Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v řešení střetu zájmů kvůli holdingu Agrofert učiní kroky, které budou nevratné. V ČT to řekla místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová. Vyřešení střetů zájmů je podmínka prezidenta Petra Pavla, které musí Babiš splnit, aby se stal premiérem. „Andrej Babiš to řeší. Mám oprávnění říct, že vystoupí veřejně. Je to obrovská firma, je to velmi složitý právní proces. Kroky, které učiní, jsou nevratné,“ řekla Schillerová. Podle ní se tak stane v souladu s tím, kdy bude jmenován.

Babiš se podle Schillerové vyjádřil jasně. „Měli bychom se pořád pohybovat v rámci Ústavy a ta nezná termín pověření jednáním o sestavením vlády. Zná až jmenování premiérem a Andrej Babiš není v tuto chvíli jmenován,“ řekla Schillerová a dodala, že zatím je Babiš poslanec, do střetu zájmů by se tedy dostal až ve chvíli jmenování do funkce premiéra.

 Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v dřívějším vysílání diskuzního pořadu prohlásil, že by na místě prezidenta Babiše do funkce předsedy vlády nejmenoval, a to právě kvůli jeho střetu zájmů.

„Vnímám to tak, že by nehodlal respektovat výsledky voleb. Máme tu jasně stanovenou ústavu a tam jsou jednotlivé kompetence,“ okomentovala jeho slova Schillerová.

Kvůli Babišově střetu zájmů chtějí strany odcházející vládní koalice svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. „Nic vyhrocovat nechceme. To není v našem zájmu. Předpokládal bych u člověka, který je čtyři roky lídrem opoziční nejsilnější strany a chce být budoucím premiérem, že ten scénář má připravený poměrně detailně a ta schůze může za pět minut skončit,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

 Podle Jurečky mohl Babiš se svým řešením vystoupit už po volbách. „Mě ale v tom příběhu zaráží jedna věc. Překvapilo mě vyjádření, že to, že drží akcie Agrofertu, neznamená, že je ve střetu zájmů,“ upozornil Jurečka.

„Myslím, že prezident má poměrně velkou možnost v rozhodování, koho jmenuje premiérem. To, že bere do úvahy problém se střetem zájmů je logické,“ řekl expremiér Jiří Rusnok. Dodal, že jde o ochranu férovosti trhu. „Jestliže se někdo stane ministrem nebo premiérem, má skutečně nepřímý vliv na to, jak se rozdělují dotace. A současně je soutěžitelem, protože má nějaký podnik,“ uvedl.

Podle Schillerové není možnost, že by se premiérem místo Babiše stala buď ona sama, nebo místopředseda ANO Karel Havlíček. „My chceme, aby jmenoval našeho lídra,“ řekla.

 X X X

Síť největšího korupčního skandálu Ukrajiny se blíží k Zelenskému. Ten bojuje o své dědictví.

 

Korupční skandál, jehož epicentrem je podnikatel Timur Mindič, přítel a někdejší blízký spolupracovník ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, už dnes přesahuje rámec běžné ukrajinské korupční aféry. S rozvětvenou sítí úplatků sahající od státního Enerhoatomu přes protivzdušnou obranu až po vojenské kontrakty se rýsuje něco, co má potenciál být největším korupčním případem v moderní historii země, pokud jím není už teď.

 A s každým dalším odposlechem, s každým novým jménem je jasnější, že tahle věc se nevyhnutelně přibližuje k samotnému centru moci – k prezidentské kanceláři. Bude to mít politické následky, v neposlední řadě pro prezidenta Zelenského.

 Rezignovat už musela ministryně energetiky, odvolán byl ministr spravedlnosti. Stín podezření padl i na současnou premiérku, jejíž nástup do úřadu v červenci měl mimo jiné ukázat, že věci se mění, v podezření je bývalý ministr obrany Rustem Umerov, který je nyní šéfem Rady národní obrany a bezpečnosti a z tohoto titulu blízkým spolupracovníkem prezidenta Zelenského.

Ostatně, Mindič, který je prý v centru celé sítě výběrčích úplatků, byl spolumajitelem firmy Kvartal 95, která byla Zelenského firmou a značkou jako komika a herce a jedním ze strůjců jeho úspěchu. Prezident s ním byl i nadále ve styku a mimochodem Mindič prý pomohl na žádost prezidentské administrativy přesvědčit bývalého ministra Oleksije Černyševa, který utekl do Londýna před stíháním za korupci, aby se vrátil do vlasti. S tím, že se vše zamete pod koberec. Teď je na útěku naopak Mindič a dokonce se objevily nepotvrzené zprávy, že proti němu může vypovídat Černyšev.

Korupce jako zrada

Vypadá to tak, že systém úplatků nemohl fungovat bez krytí z prezidentské kanceláře či alespoň bez jeho tolerance. A to jak za Andrije Jermaka, nynějšího šéfa prezidentské kanceláře, tak za jeho předchůdců. Uvidíme, co se ještě dozvíme z odposlechů, které pronikají na veřejnost. Otázkou je, co věděl prezident Zelenskyj. Zdá se, že nebyl do braní úplatků zapleten, nicméně něco musel tušit. A to mu ukrajinská veřejnost neodpustí.

 Ukrajinci dnes vnímají korupci úplně jinak než v časech před rokem 2022. Zpronevěřit státní peníze či dokonce peníze určené na obranu není běžné jako kdysi, je to zrada. A to slovo zaznívá ve veřejném prostoru čím dál častěji. Není divu – zatímco lidé umírají v zákopech, někdo si mastí kapsy na vojenských zakázkách. A v očích mnoha Ukrajinců odpovědnost nakonec vždy padá na hlavu státu.

Zelenskyj si je toho vědom a postupně se posunul od pokusů některé korupčníky krýt k tomu, že volá po jejich potrestání a to i v případech, kdy jde o jeho blízké spolupracovníky a přátele. Aby se nyní udržel ve funkci, byť jen z titulu toho, že nelze uspořádat uprostřed války férové volby, a proto, aby se na něj vzpomínalo jako na válečného prezidenta, který se postavil ruské agresi, a nikoliv na prezidenta, který toleroval na Ukrajině postsovětské móresy, musí proti korupci něco udělat.

Jeho politickou kariéru to ovšem nezachrání. Jakmile bude po válce či nastane příměří, přijdou volby a Zelenskyj je prohraje. Po tomhle už nemá šanci. Může se jen snažit o to, aby po něm něco zůstalo.

X X X

Německo drasticky zlevní elektřinu pro firmy. Česko ji bude muset dotovat také

 Obrovskou konkurenční výhodu německým průmyslovým podnikům přinese plánované zlevnění elektřiny v síti a výrazné snížení přenosových poplatků. Platit má už od ledna, tedy za šest týdnů. Česko na to bude muset reagovat. Řada českých firem je na německé přímo navázaná – a těm německým teď výrazná sleva usnadní život.

„Opatření, se kterým přicházejí Němci, je z říše snů. Je to podpora, která by firmám zajistila asi poloviční cenu silové elektřiny oproti obvyklé ceně ve střední Evropě,“ řekl Právu pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.

Silová elektřina, o které Havlíček mluví, znamená proud vedený z elektrárny do domácností a firem, ty za ni platí podle toho, kolik odeberou. Jde o první, neregulovanou, část celkové ceny. Druhou, regulovanou, určuje stát, pokrývá poplatky za provoz, údržbu a rozvoj distribučních sítí a také podporu obnovitelných zdrojů.

V Německu mají od ledna poplatky za přenos elektřiny klesnout o 57 procent. Snížit se má i daň z elektřiny, ze 20 eur na 50 centů za megawatthodinu. Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka to může celkovou cenu pro odběratele snížit o 55 až 60 eur za megawatthodinu, v přepočtu o 1330 až 1460 korun.

K tomu chce spolková vláda snížit velkoobchodní cenu proudu na pět centů, tedy 1,20 koruny. Firmy tak budou moci podle hlavního ekonoma investiční společnosti BH Securities Štěpána Křečka využít levnější silovou elektřinu pro polovinu své spotřeby.

Opatření si vyžádá obrovské náklady. Průmyslový tarif vyjde podle agentury Reuters ročně na 1,5 miliardy eur, tedy 36 miliard korun. Podpora zlevnění přenosu elektřiny vyjde na 6,5 miliardy eur, zhruba 158 miliard korun. Peníze mají jít z národních klimatických fondů. Levnější elektřinu musí ještě schválit Evropská komise.

Velký problém pro Česko

„Pro Česko to bude velký problém. Už teď jsou ceny pro energeticky citlivé průmyslové výrobce vyšší než v rozhodujících zemích Evropské unie,“ řekl Právu ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.

Německé zlevnění navíc přichází v situaci, kdy tamní podniky na rozdíl od těch českých už neplatí za podporu obnovitelných zdrojů. Česko podle Macenauera oproti velkým průmyslovým zemím silně zaostává v dotování a náhradách nákladů na odklon od uhlí.

„Zavést opatření na snížení ceny elektřiny bude nutné i v Česku. Pokud se to udělá se zaměřením na energeticky citlivé obory jako chemie, keramika nebo ocelářství, budou to náklady pouze v řádu jednotek miliard,“ doplnil Macenauer.

Zdůraznil, že zmíněné výdaje mohou zachránit obory, které odvádí státu na daních střední desítky miliard a zaměstnávají 400 tisíc lidí. „Nyní se rozhoduje o bytí a nebytí některých průmyslových oborů v Česku,“ uvedl.

Jak se chystá zakročit Havlíček

Domácnostem a firmám chce Havlíček mířící do křesla ministra průmyslu ulevit tak, že by stát převzal platby za obnovitelné zdroje a investoval evropské peníze do přenosových sítí. „Situace je kritická a musíme jít cestou, že odběratelům platby odlehčíme,“ prohlásil místopředseda hnutí ANO, který v čele ministerstva stál už v předchozí vládě svého stranického šéfa Andreje Babiše.

U domácností bude podle něj úspora asi 15 procent regulované části ceny, na vysokém napětí přes 20 procent a na velmi vysokém dokonce přes 30 procent. „To je pro firmy zásadní,“ řekl Havlíček. Přenos plateb na stát vyjde podle něj příští rok na 17 miliard korun.

Navíc hodlá využít evropské peníze, které teď jdou na individuální dotace pro zájemce o fotovoltaiky, tepelná čerpadla nebo zateplení a dát je na posílení sítí. To by podle Havlíčka umožnilo lidem i firmám regulovanou část ceny elektřiny dál snižovat.

Nová šance pro české firmy

Ekonom Křeček soudí, že krok německé vlády může mít pro Česko i pozitivní efekt. „Vyšší konkurenceschopnost německých firem sice může vést ke ztrátě některých zakázek pro české výrobce, spíše ale převáží, že Česko pro německé firmy často vyrábí subdodávky. Ve chvíli, kdy se sousední země rozjede, mohli bychom z toho profitovat i my,“ vysvětlil.

Zlevnění elektřiny podle něj bude tak velký impuls pro německý průmysl, že Česko nemůže dopustit, aby s Němci nedrželo tempo.

