Sanders: Vojensko-průmyslový komplex profituje z vojenského rozpočtu na úkor obyvatel. Nezávislý senátor z Vermontu Bernie Sanders říká, že americký vojensko-průmyslový komplex profituje z vojenského rozpočtu na úkor amerických občanů. V článku pro The Atlantic se rozhořčuje, že Washington utrácí ročně téměř bilion dolarů na armádu, přičemž ignoruje základní potřeby obyvatelstva. Zisky zbrojařů by měly být podle jeho názoru omezené.

Americké národní priority jsou podle Sanderse zcela zvrácené. Téměř bez debat země utratí téměř 1 bilion dolarů ročně na armádu, přičemž ignoruje obrovské problémy, které v zemi existují. „Zřejmě máme neomezené peníze na jaderné zbraně, stíhačky, bomby a tanky. Ale nějak nemůžeme shromáždit dostatek zdrojů, abychom zajistili zdravotní péči pro všechny naše občany, péči o děti, dostupné bydlení a další základní potřeby národa,“ píše ve svém článku.

Spojené státy zůstávají dominantní světovou vojenskou mocností. Na USA připadá přibližně 40 % celosvětových vojenských výdajů. USA utrácejí na svou armádu více než dalších 10 zemí dohromady, z nichž většina jsou naši spojenci, uvádí Dodává k tomu, že minulý rok Američané utratili za svou armádu téměř trojnásobek toho, co Čína.

Bez započtení dodatečných výdajů plánují Spojené státy letos na armádu vyčlenit zhruba 900 miliard dolarů. Téměř polovina této částky půjde hrstce velkých vojenských koncernů, které sklízí obrovské zisky, značně zvýšené konfliktem na Ukrajině.

Stejně jako většina Američanů věřím, píše Sanders, že Ukrajina potřebuje pomoc Spojených států a mezinárodního společenství, aby odrazila ruskou akci, a že je morálně a strategicky nutné poskytnout Ukrajincům to, co k tomu potřebují. Zdá se prý však, že mnoho společností vojensko-průmyslového komplexu je připraveno profitovat z ukrajinského konfliktu a nacpat si kapsy.

Ohromným příkladem toho je RTX, dříve Raytheon, který od roku 1991 sedmkrát zvýšil cenu svých střel Stinger, což způsobilo, že Spojené státy zaplatily více než 400 000 dolarů za doplnění zásob každé střely odeslané na Ukrajinu. I když vezmete v úvahu inflaci a vylepšení raketové technologie, jedná se o nehorázné zvýšení ceny.

Navzdory zvýšeným nákladům amerických daňových poplatníků za toto vojenské vybavení v miliardách dolarů má RTX hotovost na to, aby oznámil plány na odkoupení akcií v hodnotě 37 miliard dolarů do roku 2025. Daňoví poplatníci platí stále více. Akcionáři jsou stále bohatší.

A to podle senátora neplatí jen pro RTX. Akcie amerických výrobců zbraní prudce vzrostly, do konce roku 2022 vzrostla cena akcií Northrop Grumman o 40 % a Lockheed Martin o 37 %. V roce 2022 federální vláda udělila Lockheed Martin více než 45 miliard dolarů v neutajovaných zakázkách. Společnost vrátila zhruba čtvrtinu této částky akcionářům prostřednictvím dividend a zpětného odkupu akcií a zaplatila svému generálnímu řediteli 25 milionů dolarů. To vše má své jméno: válečné prospěchářství. A i na to existuje řešení.

Sanders připomíná, že za druhé světové války se tehdejší senátor Harry Truman rozhodl prošetřit obrovské zisky vojenských společností, které se obohacovaly na úkor milionů vojáků, kteří riskovali smrt při obraně naší země. „Jejich chamtivost nezná mezí,“ řekl o vojenských dodavatelích, kteří během války ošidili vládu.

Dnes se toho moc nezměnilo. Kongres by měl oživit Trumanův výbor, mezistranický ad hoc výbor navržený tak, aby držel na uzdě vojensko-průmyslové magnáty, pečlivě sledoval vojenské kontrakty a vracel překročení rozpočtu do státní pokladny, navrhuje Sanders.

Chamtivost vojenských společností podle něho nespočívá jen v tom, že okrádají americké daňové poplatníky. Zabíjí Ukrajince. Zvýšení zisků dodavatele obrany znamená, že se k ukrajinským vojákům na frontě dostane méně zbraní. Korporátní chamtivost v americkém vojensko-průmyslovém komplexu pomáhá Vladimiru Putinovi.

Tyto společnosti jsou zcela závislé na amerických daňových poplatnících, přesto jejich manažeři vydělávají přibližně 100krát více než ministr obrany a 500krát více než průměrný rekrut.

Velký podíl viny na tom všem podle senátorova hodnocení nese Pentagon.

Loni ministerstvo obrany neuspělo ve svém šestém auditu a nedokázalo plně zodpovědět 63 % svých aktiv ve výši 3,8 bilionu dolarů. A každý rok auditoři objeví miliardy dolarů v pověstných „gaučových polštářích“ Pentagonu. V roce 2022 odhalil audit námořnictva 4,4 miliardy dolarů v dříve nevysledovatelných zásobách a letectvo zjistilo 5,2 miliardy dolarů v účetních nesrovnalostech.

Podle Bernie Sanderse proto není divu, že vojenské společnosti pravidelně navyšují ceny pro Pentagon – a americké daňové poplatníky – téměř o 40–50 %. Jedna společnost, TransDigm, předražila své produkty o 4 451 %. Daňoví poplatníci jsou si těchto nehorázností vědomi a podle nezávislého průzkumu 80 procent pravděpodobných voličů se domnívá, že ministerstvo obrany by mělo být povinno podstoupit nezávislý audit, než Kongres zvýší jeho rozpočet byť jen o cent.

Ale navzdory miliardovým pokutám za podvody a pochybení se zdá, že tok zakázek z Pentagonu do vojensko-průmyslového komplexu nikdy nevyschne. To může podle Sanderse mít něco společného s americkým systémem legalizovaného úplatkářství: podíl na zisku z těchto okázalých kontraktů se vrací politikům, kteří rádi přijímají milionové dary na kampaň a ujišťují obranný průmysl, že rozpočet na obranu bude vždy v pořádku. . Podle hlídací skupiny OpenSecrets loni dodavatelé obrany utratili téměř 140 milionů dolarů za lobbování u federální vlády. Další miliony jdou přímo členům Kongresu ve formě darů na kampaň od podniků, jednotlivců a politických akčních výborů s vazbami na vojenský průmysl.

V 90. letech v USA působilo 51 velkých vojenských společností. Dnes se sloučili do pěti gigantů: Lockheed Martin, RTX, Boeing, General Dynamics a Northrop Grumman. Tato velká pětka může využívat monopolní práva udělená jim vládou Spojených států k dosažení obrovských zisků. Ve skutečnosti se ve fiskálním roce 2022 podělili o více než 118 miliard dolarů na kontraktech Pentagonu.

Sanders soudí, že Kongres musí ukončit tuto formu vojensko-průmyslového komplexu „korporativního blahobytu“. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je obnovit zmíněný Trumanův výbor proti válečnému ziskuchtivosti, aby mohla být ukončena korporátní chamtivost v americkém válečném průmyslu. K dosažení tohoto cíle by mohla pomoci i daň z nadměrného zisku.

Nikdo nepopírá, že potřebujeme silnou armádu. Ale jako každý jiný veřejný sektor musí fungovat efektivně a nákladově efektivní. Americká armáda nemůže být jen dojnou krávou pro hrstku obřích vojenských korporací, vyvozuje ve svém textu v The Atlantic nezávislý americký senátor Bernie Sanders. Jana Putzlacher, server vasevec.

X X X

SPOLUPRÁCE  RUSKA  SE  SLOVENSKEM,  JAKO  ZA  DR  HUSÁKA

KDY  DOSTANE ROZUM  EXKOMUNISTA  PAVEL  V  PRAZE?

Rusko si předchází Slováky: chválí Fica, Lavrov se setkal s ministrem Blanárem

Slovenský premiér Robert Fico dělá ve světě radost. Jen to není Visegrádská čtyřka ani jeho západní spojenci, ale Rusko. Tamní propaganda po čase znovu pochválila jeho výroky. Tentokrát ty o Ukrajině a válce, kterou před dvěma lety Kreml vyvolal. Ficův ministr zahraničí Juraj Blanár se navíc v turecké Antalyi sešel s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Pro ruskou propagandu je Fico po maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi další rozumný politik Evropské unie, který pochopil, že Rusko na Ukrajině vítězí, shrnuje dění z posledních dní slovenský Denník N. Ten píše, že Fica v ruských médiích pochválili kolaboranti z okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, ale i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ten prohlásil, že si někteří účastníci pondělního summitu v Paříži „zachovali střízlivý odhad“ následků případného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Právě s touto myšlenkou přišel jako první slovenský premiér a řekl, že tomu stůj co stůj zabrání. I kdyby prý měl přijít o svou funkci, nedovolí, aby šli slovenští vojáci bojovat do sousední země. V tu chvíli nikdo nic takového nežádal.

)Z přítomnosti aliančních vojáků na Ukrajině se však stalo téma i na pařížském jednání, které Fico označil za „bojovou poradu“. Například francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost poslat do země vojenské jednotky. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že jim pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal s tím, že „vyloučit nelze nic“.

Jeho ministr zahraničí Stéphane Séjourné pak upřesnil, že by Francie své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit úkoly, jako je odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě. V Rusku už si však Ficova slova začala žít vlastním životem a později na ně reagoval i diktátor Vladimir Putin, který pohrozil, že by přítomnost vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajině mohla vést k jadernému konfliktu.

„Slovenský premiér řekl, že případné vyslání vojsk NATO a Evropské unie na Ukrajinu povede k eskalaci konfliktu,“ napsal ruský deník Izvestija. Tyto výroky však nebyly jediné, kterých si v Rusku v posledních dnech všimli. Líbil se jim i Ficův projev k druhému výročí počátku války nebo rozhovor, který poskytl dezinformačnímu portálu Hlavné správy.

Ruský týdeník Argumenty i Fakty z interview vytáhl některé pasáže. Například tu o důvodech války, v níž Fico opakuje údajný příslib Rusku, že se NATO nebude přibližovat k ruským hranicím. „Slovenský politik poznamenal, že Západ oklamal Rusko tím, že nedojde k rozšiřování NATO na východ,“ zmiňují Rusové.

Ti čtenáře upozorňují i na Ficův názor, že Rusko teď bojuje o své „bezpečnostní záruky“ nebo že se ruské vojáky nepodaří vytlačit z okupovaných území a že by se svět měl přizpůsobit této „nové realitě“. Od krymských kolaborantů pak zaznívá chvála za to, že premiér „pochopil, že Ukrajina a její spojenci skončí v táboře poražených“.

