Závěrečná deklarace summitu NATO ve Washingtonu demonstruje nezájem aliančních zemí o nalezení diplomatického řešení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Tak hodnotí jubilejní alianční setkání profesor Kolumbijské univerzity Jeffrey Sachs. Poznamenal k tomu, že přijatá deklarace pouze vyvolává eskalaci konfliktu. Přesně tak by se mělo hodnotit prohlášení o „nezvratnosti kurzu ke vstupu Ukrajiny do NATO“.
Světoznámý ekonom je zároveň přesvědčen, že tato formulace NATO k ničemu nezavazuje a je prázdnou deklarací. Zvláště když si uvědomíte, že se to nikdy nestane „kvůli ruskému nesouhlasu“.
Jeffrey Sachs také zdůraznil, že NATO mylně klade plnou vinu za současný konflikt na Rusko, aniž by zmínilo puč na Ukrajině v roce 2014, selhání minských dohod a rozšíření Severoatlantické aliance, server vasevec.cz
X X X
BIDEN PŘEDSTAVIL ZELENSKÉHO JAKO PUTINA
Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského
Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci amerického prezidenta. Nejmocnější muž světa při závěrečném dni summitu NATO představil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako Vladimira Putina. Vzápětí svou chybu opravil a dodal, že je velmi zapálený do Putinovy porážky.
A nyní chci předat slovo prezidentovi Ukrajiny, který má stejně odvahy jako odhodlanosti. Dámy a pánové, prezident Putin,“ řekl Biden a odcházel od řečnického pultíku.
„Prezident Putin, vy porazíte prezidenta Putina, prezidente Zelenský. Tolik se soustředím na porážku Putina,“ omlouval své přeřeknutí Biden. Ukrajinský prezident ale vzal Bidenův omyl s humorem. „Já jsem lepší,“ reagoval s úsměvem Zelenskyj.
„Sakramentsky lepší,“ dodal Biden. V sále však jeho omyl vyvolal rozpačité reakce. Prezidentova vystoupení jsou ostře sledována od jeho televizní debaty s republikánským sokem v boji o Bílý dům Donaldem Trumpem, v níž podle komentátorů podal katastrofální výkon.
Část demokratů vyzývá Bidena, aby z tohoto souboje odstoupil, neboť debata na konci června podle nich vyvolala vážné pochybnosti o prezidentově schopnosti zvítězit ve volbách a vést zemi další čtyři roky.
Německý kancléř Olaf Scholz v reakci na novinářský dotaz na toto téma Bidena hájil. Podobný přeřek se podle něho může stát komukoli. Britský premiér Keir Starmer zase prohlásil, že Biden je podle něho ve velmi dobré kondici.
Jsem ten nejpovolanější, řekl Biden
Bidenova záměna prezidenta Zelenského za Putina se stala jen hodinu před ostře sledovanou tiskovou konferencí po skončení summitu NATO. Zde Biden čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.
V reakci na jeden z dotazů se Biden označil za nejpovolanějšího člověka, který může zajistit úspěch Ukrajiny v souboji s ruským agresorem a varoval před zvolením svého konkurenta, exprezidenta Donalda Trumpa. Zároveň podotkl, že viceprezidentku Kamalu Harrisovou vybral mimo jiné proto, že je schopna vést zemi.
Dopustil se přitom dalšího přeřeknutí. „Podívejte se, nevybral bych si viceprezidentku Trumpovou, aby byla viceprezidentkou, pokud by neměla kvalifikaci na to být prezidentkou,“ řekl Biden.
„Musím dokončit tuto práci, protože jsou v sázce tak důležité věci,“ prohlásil Biden ke své kandidatuře v listopadových prezidentských volbách. Poukazoval na rozdíly mezi ním a Trumpem v přístupu k podpoře Ukrajiny a samotné alianci, k nimž se jeho předchůdce v úřadě staví vlažněji.
Biden na množství dotazů ohledně svého zdraví vždy odpovídal slovy, že je nejlepším kandidátem a že nemá zdravotní problémy, což podle něj potvrdilo i několik nedávných vyšetření. Prezident na většinu dotazů reagoval bez zaváhání a mluvil souvisle, přeřekl se však, když jednou označil viceprezidentku Harrisovou za „viceprezidenta Trumpa“.
Ironické poznámky a výzvy k odstoupení
Na další z mnoha Bidenových přešlapů v pátek dopoledne reagovala i evropská a zámořská média. „Ty dva je lehké si splést,“ píše ironicky britský list The Guardian a poznamenává, že Harrisová je 59letá černoška a bývalá prokurátorka a Trump 78letý „bílý (oranžový) muž“ a navíc zločinec.
Francouzský deník Le Monde míní, že v předvolební kampani se každé Bidenovo veřejné vystoupení stalo „zdravotní prohlídkou“. Čtvrteční tisková konference byla v této formě první od listopadu 2023, což svědčí o „ochranné bublině“, kterou kolem prezidenta vytvořili jeho poradci a která praskla v červnové debatě s Trumpem.
Podobně Bidenovo vystoupení hodnotí i komentář německé veřejnoprávní televize ARD nazvaný „Žádná katastrofa, ale ani žádná vize pro budoucnost“. Americký prezident chtěl na první samostatné tiskové konferenci po mnoha měsících novinářům, svým stranickým kolegům a především voličům dokázat, že je dostatečně zdatný a že je vhodným mužem pro další čtyři roky v úřadu. „Biden předvedl solidní výkon, ale nic víc,“ míní zpravodajka ARD ve Washingtonu.
Jasno má švýcarský list Neue Zürcher Zeitung, podle jehož komentáře by Biden měl z kampaně odstoupit. „Joe Biden už to nedokáže… Starý muž, který napíná své politické svaly a zvyšuje svůj křehký hlas, nepůsobí mocně. Působí, jako že se zoufale snaží,“ míní list.
Biden sice dokázal sledovat dění na summitu a jeho zahajovací řeč byla do značné míry povedená, ale to podle komentáře nestačí. „Obrázky a krátká videa prezidentových chyb a lapsů na zasedání NATO se stejně virálně šíří a potvrzují to, co je nyní všem zjevné: tento prezident není schopný druhého funkčního období. Nejpozději koncem roku patří do zaslouženého důchodu,“ poznamenává deník.
O smíšených výsledcích prezidentova zhruba hodinového vystoupení píše deník The New York Times (NYT) i list The Washington Post (WP). „Pan Biden zpočátku klopýtl, ovšem trval na svém tváří v tvář otázkám ohledně schopnosti pokračovat v kampani. Měl problém zformulovat jasnou obhajobu své kandidatury, zatímco přišel se silnou obranou svého dosavadního působení a ukázal přehled v zahraniční politice,“ píše NYT.
WP tiskovou konferenci shrnul tak, že v některých momentech Biden mluvil jasně a prokazoval detailní znalosti daných otázek, také se ale opakovaně zamotával do odpovědí. Výrazný přešlap přišel hned na začátku, když si spletl jména viceprezidentky Kamaly Harrisové a svého rivala Trumpa. Už před tiskovou konferencí si připsal podobnou chybu, když ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského představil jako „prezidenta Putina“, načež se ihned opravil.
Podle deníku The Wall Street Journal ovšem navzdory těmto přeřeknutím Biden působil jako „zcela jiný člověk, než kandidát, který vystoupil při debatě před dvěma týdny“. Pro některé demokraty už se ale jeho kampaň dostala do neudržitelného stavu. „Skutečnost je taková, že nemůžeme dopustit situaci, abychom každý den měli zatajený dech,“ řekl kongresman Brad Schneider, který předtím Bidena požádal, aby kandidaturu přenechal někomu jinému.
Tým 78letého republikána Trumpa mezitím doufá, že Biden zůstane kandidátem demokratů, neboť jsou přesvědčeni, že prohraje, uvádí Politico. Prezidentův výkon na tiskové konferenci brali exprezidentovi poradci a spojenci jako nejlepší možnou variantu. „Málo na to, aby byl donucen odstoupit, ale s dostatkem chyb na to, aby mohli z události vytěžit materiál pro kampaň,“ píše Politico.
X X X
Bravo NATO
To by bylo, aby nám nějaký Trump okamžitě do 24 hodin ukončil tu užitečnou válku na Ukrajině. Asi tak si to řekli Bidenovci na summitu NATO. A jednali rychle.
Rozhodli, že aliance, kterou Donald Trump kdysi označil za přežitek studené války, otevře velitelství pro mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu a eliminuje tak vliv Bílého domu, pokud by jej obsadil nový nájemník.
Trump si klidně bude moci přát válku ukončit, což je u tohoto divocha téměř jisté, ale koordinační centrum při NATO, které nebude moci Trump exekutivním příkazem zrušit, by další roky mohlo zabezpečovat tu válku.
