Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že přijetí Ukrajiny do Evropské unie je v rozporu se zdravým rozumem. Uvedl to v sobotu 15. června v rozhovoru pro Le Journal du Dimanche . „Už jsem varoval před strategií urychleného a nekonečného rozšiřování Evropské unie. Expanze až na Ukrajinu je neintuitivní,“ řekl.  Ovšem  stálí zástupci zemí EU se o den dříve dohodli na rámci jednání o vstupu Ukrajiny a Moldavska do unie. První kolo se uskuteční 25. června.

Sarkozy již loni v září poukázal na důsledky odmítnutí Ukrajiny zahájit konstruktivní diplomatický dialog s Ruskou federací. Podle exprezidenta   takovým jednáním hrozí Ukrajině  její úplné zničení. Sarkozy také vyjádřil přesvědčení, že je možné vybudovat konstruktivní dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zpochybnění vstupu Ukrajiny do EU nepřichází jen od Sarkozyho a některých dalších zkušených politiků, ale také od nezávislých expertů.

Německý politolog, ekonom, doktor ekonomických věd Eike Hamer například říká, že Ukrajina při současné míře korupce a ekonomické situaci na přijetí do Evropské unie nemá šanci. Jak expert vysvětlil, jednání o přijetí země do evropského bloku jsou pro daňové poplatníky EU extrémně nerentabilní, a to nejen kvůli slabé ekonomice Ukrajiny, ale také kvůli dluhovým závazkům Kyjeva, které unie riskuje, že převezme. server vasevec.cz

X X X

VELKÉ  DRAMA  VOLEB  VE  FRANCII

Strhující drama francouzských voleb

Pokus Emmanuela Macrona přebít prohru v evropských volbách novou sázkou v těch parlamentních nemusí vyjít. Aby se teď bál jak vítězství strany Marie Le Penové, tak sjednocené levice.

Stíhačky a parašutisté v Normandii nad bludným americkým prezidentem, stejně tak mírová konference o Rusku bez Ruska nejsou nic proti tomu, co se teď odehrává ve Francii. Zemi čeká pěkné volební maso. Prezident Emmanuel Macron vyhlásil překvapivé předčasné volby ve stylu zoufalého výpadu ze zákopů ve ztracené pozici. Nějaké granáty mu však po kapsách zbyly, a tak využil svých pravomocí k vytvoření takových podmínek, aby opozici nic nešlo. Tak třeba na zpracování kandidátních listin byl jen týden končící v neděli v podvečer.

Macron vyhlásil předčasné volby poté, co jeho koalice Evropu potřebujeme (Besoin d´Europe) drtivě prohrála volby do Evropského parlamentu, kde nedosáhla ani na polovinu hlasů vítězného Národního sdružení (Rassemblement national, RN) spojeného s Marine Le Penovou. Parlamentní odveta se má odehrát 30. června, ale to bude jen první kolo. Francouzský systém je většinový, a tak ve druhém kole 7. července, tři týdny před zahájením olympiády v Paříži, by měli Macronovi kandidáti stát proti kandidátům RN. Ty povede Jordan Bardella, zatímco Le Penová se chystá na prezidentské volby roku 2027.

Tak si to aspoň Macron maluje, v naději, že republika se nakonec spojí proti tomu, co nazývá pravicovým extrémismem, takže otřesená prezidentská moc bude naopak posílena. O vítězství RN v první kole není pochyb, ale s tím druhým na pásce to nemusí vyjít. I v tom kratičkém čase, který byl k dispozici, se dala dohromady levicová koalice pod názvem Nová lidová fronta (Nouveau front populaire, NFP).

Tvoří ji Socialistická strana (Le Parti socialiste, PS), Nepoddajná Francie (La France insoumise, LFI), koalice Zelených (Europe Ecologie-Les Verts, EELV), Francouzská komunistická strana (le Parti communiste français, PCF) a Veřejné místo (Place publique, PP). A hned první průzkum před předčasnými volbami ukázal, že by mohla Macronovy kandidáty z druhé pozice nemilosrdně vytlačit. Podle uvedeného průzkumu Lepenovci mají 31 procent volebních preferencí, sjednocená levice 28 procent a Macronovci jen 18 procent.

Jak už jsme uvedli, Le Penová se chystá na prezidentské volby roku 2027. Tam už Macron po druhém mandátu nemůže, ale jistě si vedle sebe někoho chystá. Kdyby však měla pokračovat současná tendence, Le Penová prezidentské volby vyhraje a Macronova středopravicová formace padne.

Výkonným praporčíkem Macronových volebních seskupení je mladý premiér Gabriel Attal, který se snaží odlákat levicové voliče od jejich Nové lidové fronty. Říká o ní, že by měla Leona Bluma (vedl Lidovou frontu před válkou proti fašismu) nechat v hrobě a že tahle sjednocená levice je hrozba, protože dokáže jen zvedat daně. Což má pravdu, z programových tezí NLF, ke kterým se vrátíme, je zřejmé, že má jít o zvýšení daní – ale jen ze superzisků a největšího bohatství.

Attal se nelibě vyjádřil i k tomu, že tahle levice je příliš „komunitaristická“. Pokud tím myslel vzájemnost a volání po větší participaci zejména na lokální úrovni, tak tím poměry sil, naznačené prvními průzkumy, moc nezmění.

Souboj Lepenovců s Macronovci nejspíš dopadne podobně jako v evropských volbách, ale pokud by do druhého kola parlamentních voleb postoupila na druhém místě místo Makronovců levice, může to dopadnout jinak. Težko odhadnout, jak se zachovají ti voliči, kteří Le Penovou nechtějí a levici nemusí.

Pohled do složení jednotlivých soupeřících seskupení nám moc nenapoví.

Dnešní Národní sdružení (Rassemblement national) Mariny Le Penové začínalo před půlstoletím jako Národní fronta (Front national) pod záštitou neofašistické organizace Nový řád (Ordre nouveau). Zakládající osobností byl Jean-Marie Le Pen, předseda strany do roku 2011 a čestný předseda do roku 2018.  Ale po roce 2011 začíná strana od jeho dědictví couvat, nechce být ďáblem, proti kterému se vždycky všichni spojí („dediabolizace“). Vedení strany se ujímá jeho dcera Marine Le Pen, která tátovi nakonec pozastavila členství, a on ji za to vydědil. Brzy poté se strana také přejmenovala.

