Velmoc Německo se Scholzem má stále možnost i bez USA, Bidena, ostře, nebojácně  zasáhnout do jednání s Ruskem o dohodě na ukončení války na Ukrajině a zabíjení lidí Ukrajiny a Ruska. Hitler demisi se Stalinem odmítl, ale dnes je den ze dne situace na Ukrajině hrozivější pro lidi, kteří tam stále žijí a je škoda, aby nebyli zachráněni a žili v nové, svobodné Evropě bez války a úspěšné spolupráci všech zemí.

Situace napjatá, varují Rusové. Evakuují obyvatele měst z okolí Chersonu

 Kvůli údajné hrozbě masivního útoku ze strany ukrajinských sil rozhodli šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Volodymyr Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin o přesunu obyvatel z okolí Chersonu. Podle nich je situace v oblasti napjatá. Ukrajina údajně chystá zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, a proto by se obyvatelé měli přemístit z pravého břehu Dněpru.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Saldo oznámil, že úřady kvůli hrozícímu útoku ze strany ukrajinských sil zorganizují přesun obyvatel čtyř měst u Chersonu z pravého na levý břeh Dněpru.

Ukrajina se možná chystá zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých regionů, napsal Saldo na sociální síti Telegram. Ruská armáda proto chce vytvořit rozsáhlá obranná opevnění, aby tomuto nebo jakémukoli jinému útoku zabránila.

„Tam, kde působí vojáci, není pro civilisty místo. Ať ruská armáda plní svůj úkol,“ uvedl Saldo. Prioritou ruské armády bude „bezpečná evakuace obyvatel“, řekl Surovikin podle agentury AFP v rozhovoru ve státní televizi Rossija 24.

„Situaci v oblasti ‚speciální vojenské operace‘ lze označit za napjatou,“ dodal s tím, že „nepřítel se neustále pokouší útočit na pozice ruských vojsk“. Moskva svou invazi na Ukrajinu stále označuje souslovím „speciální vojenská operace“.

Podle agentury TASS dále Surovikin uvedl, že „plány a kroky týkající se samotného města Chersonu budou záviset na vývoji vojenské a taktické situace“. V současné době je tam podle něj situace „velmi složitá“.

Vedle raketového útoku na Kachovskou přehradu prý může hrozit také plošný raketový a dělostřelecký útok na Cherson. Surovikin zároveň prohlásil, že Severoatlantická aliance tlačí na Kyjev, aby vedl útočné operace v okolí Chersonu a neohlížel si přitom na ztráty v řadách vojáků ani na civilní oběti.

„Budeme jednat uvědoměle a včas, nevylučujeme přijetí obtížných rozhodnutí,“ řekl Surovikin.

Na začátku invaze na Ukrajinu získali ruští vojáci kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit.

Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, které ovládli v březnu, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil Chersonskou oblast za ruskou. Zábor Chersonské stejně jako i Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává.

X X X

ŠPINAVÁ  PRÁCE  FIALY  A  SPOL,   SEBRALI  ZEMANOVI  30  MILIONŮ  NA  ČINNOST  HRADU

Poslanci odebrali 30 milionů prezidentské kanceláři. Peníze půjdou mládeži

Sněmovna při úterním hlasování odebrala 30 milionů korun prezidentské kanceláři. Koaliční poslanci prosadili snížení výdajů na lesní hospodářství. Motivací bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka za manipulací se zakázkou v Lánské oboře. Peníze Sněmovna převedla na protidrogovou politiku a na podporu mládežnických spolků.

Ministr financí Zbyněk Stanjura s návrhem souhlasil, i když jeho úřad byl proti. Změnu nedoporučil ani sněmovní rozpočtový výbor, proti byli při hlasování ve Sněmovně pouze poslanci opozičních hnutí ANO a SPD, i když šéf druhého z hnutí Tomio Okamura sliboval podpořit všechny poslanecké úpravy rozpočtu. K návrhu na úpravu rozpočtu prezidentské kanceláře, který předložil Šimon Heller, se připojili také Jakub Michálek, Pavel Klíma, Pavel Žáček a Ondřej Lochman.

 

„Poslanecká sněmovna tímto návrhem reaguje na to, že ředitel Lesní správy Lány byl pravomocně odsouzen za manipulaci veřejné zakázky, a navzdory tomuto rozsudku ve své funkci setrval. Sněmovna nemůže přehlasovat milost prezidenta republiky, může ovšem alespoň odejmout odsouzenému řediteli rozpočet na realizaci kapitálových výdajů,“ zdůvodnili koaliční poslanci návrh, jímž výdaje na lesní hospodářství prezidentské kanceláře snížili zhruba o dvě třetiny.

