Hanba, lháři, křičeli policisté na Rakušana. který se ministrem neměl nikdy stát. Demonstrovali v Praze za vyšší platy, které jim slibuje, ale neplní. Protesty musí být jako za Havla. Obrovské, po celém Václaváku nebo Letné a několik dnů, dokud Fiala nepodá demisi a nebude nová vláda, nebo i předčasné volby, jako v SR. Do protestů zapojit i Vystrčila, senátory, poslance a všechny nespokojené občany, podniky, zemědělce, lékaře, dopraváky atd., protože Fiala, Jurečka, Pekarová, Černochová, Lipavský a řada jiných už nadělali dost miliardových škod. Sami neodejdou. Od protestů neustoupit Dád se dohromady protestní výbory z fabrik, škol, venkova, umělců, důchodců. Nebrat tam odboráře Středulu, který už dávno měl gen. stávku zajistit.
Policisté, hasiči a příslušníci dalších bezpečnostních sborů ve čtvrtek protestovali před budovou ministerstva vnitra na pražské Letné. Demonstranti od začátku pískali a bučeli, směrem k ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi řvali hesla jako: „lháři,“ nebo „hanba“ a při jeho proslovu se mnozí otočili zády. Podle Rakušana není reálné zvýšení platů policistů o čtyři tisíce, jak požadovali protestující.
Před budovu ministerstva vnitra dorazily ve čtvrtek stovky lidí. Mávali vlajkami se znakem Unie bezpečnostních složek (UBS), měli také transparenty s nápisy „Na strážníky si vzpomenete, jen když je potřebujete“ či „Za stabilitu a budoucnost bezpečnostních sborů“.
Před prvním vystoupením místopředsedy pořádající UBS Aleše Lehkého protestující pískali a bučeli. „Ozvěte se, ať pan ministr ví, že jsme tady,“ řekl Lehký na začátek. Policisté se ohradili proti dřívějším slibům ministra Rakušana, protestující ho častovali sborovým pokřikem „lháři“ nebo „hanba“.
„Slíbil jsem, že podzim bude horký a my jsme jako unie nevyměknuli. Přetekl pohár trpělivosti a proto jsme tady,“ pokračoval Lehký.
„Mnozí říkají že jsme srdcaři. A na to možná spoléhají i politici, že budeme tu práci dělat i při takových podmínkách. Za chvíli se budeme muset spolehnout na blanické rytíře,“ uvedl Ondřej Mundl, velitel policie v Jaroměři.
Podpořit demonstranty přišly i další osobnosti, například politici mimoparlamentních stran jako předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová a nebo předseda hnutí Přísaha a senátor Robert Šlachta. „Když to téma platů policistů vytáhnu v Senátu, tak to bagatelizují, říkají, že problém není. Za třicet let se ten systém změnil tak moc, že policisté nevěří svému ministrovi,“ uvedl na demonstraci Šlachta.
Protest se obešel bez konfliktů, pouze na malou chvíli ho přerušil muž s transparentem, na kterém stálo „Dodávání zbraní nacistické diktatuře je trestné“. Nápis byl nakreslen v ukrajinských barvách. Narušení ale netrvalo dlouho, přítomní policisté mu brzy transparent vzali a zničili. Účastníci muže vypískali se slovy „vypadni“.
Rakušan: Přidat 4 tisíce příští rok je nereálné
Ministr vnitra Vít Rakušan po proslovu odborů promluvil k účastníkům demonstrace. Někteří z protestujících se na protest obrátili k zády, další ho zasypávali nadávkami. „Až to tu oficiálně skončí, já přijdu za vámi tam dolů a můžete mi to říct,“ řekl. Policistům slíbil, že na lednové výplatě uvidí policisté dva a půl tisíce navíc podle dohody s odbory. Protestující mu na v odpovědi sborově odpověděli heslem „pohádky, pohádky“.
„Já jsem nabídl z mého pohledu maximum možného pro příští rok. To znamená, že každý hasič a policista pro příští rok dostane od ledna přidáno 2500 korun na svých výplatních páskách,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan pro MF DNES při probíhajícím protestu.
Přidat hasičům a policistům příští rok čtyři tisíce, jak požadují odbory podle něho není možné. „Na ten příští rok to reálné není. I jsme se setkali s odboráři někdy před dvěma měsíci. Původní požadavek, který vznesli, byl 2200 korun, my jsme ho dokázali i z vnitřních zdrojů najít, dostali jsme se na 2500 korun. Plus je tam střednědobý výhled rozpočtu 5 procent do oběhu minimálně na rok 2026 a 5 procent minimálně na rok 2027,“ vysvětloval.
„Přiblížím to prakticky. Vyjednávání o rozpočtu, které vždy začíná na jaře, tak už začíná s tím navýšeným objemem o 5 procent do odměňování. Takže nám se po letech nejistot povedlo dát policistům nejenom 2500 korun od příštího roku, ale ještě predikci na další dva roky, že jim platy určitě porostou,“ zakončil Rakušan.
„Je to jen držhubné,“ říkají demonstranti
„To, co se popisuje, veškerý marast kolem a nadčinnost je vlastně objevena až teď. Ale za šestnáct let, co sloužím, už to prostě takhle vesele běží. Uměle se všechno vytváří tak, aby to vypadalo pěkně, to člověka utahá,“ říká policista Tomáš, který na protest přijel z Chrudimska.
Příslib zvýšení platů o 2500 korun má podle něj policisty a hasiče umlčet. „Je to držhubné, vrátí se to do starých kolejí, ve kterých to jede už roky,“ dodává.
„Týká se to hlavně těch, co nově nastoupí,“ říká policista Petr z Prahy o slíbeném navýšení platů. „Nejsou peníze, nebude to nikdo dělat. My už to máme relativně lepší, sloužíme desítky let. Ale ti mladí, to je zoufalý,“ dodává.
„Nejsme tu hlavně kvůli penězům, ale i kvůli byrokracii. Těch šéfů je prostě miliarda, vidíme, jak se to za tu dobu rozrostlo. Na policejním prezidiu, všude,“ komentuje jeho kolega Tomáš. O tom, co by se mělo změnit, mají jasno. „Vypráskat ty papaláše na ulici, aby šel někdo pořádně sloužit a ne sedět někde v kanceláři. Tady jsou pětadvacetiletí plukovníci, to asi mluví za všechno,“ shodují se.
Na demonstraci přijela také skupina hasičů ze Zlínského kraje. „Nelíbí se nám celková situace u bezpečnostních složek,“ říkají. „Pořád nevíme, odkud ty peníze půjdou. Ten balíček, ze kterého se vyplácí stabilizační odměny, jsou naše odměny, které dostáváme jednou za čtvrt roku. Nejsou to nijak velké odměny, je to tisícovka, dvě. Když nám to teď zacpou tak, že nám to dají každý měsíc, tak je to nic,“ líčí jeden z hasičů.
„Taky není nikdy napsané, že ten stabilizační příspěvek příští rok neseberou a nebudeme tam, kde jsme letos,“ přidává se další stanoviska Fialy. Za vládu zodpovídá Fiala. Toho tedy odstranit.
X X X
ŠLACHTA MÍSTO ZOUFALSTVÍ VELKÉ PROTESTY ZAJISTIT, S PÝCHOU, SOC DEN, ANO, STAČILO A DALŠIMI SRANAMI JEDNAT S PAVLEM O NOVÉ VLÁDĚ
Šlachta: Z policistů cítím zoufalství, Rakušan je arogantní. Kritiky se nebojí, oponoval Letocha
Z policistů a dalších účastníků čtvrteční demonstrace před ministerstvem vnitra bylo cítit zoufalství. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl na adresu členů bezpečnostních složek, kteří protestovali mimo jiné proti nízkým platům, místopředseda senátního bezpečnostního výboru Robert Šlachta (Přísaha). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) byl podle něj při loučení s demonstranty arogantní. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Petr Letocha (STAN) naopak vyzdvihl Rakušanovu odvahu jít přímo mezi protestující.
Stovky policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních sborů se ve čtvrtek sešly před ministerstvem vnitra, kde protestovaly proti nízkým platům a špatné personální situaci. Místopředseda senátního bezpečnostního výboru Robert Šlachta (Přísaha) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že z účastníků cítil zoufalství. „Ti policisté jdou před novináře, jdou před ministerstvo vnitra, stoupnou si tam a už si musí vykřičet ty problémy, protože to není jenom o platech. To, co z těch policistů i z té demonstrace bylo cítit, tak to byla naprostá nedůvěra vůči ministrovi vnitra, nedůvěra v jeho sliby,“ řekl Šlachta.
Projevilo se to podle něj v okamžiku, kdy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil slib, že policisté dostanou přidáno. „Když řekl, že ‚máte garantováno, že opravdu ty peníze od 1. ledna dostanete‘, byl pískot. Myslím, že ten hlavní vzkaz je: ‚My vám už nevěříme,‘“ řekl Šlachta.
Zároveň kritizoval přístup ministra Rakušana. „Víte, jak se rozloučil s demonstranty? ‚Užijte si pěkný den.‘ Jako se tímto způsobem rozloučí, když tam na něho pískají stovky lidí? Vždyť to je přece arogance vůči těm, kteří tam byli,“ uvedl Šlachta.