„Je možné, že začneme dotovat regulované složky ceny. Ta hraje stále větší roli. Sítě jsou podfinancované a kdyby se podařilo přesměrovat evropské peníze do posílení přenosové soustavy, mohlo by se vybírat méně od lidí a firem,“ doplnil k Havlíčkovu plánu.

  X X X

 Z Úřadu vlády propustím 300 lidí, slíbil Babiš. ‚Úspora bude minimální, hrozí přetížení lidí,‘ varují experti

Andrej Babiš plánuje z Úřadu vlády propustit stovky lidí | Foto: René Volfík, Zuzana Jarolímková | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v posledních měsících několikrát zopakoval, že až bude premiérem, propustí 300 lidí z Úřadu vlády. A to v rámci plnění předvolebních slibů, že by chtěl ušetřit mimo jiné za provoz státu. Podle dat, která server iROZHLAS.cz z Úřadu vlády získal, by po takovém propouštění zbyl ve Strakově akademii za posledních deset let nejmenší počet pracovníků. Experti na státní správu proto varují před negativními dopady.

„Kdybych byl premiér, tak hned první den propustím 300 lidí na Úřadu vlády, vždyť za mé vlády tam bylo celé volné patro,“ uvedl na konci letošního června na CNN Prima News předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Propouštění na Úřadu vlády po svém případném zvolení premiérem avizoval také o měsíc později v rozhovoru pro Deník.cz – v něm byl ale už o něco zdrženlivější. „Kdybych byl premiérem, okamžitě propustím nejméně sto lidí na Úřadu vlády. Zakážu nové investice do IT. Zakážu Fidorky, Ferrero Rocher, chlebíčky a všechno. Za mě to byla jen voda a kafe,“ avizoval.

 Ke svému původnímu výroku o propuštění 300 lidí z Úřadu vlády se ale vrátil na tiskové konferenci po sněmovních volbách, které jeho hnutí ANO s přehledem opanovalo. „Ministr pro EU je totálně zbytečný. Pokud já budu premiérem, tak propustím na Úřadě vlády 300 lidí. A nejlepší by bylo, kdyby všichni, kteří vědí, že jsou tam zbytečně, aby už dobrovolně odešli. Aspoň budeme mít míň práce. Utrácejí peníze zbytečně,“ řekl.

Server iROZHLAS.cz se Babiše proto v posledních dnech opakovaně pokoušel kontaktovat a zjistit, zda na svých slovech i nadále trvá a Úřad vlády skutečně čeká velký „průvan“.

Babiš sám ale na zaslané dotazy a opakované urgence nereagoval. Podobně redakce neuspěla ani u prvního místopředsedy strany Karla Havlíčka. „Prosím na AB (myšleno Andreje Babiše, pozn. red.),“ přišla stručná odpověď v textové zprávě. Předsedu hnutí se nepodařilo kontaktovat ani skrze jeho mluvčího Martina Vodičku. Ten na zaslané dotazy neodpověděl, na opakované telefonáty nereagoval.

„Ministr pro EU je totálně zbytečný. Pokud já budu premiérem, tak propustím na Úřadě vlády 300 lidí. A nejlepší by bylo, kdyby všichni, kteří vědí, že jsou tam zbytečně, aby už dobrovolně odešli. Aspoň budeme mít míň práce. Utrácejí peníze zbytečně.“

Není tak jasné, jak přesně má Babiš tento svůj opakovaně deklarovaný krok promyšlený, z jakých odborů či útvarů by propouštění pracovníci pocházeli a zda by to nevedlo k paralýze úřadu.

Zbyl by někdo?

Server iROZHLAS.cz proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zažádal o počty zaměstnanců i externistů, kteří na Úřadu vlády pracovali za posledních deset let – tedy od roku 2015. Z přehledu jasně vyplývá, že kdyby chtěl Babiš propustit ze Strakovy akademie skutečně 300 lidí, působil by tam za posledních deset let nejnižší počet pracovníků.

Je možné se na vše podívat i detailněji, z hlediska počtu stálých zaměstnanců a externích pracovníků.

Stálých zaměstnanců působí na Úřadu vlády aktuálně 293. Nejvíce jich zaměstnával v roce 2015, kdy bylo součástí stálého aparátu ve Strakově akademii 481 lidí. Od roku 2020 se počty zaměstnanců na Úřadu vlády pohybují mezi 227 a 297 lidmi.

Kdyby tedy Babiš skutečně zamýšlel propustit 300 lidí z řad stálých zaměstnanců, na Úřadu vlády by nikdo nezbyl. Propouštění by se ale mohlo týkat také těch, kteří uzavřeli s úřadem jiný druh pracovněprávního vztahu – například dohodu o provedení práce. 

Počet těchto „externistů“ během let na Úřadu vlády postupně narůstal. Začalo to v době covidové pandemie v letech 2020 a 2021 za Babišovy vlády – tehdy spolupracovalo se Strakovou akademií téměř 500 lidí. A rok na to – v době českého předsednictví Evropské unii – pracovalo pro „Strakovku“ dokonce 607 externistů. Jejich počet začal opět klesat po roce 2023 až letos dosáhl čísla 379. Takové množství externistů je srovnatelné s předchozími vládami, jejichž součástí bylo hnutí ANO.

„V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se jedná převážně o jednorázové práce související s plněním mimořádných úkolů – například zajištění CZ PRES 2022 (českého předsednictví Evropské unii, pozn. red.), dny otevřených dveří pro veřejnost, činnost Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí, hodnocení žádostí v dotačních programech a jiné,“ vysvětlil v žádosti o informace Úřad vlády.

Celkový počet pracovníků na Úřadu vlády se aktuálně výrazně nevymyká období předcovidových vlád, kdy pracovalo pro Strakovu akdademii celkově v průměru 630 lidí oproti současným 672.

Zrušit vybrané kabinety

Propuštění tří stovek osob by znamenalo, že se Úřad vlády zbaví prakticky poloviny svého aktuálního aparátu a dosáhne tak za posledních deset let nejnižšího počtu pracovníků. Kterých pozic konkrétně by se mělo propouštění dotknout, ale předseda hnutí ANO nespecifikoval – vítězné hnutí nicméně naznačilo, že plánuje zrušit například dvacetičlenný tým strategické komunikace donedávna vedený Otakarem Foltýnem.

 

 Babiš zároveň naznačil, že by se propouštění mohlo týkat i ministerstev, která při Úřadu vlády aktuálně fungují jako součást kabinetu Petra Fialy (ODS) – ministerstva pro evropské záležitosti a ministerstva pro vědu, výzkum a inovace.

Podle ministra pro evropské záležitosti v demisi Martina Dvořáka (STAN) budou ale lidé, kteří by se starali o koordinaci českých pozic, na Úřadu vlády potřeba. A to bez ohledu na existenci jeho kabinetu. „Já měl kabinet jen o asi deseti lidech s náměstky, mezi nimiž ale formálně figuruje i zmocněnkyně pro lidská práva,“ uvedl Dvořák.

Podobně hodnotí situaci pro iROZHLAS.cz i končící ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Zrušením mého postu zruší lidi z kabinetu, sekretariátu, oddělení poradců a v současnosti jednu náměstkyni, to znamená dohromady deset tabulkových míst. Samotná sekce pro vědu, výzkum a inovace byla (na Úřadu vlády, pozn. red.) vždy bez ohledu na post ministra. Takže se budu těšit na těch tři sta (uspořených pracovních pozic, pozn. red.),“ napsal s tím, že řadu pozic nahradí zřejmě nově vzniklé ministerstvo sportu.

„Tento návrh se úplně míjí s realitou, podobně jako celá řada bodů programového prohlášení nové vlády. Možná by se měl Andrej Babiš nejprve podívat na to, co Úřad vlády vlastně dělá, divím se, že to neví.“

Petr Fiala (ODS, premiér v demisi)

Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) se návrh na propuštění 300 lidí z Úřadu vlády „úplně míjí s realitou“. „Možná by se měl Andrej Babiš nejprve podívat na to, co Úřad vlády vlastně dělá, divím se, že to neví. Úřad vlády zdaleka neposkytuje jen zázemí pro premiéra a pro vládu. Má důležitou funkci například v souvislosti s tvorbou legislativy a vyhodnocovaní dopadu jednotlivých návrhů na lidi a firmy. A to se fakt nedá dělat v Agrofertu. Pokud Andrej Babiš propustí tolik zaměstnanců, tak ochromí činnost jedné z významných institucí státní správy,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Problém je opačný

Podle Ivety Kvardové z organizace Lobbio, která se věnuje fungování státní správy, bude především záležet na tom, jakou část úřadu propouštění zasáhne. Pokud by došlo ke zrušení celých týmů, bude podle ní dopad jednoznačný – některá agenda se zkrátka přestane dělat. Škrty napříč úřadem se pak podle ní projeví na motivaci lidí pro Úřad vlády dále pracovat.

„Představme si, že bychom ze dne na den museli kromě své práce stíhat i práci kolegy vedle. Už dnes je státní správa poddimenzovaná a její zaměstnanci nejsou dostatečně placeni. Problém je přesně opačný – potřebujeme do státní správy lákat talentované zaměstnance, ne je odrazovat nízkými platy a dvojnásobkem práce,“ popisuje Kvardová.

Už nyní se podle ní poddimenzovanost státní správy projevuje v praxi. „Například tím, že nestíháme schvalovat potřebné změny. Ze strany Evropské unie nám momentálně hrozí pokuty hned za několik předpisů, které jsme nestihli včas implementovat, přestože nám k tomu byla poskytnutá dlouhá lhůta,“ upozorňuje.

Jak navíc Kvardová dodává, samotné seškrtání míst a navýšení agendy pro ty pracovníky, kteří na Úřadu vlády zůstanou, musí mít nutně dopad na fyzické i duševní zdraví těchto úředníků. A ačkoliv jsou škrty v platech a místech úředníků u společnosti populární, dopad těchto opatření do rozpočtu je pouze minimální.

„Podle dat Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu bylo v roce 2024 na platy státních úředníků vynaloženo zhruba 43,5 miliardy korun, tedy 1,9 procenta státního rozpočtu a 0,54 procenta HDP. Mluvíme teď o všech úřednících, tedy nějakých 70 tisících osobách. I kdyby se zrušilo 300 úřednických míst, v rozpočtu to neudělá reálný rozdíl – jen se zvýší výdaje jinde,“ upozorňuje Kvardová s tím, že by se například zvýšily náklady na služby externistů ze soukromého sektoru, kteří by práci museli vykonávat. Nebo na zmíněné pokuty Evropské unii.

„Navíc samotné propuštění 300 lidí s průměrným platem 50 tisíc korun může znamenat i desítky milionů korun na odstupném,“ doplňuje.