Zelenský je vlastně ještě mladý člověk. Na Ukrajině si nikdo otevřeně neodváží ceknout na to, že už je nelegálním prezidentem, a válka může pokračovat.
Třeba dalších 10 let. Prostě klasická válka NATO jako v Iráku či Afghánistánu.
A tak se Trump třeba bude moci dohodnout s Putinem o míru, ale válka bude moci pokračovat.
Má to ovšem přece jenom několik chybiček…
Nikdo se nevyrovná v USA v potencionálních dodávkách zbraní a financování Ukrajiny. Na to evropský Západ přece jenom nemá.
Ale i tak to je osvěžující naděje pro všechny odpůrce Putina, že by bylo možné proti Rusku pokračovat v boji alespoň nějakou dobu, než se dosavadní politické struktury zejména Evropy úspěšně historicky znemožní.
Jen aby to nenarušil ten nový Rutte. Je to bazilišek. Ano, skvěle sice Rusko nenávidí, ale zároveň je to známý kolenovrt, který rád šetří.
A navíc, je o něm známo, že s Trumpem vycházel výborně.
Ach jo, nemají to přátelé války proti Rusku zase tak lehké.
Ale jejich vlhké naděje ještě zůstávají. JUDr. Jiří Vyvail, server vasevec.cz
X X X
Fico: Ukrajina v NATO? Záruka třetí světové, už tak od ní nejsme daleko
Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany Směr-SD v parlamentu vstup Kyjeva do Severoatlantické aliance nepodpoří. Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu řekl, že NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.
„Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na Facebooku.
Fico žádal slovenské ministry zahraničí a obrany, aby na summitu NATO trvali na tom, že členství Ukrajiny v NATO bude možné jen tehdy, pokud s tím budou souhlasit národní parlamenty členských států Aliance a budou splněny všechny podmínky.
Stoltenberg ve středu cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“. Členské země NATO na summitu ve Washingtonu také přijaly společnou deklaraci, která kromě jiného slibuje další podporu Ukrajině, jež se přes dva roky brání ruské vojenské invazi.
Nynější Ficova vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico dříve také tvrdil, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala a že Rusko nelze porazit v konvenční válce.
X X X
Špatný večer, vyčerpání, hájí své vystupování Biden. Lékaři hodnotí, zda nejde o projev
Zdravotní stav amerického prezidenta Joea Bidena znepokojuje veřejnost i odborníky. Časté slovní přešlapy, zadrhávání či výpadky paměti, které se u něj projevují, tak mnohé vedou k tomu, aby si položili otázku, zda je Biden pro prezidentskou funkci kompetentní. Sám tvrdí, že denně podstupuje neurologická vyšetření a své nepovedené výstupy omlouvá vyčerpáním či „nepovedeným večerem“. Odborníci pro CNN nyní hodnotí, zda není jádro problému jinde.
Byl to zejména výkon v první prezidentské předvolební debatě na CNN, který znovu vyvolal otázku, zda je Biden ke kandidatuře po zdravotní stránce způsobilý. Současná hlava státu se před kamerami opakovaně zadrhávala, nebyla schopna dokončit myšlenku a obecně budila dojem, že není v pořádku.
Biden však odmítá, že by se mělo jednat o důkazy vážnějších zdravotních komplikací. „Všude se mnou cestující lékaři. U prezidentů je to naprosto běžné. Vydávají mi průběžné zprávy a neváhají mi přiznat, že je něco špatně,“ uvedl prezident v rozhovoru pro ABC News. Přiznal, že po debatě mluvil se svým lékařem, který mu měl sdělit, že „je Biden jen vyčerpaný“.
Podrobné vyšetření Biden odmítá
Biden se navíc dušuje, že „každý den podstupuje kompletní neurologické vyšetření“. Lékaři, kteří pracují se stárnoucími pacienty, však podotýkají, že neexistuje jednotný test, který by dokázal určit duševní kondici a schopnost člověka fungovat. Odpovědi může poskytnout hloubkové hodnocení, které zároveň může vyloučit možné zdravotní problémy.
Právě k podstoupení podrobného kognitivního a neurologického testu vyzval hlavní lékařský zpravodaj CNN a neurolog Sanjay Gupta prezidenta minulý týden. Bidenovi doporučil, aby výsledky následně zveřejnil. „Takové testy mohou pomoci určit, zda existuje jednodušší vysvětlení projevovaných příznaků, nebo zda se jedná o něco více znepokojujícího,“ napsal Gupta.
Odpověď Bidena na podobné výzvy však zní jednoduše: Ne. „Nikdo neřekl, že je musím podstoupit. Řekli, že jsem v pořádku,“ reagoval podle CNN prezident a nedal najevo, že by chtěl v budoucnu svůj názor navzdory obavám veřejnosti změnit.
Jak stáří ovlivňuje zdraví?
Nejčastěji se lidé domnívají, že 81letý prezident trpí Parkinsonovou chorobou. Nahrává tomu i informace webu The New York Times, že od loňského srpna Bidena minimálně osmkrát navštívil neurolog a specialista právě na tuto nemoc. Mluvčí Bílého domu však tyto domněnky popírá.
Obecně u starých lidí dochází k určitým kognitivním změnám. Studie ukazují, že pomalý pokles duševních schopností začíná již ve 27. roce života, a to i u zdravých a vzdělaných lidí. Ačkoliv se podle lékařů může schopnost uvažování a řešení problémů s věkem zhoršovat, naprosto minimálně se situace dostává do bodu, kdy by narušovala „normální fungování“ člověka.
Jak navíc uvedl profesor psychologie, neurovědy a ředitel Laboratoře dynamické paměti na Kalifornské univerzitě v Davisu Charan Ranganath, schopnost zapamatovat si fakta – což je pro prezidenta zásadní dovednost – se podle něj s věkem nevytrácí. „Člověk si je pouze pomaleji vybavuje,“ uvedl pro CNN.
Nejedná se navíc jen o paměť, která se s věkem mění, podotýká John Rowe, profesor z Kolumbijské univerzity. „Je to uvažování, sociabilita, pozornost, orientace, emoční stabilita, úsudek a další. Některé z nich se s přibývajícím věkem zhoršují, jiné se naopak zlepšují, například slovní zásoba,“ jmenoval.
Kognitivní poruchy, které přímo ovlivňují každodenní život, však nejsou při stárnutí běžné a normální. Vyskytují se u 12 až 18 procent lidí starších 65 let. U lidí starších 80 let se pravděpodobnost zvyšuje na 25 procent. „Lidé mohou začít ztrácet věci, zmeškávat schůzky. To jsou jevy, které lze charakterizovat jako zhoršení těchto funkcí,“ pokračoval Rowe. Jen u menšiny lidí se pak rozvine demence.
Testy odhalí mírné poruchy
Při screeningu kognitivních poruch lékař u pacienta začíná s testem „Mini Mental State Exam“ známým jako MMSE, nebo „Montreal Cognitive Assessment“, nazývaným MoCA. MMSE je až desetiminutové hodnocení o jedenácti otázkách, které testuje pět oblastí kognitivních funkcí: orientaci, registraci, pozornost a výpočet, vybavování a jazyk.
Oba testy se ptají na jednoduché informace, například jaké je dnes datum, kde se účastník nachází nebo na počítání od 100 k jedné. V obou testech se po osobě požaduje, aby kreslila. Test MMSE žádá účastníka, aby identifikoval konkrétní předměty v místnosti a aby vzal do pravé ruky list papíru, přeložil jej na polovinu a položil na podlahu. U testu MoCA se osobě řekne pět slov a poté se požádá, aby je během pěti minut zopakovala.
Tyto nástroje však, jak uvedl Ranganath, „nejdou do hloubky“. Ten dokonce MMSE označil za „tupý nástroj“, který zvládne každý, kdo nemá skutečně vážně narušené kognitivní schopnosti. Naopak MoCA podle něj velmi dobře odhalí, když má někdo již mírnou kognitivní poruchu.
Ve chvíli, kdy má člověk nebo jeho blízký podezření na vážnější kognitivní problémy, může se objednat ke specialistům, kteří nařídí detailní testy, jejichž provedení může trvat i dva dny.
Kognitivní zdraví zahrnuje schopnost člověka učit se, myslet a pamatovat si. Neurologické zdraví zase zahrnuje nervový systém. Pokud někoho trápí neurologické problémy – například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, či pouhá bolest hlavy – může dojít k ovlivnění kognitivních funkcí. Dalším původcem jsou infekce či nádory.
Právě příčinu a rozsah problému dokážou specialisté analyzovat díky detailním testům. Pomoci mohou i výpovědi nejbližších, kteří si podle odborníků mnohem více a detailněji všímají, jak se člověk proměňuje. Dokážou také posoudit, zda změny významněji narušují každodenní život daného člověka.
Tato komplexní vyšetření by podle Rowa měla být naprostým standardem u lidí v několika funkcích: pro kandidáty na prezidenta bez ohledu na věk, soudce Nejvyššího soudu USA a piloty leteckých společností.