Policisté a hasiči bučeli před vnitrem na Rakušana, ten sestoupil mezi ně.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Petr Letocha (STAN) podle svých slov nerozumí tomu, proč se demonstrace konala. Ministra Rakušana na rozdíl od Šlachty za jeho přístup ocenil. „Když vidíme, jakým způsobem se k tomu staví. Jakým způsobem se nebojí jít mezi ně, a to nejenom na nějaké demonstraci. Má také ve svém okolí řadu známých a přátel, kteří pracují u bezpečnostních složek a baví se s nimi, tak si nemyslím, že by policisté měli mít obavu z toho, že by je zrovna ministr vnitra Vít Rakušan chtěl nějakým způsobem kázeňsky kárat za to, že projeví svůj názor,“ řekl Letocha.
Rakušan uvedl minulý týden po jednání se zástupci odborů, že policisté a hasiči dostanou příští rok kromě již slíbených 1 500 korun navíc v tarifní složce ještě tisícikorunový stabilizační příspěvek. Zvýšení platů se týká i dalších bezpečnostních sborů.
X X X
Ekonom: Dohnat německé výplaty za pět let? Nejdřív za půl století, jinak se státním bankrotem
Vyprávění premiéra Petra Fialy (ODS) o stejných výplatách jako v Německu už za pět let je prázdnou utopií. Myslí si to ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého současným tempem můžeme německé a rakouské pracovníky dohnat až za půl století. Pokud by Česká republika skutečně dohnala Německo ve výdělcích už za pět let, tak by to podle něj mohlo vést ke státnímu bankrotu. Platy by totiž musely prudce vzrůst i státním zaměstnancům.
Ministr vnitra ovšem považuje plánovaný nárůst o 2 500 korun v současné době za maximum možného. Platy se mají zvedat o pět procent i v letech 2026 a 2027, příslušníkům podle Rakušana zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů.
X X X
Ekonom: Dohnat německé výplaty za pět let? Nejdřív za půl století, jinak se státním bankrotem
Vyprávění premiéra Petra Fialy (ODS) o stejných výplatách jako v Německu už za pět let je prázdnou utopií. Myslí si to ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého současným tempem můžeme německé a rakouské pracovníky dohnat až za půl století. Pokud by Česká republika skutečně dohnala Německo ve výdělcích už za pět let, tak by to podle něj mohlo vést ke státnímu bankrotu. Platy by totiž musely prudce vzrůst i státním zaměstnancům.
Ministr vnitra ovšem považuje plánovaný nárůst o 2 500 korun v současné době za maximum možného. Platy se mají zvedat o pět procent i v letech 2026 a 2027, příslušníkům podle Rakušana zůstane po tyto roky také stabilizační příspěvek. Podle protestujících příslušníků to však nevyřeší dlouhodobé podfinancování sborů.
X X X
Českému zemědělství chybí jasná vize. Zastavme propad, vyzývá předseda Martin Pýcha
České zemědělství čelí jedné z nejnáročnějších dob ve své historii. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha v pořadu Interview PLUS na CNN Prima NEWS popsal, jak hluboká je současná krize, co ji způsobuje a jaké kroky by mohly pomoci. Kromě toho upozornil na nutnost zásadní diskuze o budoucnosti českého zemědělství.
Krize českého i evropského zemědělství má hluboké kořeny a aktuálně dosahuje kritických rozměrů. Zemědělci čelí dlouhodobým problémům, jako jsou vysoké výrobní náklady, nízké výkupní ceny plodin, tlak levné zahraniční konkurence, přísné regulační politiky a dopady klimatických změn. Situaci dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu, která destabilizovala trhy a zvýšila ceny energií a hnojiv. Protesty farmářů napříč Evropou odrážejí jejich frustraci z toho, že vládní i evropské politiky často upřednostňují environmentální cíle na úkor udržitelné produkce potravin.
„Už druhým rokem prodáváme hlavní komodity, jako jsou obiloviny a olejniny, pod výrobními náklady. Čím dál více zemědělců se dostává do finančních problémů, někteří dokonce krachují,“ popisuje aktuální stav Martin Pýcha v pořadu Interview PLUS. Situace není izolovaná pouze na Českou republiku – obdobné problémy hlásí i zemědělci v Německu, Francii či Polsku, kde se v reakci na to konají protesty.
Podle Pýchy je klíčovým problémem politika, která místo podpory produkčních zemědělců stále více směřuje finance na ekologická opatření a údržbu krajiny. „Pokud budeme zemědělce motivovat k tomu, aby neprodukovali, budeme nakonec čelit nedostatku potravin a vysokým cenám,“ varuje.
Nerovnováha v dotační politice
Pýcha zdůrazňuje, že dotace by měly zemědělcům sloužit jako podpora nad rámec jejich produkce. „Nikdo nezpochybňuje důležitost péče o krajinu, ale musíme najít rovnováhu. Vytvořit z farmářů pouze údržbáře je ekonomicky neudržitelné,“ tvrdí. Podle něj je nutné zaměřit se na efektivní využití dotací tak, aby podporovaly produkci i environmentální chování.
Budoucnost českého zemědělství
Strategie pro zemědělství na období do roku 2030 by měla řešit klíčové otázky: Chceme více ekologického zemědělství? Jak zajistit dostatečné množství českých potravin? A jak udržet konkurenceschopnost našich zemědělců na trhu? „Diskuze o budoucnosti zemědělství není dostatečně hluboká. Potřebujeme jasnou vizi, která spojí produkci, ekologii a ekonomiku,“ uzavírá Pýcha.
Téma udržitelnosti a budoucnosti českého zemědělství bude jedním z hlavních bodů kulatého stolu, který se koná 26. listopadu za účasti ministra zemědělství, politiků, ekonomů a zástupců nevládních organizací. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha zdůrazňuje, že české zemědělství postrádá hlubší strategickou diskuzi o jeho směřování. „Musíme si jasně říct, zda chceme levné potraviny nebo údržbu krajiny. Dnešní politika zvýhodňuje environmentální cíle, což zvyšuje náklady zemědělcům a negativně ovlivňuje produkci potravin,“ upozorňuje.
X X X
Angela Merkelová: Trump byl fascinován Putinem…
Se zvláštním zadostiučiněním portál Politico.eu přinesl 20. listopadu v článku Joe Stanleyho-Smitha výňatky z pamětí Angely Merkelové, které se objevily na pultech a jsou sžíravou kritikou jednoho z jejich tehdejších politických souputníků – Donalda Trumpa. Merkelová sama se několikrát s Donaldem Trumpem střetla a sama neměla jasno, kdo z nich zvítězil a kdo prohrál.
Z hlediska knižní propagace si bývalá kancléřka v rámci svých omezených možností, danou svou dnešní neoblíbeností, nemohla vybrat lépe, když chtěla zřejmě využít paniky z neodvratného návratu Donalda Trumpa, největšího rebela proti současnému západnímu mainstreamu a establishmentu která zavládla po jeho triumfálním vítězství. Ač dosud neúřaduje z oválné pracovny Bílého domu, nahání hrůzu současným evropským vládnoucím progresivistům a proukrajinským válečným štváčům, a proto jejich uším bude lahodit kritika onoho politického démona.
Že ovšem ona sama učinila podle mnohých strategické chyby a například uzavření draze vybudovaných a fungujících jaderných elektráren zbavilo Německo podstatné části dnes tolik nedostatkové a tolik drahé elektrické energie či, že její willkomennpolitik pro statisíce muslimských migrantů přinesla nebývalý nárůst extremismu a zdaleka nenaplnila očekávání o získání dodatečné pracovní síly jsou děsivým důsledkem její vlády.
Bývalý německá kancléřka se s Trumpem nemazlila a podle autora měla naznačit scénář, jak se s ním vypořádat. Já ovšem jsem jej v textu nějaké naznačení řešení nenašel, ale budiž…Nalezl jsem vlastně něco podstatnějšího.
Zatímco evropští politici s překvapivou výjimkou českého prezidenta Pavla, ale na něm ve světovém kontextu nezáleží, neřekli nic, co by ho mohlo rozčílit, Angela Merkelová, která byla německou kancléřkou 16 let, až do roku 2021 – od té doby se z velké části držela mimo zraky veřejnosti – nemá potřebu hrát hru na lichocení.
Ve svých připravovaných pamětech, jejichž výňatky zveřejnil německý týdeník Die Zeit, podrobně popisuje své interakce s Trumpem během jeho prvního čtyřletého funkčního období, včetně svého pohledu na vztah bývalého prezidenta s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Mě osobně zaujalo zřejmě velice přesné hodnocení Trumpovy metody hodnocení politických dějů, které sice kritizovala, ale naopak ukazuje, proč je Trump tak zásadně jiný od současných politiků vedených zásadně ideologií a proč už teď se ukazuje jako úspěšný.
Konstatovala: „Všechno posuzoval z pohledu podnikatele v oblasti nemovitostí, kterým byl před politikou,“ napsala o Trumpovi. „Každá nemovitost mohla být přidělena pouze jednou. Pokud to nepochopil on, udělal to někdo jiný. Tak se také díval na svět.“
„Podle něj si všechny země navzájem konkurovaly, v nichž úspěch jedné byl neúspěchem druhé; Nevěřil, že prosperita všech může být zvýšena spoluprací.“
Bývalá vůdkyně Křesťanskodemokratické unie považovala Trumpův vztah za tak náročný, že dokonce požádala papeže Františka o radu, jak s ním jednat.