V prezidentských volbách roku 2017 Marine Le Pen postoupila do druhého kole a získala tam pouhých 34 procent, ale v roce 2022 se přiblížila Emmanuelu Macronovi na necelých devět procent. Do vedení strany pak byl zvolen Jordan Bardella. Před pěti lety Bardellova strana poprvé vyhrála evropské volby ve Francii a letos svůj úspěch posílila o dalších osm procent na 31,5 procenta.

Politická strana prezidenta Emmanuela Macrona prošla také řadou proměn. Současná Obnova (Renouveau, dříve Renaissance, před tím La République en marche). Úplný začátek připomínal pochodové cvičení prostým Pochodem v chod! (En Marche!), ale oficiální název Sdružení pro obnovu politického života (Association pour le renouvellement de la vie politique) byl trochu výmluvnější.

Do evropských voleb šla Obnova v koalici Evropu potřebujeme (Besoin d´Europe), do které se zapojily další středopravicové strany MoDem, Horizons, Parti Radical et UDI, unis pour les Européennes.

MoDem je Demokratické hnutí (Mouvement démocrate), sociálně liberální středová strana. Byla založena v roce 2007 Françoisem Bayrouem. Odmítá dělení politického spektra na levici a pravici (na místní úrovni uzavírá koalice s levicí i pravicí) a spolupracuje s menšími politickými stranami.

Horizons  je francouzská středopravicová politická strana, kterou v říjnu 2021 založil bývalý francouzský premiér Édouard Philippe.  Snaží se oslovit sekulární a proevropskou pravici se „sociálním posláním“.

Radikální strana je nejstarší aktivní politickou stranou ve Francii, byla založena roku 1901. Oficiálně Republikánská, radikální a radikálně-socialistická strana (francouzsky Parti républicain, radical et radical-socialiste). Od roku 1971 se pro zamezení záměny s Radikální stranou levice (PRG) označuje také jako Parti radical valoisien podle svého sídla na ulici de Valois. Název strany byl různě zkracován na PRRRS, Rad, PR a PRV.

Svaz demokratů a nezávislých (L’Union des démocrates et indépendants, UDI) je francouzská středopravicová politická strana, která se skládá z různých stran zachovávajících si svou existenci a tvořících federaci stran s křesťanskodemokratickou a proevropskou orientací.

Se sjednocenou levicí by to bylo ještě složitější, ale trochu zorientovat se pomůže volební program, který publikovala v pátek večer. Předcházelo mu dramatické jednání, kde šlo o to, aby hegemon seskupení Jean-Luc Mélenchon z radikálně levicové Nepoddajné Francie (La France Insoumiss, FI nebo LFI) byl trochu oslaben, protože už dávno netáhne voliče jako dřív. Nejtvrději se proti Mélanchonovi vymezil leadr Socialistické strany v evropských volbách Raphaël Glucksmann. Na druhou stranu bývalý šéf Socialistické strany a prezident republiky Francois Hollande, který však stranu spíše pohřbil, nyní Novou lidovou frontu podpořil a bude za ni kandidovat.

Podívejme se raději na několik prvků z velice obsáhlého volebního programu Nové lidové fronty, který kombinuje věci vyhroceně sporné (migrace, válka na Ukrajině) s tvrdými sociálními požadavky, které mohou získat velkou podporu:

Mezinárodní politika

Ukrajina: Bránit svobodu a suverenitu ukrajinského lidu a neporušitelnost (integritu) hranic dodávkami potřebných zbraní.

Izrael – Hamás: Okamžité uznání palestinského státu, ukončení francouzské podpory extrémistickému režimu premiéra Netanjahua, vyhlášení příměří, respekt rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu o genocidě.

EU: Konec smlouvám o volném obchodu, reforma společné zemědělské politiky, zdanění superzisků

Sociální stát

Důchody: Zrušit zvýšení důchodového věku na 64 let a potvrdit právo na důchod v 60 letech, anulovat oslabení podpory v nezaměstnanosti.

Kupní síla: Zmrazit ceny základních potřeb potravin, energií a pohonných hmot, zrušit plánované zvýšení ceny plynu.

Práce: Zvýšit minimální mzdy na 1600 euro čistého, zavést inflační valorizaci mezd, zrušit reformy základního (solidárního) příjmu a zaručit podporu domácnostem na prahu chudoby. Zavedení menstruačního volna.

Klima a životní prostředí

Zavést moratorium na velké projekty dálniční infrastruktury a říčních systémů a vytvořit spravedlivý systém pro šetření vodou. Vyhlásit klimatický plán pro uhlíkovou neutralitu 2050, poskytnout pomoc domácnostem při zateplování a plnou úhradu těm nejchudším.

Veřejné služby

Zaručit každé rodině přístup k péči o děti, vytvořit 500 000 nových míst v jeslích a školkách

Vzdělávání

Zrušit navrhovanou školskou reformu, zachovat pedagogické svobody učitelů, snížit počty žáků ve třídách, podniknout první kroky k bezplatnému školství: školní jídelna, pomůcky, doprava, mimoškolní aktivity

Daně

Zvýšit progresivitu daně z příjmů, zavést progresivitu do sociálních odvodů, obnovit daň z velkého majetku a zastropovat dědictví (Mélanchon roku 2021 navrhoval strop ve výši 12 milionů euro).

Hospodářství

Vytvořit národní plán pro snížení závislosti na strategických potřebách jako jsou polovodiče, léky, špičkové technologie, elektrická auta, solární panely a další.

Správní rady s nejméně třetinou zástupců zaměstnanců.

Silnější zdanění finančních transakcí a zákaz bankovního úvěru pro fosilní energie.

Zemědělství

Zaručený minimální příjem zemědělců a zdanění superzisků agro-průmyslových gigantů a obchodních řetězců. Zakázat dovoz produkce bez dodržování sociálních a environmentálních norem.

Ukončit praxi „továren na zvířata“, zakázat chov v klecích.

Zakázat glyfosát a neonikotinoidy, podpořit bioprodukci a zajistit ji pro kolektivní stravování.