Zároveň ale zdůraznil, že by se veřejnost neměla nechat „unášet výší skóre“ daného testu. „Pokud je skóre jednoho kandidáta vyšší než druhého, neznamená to, že je jeden z nich kvalifikovanější pro funkci prezidenta. Pokud však někdo neuspěje… to by lidé měli vědět,“ doplnil.
X x x
Ukrajina v NATO? Záruka třetí světové, už tak od ní nejsme daleko, míní Fico
Členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války, řekl ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Podle něj poslanci jeho strany Směr-SD v parlamentu vstup Kyjeva do Severoatlantické aliance nepodpoří. Jens Stoltenberg na probíhajícím summitu řekl, že NATO si přeje, aby se Ukrajina stala jejím členem.
„Chápu přání Ukrajiny. Ale členství Ukrajiny v NATO je jen zárukou třetí světové války. Upřímně řečeno, i bez členství Ukrajiny v NATO nejsme od ní daleko, když se podíváme, jak některé vyspělé demokracie zatápí pod kotlem,“ řekl Fico v nahrávce, kterou zveřejnil na Facebooku.
Fico žádal slovenské ministry zahraničí a obrany, aby na summitu NATO trvali na tom, že členství Ukrajiny v NATO bude možné jen tehdy, pokud s tím budou souhlasit národní parlamenty členských států Aliance a budou splněny všechny podmínky.
Stoltenberg ve středu cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“. Členské země NATO na summitu ve Washingtonu také přijaly společnou deklaraci, která kromě jiného slibuje další podporu Ukrajině, jež se přes dva roky brání ruské vojenské invazi.
Nynější Ficova vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico dříve také tvrdil, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala a že Rusko nelze porazit v konvenční válce.
X X X
Rus servíroval v OSN kyjevský kotlet. Půjdeš do pekla, zpražil ho Ukrajinec
Rusko, které v současnosti předsedá Radě bezpečnosti OSN, uspořádalo v úterý v New Yorku slavnostní oběd. Menu moskevského velvyslance však obsahovalo provokativní hlavní chod. Servíroval se totiž kyjevský kotlet. Proti tomu se ohradil ukrajinský zástupce v OSN Serhij Kyslycja, informuje agentura Ukrinform.
Ukrajinský velvyslanec u OSN Serhij Kyslycja se účastní mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN o ruské invazi na Ukrajinu. (28. února 2022) | foto: Reuters
Kontroverzní oběd se konal pár okamžiků po jednání OSN, jenž se zabývalo ruským pondělním bombardováním dětské nemocnice v Kyjevě. Během, něhož došlo k úmrtí dvou lidí a dalších dvacet jich bylo zraněno.
“Střelu s vysokou pravděpodobností odpálila Ruská federace,“ konstatovala vedoucí mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Danielle Bellová. Kreml nicméně tuto verzi vyvrací tím, že ruský útok byl zaměřen na továrnu poblíž nemocnice.
Kotleta po kyjevsku
Obědem chtělo Rusko oslavit převzetí předsednictví Rady bezpečnosti OSN, které začalo od 1. července a bude trvat měsíc. Pozvání byli všichni představitelé, dokonce i ukrajinský velvyslanec Serhij Kyslycja. Ten pozvání na oběd „zaplacený krvavými penězi“ odmítl. Později zjistil, že se strávníkům podával kyjevský kotlet (Chicken Kiev) a kalifornské víno z Ruského říčního údolí.
Reakce na provokativní menu přišla vzápětí. „Útok na dětskou nemocnici je také projevem hlubokého pohrdání Ruska jakýmikoli mírovými iniciativami… přestane zabíjet a šířit násilí teprve tehdy, až toho nebude schopno,“ sdílel Serhij Kyslycja na sociální síti X, kde zveřejnil i fotografii jídelního lístku.
V příspěvku se vyjádřil i ke svému ruskému protějšku Vasiliji Alexejevičovi Něbenzjovi. „Je to válečný zločinec a půjde do pekla… Důležité je však také to, jak bude předtím postaven na lavici obžalovaných,“ lamentoval ukrajinský zástupce.
X X X
Živíte ruskou agresi, kritizuje NATO Čínu. Lži a očerňování, zní z Pekingu
Severoatlantická aliance označila v závěrečném komuniké svého summitu Čínu za rozhodujícího činitele války na Ukrajině. Podle ní umožňuje Moskvě pokračovat v agresi dodávkami materiálu pro ruský vojenský průmysl. Jde o dosavadní nejsilnější odsouzení Číny ze strany NATO. Peking komuniké označil jako provokaci plnou útočné rétoriky.
„Myslím, že poselství NATO z tohoto summitu je velmi silné a a jasně definujeme odpovědnost Číny, pokud jde o umožnění války Rusku,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Lídři všech 32 států Severoatlantické aliance označili v komuniké Peking za velkého podporovatele ruského obranného průmyslu prostřednictvím dodávek technologií dvojího použití, především mikroelektroniky pro moderní zbraňové systémy.
„To zvyšuje hrozbu, kterou Rusko představuje pro své sousedy a euroatlantickou bezpečnost. Vyzýváme ČLR, aby jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN, který má zvláštní odpovědnost za dodržování cílů a zásad Charty OSN, zastavila veškerou materiální a politickou podporu ruského válečného úsilí,“ uvádí se v komuniké, v němž je Čína označována zkratkou svého oficiálního názvu Čínská lidová republika.
Čína „nemůže podporovat největší válku v Evropě v nedávné historii bez toho, aniž by to negativně zasáhlo její zájmy a reputaci“. Prohlášení naznačuje možnost uvalení ekonomických sankcí na Čínu. „NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky a pokud bude Čína (v podpoře Ruska) pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ varoval Stoltenberg.
Nejsilnější dosavadní prohlášení
List The New York Times podotýká, že NATO se ve středu vůbec poprvé přidalo k Washingtonu v odsouzení Číny jako podporovatele ruské vojenské agrese. NYT dodává, že jde o velký odklon od dosavadních vyjádření Aliance, která se až do roku 2019 zdráhala kvůli odlišným ekonomickým a politickým zájmům jejích členů zaujímat k Číně jednoznačné, odsuzující stanovisko.
„Pokud bude tato podpora ČLR pokračovat, zhorší to její vztahy v celé Evropě a Spojené státy budou v koordinaci s našimi evropskými spojenci pokračovat v uvalování sankcí na subjekty ČLR zapojené do této činnosti,“ uvedl Jake Sullivan, Bidenův poradce pro národní bezpečnost.
Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“. „Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize. Paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování,“ stojí v prohlášení, které opakuje čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien o pár hodin později prohlásil, že „takzvaná bezpečnost NATO“ je na úkor bezpečnosti jiných zemí. Čína podporuje ruské tvrzení, že rozšiřování NATO představuje pro Rusko hrozbu, napsala AP. Lin zdůraznil, že Čína zaujímá k ukrajinské otázce spravedlivý a objektivní postoj. „Čína naléhavě vyzývá NATO, aby přestalo zasahovat do vnitřní politiky Číny a špinit její obraz a nevytvářelo chaos v asijsko-pacifickém regionu poté, co vyvolalo zmatek v Evropě,“ řekl Lin.
X X X
USA začnou v Německu občasně rozmisťovat střely dlouhého dosahu
Spojené státy začnou od roku 2026 v Německu občasně rozmisťovat střely s dlouhým doletem a také vyvíjené hypersonické rakety. Na okraj summitu NATO ve Washingtonu to uvedly obě země ve společném prohlášení. Američané tak chtějí demonstrovat svůj spojenecký závazek k ochraně evropských členů aliance a posílení odstrašení.
„Spojené státy zahájí v roce 2026 epizodické rozmísťování palebných kapacit dlouhého dosahu svých multidoménových úkolových uskupení v Německu v rámci plánování pro trvalé umístění těchto kapacit v budoucnosti,“ uvádí se ve společném prohlášení.
Nové zbraně budou na blíže nespecifikovaných místech rozmístěny vždy jen na určitou dobu s tím, že půjde o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, protivzdušné střely SM-6 a posléze také hypersonické střely, které Spojené státy vyvíjejí a v širší míře je teprve budou do výzbroje zavádět. Ty mají mít také výrazně větší dosah, než současné systémy v Evropě.
Testovací rozmisťování těchto zbraňových systémů má být důkazem spojeneckých závazků USA k ochraně evropských členů NATO a sloužit k odstrašení potenciálních protivníků.
„Na tomto summitu k výročí NATO posílíme naši obranu a odstrašení. Německo jako největší evropská země má v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. My i já osobně tuto odpovědnost přijímáme – za naše občany, za svobodu a bezpečnost,“ uvedl na okraj washingtonského summitu německý kancléř Olaf Scholz.