Angela Merkelová také napsala, že během setkání v březnu 2017 se Donald Trump snažil získat její názor na Vladimira Putina. „Aniž bych jmenovala jména, zeptala jsem se ho, jak by se vypořádal se zásadně odlišnými názory ve skupině důležitých osobností,“ napsala Merkelová s odkazem na rozhovor v době, kdy Trump vyhrožoval, že USA odstoupí od Pařížské klimatické dohody. „Okamžitě mě pochopil a odpověděl mi přímo: ‚Ohýbej, ohýbej, ohýbej, ale dávej pozor, aby se to nezlomilo.'“
Velká část jejích textů o Trumpovi se týká jejího setkání s ním v Bílém domě v březnu 2017.
„Mluvili jsme o tom na dvou různých úrovních. Trump na emocionální úrovni, já na faktické,“ napsala Merkelová o setkání. „Když už věnoval pozornost mým argumentům, bylo to obvykle jen proto, aby z nich vykonstruoval nová obvinění.“
„Když jsem letěla domů, neměla jsem dobrý pocit,“ řekla. „Na základě svých rozhovorů jsem dospěla k závěru: S Trumpem by neexistovala žádná společná práce pro propojený svět.“
Jen o několik měsíců později, poté, co Trump během cesty po kontinentu a bouřlivého setkání G7 v Itálii ohrnul nos nad Evropou, prohlásila, na pozadí Trumpova vedení a brexitu v předchozím roce, že Evropa musí ve větší míře než dříve stát sama za sebe a nespoléhat na ostatní.
Napsala také, že během schůzky v březnu 2017 chtěl Trump získat její názor na Putina.
„Donald Trump se mě zeptal na řadu otázek, včetně mého východoněmeckého původu a mého vztahu s Putinem.“
„Byl zjevně ruským prezidentem velmi fascinován… “ konstatovala
A tento závěr odpovídá i mému pohledu na Trumpa.
Trump nesporně, když si nedává pozor, čas od času až neuváženě vyhrkne výrok, z něhož vyplývá jeho naprosto převažující obdiv k Putinovi.
Ale otevřeně řečeno: A ke komu jinému v tomto světě by ho měl mít ? Vidíme, jak po třech letech vedení války proti němu zkolaboval jeho největší nepřítel Biden, jak kolabuje ekonomicky i politicky rozvrácená Francie dalšího „velikána“ Macrona a jak ještě hůře končí motor politického a ekonomického úspěchu EU Německo kancléře Scholz.
Najděte mi schopnějšího světového politika než je Putin a napište mi jméno.
Nenajdete.
Krok za krokem, pomalu, ale jistě, Putin dosahuje svého cíle, že Ukrajina přestane hrát roli trojského koně Západu, jak ji s pomocí Západu hrála od euromajdanu v roce 2014 s cílem podrobit si Rusko a podpořit dominanci Západu.
Může se vám to nelíbit. Ale tak to je.
A jsem přesvědčen, že Trump to samozřejmě ví. A konec konců to nepřímo vyplývá z charakteristiky, kterou Merkelová naznačila. A v současném světě logicky je Putin v zásadě jeho nejvýznamnějším partnerem pro spolupráci.
X X X
Řekněte nám, kolik jste dal Ukrajincům ze svého, ptal se Babiš Jurečky
Sněmovna jednala o novele lex Ukrajina, která má zajistit uprchlíkům před Putinovou válkou prodloužení dočasné ochrany. Zatím o ní kvůli četným připomínkám ANO nerozhodla, a tak se poslanci k návrhu vrátí v pátek. „Je to reakce na evropské rozhodnutí, kde dočasná ochrana je prodloužena do konce března roku 2026,“ řekl poslancům ministr vnitra Vít Rakušan.
70 procent z nich pracuje,“ hájí pomoc uprchlíkům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Tak nám řekněte, kolik jste dal Ukrajincům ze svých peněz,“ opáčil mu předseda ANO Andrej Babiš. Ministr práce a sociálních věcí tuto jeho poznámku přešel.
| Ukrajinci v Česku
Ministr vnitra Vít Rakušan řekl, kolik je nyní podle dat ministerstva vnitra v Česku ukrajinských občanů. „Celkově je na území ČR republiky 579 508 občanů ukrajinské národnosti. |
Babiš také tvrdil, že se vláda stará víc o Ukrajinu než o české občany. „Když tedy mluvíme o těch Ukrajincích, tak otázka je, proč oni nemusí chodit na estékáčko (Stanice technické kontroly – pozn. redakce) a proč naši lidi musí chodit na estékáčko? Proč oni na Úřadě práce nemusí vykazovat výpis z banky? Proč naši lidi musí vykazovat výpis z banky? A my jen slyšíme, co se v naší zemi děje,“ řekl lídr ANO.
Poslanec Babišova hnutí Jiří Mašek se zase ptal, jaké jsou „náklady a výnosy“ toho, že Česká republika uprchlíkům z Ukrajiny pomáhá.
Kdyby se zvedli a odešli, řada firem má zásadní problém, řekl Jurečka
„Když si vezmete, čistě jenom 150 000 lidí pracujících na českém pracovním trhu, kdybych odhlédl i od odvodů, tak kdyby se tihle lidi zvedli a řekli – jdeme domů, tak by celá řada firem v České republice měla zásadní problém, jak vůbec dál fungovat. K tomu máme zhruba ještě nějakých 200 tisíc lidí, kteří tady byli před začátkem války,“ popsal ministr Jurečka, jaký mají lidé z Ukrajiny vliv na chod české ekonomiky.
„My úplně přesně nevíme, kolik jich tady je. Jaká je horní hranice, kolik jich můžeme přijmout?“ zeptal se poslanec Hubert Lang. „Nechceme tady stavět žádné stanové tábory,“ řekl s ohledem na další migrační vlnu, která by mohla z Ukrajiny ještě přijít.
Poslance Babišova hnutí iritovalo i to, že vládní koalice navrhla do lex Ukrajina přidat změnu trestního zákoníku nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ s odnětím svobody na jeden rok až 5 let, v závažnějších případech až na 8 až na 15 let. ANO to považuje za přílepek.
Úpravu navrhli formou poslaneckého návrhu ministři vnitra Rakušan i spravedlnosti Pavel Blažek spolu s kolegy Martinem Exnerem, Janem Bartoškem, Pavlem Žáčkem, Michalem Zunou, Jakubem Michálkem a Petrem Letochou.
Pozoruhodné bylo, že šlo jen o „palbu“ jen z hnutí ANO. Druhé opoziční hnutí SPD, které jindy v této věci velmi kriticky vystupuje vůči vládě, tentokrát mlčelo. „Za nás k tomu vystoupí poslanec Radek Koten,“ odvětil šéf klubu SPD Radim Fiala na dotaz, čím je dáno mlčení druhého opozičního hnutí, které přenechalo v této věci ve středu řečnický pult plně hnutí ANO. Na Kotena totiž nakonec nedošlo, šanci vystoupit bude mít až v pátek, kdy bude schvalování novely lex Ukrajina pokračovat.
Lex Ukrajina by se nemusel do budoucna měnit každý rok. Dočasná ochrana by se nově prodlužovala automaticky podle rozhodnutí na úrovni celé Evropské unie. Ekonomicky soběstační uprchlíci budou moci získat v Česku zvláštní dlouhodobý pobyt.
„Jedna z podmínek bude ekonomická soběstačnost, práce, nezávislost na státním systému podpory. Takoví lidé určitě dostanou nějaký typ dlouhodobého pobytu,“ řekl už dříve ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
Uprchlíci s dlouhodobým pobytem budou moci po pěti letech požádat o trvalý pobyt, tak jako jiní cizinci s dlouhodobým pobytem.
Vznikne nový sociální integrační podnik na pomoc handicapovaným, kývli poslanci
Poslanci ve středu naopak schválili nový zákon o integračním sociálním podniku na pomoc handicapovaným. Integrační sociální podnik má pomáhat handicapovaným lidem, aby se udrželi na trhu práce. Měl by mít aspoň 30 procent znevýhodněných zaměstnanců.
Zaměstnávat by měl lidi například bez vzdělání, vyššího věku, azylanty, pečující o nemohoucí blízké, dlužníky v exekucích, dlouhodobě nezaměstnané nebo například mladé po škole, osoby bez přístřeší nebo třeba po odchodu z dětského domova, a to nejspíš nejvýše dva roky.
Výjimku z této lhůty budou mít lidé nad 60 let nebo lidé se zdravotním postižením. Jednou z podmínek je současně to, že znevýhodněná osoba byla po stanovenou dobu evidovaná jako uchazeč u úřadu práce.
Návrh musí projednat Senát a pak ho dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
X X X
KOLIK MILlONŮ Z VLSTNÍ KAPSY POSLAL FIALA, JUREČKA, ČERNOCHOVÁ, PEKAROVÁ, LIPAVSKÝ…
Česko poslalo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Válka na Ukrajině právě v úterý trvá tisíc dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
O zaslaném materiálu informoval Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu, naposledy seznam darované pomoci odtajnila v červenci.
Tehdy celková pomoc od začátku války dosahovala 6,75 miliardy korun, mezi dary bylo osm kusů letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel nebo 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany.
Česko také spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem na muniční iniciativě, která získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu řekl, že Česko naplní cíl dodat do konce roku ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Iniciativa by podle něj měla pokračovat i v roce 2025, spíš než konkrétní cíl pro příští rok by preferoval kontinuální dodávky.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a okupuje asi pětinu jejího území. Tvrdí, že válka nemůže skončit, dokud nebude uznána jeho anexe ukrajinské půdy. Kyjev naopak žádá, aby Rusko všechna území vrátilo.