Bydlení

Postavit 200 tisíc veřejných bytů ročně a prosadit zákon, který bude „garantovat efektivní právo na bydlení“. Obnovit výstavbu sociálních bytů.

Média

Přísně omezit koncentraci médií, která se ocitla v rukou několika vlastníků. Zaručit trvalost veřejné služby rozhlasu a televize.

Imigranti

Mezi migranty legalizovat pracující, studenty, rodiče školou povinných dětí a zavést pro ně desetileté povolení k pobytu. Vytvořit „statut klimaticky vysídlených osob“. Vytvořit „legální a bezpečný imigrační kanál“ a zřídit „záchranné agentury na moři i na souši“ .Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

FOTBAL  V  NĚMECKU

Bitka fanoušků, pískot při hymně. Zápas Anglie se Srbskem se excesům nevyhnul

X X X

Vučić: Válka může propuknout velmi brzy

Srbský prezident Alaksandar Vučić soudí, že v Evropě se všichni chovají jako velcí hrdinové, ale neřekli svým občanům, že zaplatí za válku velmi vysokou cenu.“ Uvedl to před několika dny v rozsáhlém rozhovor, který poskytl švýcarskému týdeníku „Die Weltwoche“

Vučić se domnívá, že většina vůdců západoevropských zemí je přesvědčena, že tato válka povede k úplné porážce Ruska a svržení Vladimira Putina. Sám tomu absolutně nevěří. „Nemohu říct, že by se Západ přeceňoval, ale myslím si, že Rusko a Putin jsou podceňováni. V dnešní Evropě se všichni chovají jako velcí hrdinové, ale neřekli svým občanům, že by zaplatili velmi vysokou cenu,“ prohlásil. Západní země by měly podle jeho slov „udělat naprosto vše pro zastavení jakéhokoli bažení po válce“.

Vučić v rozhovoru vyjádřil mínění, že občané by měli být otevřeně informováni o tom, že válka se letos může rozšířit do dalších zemí, a to i v následujících měsících. „Nemohu mluvit o třetí světové válce, ale o velkém střetu. Jak blízko jsme? Myslím, že nejsme daleko. Ne déle než tři nebo čtyři měsíce. A existuje riziko, že se to stane dříve,“ řekl prezident Srbska.

Podle A. Vučiće se Srbsko snaží udržet klid a mír v regionu i v jeho vlastní zemi. „Uděláme, co bude v našich silách. Koneckonců, byli jsme jedním z mistrů světa ve válčení 20. století: první balkánská válka, druhá balkánská válka, první světová válka (…) Srbsko bylo největší obětí konfliktu a nikdo to nikdy nepřipustil “ řekl politik v rozhovoru pro Weltwoche, server vasevec.cz

X X X

NYT zveřejnily návrh dohody mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2022

Anerický list „New York Times“ napsal, že získal původní text návrhu dohody mezi Ruskem a Ukrajinou o ukrajinské neutralitě a bezpečnostních zárukách, kterou v roce 2022 projednali ruští a ukrajinští představitelé. Dokumenty NYT poskytly ukrajinské, ruské a evropské zdroje. Jejich pravost deníku potvrdili účastníci jednání i další lidé jim blízcí. Některé detaily této dohody byly známy již dříve, ale většina materiálů nebyla dosud zveřejněna.

Ukrajina žádala Rusko o souhlas s mezinárodními bezpečnostními zárukami, podle nichž by ukrajinští spojenci bránili Kyjev v případě druhého útoku, včetně uzavření vzdušného prostoru. Ukrajinská strana navíc chtěla, aby se dohoda rozšířila „na mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny“.

Rusko chtělo, aby Ukrajina a další signatáři zrušili sankce uvalené na Moskvu od roku 2014, a veřejně vyzvalo ostatní, aby učinili totéž. Také podle požadavků ruské strany musela Ukrajina postoupit východní Donbas a uznat Krym jako ruský. Podmínky se týkaly také oslavování a propagace „jakékoli formy nacismu a neonacismu“, včetně pořádání veřejných demonstrací a průvodů, stavění pomníků a památníků a přejmenovávání ulic. Za tímto účelem Rusko navrhlo zavést trestní odpovědnost.

První verze smlouvy mimo jiné počítala se zavedením omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a počtu tanků, dělostřeleckých baterií, válečných lodí a bojových letadel, které by země mohla mít ve výzbroji. Ukrajinci byli připraveni přijmout taková omezení, ale snažili se zvýšit svou horní hranici, píše NYT.

Americké představitele, ovšem také polské lídry, přitom navrhované podmínky znepokojily. Existovala obava, že se zástupci Německa nebo Francie pokusí přesvědčit Kyjev, aby přijal ruské podmínky, a chtěli tomu prý zabránit. Podle pozdějších zpráv se této role nakonec úspěšně ujal tehdejší britský premiér Boris Johnson. A také proto na Ukrajině stále umírají tisíce lidí, server vasevec.cz

X X X

Liberty Ostrava nevyplatí mzdy, nyní hledá kupce. Potopili nás, zlobí se zaměstnanci

Ostravská huť Liberty na sebe ve středu podala návrh na insolvenci a hledá kupce. Podle odborů má podnik dluhy ve výši 18 miliard korun. Zaměstnanci se navíc dozvěděli, že společnost nemá na jejich výplaty. „Nechtěli jsme potopit firmu, ale ta teď potopila nás,“ zní od zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) potvrdil, že cílem vlády je najít pro firmu vhodného investora. Údajně s někým takovým jedná.

Nečekaná zpráva o nevyplacených mzdách zaskočila jak zaměstnance, tak předsedy odborových organizací, kteří jsou v kontaktu s představiteli hutí. Společnost poslala v úterý odpoledne pracovníkům e-mail, že nemá z čeho brát výplaty.

 Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohou zaměstnanci od pondělí žádat úřady práce o nevyplacené mzdy. Jejich pracovníci se budou snažit žádosti zpracovat do několika dnů, doplnil. I tak je ale možné, že peníze přijdou až za několik týdnů. Navíc se zaměstnanci mohou na tuto možnost spolehnout pouze po dobu tří měsíců.

  Nechtěli jsme firmu potopit, ale ta nyní potopila nás,“ popsal své rozhořčení zaměstnanec společnosti Antonín Ďuriš.