„Fico zaujal správný postoj ke Krymu a Donbasu. Ti, kteří tvrdí opak, jen prokazují svou méněcennost,“ míní senátor za anektovaný Krym Sergej Cekov. Západ nicméně napadenou Ukrajinu podporuje i nadále, a to včetně Slovenska. To pod Ficovým vedením souhlasilo s dalším balíkem protiruských sankcí nebo finanční pomocí pro Kyjev ve výši 50 miliard eur.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák se navíc sešel se americkým protějškem Lloydem Austinem a diskutoval s ním „o důležitosti boje proti ruské agresi na Ukrajině“. Kaliňák předtím v prostorách americké firmy Lockheed v Jižní Karolíně převzal první dvě americké stíhačky F-16, které ve slovenské armádě nahradí ruské letouny MiG-29. Ty Slováci po vypuknutí války poslali na Ukrajinu a Denník N uvádí, že nákup modernějších strojů dohodli politici Ficova Směru-SD a jeho koaliční partneři ze Slovenské národní strany.

Zatímco však ministr obrany vyrazil do USA, jeho kolega z vlády se vydal opačným směrem. Konkrétně ministr zahraničí Juraj Blanár zamířil na diplomatické fórum v turecké Antalyii, kde se setkal s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Ministři si prý „vyměnili názory na nejpalčivější otázky mezinárodní agendy včetně situace na Ukrajině“. Ruská strana potvrdila svou připravenost obnovit vztahy se Slovenskem na meziparlamentní úrovni,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Setkání kritizoval Blanárův předchůdce v úřadu Miroslav Wlachovský, podle kterého to Bratislavu posunulo nešťastným směrem v očích spojenců ze Severoatlantické aliance. Také podle největšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko je Blanárova schůzka zvratem v dlouhodobém zahraničněpolitickém směřování Slovenska a krokem proti politice Evropské unie.

Premiér Fico však krátce poté uvedl, že jednání Kaliňáka s Američany a Blanára s Rusy jsou příkladem vyvážené a suverénní zahraniční politiky Slovenska vůči všem světovým stranám.

X X X

V  RUSKU  ZVEŘEJNILI  ZÁZNAM  Z  JEDNÁNÍ  VELITELŮ  NĚMECKA

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil v sobotu kancléř Olaf Scholz. Ministerstvo obrany později potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek zveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Důstojníci diskutovali o tom, jak by Ukrajina teoreticky mohla nasadit německé střely.

„Je to velmi vážná věc, a proto je nyní předmětem velmi pečlivého, velmi důkladného a velmi rychlého vyšetřování,“ prohlásil Scholz v Římě, kde je na návštěvě.

„Vyhodnotili jsme, že v luftwaffe (letectvu) byl odposloucháván rozhovor,“ řekla agentuře DPA mluvčí ministerstva obrany. Podle ní ale není jasné, zda v nahrávce nebo v jejím přepisu, které se objevily na sociálních sítích, nebyly provedeny nějaké úpravy.

Vysoce postavení představitelé německého letectva na nahrávce pořízené při telekonferenci na platformě Webex hovoří mimo jiné o teoretických možnostech použití střel s plochou dráhou letu. Jde o střely Taurus německé výroby, které dokážou zasáhnout cíl na vzdálenost až 500 kilometrů.

Někteří němečtí činitelé už dříve vyjádřili obavy, že by je Ukrajina mohla použít k útokům daleko na ruském území. Vzhledem ke svému doletu by tyto střely mohly teoreticky zasáhnout i Moskvu.

Simonjanová na kameru vypráví, jak jí nikdo nevěřil, že je získaná nahrávka autentická.

Opak je však podle ní pravdou. „Čtyři důstojníci německé armády mluví o letectvu a diskutují o tom, jak bombardovat ruský most vedoucí na Krym, kolik raket na to bude potřeba, zda deset či dvacet, jak to udělat tak, aby nikdo nic nepoznal a kancléř Scholz mohl i nadále tvrdit, že (Německo) není zapojené do konfliktu,“ líčí propagandistka Kremlu.

Agentura DPA poznamenává, že rozhovor, který se rozšířil na ruských sociálních sítích, je podle jejích informací autentický.

Pokud jde o únik informací, průšvih má nyní i samotný kancléř. Naštvaní jsou na něj především ve Velké Británii. A to proto, že Scholz mezi řečí prozradil, že Britové a Francouzi pomáhají Ukrajincům odpalovat střely Scalp a Storm Shadow. Právě tyto informace totiž byly tajné.

„To je flagrantní zneužití zpravodajských informací, které má záměrně odvést pozornost od neochoty Německa vyzbrojit Ukrajinu vlastním raketovým systémem dlouhého doletu. Rusko toho bezpochyby využije k tomu, aby zvýšilo eskalaci,“ rozčílil se britský poslanec a někdejší předseda parlamentního obranného výboru Tobias Ellwood.

Scholz na začátku tohoto týdne uvedl, že Berlín prozatím Kyjevu střely Taurus neposkytne. Zdůvodnil to rizikem zapojení Německa do války s Ruskem, které na Ukrajinu před dvěma lety zaútočilo. Střely Taurus patří k nejmodernější výzbroji německé armády.

Kyjev žádá Německo o střely Taurus už řadu měsíců. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na nedávné konferenci v Mnichově řekl, že věří, že Německo je nakonec jeho zemi poskytne.

„V této zajímavé nahrávce důstojníci bundeswehru diskutují o tom, jak budou bombardovat (zpozorněte!) Krymský most,“ uvedla v pátek Simonjanová. Konverzace je podle ní z 19. února.

Německo je nyní po Spojených státech druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině a v letošním roce svou podporu dál zvyšuje. Kancléř Scholz opakovaně zdůraznil, že je Berlín odhodlán Ukrajině pomoct, aniž by vystupňoval konflikt a nechal do války zatáhnout Německo a potažmo i NATO, píše agentura AP.

X X X

KADERKŮV  TENISOVÝ  RÁJ  V  ČR

 Praktiky na svazu? Jsme šokovaní, říká Stočes. Chce zabránit apokalypse

Přestože v roli sportovního ředitele, které se ujal v roce 2020, působil ve vedení Českého tenisového svazu společně s obviněným prezidentem Ivem Kaderkou, říká: „Nastoupil jsem na svaz dělat sport. Nemám absolutně žádné spojitosti s věcmi, které se teď řeší.“ Jan Stočes od pátku z pověření výkonného výboru dočasně a krizově řídí jednu z největších sportovních organizací v tuzemsku.

Jelikož kauza s údajnými dotačními podvody naplno vypukla v úterý a Kaderka a člen dozorčí rady svazu Vojtěch Flégl skončili ve vazbě ve čtvrtek, výkonný výbor musel náhradní vedení sehnat rychle.

A byť je Stočes spjatý s dosavadním režimem, zároveň platí za respektovanou osobu s vazbami zejména na hráče a kouče. „Nikdo netušil, co se dělo, všichni jsou šokovaní,“ poznamenal na pátečním tiskovém brífinku k obviněním Kaderky, Flégla a dalších tří fyzických a pěti právnických osob.

Vzhledem k tomu, že dosud působil jako sportovní ředitel a provází ho renomé uznávaného trenéra, za sezonu 2017 dokonce získal ocenění ATP pro nejlepšího deblového kouče roku, v nové roli má za úkol hlavně zabezpečit, aby dění na tuzemských kurtech pokračovalo. „Celoživotně tenis miluju, v tuto chvíli to dělám pro to, aby fungoval dál a nezastavil se,“ vysvětil.

První výrazný úkol ho čeká hned v nejbližších dnech. Už 10. března totiž začíná hlavní soutěž ženského turnaje kategorie ITF v Říčanech, tedy první mezinárodní akce, která se letos v Česku uskuteční.

„Sejdeme se s majitelem, musí u toho být právní zástupci a Národní sportovní agentura musí říct, co máme udělat,“ líčí Stočes, že podnik chce financovat transparentně.

Právě kvůli dřívějšímu organizování turnajů ITF totiž policie obviněné vyšetřuje. Dosud je pořádal Flégl a část dotací končila u firem s ním spojených, které si za služby fakturovaly vyšší částky nebo si je zcela vymýšlely.

„Turnaj teď budou muset pořádat zaměstnanci svazu, plus externí lidi z Říčan, aby bylo vše korektní,“ podotýká Stočes. „Tohle je zásadní vzkaz do hnutí, oddílů, trenérům a hráčům, že tenis dál funguje.“

K uskutečnění nejen mezinárodních klání potřebuje svaz dotace, Stočes se proto brzy plánuje potkat se šéfem NSA Ondřejem Šebkem. „NSA řekla, že svaz může normálně fungovat dál, a s advokáty se postaráme o to, aby bylo po právní stránce všechno na tisíc procent v pořádku.“

Podle Stočese je klíčové, že samotný svaz není mezi obviněnými subjekty. Naznačil, že pokud by se tok peněz zastavil, českému tenisu by hrozily fatální potíže. „Následovalo by propouštění trenérů, odříkaly by se reprezentační výjezdy,“ vyjmenovává.

„Museli bychom rušit turnaje ITF, nejen dospělé, ale i juniorské. Zastavení financování by byla absolutní apokalypsa. A navíc, když jednou turnaje ITF nebo Tennis Europe ztratíte, tak není nikde psáno, že je do Česka dostanete zpátky. Bylo by to prostě absolutní domino špatných věcí, které nesmíme dopustit.“

Mezinárodních seniorských turnajů se má letos v tuzemsku uskutečnit zhruba dvanáct až patnáct a jsou důležité pro rozvoj talentů. „Jsou jedním ze stavebních kamenů úspěchů českého tenisu,“ popisuje Stočes. „Trenéři vědí, kam se jejich svěřenci dostanou, mohou se na turnaje připravovat.“

Kromě dotací jsou pro svaz nezbytné i finance od soukromých sponzorů, které chce Stočes rovněž kontaktovat. Od generálního partnera, společnosti AGEL, zatím dostal ujištění, že podpora trvá.

Krizový ředitel má tedy před sebou náročné úkoly. Svou roli však vnímá jako dočasnou: „Nemám absolutně žádné plány, že bych měl něco vést. Budu to dělat, dokud bude potřeba. Beru si k sobě advokátní kancelář, která bude vše hlídat, protože jsem sporťák, ne klasický funkcionář.“

Budoucnost Kaderky v čele svazu nechtěl komentovat, řekl, že půjde o záležitost pro výkonný výbor. Zaměřuje se na sportovní fungování svazu, jež zatím vypadá slibně. Ale pověst českého tenisu doma i v zahraničí utrpěla povážlivý otřes.

X X X

V  BRUSELU  PLAMENY  ZEMĚDĚLCŮ,  V  ČR  ZEMĚDĚLCI  BOJÍ  FIALY

AKTIVNĚ  NEPROTESTUJÍ  NA  ODCHOD  FIALY  ANI  DĚLNÍCI  FABRIK,  ŠKOLY,  STUDENTI,  DOPRAVÁCI…

 V Bruselu plameny, v Česku fraška. Proč se naši zemědělci nechali lacině rozdělit?