X X X
Ukrajina už chce víc mír než území. Západ také, jen to neřekne nahlas
Těsná většina Ukrajinců poprvé od začátku ruské invaze dává přednost rychlému ukončení války před získáním okupovaných území, čímž je v souladu s aktuálními úvahami v Evropě a USA, o nichž se příliš nemluví kvůli jejich politické citlivosti.
Mezi evropskými spojenci Ukrajiny dochází k tichému, ale sílícímu posunu směrem k představě, že válka s Ruskem může skončit jedině jednáním mezi Kyjevem a Moskvou, které zahrne územní ústupky Ukrajiny, napsal před několika dny ve velké analytické zprávě list Washington Post.
„Ti, kdo v minulosti navrhovali vyměnit území za mír, byli prakticky upalováni,“ cituje Washington Post jednoho vysokého představitele NATO a dodává, že evropští lídři by museli po dvou letech měnit své výroky.
X X X
Je to úplné blouznění, pustil se Michálek do Fialy kvůli slibu německých platů
Tvrdě se do premiéra Petra Fialy pustili Piráti, ještě nedávno jeho partneři ve vládě, kteří z ní ale ve zlém odešli. „Slyšeli jsme úplně populistický výrok. Nemá to nic společného s realitou,“ vyčetl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek premiérovi výrok, že lidé budou mít na konci příštího volebního období německé platy, ale jen když budou volit jím vedenou koalici.
„Je to stejné, jako když Babiš říkal, že jsme best in covid. Je to úplné blouznění,“ pustil se Michálek do Fialy kvůli jeho výroku v České televizi.
„Já potřebuju osm let a bude to. Budeme mít platy jako v Německu, budeme mít univerzity v té špičce, špičkové firmy a nebudeme žádná montovna,“ řekl Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce.
Sklidil hned posměch politické konkurence a jako nereálný označili premiérův slib i ekonomové. „Za pětatřicet let jsme se v České republice nedobrali ani na polovinu úrovně nominálních německých mezd. I proto lze tento závazek jen těžko považovat za reálný. Němci by museli zchudnout na naši úroveň, což je možná přece jen reálnější varianta než dvacetiprocentní růst českých mezd další čtyři roky po sobě,“ domnívá se Petr Dufek, hlavní ekonom bankovní společnosti Creditas.
Podle zářijových údajů Českého statistického úřadu činila průměrná nominální mzda v Česku během letošního druhého kvartálu celkem 45 854 korun. Podle dostupných dat činila v roce 2023 průměrná hrubá mzda v Německu přibližně 4 480 eur (113 tisíc korun) měsíčně.
„Jeví se to dost nerealisticky, vlastně jsem nezaznamenal jedinou reakci, která by mu dávala za pravdu a říkala, že je to alespoň teoreticky během těch pár let možné,“ řekl iDNES.cz politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.
Sám Fiala si za svými nedělními slovy ale nadále stojí. „Je typické, že každá odvážná pozitivní vize u nás hned narazí na zasmušilé kritiky a nesebevědomé pochybovače. A přitom všichni víme, že Češi si nejsou ochotni říkat o přidání peněz a často i mají strach vůbec přemýšlet o změně práce,“ opřel se Fiala do kritiků.
Michálek se už dříve projevil jako „zlý muž“ Pirátů, když se předseda vlády rozhodl vyhodit z vlády z pozice ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a Piráti pak opustili vládu.
Řekl, že premiér byl v nekomfortní pozici, když na něj tlačili místopředsedové ODS Zbyněk Stanjura, Martin Kupka, jihočeský hejtman Martin Kuba a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, že když Bartoše neodvolá, půjde on sám. „Jde o to, aby Piráti nekoukali ODS pod ruce,“ tvrdil Michálek. Všichni jmenovaní občanští demokraté, včetně premiéra, se proti tomu ohradili a označili to za nesmysl.
X X X
Invaze do Kurské oblasti se podle expertů obrátila proti Kyjevu. Nazývají ji ‚strategickou katastrofou‘
Situace na bojišti se nevyvíjí příznivě pro Ukrajinu. Rusko hlavně na východě země postupuje. Jen mezi 1. zářím a 3. listopadem zabralo 1000 kilometrů čtverečních území, což podle BBC ukazuje, že jeho tlak se v posledních měsících zvýšil. Ukrajinští vojáci si podle The New York Times stěžují, že jim dochází munice a lidi. Někteří experti se domnívají, že hrozí zhroucení východní fronty a že akce v Kurské oblasti byla „strategická katastrofa“.
V roce 2023 nedosáhla žádná ze stran na Ukrajině významnějších zisků, Moskva obsadila asi 462 kilometrů čtverečních, a konflikt se dostal do patové situace.
Data Institutu pro studium války ale ukazují, že v roce 2024 je situace jiná. Rusko se mělo zmocnit přibližně 2700 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je šestinásobek ve srovnání s předchozím rokem. Celkem tak Kreml ovládá 110 649 kilometrů čtverečních Ukrajiny. Pro srovnání, na začátku invaze do Kurské oblasti měl Kyjev pod kontrolou 1171 kilometrů čtverečních ruského území.
Pokud by Rusko i nadále pokračovalo v rychlém postupu, existuje podle Mariny Mironové, výzkumné pracovnice v oblasti obrany na Kings College London, možnost, že by se ukrajinská východní fronta „mohla zhroutit“, cituje ji BBC.
Aktuálně kremelské jednotky útočí ve dvou oblastech, a to na Kupjansk v Charkovské oblasti a Kurachove v Doněcké oblasti, což je odrazový můstek ke klíčovému logistickému uzlu – Pokrovsku.
Podle britského ministerstva obrany se aktuálně kremelské jednotky snaží prorazit obranu na severovýchodním okraji Kupjansku. Dokazují to i záběry na sociálních sítích, které BBC analyzovala.
O dobytí Kurachove se mají pokoušet jednotky, které v říjnu obsadily Vuhledar. I když se obráncům podařilo odrazit útoky na jihu a východě města, hrozí, že ho Rusko obklíčí i ze severu a západu. Bývalý šéf strategické komunikace v ukrajinském generálním štábu, plukovník Jevgenij Sasyko popisuje, že nepřítel umísťuje okolo města mocné čelisti, které pomalu drtí obranu, dokud se nezhroutí.
Ruský postup si ale vyžádal obrovské ztráty. Analýza BBC Russian uvádí, že od začátku invaze zemřelo nejméně 78 329 vojáků s tím, že ztráty od září do listopadu letošního roku byly víc než jedenapůlkrát větší než za stejné období v loňském roce.
Na postup nepřítele reagují i ukrajinské jednotky, které se podle vojenského analytika Davida Handelmana na východě země pomalu stahují, aby nedošlo k velkým ztrátám na životech.
Ukrajině na východní frontě chybí munice i lidé. Vojáci a velitelé popsali deníku The New York Times, že na některých úsecích fronty je početní převaha nepřítele více než šest ku jedné a že po letech těžkých bojů trpí nedostatkem pěchoty a stejně tak nedostatkem zkušených velitelů čet a rot, kteří by vedli do boje nezkušené nováčky. „Brigády, které bojují už dlouhou dobu, jsou prostě vyčerpané,“ řekl kapitán Vjačeslav.
Velkým problémem je i nedostatek munice. Řada vojáků si stěžovala, že v posledních dvou týdnech výrazně méně střílí jejich dělostřelectvo, a to včetně raketometu HIMARS.
„HIMARS už skoro vůbec neslyším. Téměř neexistuje,“ popsal hlavní seržant Dmytro, operátor dronů a velitel roty. „Kdybychom měli více munice, mohlo by to nahradit nedostatek lidí.“
Dělostřelectvo tak musely nahradit drony. Podle velitelů způsobují na některých úsecích fronty 80 procent ruských ztrát.
„Jednou z obrněného transportérů vysadili (Rusové) 30 vojáků pěchoty a my jsme je všechny vyřídili na jednom místě,“ popsal hlavní seržant Vasyl. „Hned poté přijel další obrněný transportér a vyložil dalších 30 vojáků. Přestali jsme počítat, kolikrát na stejné místo poslali další vojáky. Za půl dne bojů ztratili Rusové více než 200 mužů.“ Proto se podle Vasyla operátoři dronů stávají primárním cílem bombardování.
Na konci každého střetnutí ale Rusové zaberou další kus země. „Pokud jsou ochotní ztratit tolik mužů jen proto, aby postoupili, nevím, co by je mohlo zastavit,“ podotkl kapitán Vjačeslav.
Samotné drony ale podle vojáků obranné linie nestabilizují. „Nic nemůže nahradit pěchotu,“ řekl kapitán Vjačeslav a dodal, že drony „nemohou nepřítele reálně zastavit“.
Prudké boje
Ukrajinská invaze do Kurské oblasti začala v srpnu a dodnes není jasné, proč Moskvě trvalo tak dlouho zareagovat.
Výzkumnice Mironová se domnívá, že ač ukrajinským motivem k ofenzivě bylo získat páky pro vyjednávání a donutit Kreml přesunout část vojsk z východní fronty, tak se to celé mohlo obrátit proti němu. Ruský generální štáb se totiž snažil udržet Ukrajince na svém území a dosáhnout co největších územních zisků na jiných částech fronty.
Nyní už je ale Moskva připravená získat své území zpět. V oblasti nasadila na 50 000 vojáků a podle ověřených videí tam dochází k prudkým bojům. Institut pro studium války informuje o tom, že Kyjevem ovládané území se stále zmenšuje. Kreml už získal zpět asi 593 kilometrů čtverečních.
