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč řekl, že slabou stránkou Ukrajiny je vnitřní organizace země.

Podle politika, jehož vyjádření přinesl kanál YouTube „Pozor: Sobčak“, mají podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení konfliktu šanci na úspěch.   Arestovyč klade otázku, zda za současné situace není čas se zastavit, když další boje znamenají ztrátu dalších desítek tisíc životů a zničení ekonomiky.

Již dříve Arestovyč řekl, že na pozadí snížení západní pomoci a únavy veřejnosti z konfliktu s Ruskem ztratil Kyjev svou důstojnost a směřuje ke katastrofě. Vyjádřil názor, že Ukrajina ztratila schopnost obrany kvůli nedostatku motivace a kontroly, zatímco Rusko si zachovává ofenzivní potenciál, vojenskou morálku a vlastní výrobu.

Arestovyč již v loňském roce řekl, že současné ukrajinské vedení vede zemi do katastrofy,  je nedostatečně kompetentní a nadále se drží špatné politiky.  Poukázal   také na to, že kyjevský režim nechce lidem sdělit skutečnou pravdu, že návrat k hranicím z roku 1991 nebude a že  Krym v nejbližší době nebude, protože bude jen obrana, krev, pot a slzy.

V současné době žije Oleksij Arestovyč na Západě, kam uprchl poté, co proti němu začala pracovat Služba bezpečnosti Ukrajiny a začal se obávat o život, server vasevec.cz

X X X

Uzurpuje si Macron vládnutí dekrety?

V případě nepokojů po předčasných parlamentních volbách se prezident Francie Emmanuel Macron může odvolat na článek 16 ústavy republiky, který dá hlavě státu mimořádné pravomoci. Macron o tom podle rozhlasové stanice Europe 1 už jednal se svými blízkými spolupracovníky, tisková služba Elysejského paláce tuto informaci ovšem popírá.

Pro uplatnění článku 16 ústavy jsou dvě podmínky – ohrožení územní celistvosti země; narušení fungování státních orgánů.  Po parlamentních volbách může Emmanuel Macron zdůvodnit potřebu aplikovat tento článek základního zákona druhou podmínkou. Pak bude moci   převzít veškeré pravomoci.

„Pokud se rozhodne použít článek 16, prezident nebude prakticky ničím svázán: jeho pravomoci nebudou nijak omezeny, nebudou existovat žádné protiváhy ani jiné formality. Po 30 dnech může opozice ovšem předat tuto záležitost francouzské Ústavní radě se žádostí o potvrzení  nebo vyvrácení potřeby použití tohoto článku,“ uvedla expertka na ústavní právo  Anne-Charlène Bezzina.   Ačkoli ústava nestanoví maximální dobu trvání těchto výjimečných pravomocí, po 60 dnech může francouzská Ústavní rada rozhodnout, zda je jejich použití oprávněné.

Až dosud byl článek 16 v historii páté republiky použit pouze jednou – v roce 1961 de Gaullem po pokusu generálů o puč.

X XX

Vláda by měla zvážit zestátnění Liberty, navrhuje Hrnčíř. Možní kupci jsou seriózní, oponuje Kohajda

O zadluženou hutní společnost Liberty Ostrava mají zájem dva investoři. Uvedl to lidovecký ministr práce Marian Jurečka. Budoucnost podniku přesto zůstává nejistá. Část zaměstnanců už z Liberty odešla, ti zbývající můžou žádat o půjčky od Moravskoslezského kraje. Úřad práce by jim příští týden mohl začít posílat dočasné náhrady mezd. O osudu hutě diskutovali v Pro a proti na Českém rozhlase Plus poslanci Michael Kohajda a Jan Hrnčíř.

 „Aby byla Liberty Ostrava zajímavá pro nového kupce, je důležité, aby tam všichni klíčoví zaměstnanci zůstali,“ říká poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda. „Největší úkol státu je udržet zaměstnance ve specifickém provozu, který nelze vypnout ze dne na den, a zajistit, aby zaměstnanci měli jistotu, že dostanou své výplaty.“

Najde se investor pro Liberty Ostrava, nebo bude vláda muset huť zestátnit? Diskutují poslanci Jan Hrnčíř (SPD) a Michael Kohajda (KDU-ČSL).

Vyplácení náhrad za mzdy je postup daný zákonem. Jeho dlouhodobá zátěž pro stát by ale mohla být kontraproduktivní. Vláda proto aktuálně jedná o prodeji Liberty. Zájem mají dvě firmy.

„U vstupu investora je velké riziko, že to bude někdo, kdo se bude snažit zpeněžit, co se v tom podniku ještě zpeněžit dá, aby na tom vydělal,“ varuje poslanec a místopředseda SPD Jan Hrnčíř a uvádí jako příklad privatizaci Nové hutě firmou Mittal. „Pokud bude stát postupovat jako tímto způsobem, bude jenom tratit peníze.“

Podpora zaměstnanců, ne firmy

Další možností je přechod podniku do vlastnictví státu, kterým by se mimo jiné zamezilo spekulacím se státní podporou.

„Stát v principu nemůže nalívat peníze do soukromých podniků,“ říká Hrnčír. „Pokud by to měl udělat, bude samozřejmě lepší, pokud dojde k zestátnění jako v případě OKD, protože bude peníze dávat do svého majetku.“

Takový scénář podle Kohajdy nehrozí, protože stát svoji pomoc aktuálně cílí na zaměstnance, nikoliv na firmu jako takovou.

„Je v souladu se zákonem, že až po tři měsíce je možno dávat náhradu mzdy zaměstnancům,“ konstatuje. „Pokud by se do tří měsíců nepodařilo naložit s firmou tak, že by ji koupil investor, otvírá se otázka, zda a jak by stát měl pomáhat.“

Navíc dodává, že těžký průmysl patří mezi strategické vládní investice a je důležitý i pro dosažení soběstačnosti ve výrobě. Vláda proto podniká všechny kroky k zajištění dalšího provozu Liberty.