K zemědělcům protestujícím už dlouho v jiných evropských zemích se v únoru přidali také ti čeští. Zatímco v zahraničí proběhly v některých zemích bitky s policií, blokády bolely, objevily se plameny, hnůj končil na veřejných prostranstvích místo na poli, ukrajinské obilí se sypalo z vagonů, u nás byl klid. Neškodí ale shrnout si, o co šlo a co z toho vyplývá, byť říkat slabý čajíček by byla urážka čaje.

Začněme politickou rovinou. Jak potvrdil aktuální předseda Agrární komory Doležal, čeští zemědělci se shodnou na tom, že se neshodnou: „Když já řeknu, že tenhle nápoj ve skleničce přede mnou je černý, tak druzí řeknou, že je to nejbělejší nápoj, co kdy viděli.“ S těmi, s nimiž se neshodne, se ale prý shodne na tom, že české zemědělství má problémy. Zemědělci protestující ve čtvrtek, dle vlády ti hodní a správní, neboť nikoliv protivládní, chtěli podle Doležala „vznést přímé požadavky vůči EU co se týče dovozu ukrajinské produkce, byrokracie, GreenDealu a dalších“.

Komentáře a glosy

Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.

V pondělí demonstrovali ti špatní, podle premiéra Fialy, ministra Výborného i poslance Kučery za TOP 09 prokremelští dezinformátoři. Někteří se zúčastnili i ve čtvrtek, tím se ale nikdo moc neobtěžoval, protože část politiků zase mezi střepy nešťastných vyjádření tancovala, až se vykrůcala, že mysleli organizátory, a to ještě ne všechny.

 Každopádně, ti „špatní“, vedení bývalým poradcem ministra Jurečky z dob Sobotkovy vlády panem Jandejskem, měli požadavky víceméně stejné jako ti čtvrteční. Akorát místo na hraniční přechody a do větších měst po celé republice dorazili do Prahy a osočovali vládu.

Největší prohřešek proti demokracii

Poučení z celé akce je následující. Pokud chce nějaká sociální či profesní skupina něčeho dosáhnout, přičemž právo na demonstraci i stávky zaručují mezinárodní úmluvy závazné a platné i v České republice, musí být jednotná. Je zcela pikantní, když lidé sektoru tvořícího 2 až 3 procenta HDP naší země, se dokáží rozhádat nikoliv jen na dvě skupiny v rámci dvou demonstrací, ale rovnou na tři. Ona totiž v pondělí část traktoristů vedených koordinátorem Malým odjela předčasně. Jedna skupina zemědělců vysvětlovala, že lidé museli ke zvířatům a připomínala, že Malý je členem ODS, druhá tvrdila, že prý byla demonstrace ukradena a všechno je to důkaz „proruskosti“.

 Logika sice pláče, ale na špatném hrobě. Největším prohřeškem proti demokracii bylo extempore europoslance Vondry, jenž to z disidenta dotáhnul na mávače dopisy v ruštině, které prý mají dokazovat, že je Jandejsek proruský kolaborant. Byl to pamflet, jehož nepravost hodlá Jandejsek dokázat u soudu a Vondra pobavil, protože byť vystudoval za socíku s povinnou ruštinou i vysokou školu, tvrdil, že neví, co v dopise je, neboť rusky neumí a jeho pravostí si jist není. Vše v přímém přenosu na CNN Prima News v Partii. Nebylo toho však dosti.

Politici se vrhli na hádky o Green Dealu neboli Zeleném údělu. Kdo slyšel anglicismus „grýndýl“ s krásným českým přízvukem, neplakal jen kvůli svým uším. Daná agenda zatím nic moc v zemědělství nezpůsobila, a je hrozbou spíše do budoucna, pokud bude příliš ambiciózní, neboli ignorovat z politických důvodů technologické a ekonomické možnosti, stejně jako podporu obyvatel. Hádky stávající vlády a bývalého kabinetu Andreje Babiše, kdo za Green Deal může, jsou zcela úsměvné. Fakt je, že za Babiše se schválil v rámci celé EU rámec, který se za Fialy konkrétně dotáhnul, přičemž na případných změnách nebo implementaci bude dělat vláda příští. Děje v unii totiž přesahují jedno volební období.

Úřední komise proti byrokracii

Stížnosti na byrokracii byly jedním z nejlepších kousků. Dotace totiž při vyplácení a kontrole vyžadují administrativu. Kdo ji nechce podstoupit, ať je nebere. To samozřejmě neznamená, že se má úřední šiml nechat řehtat a přidávat nadbytečné povinnosti. Pobavil ale ministr zemědělství Výborný, když oznámil, že na jeho ministerstvu je antibyrokratická komise. Dokonce v ní sedí nejen jeho lidi, ale i zástupci všech skupin demonstrujících, včetně té odboráře Dufka (tedy špatných dle vlády). Je fajn vědět, že v Česku máme po vzoru ministra Jima Hackera ze slavného britského sitcomu speciální úřední komisi bádající, jak méně úředničit.

Dalším aspektem jsou levné dovozy ze zahraničí. Maso z Latinské Ameriky – zemí Mercosur – asi české zemědělce moc trápit nemusí, protože si stěžují, že zvířata posílají přes hranice k sousedům, aby se pak bouraná vrátila zpět. Plodiny z Ukrajiny jim vadí, ale to musí za Evropskou komisí a jednotlivými vládami. Ty nedokázaly zajistit splnění původního plánu – ukrajinská produkce měla mířit koridory mimo Evropu. A také měli pré překupníci, kteří přerazili dokumenty původu a komoditu přeprodali například jako obilí polské. V tomto ohledu je logický návrh na případnou převozní kauci – na hranicích EU složit kauci, při opuštění EU ji získat zpět. Neřeší ale překupníky.

Podtrženo, sečteno i spočítáno je. Vládami a Evropskou komisí splaceno však ne. V konečném důsledku by se mohlo zdát, že se nic nestalo. Ale stalo. Blíží se zásadně důležité eurovolby, je tedy čas tlačit na politiky. Jen je více trápí masy zemědělců v Polsku, Francii, jižních státech atd., než nejednotná skupina 30 tisíc podnikatelů (se zaměstnanci 100 tisíc) v ČR. Švejkování zdar. Pokud ministr Výborný z Bruselu něco přiveze, nebude to ústupek jeho zásluhou, ale velkých států v problémech, jako v případě Euro 7.

X X X

ZA  PRVNÍ  DVA  MĚSÍCE  FIALŮV  SCHODEK ČR  PŘES  STO  MILIARD

ODBOŘI  ZAJISTIT  GEN.  STÁVKOU  DEMISI  FIALY

Stát ke konci února hospodařil se schodkem ve výši 102,5 miliardy korun, kam se dostal z lednových 26 miliard. Je to o sedmnáct miliard lepší výsledek než loni touto dobou. Podle ministra pomohl hlavně konec kompenzací za energie. Stále ale jde o druhý nejhlubší únorový deficit, hůř bylo pouze loni.

„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl k výsledkům rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku dosáhly 173,1 miliardy korun, proti stejnému období minulého roku vzrostly o 10,7 procenta. Výdaje byly 375,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.

K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména výběr daní a povinného pojistného. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 15,5 procenta na 26,7 miliardy korun.

Podle ministerstva financí se na něm pozitivně projevil růst mezd i dopady některých opatření konsolidačního balíčku. Pojistné přineslo do rozpočtu 118,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 procenta. Ministerstvo upozornilo, že se projevuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u živnostníků.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 60,8 miliardy korun, meziročně o sedm procent víc. Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,2 procenta na 24,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se vybralo 3,2 miliardy korun, o 22,4 procenta víc než loni. Inkaso daně je v prvních měsících roku vždy nízké vzhledem k pozdější platbě záloh.

NEJVÍC STÁT DÁ NA DŮCHODY

Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně největší položkou sociální dávky, které dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta víc. Z toho 121,4 miliardy korun tvořily důchody, jejichž objem proti loňsku narostl o 7,7 procenta.

O 26,1 procenta se zvýšily transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 29,8 miliardy korun. K jejich zvýšení podle ministerstva financí nejvíc přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace v objemu šesti miliard, které šly do rozpočtů vysokých škol a veřejných výzkumných organizací.

Výdaje na investice dosáhly částky 20,8 miliardy korun a zůstaly tak na loňské úrovni. V prvních měsících roku jsou tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

X X X

Guterres chce vyšetřování masakru v Gaze

Generální tajemník OSN Antonio Guterres včera řekl, že zabití více než 100 lidí hledajících humanitární pomoc v Gaze je situace, která vyžaduje nezávislé vyšetřování. Prohlásil, že je „šokován“ nejnovějšími událostmi války mezi Izraelem a Hamásem, která podle palestinských úřadů zabila od 7. října 2023 přinesla smrt více než 30 000 civilistů.

Současně uvedl   že prohlubující se geopolitické rozdíly „přeměnily právo veta na účinný nástroj k paralyzování činnosti Rady bezpečnosti“.  Vyjádřil přesvědčení, že je potřebné humanitární příměří a bezpodmínečné a okamžité propuštění rukojmích a že   Rada bezpečnosti by měla být schopná těchto cílů dosáhnout.  Připomeňme, že právo veta nejčastěji využívají Spojené státy americké, a to zejména v rámci podpory Izraele.

Katarská televize Al Jazeera uvedla, že   ve čtvrtek ráno bylo v Gaze zabito nejméně 110 Palestinců a 250 zraněno. Obyvatelé Gazy se shromáždili na ulici al-Rašíd, kam údajně dorazila nákladní auta s potravinovou pomocí  darovanou humanitárními organizacemi. Lidé však byli napadeni izraelskou  armádou.

Korespondent Al Jazeery  hlásil z místa činu,   že po zahájení palby na dav se izraelské tanky pohnuly a přejely mnoho mrtvých a zraněných. Al Jazeera  uvedla, že ověřila záběry ukazující těla desítek mrtvých a zraněných Palestinců převážených v kamionech, protože sanitky nebyly schopny se do oblasti dostat, protože silnice jsou zcela zničené.

Lidé od časných ranních hodin čekali na potravinovou pomoc.    Když  se přiblížili k nákladním autům, izraelské tanky a   letadla po nich začala střílet.  Podle svědka citovaného Al Jazeerou izraelské tanky přejížděly po tělech mrtvých a zraněných, server vasevec.cz

X X X

REDAKTOR  HYNEK  Z  ČT  V  PODVODECH  IKEMU?

Redaktor ČT Hynek figuruje ve spisu k IKEMu, spojitost se svým volnem popírá

Dlouholetý investigativní reportér České televize Jiří Hynek se obhajuje kvůli neplacenému volnu, které si podle svých slov vzal ze zdravotních a rodinných důvodů. Seznam Zprávy (SZ) totiž uvedly, že se jeho odchod časově kryje s únikem části vyšetřovacího spisu ke kauze Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V něm jsou odposlechy komunikace Hynka s bývalý náměstkem IKEM Jiřím Malým.