Podle Mironové se tak z počáteční morální vzpruhy pro vojáky stala „strategická katastrofa“, která váže některé nejlepší a nejzkušenější ukrajinské jednotky vybavené nejmodernějšími západními zbraněmi.
Moskva navíc do Kurské oblasti nepřevelela jednotky z východní fronty, ale z částí Ukrajiny, kde neprobíhají tak velké operace. „Podle vojáků z různých částí fronty byly ruské jednotky staženy hlavně z Chersonu a Záporoží,“ popsal analytik Mezinárodního institutu strategických studií Yurri Clavilier.
Podle Mironové má tak nyní silnější vyjednávací pozici Moskva než Kyjev, a to kvůli rychlému postupu i územním ziskům. „Mají mnohem lepší karty než Ukrajinci,“ uvedla.
X X X
EXPERTI: LAKOMÝ FIALA, JUREČKA, ČERNOCHOVÁ, PEKAROVÁ,
LIPAVSKÝ VŠECHNY PENÍZE Z VLASTNÍ KAPSY VRÁTIT ČR
Česko poslalo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Válka na Ukrajině právě v úterý trvá tisíc dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
O zaslaném materiálu informoval Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu, naposledy seznam darované pomoci odtajnila v červenci.
Tehdy celková pomoc od začátku války dosahovala 6,75 miliardy korun, mezi dary bylo osm kusů letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel nebo 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany.
Česko také spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem na muniční iniciativě, která získává pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu řekl, že Česko naplní cíl dodat do konce roku ve své iniciativě Ukrajině 500 000 kusů velkorážové munice. Iniciativa by podle něj měla pokračovat i v roce 2025, spíš než konkrétní cíl pro příští rok by preferoval kontinuální dodávky.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022 a okupuje asi pětinu jejího území. Tvrdí, že válka nemůže skončit, dokud nebude uznána jeho anexe ukrajinské půdy. Kyjev naopak žádá, aby Rusko všechna území vrátilo.
X X X
ROZPOČET ČR
Když jde o život ČR, lidí, firem
Není to jen nereálný rozpočet, co vrší dluhy pro ty, kdo přijdou po nich. Nejde jenom o peníze.
Sněmovna nestíhá. Konec roku se blíží, a to je pekelný předěl, jaký před Kolumbem představoval okraj ploché země, za kterým se zřítíte do hlubin bez možnosti návratu. Všimněme si třeba rizika nezabrzditelného růstu poslaneckých a ministerských platů, pokud se nepodaří konec roku nějak legislativně odsunout. Nedivme se, že v takové atmosféře je schválený pořad 119. schůze Poslanecké sněmovny plný předloh, které svou naléhavostí vytlačují jedna druhou.
Co dřív? Bez čeho se opravdu neobejdeme? Důchody už se podařilo zrušit, tam by to mohlo zadrhnout jen v Senátu. Ale co by to bylo za vánoce, kdyby měly být bez zvýšení televizních a rozhlasových poplatků?
A teď k tomu naruší hladký chod našeho nejvyššího zákonodárného sboru svrhávání jeho předsedkyně Pekari-Adamové. Odehraje se na zvláštní schůzi na návrh opozice, protože paní předsedkyně prý na svou funkci nestačí. To je opravdu hloupý argument. Chceme se pustit do srovnávání, kdo ano? Bude se hledat, kdo stačí? A jak by se řešila jednání sněmovny, kdyby slabší kusy skončily v Bohnicích pod uzavřením? A jak potom naložit s přítomností zástupců vlády??
Zabije se čas pro schválení státního rozpočtu iluzorních příjmů. O výdajích víme, ale kde na ně vzít? V pohádkách je to snadné, řekne se: „Oslíčku, otřes se!“. Ne že by se to nedalo vyzkoušet, o osly nemá naše reprezentace nouzi a jistě by se našel někdo, kdo by s nimi rád zatřepal. Třeba zadarmo, takříkajíc brigádnicky, kdyby se ukázalo, že je to jediná cesta, jak udržet zemi nad vodou.
Češi jsou však povahy holubičí, a tak dostává přednost osvědčený postup feldkuráta Katze: „To se nám to hoduje, když nám cizí lidi půjčujou!“ Neříkám, že hodujeme všichni, ale všeho do času. Karta se obrátí, až dojde na splácení.
Nevím taky, jak to je to s tou bezednou rozpočtovou dírou řešeno vědecky. Z některých vyjádření pana premiéra by se dalo vytušit, že metoda nejrychlejšího zadlužování v EU je nejvhodnější pro skokové přiblížení k vysněným mzdám jako v Bavorsku. Aspoň pro někoho.
Ústava praví, že sněmovna je suverén, a tak je nechme, ať se vyblbnou. Jenže obyčejně to bývá tak, že ty nejdůležitější věci zůstanou na okraji zájmu.
V seznamu předloh před prvním čtením, které mohou mít opravdu celonárodní dopad, je také vládní novela mysliveckého zákona. Co chceme od myslivců? Aby stříleli. Česko je plné přemnožené spárkaté zvěře, která neumožňuje přirozenou obnovu lesa, protože spase všechny semenáčky, ledva vykouknou ze země. Nedivím se jí, jsou nejchutnější. A tak zvířat je moc a přirozené pastvy málo. Jenže myslivci dost nestřílejí a zákon to má změnit.
I u těch myslivců jde o klima, o kterém se teď jedná na 29. klimatické konferenci COP v Baku. Tématem mezinárodních jednání jsou obrovské peníze, které je třeba vynaložit, aby se zachovala naděje, že globální teploty nestoupnou víc než o 1,5 stupně Celsia. Pokud jde o Česko, průměrná teplota u nás vzrostla od roku 1990 o 2 stupně Celsia. Změněné klima zatím vnímáme spíše bodově, jako třeba na Jesenicku, ale zato drtivě. Premiér Petr Fiala při svém vystoupení v Baku nabízel české zkušenosti, jak bránit něčemu, co jsme dávno sami vytvořili.
U nás se otázka klimatu obyčejně omezuje jen na prdící krávy, kvůli kterým jsou elektrická auta holý nesmysl. Jenže poničené české lesy mají srovnatelnou produkci uhlíku jako doprava, jak připomněl Jakub Hruška z akademického ústavu pro výzkum klimatické změny. Pařezy, které zbyly po kůrovcové kalamitě, uhlík nezachycují, naopak jej svým hnitím uvolňují. Stejně tak biomasa v okolí pařezů, která hyne nechráněná pod žhavým sluncem.
Zajímavý příspěvek v podzimním čísle Zpráv lesnického výzkumu o studii Zásoby uhlíku v lesních půdách a lesní hospodářství, jde trochu hlouběji:
„Kvůli zvýšené respiraci z rozkladu organické hmoty a těžebních zbytků se obnovované porosty dočasně stávají zdrojem emisí oxidu uhličitého do atmosféry. O tom, na jak dlouhou dobu, se informace do značné míry rozcházejí. Rebane et al. (2020) zjistili pro hemiboreální lesy v Estonsku, že šest let po holosečné těžbě funguje nový porost jako slabý sink uhlíku, po osmi letech je již poutání CO2 výrazné.
Grelle et al. (2023) uvádějí pro holosečnou obnovu lesů ve smrkových porostech jižního Švédska návrat k poutání uhlíku po 8–13 letech. Tento závěr bude pravděpodobně relevantní i pro podmínky současných kalamitních holin po úhynu smrkově dominantních porostů v České republice.“
Zaznamenává to i čerstvá Zpráva o stavu životního prostředí v ČR za rok 2023, která poukazuje na „stav našich lesů, které se v uplynulých letech změnily z pohlcovače skleníkových plynů v jejich významného producenta“.
Nejsme v tom sami. Lesy se rozpadají v řadě dalších zemí. Na jednom odborném webu jsem narazil jsem na skoro neuvěřitelnou zprávu, že Finsko, které má nejambicióznější cíl uhlíkové neutrality ve vyspělém světě, zaznamenalo v posledních letech zánik svého kdysi obrovského pohlcování uhlíku půdou. A tak přestože snížilo emise ve všech odvětvích o 43 %, celkové emise země (po započtení půdy a vegetace) zůstaly nezměněny!
Zůstaňme v Česku. „Ačkoli se celková bilance lesnictví zlepšila, kvůli kůrovcové kalamitě produkují lesy stále více uhlíku, než kolik dokážou pohltit. Lesy se v postižených oblastech postupně obnovují, ale jejich celkové zdraví zůstává neuspokojivé, hlavně kvůli nevhodné druhové skladbě stromů,“ konstatuje zmíněná zpráva MŽP.
A jsme u jádra věci. Druhová skladba je nevhodná, protože v umělé výsadbě nadále dominují smrky, kterým teplejší klima dávno nesvědčí. Smrk je však zdánlivě ekonomicky výhodnější.
Lesy by proto mohla výrazněji vylepšit přirozená obnova z náletů vhodnějších dřevin, jako jsou listnáče nebo jedle, ale tu zase blokuje přemnožená spárkatá zvěř. Proč je přemnožená? Myslivci to nevidí?
Všichni myslivci nejsou slepí ke stavu lesa, ale myslivecké právo se dá koupit, a tak přivedlo do honiteb i osoby, které žijí úplně jinde a zajímá je jen, aby se za ty prachy dalo během těch pár hodin, kdy vyrazí s flintou do lesa, něco trefit. Lesy s hustou zvěří lákají také nepoměrně bonitnější zahraniční zájemce, kteří rádi pustí chlup za parádní trofej. I majitelé honiteb se tak chovají ekonomicky.