Z celkové částky se 12 milionů korun přesunulo do rozpočtu úřadu vlády na program protidrogové politiky, zbývajících 18 milionů korun dostalo ministerstvo školství na podporu činnosti mládeže. Změnu schválilo v dílčím hlasování 85 ze 160 přítomných poslanců.

X X X

Śéf ruských sil na Ukrajině Surovikin promluvil. Možná mě donutí k něčemu těžkému, řekl

Velitel ruských invazních sil Sergej Surovikin přiznal, že situace na ukrajinské frontě je napjatá. Obzvlášť to podle něj platí o oblasti Chersonu. Nevyloučil, že bude muset učinit obtížná rozhodnutí.

Armádní generál Surovikin v úterý poprvé od převzetí celkového velení probíhající ruské vojenské operace na Ukrajině promluvil do médií. Ve svém vyjádření pro televizní stanici Rossija-24 popsal situaci jako obzvláště „napjatou“ v okolí města Cherson a dodal, že armáda bude možná nucena učinit „obtížná rozhodnutí“.

 Armáda pod vlivem NATO podle něj „již delší dobu požaduje od kyjevského režimu ofenzivní operace ve směru na Cherson, a to bez ohledu na jakékoli oběti – jak v řadách ozbrojených sil Ukrajiny, tak mezi civilním obyvatelstvem“.

Podle Surovikina si je ruská armáda vědoma plánů Kyjeva použít „zakázané prostředky vedení války v Chersonské oblasti“. Konkrétně by podle něj měla Ukrajina připravovat masivní úder na Kachovskou vodní elektrárnu, která se nachází na řece Dněpr, a také zahájit masivní raketové a dělostřelecké útoky na samotný Cherson.

„Tyto akce mohou vést ke zničení infrastruktury tohoto velkého průmyslového centra a k masovým ztrátám mezi civilním obyvatelstvem,“ varoval ruský generál.

X X X

GIBS  ZASAHOVAL  NA  MORAVĚ

V Brně a na dalších místech Moravy zasahoval GIBS. Má jít o úniky ze spisů

Kromě policie na brněnském magistrátu zasahovala v Brně a dalších místech Moravy i generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Podle Deníku N je důvodem vynášení informací z policejních spisů. Tuto skutečnost mluvčí GIBS Ivana Nguyenová nechtěla komentovat. Upozornila však, že jejich zásah nesouvisí s policejní razií na brněnském magistrátu.

Důvodem zásahu inspekce má být podle Deníku N skutečnost, že několik policistů vynášelo za úplatu informace z vyšetřování.

„Můžu potvrdit, že v Brně a na jiných místech Moravy v současné době probíhají z naší strany úkony trestního řízení. Tyto úkony ale nemají spojitost s mediálně sledovanou trestní věcí, kterou vede Policie ČR,“ řekla mluvčí GIBS Ivana Nguyenová redakci iDNES.cz.

GIBS prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a Vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů.

Nejde navíc o ojedinělý incident – začátkem října Nguyenová informovala, že kvůli kauze s názvem Tumorr a rozsáhlému úniku informaci z minulého roku je aktuálně stíháno pět policistů, šest fyzických osob. Čtyři z nich jsou bývalí policisté a dvě právnické osoby.

Policejní důstojník, tehdy v činné službě, měl přinejmenším v období let 2017 až do zadržení v roce 2022 plnit požadavky svého známého bývalého policisty poskytujícího detektivní služby.

Policejní důstojník, který v souvislosti se svou funkcí dohlížel na trestní řízení a měl přístup do všech trestních spisů v rámci teritoria svého zařazení, měl provádět lustrace v neveřejných policejních informačních systémech se záměrem zjistit co nejvíce využitelných informací o osobách, případně jimi ovládaných společnostech či proti nim vedených trestních řízeních.

Dle zadání pak bývalý policista v rámci své detektivní činnosti mohl tyto informace z probíhajících trestních řízení v jejich neveřejné fázi využít pro své podnikání a poskytnout je svým klientům pro jejich prospěch, stojí ve zprávě GIBS.

X X X

ORBÁN  SE  V  MAĎARSKU  RADÍ  S  OBČANY

 Orbán demokraticky dává lidem právo se vyjádřit

 Vláda premiéra Viktora Orbána se obrací na maďarské občany, aby se vyjádřili k sankcím Evropské unie uvaleným na Rusko, zejména v energetickém sektoru. Takový záměr oznámila vládní koalice Fidesz-KDNP v polovině září. Dotazníky byly minulý týden v pátek zaslány milionům maďarských občanů a je možné je zasílat zpět do 9. prosince.