Nízká konkurenceschopnost

Hrnčíř se ale obává záměrů investora i vzhledem k nízké konkurenceschopnosti evropského těžkého průmyslu zatíženého emisními povolenkami a jeho silné zahraniční konkurenci, která je schopná dovážet uhlí nebo ocel mnohem levněji.

„Problémy nemá jenom huť Liberty. Napříč Evropou odchází hliníkárny, slévárny, sklárny, protože tyto provozy potřebují levné energie k tomu, aby mohly vyrábět,“ podotýká Hrnčíř. „Přece nemůžeme dosahovat zelených cílů tím, že se výroba přesune jinam, kde tyto podmínky nemají takto nastaveny.“

Emisní povolenky jsou ale kromě Evropy uplatňovány i ve Spojených státech nebo Číně. Evropská zelená politika tudíž nemůže být chápána jako jediný či hlavní důvod pro problémy těžkého průmyslu.

„Dbáme na naše životní prostředí a je to správné. Ale nemyslím si, že jsou hutě neživotaschopné. I my potřebujeme vyrábět,“ uzavírá Kohajda. „Česká republika má velmi silný strojírenský průmysl a je určitě dobré, abychom zdroje oceli a podobných výrobků měli přímo v Česku.“

X X X

Konečná:  Bez Fialy žít rok a půl by mi přišlo fajn,‘ říká předsedkyně KSČM

Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily téměř před dvěma týdny. Koalice Stačilo! v nich získala dva mandáty. Podaří se koalici sjednotit tuzemskou levici? V jaké frakci zasednou její zástupci v Evropském parlamentu? „Jedná se tentokrát velmi intenzivně, protože řada starých norem, jestli to tak můžu říct, neplatí,“ popisuje lídryně uskupení Stačilo!, staronová europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v rozhovoru pro Radiožurnál.

 X Už máte jasno, ve které frakci Evropského parlamentu budete?

Musím říct, že zatím ne. Jedná se tentokrát velmi intenzivně, protože řada starých norem, jestli to tak můžu říct, neplatí. Je tam pořád mnoho nezařazených kolegů, je tam řada nových kolegů.

Dnes (v pátek – pozn. red.) ráno jsem se zrovna vrátila z Bruselu a velmi upřímně říkám, že možnosti jsou otevřené několikery. Nám jde hlavně o to, aby náš volební program – to, co jsme slíbili – a naše zařazení do výborů odpovídalo tomu, abychom mohli naše sliby aspoň částečně realizovat.

„Nám jde hlavně o to, aby náš volební program a naše zařazení do výborů odpovídalo tomu, abychom mohli naše sliby aspoň částečně realizovat,“ říká o rozhodování, do jaké frakce Evropského parlamentu vstoupit, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná

X Jak daleko došly úvahy, že by mohla vzniknout nová frakce spolu s německou levicovou političkou Sahrou Wagenknechtovou?

I to je jedna z cest, o které se velmi intenzivně jedná. Určitě patří do našich scénářů. Jednáme samozřejmě i s naší politickou skupinou, ze které původně pocházím, ale je řada dalších otevřených jednání.

‚Šílené nápady‘

X Krátce po zvolení jste prohlásila, že máte mandát prosazovat silnou mírovou politiku v Evropském parlamentu. Jak si tuto politiku představujete?

Myslím, že především v tom, že se o ní opravdu začneme bavit. Evropská unie by se zaprvé měla stát jednou ze stran vyjednávání, ať už se jedná o mírové konference nebo mírové iniciativy kdekoli ve světě.

Zároveň se teď bohužel prolíná Evropským parlamentem – a je to pro mě velmi varující a pevně věřím, že k tomu nedojde – že se například část peněz určených na kohezi, to znamená i pro Českou republiku, musí vzít, protože je potřeba dát více peněz na Ukrajinu, na zbraně a aby Ukrajina měla vše, co potřebuje.

To je pro mě něco úplně nepřijatelného. Pevně věřím, že těmto šíleným nápadům, které vznikají především na úrovni Evropské rady a Komise a jsou různě podvázány tím, kdo bude v Evropě vládnout, europoslanci zabrání.

Budu se snažit vytvořit frakci nebo být ve frakci, ve které toto bude jasné téma. Nedovedu si představit, že budeme brát peníze, které mají sloužit k tomu, aby se například srovnaly rozdíly, které dnes evidentně v Evropě existují, a budeme za ně nakupovat zbraně.

‚Nesmyslný nákup‘

X Kdo by pro vás byl vhodným kandidátem na eurokomisaře? Mohl by to být současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN)?

Určitě ne, mám pro to dva důvody. Chápu, že Jozef Síkela si to v podstatě přes německé bankéře domluvil tím nesmyslným nákupem, který stál české daňové poplatníky 40 miliard.

X Musím připomenout, že Jozef Síkela se hájí tím, že ztráta se čekala a byl to strategický obchod.

Ano, strategický obchod pro německé a kanadské důchodce bezpochyby, ti na tom vydělali. Ale řeknu i ten druhý důvod, proč by neměl být eurokomisařem. Jozef Síkela je na ministerstvu dva a půl roku. Od (zástupců – pozn. red.) průmyslu bohužel slyšíme, že se s nimi nikdo nebaví.

To, co se dneska děje v Liberty Ostrava, je práce i Jozefa Síkely, který se o to nezajímal. Nám v Ostravě budou propouštět 7000 lidí, nám v Ostravě zkrachuje možná dalších 30 000 pracovních míst.