Podle Petra Zegzulky z Odborového svazu KOVO Liberty ČR se jedná o nový začátek. „Dosavadního majitele Sanjeeva Gupty jsme se chtěli upřímně zbavit. Bude to tvrdé a bude to bolet, ale je to odraz ode dna,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Vláda podle něj již jedná s investorem. „Je nutné tuto dobu zvládnout, o náhradním řešení se již jedná. Nejvíce nám vadí, že společnost tuto zprávu ohlásila 48 hodin před splatností mezd. To je naprosto bezprecedentní,“ zlobí se Zegzulka.

Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) pronesl, že k insolvenci mělo dojít již dříve a na základě rozhodnutí soudu. „Ohledně pomoci nemáme žádné exekutivní možnosti. Budeme se snažit zřídit linku, jejímž prostřednictvím poradíme lidem, jak postupovat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Síkela: Vláda je v kontaktu s investorem

„Cílem vlády je najít pro Liberty takového investora, který zachová část výroby a udrží v huti velkou část zaměstnanců,“ potvrdil ve čtvrtek Síkela na sněmu Hospodářské komory. Vláda je podle něj v kontaktu s takovým investorem, k dosažení dohody je ale potřeba ujít ještě velký kus cesty.

 „Do určité míry tato složitá situace otevírá nové možnosti, třeba vstupu nového investora, který by se mohl chovat zodpovědněji,“ dodal šéf resortu.

Zachování původního rozsahu výroby v huti Liberty Ostrava však podle sociálního geografa Ondřeje Slacha není příliš reálné. „Pokud by o firmu projevil zájem investor, s největší pravděpodobností by se zaměřil pouze na rozvoj životaschopných částí podniku,“ uvedl odborník z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje varovala, že situace v Liberty bude mít závažné důsledky pro celý region i českou ekonomiku. Nepříznivé okolnosti podle úřadu ovlivní úroveň života tisíců rodin.

X X X

Charkov jako strategické eso. Už je zřejmé, proč ho Putin tolik chce dobýt

Ruská armáda nepřestává bombardovat Charkov, čímž ukazuje, že o něj má pořád velký zájem. Vojensky se ho pokusila dobýt hned na začátku války a letos na jaře znovu.

„Všude je to nebezpečné,“ řekl minulý týden jeden z Charkovanů britskému listu The Guardian. A účetní Lilija Jakovlevová si myslí, že to je proto, že ruský vůdce Vladimir Putin je rozhodnut zlomit vůli milionu obyvatel. „Chtějí udělat z Charkova šedou zónu, abychom tady nemohli žít a pracovat.“

Proč tohle město Putin tolik chce a nutí obyvatele k exodu? Nejde jen o prestiž a strategii: Charkov, v němž v současnosti žije tolik obyvatel jako v německém Mnichově, má zároveň symbolický, kulturní a ekonomický význam. Navíc je i důležitým dopravním uzlem.

Charkov táhne Putina proto, že patří k největším průmyslovým a energetickým centrům. Také disponuje nejrozsáhlejším ložiskem zemního plynu v zemi. Díky němu je v tomto ohledu Ukrajina prakticky soběstačná.
!

X X X

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel v 13.23

Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením, která se objevila v prvních dnech po tragické události. Například policisté přišli do hlavní budovy, když tam těžce ozbrojený vrah už byl, ale nenašli ho. A je toho víc. MF DNES z policejních dokumentů zrekonstruovala hrůzný čin.

Bylo 15. prosince loňského roku tři hodiny odpoledne a po lesní cestě mezi dětským hřištěm a koupalištěm v Klánovicích na okraji Prahy procházel čtyřiadvacetiletý student David Kozák. Ozbrojen samonabíjecí pistolí Glock 45 s jedinou myšlenkou v hlavě. Zabít kohokoliv.

Od hřiště domů, kam to měl pár set metrů, se právě vracel třiatřicetiletý Martin P., který tu venčil psa a v kočárku vezl svou dvouměsíční dcerku. Kozák přidal do kroku a mladého tatínka dohnal. Bez jediného slova, bez jakéhokoliv konfliktu nebo varování vytáhl pistoli s tlumičem a pětkrát vystřelil. Otci dítěte prostřelil hlavu, hrudník a třikrát ruku. Rychle popoběhl ke kočárku, sundal tlumič a ze stejné zbraně vystřelil z bezprostřední blízkosti na ležící miminko. I dívence prostřelil hlavu a hrudník. Neměli nejmenší šanci přežít.

Tato děsivá dvojnásobná vražda je ale jen začátek. Za šest dnů David Kozák střílí v hlavní budově Filozofické fakulty UK v Praze, kde zabije 14 lidí a 25 zraní. Jeho celé jméno MF DNES zveřejňuje proto, že vyšetřování je ukončeno, případ je odložen a policií označený pachatel nestane před soudem jen proto, že po činu zastřelil sám sebe.

Policie přitom od první chvíle měla i svědkyni, se kterou vrah dlouho dopředu mluvil o smrti – až jej sama objednala k psychiatrovi. A ozval se jí právě těsně předtím, než odjel vraždit do Prahy. Policii se tak rozpadá její tvrzení, že pátrala jen po sebevrahovi, čímž se od počátku hájí.

X X X

Kyjevem prošel pochod hrdosti LGBT+, bylo to poprvé od ruské invaze.

Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze a tedy začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.

 Podle agentury AP akce neměla oslavnou atmosféru manifestací známých jako „pride“ v mírových podmínkách. Provázel ji silný déšť a také přísná bezpečnostní opatření související nejen s válkou, ale i s demonstrací ukrajinských nacionalistů, kteří si neodpustili homofobní projevy.

Na shromáždění za práva LGBT+ menšin přišlo asi 500 lidí, uvedla agentura AFP. „Navzdory útokům nesmíme váhat a musíme se přijít ukázat,“ řekla 27letá Dina. Situaci srovnávala s Ruskem, které válku proti Ukrajině vede od února 2022. „Jsem šťastná, že žiju v zemi, kde můžu jít i na Gay Pride,“ řekla.

Ani na Ukrajině ovšem někteří gayové a lesby nejsou se svými právy zcela spokojení. Aktivisté po státu požadují reformu, která by lidem ve stejnopohlavních partnerstvích umožnila rozhodovat o léčbě zraněných vojáků a pochovávat válečné oběti, píše AP. Výzvy přichází v době, kdy v sociálně konzervativní ukrajinské společnosti podle některých pozorovatelů pohled na věc mění právě služba lidí z těchto menšin v ozbrojených silách.