X X X

Má Putin Trumpovy explicitní fotky? Bílým domem zatřásly Epsteinovy e-maily

Nové e-maily z kauzy okolo zemřelého odsouzeného sexuálního predátora Jeffrey Epsteina obsahují zmínku o fotkách Donalda Trumpa „kouřícího Bubbu“. „Bubba“ se přezdívá bývalému prezidentu Billu Clintonovi. Tuto spojitost ale Epsteinův bratr Mark popírá. Trump odmítá obvinění a nařizuje generální prokurátorce, aby místo něj vyšetřovala Billa Clintona, banky a sponzory demokratů.

Pozoruhodný e-mail z března 2018, který vyvolal značnou pozornost veřejnosti i sociálních médií, si vyměnili Jeffrey Epstein a jeho bratr Mark. Ten v něm navrhl, aby se Jeffrey zeptal Steva Bannona, bývalého Trumpova hlavního stratéga, zda ruský prezident Vladimir Putin nemá k dispozici „fotky Trumpa, jak kouří Bubbu“ (photos of Trump blowing Bubba).

Mark Epstein dále v e-mailu poznamenal: „Ty a tvůj chlapec Donnie si můžete udělat přepracování filmu Get Hard.“

Film Get Hard Evidentně mohlo jít o sarkastickou paralelu přirovnání Donalda Trumpa (a Jeffreyho Epsteina) k hlavní postavě filmu. Tedy k bohatému, mocnému muži, který čelí potenciálnímu pádu a vězení. E-mail tak naznačuje, že Trump má podobné potíže (v e-mailu nazvané v jidiš „tsuris“, tedy problém) a mohl by skončit ve stejně ponižující situaci, jaké se postava Willa Ferrella ve filmu panicky obávala.

Explicitní přezdívka okamžitě zažehla politické spekulace. „Bubba“ je totiž po desetiletí nazýván bývalý prezident Bill Clinton. Ačkoli Mark Epstein pro server Newsweek popřel, že by onou osobou byl Clinton, identitu „Bubby“ a slovo „blowing“ nijak neosvětlil.

Pro Trumpa, který během své kampaně v roce 2016 proti Hillary Clintonové opakovaně zmiňoval skandál jejího manžela s Monikou Lewinskou, je tato situace obzvláště ožehavá. Demokraté a uživatelé sociálních sítí tuto ironii rychle uchopili, přičemž někteří začali používat posměšnou frázi „Donica Lewinsky“.

Jeffrey Epstein byl finančník, který čelil obviněním z rozsáhlého nelegálního obchodu s lidmi a kriminálního spiknutí. Obžaloba ho vinila, že mezi lety 2002 a 2005 ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě zneužíval desítky nezletilých dívek, kterým platil za sexuální služby. Podle prokurátorů bylo nejmladším obětem 14 let. Svou vinu odmítal a v roce 2019 ve vězení spáchal sebevraždu.

Trumpův protiútok

Reakce prezidenta Trumpa na sebe nenechala dlouho čekat. Místo pouhé obrany přešel do přímého protiútoku. Jen několik dní po zveřejnění e-mailů oznámil, že požádal generální prokurátorku Pam Bondiovou a FBI, aby prošetřily Epsteinovy vazby na Billa Clintona a další prominentní demokraty.

„Epstein byl demokrat, a je to problém demokratů, ne republikánů!“ napsal Trump na sociálních sítích.

 Jeho žádost o vyšetřování necílí jen na Clintona. Na seznam přidal i bankovní giganty JP Morgan a Chase, bývalého ministra financí Larryho Summerse a zakladatele sociální sítě LinkedIn Reida Hoffmana, který je významným sponzorem Demokratické strany.

Generální prokurátorka potvrdila, že ministerstvo se bude této záležitosti věnovat naléhavě a s integritou, a vedením vyšetřování pověřilo amerického prokurátora Jaye Claytona.

Trump jako „pes, který neštěkal“

Demokraté označují Trumpův krok za snahu odvést pozornost. Jejich argumentace se opírá o fakt, že nově zveřejněné dokumenty vrhají znepokojivé světlo i na samotného Trumpa. Ačkoli prezident popírá jakékoli pochybení a tvrdí, že s Epsteinem přerušil styky již na počátku tisíciletí, jeho jméno se objevuje ve více než 1 600 z 2 324 e-mailových vláken.

V jedné znepokojivé zprávě Epstein označil Trumpa za „toho psa, který neštěkal“. V jiném e-mailu napsal, že Trump „věděl o dívkách, jelikož Ghislaine požádal, aby přestala“.

 Robert Garcia, přední demokrat ve Sněmovním dohledovém výboru, situaci komentoval slovy, že „čím více se Trump pokouší soubory Epstein zakrýt, tím více se toho odhaluje.“ K výzvě demokratů k plnému zveřejnění se paradoxně připojili i někteří republikáni, například dosavadní Trumpova chráněnkyně Marjorie Taylor Greenová.

Politický tlak na plnou transparentnost mezitím roste. Sněmovna reprezentantů má v nadcházejících dnech hlasovat o tom, zda má Ministerstvo spravedlnosti zveřejnit kompletní soubor vládních záznamů souvisejících s Epsteinem. Petice, která si toto hlasování vynutila, již získala potřebných 218 podpisů.

X X X

Říjnová inflace byla vyšší, než centrální banka očekávala. Důvodem je výraznější zdražení potravin

Říjnová inflace 2,5 procenta byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) v aktuální prognóze. Důvodem bylo výraznější zdražení potravin, ostatní položky se vyvíjely v souladu s očekáváním. Ve zbytku roku ČNB předpokládá, že se inflace bude držet poblíž současných hodnot. Cenový vývoj zároveň dál vyžaduje přísné měnové podmínky, uvedl v úterním komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.

 „V letošním roce opakovaně výkyvy do inflace přináší ceny potravin a nápojů. Během léta tyto faktory vedly k postupnému poklesu meziroční míry inflace, naopak v říjnu zapůsobily v opačném směru,“ řekl Sklenář.

 ČNB v říjnu očekávala dvouprocentní meziroční zdražení potravin, ve skutečnosti jejich ceny vzrostly o 3,2 procenta. „Pro zbytek roku trendovou změnu vývoje cen potravin nečekáme a růst cen by měl zůstat na podobných úrovních,“ doplnil Sklenář.

Položky s kolísavými cenami sice v posledních měsících významně ovlivňují celkovou inflaci, jádrová inflace se ale drží na stabilní úrovni 2,8 procenta, uvedl Sklenář. Jádrová inflace zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům a je nejlépe ovlivnitelná měnovou politikou centrální banky. Její výši letos podle Sklenáře výrazně ovlivňují rostoucí náklady na bydlení.

„Ve zbytku roku očekáváme, že míra inflace zůstane poblíž posledních hodnot. Vzhledem ke stále zvýšené jádrové inflaci zůstávají důvody pro opatrnost v měnové politice,“ uvedl Sklenář.

„Vývoj jádrové inflace ukazuje, že celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky,“ uzavřel.

X X X

 ČR  DRŽET  SE  KORUNY,  ŘÍKÁ  RATAJ

JAKO  VLASTNÍ  MĚNY  USA,  ANGLIE,  ŠVÝCARSKO  A  DALŠI  ZEMĚ  SVĚTA

 CHORVATSKO  EUREM  PRODĚLALO,  ZDRAŽILO,  I  JINÉ  ZEMĚ

Rafaj: Euro nikdy, koruna navždy a hotovost v Ústavě? To už chybí jen právo jet s koňským povozem na dálnici

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje mají některé body návrhu programu nové vlády, jako je odmítání eura a ústavní záruky práva na držení hotovosti, potenciál poškodit ekonomiku. „‚Podnikatelé‘ Babiš a Havlíček to musí vědět,“ upozorňuje v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Firmy chtějí s novým kabinetem také jednat o dalším snížení cen elektřiny pro část průmyslu, především kvůli hrozící německé konkurenci.

 V čem se nejvlivnější firmy v zemi nejvíc rozcházejí s nově chystanou vládou Andreje Babiše? Z bodů, které si dala do návrhu programového prohlášení, je to absolutní odmítnutí společné evropské měny euro a zakotvení práva držet hotovost v Ústavě.

 Peníze a vliv s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy

„Je to ke škodě české ekonomiky. Dokonce jsem přesvědčený, že podnikatelé Andrej Babiš a Karel Havlíček (oba ANO) to moc dobře vědí, akorát, že řídí svou politiku podle nějakého politického teploměru. Když čtete, že chtějí do Ústavy zakotvit i právo na držení hotovosti, tak mně už tam chybí akorát právo na koňské povozy na dálnici. Já tomu nerozumím,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus prezident Svazu průmyslu a dopravy Česka Jan Rafaj.

Ne všechny firmy sice zavedení eura, k čemuž se ostatně Česko zavázalo při vstupu do EU před jedenadvaceti lety, podporují, oficiální politika největší lobbistické organizace zaměstnavatelů v Česku, Svazu průmyslu a dopravy, je ale pro zavedení společné evropské měny. Tuzemská ekonomika je totiž se zeměmi eurozóny úzce provázaná vzájemným obchodem. 

Podnikatelé vidí rozpor i v tom, že na jedné straně chce nová vláda zavádět ústavní právo na držení hotovosti, na druhé straně chce znovu zavést EET. Tedy elektronickou evidenci tržeb, která firmy spíš motivuje k bezhotovostním platbám.

V kolika do důchodu?

Za další „brutalitu“ návrhu programového prohlášení považují velké firmy opětovný návrat k původnímu odchodu věku do důchodu. Nastupující Babišova vláda ho chce zastropovat na hranici 65 let místo postupného růstu do 67 let věku.

„Poškodí to českou ekonomiku, poškodí to nás to všechny a důsledkem je, že lidé nemají důvěru v politiku, nechystají se na svou důchodovou budoucnost, polovina lidí předpokládá, že se stát o ně musí postarat,“ vypočítal Rafaj. Pro podniky je navíc klíčové, že se se stárnutím populace zmenšuje počet pracujících lidí. 

 V řadě jiných věcí se s nastupujícím koaličním kabinetem ANO, SPD a Motoristů sobě Svaz průmyslu shoduje. Obzvláště pak s cíli hospodářské strategie připravené místopředsedou ANO a budoucím ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Podle programového prohlášení se má také stát základem vládní politiky v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy a dalších oborů.

„Nakonec, když si připomeneme tiskovou konferenci několik týdnů před volbami, kdy Karel Havlíček představoval hospodářskou strategii, tak přímo uvedl, že vychází z klíčových dokumentů svazu průmyslu, (spolku) Druhé ekonomické transformace nebo Hospodářské komory,“ upozornil Rafaj. Svaz by nicméně v řadě bodů uvítal změny.  

Německá konkurence

Firmy považují za klíčové třeba slíbené snížení cen energií, které patří k nejvyšším v Evropě. Nová vláda na to chce jít podle Karla Havlíčka tak, že zadotuje všem spotřebitelům i podnikům relativně vysoký poplatek na podporu obnovitelných zdrojů (OZE).

Celkem půjde o 20 miliard korun ročně ze státního rozpočtu. S principem Svaz průmyslu a dopravy souhlasí, podle Jana Rafaje, je ale zvolený model „zbytečně drahý“. 