Tato vláda neměla za dva a půl roku snahu být ani v dozorčí radě, ani se zajímat o to, kam jsou vyváděny peníze, které jim posílá. To je totální selhání ministra průmyslu a obchodu.

‚Univerzální člověk‘

X Kdo by měl být podle vás eurokomisařem nebo eurokomisařkou?

To záleží na tom, jaké dostaneme portfolio. To je to, co říkám už čtyři měsíce. Nechápu důvod, proč se první nevyjednává portfolio. Neznám univerzálního člověka, který zvládne konkurenceschopnost, rozpočet, energetiku i vnitřní trh. Takový neexistuje.

X Kdybyste měla možnost to ovlivnit, koho byste navrhovala a které portfolio by vám přišlo zajímavé?

Za mě by určitě mohlo být pro Českou republiku velmi zajímavé portfolio regionálního rozvoje právě díky tomu, že se mají brát peníze na kohezi. Určitě bych se dokázala bavit o sociální politice, protože tam jsou rozdíly zcela evidentní. Musíme prosadit evropskou minimální mzdu, musíme se podívat na to, jak dopadá legislativa EU na naše občany, jak jim pomáhat.

Dovedu si představit energetiku, o které mluvím dlouhodobě, protože jestli si chce Česko udržet svůj vlastní energetický mix, bude k tomu potřebovat silnou podporu i ze strany komise, abychom vůbec nějaké jaderné elektrárny mohli postavit, aby nám to tam v tom Bruselu schválili, protože zatím to vypadá, že nám dávají podmínky, bez kterých to nepůjde.

A co se týče lidí, které na to můžete nominovat. Nejsem ta, která je bude vybírat, ale myslím, že odborníků na energetiku má tato republika opravdu hodně. Přiznám se, že to jméno teď neřeknu záměrně. Vím, že když ho řeknu, tak kdyby náhodou na toho člověka došlo, tak se řekne: „Ježiš, ona už ho řekla Konečná“.

Ale jestli mám být velmi obecná – náš pan premiér (Petr Fiala) vysílá signály na všechny strany. Myslím, že třeba premiér Fiala by určitě měl šanci dostat silné portfolio. To, že bychom bez něho mohli rok a půl normálně žít v této republice, by mi přišlo taky fajn. Takže proč ne třeba pan premiér.

X X X

 Nejbohatší britská rodina dostala čtyři roky vězení za vykořisťování služebnictva

Členové jedné z nejbohatších britských rodin dostali několikaleté tresty vězení za vykořisťování svého indického služebnictva. Rozhodl tak švýcarský soud. Podle agentury AFP jsou Hindujaovi jednou nejvlivnějších rodin v Británii i Indii. Jejich majetek je skoro dvojnásobně vyšší než odhadované bohatství britské královské rodiny.

 Hlava rodiny Prakash Hinduja, který má i švýcarské občanství, a jeho manželka Kamal byli odsouzeni k odnětí svobody na čtyři a půl roku. Jejich syn se snachou dostali čtyřleté tresty. Všem původně hrozil ještě tvrdší trest, ale soud je nakonec neshledal vinnými z obchodu s lidmi.

Hindujaovým, kteří podle britských médií vlastní majetek v hodnotě asi 37 miliard liber (přes bilion korun), patří vila v obci Cologny v sousedství Ženevy, do níž podle obžaloby dováželi sloužící z Indie, kterým však zabavili cestovní pasy a z usedlosti jim dovolovali odcházet jen v omezené míře.

Prakash a Kamal Hindujaovi a jejich syn Ajay s manželkou údajně zabavili svým zaměstnancům cestovní pasy, za pracovní dobu trvající 18 hodin jim platili pouhých sedm liber (206 korun) a z usedlosti jim dovolovali odcházet jen v omezené míře. Podle prokuratury rodina dávala více za péči o svého psa než na platy personálu.

Rodina popírala, že by se dopustila čehokoliv nezákonného. Právníci Hindujaových, kteří se dnes k soudu nedostavili, dali najevo, že se odvolají.

X X X

Vnitro prohrálo soudní spor s řidičem, který skončil po „zakleknutí“ policií na záchytce

 Ministerstvo vnitra prohrálo soudní spor s mužem, který po silniční kontrole skončil na policejní stanici a poté na záchytce. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost vnitra proti rozsudku Městského soudu v Praze, který označil policejní zásah za nezákonný, pokud jde o použití hmatů a chvatů a následné zajištění muže. Ten sice policistům ujel z místa silniční kontroly, donucovací prostředky však proti němu použili až v situaci, kdy auto odstavil před svým bydlištěm a chtěl jít domů.

„Jednání žalobce, který nerespektoval zákaz policie pokračovat v další jízdě, bylo jednoznačně nesprávné a mělo být projednáno a popřípadě sankcionováno v přestupkovém řízení. Za daných skutkových okolností však nemohlo být důvodem pro jeho zajištění a umístění na záchytné stanici,“ stojí v rozsudku NSS.

Policisté auto zastavili v září 2021 v noci, kdy odbočilo z místní komunikace na soukromou příjezdovou cestu k mužovu bydlišti. Řidič s právním vzděláním předložil policistům doklady, avšak odmítl dechovou i krevní zkoušku na alkohol. Policisté tak na něj pohlíželi jako na člověka, který požil alkohol a usedl za volant, a proto mu na místě zadrželi řidičský průkaz a zakázali další jízdu.

Muž přesto sedl do auta a dojel domů, kde jej policisté po vystoupení z vozidla a další výměně názorů zaklekli, spoutali a odvezli na policejní stanici, poté i na záchytnou stanici, kde zůstal do rána. Zakleknutí trvalo několik minut, protože druhý z policistů zatím hledal v autě pouta.