„Jsme obyčejní lidé, kteří bojují stejným způsobem, jako všichni ostatní, ale jsou nám odepírána práva, která mají jiní lidé,“ řekl voják Dmitrij Pavlov. Jiný voják, který se zúčastnil protidemonstrace, oponoval, že v čase války by se do veřejného prostoru neměla vnášet polarizující témata.

Demonstranti na obou stranách pak dnešní akce využili k tomu, aby po zahraničních partnerech Ukrajiny žádali další vojenskou pomoc. „Vyzbrojte Ukrajinu hned!“ skandovali lidé na shromážděních v centru Kyjeva.

X X X

Dokážeme ovlivnit tlukot srdce? Regulační soustava je nad vším, co můžeme ovlivnit, přibližuje kardiolog

Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální výzkumné laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení pražské nemocnice Na Homolce a popularizátorem nových technologií a nových léčebných postupů. „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“ popisuje původní myšlenku laboratoře kardiolog profesor Petr Neužil.

 X Když jste na sále, anebo když provádíte nějaký důležitý, velmi náročný lékařský úkon, buší Vám srdce rychleji?

Určitě buší rychleji. Každému musí bušit srdce rychleji, to vychází z logiky regulace krevního oběhu. Máme aktivační systém a deaktivační systém. Je to neurologicky velmi starý regulační aparát, který srdce buď zrychluje a zintenzivňuje kontrakci neboli stah, a zároveň máme i klidnící systém, který srdíčko utlumí. Tím pádem jde srdce pomaleji a méně se stahuje, takže se zklidňuje.

Byla to původně jedna velmi malá místnost, která vznikla úsilím hlavně dvou, tří, posléze čtyř a pěti lidí, popisuje počátky experimentální laboratoře kardiolog Petr Neužil

X To všechno se děje nezávisle na naší vůli? My to nedokážeme ovládnout?

My to moc nedokážeme ovlivnit. Říká se, že zdatní jogíni to umí ovlivňovat. Umíme to ovlivňovat třeba respirací, s nádechem a výdechem se mění také tepová frekvence. Můžete si to zkusit doma s hodinkami. Hluboký nádech, zadržet dech a vydechnout… mění se tepová frekvence. Naše regulační soustava je nad vším, co si my myslíme, že můžeme ovlivnit.

X Co je to Společná experimentální laboratoř 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Nemocnice Na Homolce?

Byla to původně jedna velmi malá místnost, která vznikla úsilím hlavně dvou tří, posléze čtyř a pěti lidí. Skamarádil jsem se na skautském táboře s kolegou Mikulášem Vlčkem, dneska už je docent.

Bylo ráno, seděli jsme před stany, vůbec jsme se neznali, a on se ptal, co jsem já, já jsem se ptal, co je on. Zjistili jsme, že on pracuje na Fyziologickém ústavu 1. lékařské fakulty a že já pracuji Nemocnici Na Homolce, kde dělám kardiologii. Pozval jsem ho, ať se přijde podívat na naše aplikační výzkumné práce, které provádíme s mým jiným, americkým kamarádem. To bylo někdy v roce 2005 nebo 2004.

X Takže jste nebyli děti na skautském táboře?

Ne, já jsem byl rodič skauta a on byl přestárlý vedoucí. Domluvili jsme se, že se navzájem navštívíme a on viděl, jakou práci děláme, co je předmětem naší činnosti. Byla to především práce s arytmickými pacienty a vývoj různých prostředků, které k tomu používáme.

Než sáhnete na člověka, než zdravotnický prostředek můžete uplatnit u člověka, musíte provést řadu zkoušek. Říkáme tomu zkouška na biomodelech. To zvíře, je jedno jestli to je prasátko nebo ovce, prostě má mít co nejblíže lidskému organismu.

Mikuláš Vlček byl první člověk, který říkal: „Co kdybychom ty experimenty dělali v Praze, tady u nás doma?“ Tam vlastně vznikl ten nápad. Zhruba v roce 2005 nebo 2006 jsme se byli schopni domluvit, že na půdě Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty vznikne první základ té experimentální laboratoře.

X Zastavme se u angiografu. Jak jste říkal, umožňuje dokonalé rentgenové zobrazování cév, dalších tkání, orgánů a struktur. Vy jste kardiolog, vy s takovými přístroji umíte?

To je velmi dobrá otázka, je to otázka do historie. Za rentgenografické zobrazení a používání toho zařízení byl až do 90. let zodpovědný radiolog. My, jako kardiologové, jsme byli tak proaktivní a akční, že jsme pochopili, že rentgeny potřebujeme ovládat sami. Že potřebujeme to zařízení emancipovat tak, abychom tam neměli jednoho druhého třetího technika, ale abychom si to mohli všechno dělat sami.

V současné době je podoba angeolinky taková, že k tomu nepotřebuji nikoho. Všechna měření mohu dělat sterilně, od stolu, přímo u toho pacienta.

X X X

Do prodejen se zlevněnými potravinami chodí čím dál víc zákazníků. V Ostravě bývají fronty až na ulici

O potraviny ve slevě je v posledních měsících čím dál větší zájem. Zvláštní obchody, takzvané zlevněnky, prodávají potraviny po expiraci, ale ještě před koncem minimální trvanlivosti. Například v centru Ostravy je o zboží ve slevě tak velký zájem, že se tam často tvoří fronty až na ulici. Podle Českého statistického úřadu Češi stále nejvíce šetří na potravinách. A to i přesto, že inflace v poslední době klesla.

 Za tu dobu, co v Ostravě fungují obchody se zlevněnými potraviny, se podle vedoucí provozovny Zdeny Strokové změnila skladba zákazníků. Dávno už to nejsou jen lidé v důchodu.

„Lidí je čím dál tím víc, jsou stálí zákazníci, klientela od právníků po tu nižší sortu,“ říká vedoucí.

Potraviny obchod prodává po expiraci, ale ještě před doporučeným datem spotřeby. „Málokdo třeba ví, že jsou spotřeby do a minimální. Spotřebujte do se samozřejmě na druhý den nesmí prodávat, takže ty minimálky můžou,“ vysvětluje vedoucí provozovny.