V policejním dokumentu se podle SZ vyšetřovatelé Hynkovi velmi věnovali. Na dvou stranách prý popisují, jak Hynek s bývalým náměstkem řeší především okolnosti konkurzu na ředitele IKEM nebo mediální pokrytí kauzy, která se týkala v té době ještě šéfa nemocnice Michala Stiborka, či domlouvá s ním zdravotní péči pro svoje příbuzné.

Hynek ale odmítá, že by jeho odchod souvisel s únikem části spisu. „Plánoval jsem to (pracovní volno) od listopadu, kdy se zhoršily mé zdravotní problémy,“ napsal na sociální síti X.

 Podle svých slov se nikdy nepokoušel své kolegy odrazovat od kauzy IKEM a vyšetřovaného náměstka Malého. Útržky komunikace považuje za vytržené z kontextu a zcela neautentické.

Hynek řekl, že se v rámci investigace o vazbách na Rusko dozvěděl, že je jeden z lékařů IKEM napojený na ruské oligarchy a létá je soukromým letadlem ošetřovat. Dále prý dostal informaci, že další lidé z IKEM jsou napojení na pražské kmotry. O kauzách IKEM pak reportáže sám nenatáčel.

Seznam Zprávy ale uvedly, že Hynek měl slibovat Malému, že se pokusí ovlivnit ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby ministerstvo konkurz na nového ředitele IKEM nevypisovalo.

„Nepamatuji se, ale vše byla součást strategie získat důvěru a dostat se do zmíněného prostředí. Nikoho jsem nepřesvědčoval,“ uvedl Hynek.

Pro SZ dodal, že co se týče zařizování péče pro své příbuzné od Malého, jeho tchýně je dlouhodobou pacientkou zařízení a jeho tchána tam odvezli ve stavu ohrožení života.

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  ZÁMEK  V  LÁNECH  JEN  NA  KŠEFT?

Opuštěné Lány otevírají. Na rozdíl od Zemana Pavel na zámek moc nejezdí

Před rokem se odstěhoval poslední nájemník Miloš Zeman a lánský zámek od té doby trochu připomíná pohádkové sídlo spící Šípkové Růženky. Do loňska sloužil jako reprezentativní sídlo československých a českých prezidentů. Poslední rok tu prezident ale nepobývá, nejezdí sem návštěvy a akce se tu konají jen výjimečně. Nyní se zámek po zimě otvírá veřejnosti.

 Nový prezident Petr Pavel sem dorazil pravděpodobně jen dvakrát – v únoru na setkání s Milošem Zemanem a podruhé s motorkáři na charitativní akci podporující neziskovou organizaci Nedoklubko.

V pátek se do zámku podívají poprvé po zimě turisté. „Na letošní březen jsou naplánovány vždy čtyři prohlídky denně. V případě většího zájmu jsme schopni počet prohlídek navýšit,“ slibuje Kancelář prezidenta republiky. Objednat se je možné přes rezervační systém přístupný ze stránek Pražského hradu.

Za poslední rok se toho v Lánech mnoho nezměnilo. Nově zvolený prezident i tehdejší kancléřka Jana Vohralíková mluvili o řadě plánů, ale zatím na ně nedošlo. Zámek se více neotevřel kultuře ani se nezměnil na muzeum prezidenta Masaryka, jak se původně zvažovalo. „Trasa prohlídky je stejná jako v loňském roce,“ potvrdila prezidentská kancelář na dotaz MF DNES.

Návštěvníci v Lánech uvidí stejný okruh, který zprovoznila ještě Zemanova administrativa.

„Komentovaná prohlídka provede návštěvníky reprezentačním patrem zámku a zámeckým kostelem. Návštěvníci uvidí prostory, kde pracoval prezident T. G. Masaryk, například halu, kde přijímal různé návštěvy a rád si zde vychutnal šálek dobré kávy. Navštíví i jídelnu v reprezentačních prostorách nebo se lidé projdou po schodišti, kudy chodí významné státní návštěvy,“ popisují prezidentovi spolupracovníci.

Stejná jsou i bezpečnostní omezení. „Bezpečnostní opatření odpovídají potřebám chráněného objektu hlavy státu,“ upřesňuje Hrad.

Novinek bude v Lánech jen málo. „Novinkou je rozšíření otevírací doby o čtvrtek. Zavírací den je tak pouze pondělí, jak je to obvyklé i v jiných památkových objektech. Chystáme ještě další drobná překvapení, na která se mohou návštěvníci těšit postupně během celé turistické sezony,“ uvedla kancelář prezidenta.

Jestli půjde o akce typu Den dětí, které slibovala minulá kancléřka, není jasné. Počínaje pátkem se pro návštěvníky otevřel i zámecký park, který je přístupný zdarma denně od 9.30 do 17 hodin; od dubna se otevírací doba ještě prodlouží.

Pokud by se veřejnost chtěla podívat do Lánské obory, která na park navazuje a je mimořádnou přírodní lokalitou, bude mít stále smůlu. Obora se v posledním roce stala tématem mnoha reportáží o hospodaření kancléře Vratislava Mynáře.

Turisté se ale třeba k hradu Jivno nebo k přehradě Klíčava neměli nikdy šanci dostat. „V současné době je pro návštěvníky v provozu naučná stezka Lánská obora, jejíž součástí je mimo jiné i vyhlídková lávka v ukázkové obůrce,“ popisuje hradní správa. I tak se ale otevřel jen okraj rozsáhlého areálu o mnoha tisících hektarech.

Lánský zámek má od 1. října novou ředitelku. Kateřinu Rédlovou, kterou si do funkce vybral Miloš Zeman a která řídila Lány necelý rok, nahradila 1. října Iveta Krupičková, bývalá kastelánka děčínského zámku.

X X X

PRÁZDNÝ  FIALŮV  ZÁMEK  ŠTIŘÍN  NEDALEKO  PRAHY  ROČNĚ  STOJÍ  PŘES  30  MILIONŮ

NIKDO  NECHCE  KOUPIT,  ZA  DR  HUSÁKA   PLNO  AKCÍ,  TURISTŮ

Uzamčený Štiřín. Lipavský udělal krok k prodeji státního zámku

Po dvaceti letech členství v Evropské unii jsou Češi rozděleni do šesti skupin. „Mám problém vybavit si politiky, kteří by zanechali hlubší stopu v povědomí o EU. A to se na české společnosti zákonitě podepisuje,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Milan Nič. Slovenský expert, který nyní pracuje v Německé radě pro zahraniční politiku, v poslední době vidí posun k lepšímu. „Také vnímání Česka v evropské politice se zlepšilo,“ uvádí.

X  Z unikátního průzkumu pro Český rozhlas vyplynulo, že česká společnost je po dvaceti letech rozdělená vztahem k EU na šest skupin. Jaký signál to vysílá?

Vyplývá z toho větší roztříštěnost české společnosti než ve většině jiných členských zemí. Pro toho, kdo sleduje Česko a EU delší dobu, je v tom paradoxně i dobrá zpráva. Pamatuju si, že uprostřed migrační krize dokonce polovina občanů České republiky hodnotila členství v EU převážně negativně.

Dnes bych řekl, že je mírný nárůst lidí, kteří nahlíží na členství v EU příznivě. Možná se objevuje i stopa dobře zvládnutého českého předsednictví před dvěma lety (Česko předsedalo Radě EU od července do prosince 2022 – pozn. red.).

X Náhled společnosti dost formuje i to, jakým způsobem komunikuje politická reprezentace evropská témata, odkazují se na to ostatně i sociologové analytického ústavu STEM, kteří data pro Rozděleni Evropou shromažďovali. Co výsledky vypovídají o politické reprezentaci?

Určitě to, že není žádná shoda na českých zájmech nebo místě v Evropské unii, nejsou jasně vyartikulované potřeby české ekonomiky v rámci širšího evropského prostoru a povědomí o EU je chabé, to nijak nepřispívá.

ROZŠÍŘENÍ 2004

K dosud největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy přistoupilo celkem deset zemí. Konkrétně se jednalo o Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovinsko, Kypr a Maltu.

Co je podle mě podstatné a co je fenomén i jiných zemí, které vstupovaly do EU před dvaceti lety, je stále nízký pocit, že dochází ke spolupodílení se na evropském projektu, který společně tvoříme, a naši představitelé v Bruselu spolurozhodují o směřování EU.

X Kdybyste to měl specifikovat, jak si stojí ta desítka „nových členských zemí“, které do EU vstupovaly v roce 2004?

Z toho zakletí tzv. nových členských zemí vystoupili podle mě nejvíc obyvatelé Pobaltí, zejména Estonci, u kterých je podpora členství v EU velmi vysoká. Oni to považují i za součást své bezpečnosti a našli si díky tomu místo v politické Evropě, mají zakořeněnou hlubší vazbu nejen se severní, ale i se západní Evropou.

X Také Češi odpovídali v rámci šetření, že by od EU očekávali jakýsi vnější štít. Ale zůstaňme u porovnávání, sice na to nemáme takto souhrnná data, nicméně zkusme to analyzovat. Pokud o české společnosti říkáme, že je rozdělena do šesti skupin, jak by si stály jiné členské státy? Jak by si stálo třeba Slovensko?

Určitě by byla podpora členství v EU větší a možná i povědomí o výhodách. Paradoxně na Slovensku byla mnohem nižší podpora členství v NATO a v obecných otázkách bezpečnostní dimenze.

KDO JE MILAN NIČ

Politolog pocházející ze Slovenska pracuje jako vedoucí pracovník pro Německou společnost pro zahraniční politiku (German Council on Foreign Relation, DGAP), proslulý berlínský institut. Zaměřuje se na dění ve střední Evropě, politiku Evropské unie nebo globální problémy.

Když se vrátím k té desítce společně vstupujících zemí, Česko patří k tomu euroskeptickému křídlu, možná že bychom o něm mohli mluvit jako o nejeuroskeptičtější zemi mezi těmi, které vstupovaly v roce 2004. Má to svoje hlubší příčiny. Přidám osobní vzpomínku. Pamatuju si, že jako student na fakultě sociálních věd v Praze ještě před vstupem bylo moderní být euroskeptikem a vymezovat se vůči EU.

Česko bylo před dvaceti lety při vstupu vnímáno jako nový spojenec Velké Británie, druhého euroskeptického státu. Velmi se na tom podílel diskurz, který sdílel Václav Klaus jakožto dominantní postava, která se stavěla proti EU. Činil tak konkrétně neustálým připomínáním my vs. oni, zdůrazňováním, že Česko si musí chránit svůj vlastní zájem.

Byl malý důraz na spolupráci a to, jak je pro Čechy důležité budovat koalice v rámci Evropy. A v tom má dodnes česká diplomacie určitý deficit. I přes sílu české ekonomiky si nevybudovala přirozené partnerství mimo region Visegrádu nebo bilaterálního vztahu s Německem.

EU jako terč

X Spokojenost se členstvím v EU u Čechů kolísala, nyní je na 45 procentech. Promlouvaly do toho i krize (eurozóny, migrační, covidová), jak během toho vystupovali čeští politici v EU?