Městský soud označil postup policie za nepřiměřený. Řidič podle kamerového záznamu nebyl agresivní a situace, byť vyhrocená, nevyžadovala násilný zásah, uvedl městský soud. Policisté znali mužovu totožnost, měli jeho řidičský průkaz, za volantem už neseděl a neohrožoval ani sebe, ani nikoho jiného. Přestupková odpovědnost se tak dala řešit později.

Vnitro v kasační stížnosti hájilo postup policie, například poukazovalo na to, že řidič po zakleknutí na zemi „zběsile pohyboval nohama“ a poté odmítal nastoupit do policejního vozu, a tedy se bránil. Řidič trval na tom, že zásah byl nepřiměřený a neprofesionální a že pohyb nohou byl reakci těla na zakleknutí – snažil se získat prostor k dýchání.

Podle NSS bylo zjevné, že se řidič dopustil přestupků. „Tato skutečnost však sama o sobě nestačí k tomu, aby byl žalobce zajištěn. K ní by musela přistoupit ještě důvodná obava, že žalobce bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo mařit řádné objasnění věci,“ uvedl NSS. Důvod k takovým obavám podle soudu nebyl. „Z pouhé snahy žalobce jít domů pak nelze dovodit ani důvodnou obavu, že žalobce bude mařit řádné objasnění věci,“ konstatoval NSS. ceskajustice.cz

X X X

Konečná chce sjednotit levici, její Stačilo! se vydalo Ficovou cestou a buduje ‚vlasteneckou alternativu‘

Doba velkého soupeření pravicové ODS s levicovou ČSSD je dávno pryč. Letošní eurovolby ale v jednom aspektu daly na toto období vzpomenout, uspěly v nich jasně pravicoví Motoristé a levicová koalice Stačilo! Právě subjekt vedený KSČM ale zahrnuje i „vlastenecké“ či národně konzervativní proudy. V situaci, kdy je tradiční levice v krizi, jde o vyzkoušenou cestu, která sklízí úspěch například na Slovensku.

 V posledních letech se z české politiky viditelně vytratil pravolevý spor. To se potvrdilo i v loňském projektu Stranický kompas iROZHLAS.cz, který ukázal, že strany zastoupené ve Sněmovně už dělení na pravici a levici často považují za zastaralé a mnohem důležitější je pro ně vymezit se na konzervativně-liberální ose nebo se dělí na tradicionalisty a progresivisty.

V letošních eurovolbách však dohromady 20 procent dostaly dvě mimoparlamentní koalice, z nichž jedna je otevřeně levicová a druhá má výraznou pravicovou stopu.

Stačilo! je postavené na infrastruktuře KSČM a vede jej šéfka komunistické strany Kateřina Konečná, kterou doplňují menší subjekty a jednotlivé osobnosti.

Druhou koalici tvoří jednak jasně pravicoví Motoristé sobě, kteří se dokonce nezříkají nálepky „ODS revival“ a odkazují se k jejímu zakladateli Václavu Klausovi, a jednak Přísaha Róberta Šlachty, jež se sama označuje za středovou stranu definovanou jako „spravedlivý střed“.

Kandidátku jako lídr vedl velký pravičák Filip Turek, ideologický mix ale doplnil na třetím místě i exministr kultury z ČSSD Antonín Staněk.

 Říkají o sobě, že jsou stranou konzervativního středu, nedávno ale spolupracovali se SOCDEM, do eurovoleb jdou s pravicí a do krajských voleb v Jihomoravském kraji je vede exčlen ANO Petr Vokřál.

Oběma zmíněným koalicím by posílení pravolevých sporů jen vyhovovalo. „Pravolevý souboj bude samozřejmě nabírat na síle, už jen kvůli tomu, že nejbohatší dále bohatnou a zbytek obyvatelstva chudne. Ostatní dělící linie, jako konzervativci vs. liberálové nebo tradicionalisté vs. progresivisté jsou ale nyní také přítomné,“ popsala Konečná pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Předsedkyně KSČM mluví o Stačilo! jako o jediné levicové či levicově vlastenecké alternativě: „Ukázalo se, že lidí, kteří jsou nespokojení s vládní politikou, necítí se současnou vládou reprezentováni a hledají levicovou alternativu, je celý zástup a Stačilo! je pro ně nyní jedinou skutečně levicovou relevantní politickou silou.“

Podle ředitele agentury Ipsos Michala Kormaňáka jsou lidé v Česku relativně levicově zaměření, zároveň o sobě ale málokdo řekne, že je levičák.

„Největší procento lidí o sobě říká, že jsou ve středu, potom je zhruba třetina lidí, která o sobě říká, že jsou pravičáci, a nějakých dneska 10–12 procent, kteří říkají, že jsou levicově orientovaní. Volí hlavně lídry,“ popsal ve Vinohradské 12.

Ke tlumení pravolevého dělení začalo docházet s úpadkem dvou hlavních pilířů tuzemské stranické politiky ODS a ČSSD a vyvrcholilo sněmovními volbami 2017. V nich se stalo dominantní politickou silou hnutí ANO, které se dokázalo od dřívějšího apelu na zklamané voliče pravicových stran přeorientovat na podporovatele levicových subjektů.

Dnes o sobě ANO mluví jako o catch-all party, že oslovuje všechny sociodemografické skupiny. Jeho orientace spíše na levicovějšího voliče ale odpovídá i tomu, že se až dosud otevřeně levicovým subjektům nedaří, zatímco na druhé straně spektra je silná středopravá koalice Spolu.

Levicové Spolu?

Konečná na projektu sjednocení „levicově vlastenecké opozice“ pracuje od loňského roku. Když na začátku prosince koalici Stačilo! komunisté oznamovali, lákali na představení „opozičního Spolu“.