Obsahují sedm  otázek s možností odpovědi „ano“ nebo „ne“. Týkají se sankcí na  ropu, plyn a uhlí, možného zavedení sankcí na jaderné palivo a projektu rozšíření jaderné elektrárny Paks a také sankcí omezujících cestovní ruch. Poslední otázka zní: „Souhlasíte se sankcemi, které zvyšují ceny potravin?“  Dotazník kromě otázek obsahuje popis nastolených problémů. Například na dotaz ohledně sankcí na ropu bylo uvedeno, že „by to vedlo k vážným problémům se zásobováním Maďarska a bylo by to obrovskou zátěží pro ekonomiku“.

Maďarská vláda soustavně kritizovala sankce EU proti Rusku, zejména v energetickém sektoru. Poukazují na to, že zavedená omezení zasáhla Evropu tvrději než Rusko.

Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by příměří v rusko-ukrajinské válce mělo být vyjednáno nikoli mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem a USA. Nevěří však, že by prezident Joe Biden mohl dosáhnout míru a Donald Trump by byl podle něho lepším vyjednavačem. Orbán také varoval, že Evropa se nestává energeticky nezávislou, ale mění svou závislost na Rusku v závislost na USA.

Maďarská vláda organizuje tento druh konzultace, která je formou přímé demokracie a jakýmsi neformálním referendem, již po dvanácté. Navzdory tomu je vládnutí Orbána označováno kritiky zejména z Bruselu za nedemokratické, server vase vec.cz

X X X

BYTOVÁ  KORUPCE  LIDOVCŮ  A  ODS  V  BRNĚ?  BUDE  DEMISE  FIALOVY  VLÁDY?

   Zásah v Brně: Policie prohlédla kancelář lidovce  Hladíka

Vicepremiér a předseda lidovců Marian Jurečka pokládá za důležité, aby KDU-ČSL zastupoval ve vládě člověk, který nebude zatížen žádnou pochybností či mediální kauzou. Řekl to v souvislosti s nominaci lidoveckého kandidáta Petra Hladíka na funkci ministra životního prostředí, kterou ve čtvrtek probere širší vedení KDU-ČSL. Hladík podle Jurečky na své kandidatuře nelpí a uvědomuje si vážnost situace kvůli policejnímu vyšetřování korupce v Brně.

 Policie zasahovala v Brně kvůli městským domům. Zadržela 10 lidí, prohlédla kanceláře Hladíka i Ledera

 Policie při úterní razii kvůli údajné korupci během přidělování bytů v Brně požádala dosavadního náměstka brněnské primátorky Hladíka o přístup do jeho kanceláře a o podání vysvětlení. Hladík v prohlášení uvedl, že policii poskytne součinnost. Mezi obviněnými není.

Prezident Miloš Zeman při úterní návštěvě Ústeckého kraje prohlásil, že se nemusí zabývat kompetencí Hladíka na ministra, protože návrh na jeho jmenování byl podle informací od Jurečky (KDU-ČSL) a premiéra Petra Fialy (ODS) stažen, což ale lidovci popřeli.

Hrad podle Jurečky chybně pochopil žádost o zrušení schůzky s Hladíkem jako stažení nominace. KDU-ČSL ji ponechává, sdělila mluvčí lidovců. Premiér Petr Fiala uvedl, že na komentář k situaci si chce nechat několik dní, aby mohl analyzovat informace. Počká i na výsledek čtvrtečního jednání KDU-ČSL.

„Pro mne je důležité, aby za KDU-ČSL byl ve vládě člověk, u kterého nebudeme muset řešit nějaké pochybnosti, případně nějaké mediální kauzy. Nechci, abychom vládu zatěžovali nějakými problémy nad rámec toho, co dnes řešíme z hlediska věcné agendy,“ řekl Jurečka novinářům. Hladík podle něj na nominaci nelpí a má dost zkušeností, aby věc posoudil.

 „On sám si uvědomuje, jak je situace zásadní. Po kauzách, které jsme tu měli například s panem Mlejnkem, si myslím, že ani on nemá ambici se pouštět do něčeho, co by znamenalo problémy pro KDU-ČSL, vládu, tuto zemi,“ doplnil s odkazem na nedávnou rezignaci ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka kvůli kauze Dozimetr.

Hladík má na ministerstvu životního prostředí nahradit stranickou kolegyni Annu Hubáčkovou, která oznámila rezignaci kvůli zdravotnímu stavu. Jurečka uvedl, že si Hladík zatím nastuduje písemné podklady, které obdržel od policie.

Poté, co stranické kolegy s podrobnostmi zásahu seznámí, lidovci rozhodnou, jak budou dál postupovat s jeho nominací. O výsledku bude Jurečka informovat premiéra.