Prodejna nabízí hlavně trvanlivější potraviny, například maso tam lidé koupí jen uzené. Rozdíl v částce nákupu je ale oproti průměru v supermarketu výrazný, u některých potravin lidé zaplatí i o polovinu méně.

„Dá se tady něco koupit. Tady je třeba anglická slanina a podívejte se – to vychází stovku za kilo. Tak by to mělo být všude,“ říká sedmdesátiletý František Vrba. Do zlevněných potravin chodí často i pro pečivo nebo jogurty. A není sám, někteří sem chodí častěji než do běžného supermarketu.

V Ostravě mají už několik prodejen s levnými potravinami, přímo v historickém jádru je ale jen jedna. Ta se teď kvůli velkému zájmu zákazníků možná přesune do větších prostor.

X X X

TĚŽBA  LITHIA  V  SRBSKU

Srbsko podle prezidenta může znovu povolit těžbu lithia. Původně projekt zamítlo z ekologických důvodů

Srbsko by znovu mohlo povolit projekt na těžbu lithia, které zastavilo v roce 2022. Vyplývá to z rozhovoru s prezidentem Aleksandarem Vučičem, který zveřejnil deník Financial Times. Podle něj Srbsko trvá na zárukách od společnosti Rio Tinto, která chce těžbu provozovat, i od Evropské unie. Těžit by se mohlo podle srbského prezidenta od roku 2028.

 Původní projekt těžby srbské úřady zastavily v 2022 kvůli obavám z dopadů na přírodu, což v oblasti na západě Srbska, kde se mělo těžit, vyvolalo silné protesty. Ekologové se obávali například silného znečištění zdrojů vody. Tento týden však společnost Rio Tinto zveřejnila studii, podle které škodlivé dopady na životní prostředí budou velmi omezené, píše deník Financial Times.

Vučić řekl, že chce, aby těžba splňovala náročné požadavky na ochranu přírody a aby celý řetězec zpracování lithia byl v Srbsku, a to včetně výroby baterií či elektromobilů. To by mělo být součástí záruk, které Bělehrad požaduje od těžaře a Evropské unie. Pokud se vše podaří splnit, Bělehrad počítá se začátkem těžby v roce 2028.

Srbský prezident zmiňuje odhad, podle kterého by se na západě Srbska mohlo těžit na 58 000 tun lithia ročně. To by podle něj stačilo na výrobu baterií pro 1,1 milionu vozů ročně. To je zhruba aktuální výroba všech typů aut v České republice.

Vučić v rozhovoru s britským listem tvrdí, že na využití lithia se chce dohodnout s Evropskou unií a ne s Čínou, jak se podle něj obávají někteří unijní představitelé. Do organizaci protestů proti těžbě, jež vedly k rozhodnutí z roku 2022, se podle něj zapojily i některé evropské země. Nezmínil však které.

Lithium se používá mimo jiné při výrobě baterií do elektromobilů a mobilních zařízení. V mnoha velkých ekonomikách je proto pokládáno za kriticky důležitou surovinu.

Podle srbské vlády by těžba a zpracování lithia mohla být výraznou vzpruhou pro srbské hospodářství s očekávaným ročním dopadem na HDP v rozmezí deseti až 12 miliard eur (250 až 300 miliard korun).

Ministr financí Siniša Mali uvedl, že vláda zvažuje zákaz vývozu nezpracovaného lithia, což by mělo podnítit vznik zpracovatelského řetězce.

X X X

ANO podává ústavní stížnost. Vadí mu zrušení státního příspěvku u penzijního připojištění

Opoziční hnutí ANO podalo ve čtvrtek ráno Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce. Na tiskové konferenci to uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová.

Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořících penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

 Smyslem nevyplácení státních příspěvků střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod, je podle ministerstva financí podpora motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží jen jako krátkodobý spořicí produkt. Podle ANO je nepřijatelné, že změna dopadne i na smlouvy uzavřené před přijetím normy.

 Podle ministerstva financí se odebrání státních příspěvků dotkne asi 750 tisíc ze 4,2 milionu klientů penzijních společností. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doporučil všem penzistům, kteří ještě nemají splněnou minimální pětiletou spořicí lhůtu, ať ji dokončí, i kdyby si měli snížit příspěvek na minimálních 100 korun. Při výběru tak nepřijdou o již získané státní příspěvky.

„Jsme přesvědčeni, že vláda tímto svým krokem de facto uvěznila velkou část spotřebitelů v pro ně nově zcela nevýhodném systému a tím jim zabránila svobodně užívat svůj majetek, porušila princip rovnosti, právní jistoty, legitimních očekávání, zákaz pravé retroaktivity i základní principy ochrany spotřebitele,“ sdělila Schillerová. Podle hnutí jde o mimořádně nebezpečný krok zejména v době, kdy se vláda tváří, že penzijní systém reformuje a spoření ve třetím pilíři dělá atraktivnějším.

Stát by měl dostat přes prsty, říká Schillerová

„Navrhujeme zrušení příslušných ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření. A věříme, že nám Ústavní soud dá za pravdu. Protože stát, který na jedné straně trestá finanční šmejdy, ale sám se ke svým klientům chová takto darebácky, by měl v právním státě dostat přes prsty,“ uvedla Schillerová.

Soubor změn zákonů rovněž mění podporu penzijního spoření. Zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka.

X X X

   Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty

 Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s tím, aby soudy primárně ukládaly peněžité tresty za kriminální činnost. Řekl to dnes v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) České televize. Opatření podle něj neplní preventivní funkci. Možnost uložit za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest navrhuje ministerstvo spravedlnosti v novele trestního zákoníku, kterou v březnu rozeslalo do připomínkového řízení. Podle ministra Pavla Blažka (ODS) však úřad na základě odborných debat ještě udělá v návrhu úpravy. Nebude předkládat zákon, se kterým nebudou souhlasit soudci, advokáti a státní zástupci.