Jako o čistě levicové síle se o Stačilo! však mluvit nedá. Kromě členů KSČM ji tvoří dvě spíše národněkonzervativní či národovecké strany SD-SN a ČSNS. Neúspěšně Konečná jednala ještě se SOCDEM, Jiřím Paroubkem a jeho ČSSD, Jindřichem Rajchlem a jeho PRO nebo Ladislavem Vrabelem.

Byť se na první pohled nemusí zdát logické, jak může mít KSČM nejblíže k národoveckým stranám na konzervativní krajní pravici, podle odborníka na kraje politického spektra Jana Charváta je to tím, že už dnes její politika dávno nestojí na marxismu a třídním boji.

„KSČM je konzervativní, nacionalistická, autoritářská, proruská a protisystémová. Levicovost v ní zbyla v ekonomické oblasti, tu už ale nevnímají jako klíčovou. Hodně akcentují i boj proti globalismu, což lze chápat i jako návrat k nacionalismu,“ vyjmenoval, v čem všem se komunisté s národněkonzervativními radikály shodnou.

Podle dat Ipsosu si voliči vybírali koalici Stačilo! především kvůli osobě její lídryně. „Nejsem si jistý, jak moc to voliči rozlišovali a jestli si vůbec uvědomili přítomnost těch ostatních menších stran. Troufám si tvrdit, že je úplně jedno, jaké další menší strany by na evropské kandidátce byly, protože tento úspěch na sebe vzala Kateřina Konečná,“ popsal Kormaňák.

„Kateřina Konečná možná bude mít ambici sjednotit levici jako takovou, ale lidem je ideologie dneska už trošku jedno. Nějakým způsobem v ní žijí, část lidí má názor na to, že chce nižší daně, část chce progresivní daně, ale žijeme v tom spíš my, komentátoři, analytici, politici, politologové. Lidé řeší pragmatické věci, které jim nabízejí lídři,“ domnívá se ředitel Ipsos.

Potvrzují to i data, která ukazují, že Stačilo! kromě levicových voličů ve velkém čerpalo i z voličských základen SPD nebo ANO. K tomu jim pomohl právě i apel na vlastenectví.

Do krajů i do Sněmovny

Projekt Stačilo!, který se osvědčil v eurovolbách, bude pokračovat i v zářijových krajských volbách. A pokud nedopadnou úplným průšvihem, tak i ve sněmovních volbách na podzim 2025, jimiž aktuální kaskáda trojího typu voleb vyvrcholí.

Je pravděpodobné, že se Konečná koalici Stačilo! pokusí ještě rozšířit a skutečně přijít s „levicovým Spolu“. Proto by na kandidátku chtěla získat i SOCDEM, která jde od porážky k porážce a nemá příliš optimistické vyhlídky na to, že by se dostala do Sněmovny sama.

Konečná se nyní ke sněmovním volbám nechce příliš vyjadřovat, soustředí se na sestavování kandidátek pro krajské volby. „Ke sněmovním volbám jsou zatím všechny cesty otevřené. Budeme dělat maximum, aby žádný hlas levice nepropadl,“ říká.

Se SOCDEM v tomto případě počítat příliš nelze, současné stranické vedení v čele s předsedou Michalem Šmardou pokukuje spíše po jiných, liberálnějších partnerech, než je Konečná. Té vyčítají to, že v koalici Stačilo! má krajně pravicové partnery. Po zářijových krajských volbách by tento směr měl říjnový sjezd SOCDEM buď potvrdit, nebo dojde ve straně rok před sněmovními volbami k dalším otřesům.

Fico jako vzor

Spojování tradičně levicových proudů s těmi označovanými za „vlastenecké“ a národněkonzervativní je úspěšnou strategií i jinde.

Spouštěčem tohoto trendu bylo postupné pronikání progresivních témat do tradiční levicové agendy. „To levicové spektrum rozštěpilo na dva tábory a zároveň to umožnilo úspěch radikální pravice, která se vůči progresivním tématům taktéž vymezuje,“ popsal Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK.

„Vidíme, že se na levici spojuje nacionalistická antiimigrační linie spolu s levicovými narativy (v českém případě právě koalice Stačilo!, v německém nová strana Sahry Wagenknechtové). V Česku a Německu vidíme, že se některé levicové proudy odmítají smířit s tím, že bude levice navždy spojená se zelenou politikou a progresivními programovými prvky,“ doplnil politolog Michal.

Zároveň upozornil, že podhoubí pro úspěch Stačilo! vznikalo dlouhodobě. KSČM totiž byla oproti ostatním komunistickým stranám v regionu vždy výrazně více nacionalistická, což se projevovalo v odmítavém přístupu k migraci nebo nacionalistickou rétorikou vůči sudetským Němcům, a progresivní směr v ní nikdy nepřevážil. Proběhlé eurovolby tyto trendy dále zvýraznily.

Když se omezíme na region střední Evropy, zdejší sociálnědemokratické strany přestaly voličům stačit. Zatímco česká, maďarská, německá či polská tradiční levice je v krizi, hegemon tohoto politického prostoru na Slovensku vzkvétá.

Robert Fico se svou stranou Směr totiž před časem oddriftoval ke kraji politického spektra, zradikalizoval se a k levicovému ekonomickému programu otevřeně přidal nacionalistický apel a odpor proti liberalismu a progresivismu. Ostatně právě Směr byl původním vzorem pro celou koalici Stačilo!

X X X

Ženy na vyšších postech v justici? Ministerstvo chce ještě letos poslat soudcům dotazníky

  Zatímco na okresních soudech v Česku převládají ženy, na vyšších soudech a zejména ve vedoucích pozicích jsou to jednoznačně muži. Žádný z vrchních a nejvyšších soudů pak neřídí žena. Na Ústavním soudu pak jsou pouze 4 ženy z celkových 14 členů. Ministerstvo loni slíbilo, že provede v justici šetření, proč tomu tak je. Na úkolu podle mluvčího Vladimíra Řepky resort stále pracuje. „Podrobnějšími daty, která by umožnila blíže objasnit možné příčiny tohoto rozložení, nedisponujeme. Proto máme v plánu dotazníkové šetření na jednotlivé soudce,“ reagoval na dotazy České justice.