„Myslím si, že to nedělají dobře. Německo také odpouští tyto poplatky, ale pouze energeticky náročným firmám, kde je to skutečná zátěž. Odpustit to úplně všem včetně všech domácností je příliš drahý nástroj a zbytečný, protože například u střední třídy celkový rozdíl zaplacené ceny za rok bude v nižších jednotkách tisíc korun,“ upozornil Rafaj.

Výhodnější by proto podle Rafaje pro všechny bylo víc pomoci energeticky náročným firmám a chudším domácnostem. Nároky na stát by pak byly třeba jen poloviční a s větším efektem. 

 Zmíněné Německo se navíc nyní chystá právě firmy z těžkého průmyslu výrazně podpořit ještě další dotací cen elektřiny, a to už od ledna příštího roku. Což bude pro české konkurenty na evropském trhu podle Rafaje zásadní problém. Podnikatelé proto chtějí jednat s novým kabinetem, jakým způsobem se podmínky na společném trhu narovnají.

Ale nejde jen o německou konkurenci nebo poplatky za OZE. Firmy chtějí s novým kabinetem jednat i o tom, kdo hlavně ponese v cenách elektřiny současné i budoucí masivní investice především do přeshraničních vedení energetických sítí, které se musí posilovat kvůli rychlému budování nestabilních zelených a lokálních zdrojů.

„Velcí spotřebitelé energií tyto sítě a služby tolik nepotřebují, a přesto mají opět podle stávajícího modelu poplatků za sítě platit největší podíl. Mají přitom na své náklady vybudované třeba i svoje distribuční sítě a různé mechanismy na to, aby soustavu zachovávaly vyváženou,“ uvedl Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy tedy bude požadovat změnu tarifů, aby za síťové služby platily velké firmy méně. To by se ale zřejmě promítlo do cen pro ostatní spotřebitele. Na druhou stranu nová vláda slibuje, že chce právě do posilování sítí včetně přeshraničních propojení opět poslat více dotací, například z Modernizačního fondu. Tím by se výhledově náklady placené zákazníky snížily. 

Povolenky a ‚zelená krev‘

Podnikatelé mají s budoucím Babišovým kabinetem také shodu na potřebě zamezit, či spíše oddálit a revidovat zavedení emisních povolenek v dopravě a lokálním topení uhlím a plynem, tzv. ETS2. A také na revizi už platného systému povolenek právě pro velké firmy a elektrárny vypouštějící nejvíc CO2, tzv. EU ETS1.

 „Původně předpokládaná cena povolenky ETS1 je v současné době dvojnásobná. Měla být 40 eur a je 80 eur. Navrhujeme ji tedy na té původní úrovni zastropovat. A dál by rostla postupně podle nějakého inflačního koeficientu,“ uvedl Rafaj. Podniky budou po nové vládě chtít, aby o tom jednala v Bruselu. „Vidíme stále více průmyslových států v Evropě, že to vnímají obdobně,“ dodal. 

Většina zemí v EU ale pro prosazení takového návrhu revize povolenek ETS1 není. Země odmítly i zrušení chystaných povolenek ETS2, které Babišův kabinet odmítá zavést. Ministři životního prostředí zemí EU se v minulých dnech dohodli pouze na přísnější cenové regulaci ETS2 a odložení spuštění systému o rok, tedy do ledna 2028. 

Na druhou stranu firmy nejsou proti Green Dealu jako trendu, chtějí ale, aby byla „zelená cesta“ racionální a průmysl „nezabíjela“.

Slova šéfa Motoristů sobě Petra Macinky, který aspiruje na ministra životního prostředí, že „poteče zelená krev“, považuje svaz za předvolební populistickou rétoriku vyvolanou právě přehnanými cíli v dekarbonizaci. Ty pak vynesly populisty až do Parlamentu. „Uvidíme, jaká bude ta rétorika, až se bude (Macinka) vracet z prvních jednání v Bruselu,“ podotkl k tomu Rafaj.

Škodlivý ‚odezdikezdismus‘

Dalším vstřícným krokem vlády vůči podnikům je, že jim chce snížit sazbu daně z příjmů z 21 na 19 procent. Sazba se tak vrátí na úroveň, kde byla do roku 2023, než současná vláda Petra Fialy (ODS) schválila konsolidační balíček pro ozdravení státních financí. Zvýšení podnikových daní přineslo do pokladny státu přes 20 miliard korun ročně. Nová vláda ale tvrdí, že se vyšší sazbou zhoršila atraktivita Česka pro investice. 

 „Já primárně řeknu, že české ekonomice a české zemi nejvíc škodí tenhle politický ‚odezdikezdismus‘. To znamená, že se na klíčových reformách nedokáže opozice s vládnoucí koalicí shodnout a pak dělají směry doleva, doprava a stáváme se nedůvěryhodným investičním prostředím. Protože pokud chcete dělat investici na 10 let, tak potřebujete mít stabilitu,” reagoval Rafaj. 

Z pohledu svazu by vláda podle něj firmám nejvíc prospěla, kdyby zacílila významnější daňové zvýhodnění do klíčových oblastí, než že každému přidá dvě procenta. Což na první pohled působí „líbivě“.

„Pro mě by byl daleko důležitější přístup, abychom podpořili část ekonomiky, které věříme. Tak jako to udělalo kdysi Irsko nebo Lucembursko,“ řekl Rafaj. Příkladem může být nyní i Německo, které v podpůrném vládním balíčku nabízí zrychlené odpisy investic do oblastí jako je digitalizace, automatizace nebo zelená ekonomika. 

V Česku by podle Rafaje mohla specifickou podporu získat třeba oblast AI nebo inovací, pokud díky nim vznikne český produkt s vysokou přidanou hodnotou. 

X X X

 PORADCE  PRO  SVĚT  ZAHRADIL?

 Zahradil: Chci být stratég vlády pro zahraniční politiku

 Česko by mělo přestat zbytek světa poučovat o dodržování lidských práv, naopak by mělo navázat standardní vztahy se všemi klíčovými mocnostmi včetně Číny, říká v rozhovoru pro Novinky bývalý europoslanec a tvůrce programu Motoristů Jan Zahradil. Ve vznikající vládě s ANO a SPD by chtěl působit jako poradce a stratég. Muniční iniciativu by zachoval, podle něj totiž významně pomáhá i českému byznysu.

Jste jedním z tvůrců zahraničního programu Motoristů, kteří si ve vznikající vládě nárokují post ministra zahraničí. Kladete důraz na opuštění havlovské politiky…

Je to dobře obsažené v programovém prohlášení vlády. Chceme obnovit vztahy ve střední Evropě, tedy Visegrádskou čtyřku, chceme standardní vztahy se všemi klíčovými velmocemi – zmiňujeme Čínu i USA. Naopak nenajdete tam zmínku o lidskoprávních tématech nebo o „havlovské“ politice. A to znamená, že by se mělo skončit s poučováním, mentorováním, se vztyčeným prstíkem. Protože se stejně ukázalo, že to nemělo žádný význam a problémy nám to spíš přidělávalo.

Václav Havel je osobnost, kterou uznávali ve světě. Není opuštění jeho politiky střelba do vlastní nohy?

Není. Tohle platilo před 30 lety, v unipolárním světě, kdy byl Václav Havel prezident. Je to třicet let stará písnička. Dnes už svět vypadá jinak, je multipolární. Přiznávají to i Spojené státy. Část establishmentu, která dosud držela exekutivu, na multipolární svět není připravená. Domnívá se, že naším posláním je kázat lidská práva a být světlonošem tohoto přístupu.

 Měl jste vliv i na to, jak je zahraniční politika formulovaná v programovém prohlášení vznikajícího kabinetu ANO, SPD a Motoristů? Měla by se v programovém prohlášení objevit formulace, že Rusko je agresor a bezpečnostní hrozba, jak žádal prezident?

Já u toho nebyl, nejsem člen Motoristů a ani jejich vyjednávacího týmu. Ale některé mé formulace se do něj otiskly a jsem za to rád. Jestli tam něco přibude, to je jejich věc. Ať to tam dopíšou, pokud se na tom dohodnou. Mně osobně to nevadí, zasahovat do toho nebudu.

 Jak vnímáte „tanečky“ okolo nominace Filipa Turka na ministra zahraničí?

Já myslím, že už je dotancováno. Myslím, že se to posunulo a celá velice podivná historka o tajemném ukrývání starých screenshotů vyčichla.

Vám nevadí, že kandidát na ministra zahraničí psal rasistické příspěvky na sociální sítě?

Já nevím, jestli je vůbec psal. To je velká otázka. Něco asi psal, něco nepsal.

Vy věříte Turkovu vysvětlení, že příspěvky psali na jeho mobil neznámí lidé v hospodě?

Já věřím tomu, že když někdo suší rok a půl údajné screenshoty údajných autentických facebookových příspěvků, aby s nimi pak vyrukoval, že to budí podezření, jestli jsou opravdu autentické.

Nakonec nejde jen o příspěvky. Turek jezdil závody v helmě se symbolem řeckých neonacistů – Zlatého úsvitu, fotí se se zdviženou pravicí.

Já to neřeším. Je to v rukou pana Babiše a pana prezidenta. Já znám Turka rok a půl, nevím, jaký byl před deseti nebo patnácti lety. Za poslední rok a půl na mě udělal dojem, že je to úplně normální, standardní člověk s euroskeptickými názory, které jsou mi blízké.

Nepoznal jsem ho jako extremistu nebo nedejbože nacistu.

Ze svého dvacetiletého působení v Europarlamentu ale jistě víte, že některá témata jsou pro zahraniční partnery citlivá. Diplomaté se na Turkovu minulost mohou ptát. Bude to odvádět pozornost a bude to českou diplomacii poškozovat?

Myslím, že to vyčichne a budou ho brát jako standardního ústavního činitele a standardního ministra zahraničních věcí. Bude-li jmenován a pojede na jednu ze svých prvních zahraničních návštěv do Izraele, uvidíte, že se to velmi rychle uklidní.

A vy byste post ministra místo něj nechtěl?

Mně to nikdo nenabízí. Tato otázka je mimo realitu.

Měl jste vliv na tvorbu zahraničního programu Motoristů. A na rozdíl od automobilového závodníka Turka máte desítky let zkušeností.

Nikdo mi to nenabízí a já se také nikomu nenabízím. Dál nemá smysl to rozvíjet.

A post náměstka na zahraničí byste vzal?

Určitě nemám zájem o úřednickou pozici, což náměstek je. Několikrát jsem zmínil, že se mi líbí, jakou pozici si vybudoval Tomáš Pojar, který zahraniční politiku ovlivňoval přímo u premiéra, aniž by byl poslancem či ministrem. To by mi vyhovovalo. Role poradce či stratéga.

Pojarovu pozici poradce pro národní bezpečnost ale nechcete?