Honitby nejsou totožné s vlastnictvím. Když vám zvěř škodí, třeba prorazí oplocenku a spase rašící porost, a vy nemáte právo honitby, pak ji nesmíte střelit. Pokud si nevystačíte s pranýřováním na nástěnce, můžete stát požádat o náhradu škody. Ta je obyčejně mizivá, protože – jak v úterý znovu upozornil v Českém rozhlase Jakub Hruška – tato škoda nezahrnuje fakt, že když zvířata spasou semenáčky, majitel lesa byl připraven o jeho přirozenou obnovu. Je donucen k nákladům, které však dosud ve škodních metodikách vyčísleny nebyly.
Pro řešení přemnožené zvěře má proto Hruška jednoduché řešení. Přenesme na myslivce plnou škodu. Má na mysli i ty náklady na obnovu lesa novou výsadbou. Vychází mu to na těžké tisíce.
Ale nezapomínejme, že Česko má také nějaké mezinárodní závazky v oblasti snižování skleníkových plynů, které buď zvládne, nebo si musí povolenky koupit. Za co je koupí? Za peníze z rozpočtu. Kdo to zaplatí? Daňoví poplatníci.
Nevěřím, že jsme tak dobří jako Finsko, které úsporami jinde uhájilo nulový přírůstek, když došlo i na započtení lesů. Nejen ve státním rozpočtu, i v českých lesích narůstá obrovský dluh, který lehkomyslně vytváříme, protože splácet ho budou ti po nás. Tak ať se pěkně dusí…
Ze zmíněné studie o zásobách uhlíku v lesních půdách se zároveň dovídáme, jak dlouho to trvá, než se dá les po nějakém ničivém zásahu dohromady. V jižním Švédsku počítají s 8 až 13 lety. Proto Jakub Hruška doporučuje, aby se ještě více upustilo od požadavku rychle holiny povinně zalesňovat, protože do pěti let, na kolik se tento interval aktuálně prodlužuje, nestačí. Příroda to tak rychle nestíhá. Dejme jí větší šanci, protože potřebuje nejméně těch 13 nebo 15 let, aby ukázala, co opravdu umí. Jinak se zapojí člověk, a ten dá přednost smrkům.
Smrky jsou podle převažujícího mínění ekonomičtější, přestože zvyšují riziko rozpadu porostů v důsledku sucha a dalších vlivů změněného klimatu. Náklady státu na dodržení mezinárodních klimatických závazků se v takové „ekonomické“ úvaze o výhodnosti smrku ignorují. Také přemnožené honitby jsou v převažujícím mínění považovány za „ekonomicky“ výhodnější, přestože nás klimaticky ohrožují do té míry, že lidem v některých oblastech (Jesenicko) seberou úplně všechno, i budoucnost.
V závěrečné zprávě o dopadech novely zákona o myslivosti na regulaci (zpráva RIA) už se to nepatrně vyvažuje:
„Novela zákona o myslivosti má hlavní cíl, kterým je snížení škod zvěří, zejména zvěří spárkatou (včetně prasete divokého). Naplněním tohoto cíle se sníží nejen samotné škody způsobené zvěří, ale dojde i ke snížení nákladů na preventivní opatření (ochranu proti škodám zvěří) ze strany lesnicky a zemědělsky hospodařících osob. Lze tak říci, že novela má pozitivní vliv na podnikání v oblasti zemědělství a lesnictví. Na druhou stranu může v některých honitbách vlivem úbytku spárkaté zvěře dojít ke snížení výnosu z myslivosti (snížení nájmu za honitby, pokles lovecké nabídky, pokles příjmů z lovecké turistiky).“
Všichni mají plnou hlavu starostí o ekonomii. Co je to za logiku, kterou se řídí?
F. Schumacher, od jehož přelomové knihy Malé je milé (Small is Beautifull) uplynulo 50 let, rozlišuje ekonomii a moudrost. Ekonomie uvažuje v krátkém horizontu, sleduje jen vlastní úzký zájem a vidí jen peníze a zisk. Vzduch pro ni nemá žádnou cenu – do zavedení emisních povolenek, samozřejmě. A tak jedině moudrost ví, že společné věci, jako je zdravá půda, pravidelná vláha nebo předcházení znečištění rozhoduje o kvalitě života, přestože o tom nevypovídá žádná cenovka.
Rozhodovat o lesích, honitbě a přirozené obnově by se proto mělo moudře, nikoliv ekonomicky. A mělo by se to stát co nejdříve, protože když jde o život, jde všechno ostatní stranou. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz
X X X
MMR dostalo milionovou pokutu za chybu v zadání digitalizace stavebního řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu milion korun za chybné zadání digitalizace stavebního řízení mimo tendr. Vyměřil mu ji antimonopolní úřad a jeho předseda Petr Mlsna ji potvrdil. Rozhodnutí je pravomocné, uvedl dnes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokuta souvisí s dřívějším rozhodnutím ÚOHS, kterým úřad ministerstvu letos v květnu zakázal plnění smlouvy, uvedl mluvčí MMR Petr Waleczko.
„Úřad rozhodl, že MMR spáchalo přestupek, když veřejnou zakázku zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by pro použití tohoto druhu zadávacího řízení byly splněny zákonné podmínky,“ uvedl úřad ve zprávě.
Pokuta navazuje na rozhodnutí ÚOHS z letošního května, kterým úřad ministerstvu zakázal plnění smlouvy s firmou InQool se čtyřměsíčním odkladem. „Pokuta navazuje na jiné rozhodnutí antimonopolního úřadu k zadání veřejné zakázky na digitalizaci stavebního řízení v jednacím řízení bez uveřejnění. S tímto původním rozhodnutím ministerstvo nesouhlasí, proto v srpnu podalo žalobu ke správnímu soudu. Na její výsledek stále čekáme,“ uvedl mluvčí ministerstva Waleczko.
MMR argumentovalo časovou tísní
Ministerstvo v podaném rozkladu argumentovalo zejména časovou tísní poté, co ÚOHS zrušil předchozí vypsaný tendr. Tento argument ale Mlsna nevyslyšel. Uvedl, že MMR si situaci způsobilo samo tím, jak nastavilo podmínky v předchozím zrušeném tendru.
„O pochybnostech stran zákonnosti nastavených zadávacích podmínek MMR vědělo již předem z předběžných tržních konzultací, a i přes to uvedené výhrady ignorovalo. MMR je přitom gestorem stavebního zákona. Mohlo se tedy zasadit o odložení účinnosti těch ustanovení zákona, která vyžadovala, aby byly informační systémy spuštěny k 1. červenci 2024. Následně mohlo zakázku vysoutěžit znovu řádným postupem a stanovit férové zadávací podmínky. To ovšem neučinilo a namísto toho se uchýlilo k použití nesoutěžního postupu,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Digitalizace stavebního řízení se začala používat 1. července letošního roku. Od počátku ji ale provázely potíže. MMR pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) chtělo systémy digitalizace stavebního řízení dodávat modulárně, tedy po částech, nikoli vcelku. To plánoval dříve resort pod vedením Kláry Dostálové (ANO). Na konci září byl kvůli potížím s digitalizací Bartoš odvolán z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, což vyústilo v odchod Pirátů z vlády. Ministrem pro místní rozvoj byl jmenován Petr Kulhánek (za STAN) a vláda se následně rozhodla vypsat na systém novou zakázku. Současně umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými v létě, ceskajustice.cz
X X X
Dočasně chránění Ukrajinci tvoří 3,5 procenta obyvatel ČR. Vláda a kraje řeší ubytovací kapacity
Dočasně chráněných Ukrajinců je v Česku na 35 tisíc a tvoří 3,5 procent obyvatel. Většina z nich se znovu registrovala. Pro nově příchozí chce stát stále držet sníženou kapacitu dvacet tisíc míst. Zlínský kraj však dává přednost vyhlášení nouzového stavu, když stát prázdná místa neplatí. Ministerstvo pro místní rozvoj zase navrhuje nižší státní úhrady. Celkový počet registrovaných cizinců v ČR činí 1 079 094 osob. Z tohoto počtu je 578 454 Ukrajinců.
Počty cizinců vyplývají z aktuální Čtvrtletní zprávy o migraci, kterou čerstvě vydalo ministerstvo vnitra.
Snížení ubytovacích kapacit pro nově příchozí Ukrajince s dočasnou ochranou je obsahem novely nařízení vlády o poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranou. Vláda snižuje ubytovací kapacity pro nově příchozí Ukrajince v jednotlivých krajích a v Praze na 40 procent původní kapacity, z celkem padesáti tisíc na dvacet tisíc míst.
Z údajů v připomínkovém řízení ovšem vyplývá, že za deset letošních měsíců bylo přerozděleno do krajů a do Prahy celkem 4000 Ukrajinců.
Úplný návrh včetně důvodové zprávy je zde.
Vnitro myslí na nečekaný příliv nově příchozích
V Praze tak nově zůstane z původně devíti tisíc míst pro Ukrajince jen 3 600. Na zhruba polovinu, tedy 526 míst, klesne počet v Karlovarském kraji. Ve většině krajů se tato nabídka sníží na číslo kolem tisícovky. S výjimkou kraje středočeského, jihomoravského a moravskoslezského, kde počty povinně zajištěných míst pro Ukrajince přesáhnou dva tisíce.