Zvážení okolností

Jurečka zmínil, že je třeba o novém ministrovi rozhodnout rychle i s ohledem na české předsednictví EU. Například v neděli měl odjet do Bruselu, aby řídil jednání evropských ministrů životního prostředí. Policie zajistila majetek jednoho z obviněných v kauze přidělování bytů v Brně

 „Je to nová situace a my potřebujeme zjistit dostupné informace a vše zanalyzovat. K nějakému závaznému komentáři tedy budu potřebovat pár dní. Situací se ostatně bude tento týden rovněž zabývat nominující strana KDU-ČSL v rámci svých vnitřních mechanismů,“ sdělil premiér Fiala.

Na dotaz, zda by neměl být postup koalice rychlejší, Jurečka uvedl, že svolat celostátní výbor na středu nebylo možné mimo jiné kvůli tomu, že v tento den odlétá s Fialou na zahájení summitu Evropské unie.

Policejní razie

Policisté při úterní razii na několika místech v Brně zadrželi deset lidí v souvislosti s privatizací městských domů, činností městské firmy a dotačními podvody. Kriminalisté prohledávali prostory bytového odboru brněnského magistrátu, radnice městské části Brno-sever i Brno-Černovice, byli v Pískovně Černovice i u jednatele pískovny Jiřího Hasoně (KDU-ČSL).

Opoziční černovický zastupitel Ladislav Kotík uvedl, že dlouhodobě upozorňoval na nesrovnalosti v pískovně, špatné smlouvy a zvýhodňování některých firem. „Už když se v Černovicích měnila koalice, pan Hasoň přidělil byty svým rodinným příslušníkům bez ohledu na pořadníky,“ řekl starosta vedlejší městské části Židenice Petr Kunc.

„Co se týče černovické pískovny, jsou tam dvě trestní oznámení, jedno se týká smlouvy s firmou na odkládku odpadu, dále tam byly zvláštní směny pozemků mezi Černovicemi a Brnem, tak možná se to bude týkat něčeho takového,“ dodal Kunc.

Policisté byli i na radnici Brno-sever. „Byli na bytovém odboru a chtěli nějaké podklady. Cokoliv policie bude chtít, může si odnést a prověřit,“ uvedl starosta městské části Brno-sever Martin Maleček.

Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Petra Lastovecká v tiskové zprávě uvedla, že z důvodu existence vazebních důvodů bylo zadrženo deset lidí. Policie prověřuje aktivity spojené s jednou z městských firem, dále privatizaci městských domů a dotační podvody páchané na území Brna.

Trestní řízení je podle VSZ vedeno pro podezření z účasti na organizované zločinecké skupině a dále se týká legalizace výnosů z trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny ve formě spolupachatelství.

„V tento okamžik lze s ohledem na zákonné omezení poskytování informací v přípravném řízení jen stručně konstatovat, že policejní orgán nyní na několika místech provádí jednotlivé úkony trestního řízení. Domovní prohlídky a prohlídky nebytových prostor jsou prováděny na základě konkrétních soudních příkazů,“ uvedlo VSZ, které si vyhradilo podávání informací veřejnosti. Další informace podá dozorová státní zástupkyně, jakmile to umožní průběh trestního řízení.

X X X

O Hladíkově budoucnosti budou lidovci jednat

„V úterý jsem byl kontaktován policií a byl jsem požádán o přístup do mé kanceláře, což považuji v kontextu vyšetřování za samozřejmost. Zároveň mě policie požádala, abych přišel podat vysvětlení, k čemuž jsem samozřejmě připraven,“ sdělil Hladík CNN Prima NEWS. Na Twitteru dodal, že nebyl z ničeho obviněn.

Hladík měl nahradit Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL), která začátkem října předala premiérovi Petru Fialovi (ODS) rezignaci, odůvodnila ji zdravotními důvody.

Vicepremiér a předseda lidovců Jurečka následně uvedl, že pokládá za důležité, aby KDU-ČSL zastupoval ve vládě člověk, který nebude zatížen žádnou pochybností či mediální kauzou. Ve čtvrtek  vše probere širší vedení KDU-ČSL. Hladík podle Jurečky na své kandidatuře nelpí, sám si uvědomuje vážnost situace kvůli policejnímu vyšetřování korupce v Brně a ani on nechce zatěžovat vládu.

Jeho nominaci kvůli nynějšímu zásahu policie zpochybňuje opozice. „Zajímá mě, zda-li Hladík bude ministrem životní prostředí. Doufám, že tak, jak tato koalice dusí naši Kláru Dostálovou, bude stín podezření vadit i na Hladíkovi. Čekám, co z toho vznikne,“ uvedl poslanec Aleš Juchelka (ANO) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Hladík byl kandidátem na ministra už na podzim, tehdy ale nabídku odmítl. Na sociálních sítích v této souvislosti citoval přísloví: „Když chceš změnit svět, běž domů a miluj svou rodinu. A když chceš změnit naši zemi, musíš změnit nejprve svoje město. Takhle to mám, a proto zůstávám doma v Brně.“

Změna jeho rozhodnutí může souviset s tím, že nesouhlasil se vznikem široké koalice na brněnském magistrátu, kterou podle svého kolegy ze strany Filipa Ledera přijal „se skřípěním zubů“. Už před volbami měl Hladík neshody s primátorkou Markétou Vaňkovou. Tehdy se do ní mimo jiné opřel na sociálních sítích kvůli její odpovědi, že chce jednat po volbách se všemi.