Střely Tomahawk s plochou dráhou letu mají v nejvýkonnějších verzích dosah přes 1 500 kilometrů, přesná data však zůstávají klasifikována.
Střela SM-6 (Standard Missile) je určená primárně k ničení klasických vzdušných cílů – od letounů, přes vrtulníky, drony až po střely s plochou dráhou letu. Díky vylepšenému systému navádění a vyššímu doletu (přes 370 kilometrů) je však schopná účinně eliminovat i plavidla nebo balistické střely.
Ze země odpalované rakety s dosahem 500 až 5 500 kilometrů byly zakázány do roku 2019 na základě Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF), kterou v roce 1987 podepsali Michail Gorbačov a tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Jednalo se o první dohodu obou supervelmocí o snížení jejich jaderného arzenálu a o vyřazení celé kategorie zbraní.
Spojené státy ale od smlouvy INF odstoupily v roce 2019 s tím, že Moskva dohodu dlouhodobě porušovala, vyvíjela a rozmisťovala rakety 9M729 Novator s kódovým označením NATO SSC-8.
zavřít ×
Kreml to nejprve opakovaně odmítl. Později pod tlakem Západu přiznal, že nové rakety vyrábí, ale nerozmístí je. Letos koncem června ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by Moskva měla obnovit výrobu raket středního a kratšího doletu schopných jaderného zásahu. Argumentoval tím, že Američané dříve zakázané zbraňové systémy přivezly na cvičení do Dánska a také na Filipíny.
X X X
Pojar: Ukrajina může do NATO vstoupit až po válce. Číně musí dojít, že Rusko válčí proti celé Evropě
První zprávy ze summitu NATO ve Washingtonu říkají, že prezident Joe Biden přislíbil dodat Ukrajině systémy protivzdušné obrany. „Pozdě není nikdy. Mohla přijít dříve, ale zároveň nemusela přijít vůbec nebo ještě později. Je dobře, že se tak děje právě nyní. Rovněž to není jediná pomoc a jediná potřeba na ukrajinské straně,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
X Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil cestu Ukrajiny do Severoatlantické aliance za nezvratnou. Kdy by se tedy země mohla stát jejím členem?
To nedokážu říci, ale doufám, že brzy, záleží na budoucnosti toho, jak se válka bude nadále vyvíjet. Do určité míry to také znamená po válce, není to možné v době, kdy se na místě bojuje. Kdy tak nastane, teprve uvidíme.
Rusko rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války a je tím, kdo NATO ohrožuje. A mimochodem, Rusko je i tím, kdo chce zvrátit vývoj posledních desetiletí v rozšiřování aliance, nejraději by se vrátilo před rok 1997, připomíná Tomáš Pojar
X Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že aktivity NATO představují závažnou hrozbu pro ruskou národní bezpečnost a ze strany Moskvy si žádají odpověď. Nehrozí tedy další vyhrocení situace?
Rusko rozpoutalo největší konflikt v Evropě od druhé světové války a je tím, kdo Alianci ohrožuje. A mimochodem, Rusko je i tím, kdo chce zvrátit vývoj posledních desetiletí v rozšiřování Aliance, nejraději by se vrátilo před rok 1997. To znamená, že chce, aby NATO v zásadě neexistovalo, nebyla by v něm ani Česká republika. V neposlední řadě také přinutilo rozšířit organizaci o Švédsko a Finsko.
Výzva pomocníkům Ruska
X„Vyzýváme všechny země, aby neposkytovaly žádnou pomoc ruské agresi. Odsuzujeme všechny, kteří Rusku napomáhají a tím prodlužují ruskou válku na Ukrajině.“ Jak naléhavá a silná deklarace spojenců ze summitu je?
Myslím, že daná slova jsou poměrně silná, jde ale o to, jaký budou mít dopad, respektive na některé země určitě větší než na jiné. Podle mého názoru je výzva určitě částečně mířena k Číně a dalším zemím, které Rusku pomáhají nikoli přímo vojensky, ale například dodávkami duálních zařízení. Udržují na nohou nejen jeho ekonomiku, ale například i ruské zbrojovky.
Apel říká, aby to nedělali, že to sledujeme a určitým způsobem také promítneme do vlastní politiky a rozhodování. Kdybychom to nedělali, Rusko by možná dostávalo větší podporu, než tomu je nyní, ale určitě nemá cenu očekávat, že by výzvu vyslyšela třeba Severní Korea.
„Musíme si uvědomit, že Čína by mohla dělat i více a situace by mohla být mnohem složitější, což by ruská strana nepochybně chtěla.“
X Spojenci se na summitu kromě jiného shodli na tom, že jedním z hlavních hybatelů ruské války na Ukrajině je právě Čína, protože Kremlu prodává součástky a technologie, které používá k výrobě zbraní. Jak od toho chtějí Peking odradit? Co mají za páky?
Skutečně globální dopad mají především americké sankce, kdy musí jednotlivé čínské firmy zvažovat, do čeho se pustí. Důležité ale také je se s čínským režimem bavit, vysvětlovat mu naše pozice a náš zájem založený na tom, aby válka skončila a došlo k příměří.
Také si musí uvědomit, že zmíněné dodávky nepomáhají a Rusko vede válku nejen proti Ukrajině, ale proti Evropě, navíc na evropském kontinentu a my se na to díváme tou optikou, že kdo podporuje Rusko, podporuje i agresi vůči Evropě a tedy i vůči nám.
S Čínou udržuje dialog cela řada státníků a vzájemná kritická a otevřená debata, nemyslím skrze posílání zpráv na X, ale kdy spolu sedíme a prezentujeme naše představy a to, co je již přes míru, je správná a za sebe mohu potvrdit, že určité výsledky má.
Samozřejmě to nebude výsledek 10:0 pro jednu stranu, naším zájmem ale je, aby Čína dělala méně. Zároveň si ale musíme realisticky uvědomit, že by mohla dělat i více a situace by mohla být mnohem složitější, což by ruská strana nepochybně chtěla.
V pomoci musíme pokračovat
X Americký prezident Joe Biden oficiálně potvrdil dodávky protivzdušných systémů Ukrajině. Má jich dostat pět dlouhého dosahu a desítky dalších systémů. Komentátoři se ale shodují, že daná významná pomoc přichází pozdě, souhlasíte?
Domnívám se, že zároveň platí, že pozdě není nikdy. Mohla přijít dříve, ale zároveň nemusela přijít vůbec nebo ještě později. Je dobře, že se tak děje právě nyní. Rovněž to není jediná pomoc a jediná potřeba na ukrajinské straně. Musíme pokračovat. Pokud nebudeme, bude to nakonec daleko horší i dražší.
Co teď děláme jakožto Západ, stojí peníze. Úspěch Ruska bude ale znamenat více chuti k další agresi, další uprchlickou vlnu, ztrátu ukrajinského trhu, kam mimochodem vyvážíme za desítky miliard korun ročně, tudíž se musíme snažit zastavit Rusko nyní. Je to racionální a také levnější řešení.
X x x
Němec trefil jackpot, vyhrál 2,5 miliardy. Práci opustit nechce, miluje ji
Jednatřicetiletý muž z Duisburgu v Severním Porýní-Vestfálsku v Eurojackpotu vyhrál více než 98 milionů eur (2,5 miliardy korun). Stačila mu na to sázenka za necelých 19 eur. I když kvůli pohádkovému zisku nespal, přesto šel další den do práce. Jeho výhra nicméně není nejvyšší v spolkové zemi.
Eurojackpotu v Německu, společnost Lotto24, dodává, že jde o druhou nejvyšší loterijní výhru, jaká kdy byla v Severním Porýní-Vestfálsku dosažena. Ještě na větší částku si přišel sázkař, který v květnu 2022 docílil 110,2 milionu eur.
Podle deníku Bild výherce řekl loterijní společnosti, že kontroloval e-mail až do tří do rána, protože nebyl výhře schopen uvěřit. I přes nedostatek spánku šel následující den do práce. Chce v ní pokračovat, protože ji podle svých slov miluje. O jakou práci se jedná, Bild neuvádí.
Výherce chce část peněz věnovat do svých dlouho připravovaných projektů. Je totiž vášnivým kutilem.
Pravděpodobnost výhry v Eurojackpotu je 1 ku 140 milionům. Mladému muži se to přesto povedlo se vsazením několika sloupců za 18,40 eura (467 korun).
Sázkař může v Eurojackpotu vyhrát až 120 milionů eur. Loterie se účastní 19 evropských zemí, včetně Česka, kde už je taky pár „velkovítězů“ této hry.
X X X
Premiér Fiala nakoupil dluhopisy za dva miliony. Měl na to poradce
Obyčejní lidé, důchodci živoří
Majetková přiznání museli do konce června odevzdat i členové vlády. Premiér Petr Fiala si loni koupil byt a dluhopisy. Ministr průmyslu Jozef Síkela přiznal nákup nových obleků a košilí, elektroniky nebo kuchyně.