„Nejsem pro to, aby se peněžité tresty staly jedním z hlavních nástrojů trestní politiky, ale aby naopak soudci zvážili, kdy má smysl přikročit k jinému opatření,“ uvedl Rychetský. Za absurdní považuje, aby se lidé s dostatkem peněz „vykoupili z trestné činnosti“. Naopak tito lidé by podle něj měli za drobné zločiny skončit na pár týdnů ve vězení, protože u nich peněžitý trest nehraje žádnou preventivní roli.

Podle Blažka však bude rozhodnutí o tom, jak pachatele kriminální činnosti potrestat, ponecháno i nadále zcela na soudech. „To není tak, že (soudce) bude povinný uložit peněžitý trest v nějakých případech. Pouze rozšiřujeme okruh trestných činů, kde to bude možné uložit,“ prohlásil v OVM. Dodal, že Česko a Slovensko patří mezi státy, které procentuálně nejvíce ukládají nepodmíněné tresty, což by se mělo změnit. Podle senátorky Daniely Kovářové (nestr.) by nejvíce pomohlo neposílat do vězení neplatiče výživného.

Blažek uvedl, že novelu ještě čekají úpravy na základě odborných debat. „Nejsem blázen, abych předkládal nakonec vládě takový zákon, který bude v rozporu s tím, co říkají soudci, advokáti, státní zástupci,“ dodal ministr.

Podle navrhované novely by soudy mohly uložit peněžitý trest za jakýkoliv trestný čin, a to buď samostatně, nebo vedle jiného trestu. Podle úřadu to ale neznamená, že soudy budou peněžité tresty ukládat jako samostatné tresty za všechny trestné činy. I nadále bude záležet na závažnosti činu a osobě pachatele,

Podle platné právní úpravy mohou soudy ukládat peněžité tresty jenom za trestné činy spáchané kvůli majetkovému prospěchu, nebo když to trestní zákoník u konkrétního trestného činu výslovně umožňuje, nebo když jde o přečin a není zapotřebí současně ukládat odnětí svobody. Novela trestního zákoníku zavádí peněžitý trest jako univerzální. Hlavním cílem chystaných změn v trestním právu je snížení počtu vězňů, kteří aktuálně zaplňují ubytovací kapacity z více než 97 procent, ceskajustice.cz

X X X

 V době sexu pro zábavu je nesouhlasná soulož bez kondomu znásilněním, uvedl ÚS

Sundání prezervativu během soulože bez souhlasu partnera může být posuzováno jako znásilnění. Ústavní soud „kategoricky“ odmítl opačný závěr policie a státního zastupitelství, že sundat si kondom není trestný čin a že neexistuje jeden standardizovaný způsob sexuálního chování. Orgány činné v trestním řízení musí řádně vyšetřit průběh pohlavního styku a odstranit neurčitá vyjádření a nejasné děje.

Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu v případu stížností pěti stěžovatelek proti odložení věci v případě exposlance Dominika Feriho, který byl mezitím za další podobný skutek odsouzen. Ústavní soud vyhověl jedné z nich. Jen málokdy se stane, že Ústavní soud vydává ke svému nálezu ještě návod, jak mu porozumět a jak psát o obětech a podezřelém.

Tentokrát vydal Ústavní soud kromě nálezu a zprávy ještě jedenáct otázek a odpovědí. Nález i návod z 12. června 2024 jsou zde.

Jediná stěžovatelka, které Ústavní soud vyhověl, navázala „krátký poměr“ s Ferim ve svých sedmnácti letech. Při každé souloži trvala přes neustálé naléhání podezřelého na použití kondomu, neboť „se bála nějaké nemoci“, uvádí k tomu Ústavní soud.

„V říjnu roku 2015 měla s podezřelým naposledy konsenzuální pohlavní styk. Když byla k podezřelému zády, tak si potají kondom sundal a ona si všimla, že jej má v ruce. Stěžovatelka se proti tomu hlasitě ohradila, načež se setkala s výsměchem. S ,ospravedlněním´, že ,teď už je to stejně jedno´ podezřelý pokračoval v souloži. Stěžovatelka byla z jeho jednání v šoku a cítila se hrozně zneužitá,“ uvádí v nálezu Ústavní soud.

Následně ji v průběhu roku 2016 Feri elektronicky kontaktoval, aby zjistil důvod ochlazení jejich vztahu. Stěžovatelka po něm žádala omluvu, které se jí však nedostalo, podezřelý styk bez kondomu popřel. V roce 2019 nebo 2020 se setkala s tehdejší partnerkou podezřelého, která jí sama sdělila, že ví od podezřelého, co jí provedl a že ho to hrozně mrzelo a hrozně se za to kál, stojí dále v nálezu.

Policie: Sundat si kondom není trestný čin

Ve vyšetřování případu policisté dospěli k závěru, že „sundáním kondomu nenaplnil podezřelý znaky skutkové podstaty trestného činu“. „Stěžovatelka nejprve sice řekla, ať toho nechá, ale následně (dle vlastních slov) ,to už nechala být´. Nesouhlas stěžovatelky nepřekonal podezřelý užitím násilí,“ popisuje ÚS.

Dozorující státní zastupitelství dospělo k závěru, že jednání podezřelého nedosahuje intenzity pokusu znásilnění, o čemž svědčí samotné vnímání situace stěžovatelkou.

„S těmito závěry se plně ztotožnilo rovněž dohledové státní zastupitelství, které posun ve vnímání situace dává do souvislosti s medializací celé kauzy. Sundání kondomu proti vůli partnera nelze podle státního zastupitelství v České republice považovat za trestné. Stěžovatelka se nenacházela ve stavu bezbrannosti,“ shrnuje Ústavní soud v nálezu.

Problematikou stealthingu, tedy praktice, při níž je vykonán pohlavní styk tajně bez použití kondomu proti vůli sexuálního partnera, se zabývají soudy po celém světě. Německý Spolkový soudní dvůr například už dříve dovodil, že tuto praktiku lze zahrnout pod skutkovou podstatu tzv. sexuálního napadení.

Podle tuzemských orgánů činných v trestním řízení „neexistuje jeden standardizovaný způsob sexuálního chování a určitá forma nátlaku se může objevit“.

ÚS: Závěr o netrestnosti je nutné kategoricky odmítnout

Právě uvedený názor se stal důvodem, proč podle Ústavního soudu došlo k porušení ústavních práv ženy. Ústavní soud závěry policie a státního zastupitelství „kategoricky odmítl“.