Nejde mi o tuto náplň práce. Řeším spíš vliv, jaký měl. Nechci dělat národního bezpečnostního poradce, ale dejme tomu poradce pro zahraniční politiku. Nechci si číst utajované materiály, ani bych to nemohl dělat, protože nemám prověrky. Mně to nezajímá. Zajímá mě strategické směřování zahraniční politiky. Pokud by Filip Turek nastoupil na ministerstvo, máme jistou představu, jak by se to dalo udělat.

Byl byste v jeho týmu nebo u premiéra Andreje Babiše?

Já samozřejmě komunikuji i s panem Babišem. Ale nevíme, jak se to vyvine. Bude si to sedat v příštích měsících.

Scénářů je celá řada. Podívejte se, jak to bylo v roce 2017. Tehdy Andrej Babiš vyhrál volby, sestavil vládu, nedostal důvěru ve Sněmovně, půl roku vládl v demisi, pak postavil druhou vládu. Ta důvěru dostala, ale bez ministra zahraničí, protože prezident Zeman nechtěl Miroslava Pocheho. Pak se další tři měsíce řešil post ministra zahraničí. Co já tedy můžu vědět, jestli pan prezident Turka jmenuje?

Motoristé si pak musí rozmyslet, jestli by za takových podmínek chtěli ve vládě být, nebo jestli by jí chtěli jen tolerovat. Anebo to dopadne úplně jinak a pan prezident jmenuje všechny ministry už v půlce prosince. Anebo ne a ještě se ve vládě resorty prohodí…

Východisek je pět nebo šest. Neberme nic jako hotovou věc.

Jak vnímáte střet mezi Hradem a Babišem kvůli střetu zájmů?

Je mi to úplně jedno, beru to jako psychologickou hru. Uvidíme, kdo bude tahat za delší konec provazu.

Jak myslíte, že bude zahraniční politika státu ladit, když ji bude tvořit prezident Petr Pavel, Andrej Babiš jako premiér, Turek jako ministr zahraničí a Tomio Okamura jako šéf Sněmovny?

Stačí se podívat do Ústavy, kdo má jaké pravomoci. Když kritici Miloši Zemanovi vyčítali některé kroky, tak říkali, že to nemůže dělat, protože za zahraniční politiku je odpovědná vláda. Tak se toho držme.

Souhlasíte s tím, že Okamura sundal ze Sněmovny vlajku Ukrajiny?

Vůbec mi to nevadí. Já se koukal do zákona a vlajky cizích států mají viset na státních budovách jen v určitých případech. Ano, byla v tom symbolika, když Rusko provedlo invazi na Ukrajinu, ale to už jsou tři roky. Volby jsou dobrá záminka, abychom se vrátili do standardního režimu. Vlajka může dál viset z okna Člověka v tísni a dalších humanitárních organizací, ale nemusí viset na Poslanecké sněmovně.

Vlajka Izraele ale na Sněmovně visí dál. To si máme vysvětlit jak?

To je stejný příběh, takže uznávám, že v tomto směru je to dvojí metr.

A přístup k Ukrajině se bude také měnit? Souhlasíte s tím, aby se zrušila muniční iniciativa?

Já myslím, že se nezruší. Hodně se o tom mluví, ale až se to spočítá a zjistí se, že český byznys z toho profituje, tak se najde cesta, jak v tom pokračovat.

Vím, že z hnutí ANO znějí hlasy, že jsou potřeba audity atd. Nic proti tomu nemám. Nechme stranou morální stránku věci, ale i z hlediska českého byznysu je muniční iniciativa dobrá. Je to jakési tržiště s centrem v České republice a dají se tam navázat kontakty do budoucnosti.

Ale je nutné se připravit na to, že až bude uzavřená dohoda o příměří, o zastavení palby, nebo mírová dohoda, tak součástí dohody může být podmínka o zastavení dodávek zbraní.

Co říkáte na kritiku iniciativy z hnutí ANO? Rozumíte jí?

Mají na to právo. Nevím, jestli je to jen příprava na změnu přístupu, nebo to budou chtít opravdu stopnout. Budou se o tom bavit s koaličními partnery a doufám, že i s americkou administrativou Donalda Trumpa.

Motoristé mají stejný postoj jako vy?

Motoristé nejsou proti iniciativě. Nezaznamenal jsem výhradu. Možná by bylo dobré rozkrýt finanční toky za iniciativou. Nechci spekulovat. Ale principiálně ji vnímám jako užitečný krok.

Nesete si nálepku pročínského politika. V Evropském parlamentu jste byl zakladatel spolku přátelství mezi EU a Čínou. Vyzýval jste k tomu, abychom zlepšili své vztahy. Tohle budete prosazovat, pokud byste se stal tím poradcem pro zahraniční politiku?

Nálepce „pročínský“ se směju. Nikdo mi nemůže dokázat, že jsem dělal někde něco nelegálního nebo nemorálního. Skupina přátel Číny fungovala pod mým vedením 14 měsíců, pak jsem ji rozpustil. A těch 14 měsíců se vešlo do období covidu, takže byla nefunkční. Sešla se jednou na svém ustavujícím setkání v říjnu 2019, pak už nikdy. V prosinci 2020 bylo po ní.

Ale ano, s Čínou je potřeba se vrátit do koridoru hlavního evropského proudu. Neslyšel jsem nikdy o předsedovi Bundestagu, že by jezdil na kvazi-státní návštěvu na Tchaj-wan. To dělal jen předseda českého Senátu Vystrčil a předsedkyně Sněmovny Pekarová. A výsledek je ten, že dneska existují v celé Unii jen dvě země, které mají vízovou povinnosti do Číny – Česká republika a Litva. Všechny ostatní mají bezvízový styk. Kvůli čemu to je? Kvůli Tchaj-wanu.

Tahle gesta je potřeba přestat dělat. Chci mít s Čínou normální standardní komunikaci jako mají Němci, Francouzi, Italové a celá EU kromě nás. Neznamená to, že je třeba se před ní klanět.

Ale souhlasíte s tím, že čínské technologie mohou být bezpečnostní riziko?

Ano. Ani Němci, Francouzi a další nepouštějí Čínu do kritické infrastruktury. Také si dávají pozor na čínské investice do přístavů a infrastrukturních projektů. Nepouštějí čínské firmy do informačních technologií. To je v pořádku. Takhle bychom to měli dělat také. Ale neznamená to, že se s Čínou nebudeme bavit.

Ale Čína také podporuje Rusko, které vede agresivní válku proti Ukrajině.

Dobře, ale to vědí i ostatní evropské země a stejně s ní standardně komunikují.

A nejsme tím pádem lepší?

Nejsme lepší, jsme blbější. Nikdo jiný to v Unii nedělá. Jestli si chceme hrát na morální majáky, tak já jsem zásadně proti. Nechci sloužit světu jako morální maják a mávat portrétem Václava Havla.

V programu Motoristů se píše, že „nejvyšší entitou je individuální svoboda a společnost, v níž jsou respektována základní občanská práva“ a že „spolupráce s režimy, v nichž dochází k jejich porušování, je nepřijatelná.“ Vylučujete také dialog s představiteli totalitních zemí typu KLDR nebo Bělorusko.

Ale Čínu tam nemáte.

Ale proč? I v Číně se porušují lidská práva. To, co se děje Ujgurům, je přece také problém.

Tuhle formulaci jsem nepsal. V programovém prohlášení je, že chceme mít standardní vztahy se všemi světovými mocnostmi kromě Ruska.

Takže vadí vám porušování lidských práv v Bělorusku, ale nevadí vám jejich porušování v Číně.

Já bych Čínu s Běloruskem nesrovnával. Bělorusko patří do evropského civilizačního okruhu, Čína patří do jiného. Můžeme se dlouho bavit o tom, co je Čína. Jestli je to jenom země, nebo celá svébytná civilizace. Já jsem příznivce druhého pohledu. Je to země, která vyrostla do pozice globální velmoci a je nutné s ní komunikovat. Za rok 2024 jsme do Číny měli export ve výši 3,3 miliardy dolarů, tedy 60 nebo 70 miliard korun. Není to největší obchodní partner, ale není to zanedbatelná částka.

X X X

MILIARDÁŘ   TYKAČ   VLASTNÍ  50%  MAFRY,  SLAVII

Tykač vstupuje do mediálního sektoru. Jeho firma Tymeprax koupila 50 procent skupiny Mafra

Společnost Tymeprax Pavla Tykače uzavřela smlouvu s investiční skupinou Kaprain Karla Pražáka o koupi 50 procent skupiny Mafra, která vydává mimo jiné deník Mf Dnes nebo web iDNES. Mafra to v pátek uvedla na svém webu. Cenu a další podrobnosti nebude ani jedna ze stran do schválení transakce regulatorními orgány komentovat.

 „V jednom z nejvýznamnějších tuzemských mediálních domů, tvořeném společnostmi Mafra a Londa, získá skupina Pavla Tykače po souhlasu regulatorních orgánů podíl 50 procent. Do schválení transakce příslušnými úřady nebudeme poskytovat další komentáře,“ uvedla ředitelka korporátních záležitostí Mafry pro ČR a Slovensko Miloslava Nováková.

Právní služby při této transakci poskytla advokátní kancelář Tenacta.

Mafru skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka koupila před dvěma lety od bývalého a možného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO).

Společnost Mafra je vydavatelem deníků Mf Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život.

Provozuje také zpravodajské servery iDnes a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls.

Ke konci loňského srpna skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu.

Vstup do médií

Pražák před dvěma lety koupil Mafru společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun.

 Tykač měl podle serveru Seznam Zprávy dlouhodobě zájem vstoupit do médií. Loni v červnu do dozorčí rady Mafry nastoupil Jan Dienstl, který je blízkým Tykačovým spolupracovníkem už od devadesátých let.

Dienstl původně pomáhal Tykačovi jednat s předešlým majitelem Mafry Andrejem Babišem, ale jednání tehdy nedopadla. O Mafru se v poslední době zajímala i investiční skupina Penta, která vlastní mediální dům Vltava Labe Media, jež vydává například Deník.

Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní také fotbalový klub Slavia Praha.

Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.

X X X

Investiční souboj v Africe: USA po třinácti letech předběhly Čínu, poslaly tam zhruba 164 miliard korun

Spojené státy se v roce 2023 staly největším zahraničním investorem v Africe. Poprvé od roku 2012 se tak dostaly před Čínu. S odkazem na nejnovější údaje vyhodnocené univerzitou Johnse Hopkinse o tom informuje server BBC. Zpráva přichází v době, kdy se obchodní vztahy s Afrikou snaží upevnit rovněž Evropská unie pod vedením českého eurokomisaře Jozefa Síkely (STAN), který v Evropské komisi zodpovídá za mezinárodní partnerství.

Spojené státy v roce 2023 investovaly v Africe 7,8 miliardy dolarů (zhruba 164 miliard korun). Čínské investice dosáhly čtyř miliard dolarů.

Americké investice spravuje vládní agentura s názvem US International Development Finance Corporation (DFC). Vznikla v roce 2019, za prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Sama na svém webu uvádí, že jejím cílem je postavit se Pekingu a že byla založena jako prostředek „proti čínské přítomnosti ve strategických regionech.