X X X

V Černovicích jde asi o smlouvy pískovny a byty

Zásah na radnici v Černovicích potvrdila starostka a poslankyně STAN Petra Quittová, která u zásahu byla. Nemohla ale říct nic bližšího. Na zásah v černovické pískovně upozornila ČT. Opoziční černovický zastupitel Ladislav Kotík uvedl, že dlouhodobě upozorňoval na nesrovnalosti v pískovně, špatné smlouvy a zvýhodňování některých firem. O pochybnostech ohledně výše cen v pískovně řekl ČTK i zdroj, který si nepřál uvést jméno.

„Už když se v Černovicích měnila koalice, pan Hasoň přidělil byty svým rodinným příslušníkům bez ohledu na pořadníky. Co se týče černovické pískovny, jsou tam dvě trestní oznámení, jedno se týká smlouvy s firmou na odkládku odpadu, dále tam byly zvláštní směny pozemků mezi Černovicemi a Brnem, tak možná se to bude týkat něčeho takového,“ řekl starosta vedlejší městské části Židenice Petr Kunc.

Policisté byli i na radnici Brno-sever. „Byli na bytovém odboru a chtěli nějaké podklady. Cokoliv policie bude chtít, může si odnést a prověřit,“ řekl starosta Brna-severu Martin Maleček.

Policisté nedávno v Brně zasahovali kvůli bytům ve spojitosti s radnicí Brno-střed. V souvislosti s touto městskou částí je obviněno osm lidí, dva z toho jsou ve vazbě. Jedním je předseda bytové komise a politik ODS Otakar Bradáč, druhým jednatel realitní kanceláře Zdeněk Červinka.

Další stíhaní

Mezi zbylých šest stíhaných patří zastupitel hnutí ANO v Brně-Černovicích Radim Suchánek, který pracuje na Správě nemovitostí Brno-střed, Červinkova společnice Eva Vágnerová a dále Kateřina Pospíšilová, Jiří Povolný, Ludvík Kraus a Marek Horvath, kteří jsou podle ČT spjati s brněnským realitním trhem.

Brno má několik městských firem, jako například odpadová společnost Sako Brno, Dopravní podnik města Brna, Teplárny Brno, Veletrhy Brno nebo Starez Sport, která se stará o sportoviště. Firmy ale mají i městské části, například v Černovicích je to pískovna.

X X X

Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 375 miliard

Poslanecká sněmovna finálně schválila státní rozpočet na letošní rok. Ten musel být novelizován kvůli mimořádným výdajům, které jsou podle vlády Petra Fialy (ODS) nutné kvůli zdražování, ruské invazi na Ukrajinu a také vysokým cenám energií. Poslanci rozpočet schválili 86 hlasy a v letošním roce tak bude mít schodek 375 miliard korun.

Opoziční poslanci novelizovaný rozpočet kritizovali, přesto se zákonodárci z hnutí ANO a SPD nepokoušeli o obstrukce a také nevznesli návrh na zamítnutí zákona.

Nepřítomnost ministrů

Opozice také kritizovala, že se v úvodu jednání účastnil schůze pouze ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V reakci vystoupil předseda klubu ODS Marek Benda, podle kterého jsou členové vlády na Bezpečnostní radě státu a před schůzí byla s opozicí dohoda, že Stanjura bude celou dobu přítomen.

„Zakritizujte si. Ale mít pocit, že u toho musí všichni sedět až do okamžiku, než se půjde hlasovat? Normálně se ve třetích čteních jenom hlasovalo. Budeme mít stejný souboj za krátký čas, až budeme číst státní rozpočet na příští rok,“ řekl Benda směrem k opozičním poslancům.

X X X

 Český státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl. Politikům chybí kuráž, říká ekonomka

Poslanci rozhodli o dalším navýšení schodku na letošní rok, který má pomoci bojovat s vysokými cenami energií. Jak by ale vlastně měl vypadat optimální český státní rozpočet? Kdo jej v historii České republiky připravil nejlépe a kdo nejhůře? A nakolik máme být nervózní z toho, že se v posledních letech politici nehádají o stovky milionů, ale o desítky a stovky miliard?