Z premiérova majetkového přiznání, které stejně jako přiznání dalších členů vlády zveřejňujeme níže v přehledné grafice, vyplynulo, že jde o dluhopisy společnosti T-Development. Podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové jejich nákup doporučil Fialově rodině profesionální finanční poradce.
X X X
EXPREMIER PAROUBEK ŽÁDÁ FIALU INFORMACE PRO VEŘEJNOST O MASAKRU NA FF KU PRO VEŘEJNOST
Kdy se dozvíme pravdu o masakru na Filozofické fakultě…?
S jistým sebezapřením jsem v poslední době četl vyjádření některých pozůstalých po obětech řádění hromadného vraha Kozáka na Filozofické fakultě UK.
Při čtení těchto vyjádření jsem si říkal, že z těchto lidí mluví pochopitelná velká bolest nad ztrátou blízkých. Prakticky jsem nepovažoval za možné, aby policie jako celek, především pak její řídící složky, selhaly tak, jak to popisují někteří pozůstalí. A co je ještě vážnější, to je mlžení a lhaní, které se stalo v této kauze pracovním nástrojem vedení policie a ministerstva vnitra. Stejně však pravdu nezakryje. V úterý se v MFD objevil na titulní a třetí straně článek pod názvem „Škola je čistá, vrah tam nemůže být“. S podtitulem: „Nová zjištění o postupu policie před vražednou střelbou na Filozofické fakultě. Autor tohoto významného článku, který trhá na kusy oponu dosud zakrývající celou nepodařenou operací policejních složek, se opírá o několik materiálů a dokumentů z policejních spisů, které se mu podařilo získat, resp. jež „někdo“ předal redakci MFD.
Pokud někdo předal tyto dokumenty, které uvádějí čtenáře-občany mnohem blíže a reálněji k pravdě a situaci, která nastala na FF UK před hromadným vražděním, je možné očekávat, že se brzy objeví dokumenty další. A pak ještě další. A pak už opona úplně spadne.
Nejsem policejním odborníkem a už vůbec ne odborníkem na řešení krizové situace, která nastala v osudný den na FF UK (ale kdo může říci, že takovou erudici vůbec má i v policejních složkách), ale od prvních hodin po strašlivém Kozákově činu jsem cítil, že některé věci nehrají. Tedy nehraje logika činů tak, jak byla zveřejňována a komentována policií a ministrem vnitra po ukončení policejní operace. Bylo mi od počátku jasné, že pokud byl hledán otcovrah, jehož chování bylo možné označit jako nevyzpytatelné, neměla se policie vydávat při jeho hledání pouze po jedné stopě. Je vlastně vrchol šlendriánu, popišme to zcela otevřeně, pokud operační důstojník vydá policistům z obvodního oddělení, kteří provedli rekognoskaci terénu nebo přesněji prohledali část hlavní budovy FF UK, zda tam není hledaný Kozák, pokyn k odchodu z budovy (tedy po zjištění, že jej tam nenašli), Policisté jednak neprovedli prohlídku celé hlavní budovy FF UK a už vůbec se nezabývali takovými místnostmi, jako jsou např. toalety, kde vrah Kozák hodinu a půl připravoval svůj čin hromadné vraždy. Je neuvěřitelné, kolik času díky liknavosti policistů z obvodního oddělení, kteří ovšem nemají kvalifikaci na to, aby řešili podobné případy, vrah dostal.
Vzbuzuje to otázku, proč operační důstojník alespoň ústně neprověřil rozsah a způsob prohlídky hlavní budovy FF UK. Díky tomuto zjištění se podle policejních dokumentů policie vydala po jediné stopě, a sice aby zastihla vraha Kozáka (ten už měl v tu chvíli na svědomí vraždu svého otce) v učebně FF UK v Celetné ulici č. 20, kam se podle schematického uvažování policie měl Kozák odebrat. Logika policie byla v tu chvíli opravdu zvláštní. Řešila kauzu otcovraha a předpokládala, že tento člověk si půjde v klidu a pohodě sednout na přednášku či cvičení na Filozofické fakultě, kde studoval. Chápu, že nikoho asi v tu chvíli nemohlo napadnout, že Kozák si v několika týdnech před svým hrůzným činem opatřil celý arzenál zbraní, který pak nelítostně použil na FF UK vůči studentům i dalším, v tu chvíli přítomným osobám.
V článku v MFD se kupodivu nepíše o tom, že policie anebo výzvědné služby zcela selhaly v tom, že mladík, který se později stal otcovrahem a ještě o chvíli později hromadným vrahem, si mohl bez problémů pořídit celý arzenál zbraní. V prvních dnech po vraždění na FF jsme se z otevřených zdrojů v médiích dozvěděli, že zbraně si mladík pořídil zčásti na úvěr. Docela by mě zajímalo, kdo mu půjčil peníze, zda to byla fyzická osoba nebo dokonce peněžní ústav. Tato informace už se ovšem později neobjevuje. Ale je velmi závažná, tedy pokud je pravdivá.
V každém případě, např. BIS, která sleduje údajně pečlivě agenty nejrůznějších států na našem území, jaksi nevěnuje pozornost tomu, když si někdo nakupuje celý zbraňový arzenál. Nemá zřejmě na to vůbec vybudovaný informační systém. Anebo ho má? To je téma pro někoho z investigativců, kdo se bude touto kauzou v příštích týdnech a měsících ještě zabývat, až se budou objevovat další nové informace. Lze počítat, že tyto informace budou také volně unikat z jednání parlamentní komise, která byla na konto hromadného vraždění na FF UK ustavena nejméně se zpožděním půl roku.
V každém případě se ukazuje, že policie mohla zvolit a použít některé nástroje, např. Agátu, tedy zařízení vhodné k lokalizaci a odposlouchávání mobilních telefonů, již v okamžiku, kdy získala informaci, že pravděpodobný vrah svého otce, Kozák, odjel do Prahy. V tu chvíli zřejmě nikdo nemohl počítat s tím, že Kozák připravuje hromadné vraždění. Ale jistě bylo v celospolečenském zájmu, aby se otcovrah dostal co nejrychleji za katr.
Mlžení, které vedení policie k zakrývání neschopnosti některých policejních útvarů, či řídících složek zvolilo, je závažnou věcí. Musel o něm pochopitelně vědět i ministr vnitra Vít Rakušan. Ministrovi vnitra těžko někdo může vyčítat chyby některých policistů při zásahu na FF UK. Ale může mu vyčítat mlžení a lhaní. Lhaní je něco, co politika diskvalifikuje, zejména pokud je při lži chycen doslova za ruku. Obávám se, že zjišťování o přehmatech policie při zásahu na FF UK a o lhaní ministra vnitra nebude jen tak konec. Budou se objevovat další a další policejní materiály a protokoly. Ty budou kompromitovat jak ministra vnitra, tak vládu jako celek. Už fakta, která zveřejnila MFD v úterý, stačí k tomu, aby se pod ministrem vnitra roztřásla židle.
Je jen zvláštní, že se do celé kauzy nepouštějí další „svobodomyslná“, mainstreamová média. Jediný, kdo měl zatím alespoň zčásti odvahu se věcí hlouběji zabývat, byla MFD. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz
X X X
Kobachidze: Gruzie se osvobodí od „liberálního fašismu“
Vítězství Gruzínského snu – Demokratické Gruzie v parlamentních volbách v roce 2024 zajistí porážku „liberálního fašismu“ v Gruzii a od příštího roku začne proces osvobozování gruzínské společnosti, politiky a státu od něj, řekl na jednání vlády premiér Irakli Kobachidze.
Reagoval tak na video incidentu, kdy občan na ulici verbálně napadl ministra zdravotnictví za podporu zákona „O transparentnosti zahraničního vlivu“. Vládní Gruzínský sen nazývá takové incidenty projevem „liberálního fašismu“ a součástí „teroristické kampaně vedené jménem Evropy“. Podle vlády jsou taková videa inscenována pro média a stojí za nimi „radikální opozice“.
Za tímto konkrétním incidentem s šéfem ministerstva zdravotnictví podle premiéra nestojí představitel aktivista hnutí „Nabidji“ („Krok“), jedné z nevládních organizace největší opoziční strany „Sjednocené národní hnutí“, spojené s bývalým prezidentem Michailem Saakašvilim. Jak Kobachidze poznamenal, tuto organizaci financuje bývalý šéf gruzínského ministerstva obrany David Kezerašvili, v Gruzii v nepřítomnosti odsouzený do vězení, a také konkrétní zahraniční dárci.
Předseda vlády Gruzie vyjádřil politování nad tím, že „liberální fašismus“ je účelově financován ze zdrojů ze zahraničí.