Historicky to bylo velmi těžké období pro celou EU, nejen pro eurozónu, je třeba připomenout, že se to odvíjelo od globální finanční krize z roku 2008, která zastavila něco velmi důležitého, co bych nazval dobíháním nových členských zemí. Dobíhali jsme zbytek EU z pohledu ekonomické úrovně a konvergence, tedy to, k čemu mají sloužit třeba evropské fondy a kohezní politika. Byl to jeden velký zásek v globálním ekonomickém vývoji, kdy se zastavil ekonomický růst ve vyspělé části světa. V tu chvíli jsme ztratili tempo.

Ekonomická krize byla existenční krize eurozóny. Kdyby se ten růst předtím nezastavil, myslím, že bychom byli z hlediska životní úrovně nebo dobíhání průměru EU mnohem dál.

Málo se ví, že co se týče investičního prostředí a ekonomického růstu, mají země, které přijímají z evropských kohezních fondů, výhodu oproti ostatním a vždy je jejich procento ekonomického růstu ovlivněno těmito veřejnými investicemi z eurofondů (právě k těmto zemím se řadí Česko, které více z unijního rozpočtu dostává, než do něj investuje – pozn. red.).

Tedy z pohledu vyrovnávání se s dopady ekonomické krize bylo podstatné, že jsme byli součástí evropského rámce. Ale pokud o tom nemluví politici, nebo si toho nevšímají média, nedostane se to do povědomí.

X Zrovna jsem se chtěla dostat k prezentaci Evropské unie. Jak probíhala komunikace krizí ze strany politiků za unijní instituce vs. jak o tom hovořili čeští politici s odkazem na EU?

Žiju už několik let v Německu a Evropská unie je tady součást německé politiky. Představuje německé místo v Evropě, jednotný trh je německým životním prostorem, je to proexportní ekonomika. Sounáležitost je něco nezpochybnitelného, když je krize v EU, tak němečtí politici se mohou opřít o veřejné mínění, protože tam vždy byla touha zachránit třeba eurozónu.

Největší rozdíl vidím v tom, že ať už Češi, nebo případně jiní politici v dalších členských zemích nasedli na to, že evropský projekt je něco dočasného, do kterého byli vtaženi, a nyní jim to nevyhovuje. Když začala vlna populismu, byla EU vítaný terč, vůči kterému se vyhraňovali.

V Německu nebo i třeba v Rakousku mám dojem, že je větší důraz na sounáležitost. EU je v těchto zemích vnímána jako přirozená součást pro ty země.

Odstup českých politiků

X V Česku identifikace s EU chybí… A ani nikdy nebyla?

Mám dojem, že v české debatě tato sounáležitost není. Je to něco, co se nerodí lehko. Je to něco, co si buď politická elita adoptuje, anebo je to běh na dlouhou trať.

Možná je to také generační záležitost, kdy jedna celá generace českých politiků přistoupila do EU a držela si určitý odstup. Může to být ale také kvůli linii české pravice, zejména ODS. Zároveň třeba také sociální demokracii, která byla otevřenější vůči EU, ale nevyužila prostor, kdy mohla komunikovat evropský projekt mnohem výrazněji.

Mám problém vybavit si některé politiky, kteří by zanechali nějakou hlubší stopu v povědomí o EU. A to se na české společnosti zákonitě podepisuje.

X V tomto ohledu dodnes rezonuje Václav Klaus, o kterém ale nemůžeme tvrdit, že by EU komunikoval nějak pozitivně, spíše naopak.

Ano. Projevilo se to mimo jiné i v tom, jak se vybíral český eurokomisař, tj. na poslední chvíli, improvizovaně. Lidé, které Česko posílalo do Evropské komise, nakonec přesvědčili a byli dobří komisaři, zejména poslední Věra Jourová. Ale doma jako kdyby neměli podporu.

Nárůst sebevědomí

X Být Čech je víc než Evropan a být Evropan je víc než občan Evropské unie. To ukazuje průzkum české společnosti Rozděleni Evropou. Ani ne polovina Čechů, konkrétně 46 procent, je hrdá na to, že je součástí EU. Když to trochu otočím: je Česko, a tedy čeští politici jezdící do Bruselu, kde se podílí na tvorbě unijní politiky, hrdou součástí EU?

Nedokážu vyhodnotit, jak to přenáší domů vůči české veřejnosti, ale co můžu říct z vlastní zkušenosti, tak čeští politici jsou zaangažovanější do evropské politiky než před několika lety. V poslední době jsou aktivnější, platnější a také vnímání Česka v evropské politice se zlepšilo.

Česko mělo velmi dobré předsednictví, a to v těžké době (pár měsíců po zahájení ruské invaze na Ukrajinu – pozn. red.). Bylo vklíněné mezi francouzské a švédské předsednictví a dokázalo zaujmout, některé věci udělat lépe, dotáhnout více legislativy.

Velmi zazářila česká velvyslankyně, stálá představitelka při EU Edita Hrdá. Opět jsem si všiml, že někdo, kdo má velmi dobrou reputaci v Bruselu, není tolik v povědomí doma.

Ale tento problém se týká i některých výrazných europoslanců, kteří mají „brand“ a jméno v Bruselu, podílí se na spoluvytváření evropských politik. Nicméně opět: doma jako kdyby neměli svoje vlastní publikum a potom je na nich, jak přetavují český zájem do společných politik nebo spolupráce s jednotlivými ministerstvy v Praze.

X S červnovými volbami do Evropského parlamentu bude možnost tuto práci nasvítit. Myslíte, že kandidáti využijí té možnosti, aby dostali lepší vizitku pro dalších pět let v europarlamentu?

Určitě ano. Obě naše země, Česko i Slovensko, patří k těm nejhorším, co se týče účasti v evropských volbách (v roce 2019 to bylo pro Česko 29 procent, Slovensko 23 procent, zatímco průměr EU byl necelých 51 procent – pozn. red.).

Evropský parlament možná není nejlepší instituce, když mluvíme o vlivu na tvorbu evropské politiky, protože europoslanců je víc než 700 a podíl našich zástupců je jen malým fragmentem.

Ale co je ještě podstatnější, Česko hraje výrazně pod svoji váhu v zastoupení unijních institucích, v Evropské komisi nebo sekretariátu Rady Evropské unie. To je ukázka hlubšího problému, což je prosazování představitelů tzv. nových členských zemí – sice už bychom jim měli přestat říkat „nových“, když tam jsou dvacet let. Pobaltské státy se uplatnily relativně nad svou sílu, ale třeba Česko má zastoupení ještě nižší než Slovensko.

X O tomto problému se mluví už nějaký čas, výrazně od českého předsednictví, že to zastoupení Čechů v institucích je velmi nízké…

Je to všechno propojené. Musíte mít lidi, kteří do systému vstupují takříkajíc zespodu, kteří mají dobrý politický lobbing a musí mít podporu i ze své země, musí na nich být politická shoda napříč vládami, protože je to systematický dlouhodobý proces.

Dělá se to snáz, pokud je doma povědomí o tom, že tito lidé dokážou prosadit důležitou věc pro vlastní zemi, pro vlastní průmysl, ekonomiku a to je něco, proč bychom je měli podporovat. Mám dojem, že tohle v Praze ne vždy funguje.

Otevřená debata o EU

X Co by se mělo změnit? Co by měli politici, veřejní činitelé, média dělat pro to, aby se narativ informování o EU změnil? Aby se informace nenesla v rovině „zlý Brusel nám nařizuje“, ale aby došlo k přijetí faktu, že Česko, Slovensko, Litva, Španělsko jsou Brusel a tvoří evropskou politiku, která je jim vlastní?

Ministři by mohli začít od sebe, protože oni chodí do orgánů Rady. Ti by mohli vytvořit silná evropská oddělení, povzbuzovat svoje vlastní úředníky, aby komunikovali a vysvětlovali český zájem a jeho prosazování v Bruselu v dané oblasti.

Také si myslím, že by bylo dobré, aby se nebáli, když je někdo tak důležitý, jako byl svého času Marek Mora (nyní náměstek na ministerstvu financí – pozn. red.), který působil jako –zástupce generálního ředitele Rady EU, ve chvíli, kdy můžou mluvit, nechat je. Oni můžou přímo vysvětlovat roli Česka v EU nebo můžou také vysvětlovat evropský projekt a do jaké míry je pro Česko důležité být jeho součástí.

Dokonce bych řekl, že dnes už to není o tom přesvědčovat doma veřejnost, proč je pro Česko důležité být v EU. Dnes je to o tom, že se vede velmi otevřená debata, kam se má EU posunout, jak se má vnitřně změnit nebo adaptovat, aby více vyhovovala například českým zájmům.

České předsednictví bylo dobrý start, ale je třeba kultivovat debatu doma, přičemž ona nemusí být vždy veřejná. Ale potom je to také o tom mít s kým tu debatu vést a tam byste mohli narazit na problém, kdo v české diplomacii nebo české vládě a na ministerstvech bude mít mandát tuto debatu vést a kdo bude mít hlavně tu zkušenost.

X Když se na závěr vrátím k tomu rozdělení české společnosti do šesti skupin vztahem k EU, jak vést debatu i s těmi zarytými, nebo jak je výzkum nazývá Skalními odpůrci?

To neumím posoudit. Ale pro začátek by bylo dobré, kdyby se zlepšila například parlamentní debata o EU a evropských politikách. Bylo by dobré, kdyby se napříč politickými stranami víc vyhranili domácí politici, kteří budou mít zájem o evropskou politiku a budou schopní ji dále vysvětlovat svým voličům.

X X X

FIALA  SE  ZEMĚDĚLCI  NEJEDNÁ,  PŘI  DEMONSTRACI  UTEKL  KE  KRAVÁM  NA  VYSOČINU

Vláda vyhoví části požadavků zemědělců. Přidá peníze na chov a podpoří zaměstnanost na venkově

Vláda letos přidá peníze na podporu životní pohody v chovech zvířat a příští rok podpoří dvěma miliardami korun zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění u zaměstnanců v zemědělství. Po jednání se zástupci zemědělských organizací, které hrozí protesty, to v pátek novinářům řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

 Podobné požadavky byly mezi pěti podmínkami Zemědělského svazu a Agrární komory pro to, aby nepřikročily k protestu zemědělců 7. března v Praze. Rozhodnutí, zda budou protestovat, je na zemědělcích, dodal Výborný.

Ministr jednal s předsedou Zemědělského svazu Martinem Pýchou a prezidentem Agrární komory Janem Doležalem. Podpora z národních zemědělských dotací se podle Výborného letos posílí v programu na podporu životní pohody zvířat z dosavadních 672 milionů korun o 550 milionů korun.

Na dvou miliardách korun na slevy na sociálním pojištění zaměstnanců v zemědělství pro příští rok je dohoda s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), řekl ministr.

Výborný zopakoval, že vláda bude pokračovat v omezování byrokracie v zemědělství, jako příklad uvedl zrušení podmínky dokládání bezdlužnosti u investičních podpor.

Ministerstvo zemědělství podle něj také zjišťuje rozsah kontrol v zemědělství a jejich potřebnost, cílem je odstranění opakovaných kontrol.