Dotazníkové šetření kvůli absenci žen na vyšších postech v justici slibovalo ministerstvo už loni. Ještě s ním ovšem nezačalo. Proč? „Vzhledem k tomu, že nemáme odborníky na tvorbu dotazníků a jejich vyhodnocování, vedeme aktuálně jednání s odborem rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o možnostech podpory tohoto úkolu. Rádi bychom však šetření mezi soudci zrealizovali co nejdříve, ideálně ještě v tomto roce,“ vysvětlil Řepka. Podle něj je pravděpodobné, že je to dáno jak souběhem obecných faktorů, které se projevují v rámci celé společnosti, tak faktorů specifických pro justiční prostředí. Naráží tak například na to, že i v justici například chodí na rodičovskou dovolenou více žen, než mužů a kariéra žen tak v této době stagnuje.

U obvodních a krajských soudů pracuje dlouhodobě více soudkyň než soudců, na vyšších stupních soudní soustavy se ale tento poměr překlápí v neprospěch žen. V poslední době se navíc i u krajských soudů podíl mužů zvyšuje. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud i oba vrchní soudy řídí muži. U krajských soudů se poměr předsedů a předsedkyň vyrovnal na čtyři ku čtyřem. Z 86 okresních soudů jich ženy vedou 45.

Jediný výrazný rozdíl v nepoměru mužů a žen nastal v posledních letech ve vedení krajských soudů. Po zavedení transparentních a otevřených výběrových řízení se do vedení dostaly čtyři ženy.

Přání, aby prezident Petr Pavel na Ústavní soud příště nominoval ženu, vyslovila ve středu v Senátu senátorka Adéla Šípová. Poměr žen a mužů se sice od loňska zlepšil, rozhodně ale podle ní není ideální. „Je to stále málo, protože jsme v současné době na necelých 29 % zastoupení žen na Ústavním soudu. A já bych chtěla znovu apelovat na vás, abyste nepolevil v předchozím úsilí ženy nominovat,“ uvedla senátorka. Podle informací České justice však Pražský hrad nyní žádnou ženu s nadějí na oficiální nominaci na seznamu, byť se o to snaží.

Podle dat, která shromažďuje Rada Evropy, působilo v roce 2020 u nejvyšších soudů přes 60 procent žen na Slovensku, v Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Turecku. V Černé Hoře překračoval podíl žen u nejvyšších soudů 80 procent. Do stejné kategorie jako Česko – tedy přes 60 procent mužských soudců u nejvyšších soudů – spadaly například Německo, Švýcarsko, Itálie, Norsko, Estonsko nebo Španělsko. ČR tedy v tomto ohledu výrazně nevybočuje. Přes 80 procent mužských nejvyšších soudců hlásilo Severní Irsko, Albánie a Ázerbájdžán, ceskajustice.cz

X X X

 Novým ukrajinským velvyslancem v Česku bude Zvaryč. Dosud byl ambasadorem v Polsku

Novým ukrajinským velvyslancem v České republice bude Vasyl Zvaryč, který byl dosud v čele ambasády v Polsku. Jmenoval ho prezident Volodymyr Zelenskyj, vyplývá z informací na webu ukrajinské hlavy státu.

  Jevhen Perebyjnis přesunul na post náměstka ukrajinského ministra zahraničí.

Ve Varšavě Zvaryč působil jakožto velvyslanec od roku 2022, na ambasádě v Polsku ale v různých pozicích pracoval už v minulosti. Zkušenosti má také z velvyslanectví své země ve Spojených státech či v Turecku. Kdy se ujme funkce v Praze, nebylo z prohlášení ukrajinské prezidentské kanceláře jasné.

X X X

Pardubuicko chce ochránit pohraniční pevnosti proti živelným zásahům

Ochrana unikátního pevnostního opevnění, které vzniklo před druhou světovou válkou na obranu tehdejšího Československa, byla tématem jednání hejtmana Martina Netolického na Ministerstvu obrany ČR. Pardubický kraj již delší dobu pracuje na vymezení krajinné památkové zóny. Její celkový rozsah by přesahoval 30 kilometrů čtverečných, 58 objektů těžkého opevnění a 207 objektů lehkého opevnění.

 „Celé pásmo od hranice s Královéhradeckým krajem až po Králický Sněžník je pro nás z hlediska památkové ochrany unikátních objektů lehkého a těžkého opevnění velmi důležité. Bohužel se v posledních letech v jiných regionech setkáváme s odprodejem těchto objektů a jejich devastaci, jelikož se z nich stávají rekreační objekty, a to často i na pronájem. S úctou k ochraně tohoto, co vybudovali v nelehké době naši předci, jsem přesvědčený, že je naší povinností tyto objekty chránit. Proto jsme vymezili oblast v rozloze přibližně 30 kilometrů čtverečných, kterou chceme prohlásit za krajinnou památkovou zónu. Ta by zahrnovala 58 objektů těžkého a 207 objektů lehkého opevnění. Následně bychom chtěli postupně jednat o převodu objektů do majetku měst a obcí. Jedná se však nejen o objekty jako takové, ale i o krajinu, která byla výstavbou opevnění proměněna,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

S projektem kraje ministerstvo obrany souhlasí a podporuje jej. „Většina objektů bývalého pohraničního opevnění je zařazena mezi nepotřebný majetek a převádíme je ve veřejném zájmu municipalitám a institucím či je nabízíme zájemcům z řad veřejnosti k odprodeji. Jakékoli projekty, které připomenou naši vojenskou historii i úsilí, které naši předci do vybudování pohraničního opevnění vložili, vítáme a projekt Pardubického kraje podporujeme,“ uvedla vrchní ředitelka sekce majetkové Ministerstva obrany Marta Kopecká.