Podle ministerstva vnitra došlo v roce 2024 k výraznému snížení osob, které po svém příchodu na území žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Počet takových žádostí klesl z 20 procent nově příchozích žadatelů o dočasnou ochranu na 3 procenta, uvádí vnitro.
Přesto kraje musí i nadále držet tisíce nouzových míst. „I snížený rozsah zajišťovaných ubytovacích kapacit však musí být dostatečný pro případ neočekávaného navýšení počtu nově příchozích,“ zdůvodňuje vnitro povinnost držet stále dvacet tisíc ubytovacích míst pro Ukrajince.
Není nástroj, jak nutit ubytovatele držet místa bez náhrady
Pro Zlínský kraj je snížení kapacity na 40 procent, tedy na 943 míst, která musí pro Ukrajince zajistit, málo razantní: „Žádáme o změnu ubytovací kapacity, a to snížení o 90 procent, tj. na číslici 100,“ uvedl kraj v rámci připomínkového řízení k novele nařízení vlády s tím, že nově platí stát přes kraj ubytování jen 90 dní.
Za rok bylo do Zlínského kraje přiděleno 213 Ukrajinců. Nyní tam pobývá 27 osob v časovém limitu 90 dní. Přesto má kraj zajistit předmětných 943 míst.
Lidé hledají ochranu před válkou na Ukrajině Foto: Pexels
„V návrhu nařízení uvedené zdůvodnění možnou druhou vlnou je irelevantní. Pokud by byla další mimořádná vlna, bude nutné vyhlásit na celé území ČR nouzový stav, tak jako tomu bylo v roce 2022. V současné době, kdy již není vyhlášen nouzový stav, je uzavírání smluv na zajištění ubytování dobrovolné, zcela na vůli ubytovatele. Pokud mají ubytovatelé proplaceny pouze skutečně obsazená lůžka, nechtějí mít vyšší kapacitu, kterou jim stát nehradí alespoň symbolickou částkou. Kraje nemohou nijak uzavření smluv vymoci, nemají pro to právní nástroje,“ ohrazuje se proti držení prázdných míst Zlínský kraj.
Více dočasně chráněných na pokoji vydělá dost peněz
Naopak snížit výši státní úhrady za místo navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle ministerstva je částka 300 korun za bydlení v krajských zařízeních a 350 korun v jiných zařízeních, které nejsou bytem, příliš vysoké. „Vezme-li se v úvahu, že cizinci s dočasnou ochranou příslušné ubytování využívají převážně po celou možnou dobu, kdy jej mají bezplatně (tj. 90 dní), tak za jeden měsíc (30 dní) stávající celková náhrada na jednu osobu činí 9 000 Kč/10 500 Kč,“ uvádí ministerstvo.
„Pokud je na pokoji v nestandardním ubytování více cizinců s dočasnou ochranou, může se tato částka za jeden pokoj vyšplhat mnohonásobně výš. Domníváme se, že navržená nižší částka je dostačující a zároveň motivující pro ubytovatele, aby poskytli ubytování cizincům s dočasnou ochranou,“ myslí si ministerstvo práce a sociálních věcí.
Celkem bylo vydáno 651 457 dočasných ochran
Podle čerstvé Čtvrtletní zprávy o migraci pobývalo ke 30. září 2024 v ČR na základě dočasné ochrany celkem 378 432 Ukrajinců. Tento počet stojí za růstem počtu cizinců v ČR. „K 6. 10. 2024 bylo v České republice evidováno celkem 379 806 aktivních registrací dočasných ochran,“ uvádí vnitro ve zprávě o migraci. Do 6. října 2024 bylo Ukrajincům vydáno 651 457 dočasných ochran.
„Česká republika je dlouhodobě státem EU, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V září jich v zemi bylo přibližně 35 na každých 1000 obyvatel, tvoříce tak v České republice 3,5 % populace,“ uvádí doslova ministerstvo vnitra.
Nejvíce je jich z Kyjeva, Zakarpatí a Charkovska
K prodloužení dočasné ochrany se v roce 2024 registrovalo celkem 320 304 osob, z nichž výrazně převažovaly ženy (tvořily tři pětiny). Celkem 90 % uprchlíků se k prodloužení registrovalo opakovaně, uvádí dále vnitro.
„Podle výzkumu, který pro Ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR a financoval jej UNICEF, uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva,“ uvádí čerstvá zpráva ministerstva vnitra. „Mezi uprchlíky je poměrně vysoký podíl vysokoškoláků (46 %),“ vyplývá také z průzkumu.
Počet cizinců v ČR je od loňska nad milionem
Z ekonomicky aktivních Ukrajinců držitelů dočasných ochran je 61% žen a 39% mužů, uvádí ministerstvo vnitra. Dětí do osmnácti let je 28%. Dočasně chránění mezi sebou mají rovněž 4% starších než 65 let. I mezi nimi převažují ženy nad muži.
Nejvíce chráněných Ukrajinců žije v Praze, kde jich je 26% v počtu 97 872. Následují Středočeský kraj (53 000), Jihomoravský kraj (40 000) a Plzeňský kraj (32 000). Po Praze nejvíce žijí v Brně a v Ostravě.
Ukrajinci také v celkovém počtu 578 454 osob tvoří největší skupinu cizinců a největší skupinu osob ze třetích zemí na území ČR.
Druhé místo v celkovém počtu cizinců opět zaujmuli Slováci, kterých v ČR žije 120 747, na třetím místě jsou Vietnamci, jichž je 68 000. Ke 30. září 2024 bylo v ČR registrováno celkem 1 079 094 cizinců. Do tohoto čísla se nepočítají lidé s krátkodobým vízem, bezvízoví nebo neregistrovaní cizinci. Téměř 80% z celkového počtu cizinců jsou lidé ze třetích zemí. Irena Válová, ceskajustice.cz
X X X
EUROPOSLANEC SR BLAHA
BOJUJETE S RUSKOM CUDZÍMI RUKAMI, VY ZÁPADNÍ ZBABELCI!
Na zahraničnom výbore EP som sa ako jediný zastal Gruzíncov a ich spolupráce s Ruskom. Ako som povedal, je vrcholne nemorálne, že Západ bojuje s Ruskom cudzími rukami a necháva umierať Ukrajincov.
Teraz chce to isté od Gruzíncov a tí to v demokratických voľbách celkom logicky odmietli. A tak ich teraz chce Európsky parlament trestať. Absurdné. Nemorálne. A nechutné. V Európskom parlamente tu šialenci z liberálnych frakcií vykrikujú, že treba na Gruzínsko uvaliť sankcie – iba preto, lebo sa im nepáči výsledok volieb.
Človeku sa z nich zdvíha žalúdok. Ale emócie nesmú prevládnuť. Vecne a pokojne som im vysvetlil, akí sú pokryteckí. A že ich hodnotenie gruzínskych volieb nemá žiadnu váhu. A že by mohli niekedy konečne skúsiť rešpektovať aj iný názor. Taká drobnosť… V demokracii…
Milí priatelia, atmosféra v Európskom parlamente je doslova hysterická. Študoval som históriu 20. storočia veľmi podrobne a žiaľ, takto nejako to vyzeralo pred prvou svetovou vojnou. Až po tom mlynčeku na mäso, ktorý z toho vzišiel, si vojnoví štváči na Západe konečne uvedomili, že tadiaľto cesta nevedie
Vlastne – neuvedomili a spustili ďalšiu veľkú vojnu. A teraz chcú ďalšiu. Jadrovú. Ale nedá sa im to vysvetliť. Sú doslova v tranze. Ich nenávisť voči Rusku nepozná hraníc. Mám vážne obavy, že vojne sa nevyhneme.
Viac som o tom hovoril v Slobodnom vysielači, vypočujte si náš včerajší rozhovor s Erikou Vincourekovou. Hovorili sme bližšie aj o mojom stretnutí a Dmitrijom Medvedevom v ruskom Soči. Ale aj o bývalom režime či aktuálnej situácii na Slovensku.
Ľuboš Blaha (Autor je místopředsedou strany Smer-ssd a poslancem EP)
X X X
Rok české hudby završí koncerty České filharmonie v Carnegie Hall
Rok české hudby, který se v letošním roce nese ve znamení oslavy 200 let od narozen hudebního skladatele Bedřicha Smetany, se blíží k závěru. Vrcholem oslav se stane série koncertů v newyorské Carnegie Hall na počátku prosince. V rámci Českého týdne se Česká filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova vrátí do tohoto slavného sálu poprvé od roku 2018. Na základě pozvání festivalu Smetanova Litomyšl se části programu vedle dalších podporovatelů zúčastní také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
„Rezidentní koncerty České filharmonie v Carnegie Hall řadí naše těleso na úroveň berlínských či vídeňských filharmoniků, kterým se této pocty v minulosti také dostalo. Navíc v tomto rozsahu je to ještě cennější a z mého pohledu se jedná o velký úspěch české kulturní diplomacie. Smetanova Litomyšl je nedílnou součástí našeho kraje a hrdě se k ní hlásíme nejen v rámci každoroční finanční podpory, ale také například při připravované realizaci SmetaNOVÉHO sálu, který nahradí stávající dožilé jeviště,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který obdržel pozvánku k účasti na část programu v rámci Českého týdne.