Ministr připomněl i plán letos zacílit na střední zemědělské podniky investiční podporu v objemu až tří miliard korun, což oznámil už po čtvrteční schůzce se zemědělci.

Požadavky zemědělců

Zemědělci žádají podpořit zaměstnanost na venkově, nekrátit podporu pro životní pohodu zvířat a vrátit zdanění půdy na úroveň před vládním konsolidačním balíčkem, případně nedanit evropské provozní dotace.

Dalším požadavkem je, aby vláda aktivně hájila zájmy českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou, a pátým je maximální možné navýšení mimořádné pomoci zemědělcům, pokud to Evropská komise umožní.

Evropskému zemědělství by podle ministra mělo pomoct také omezení dovozu obilovin a olejnin z Ruska.

S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) hledá na unijní úrovni cesty, jak tomu do budoucna zabránit, řekl. Česka se podle něj problém přímo netýká, protože sem dovoz z Ruska nesměřuje, ale snižuje ceny zemědělských komodit.

X X X

Fico chtěl zrušit speciální prokuraturu, ale je z toho velká amnestie, kritizuje novinářka Kellö

„Z toho, co mám možnost pozorovat, je vidět, že si premiér Robert Fico opět vybral cestu strašení části voličů. Funguje to především na ty jeho, případně současné vládní koalice,“ říká pro Český rozhlas Plus investigativní novinářka Laura Kellö, která do redakce Aktuality.sk nastoupila v den, kdy se svět dozvěděl o vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky. O celém vyšetřování později napsala knihu.

 K premiérovi Robertu Ficovi (Směr) pak dodává: „Když byl ještě v opozici, vybíral si témata, kterými hlavně vzbuzoval pozornost, strašil, případně dával najevo, že Slovensko není v bezpečí.“

„Paradoxem je, že skutečným nebezpečím ohrožujícím Slováky jsou dnes jeho rychlé změny zákonů – trestního a dalších –, které schvalují ve zkráceném legislativním procesu. Ale o tom se nikdo z vlády bavit nechce,“ říká novinářka Kellö v Osobnosti Plus.

Nejde jen o zrušení Úřadu speciální prokuratury, který vyšetřoval ty nejzávažnější kauzy, a to včetně těch propojených s politikou, ale snažil se rozplétat zločinecké skupiny a odhalovat velké daňové a korupční kauzy.

„Vláda také chce rozpustit některé speciální složky policie. Takže jediné, na co si zatím netroufli, jsou soudy. Zatím. Teď vidíme různé slovní útoky na soudce a diskreditační kampaně, Fico ale už vnáší pochybnosti i kolem Ústavního soudu, který teď bude velmi důležitou institucí. Navíc by měl posuzovat i novelu trestního zákona,“ popisuje.

Fico válcuje

Od Fica se čekalo mnoho, slovenští komentátoři, politologové nebo sociologové jsou teď podle novinářky mnohdy překvapeni razancí, se kterou změny probíhají.

„Občas to vypadá, že na některé věci jedou parním válcem. Jediné, co je trochu přibrzdí, je reakce vlastních voličů.“

Lidem se totiž nelíbilo zmírnění trestů pro násilníky a sexuální devianty. „To se totiž omlouvá velmi těžko, takže začali narychlo dělat nějaké další úpravy. Rychlý nástup s parním válcem se ale ukazuje i u nominací nebo jmenování nových lidí v dalších úřadech – mnoho z nich je ale obviněných, případně obžalovaných.“

Jako příklad Kellö uvádí Pavla Gašpar, syna bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpar, který by se měl stát šéfem Slovenské informační služby. „Ale je to člověk, u kterého jsou pochybnosti, jestli bude nestranný a objektivní,“ vysvětluje.

Ficova velká amnestie

Nejvíc sporná je ale novela trestního zákona. „Nejdřív je potřeba říct, že tady byla dlouho diskuze o změnách trestních sazeb u některých zločinů, protože drakonické tresty nejsou v některých případech ty nejefektivnější. Proto se o tom hovořilo, a měla vzniknout ucelená novela.“

„Co se ale stalo? Přišla nová vláda a za pár dní, někdy mezi vánočními svátky a Novým rokem, začala drasticky snižovat tresty a měnit úplně celou trestní politiku Slovenska. Nejdřív přitom měla v plánu zválcovat jen jeden úřad, tedy speciální prokuraturu.“

„Výsledkem může být, že tady bude za pár dní u různých kauz mnoho lidí nevinných. A to jde přitom o kauzy, kde jsou namočeni různí oligarchové, přátelé současné koalice nebo bohatí finančníci. A protože se zkracují promlčecí doby, tak se taky může stát, že začnou brzy žít tak, jako by žádné problémy se zákonem nikdy neměli,“ vysvětluje novinářka.

„Vlastně jde o velkou amnestii. Debata je vyhrocená do takových extrémů, že opozice dokonce požádala koalici, ať vyjmenuje všechny ty, které chce osvobodit. Ale ať se na tuto amnestii nenabalí mnoho dalších. Protože při postupech slovenské policie, prokuratury nebo soudů je mnoho těch, co léta čekají na spravedlnost a teď by o to přišli, ani by se nemohli bránit.“

„Nechci strašit, nechci se dostat do stejné pozice, v jaké je Fico, který straší válkou na Ukrajině, ale to, co Slováky čeká, to by jim tedy mělo způsobovat vrásky na čele,“ dodává.

X X X

EU jsme si zdémonizovali sami, když jsme pochopili, že to není sám o sobě ráj na zemi, říká diplomat

Podle průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v EU. Proč není sedmadvacítka populárnější? „Pokud člověk nemá aktivní zájem, velmi často se k němu informace nedostanou. Proto je důležité vytvořit takovou poptávku, aby se lidi chtěli o EU zajímat,“ říká ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček v rozhovoru pro Radiožurnál.

 X Unikátní výzkum agentury STEM Rozděleni Evropou, který zjišťoval, jak Češi vnímají EU, se dotazoval více než 2000 respondentů. Vy jste dlouhá léta zastupoval Česko v unijních institucích. Rozumíte postoji Čechů?

Víme o něm a pracujeme s ním poměrně delší dobu. V některých článcích a vystoupeních jsme skutečně spíše používali slovo Evropa než EU a myslím si, že to je dozvuk mnoha let fungování našich činitelů a jejich vyjadřování se na adresu EU, kterou jsme si my sami tak trošku zdémonizovali. Dostává se z toho samozřejmě obtížně. Musíme na tom ale společně pracovat, aby se to změnilo.

Fungování Evropské unie není triviální. Důležitou roli ale hraje i osobní zájem člověk se o věci zajímat, je přesvědčen Jaroslav Zajíček

X V listopadu 1989 a po listopadu 1989 byl jedním z hlavních politických hesel Návrat do Evropy, čímž byla myšlena Evropská unie. Potvrdilo to i referendum před vstupem do EU. Kde se podle vás zlomilo, že EU lidé začali vnímat jinak než Evropu?

Pro mě byla Evropská unie a Evropa vždy jedno a totéž. Společným cílem bylo zasednout u jednoho stolu a moct věci ovlivňovat. Už při jednání o přistoupení jsme ale začali zjišťovat, že EU není rájem na zemi sama o sobě, že to je hlavně o tom, jakým způsobem si vyjednáte pro sebe podmínky.

Už tehdy bylo jasné, že i v Bruselu dochází k velmi intenzivním střetům národních zájmů. Výsledkem bylo, že se EU začala zreálňovat v očích každého z nás, protože to není jenom o tom, že se budeme mít vstupem lépe, ale je to o tom, jak budeme schopni si naše členství vyjednávat. Pro mnohé přišla v tomto okamžiku deziluze, střetli se s mnohem větší konkurencí, s novými podmínkami, požadavky, takže každý se v tom nějakým způsobem musel najít, což zřejmě odráží i dnešní postoj některých občanů.

X Polovina respondentů si myslí, že téma EU rozděluje a štěpí společnost. Vnímáte to stejně?

Vnímám to stejně. Je poměrně zřejmé, že na obou okrajích spektra je určitá skupina lidí přesvědčených, ať negativně nebo pozitivně. Hraje se tedy o střed. Když jsem se díval na ta čísla, tak 65 procent těch, kteří jsou buď vlažně pro, nebo vlažně proti, anebo nerozhodnutí, je na můj vkus docela velká skupina.

Právě na tuto skupinu je potřeba se komunikačně zaměřit a poskytovat jí dostatečné množství srozumitelných informací o tom, jak Unie funguje a co to přináší pro nás. Abstraktní věty o míru a bezpečnosti jsou totiž obtížně hmatatelné.

Když ale budeme schopni u každého návrhu, který je na stole, dát vedle sebe, co to znamená pro nás a co jsme dokázali vyjednat, a to potom vysvětlíme lidem, je to podle mě cesta, jak se z toho dostat.

X Vy říkáte, že jde o to, vysvětlovat fungování EU srozumitelněji. Nejsou ale EU a její instituce ve své podstatě až příliš komplikované?

Jsou komplikované. Ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že naučit se, jak všechny instituce fungují, trvá tak půl roku. Není to triviální. Zároveň strach pramení z neznáma, od čehož se mnohdy odvíjí i naše pozice.

Navíc jsme dlouhou dobu žil v tom, že svět unijní a svět náš byly stavěny do pozice my a oni. Ze svého přibližně dvacetiletého působení v různých pozicích v unijním dění mohu ale potvrdit, že tomu tak rozhodně není.

Nic se neděje za našimi zády. U všech důležitých rozhodnutí jsme přítomni ve všech fázích projednávání a samozřejmě záleží na tom, jak kvalitní a akční naši lidé jsou.

X Výzkum Rozděleni Evropou se zabýval i tím, co lidé o EU vědí. Analytici STEM na základě výsledků konstatovali, že v základních vědomostních otázkách má česká veřejnost ve směru k EU značné rezervy. Jak je to možné?
Roli hraje osobní zájem člověka. Pokud člověk nemá aktivní zájem, velmi často se k němu informace nedostanou.

Proto je důležité vytvořit takovou poptávku, aby se lidi chtěli o EU zajímat. Nemusíme si nutně pamatovat, jestli jsme do EU vstoupili v květnu, nebo v červnu, ale měli bychom vědět, že to, co se v Bruselu odehrává, má dopad na naše každodenní fungování.

Je to role především politiků, kteří by tuto rovnici měli vysvětlovat. A když je problém, neschovávat se za Brusel, ale naopak transparentně, ne elitářsky, umět vysvětlit, když přijedou z Bruselu, co se tam skutečně podařilo vyjednat a jaký to má smysl pro nás…

X X X

Netolický: Nový urgent aneb složitá cesta od předlužených nemocnic přes finanční stabilizaci k dynamickému rozvoji

 Znáte pocit uspokojení, když se vám něco podaří? A když je to dlouhodobý cíl, k jehož dosažení vedla trnitá cesta s mnoha riziky, pak je to také úleva. Přesně tak jsem se cítil během čtvrtečního oficiálního otevření nového pavilonu urgentních oborů v naší krajské nemocnici. Možná se to někomu zdá jako samozřejmost. Nicméně jen ti, kteří znají detaily vývoje stavu zdravotnictví v Pardubickém kraji, vědí, jak složitá a postupná cesta k jednomu z našich nejvíce ambiciózních cílů vedla.