Zástupci kraje se s ministerstvem obrany dohodli na přípravě projektu a časové osy tak, aby bylo patrné, kdy a jaké kroky by nyní měly následovat. „Pro nás je nyní klíčové, že ministerstvo obrany náš krok vnímá jako cestu, jak zajistit, že objekty, které jsou v majetku státu a jsou označeny za nepotřebný majetek, zůstanou ve veřejných rukou a bude s nimi nakládáno s rozumem, a to i třeba pro edukační účely. Chceme dále intenzivně komunikovat jak s ministerstvem obrany, ministerstvem kultury, ale také Vojenským historickým ústavem nebo Národním památkovým ústavem,“ vyjmenoval hejtman Martin Netolický. Mgr. Dominik Barták

X X X

První bezgólový zápas Eura. V bitvě gigantů Nizozemci remizovali s Francií

Zápas francouzských fotbalistů s Nizozemci na mistrovství Evropy skončil ve skupině D v Lipsku bezbrankovou remízou. Souboj spolufavoritů šampionátu začal několika nadějnými akcemi, ale pak upadl do průměru a poprvé na turnaji se diváci gólu nedočkali. Oba týmy mají po čtyřech bodech a jsou blízko postupu do vyřazovací fáze. Naopak Poláci jako první definitivně přišli o šanci na osmifinále.

 Francouzi pod trenérskou taktovkou Didiera Deschampse vyhráli sedm z osmi předchozích zápasů s Nizozemskem. Oba týmy se potkaly už v kvalifikaci a Francie vyhrála oba duely s celkovým skóre 6:1. Jenže v nich zářil Kylian Mbappé, který v pátek nenastoupil. Největší hvězda týmu, jejíž zlomený nos s napětím sledovala celá země včetně prezidenta Emmanuela Macrona, usedla jen na lavičku náhradníků. A ani ve speciální ochranné masce na hřiště nevyběhla.

Na hrot se přesunul Griezmann, který převzal i kapitánskou pásku, a volné místo zaujal záložník Tchouaméni, Mbappého budoucí spoluhráč z Realu. Nizozemci si určitě oddechli. Mbappé jim dal už šest branek, víc než kterékoli jiné zemi. Sami udělali také jednu změnu v sestavě, ale spíš k posílení ofenzivy, když záložníka Veermana nahradil Frimpong. Weghorstovi ani vítězný gól v zápase s Polskem místo v základní sestavě nevynesl.

Ofenzivní první poločas

Frimpong hned v první minutě ukázal svou pověstnou rychlost únikem po křídle a brankář Maignan měl co dělat, aby jeho střelu vytlačil na roh. Na druhé straně mířil z hranice šestnáctky pod břevno Griezmann. Ve 14. minutě měli Francouzi obrovskou šanci, když se ocitli ve dvou před brankářem. Rabiot však ještě hledal přihrávkou Griezmanna, který to vůbec nečekal, a míč se mu zamotal pod nohama.

Oba týmy zpočátku předváděly líbivý ofenzivní fotbal. Nizozemec Gakpo ho okořenil střelou z dálky, na druhé straně Thuram mířil příliš vysoko. Ale s přibývajícím časem se zápas změnil spíš v taktickou bitvu, kde nikdo nechtěl udělat chybu, a namlsaní diváci se začali nudit.

Až po hodině hry se pokusil rozptýlit všeobecnou letargii Thuram, ale branku netrefil. Francouzi se přece jen víc snažili něco změnit. Tchouaméni hlavičkoval těsně nad břevno. Blízko byl Griezmann, ale brankář Verbruggen jeho nepříliš důrazné zakončení rozštěpem zastavil.

Když se po delší době dostali do šance „oranje“, poslal Simons pohotově míč do sítě. Z gólu na stadionu, kde je jako hráč místního klubu doma, se však radoval jen chvíli, než ho zrušil videorozhodčí pro ofsajd. Pak zase převzal iniciativu soupeř, ale bez efektu.

Bezbrankovou rovnováhu nezměnili ani obávaní střelci Giroud a Weghorst, kteří přišli na trávník v roli náhradníků.

V úterý od 18.00 skupinu D zakončí zápasy Nizozemska s Rakouskem v Berlíně a Francie s Polskem v Dortmundu.

X X X

DOMOV BÍLÁ OPAVA SLOUŽÍ LIDEM UŽ 120 LET. Z CHUDOBINCE SE ZA TU DOBU STALA MODERNÍ ORGANIZACE S KVALITNÍ PÉČÍ

Domov Bílá Opava je jedním z nejdéle sloužících sociálních zařízení na území Moravskoslezského kraje. Téměř po celou dobu jeho existence je v něm pečováno o seniory. Objekt domova na Rybářské ulici byl vystavěn v roce 1904 jako městský zaopatřovací dům, aktuálně nabízí sociální služby domova pro seniory a domova se zvláštním režimem.

„Oblast sociálních služeb prošla za posledních zhruba sto let obrovskou proměnou. Ta se dá skvěle ilustrovat právě na Domově Bílá Opava. Na začátku minulého století sloužil jako starobinec a chudobinec, ve tří a čtyřlůžkových pokojích zde pobývalo asi sto lidí. Těsně po válce zde dokonce žilo přes 220 potřebných. Všichni si umíme představit podmínky, ve kterých zde lidé v té těžké době museli zůstávat. Naštěstí se budova domova dočkala několika rekonstrukcí, díky kterým se v rámci humanizace sociálních služeb změnily dispozice pokojů. Ty jsou dnes maximálně dvou lůžkové a mají vlastní sociální zařízení. Věřím, že se zde naši klienti teď cítí komfortně a příjemně,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil a doplnil, že aktuálně má budova na Rybářské ulici kapacitu 108 lůžek, a to díky navýšení kapacity v roce 2021, kdy bylo zrekonstruováno celé podkroví domova. Pod Domov Bílá Opava ještě spadá objekt na Rooseveltově ulici v Opavě, celková kapacita obou objektů je 149 míst.