Poslanci rozhodli o navýšení schodku o desítky miliard. Tím pádem dojde i ke zvýšení státního dluhu. Ten za poslední roky enormně narostl a letos pravděpodobně přesáhne dva a půl bilionu korun. Pokud by vláda tímto tempem postupovala i nadále, během následujících tří let by se dlužná částka zvýšila o další bilion.

Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky Národní ekonomické rady vlády, státní rozpočet historicky nikdy nefungoval tak, jak by měl.

„V dobách bezprecedentní krize je adekvátní mít schodky státních, popřípadě celých veřejných rozpočtů, protože úlohou státního rozpočtu není jenom zajišťovat základní služby a zboží, ale také stabilizovat ekonomiku. Náš rozpočet je ale tak zvaný procyklický. Místo toho, aby vyhlazoval ekonomický cyklus, v dobách propadu dál intenzivněji utrácí. Navíc snižuje své příjmy a schodky veřejných rozpočtů jsou tak hlubší, než by musely být,“ říká.

Chybí odvážný krok

Horská si ale nemyslí, že by špatné finanční kroky poslanců pocházely z jejich nevzdělanosti v této oblasti. Na vině je podle ní strach.

„Politici možná nemají takovou odvahu, anebo neměli. V rámci historického kontextu tam politická kuráž ale nebyla. Když se podíváme na to, kdo měl upřímně asi největší odvahu, a to vycházím z dat, tak to byl ministr financí Miroslav Kalousek, který byl schopný v době globální finanční krize do toho, jak my říkáme, říznout. Ale pozor, ono to má i svoje negativa,“ míní.

Problémem takového radikálního myšlení a škrtů může být po konci finanční krize, jak uvádí Horská, zadušená ekonomika, která je uzemněná právě omezenými výdaji.

„Já určitě nejsem zastáncem radikálních bezhlavých škrtů jenom proto, abychom měli nižší schodky, ale to škrtání musí být tzv. chytré, musí být takové, které vymaže nadbytečné výdaje a zároveň nezvyšuje daně. A když už teda snižuje, tak tam, kde to lidem nejvíce pomůže,“ vysvětluje.

Česko balancuje 

Stejně, jako se vyjádřil Miroslav Kalousek, že Česko chce rumunské daně a švédský sociální systém a není možné mít obojí dvojí, se nechala slyšet i Horská, která s jeho výrokem souhlasí.

„Pokud máme současný stav takový, že pouze 80 % výdajů státu je vykryto z daní, tak máme rozpočet, který je nastaven do deficitu.“

Helena Horská

„My si nejsme schopni vybrat mezi jedním, nebo druhý a myslíme si, že obojí je možné. Bohužel to tak ale není,“ říká.

Otázkou tak není to, co bychom si jako občané a stát rádi dovolili a co bychom chtěli, ale nyní jsme nuceni se ptát, co si dovolit můžeme.

„Pokud máme současný stav takový, že pouze 80 procent výdajů státu je vykryto z daní, tak nám to jasně říká, že máme rozpočet, který je nastaven do deficitu. Je to jako u domácnosti, která by utrácela každý měsíc o 20 procent víc, než jsou její příjmy. Tam to vydržíte možná pár měsíců, když máte rezervy, ale jakmile dojdou, tak si musíte začít půjčovat, to jsou už výdaje nadbytečné a skončí to často právě insolvencemi,“ vysvětluje.

Největším problémem je však podle Horské přenášení finanční krize a krize státního rozpočtu a jeho narůstajícího dluhu na další generace.

„V době, kdy ekonomika rostla a měli jsme celkový rozpočet v plusu, tak ti, kdo tehdy vládli státnímu rozpočtu, jenom nechávali nabalovat sněhovou kouli nedokončených a nákladných reforem. My teď tu kouli pořád balíme a nabalují se na ni další a větší problémy. Bavíme se o reformě důchodového systému, o reformě zdravotního systému, školství, sociálního systému, ale my už nemáme rezervy, pomalu nemáme ani co prodávat a jenom dál přesouváme ten problém do budoucna,“ dodává.

X X X

Ministr vnitra Rakušan řídil Hlubučka, teď se směje, zuřil Havlíček. Skopeček se do něj opřel

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS kritizoval přístup vlády k současným kauzám. Řeč byla jak o kauze Dozimetr, která stála post ministra školství Gazdíka (STAN), tak místopředsedkyni Sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Podle exministra průmyslu by si z jeho kolegyně přesto měla vzít vláda ještě větší příklad. Narážel tak na setrvání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten podle něj přímo řídil obviněného exnáměstka Petra Hlubučka (dříve STAN). Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) Havlíčkovi připomněl trestní stíhání šéfa ANO Andreje Babiše.