 

Například rwandská těžební společnost Trinity Metals dostala od DFC grant 3,9 milionu dolarů na rozvoj tří dolů, které v zemi vlastní a které produkují cín, tantal a wolfram.

„Americká vláda velmi podporuje naše úsilí o přímé zavedení tohoto dodavatelského řetězce do Spojených států,“ řekl BBC předseda společnosti Shawn McCormick.

Trinity nyní posílá wolfram z Rwandy do zpracovatelského závodu v americkém státě Pensylvánie. Uzavřela také dohodu o zasílání rwandského cínu do hutě v Pensylvánii.

Lithium, kobalt a wolfram

Africký kontinent je bohatý na důležité minerály a kovy, jako je lithium, kovy vzácných zemin, kobalt a wolfram, které jsou nezbytné pro výrobu a provoz osobní elektroniky. Neobejdou se bez nich ani výrobci elektrických vozidel, datová centra pro umělou inteligenci a výroba zbraňových systémů.

Čína je už dlouho největším hráčem na globálním trhu s důležitými minerály a kovy. Má bohatá domácí naleziště a přístup k dodávkám ze zahraničí díky významným investicím do zahraničních těžebních operací, zejména právě v Africe.

Peking si také vybudoval dominantní postavení, pokud jde o zpracování globálních dodávek, a vyděsil USA hrozbou omezení vývozu. To Washington přimělo činit naléhavé kroky směrem ke zvýšení přístupu k důležitým minerálům a kovům. A jejich africké zásoby se v tomto směru považují za klíčové, připomíná BBC.

X X X

 Poprvé v historii Česká národní banka nakoupila kryptoměny pro svou rozvahu, říká ekonom Stroukal

Česká národní banka nakoupila bitcoiny a další digitální aktiva. Vydala na to milion dolarů, tedy v přepočtu 21 milionu korun, což je z hlediska celkových českých rezerv, které ČNB spravuje, jen nepatrná částka. Pořídila je na zkoušku do testovacího portfolia, které nebude součástí devizových rezerv. Pro Radiožurnál situaci komentuje ekonom Dominik Stroukal, spoluautor knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti.

Česká národní banka nákup označuje za historický projekt. Za jak převratný krok to považujete vy?
Ačkoli s tímto krokem ne úplně souhlasím, je to historický krok.

 Rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem

Do knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, která byla napsána v roce 2015, ale v následujících vydáních prošla několika změnami, by právě toto stálo za přidání jako novou kapitolu. Protože je to poprvé v historii, kdy centrální banka nakoupila kryptoměny pro svou rozvahu.

Vy nesouhlasíte s označením historický projekt, anebo nesouhlasíte s tím, že Česká národní banka nakoupila kryptoměny?
S tím nákupem mám trochu obavu. V tuto chvíli to není správný krok. Není to tak, že by ČNB investovala do kryptoměn nebo je držela ve svých devizových rezervách.

Je to však první krok k tomu, aby se tak stalo. Domnívám se, že centrální banka by se měla soustředit na jiné úkoly, než aby se stala investičním fondem, což naší centrální bance nevyčítám.

Stručně řečeno, kolem této otázky se vede debata. Na trhu s kryptoměnami se také ozývá mnoho hlasů, které tuto myšlenku podporují, protože je pochopitelné, že pokud by ČNB nakonec použila své velké devizové rezervy k nákupu bitcoinů, jejich cena by vzrostla, což by potěšilo fanoušky a držitele bitcoinů.

 Domnívám se, že to není úkolem centrální banky, ani to není úkol, který původně stál za kryptoměnami, které se stavěly proti centrálnímu bankovnictví jako takovému. Svět se však změnil a posunul dál, a já to musím brát tak, jak to je.

My jsme se chtěli ptát i guvernéra ČNB Aleše Michla, který s tímhle návrhem přišel, ale rozhovor odmítl. Když se zeptám vás, ten test digitální měny má trvat 2 až 3 roky. Víc peněz do něho prý ČNB investovat neplánuje. Tak co takový test obnáší? Co má ukázat, jak si to představit?

Je rozumné provést test nejprve v menším měřítku, a to ani ne na devizových rezervách. Je lepší otestovat, zda centrální banka ví, jak s nimi zacházet.

Oproti jiným aktivům je složitá samotná držba kryptoměn a ČNB se musí rozhodnout, jestli je chce mít přes nějaké cenné papíry navázané na hodnotu kryptoměn, nebo jestli je chce držet fyzicky u sebe v nějaké hardwarové peněžence, což je obtížné, protože potom by musel mít jeden člověk nebo jestli nějaké konsorcium lidí, k tomu klíče a kdo by to měl v centrální bance být?

Jde o jiný typ aktiva, který má svá specifika. Je rozumné, že si vše nejdřív chtějí osahat, pro centrální banku opravdu na nejnižší možné úrovni, protože se bavíme o 21 milionech korun, jestli jsem správně počítal, což je symbolické, protože bitcoinu může být maximálně 21 milionu. Zajímalo by mě, zda v tom tedy byla nějaká symbolika, nebo ne.

Ale u této částky si ČNB může vyzkoušet, co všechno umí nebo neumí. Budou si moci nastavit vnitřní procesy, ale je to předzvěst toho, že když se vše naučí, tak by se mohly kryptoměny dostat i do těch devizových rezerv.

Oni to nejsou jenom bitcoiny, které Česká národní banka nakoupila, ale pak také některé stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum v dolarech. Můžete nějak jednoduše vysvětlit, o co tedy jde?
Tento detail neznám, ale to, co popisují, je dnes velkým trendem. Dolarové stablecoiny jsou typicky firmy, které nakupují americké dolary zejména v podobě amerických státních dluhopisů.

Za každý dolar vydávají jeden digitální dolar, který se hojně používá na burzách, kde lidé obchodují s kryptoměnami, ale lze jej použít i k provádění plateb.

Je poměrně snadné je držet a měnu lze posílat přes hranice. Jde o trend, kterým se svět kryptoměny vydává a centrální banka chce otestovat, co je dnes v kryptoměnách možné, což je rozumné.

Takže má jednu tradiční kryptoměnu a pak má také stablecoiny, je dobře, že nešla do žádných větších divočin. Protože ten trh nabízí i úplně divoký západ.

Testování, o kterém jsme mluvili, má trvat dva až tři roky, znamená to, že tam digitální měny budou v tomto období ležet a nebude se s nimi obchodovat?
Doufám, že testování neznamená jenom, že budou ležet, ale budou se pokoušet je posílat, budou se pokoušet je i třeba prodat, protože to je toho také součástí.

Dneska nejde jenom o technické věci, protože něco koupit či prodat je jedna věc, ale jsou to i právní věci. Ostatně sama centrální banka přiznává, že si nějakým způsobem vykládá zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Testování může udělat, ale přiznává v dokumentu, který dneska vydala, či v textu na svých stránkách, že jde o její výklad zákona, že vůbec může kryptoměny nakupovat. Myslím si, že nad tím visí malý otazník.

Koneckonců, je to poprvé. Je třeba zvážit mnoho věcí, ať už jde o regulační nebo právní otázky. Protože to zkrátka chcete otestovat na místě, když k tomu dojde.

Do té doby můžeme jen předpokládat a hádat, jaká je interpretace, ale otestování je něco úplně jiného. Takže je dobře, že to dělají tímto způsobem.

X X X

Objem hypoték v říjnu stoupl o tři procenta na 38,8 miliardy korun, oznámila Česká bankovní asociace

Banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v říjnu hypotéky za 38,8 miliardy Kč, což je proti září nárůst o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o procento na 29,4 miliardy Kč. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,48 procenta ze zářijových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

 Navzdory říjnové korekci zůstávají hypoteční čísla velmi silná. Na vyšších úrovních se drží i jejich počty, které letos pravděpodobně o zhruba čtvrtinu překonají loňský rok, přičemž vyšší ceny nemovitostí posunou celkový objem nových úvěrů o více než třetinu,“ komentoval čísla hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

 Počet nových hypoték v říjnu rovněž nepatrně klesl na 6800 kusů, což je ale o 18 procent více než před rokem. Asociace odhadla, že po sezonním očištění se jejich počet pohybuje okolo 6700, tedy jedno procento pod průměrným počtem v předchozích třech měsících.

Objem refinancovaných a navýšených úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v říjnu stoupl na 9,4 miliardy Kč. To je téměř 1,5krát více než průměrných 3,9 miliardy refinancovaných v loňském roce a více než trojnásobně více ve srovnání s rokem 2023. Podíl refinancovaných úvěrů na celkovém objemu poskytnutých hypoték vzrostl na 24,2 procenta, což je nad téměř 17procentním průměrem v předcházejících třech letech.

Snížení průměrné sazby potvrzuje klesající trend pod pět procent naposledy zaznamenanými v červenci 2024. Její říjnová úroveň je tak o 0,42 bodu níže než sazba 4,9 procenta před rokem. To snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o 1,1 procenta čistého příjmu žadatele, tedy o 1000 Kč. České tržní úrokové sazby, které mají klíčový vliv na hypoteční sazby, v říjnu zůstaly na vyšších úrovních. Nejen tak limitují cestu k výraznějšímu poklesu hypotečních sazeb, ale v podstatě zvedají otázku ohledně jejich možného budoucího růstu.

Průměrná velikost skutečně nově poskytnuté hypotéky v říjnu neznatelně klesla na 4,34 milionu Kč. Je ale stále o 15 procent vyšší než 3,8 milionu Kč před rokem. Kombinace poklesu úrokové sazby a vyšší průměrné výše hypotéky v říjnu 2025 ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 2300 Kč.

X X X

Trvalý pobyt až po 20 letech a zrušení sociálních dávek. Británie chystá zpřísnění imigračních pravidel

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Levicová vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu v zemi. Reforma má vládním labouristům pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vévodí průzkumům, píší britská média.

„Nelegální migrace rozpolcuje naši zemi,“ řekla ministryně vnitra Shabana Mahmoodová nedělnímu vydání listu The Sunday Times. Úkolem vlády je podle ní vyřešit toto rozporuplné téma a Británii tím opět sjednotit.

 Jedním z kroků bude odepření sociálního bydlení a dávek pomoci pro migranty, kteří sice budou schopni pracovat, ale dobrovolně se rozhodnou, že pracovat nebudou. Dosud měli na dávky nárok automaticky, to však skončí.

Další z novinek má být 20letá doba pobytu v Británii, která bude podmínkou pro to, aby přistěhovalec měl nárok požádat o trvalý pobyt v zemi. Dosud to mohl učinit už po pěti letech.

Žadatelé o azyl dostanou místo na současných pět let status uprchlíka na poloviční dobu, po jejímž uplynutí bude znovu posouzen. Migranti, jejichž země původu bude považována za bezpečnou, by měli být vráceni za kratší dobu než dnes.

Vzkaz migrantům

„Tato země má hrdou tradici přijímání těch, kteří prchají před nebezpečím, ale naše velkorysost přitahuje migranty přes Lamanšský průliv,“ konstatovala ministryně, podle níž má zpřísnění pravidel vyslat migrantům vzkaz, aby do Británie nejezdili.