Domov Bílá Opava fungoval od roku 1975 jako městské zařízení Domov důchodců Opava. Na konci roku 2002 přešla zřizovatelská funkce pod Moravskoslezský kraj. O pět let později získal domov nový název, tedy Domov Bílá Opava. „Moravskoslezský kraj do budov domova průběžně investuje nemalé prostředky. Letos jsme například dokončili první část rozsáhlé opravy střechy a fasády. Také jsme novým koridorem propojili čtvrtá patra obou hlavních budov. Druhá fáze opravy střechy domova bude také zahrnovat generální opravu hydroizolace proti vzlínání zemní vlhkosti,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Navrátil s tím, že náklady obou částí oprav jsou odhadovány na asi 50 milionů korun. Dalším plánem je revitalizace přilehlé zahrady a vytvoření dalších parkovacích míst.

Výročí 120 let od založení domova oslavili zaměstnanci domova spolu s jeho klienty, zástupci zřizovatele, ale také kolegy z dalších krajských sociálních zařízení. „Domov Bílá Opava byl dříve součástí Okresního ústavu sociálních služeb. Ten byl rozvolněn v roce 2004. Takže jsme si také připomněli 20 let osamostatnění příspěvkových organizací Domov Letokruhy Budišov nad Budišovkou, Domov Na zámku Kyjovice, Domov Vítkov, Fontána Hlučín, Sírius Opava a Zámek Dolní Životice. Byla to také skvělá příležitost poděkovat zástupcům těchto sociálních služeb za jejich skvělý přístup a profesionální i lidskou péči o klienty,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil.

Oslavy se konaly v areálu Domova Bílá Opava 21. června 2024. „Naši klienti, zaměstnanci i všichni hosté si, doufám, užili příjemné chvíle. Měli jsme pozvané muzikanty, program obohatily svým vystoupením děti i místní spolky, dokonce jsme měli tombolu. Skvělé bylo, že si pro hosty program připravili i klienti domovů. Společně jsme strávili celé odpoledne, během kterého bylo spousta příležitostí k zajímavým rozhovorům, setkáním a sdílení. Děkuji všem kolegům za podporu i Moravskoslezskému kraji. Z jeho strany vnímáme maximální součinnost a podporu v naší někdy opravdu náročné práci,“ uzavřel ředitel Domova Bílá Opava Michal Jiráska./bir/

X X X

 MLADÍ SPORTOVCI Z REGIONU SI JEDOU PRO MEDAILE NA OLYMPIÁDU DĚTÍ A MLÁDEŽE

Od neděle 23. června se koná Olympiáda dětí a mládeže. V Českých Budějovicích, Táboře, Sezimově Ústí a dalších místech Jihočeského kraje poměří síly mladí sportovci ze všech krajů republiky. Moravskoslezský kraj bude reprezentovat 253 nadějí, které doprovodí 54 trenérů. Moravskoslezská výprava věří, že domů přiveze několik medailí. Sportovní událost budou moci fanoušci sledovat v přenosech České televize.

„Našim mladým sportovcům držím palce a budu jim ze všech sil fandit. Moravskoslezský kraj je plný sportovních nadějí a v české reprezentaci i na světové scéně září mnoho hvězd právě z našeho regionu. Letos se do jižních Čech pro medaile vypraví přes 250 mladých reprezentantů. Jejich vlajkonošem bude sprinter Pavel Maslák, věřím, že podpora havířovského rodáka i jeho úspěchy přinesou naší výpravě štěstí, vždyť byl několikrát halovým mistrem světa i Evropy. Těším se, že podobné výsledky jednou předvedou i někteří mladí moravskoslezští olympionici,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

Moravskoslezský kraj vyslal na olympiádu 253 sportovců ve věku od 11 do 18 let, o medaile budou bojovat ve 20 sportech a celkem 78 sportovních disciplínách. Slavnostní zahájení se koná v neděli 23. června, olympiáda vyvrcholí ve čtvrtek 27. června.

„Jsem si jistý, že i na této Olympiádě dětí a mládeže naši sportovci zazáří. Velké naděje vkládáme například do Jakuba Vaňka, který získal už 5 bronzových medailí na Světových hrách v paraplavání. Velké šance má i karvinský karatista Matouš Folwarczny, ten předloni vybojoval stříbro na mistrovství světa. Za zmínku stojí i střelec Filip Čupka nebo třeba Samuel Mucha, který sbírá úspěchy v cyklistice. Fandím samozřejmě všem členům naší výpravy a přeji jim, aby si akci užili a podali co nejlepší výkony,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Olympiáda dětí a mládeže vznikla v roce 2003 jako projekt Českého olympijského výboru pořádaný ve spolupráci s jednotlivými kraji a sportovními svazy. Olympiády se odehrávají ve dvouletých cyklech a střídá se jejich letní a zimní podoba. Příští olympiáda se bude konat v Moravskoslezském kraji, kam se krajské výpravy sjedou poměřit síly v lednu 2025.

„Olympiáda dětí a mládeže je pro Český olympijský výbor nejvýznamnější akcí pro mládež. Díky své jedinečné atmosféře, která přibližuje dětem skutečné Hry, dokáže účastníky ve sportu dále motivovat. Mám radost, kam se od roku 2003 tato akce posunula,“ uzavřel předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. /bir/