„Měli jsme tu telenovelu Dozimetr, co k tomu víc říct, to je politická kultura?“ kritizoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Havlíček kabinet kvůli zásahu policie na brněnském magistrátu. Ten se dotkl i kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka. Šéf lidovců Marian Jurečka ho proto omluvil ze schůzky s prezidentem Milošem Zemanem a premiér Petr Fiala (ODS) Hladíkovu nominaci zatím pozastavil. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka vládní koalici ani nic jiného nezbývalo.

ANO podle exministra zdárně vyřešilo kauzu Stoka v roce 2019, která se týkala brněnské buňky hnutí. Podobně se podle něj hnutí popasovalo i s kauzou Dozimetr. „Jana Mračková Vildumetzová odstoupila, protože do toho nechtěla tahat svoji rodinu. Mělo by to být inspirací pro ostatní. Rakušan, který řídil Hlubučka, se směje ze své židle dál a nedělá vůbec nic,“ kritizoval Havlíček setrvání šéfa STAN ve vládě.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) označil jeho slova za neuvěřitelná. „S vědomím, že jste byl ve vládě pod trestně stíhaným člověkem, který dnes stojí před soudem, si odpusťte tyto věci vůči těm, kteří zastavili nominaci Hladíka,“ vyzval Havlíčka v narážce na soud s Andrejem Babišem kvůli sporné dotaci na areál Čapí hnízdo.

Havlíček připomněl, že exprimátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) byl dokonce odsouzený, přesto se stal poslancem. „Slyšel jste něco ze strany ANO, že by neměl být ve Sněmovně? Naopak, celý soud se nám zdál absurdní,“ poznamenal Havlíček k soudu v kauze Opencard.

X X X

Rakušan na vnitru zruší přes 200 míst, pozici poradce pro bezpečnost kvituje

Vnitro zeštíhlí o více než 200 lidí. V rámci bilančních návštěv na ministerstvech se na tom shodli premiér Petr Fiala (ODS) a šéf resortu Vít Rakušan (STAN). Zhodnotili i uprchlickou vlnu z Ukrajiny, která by se na zimu mohla ještě zvýšit, nelegální migranty ze Sýrie či digitalizaci státní správy. Personální škrty vychází z programového prohlášení vlády.

 „Na bázi vedení ministerstva řešíme systémy, jak budeme počet míst revidovat. Pokud sečteme obsazená i neobsazená místa, dostaneme se na číslo převyšující 200,“ zhodnotil Rakušan s tím, že se chce s kolegy zaměřit na jednotlivé pozice a jejich agendu.

Chtějí zrevidovat, které pozice jsou poddimenzované, a kde mají naopak zbytečně vysoký počet úředníků. Ministrovo rozhodnutí ocenil v rámci bilanční návštěvy i premiér. Ten daný krok označil za nelehký s ohledem na současnou situaci, zmínil ale, že je dobře, že k němu dochází.

„Je to důležité z hlediska budoucnosti, aby lidé měli důvěru ve stát a věděli, že tady pracují jenom ti, kteří mají co dělat, pracují efektivně a dobře. Jsem rád, že jde ministerstvo vnitra příkladem,“ okomentoval předseda vlády.

Navzdory zamýšleným škrtům Rakušan podporuje pozici poradce pro národní bezpečnost. Dotyčný zaměstnanec by spadal přímo pod premiéra. „Je to důležitá funkce. Ne že by se ministři spolu nebavili, ale dotyčný bude mít větší nadhled a bude k ruce premiérovi. Chci, aby pozice vznikla již příští rok.“

Vláda má zájem vytvořit danou pozici s ohledem na aktuální situaci v Evropě i ve světě. Česko se stalo cílovou destinací pro nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet hlav v rámci Evropy. Kromě toho se do země snaží dostat nelegální syrští migranti, kvůli nimž vláda rozhodla o dočasných kontrolách na hranicích se Slovenskem navzdory Schengenu.

Rakušan hovoří o nutnosti jejich prodloužení po 28. říjnu, k čemuž potřebuje souhlas vlády, a nevyloučil ani jejich pokračování po 28. listopadu. V tom případě by krok vyžadoval souhlas Evropské komise.

„Návrh vládě přinesu, ale jsem zvyklý to nejprve řešit s kolegy na vládě. Neměli bychom prodlužovat kontroly s nějakou samozřejmostí. Měli bychom zvážit, jestli je pro to stále důvod,“ uvedl Rakušan.

Podle výroční zprávy BIS se navíc na Českou republiku dlouhodobě snaží útočit čínské a ruské tajné služby. Česká kontrarozvědka navíc přiznala, že objevila ruského agenta.

„Vnitro se muselo vypořádat s řadou velkých výzev. Evropské státy sledovaly, jak jsme se s celou situací popasovali. Není samozřejmé, že jsme to zvládli,“ děkoval Fiala Rakušanovi.