Vláda již hovořila o chystané reformě delší dobu a plány vyvolaly kritiku nevládních organizací, podle nichž nelze migrantům upírat právo na azyl. Podrobnosti plánu představí ministryně v pondělí.

Od začátku letošního roku připlulo do Británie na malých člunech víc migrantů než za celý rok 2024, uvedly koncem října britské úřady. Zatímco za rok 2025 se do země touto cestou zatím dostalo 36 954 lidí, data za loňský rok ukazují 36 816 nelegálních přeplutí Lamanšského průlivu.

X X X

Armáda dokončila oplocení letiště v Líních u Plzně. Má sloužit jako záložní a výcvikové

Armáda oplotila areál záložního vojenského letiště v Líních u Plzně. Zároveň má hotovou studii zástavby plochy. Aerokluby, letecké školy a civilní piloti by tam zatím mohli zůstat do konce příštího roku. Další nájemníci areál opouští.

 „Uživatelé bezletecké činnosti byli vyzváni k vyklizení prostor do 31. března 2025. Některým byla tato lhůta prodloužena až do 31. října tohoto roku a většina prostor byla již předána. Budoucí využití areálu se bude odvíjet od zpracované objemové a uzastavovací studie,“ uvedla Magdalena Hynčíková z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Letiště provozovala od roku 2000 soukromá firma PlaneStation Pilsen. Ministerstvo obrany ho převzalo loni v červenci. Má sloužit jako výcvikové středisko, záložní vojenské letiště a pro podporu aliančních sil při jejich přesunech přes Českou republiku.

Mezinárodní neveřejné, vnitrostátní veřejné letiště u obce Líně na Plzeňsku, obsluhuje české město Plzeň. Letiště se využívá pro soukromé lety, lze tu absolvovat letecký výcvik, získat licenci pilota soukromého letadla nebo absolvovat parašutistický výcvik.

X XX

,Proč si EU netěží lithium třeba v Česku?´ Srbský odpor k plánovanému dolu vyvolává i nechuť k Unii

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

 Evropská unie mezitím představila své emisní klimatické cíle do roku 2040 a plán těžby lithia v Srbsku letos zařadila mezi své strategické projekty.

 Vychází to ze snahy najít nové zdroje surovin potřebných pro přechod k nízkoemisní energetice či dopravě. Evropská unie tím řeší více bezpečnostních rizik najednou – změnu klimatu, závislost na fosilních palivech nejen z Ruska, ale také na materiálech a výrobcích z Číny.

Ta je i právě v Srbsku velmi aktivní – vlastní tam například měděné doly či továrnu na výrobu oceli. Je to ale „projekt Jadar“ na těžbu lithia u západosrbského města Loznica, který v zemi budí velké emoce, a Unie si jím dělá nové nepřátele.

„My to nechceme”

Živko Petković mě pozval na terasu obecního srubu na kraji vesnice Brezjak nedaleko Loznice, kde bydlí. Otvírá pivo a dušuje se, že lithium, které je v zemi přímo pod námi, se tady rozhodně těžit nebude. Jeho rodina tu prý žije už 300 let, on je sedmá nebo osmá generace a žádný důl tu nepotřebuje. Chce tady dál farmařit.

„Vyhnali jsme Turky, ubránili jsme se Hitlerovi i NATO – a teď nás chce vyhnat těžařská společnost? To se nemůže stát. My to nechceme a máme na to podle ústavy právo,” říká místní pěstitel rajčat. A tím „my” myslí nejen sebe a své sousedy. 

 Projekt Jadar, jak se jmenuje zdejší řeka a podle ní i celý plán lithiové těžby, má spoustu odpůrců po celém Srbsku. Ochrana přírody tady na západě Srbska se stala celonárodním tématem a splynula s dalšími protivládními protesty v zemi. A do toho Evropská unie uzavřela se srbskou vládou strategické partnerství v touze po zdejším lithiu.

„Podle mě je to celé netransparentní. Zástupci Unie se s naším prezidentem Vučićem na něčem dohodli, ale lidi tady a po celém Srbsku jsou z toho vynechaní. To je podle mě proti našim i evropským zákonům. Pokud má jít o projekt národního významu, měli bychom z toho mít užitek všichni. Ale tohle je soukromý projekt,” stěžuje si Živko.

Nevratné škody na srbské přírodě

Ještě než Evropská unie zařadila projekt Jadar na svůj strategický seznam, srbské Centrum pro investigativní žurnalistiku zveřejnilo údaje z e-mailů a dokumentů. Podle nich srbské úřady ignorovaly hodnocení odborníků, kteří upozorňují, že těžba lithia u řeky Jadar zdejší přírodu nevratně poškodí.

Příslušné srbské ministerstvo na žádost Českého rozhlasu o rozhovor nereagovalo, ale srbský prezident Aleksandar Vučić tvrdí, že životní prostředí bude plně ochráněno, a podobně mluví zástupci těžařské společnosti.

 „Podle nás není vhodné komentovat soukromou korespondenci,” reaguje pro Český rozhlas na zmíněnou investigaci Chad Blewitt, ředitel společnosti Rio Tinto pro projekt lithiového dolu v Srbsku.

„Plán Projektu Jadar se vždycky plně řídil příslušnými srbskými i evropskými standardy pro životní prostředí. Máme rozsáhlé plány, jak zmírnit environmentální rizika, a studie ukázaly, že ze Srbska ani z dotčeného regionu žádné přírodní druhy kvůli těžbě nezmizí a škody budou minimální.”

Naopak společnost Rio Tinto podle ředitele projektu detailně plánuje ochranu biodiverzity. „Data dáme transparentně k dispozici a říkáme, ať lidi nedůvěřují nám ani vládě, ale sami sobě. Ať se přijdou sami přesvědčit, už jsme uspořádali víc než 200 veřejných akcí, kde tyto věci probíráme,” říká Chad Blewitt, který má za britsko-australskou firmu Rio Tinto těžební projekt v Srbsku na starosti.

Chválí si také, že ho Evropská unie zařadila do své strategie. „Je to opravdu silné uznání toho, jak důležitý je tento projekt pro zelenou transformaci Evropy a pro zajištění zásadních surovin. Je to také potvrzení, že místním lidem to přinese významné výhody za dodržení evropských standardů. Jinak to lithium ostatně nemůžeme do Evropské unie prodávat.”

Ať si Unie těží lithium v Česku

Ovšem povolení těžit musejí vydat srbské úřady a firma Rio Tinto stále může zdejší lithium prodávat nakonec jinam než do Evropské unie, pokud by ze strategického partnerství z nějakých důvodů sešlo. Přesto teď Srbové vnímají zájem Evropské unie a odpůrci projektu mluví o nové vlně kolonialismu.

„Ti, kdo jsou proti těžbě, jsou teď i proti Evropské unii. Vnímají to tak, že Evropská unie podporuje špinavou těžbu tady v Srbsku, i když lithium je i v členských zemích, třeba v Německu nebo v Česku. Tam by dobývání lithia bylo i mnohem méně agresivní než tady, kde se to musí dělat kyselinou a explozemi. A pokud by se znečištění dostalo do řeky Jadar, tak se přes Drinu a Sávu může dostat až do Bělehradu a do Dunaje. Takže tento problém se týká celé země,” vysvětluje mi ve své redakci Saša Trifunović, lokální novinář z deníku Lozničke novosti.

 Srbsko se teď stalo jakousi globální laboratoří. Zmenšeninou světa, kde se kříží zájmy a mocenské ambice Evropské unie, Číny, Ruska, ale i Spojených států. Strahinja Subotić z bělehradského Centra pro evropskou politiku upozorňuje, že spolupráce se srbskou vládou na plánu těžit zdejší lithium podrývá u části Srbů důvěru v Evropskou unii coby instituci s demokratickými hodnotami, a tedy i další možnou integraci země do Unie.

„Je trochu obtížné lidem v Srbsku vysvětlit, proč Unie, která v zásadě velmi podporuje demokratické standardy a vyžaduje od Srbska reformy na jeho cestě do EU, tak na druhé straně opomíjí, že většina občanů se demokraticky staví proti tomuto projektu. Lidé teď mají dojem, že by Evropská unie tolerovala v podstatě cokoli, co se v Srbsku děje, pokud budeme dělat to, co EU chce, tedy dodávat lithium,” vysvětluje Subotić. O budoucnosti projektu Jadar podle něj hodně napoví volby, které Srbsko v příštích letech čekají.

X X X

 Lidí nad 80 let v ČR přibývá, bude jich přes 900 000. Sociální služby ale naráží na personální strop

Lidí nad 80 let bude v roce 2050 v ČR přes 900 000, třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby či pobytová zařízení. Resorty práce a zdravotnictví podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL, kandiduje za Spolu ve sněmovních volbách) vytvořila predikce potřeb na úrovni krajů i okresů. Informace, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou teď kraje, pod něž tyto kompetence spadají.

Počet lidí starších 80ti let se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v příštích zhruba 15 letech více než zdvojnásobí.

Počet lidí v tomto věku se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška už v příštích zhruba 15 letech více než zdvojnásobí.

 „Ta populace bude minimálně stejně nemocná jako ta stávající,“ řekl na pondělní tiskové konferenci. Už v současné době jde o lidi v penzi, jejich zdravotní stav tak většinou příliš nedokáže zlepšit prevence.

„Od osmdesátého roku věku je často pro lidi v domácím prostředí a jejich blízké velmi těžké to zvládnout a přichází nápor na sociální služby,“ uvedl následně Jurečka. V současné době podle dat žije v pobytových zařízeních sociální péče 98 000 lidí, v roce 2035 to bude 140 000 lidí.

„Klienti sociálních služeb jsou opravdu velmi nemocní,“ doplnil Dušek. Nejčastější jsou podle něj stavy po cévní mozkové příhodě nebo související s různými typy demence, jako je Alzheimerova choroba. Předloni mělo tuto konkrétní diagnózu asi 80 000 lidí, v polovině století se očekává počet přesahující 250 000.

Personální strop

Přestože lidí starších 80 let výrazně přibývá už teď, kapacity pobytových sociálních služeb dál nerostou a naráží na personální strop. O zhruba 45 procent lidí se rodiny starají doma, ostatní jsou právě v pobytových zařízeních.

 Péče, na které se podílí ve větší míře rodiny nemocných, je podle Jurečky pro stát levnější. Ambicí státu by proto podle něj být to, aby se zvýšil podíl klientů v domácí péči. Pečujícím se ale podle něj bude muset dostat větší podpora.

„Čím víc posílíme komunitní péči, tím větší šanci máme na to, že to dokážeme vybrat s nějakými rozumnými náklady,“ dodal Dušek.

Víc zdravotnických škol

Za velký problém považují ministerstva práce a zdravotnictví personál, který se do budoucna bude o klienty v sociálních službách a pacienty ve zdravotnictví starat. Podle Jurečky bude ještě příštích zhruba deset až 12 let přibývat dětí, které směřují na střední školy.