Parlamentní volby se v Gruzii konají 26. října 2024.server vasevec.cz
X X X
Nikam jinam nemusíte. Vyhledávání, Mapy, inzeráty, články a plno dalších služeb pohromadě
„Na jeho doporučení investovali dva miliony korun do standardně obchodovaného dluhopisu společnosti T-Development,“ napsala Seznam Zprávám Ješátková. „Poradce se seznámil jak s profilem této společnosti, tak s možnými riziky, kterým odpovídá úrok ve výši zhruba osmi procent,“ doplnila. Jméno poradce, který tento obchod premiérovi doporučil, ale Ješátková říci odmítla.
Generální ředitel T-Development Martin Doucha pak nechtěl na dotazy odpovídat. „Na tyhle otázky nebudu odpovídat takhle po telefonu. Pokud máte dotaz, můžete ho vznést e-mailem. Upozorňuji vás, že to půjde přes právní oddělení,“ řekl Doucha, jehož společnost se podle svých webových stránek zabývá výstavbou a pronájmem nemovitostí a ve správě má nyní v Brně nemovitosti za zhruba 4,2 miliardy korun.
Na otázky zaslané e-mailem firma od úterka neodpověděla.
X X X
Obleky ministra průmyslu
Z přiznání Fialova vládního týmu dále můžeme vyčíst, že pozici nejvíce majetného člena v něm zaujímá ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za hnutí Starostové). I loni měl vysoké příjmy – vedle platu ministra měl ještě další příjem převyšující 10,74 milionu. Inkasoval peníze od Erste Group Bank AG a od Finanzamt Oesterreich.
Zároveň však také investoval do své domácnosti. Koupil si novou kuchyni za 471 tisíc, obleky a košile za 232 tisíc, elektroniku za 220 tisíc nebo pračku a myčku za 69 tisíc. Vedle toho splácel tři hypotéky v celkovém objemu 12,54 milionu.
Vůbec největší úspory z členů vlády však ve svém přiznání uvedl Marek Ženíšek (TOP 09), který byl letos v polovině května jmenován do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace. Uvedl, že měl na několika účtech přes 5,7 milionu korun.
Ženíšek navíc loni vedle poslaneckého platu vydělal z podnikání 441 tisíc, jako člen správní rady VZP si přišel na 511 500 korun a navíc jako tehdejší místopředseda představenstva společnosti Pražská energetika pak inkasoval přes 2,3 milionu.
Různé příjmy v řádu stovek tisíc korun pak uvedli do přiznání další ministři.
Ministr vnitra Vít Rakušan (hnutí Starostové) v kolonce „jiné příjmy“ uvedl částku 551 tisíc korun a Seznam Zprávám napsal, že prodal automobil značky Škoda Kodiaq.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vedle svého platu inkasoval ještě dalších 777 tisíc korun. „To jsou příjmy z pronájmu nemovitostí,“ vysvětlil Blažek zmíněnou částku.
X X X
Demokratické médium se zachraňuje nedemokraticky, řekl Rafaj k ČT
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v pořadu 360° CNN Prima NEWS nekritizoval samotné zvýšení koncesionářských poplatků, ale způsob, jakým to chce pětikoalice provést, a nestandardní průběh legislativního procesu. Také mu vadí, že se nevede široká diskuze. Hlasovat o zvýšení poplatků budou poslanci v pátek.
Od poslanců sice podle Rafaje zní, že firmy mají být společensky zodpovědné, ale navrhovaný postup navýšení – tedy přepočítávání přes zaměstnance – je podle něj zastaralý. Nedopadá totiž na všechny firmy stejně. Vypadávají z něj úspěšné digitální firmy, uvedl.
„Celý ten proces nebyl dobře nastavený. To, co nás zlobí ještě více, je, že přestože se tady zachraňuje demokratické médium, tak se to dělá nedemokratickým způsobem, respektive nedodržela se pravidla hry a neprobíhal standardní legislativní proces,“ odpověděl Rafaj na dotaz moderátorky, „jak moc se firmy zlobí“.
„Nebyli přizváni klíčoví účastníci, nebylo to s nimi diskutováno, pouze nám to bylo oznámeno za zavřenými dveřmi s tím, že se o tom nejedná. Nevadí nám, že se poplatky navyšují. Vadí nám způsob, jakým se to provedlo a jakým se obešla veřejná diskuze,“ upřesnil prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Mediální poradce a autor webu o informacích z byznysu borovan.cz Aleš Borovan diskuzi o vyšších poplatcích zasadil do širšího kontextu.
„Firmy, průmysl a služby u nás dostávají jednu ránu za druhou. Toto navýšení poplatků zapadá do celé řady zpráv, které pro české podniky nejsou rozhodně pozitivní,“ uvedl Borovan.
Vláda navrhla zvýšit poplatky České televizi a Českému rozhlasu. U ČT na 150 korun, u Českého rozhlasu na 55 korun měsíčně. ANO a SPD jsou kategoricky proti. Předseda ANO Andrej Babiš i šéf SPD Tomio Okamura řekli, že by veřejnoprávní televize měla být financována ze státního rozpočtu.
Babiš kvůli tomu, že odmítá vládní návrh, ve čtvrtek ve sněmovně mluvil přes čtyři a půl hodiny a nepustil nikoho jiného ke slovu.
„Stávající návrh na zvyšování koncesionářských poplatků, který tak vehementně prosazuje Fialova vláda, není nic jiného než snaha korumpovat, a ještě víc si k sobě připoutat Českou televizi, Český rozhlas především před sněmovními volbami na podzim příštího roku,“ mimo jiné řekl předseda ANO.
Dříve dokonce tvrdil, že bude kvůli tomuto návrhu vlády „krvácet“ na barikádě a dělat všechno proti tomu, aby vyšší poplatky neprošly.
X X X
Promlčeno. Rath nevysoudil omluvu od státu za výroky státního zástupce
Bývalý středočeský hejtman David Rath nedostane od státu omluvu za rozhovor, který o něm poskytl jeho dozorový státní zástupce. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, podle kterého je nárok promlčený. Vyhověl tak odvolání ministerstva spravedlnosti a Rath bude muset státu zaplatit náklady soudního řízení. Obvodní soud přitom hostivickému lékaři původně omluvu přiznal.
„Námitka promlčení je opodstatněná,“ uvedla soudkyně Kateřina Sedláková. Vysvětlila, že nárok uplatněný podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci se promlčuje za půl roku ode dne, kdy se dotčený člověk dozví o vzniku nemajetkové újmy. Rath přitom podle ní tuto informaci prokazatelně získal nejpozději v srpnu roku 2015, kdy podal původní žalobu na státního zástupce Petra Jiráta. Žalobu proti státu vznesl až o dva roky později. Odvolací soud se tak vůbec nezabýval samotným obsahem výroků.
Rozhovor, který Jirát poskytl Lidovým novinám, vznikl v červenci 2015 po prvním z nepravomocných rozsudků v Rathových kauzách zmanipulovaných zakázek Středočeského kraje. Nesl titulek „Žalobce otevřeně: Rath má někde ulité miliony. Do vězení nenastoupí“. Jirát v něm politika zkritizoval za obstrukce a chování v jednací síni. Řekl, že Rath lhal do médií a také že má v zahraničních firmách schované stovky milionů korun z trestné činnosti.
Dnešní rozhodnutí se týká právě výroku u ukrytých stamilionech. Rath za něj nežádal finanční odškodnění, pouze veřejnou omluvu. K dnešnímu zasedání nedorazil. Jeho právník Adam Černý novinářům řekl, že po prostudování písemného rozsudku zváží případné dovolání k Nejvyššímu soudu. Advokát vysvětlil, že Rath nechtěl žalovat stát, ale konkrétního člověka, který se dopustil excesu. Poskytnutý rozhovor označil Černý za „lifestylový“ – podle něj tedy nebyl výkonem úřadu státního úředníka, nesprávným úředním postupem a něčím, zač by měl odpovídat stát.
Podstatou sporu je podle Černého to, že státní zástupci, kteří se u veřejnosti těší velké důvěře, by měli velmi zvažovat, co sdělují médiím. Neměly by to být domněnky či spekulace. Jirátův rozhovor podle advokáta rozhodně nelze podřadit pod poskytování informací na základě trestního řádu. „Kdyby takhle vystupovali soudci a odpovídali na to, jakou mají karmu nebo jak se jim spalo, bylo by to snížení důstojnosti funkce soudce. Mám za to, že státní zástupci by měli dodržovat v zásadě stejné standardy,“ řekl právník odvolacímu senátu.
Rath původně zažaloval přímo Jiráta a od té doby se spor vlekl. Soudy totiž opakovaně řešily, vůči komu má vlastně nárok uplatňovat. Původní žalobu na Jiráta justice zamítla s tím, že ji Rath musí nasměrovat na Jirátova zaměstnavatele – středočeské krajské státní zastupitelství. Následně soudy pravomocně zamítly tu část žaloby, v níž se Rath domáhal po zastupitelství omluvy za výrok, že lhal do médií. Ohledně zbytku sporu pak justice Rathovi sdělila, že musí zažalovat ministerstvo spravedlnosti, nikoliv státní zastupitelství.