„Co se týče jednání spočívajícího v nekonsenzuálním sundání kondomu, je v první řadě třeba odmítnout kategorický a neodůvodněný závěr o netrestnosti takového jednání. Z judikatury a odborné literatury nezjistil Ústavní soud žádný důvod či ústavně konformní argument, kvůli kterému by vyslovení souhlasu s určitou sexuální aktivitou mělo vylučovat trestní odpovědnost pachatele, který oběť donutí (užití násilí nebo využitím bezbrannosti) k sexuální aktivitě podstatně odlišné,“ uvedl Ústavní soud.

Sex je dnes zábava a bez kondomu proto jiná praktika

Soulož s kondomem a bez kondomu jsou podle Soudu odlišné praktiky. Účel použití prezervativu je zabránit těhotenství nebo ochránit se před pohlavně přenosnými chorobami a jeho použití je „součástí sexuální autonomie jednotlivce a ochrany kvality jeho života v oblastech chráněných ústavním pořádkem (rodinný život podle čl. 10 odst. 2 Listiny a fyzická integrita podle čl. 7 Listiny)“

Podle Soudu snaha o jejich prevenci totiž může stát v samotném základu souhlasu partnera se sexuální praktikou. „S atributem bezpečnosti, jakožto potenciálně klíčovým prvkem pohlavního života, pak úzce souvisí i významný posun v aspektu jeho prožívání. Jinak řečeno, je-li pohlavní život jednotlivců v dnešním světě spojen primárně s prožíváním příjemných pocitů a naplňováním mezilidských vztahů (což bere Ústavní soud jako notorietu, známou rovněž zákonodárci), může mít vnucení potenciálně riskantní aktivity, jejíž vyloučení bylo podmínkou pohlavního styku, zásadní vliv na psychické prožívání celé události (včetně pocitu fyzického ohrožení), a tím zasahovat do duševní integrity dotčené osoby,“ vysvětlil Ústavní soud.

„Již z uvedených důvodů je podle Ústavního soudu nutné vycházet ze zásady, že vynucený pohlavní styk bez použití kondomu představuje oproti konsenzuálnímu styku s použitím kondomu samostatnou a odlišnou kategorii pohlavního styku, relevantní pro interpretaci § 185 trestního zákoníku,“ uvedl Ústavní soud doslova.

Je sejmutí kondomu znásilnění? Může být

V „otázkách a odpovědích“ k předmětnému nálezu pak Ústavní soud v bodu 5) klade dotaz: Může být sejmutí prezervativu bez souhlasu považováno za znásilnění?

A takto odpovídá: „Může. V situaci, kdy osoba nejprve souhlasí s chráněným pohlavním stykem, následně si však její partner bez jejího souhlasu prezervativ sundá a soulož na ní dokoná, jde o znásilnění. Ústavní soud nenašel žádný rozumný důvod, kvůli kterému by vyslovení souhlasu s určitou sexuální aktivitou mělo vylučovat trestní odpovědnost pachatele, který oběť donutí k sexuální aktivitě podstatně odlišné

Podle Ústavního soudu policie i státní zastupitelství nevyšetřily případ sundání prezervativu během soulože řádně. „Stěžovatelčino tvrzení ponechaly značně neurčité,“ uvedl Soud. Popis průběhu pohlavního styku podle Ústavního soudu nedává možnost učinit si jasnou představu. „Tomu pak odpovídá zcela neurčitý popis situace v usnesení o odložení věci,“ uvedl ÚS.

ÚS: Policie nezjistila průběh soulože

„Kupříkladu není podle vnímání Ústavního soudu z obsáhlého vyjádření stěžovatelky zřejmé, zda pohlavní styk bez kondomu probíhal ještě předtím, než jej stěžovatelka spatřila sundaný v ruce podezřelého, zda ,výměna názorů´ na pokračování aktu probíhala během trvání soulože, zda ještě během konverzace podezřelý stěžovatelku ,zavalil´, nebo zda stěžovatelka nějak navenek projevila svůj psychický stav vyjádřený slovy ,nechala jsem to být´,“ vypočítává Ústavní soud.

Z obsahu spisu pak podle Soudu vyplývá, že se „policejní orgán nepokusil ani zajistit elektronickou komunikaci, v níž stěžovatelka podezřelého konfrontovala s jeho chováním a požadovala jeho omluvu, ani vyslechnout tehdejší partnerku podezřelého, která stěžovatelce měla sdělit, že ví, co jí podezřelý provedl“. Jde ale o důkazy, které by mohly nejasný skutkový děj popisovat, uvádí ÚS.

Případ pohlavního styku bez kondomu znovu otevřen

„Z výše uvedených důvodů Ústavní soud shledal, že napadenými rozhodnutími došlo k porušení ústavního práva stěžovatelky na účinné vyšetřování, a tedy na ústavně konformní aplikaci ustanovení trestních předpisů týkajících se přípravné fáze trestního řízení,“ shrnuje svůj nález Ústavní soud.

Posoudit, k čemu došlo, je podle ÚS příslušné dozorové státní zastupitelství, „jehož názory jsou v těchto ohledech klíčové a jemuž je činnost policie (včetně plnění konkrétních úkolů) podřízena“.

„Proto Ústavní soud s ohledem na zásadu hospodárnosti trestního řízení zrušil toliko obě rozhodnutí orgánů státního zastupitelství. Ve znovu otevřeném stížnostním řízení bude rovněž úkolem obvodního státního zastupitelství konkrétněji reagovat na obsáhlé námitky uplatněné stěžovatelkou ve stížnosti proti usnesení policejního orgánu,“ uzavřel nález Ústavní soud. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Srbsko – Anglie 0:1, upracovanou výhru zařídila favoritovi hlavička Bellinghama

Podle sázkových kanceláří mají nejvyšší šanci ovládnout celý turnaj, na úvod ale neoslnili. Angličtí fotbalisté vstoupili do mistrovství Evropy v Německu hubenou výhrou 1:0 nad Srbskem, jediný gól v Gelsenkirchenu obstaral už ve 13. minutě Bellingham. Za poražené odehrál poslední čtvrthodinu hráč pražské Sparty Birmančevič. Skupinu C doplňují Dánové a Slovinci, kteří v neděli vpodvečer remizovali 1:1.