Když jsem v roce 2008 jako nově zvolený zastupitel kraje navštívil s tehdejším hejtmanem Radko Martínkem jednotlivé areály našich krajských nemocnic, viděli jsme zastaralé objekty s technologiemi, které nutné potřebovaly výměnu. Analogový rentgen byl standard, přestože jinde už byly digitální. Výjimkou byla urgentní část Svitavské nemocnice a částečně Litomyšlská nemocnice, kde proběhly dílčí stavební úpravy na přelomu století, když ještě samosprávný Pardubický kraj neexistoval, respektive byl sotva ustaven. Obdobně nový byl dětský pavilon v Orlickoústecké nemocnici a tehdy opravené operační sály. V Pardubicích byly operační sály vybudovány počátkem 90. let. Toť prakticky vše.

Při návštěvě areálu Pardubické krajské nemocnice jsme v roce 2008 viděli jen opravenou budovu ředitelství a objekt jednoho ze zprivatizovaných lukrativních oborů. Tehdy byly nemocnice na hranici předlužení a kraj jako vlastník každý rok bránil insolvenci pěti samostatných akciovek mimořádnými platbami na provoz ve výši 150 až 200 milionů korun v tehdejší hodnotě. Na rozvoj prakticky peníze nebyly. Podařilo se získat evropské peníze z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod alespoň na novou psychiatrii ve Svitavách a tzv. multioborový pavilon v Pardubicích. K tomu přičtěme nízkou zádržnost léčiv v našich lékárnách, nákupy zdravotnického materiálu na několika stech místech, nízké úhrady za zdravotnické služby, v Chrudimi privátní diagnostika, a tak dále, a tak dále, a tak dále. Prostě situace pro vlastníka takřka zoufalá.

První nesmělé kroky ke spolupráci nastaly personálním propojením představenstev dozorčích rad pěti samostatných akciovek. Po volbách v roce 2012 jsme se dohodli, že musí proběhnout zásadní změny, jinak nebudeme schopni držet krok s ostatními. Důvodem bylo mimo jiné už tehdy zřejmé podfinancování a hlavně nízké prostředky na rozvoj kvůli špatně nastavenému určení daní pro náš kraj oproti ostatním srovnatelným. Tehdy jsem se dohodl na dalším postupu především s kolegou Romanem Línkem, který si jako první náměstek po dohodě vzal na starost oblast zdravotnictví kvůli významu tohoto resortu a naší garanci, že proběhnou nezbytné změny. Dohodli jsme se na vzájemné podpoře. Resort koordinační, který jsem měl od počátku na starost, tedy oblast rozpočtu kraje a financí, byl součástí všech reformních snah.

Nastala fáze příprav bližší spolupráce, koordinace aktivit, centralizace nákupů, výrazně užší spolupráce s managementy nemocnic. Fúze pěti samostatných akciových společností, které si do té doby nelogicky uměle mezi sebou konkurovaly a přetahovaly si navzájem v některých případech pacienty, proběhla v roce 2014. Poté nezbytné oddlužení s garancí toho, že kraj jednou oddluží a nemocnice musí hospodařit v černé nule. Takto připravené finanční plány, investiční plány, nové smlouvy s pojišťovnami i rozpočet a výhled rozpočtu kraje. Do toho snaha o prosazení dalších evropských peněz do zdravotnictví, což se nakonec po přesvědčení centrálních orgánů podařilo. Černá nula se také začala dařit, postupně i obnova technologií, kraj mohl začít provádět rekonstrukce a opravy většiny zanedbaných objektů, kde proběhla realizace úspor energií. Mohli jsme se začít chystat na větší projekty. Příslib byl totiž předem jasný a logický. Přestaneme platit ztráty, společnost bude na černé nule, peníze vlastník bude alespoň ve stejné výši dávat do rozvoje.

Provoz bude mít na starost Nemocnice Pardubického kraje, částečně obnovu přístrojů, kraj půjde do investic, akvizic…. Koupili jsme v Chrudimi Dimed, tedy celou základní diagnostiku a začali s projektováním. Už ne jen opravy, ale i nové objekty. Zvláště tam, kde šlo o pavilonové nemocnice, kde se postupně rozšiřovalo a přistavovalo. Nejprve studie, pak projektová dokumentace, soutěž a zahájení realizace. Nový pavilon urgentních oborů v Orlickoústecké nemocnici, dále nová Nemocnice následné péče v Moravské Třebové kvůli majetkoprávním, ale i medicínským oborům a nakonec nový moderní pavilon urgentních oborů s centrálním urgentním příjmem za mimořádnou částku 2,5 miliardy korun. Pavilon o stavebním objemu, který je dominantní v celém krajském městě obsahující lůžkovou část, několik JIP a ARO jednotek, 10 operačních sálů a jeden robotický, centrální sterilizace a samotný urgentní příjem. A k tomu náhodou využití možnosti získání evropských peněz po pandemii Covid-19. Solidní pomoc, která byla bonusem. Realizace by proběhla stejně, ale kraj by se musel více zadlužit. Nakonec i finanční stránka dopadla dobře. Celkové zadlužení kraje je menší než na začátku tohoto volebního období, ve kterém jsme realizovali i Winternitzovy automatické mlýny či opravu zámku a velmi mnoho projektů v silničním hospodářství.

Je třeba také velmi poděkovat kolegům Ladislavu Valtrovi a Michaele Matouškové, kteří jako radní pro zdravotnictví souhlasili s pokračováním nastoleného směru a oba se nadchli pro společný cíl. Obdobně děkuji zastupitelům ve všech volebních obdobích z koalice i opozice za projevenou důvěru a schválení strategických dokumentů i jednotlivých ročních rozpočtů. Zároveň děkuji Tomáši Gottvaldovi a Vladimíru Ningerovi, že stojí po celou dobu u změn našeho zdravotnictví a plní často nevděčnou roli v představenstvu. Děkuji také dalším pracovníkům, co se na veškerých změnách podíleli a hlavně zdravotníkům a pacientům.

Není to ve zdravotnictví jednoduché. Nikdy nebylo. Ale pořád v rámci možností daných celkovou situací zvládáme. Kdyby sem tam někdo nepřišel s nevyžádanými změnami třeba v zákoníku práce (však víme, o koho jde), což ještě více zkomplikuje situaci, tak by to možná bylo o trochu jednodušší. Martin Netolický, Hejtman Pardubického kraje

X X X

NASAZENÉ  SESTRY  ČT  PROTI  DR:  CIMICKÉMU

PRACOVNICE  CIMICKÉHO  POMLUVY  ODMÍTAJÍ,  JAKO  DŘÍVE  DR  UZEL

Zdravotní sestry psychiatra Cimického si ničeho nevšimly. Obžaloba z té doby ale popisuje 14 skutků

Soudce v kauze znásilnění a vydírání psychiatrem Janem Cimickým vyslechl další dvě svědkyně. Během čtvrtečního dopoledne předstoupily za ohrádku pro svědky dvě zdravotní sestry, které s ním pracovaly v ordinaci Modrá laguna. Obě se shodly, že si ničeho podezřelého nevšimly. „Za celých deset let jsem nic takového nepoznala ani nezachytila,“ řekla současná sestra Štěpánka Galová.

 Obvodní soud pro Prahu 8 ve čtvrtek pokračoval v projednávání kauzy psychiatra Jana Cimického. Obžaloba ho viní z 39 skutků, které se všechny týkají sexuálního napadení nebo znásilnění převážně z řad jeho pacientek.

Právě proto si samosoudce Petr Novák nechal předvolat dvě zdravotní sestry, které s ním byly v každodenním kontaktu. První z nich, Štěpánka Galová, pro psychiatra pracuje v ordinaci od roku 2014. Ve výpovědi popsala, jak vypadá vila, ve které Cimický ordinuje, a jak probíhá návštěva pacientů ve zdravotnickém centru.

Odmítla však, že by za tuto dobu měla jakékoliv náznaky o tom, že by se Cimický choval k pacientkám nevhodně. „Mám s ním jenom dobrou zkušenost, k pacientům se chová velmi empaticky. Má s nimi trpělivost je vyslechnout, je velice ochotný a vstřícný,“ popsala ho před soudem. Psychiatr podle ní vždy navíc ordinuje s otevřenými dveřmi, jak je v psychiatrii zvykem, i když sestra má kancelář v jiném patře.

V těchto letech podle obžaloby spáchal Cimický dva přečiny znásilnění, když ho například v roce 2016 vyhledala žena s psychickými problémy způsobenými několika úmrtími v nejbližší rodině. Několikrát ho proto navštívila, na jedné kontrole ji však měl napadnout.

„Obviněný stál za ní a bez nějakého předchozího upozornění jí rozepnul podprsenku, ta se přitom nadzvedla nad její prsa, poté vzal každé prso postupně do ruky, zmáčkl jej, nadzvedl, hladil a mačkal jí bradavky,“ stojí v obžalobě, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici.

Taktéž zdravotní sestra Jana Kunzová, která u Cimického pracovala mezi lety 2002 až 2012, nic podezřelého nezaznamenala. „Nikdy si tam nikdo nestěžoval na nic,“ vypověděla. I ona potvrdila, že psychiatr Cimický vždy ordinoval s otevřenými dveřmi.

V období, kdy u něj Kunzová pracovala, se Cimický opět podle obžaloby dopustil hned dvanácti sexuálních skutků. Některé oběti popisovaly, že je osahával na prsou, jiné ale vypověděly, že je psychiatr sexuálně napadl například při akupunktuře.

„Když měla napíchané jehličky v zádech a ležela na břiše, strčil jí svůj pohlavní úd do pusy, přidržoval si její hlavu rukou a dělal přitom pohyby vůči její hlavě tak, aby dosáhl uspokojení,“ popisuje obžaloba.

Cimický se čtvrtečního soudu nezúčastnil, protože vypovídal již dříve. Dopoledne pak další výslechy svědků probíhaly bez přítomnosti veřejnosti.

39 skutků, všechny sexuální

Státní zástupkyně Martina Adámková obžalovala psychiatra Cimického z 39 skutků, všechny se týkají sexuálního napadení nebo znásilnění. Dopouštěl se jich podle obžaloby převážně na svých pacientkách v Bohnicích a v soukromém zařízení Modrá laguna v Praze. Protože jsou všechny skutky pouze přečiny, hrozí mu maximálně pětileté odnětí svobody, státní zástupkyně navrhuje tříletý trest a zákaz vykonávat lékařskou profesi po dobu deseti let.

Psychiatr veškerá obvinění dlouhodobě odmítá, z úterního projednávání se omluvil. V přípravném řízení se rozhodl nevypovídat, stejný postup po přečtení prohlášení zvolil u Obvodního soudu pro Prahu 8, který případ nyní projednává.