„Příští týden budu apelovat na kraje, kolik budeme potřebovat středních škol, které budou vzdělávat zdravotní sestry,“ řekl ministr.

X X X

Zisk ČEZ, z kterého se platí dividenda, letos zřejmě klesne. Na konci roku by měl být asi 28 miliard

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy Kč. Informaci v úterý zveřejnila společnost.

ČEZ za tři čtvrtletí snížil čistý zisk meziročně o 6,5 procenta na 21,5 miliardy korun.

ČEZ očekává oproti pololetí také mírně nižší takzvaný očištěný zisk, který se rozděluje na dividendu pro akcionáře. Maximálně by měl na konci celého roku dosáhnout 26 až 28 miliard korun, dříve společnost očekávala až 30 miliard. Loni byl očištěný zisk téměř 32 miliard korun. 

 Jedním z důvodů odhadu nižšího výsledku za rok 2025 je kromě vyšších odpisů zřejmě i navýšení daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Ještě v pololetí ČEZ, který ze 70 procent ovládá stát, očekával tuto daň v rozpětí 29–33 miliard, nyní odhaduje, že do státní kasy pošle 31–34 miliard.

Windfall tax

Windfall tax zavedla vláda Petra Fialy (ODS) kvůli energetické krizi s platností od roku 2023 na tři roky, letos ji tedy firmy budou odvádět naposledy. Daň mělo platit šest největších bank, desítky energetických firem a rafinérie.

Drtivou většinu ale státu nakonec z celkového výnosu za tři roky, očekávaného kolem 120 miliard korun, pošle právě ČEZ. Pokud by za letošní rok zaplatil zmíněných až 34 miliard, bylo by to celkem přes 96 miliard korun.

Navyšování mimořádných daní se nelíbí menšinovým akcionářům ČEZ. „Méně zisku pro menšinové akcionáře, více pro 70procentního akcionáře (příjemce windfall daně i zisku),“ napsal na síti X Michal Šnobr, akcionář ČEZ a také člen spolku Minoritáři.com.

 Spolek si na zavedení a konstrukci mimořádného zdanění vůči ČEZ stěžoval i u Evropské komise s tím, že šlo o porušení evropského nařízení týkající se řešení energetické krize z roku 2022. Komise ale pochybení českého státu nenašla s tím, že daňová politika je v kompetenci jednotlivých členských zemí. Spolek zvažuje, že se odvolá. 

Provozní výnosy ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesly o dvě procenta na 240,4 miliardy Kč. Pozitivně se podle firmy v hospodaření projevilo zejména začlenění distributora plynu GasNet do skupiny. Výnosy rostly také v distribuci a prodeji elektřiny a rovněž díky vyšší výrobě jaderných elektráren. Naopak negativně oproti loňsku působil pokles cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami.

Nižší čistý zisk je podle společnosti také výsledkem růstu odpisů o 14,3 miliardy korun, a to vlivem začlenění GasNetu a také zrychlením odpisů uhelných aktiv. Polostátní společnost v úterý také potvrdila své očekávání pro celoroční provozní zisk, předpokládá ho na úrovni 132 až 137 miliard korun.

Investice

Výsledky hospodaření podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše potvrdily stabilitu ČEZ i během pokračující transformace energetiky. „Daří se nám naplňovat strategii rozvoje bezemisních zdrojů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Po loňské akvizici plynárenské distribuční společnosti GasNet letos kupujeme společnost Gas Distribution, čímž s výjimkou Prahy pokrýváme distribuci plynu po celé České republice. Výrazně investujeme do rozvoje distribučních a výrobních aktiv,“ řekl Beneš.

24:00

 

 

Beneš dále uvedl, že celkové investice firmy letos vzrostly meziročně o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Největší růst byl patrný ve výrobě, kde ČEZ investoval například do výstavby nových teplárenských kapacit nebo modernizace jaderných elektráren. Jejich celoroční výroba podle společnosti měla letos stoupnout o dvě terawatthodiny (TWh) na 32 TWh elektřiny.

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o procento na 24,9 TWh, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o devět procent na 42,2 TWh, oznámila firma. Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

X X X

Až 40 procent zákonodárců tvoří na Tchaj-wanu ženy. Lepšímu zastoupení pomohly genderové kvóty

Jen za posledních několik let měl ostrov Tchaj-wan prezidentku a také dvě viceprezidentky. Má také víc než dvojnásobné zastoupení žen v politice než jeho sousedi, v tomto ohledu překonává i Česko. Vliv na vyšší podíl žen, který rozhoduje o směřování země, mají genderové kvóty. „Očekává se, že každá strana usilující o křeslo prezidenta a viceprezidenta, musí mít nějakou kombinaci muže a ženy,“ popisuje pro iROZHLAS.cz socioložka Hsiu-hua Shen.

O rovném zastoupení žen a mužů v politice mluvila ústava tehdejší čínské vlády už před sto lety. Formulace se ale dlouhá léta ani po přesunu strany na ostrov Tchaj-wan nepropsala do praxe. Politika na ostrově byla proto dlouho jen doménou mužů.

Prvně se Tchajwanky začaly ve větší míře zapojovat do politiky v 70. a 80. letech minulého století, kdy na ostrově ještě vládla autoritářská vláda a platilo stanné právo. Čistky, které v rámci vládnoucí strany Kuomintang probíhaly, vedly k tomu, že i vysoce postavení politici skončili ve vězení.

„Když šli muži do vězení, tak požádali své ženy, aby převzaly pozici. Ty proto nejdřív reprezentovaly své muže, později se staly političkami samy za sebe,“ popisuje počátky žen v tchajwanské politice socioložka Hsiu-hua Shen. Shen byla zároveň prezidentkou Awakening Foundation, což je organizace zabývající se právy žen na Tchaj-wanu. Do Prahy přijela na konferenci European Values Summit.

Ženy v té době neměly dobré podmínky nejen pro vstup do politiky, ale rovné postavení chybělo i ve společnosti. „Majetek žen musel po svatbě přejít pod manžela a děti mohly mít jedině jeho příjmení. Bylo proto pro ženy složité se rozvést, protože přišly o všechno. Kvůli patriarchálnímu založení rodiny patřily děti otci, matky o ně žádostí o rozvod přišly. Neměly pak ani kde bydlet a muž se s nimi mohl soudit, že využívají jeho majetek,“ popisuje Shen.

Podobně nevýhodné postavení měly ženy i v pracovním prostředí. „Když ženy pracovaly pro vládu a vdaly se a měly dítě, tak musely rezignovat,“ pokračuje. „Tchaj-wan udělal v nějakých ohledech velký pokrok, ale tenhle stav tu nebyl tak dávno, platilo to ještě v 80. letech,“ dodává tchajwanská socioložka.

Zavedení kvót

Změna začala přicházet na konci 80. letech, kdy si Tchajwanci vydobyli konec autoritářství a země se stala v roce 1987 demokracií. S tím vznikly nebo vystoupily z ilegality i občanské společnosti. Některé z nich, včetně Awakening, následně usilovaly o dodržení toho, co ústava slibovala – o nastavení genderových kvót v politice.

 K tomu skutečně došlo v roce 1999 a kvóty platí dodnes. Zákon neříká, kolik žen musí sedět ve sněmovně, ale kolik se jich musí dostat na kandidátku.

„Ze čtyř nominovaných na pozici musí být alespoň jedna žena,” líčí Shen. Zbytek je ponechán na voličích. „Když je žena nominována, tak má daleko větší šanci, že bude zvolena,” popisuje tchajwanskou realitu socioložka.

Kvóty se však netýkají jen žen – mezi zákonodárci musí být zastoupeni i příslušníci z každého kmene původních obyvatel nebo lidé s postižením.

Po loňských volbách je mezi zákonodárci 41 procent žen, podobná situace byla i v předchozím období, kdy ženy tvořily 40 procent. Zároveň v roce 2016 prvně stanula v čele státu prezidentka Tsai Ing-wen, která byla o čtyři roky později znovuzvolena a získala rekordní počet hlasů. V současnosti má ostrov viceprezidentku Hsiao Bi-khim, která je už druhou ženou na této pozici – první byla Annette Lu už v roce 2000.

Pro porovnání – v japonské sněmovně tvoří ženy jen 10 procent osazenstva, v Jižní Koreji je to 17 procent, uvádí akademický server Taiwan Insight. V posledních volbách v Česku se do Sněmovny dostal rekordní počet žen, nyní budou ženy v poslaneckých lavicích tvořit třetinu (dosud to byla čtvrtina).

Awakening Foundation se však snaží jít ještě dál a upravit zákon tak, aby na tři nominované vycházela jedna žena. Stouplo by pak zastoupení žen i v menších obcích, které kvůli své velikosti často nemají ani čtyři nominanty a necítí proto potřebu dát prostor ženám, líčí Shen.

Jejich návrh ale budí v části politické reprezentace i společnosti nevoli, která však podle Shen doprovázela genderové kvóty už na začátku. „Pořád slýcháme, že máme už dostatek žen, tak proč dál používat kvóty,” popisuje.

Političky jako standard

Ani přes relativně vysoké zastoupení žen v politice však nejsou političky v rovnocenném postavení. „Mladé političky na Tchaj-wanu musí nějakým způsobem zapadnout do společenských očekávání. Musí být hezké, musí mít dobré tělo a podobně. Kvůli volbám se tomu přizpůsobují i ženy, které jinak mají silnou feministickou ideologii. Je to pak vidět na jejich řeči těla nebo jak vystupují. Když to vidíte, je zřejmé, že společnost není k ženám natolik přátelská,“ domnívá se Shen.

 Obecně si však myslí, že společnost vnímá ženy v politice už jako standard.

„Než byla Tsai Ing-wen zvolená, tak bylo pro mnoho Tchajwanců složité přijmout možnost, že bychom měli ženu za prezidentku. Ale když si prezident Laj Čching-te vybíral, koho si vezme k sobě na kandidátku, bylo jasné, že si vybere ženu,“ uvádí Shen. Na Tchaj-wanu totiž voliči v prezidentské volbě nehlasují pouze pro prezidenta, ale volí dvojici tvořenou kandidáty na prezidenta a viceprezidenta. S Laj byla loni zvolena bývalá diplomatka Hsiao Bi-khim.

„Musel to udělat, nemohl si za viceprezidenta vybrat muže, protože by tím nepřesvědčil společnost, že je dostatečně progresivní. Tsai nastavila vyšší standardy. Nyní se očekává, že každá strana usilující o křeslo prezidenta a viceprezidenta, musí mít nějakou kombinaci muže a ženy,“ uzavírá socioložka.

 X X X

 Bývalá Miss Německo neuhlídala dekolt, na premiéře seriálu Landman ji zradily šaty

Herečka a bývalá Miss Německo, Yvonne Woelke, se na berlínské premiéře druhé řady seriálu Landman postarala o pořádný rozruch. Blondýnka neuhlídala svou večerní róbu a přímo na červeném koberci jí při pózování fotografům povolila špagetová ramínka šatů. Moderátorka tak ukázala i to, co nechtěla.