„V době, kdy ten článek vyšel, nic nenaznačovalo tomu, že se jednalo o výkon funkce. Se znalostí dnešních rozhodování odvolacích soudů je v podstatě výhodnější přímo hned žalovat stát i v případě, že se ta věc jeví jako exces státního úředníka,“ poznamenal k tomu Černý.
Davida Ratha zadržela policie v květnu 2012 se sedmimilionovým úplatkem v krabici od vína. Soudy ho následně za korupci poslaly celkem na osm let do vězení. Nyní už je na svobodě, vzhledem k podmíněnému propuštění si z trestu odpykal zhruba polovinu. Součástí verdiktu byl i peněžitý trest 13 milionů korun, ceskajustice.cz
X X X
Excesivní dárce spermatu zuří. Zplodil stovky dětí, teď chystá žalobu na Netflix
Budu se soudit, hrozí Netflixu nizozemský muzikant Jonathan Jacob Meijer, který proslul excesivním darováním spermatu. Muž takto zplodil stovky potomků a jeho příběh popisuje nová dokumentární minisérie Jeden otec, tisíc dětí. Podle Meijera je zavádějící, protože nechává mluvit jen ty, kterým jeho chování vadí.
Schválně to nazvali Jeden otec, tisíc dětí (v anglickém originále The Man with 1000 Kids, pozn. red.), i když by to mělo být spíše ‚dárce spermatu, který pomohl rodinám počít 550 dětí‘. Už od začátku tak záměrně klamou a podvádějí,“ kritizuje Nizozemec třídílnou sérii, jež vyšla před pár dny.
V dokumentu promlouvají ženy, které využily Meijerových služeb a až později se dozvěděly, že jejich dítko má stovky sourozenců. Z obavy, že by neobvyklá situace mohla v budoucnu vést k incestu, hudebníka z Haagu zažalovaly s tím, Dalece podle nich překročil limity dárcovství.
Podle pravidel se nesmí v Nizozemsku sperma od jednoho dárce využít u více než dvanácti matek a jeden muž smí za pomoci umělého oplodnění zplodit nanejvýš pětadvacet potomků. Meijer však klinikám, kterých bylo celkem třináct a nesídlily jen v jeho vlasti, poskytoval nepravdivé informace. Vystupoval rovněž pod pseudonymy, používal jména Jacob, Ruud, Walter či Maarten.
Sperma nabízel i soukromě na sociálních sítích a zájemkyním tajil, kolik po světě běhá dětí s jeho geny. Nyní se hájí, že ani podle pravidel většiny klinik by se příjemkyně spermatu neměly dozvědět, kolikrát už bylo využito, a tak se rozhodl tuto praxi dodržet.
Jiný anonymní dárce nicméně tvrdí, že Meijer spolu s dalším mužem uváděným pod jménem Leon vedl webovou stránku „Touha po dítěti“ a své sperma míchali dohromady, aby si zahráli „spermatickou ruletu“ a mohli se podívat, jak bude výsledné dítě vypadat. Nizozemec nařčení popírá. „Vždyť je to šílené. Kdo by něco takového dělal?“ čílí se.
V Nizozemsku Meijerovi pod pohrůžkou vysoké pokuty další dárcovství zakázali, jinde ve světě s rozséváním svých genů pokračoval až do loňského roku. Sám přiznal 550 až 600 dětí, podle soudu jich však může být až tisíc, podle aktivistů i tři tisíce.
„Navzájem v sobě něco vycítí a zamilují se“
„Naší největší starostí je, že se tyto děti potkají, zamilují se do sebe, protože v sobě navzájem cosi vycítí, jenže nebudou vědět, že mají stejného otce. To je podle mě největší riziko, protože on sice říká, že je otevřený a známý dárce, ale své sperma poskytl mnoha klinikám po celém světě a ne všechny sdílejí stejné hodnoty otevřenosti a upřímnosti vůči zplozeným dětem,“ varuje jedna z dotčených žen Natalie.
V dokumentu vystupují rodiny nejen z Nizozemska, kde se tři mužovi potomci ocitli ve stejné mateřské škole, ale i z Austrálie. Až tam se dostaly jeho geny. Meijer tvrdí, že většina jeho „klientek“ je šťastná, že má díky němu dítě.
„Myslím, že Netflix odvedl skvělou práci, když z 225 rodin, kterým jsem pomohl, vybral pět, které jsou nešťastné. Ty ostatní rodiny vám určitě řeknou něco jiného,“ poznamenal pro stanici BBC s tím, že v poslední době už dává sperma jen těm rodinám, které už od něj jedno dítě měly a zatoužily po dalším.
Případným problémům se navíc podle něj dá předejít – stačí, aby se dospělé děti před navázáním vztahu zeptaly, jak se jmenuje jejich biologický otec. S americkou streamovací společností se proto chce soudit. „Podám žalobu za pomluvu, je to opravdu šílené! Podniknu právní kroky nejen kvůli tomu míchání, ale i kvůli některým dalším tvrzením,“ uvedl pro Business Insider.
Výkonná producentka dokumentu Natalie Hillová uvedla, že nespokojených žen je mnohem víc, než Meijer prohlašuje. „Poslední čtyři roky jsem strávila komunikací s rodinami, které si nesou následky Jonathanových lží. Osobně jsem mluvila s pětačtyřiceti až padesáti rodinami,“ říká a upozorňuje, že jen na soud se obrátilo padesát rodin a mužovy výroky jsou tak „zcela nepravdivé“.
Zatímco některé ženy o skutečném otci svých dětí hovoří jako o narcistovi, další zmiňují i zdravotní rizika, která jeho chování může mít. Sám Meijer v něm však ani nadále nevidí problém. „Je to moc pro normálního muže, ale ne pro dárce spermatu. Pro dárce spermatu je to docela obvyklé. Dostávají se i ke stovkám dětí. Kliniky jejich sperma posílají do více zemí,“ tvrdí.
Děti jsou podle něj šťastné, že mají tolik sourozenců. Prý se pravidelně stýkají a jezdí spolu na dovolené. Nechápe ani pocity dotčených žen. Pokud chtěly exkluzivitu, měly podle něj klinikám zaplatit patřičné poplatky a dostaly by „vlastního“ dárce.
Dokument uškodí „jeho“ dětem
Vedení společnosti Netflix se k hrozící žalobě zatím nevyjádřilo, dokument patří mezi jeho v současnosti nejpopulárnější pořady. I v Česku je mezi seriály na prvním místě. Podle Meijera, který v sérii odmítl vystoupit, tím jen škodí dotčeným dětem – každý teď bude vědět, že patří do oné „tisícovky synů a dcer“ jediného otce.
Sám Meijer pochází z velké rodiny, má sedm sourozenců. A podle své kamarádky Patricie, jež v dokumentu také vystupuje, v mládí těžko hledal svou skutečnou identitu, střídal práce i image. Jedna z žen o něm řekla, že kvůli svým průzračně modrým očím a dlouhým vlnitým blond vlasům si zřejmě připadá jako Bůh.
Meijer se před pár lety z Nizozemska odstěhoval a nyní cestuje po světě. V květnu zveřejnil video pořízené v Tanzanii, kde vypráví, že svou vlast opustil proto, že je v ní „moc lidí“. Prý chce být blíž přírodě.
X X X
Karlovarský kraj dominuje na mezinárodním jednání uhelných regionů
Karlovarský kraj si nadále intenzivně drží pozici klíčového hráče na poli vyjednávání o finanční podpoře uhelných regionů Evropy. Prokazuje to i na jednání již 5. ročníku Výročního politického dialogu uhelných regionů, který se právě v těchto dnech koná ve slovinském Velenje. Před rokem tuto akci hostil Karlovarský kraj v Karlových Varech, kde také vzniklo „Karlovarské prohlášení uhelných regionů“, jež podepsalo 22 signatáři z 11 regionů Evropy. A právě témata zmíněného prohlášení a budoucnost uhelných regionů zcela ovládají dvoudenní jednání.