Během tří rezidenčních večerů v Carnegie Hall zazní díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Gustava Mahlera a Leoše Janáčka. S orchestrem vystoupí renomovaní sólisté Yo-Yo Ma, Gil Shaham a Daniil Trifonov. Kromě účasti na programu Českého týdne v Carnegie Hall budou realizovány schůzky se zástupci Generálního konzulátu ČR v New Yorku, Českým centrem New York, CzechTourismem, CzechInvestem, zástupci krajanských spolků, ale také se zástupci soukromého sektoru. „Stejně jako se nám v minulosti podařilo navázat úzké kontakty s krajanskými spolky v Texasu, kam vyjíždí koncertovat studenti Konzervatoře Pardubice a úspěšně zde prezentujeme také naše Východočeské muzeum, chtěli bychom za přispění našeho generálního konzulátu či Českého centra zkusit prezentovat náš region také v New Yorku, kde je logicky krajanská spolková činnost také velmi silná,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Mgr. Dominik Barták
X X X
Panattoni Smart Park Karviná vrátí Moravskoslezskému kraji tisíce pracovních míst a nabídne prosperitu
Developerská společnost Panattoni spolu se zástupci Moravskoslezského kraje představila podobu průmyslové zóny Panattoni Smart Park Karviná. Moderní průmyslová zóna o zastavitelné ploše 330 000 m² se po dokončení stane jednou z nejatraktivnějších průmyslových ploch v oblasti. Předpokládaná celková výše investic by mohla přesáhnout až 25 miliard korun, přičemž stavební práce by měly začít v průběhu roku 2026. Projekt představuje velkou příležitost pro obyvatele Karviné, Havířova, Orlové a okolních měst a obcí s potenciálem nabídky až 4 500 pracovních míst. Na Karvinsku nyní na jedno volné pracovní místo připadá více než 10 uchazečů, což je nejvíce z celé republiky. Park do regionu postiženého útlumem průmyslu přiláká špičkové investice, které zvýší životní úroveň obyvatel.
Panattoni Smart Park Karviná je unikátní nejen svým rozsahem, ale i umístěním. Bude se příznačně nacházet na jednom z typických pozemků, které směřují od starého průmyslu k novému podnikání, konkrétně v oblasti výrazně zasažené těžbou bývalého černouhelného dolu Barbora. Plánovaný areál na brownfieldu je navržen podle nejvyšších světových standardů udržitelnosti a bude harmonicky propojen s okolním prostředím a stávající dopravní infrastrukturou. Velkou výhodou je i poloha zcela mimo rezidenční oblast. Nabídne zázemí – nejen předním globálním firmám, ale také místním lidem, kteří kromě pracovních příležitostí budou moci využívat novou cyklostezku, naučnou stezku či venkovní relax zónu s fitness prvky.
„Developerská společnost Panattoni má bohaté zkušenosti s výstavbou podobně rozsáhlých a náročných projektů ve světě i v Česku. Za více než 17 let působení na českém trhu jsme postavili téměř 2 miliony metrů čtverečních průmyslových nemovitostí a aktuálně připravujeme projekty na 2,8 milionu metrů čtverečních brownfieldů. Všechny nové projekty zároveň cílíme na nejvyšší stupně hodnocení udržitelnosti dle přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Postavili jsme i nejudržitelnější průmyslovou budovu na světě, která se nachází v Panattoni Parku Cheb South,“ říká Pavel Sovička, Managing Director společnosti Panattoni.
„Chceme, aby celý areál navázal na bohatou průmyslovou tradici Karvinska. Jedná se o opravdu jedinečný projekt, který díky své rozloze a strategické poloze s dobrým dopravním napojením výrazně napomůže ekonomické transformaci celého bývalého uhelného regionu. Díky existující robustní infrastruktuře budete tato zóna velmi atraktivní pro přední světové firmy s přidanou hodnotou,“ doplňuje Matěj Hejma, Regional Development Director společnosti Panattoni.
Ve snaze přilákat do regionu špičkové investice Panattoni spolupracuje s krajskou agenturou MSID, ale také s agenturou CzechInvest, místními samosprávami a Moravskoslezským krajem, se kterým firma podepsala memorandum o spolupráci.
„Pro Moravskoslezský kraj je důležité, aby se nastartoval ekonomický rozvoj Karvinska a přišel sem strategický investor, který přinese nové pracovní příležitosti s přidanou hodnotou a zvýší kupní sílu obyvatelstva. Zdůrazňuji, že rozvoj průmyslových zón v regionu vítáme, ale musí jít o průmyslové zóny s přidanou hodnotou, ne o sklady nebo montovny. Přejeme si také, aby se budovaly ‚zeleně‘. Projekt Panattoni Smart Park Karviná tyto naše podmínky splňuje,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica s tím, že snahou Moravskoslezského kraje je také najít cestu, jak uchránit památky, a zároveň poskytnout prostor pro podnikání a realizaci volnočasových i vzdělávacích aktivit v dané lokalitě. „Ubezpečuji vás, že šikmý kostel se rozhodně nebude ani narovnávat, ani bourat. Ani ostatní stavby nebo památná místa nebudou výstavbou a provozem průmyslového areálu dotčeny. Příklady z evropských měst dokazují, že je to možné,“ dodává hejtman Josef Bělica.
V současnosti zanedbané území v oblasti Karviná-Doly je v platném územním plánu téměř dvacet let určené pro vznik průmyslové zóny. Oblast je nyní zatížená řadou černých skládek, které zakrývají jen náletové dřeviny. Ačkoli se v sousedství plánovaného průmyslového parku nachází několik historicky významných důlních staveb, výstavba průmyslových objektů se jich nijak nedotkne. Ani kostel sv. Petra z Alkantary – díky tomu, že je vzdálený více než 400 metrů od nejbližšího bodu projektu, a také díky izolačnímu pásu tvořenému terénní vlnou a osázení novou kultivovanou zelení – nebude výstavbou ani provozem průmyslového areálu nijak dotčen.
Výsadba zeleně v celém průmyslovém areálu i kolem plánované cyklostezky, která zlepší dostupnost například POHO Parku Gabriela či bývalého dolu Barbora, přispěje k tomu, že celé okolí bude pro zaměstnance i návštěvníky mnohem kulturnější a přístupnější než dnes.
Během plánované výstavby budou samozřejmě dodrženy i všechny předpisy týkající se archeologického dohledu. „Naše nezisková organizace úzce spolupracuje se společností Panattoni v oblasti archeologické památkové péče. Od přípravy archivní rešerše zájmového území přes provedení plošného terénního odkryvu až po sepsání závěrečné nálezové zprávy o výsledcích záchranného archeologického výzkumu má archeolog při řešení konkrétního stavebního záměru s investorem klíčovou roli,“ popisuje Mgr. Aleš Káčerik, archeolog a ředitel společnosti ARCHEO Sever o.p.s., která Panattoni poskytuje služby v oblasti archeologického dozoru, průzkumu a výzkumu.
Jedním z nejvýznamnějších přínosů Panattoni Smart Parku Karviná bude zlepšení situace na trhu práce, jelikož nedostatek pracovních míst a vylidňování je jednou z hlavních překážek rozvoje Karvinska. Podle údajů Českého statistického úřadu je míra nezaměstnanosti v okrese Karviná jednou z nejhorších nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé České republice. K 30. září tohoto roku zde nezaměstnanost dosahovala 8,4 % a na jedno volné pracovní místo připadá více než 10 uchazečů, což je nejvíce v celé republice. Tyto statistiky by měl výrazně vylepšit právě Panattoni Smart Park Karviná, který nabídne až tisíce nových pracovních míst, včetně těch vysoce kvalifikovaných. Z provozu zóny budou mít prospěch i místní firmy, které se mohou zapojit do dodavatelských řetězců, zatímco sektor služeb bude profitovat z vyšší kupní síly obyvatel. Během realizace projektu budou navázány spolupráce s místními firmami, které budou zapojeny do výstavby i samotného provozu průmyslové zóny. Kromě nových pracovních příležitostí se plánuje řada komunitních iniciativ, včetně podpory místních škol, kulturních a sportovních akcí. Velký důraz bude kladen také na spolupráci s místními vzdělávacími institucemi, aby byla zajištěna příprava kvalifikovaných pracovníků.
Celá průmyslová zóna bude usilovat o dosažení jednoho z nejvyšších hodnocení udržitelnosti podle přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Kromě zajištění napájení areálu z nízkoemisních a obnovitelných zdrojů energie se při výstavbě použijí nejmodernější technologie ke snížení energetické náročnosti včetně fotovoltaických elektráren, tepelných čerpadel a inteligentních systémů osvětlení. Budou také zavedena opatření pro úsporné zacházení s vodou, například využitím dešťové vody na splachování a výstavbou retenčních nádrží. K dispozici budou nabíječky pro elektromobily a díky zavedení městské hromadné dopravy až do areálu nebo výstavbě nové cyklostezky se zaměstnancům otevřou ekologické možnosti cestování.
Park se bude díky napojení na klíčové silniční i železniční tepny vyznačovat výbornou dopravní dostupností. Nacházet se bude v blízkosti dálnice D1 a plánuje se také rozšíření kapacit přilehlých komunikací a výstavba nových kruhových objezdů. Dálnice A1 v Polsku navíc umožní přímý přístup na tamní trh, k letišti v Katovicích a dále směrem do Německa a Pobaltí. Projekt zahrnuje i využití stávající vlakové vlečky, která zónu propojí s evropskou železniční sítí. Ve vzdálenosti 37 kilometrů se nachází mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava a pomocí dálniční sítě bude areál napojen i na letiště v Krakově nebo ve Vídni./bir/