„Snažím se poctivě vykonávat své povolání. Dovoluji si vyjádřit lítost nad celou touto kauzou, má to zásadní dopad na mé pacienty, kteří jsou mi společně s rodinou oporou. Vždy jsem se snažil, aby můj vztah s pacienty byl založen na důvěře,“ prohlásil Cimický. Vyšetřující policisty obvinil z neprofesionálního postupu.

„Musím zcela odmítnout, že bych se kdy dopustil znásilnění nebo jakéhokoliv sexuálního násilí či nátlaku. Stále přemýšlím nad tím, zda je možné, aby si některá z mých pacientek mohla vyložit mé jednání špatně. Mé jednání bylo vždy vedeno pouze s cílem léčit pacienta, pokud to bylo pochopeno některou pacientkou jinak, pak se za to hluboce omlouvám a chápu to jako profesní selhání,“ přednesl.

X X X

U sokolovského greenu vyroste moderní hotel s wellness a nabídkou na míru nejen pro golfisty

  S respektem k okolní krajině a na pozadí s hedvábnou zelení golfového hřiště v Sokolově buduje SUAS GROUP a Sokolovská uhelná nový Hotel Marshall, který nabídne vysokou úroveň služeb pro golfisty, další sportovce i všechny ostatní návštěvníky. Významně se tak rozšíří kvalitní ubytovací kapacity na Sokolovsku splňující náročné požadavky hotelových hostů z ČR i blízkého Německa.

 Skupina stavebních firem pod vedením společnosti SUAS Solutions, která je součástí skupiny SUAS GROUP, začala se zemními pracemi u sokolovského golfového hřiště začátkem února 2024. „Každý rok jezdí na naše golfové hřiště řada golfistů, kteří by tady rádi zůstali delší dobu, ale ubytovací kapacity v místě pro ně byly nedostupné. Z toho důvodu jsme začali rozvíjet myšlenku výstavby hotelu v těsné blízkosti hřiště. Chtěli bychom služby hotelu nabídnout ale i dalším sportovcům, například sportovním týmům pro jejich pobyty spojené s tréninkovými aktivitami, pro turisty, přijíždějící do Karlovarského kraje.

Skvělé zázemí bude mít hotel připravené i pro akce, jako jsou svatby, vánoční a firemní večírky, oborové semináře a mítinky. Nedaleko golfového hřiště je také areál koupaliště Michal, takže v létě mohou hoteloví hosté odpočívat u jezera vyhlášeného křišťálově čistou vodou. Spolu s hotelem Romania, jenž máme v Karlových Varech, a s hotelem Windsor v Lázních III, který jsme nedávno pořídili do majetku, vytváříme skupinu SUAS Hotels. Ta prováže své aktivity a hostům nabídne relax i komfort v lázeňském městě i v Sokolově,“ uvádí Barbora Štěpánková, členka představenstva Golf Sokolov a. s.

První fáze prací na stavbě hotelu, která začala realizací speciálních pilot, skončí již v březnu. Následně začne budování svislých a vodorovných nosných konstrukcí. V druhé polovině roku 2024 se bude pracovat na vnitřním zdivu a technickém zařízení budovy. „Hotel bude vytápěn tepelnými čerpadly a zajímavě bude řešeno uložení otopné a chladicí soustavy do stropních desek. V pokojích se počítá se smart systémem LOXONE, který bude řídit chytrý přístup do místností, vytápění, osvětlení a ozvučení tak, aby to zásadně přispělo k úsporám energií. Plánujeme i menší fotovoltaiku na střeše a využití dešťové vody pro zavlažování zeleně v okolí hotelu,“ popisuje udržitelný provoz hotelu Kamil Mazánek, který výstavbu kontroluje z pozice technického dozoru stavebníka. Aby budova přirozeně splynula s okolní přírodou na rekultivovaném území, použijí se na obkladech fasády výhradně přírodní materiály. Třípatrový hotel s bezbariérovým přístupem bude mít 36 dvoulůžkových pokojů s možností přistýlky a jeho zastavěná plocha bude činit cca 800 metrů čtverečních. Dva pokoje přitom budou přizpůsobené potřebám hendikepovaných klientů. Samozřejmostí se stane propojení s restaurací Marshall, která je už dnes vyhledávaným cílem díky rozmanité kuchyni a příjemné atmosféře. U hotelu vznikne 33 nových parkovacích míst včetně nabíjecích stanic.

„Naši hosté budou zřejmě většinou sportovně založení lidé, kteří si určitě po aktivním pohybu rádi odpočinou ve vnitřním a venkovním wellness, kde nebude chybět Kneippův chodník, dvě masážní lůžka a sauna. Wellness zónu navíc chceme otevřít i pro veřejnost především ze Sokolova a okolních obcí,“ dodává Barbora Štěpánková.

Stavba hotelu skončí v létě 2025. „Realizujeme další z připravovaných akcí, které máme v našem investičním plánu. Budeme se jej snažit naplňovat i přesto, že aktuálně musíme řešit rizika ztrát z provozu uhelné energetiky, zatím nejasnou energetickou koncepci státu zejména ve vztahu k řešení odklonu od uhlí – a z toho plynoucí úsporná opatření napříč skupinou,“ vysvětluje Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny SUAS GROUP a Sokolovská uhelná .

Společně se stále bohatší nabídkou kempu a koupaliště Michal vytvoří hotel unikátní prostor pro aktivní trávení volného času i odpočinek v regionu. Pomůže zvýšit atraktivitu Sokolovska pro turisty a hosty nejen z ČR. Rozvoj kvalitních ubytovacích, stravovacích a rekreačních služeb přispěje k ekonomickému růstu oblasti a zlepšení kvality života místních obyvatel. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí, Sokolovská uhelná

X X X

PORÁŽKA  BASKETBALISTŮ  PRAHY

Porážka o téměř 20 bodů mrzí, na Folimance se však pomohlo dobré věci

6. kolo Kooperativa NBL skupina A1 2023/2024
USK Praha – BK KVIS Pardubice 54:73 (12:32, 31:46, 41:58)

Skóre otevřel na Folimance domácí Mbida, ale bylo to poslední vedení domácích v tomto utkání. Hosty táhl napřed hlavně Safarčík. Po pěti odehraných minutách měl na kontě už 9 bodů. První čtvrtina skončila 12:32 a Sovy čekala náročná výzva stáhnout soupeře na hratelný rozdíl.

I ve druhé hrací části měli režii utkání v rukou hosté. Bodově se prosadilo postupně 8 hráčů, zatímco domácí měli v polovině druhé čtvrtiny jen 4 střelce. Hru na chvíli zastavila nešťastná srážka dvou hráčů Pardubic. Skifič a Burda zůstali po nepříjemném střetu ležet na palubovce, oba však pozdějším dění zápasu zasáhnout do hry. Do šaten se šlo za stavu 31:46.

Třetí hrací část byla bodově nejchudší. V polovině čtvrtiny měli oba celky jen o dva body více, než tomu bylo před poločasovou přestávkou. Hala Folimanka opět jednou ztichla, tentokrát zůstal na zemi ležet Vyoral, kterému po úrazu kotníku museli pomoci na lavičku spoluhráči. Za hosty se bodově po delší době připomněl Šafarčík, jako druhý nejlepší střelec Pardubic mu sekundoval Marshall. Za domácí byly nejvíce vidět Šafařík a Petružela, oba uzavřeli třetí čtvrtinu jako jediní dvouciferní střelci s 10 body na kontě. Mladíci z USK se trápili zejména při střelbě za tři body, ale nízké procento úspěšnosti nedokázali prolomit ani při střelbě z podkošového prostoru. V závěrečné čtvrtině se už nic klíčového nezměnilo. Pardubice svůj náskok postupně navyšovali.

Trenér Kuhn dohrával 6. kolo nadstavby na palubovce s mladíky Ježkem a Brunnerem, ten ve svém třetím zápase mezi muži zaznamenal 8 bodů. Finální skóre 54:73 a úspěšnost střelby 33% samozřejmě domácí Sovy nemůže nijak těšit. Díky projektu BEZFAULU však počet minutých střel znamená značný příspěvek do sbírky pro Mikuláše Hapku.

Frank Kuhn (trenér USK):„Samozřejmě je škoda, že jsme prohráli. Ale na to, s jakou sestavou jsme dnes nastoupili, dokázali jsme s mladými hráči podat kvalitní výkon a jsem na své hráče hrdý. Dokázali soupeře ubránit na 12 bodů ve třetí a 15 bodů ve čtvrté čtvrtině. Máme 20 asistencí, což ukazuje, že kluci chtějí hrát týmově. Navíc máme jen 9 ztrát, což je také dobré číslo a je to známka konzistence v naší hře. Bohužel jsme minuly množství volných střel, za tři body jsme to měli jen 10% (2/20) a jen 46% zevnitř. Byli lepší po fyzické stránce a úspěšnost střelby měli na úrovni 60%, takže tam vidím ten hlavní rozdíl a důvod, proč jsme prohráli. Ale měli jsme nezkušený tým, doufám, že příští týden budu mít k dispozici opět celou soupisku a vrátíme se zpátky k dobrým výkonům. Přesto jsem hrdý na své hráče a na týmový výkon, který jsme podali.”

Matouš Brunner (USK) “V dnešním zápase jsme nastupovali v omezené sestavě. Já jsem byl rád za tu minutáž, kterou jsem dostal! Padlo mi tam pár těžkých střel za 3 body. Doufám, že v následujících zápasech budeme vyhrávat a dostaneme se výše v tabulce.”

Vanja Miljković (trenér PCE):
„Gratuluji svému týmu k výhře. Těší mě, že jsem mohl dát prostor i mladým hráčům z lavičky. Zlepšují se od zápasu k zápasu. V první polovině jsme ukázali přesně to, co jsme chtěli, v druhé části jsme však poněkud stagnovali v útoku a snažili se příliš improvizovat. Nenahrávali jsme si a to byl jeden z problémů, ale měli sme fantastickou obranu, soupeře jsme téměř celou třetí čtvrtinu drželi na 6 bodech. Mrzí nás samozřejmě zranění Vyorala, pravděpodobně bude out na delší dobu, ale musíme se s tím popasovat. Pokračujeme dál, máme čas na zotavení pro další hráče, protože hrajeme až za týden.”

Matyáš Vrábel (PCE): “Pro nás bylo nejpodstatnějším, že jsme dokázali po výhře s Ústím navázat na tuto výhru. Ten zápas s Ústím jsme zvládli naprosto skvěle, takže pro nás je tato výhra hrozně cenná i tím, že postrádáme hráče ze základní pětky. A to se nám tady ještě zranil Tomáš Vyoral. Snad to nebude tak vážné. No a celkově k zápasu bych řekl, že od první minuty jsme dokázali hrát s velkou energií, která nám pomohla abychom byli vždy bodově nad USK, myslím, že ani dokonce nevedli. Z naší strany si myslím byl ten výkon docela konzistentní, i když jsme tam samozřejmě měli nějaký výpadek. Celkově si ale myslím, že jsme byli lepším týmem po celý zápas./fa/