„Toto každoroční politické jednání a teze prohlášení uhelných regionů jsou apelem na evropskou politiku a evropský rozpočet, který by měl cíleně směřovat k tomu, aby hospodářsky a strukturálně postižené regiony měly možnost snížit své disparity vůči ostatním krajům,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Akci společně pořádají Evropská komise, Ministerstvo soudržnosti a regionálního rozvoje Slovinska a město Velenje. Pozvány jsou účastněné strany ze všech uhelných, rašelinných, hnědouhelných a břidlicových regionů EU. Společně hodnotí dosažený pokrok a diskutují o společných výzvách, kterým čelí v dnešní rychle se vyvíjející energetické situaci. Diskuse vede řada řečníků, například Maroš Šefčovič, který je výkonným místopředsedou Evropské komise pro evropskou zelenou dohodu, interinstitucionální vztahy a prognózy nebo hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
„Tento typ jednání umožňuje nejen veřejně na mezinárodním poli prezentovat praktické zkušenosti a problémy uhelných krajů, ale i utužovat kontakty s ostatními leadery uhelných regionů i vrcholných představitelů EU. Právě to je nesmírně důležité při vyjednávání dalších finančních podpor i Karlovarský kraj. Jsem přesvědčen o tom, že podpora našich regionů by měla trvat dále i bez ohledu na to, kdo z politiků bude sedět v evropském parlamentu nebo v místních či regionálních vládách“, doplnil hejtman Petr Kulhánek. Bc. Jitka Čmoková,
X X X
Za podpory kraje probíhá projekt Liga férového fotbalu. Mladé sportovce učí sociálním dovednostem a fair play
Rada Karlovarského kraje na jednom ze svých posledních zasedání schválila individuální dotaci ve výši 100 000 korun spolku Fair Play Point. Ten ji využije v rámci projektu Liga férového fotbalu určeného na získávání sociálních dovedností skrze volnočasové aktivity.
Platforma mimo jiné organizuje celostátní fotbalovou ligu, jednoho z kol se v Sokolově zúčastnil také radní pro oblast sociálních věcí Robert Pisár. „Byl jsem nadšený z atmosféry na turnaji a z toho, jak se děti a mládež aktivně zapojily do férového fotbalu. Projekt je založen na přímém zážitku ze hry, díky tomu dochází u mladých lidí k rozvoji sociálních a vztahových dovedností, jakými jsou týmová spolupráce, schopnost komunikovat, respektovat názor druhých nebo zodpovědnost za pravidla a jejich dodržování. Vzhledem k tomu, že projekt cílí převážně na mladé lidi ze sociálně slabších vrstev, mohou tyto nabité schopnosti významně formovat jejich osobnost a fungování v budoucím životě a zároveň sloužit jako prevence rizikového chování.“
V rámci hry se využívá metodika Fotbal3 postavená na principech fair play, inkluze a respektu. Fotbalový zápas Ligy férového fotbalu má pak oproti klasickému tři poločasy, které zahrnují předzápasovou diskuzi týmů a stanovení pravidel hry, zápas samotný a závěrečnou diskuzi. Zápasem namísto klasického rozhodčího provázejí tzv. mediátoři. Ti pomáhají týmům dojít k vzájemné dohodě, společně reflektují hru, udělují si navzájem body za vstřelené branky a hodnotí své chování na základě principů fair play.
Fair Play Point spolupracuje s více než 40 kluby z neziskových organizací z celé republiky. V Karlovarském kraji se Liga férového fotbalu hraje pod patronáty nízkoprahových zařízení pro děti a mládež organizací Člověk v tísni, BEZva Nejdek a Světlo Kadaň v Kraslicích, Nejdku, Chebu, Sokolově a Oloví.
Projekt vychází ze zkušenosti platformy Fotbal pro rozvoj, která má více než desetiletou historii. Ta vznikla na základě kontaktu s keňskou sportovní organizací Mathare Youth Sports Association, která byla za svou práci s mládeží nominována na Nobelovu cenu míru.Mgr. Jarmila Ivasková,
X X X
Do Paříže míří 16 ruských a 17 běloruských sportovců, startovat budou v neutrálních barvách
Olympijských her v Paříži se podle posledních údajů zúčastní 16 ruských a 17 běloruských reprezentantů, kteří budou soutěžit jako neutrální sportovci. To je výrazně méně, než se očekávalo. S odkazem na mluvčího Mezinárodního olympijského výboru o tom informovala agentura AFP.
Aktualizovaný seznam, který zahrnuje deset sportů, se ještě může změnit. Zatím MOV eviduje celkem 19 odmítnutých pozvánek na ruské a sedm na běloruské straně.
Do konce června prošlo ve třech vlnách prověrkou 47 sportovců z těchto dvou zemí, přičemž 20 z nich svůj start v Paříži potvrdilo.
Kolektivně odmítli účast v Paříži na popud domácích svazů judisté a zápasníci, i když zápasník Šamil Mamedov podle specializovaného webu Inside the Games stále figuruje mezi přihlášenými.
Kvůli ruské invazi s podporou Běloruska na Ukrajinu z února 2022 se nesmějí pařížských her účastnit oficiální výpravy těchto zemí ani týmy v kolektivních sportech.
Sportovci budou ve výsledcích uvedeni se zkratkou AIN označující individuální neutrální sportovce a jejich případné medaile se nebudou započítávat do hodnocení zemí. Na oblečení nebudou moci mít státní symboly ani barvy, při vítězství se jim nebude hrát státní hymna.
X x x
Krejčíková si poradila s Rybakinovou a poprvé v kariéře si zahraje wimbledonské finále
Tenistka Barbora Krejčíková postoupila poprvé v kariéře do finále Wimbledonu. Osmadvacetiletá Češka zdolala ve čtvrtečním semifinále na trávě v All England Clubu po obratu turnajovou čtyřku a předloňskou šampionku Jelenu Rybakinovou z Kazachstánu a po výhře 3:6, 6:3, 6:4 si zahraje v sobotu o druhý grandslamový titul.
Krejčíková je ve Wimbledonu třetí českou finalistkou za poslední tři roky. Vloni turnaj ovládla Markéta Vondroušová a v roce 2021 hrála rozhodující zápas o titul také Karolína Plíšková.
Tenistka z Ivančic, která plní v Londýně roli turnajové jednatřicítky, je ve finále grandslamu podruhé v kariéře. Může napodobit triumf z antukového Roland Garros před třemi lety. Ve Wimbledonu byla dosud nejdál před třemi lety v osmifinále.
Krejčíková porazila o tři roky mladší Rybakinovou i ve třetím vzájemném zápase a znovu po třech setech. Na vítězné míče přitom prohrála 25:38, rodačka z Moskvy reprezentující Kazachstán doplatila na 37 nevynucených chyb.
Krejčíková neměla vydařený úvod. Prohrála první dva servisy a Rybakinová utekla do vedení 4:0. Česká tenistka se sice zlepšila, od stavu 1:5 vyhrála dva gamy po sobě, její soupeřka už ale náskok udržela a za 43 minut získala první set.
Na začátku druhé sady Krejčíková čelila dalšímu brejkbolu, Rybakinová ho ale nevyužila a podobně česká tenistka uhájila servis i ve třetí a páté hře.
Češka přečkala těžké chvíle a sama udeřila v šestém gamu, kdy soupeřku brejkla a získala vedení 4:2. V dramatické koncovce sice Krejčíková nevyužila pět setbolů, na šestý pokus už ale devátou hru uzavřela a srovnala.
Rozhodnutí přišlo v sedmé hře třetí sady. V ní si Krejčíková vypracovala při podání soupeřky vedení 40:15 a hned první brejkbol zužitkovala. Rybakinová mohla kontrovat o chvíli později. V osmém gamu vedla 30:0, česká hráčka ale vývoj zvrátila a o dvě dějství později doservírovala duel čistou hrou.
Osmadvacetiletá Paoliniová pokračuje v životní sezoně. Do grandslamového finále se dostala podruhé za sebou a navázala na vystoupení z červnového Roland Garros, kde podlehla v boji o titul světové jedničce Polce Ize Šwiatekové. Je první tenistkou po osmi letech, která se na obou grandslamech dostala ve stejném roce do finále. Naposledy se to povedlo Američance Sereně Williamsové.
Soupeřka z Itálie
Paoliniová je také první italskou tenistkou ve finále Wimbledonu. Při dosavadních třech účastech přitom pokaždé dohrála hned v prvním kole.
V minulých dvou sezonách vypadla s Petrou Kvitovou. Je první hráčkou od roku 2001, která se dostala do finále travnatého grandslamu, aniž by před jeho startem měla v All England Clubu na kontě jedinou výhru.
Sedmatřicátá hráčka světa Vekičová nevyužila šanci dostat se poprvé v kariéře do grandslamového finále. V utkání zaznamenala 42 vítězných míčů, udělala ale také 57 nevynucených chyb. I ona si ale připsala ve Wimbledonu nejlepší grandslamový výsledek v kariéře.
Osmadvacetiletá Vekičová měla lepší úvod a díky dvěma brejkům v závěru první sady se ujala vedení. Ve druhém setu za stavu 4:4 a 15:15 pokazila při servisu soupeřky snadný volej a následně přišla i o celý set.
Napínavý zápas gradoval ve třetím setu, v němž Paoliniová prohrávala 1:3, dokázala ale srovnat. V závěru měla Italka dva mečboly, ani jeden ale nevyužila a duel dospěl do super tie-breaku. V něm Paoliniová prohrávala 7:8, poslední tři míčky ale získala ve svůj prospěch a mohla slavit postup.