Ten doplnil, že úředníci na ministerstvu vnitra připravují pokračování zákona Lex Ukrajina, počítá se přitom se skutečností, že by již brzy příchozí Ukrajinci neměli mít speciální výhody. Naopak by se pomoc pro ně měla snížit na úroveň podpory Čechů.

„Přichází k nám a nalézají u nás mír. Mají zdarma zdravotní péči, školství… Jsme připraveni jim pomoci, ale od určité doby budou mít podmínky jako Češi,“ řekl první místopředseda vlády.

Premiér v závěru uvedl, že je od pondělí v kontaktu s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským ohledně odstranění plotu u ambasády v Moskvě. „Reakce České republiky bude v souladu s mezinárodními zvyklostmi. Dál bych to nekomentoval,“ řekl, ale vzápětí doplnil: „Není to ze strany ruských úřadů akt, který bychom mohli přejít mlčením a považovat jej za něco normálního.“

X X X

Soud s Babišem má na dva měsíce pauzu. Čeká se na nové znalecké posudky

Soudce Jan Šott v úterý odročil hlavní líčení v kauze kolem udělení dotace na farmu Čapí hnízdo do 19. prosince. Ten den by u soudu měli odborníci přednést výsledky znaleckých posudků. V následujících dnech by pak obžalovaní Andrej Babiš a Jana Nagyová mohli vypovídat. Zatím ale neřekli, zda budou odpovídat na otázky soudu a státního zástupce.

 Soudce Šott na úvod úterního jednání uvedl, že respektuje rozhodnutí obou obžalovaných, že budou vypovídat až v prosincovém termínu líčení. Protože kvůli tomu může dojít k průtahům, stanovil soudce rezervní termín líčení na 4. až 6. ledna. „Nevíme, zda bude výpověď obžalovaných trvat pár minut, či několik hodin a zda někdo z předvolaných znalců třeba neonemocní,“ vysvětlil.

Následně přečetl seznam listinných důkazů, který tvoří řada dokumentů. Byly mezi nimi například žádost o dotaci, výpisy z účtů, stanoviska ROP či kupní smlouvy farmy.

K listinným důkazům se u soudu vyjádřil i Andrej Babiš, který rozporoval výpověď manažerky české pobočky britské banky HSBC Karolíny Slancové. Ta v žádosti o schválení úvěru pro farmu napsala do centrály banky v Londýně, že stoprocentním vlastníkem Čapího hnízda je Andrej Babiš, a tudíž není rizikové farmě úvěr poskytnout. „To je megalež,“ komentoval Babiš.

Ve své řeči také kritizoval média a upozornil soudce, že v kauze Čapího hnízda hrají významnou roli. „Po celý čas jsme se dozvídali o policejních věcech z médií. Jsou součástí polistopadového kartelu, který mě dotlačil před soud,“ zopakoval Babiš. Soudce Šott následně po jeho řeči odročil soud do 19. prosince.

Čeká se na znalce

Soud nyní čeká na výsledky znaleckých posudků duševního zdraví Andreje Babiše mladšího, který v kauze figuruje jako svědek. Konkrétně podstoupí zkoumání znalců z oboru psychologie a psychiatrie. Babiš mladší už dříve uvedl, že se zkoumání nebrání a podstoupí jej.

V prosinci by soud měl vyslechnout také znalce z oboru písmoznalectví Aleše Čulíka. Ten by se mohl vyjádřit k tomu, zda podpisy na listinách k převodu akcií firmy Farma Čapí hnízdo patří obžalovanému Babišovi.

Čulík v září uvedl, že podpis Babišova syna na listině k nabytí akcií společnosti pravděpodobně není pravý a že našel některé podobnosti s písmem Babiše staršího, nemohl ale učinit kategorické závěry.

Zatím není jasné, zda Babiš starší poskytne znalci vzorky pro srovnání. Jeho obhájce Eduard Bruna v pondělí novinářům řekl, že by mu to nedoporučil. Babiš starší v září odmítl, že by podpis falšoval. V prosinci by soud také mohl vyslechnout znalce, kteří mají za úkol zhodnotit právě duševní stav Babiše mladšího.

Obžalobě čelí v kauze Čapí hnízdo šéf opozičního hnutí ANO Babiš a jeho někdejší poradkyně Jany Nagyová, oba vinu odmítají. Babiš podle obžaloby zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce.

Státní zástupce tvrdí, že to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala.

X X X

Francouzský výrobce cementu podporoval Islámský stát, svou vinu přiznal

Francouzská cementárna Lafarge v úterý u soudu v New Yorku přiznala, že zaplatila miliony dolarů Islámskému státu (IS) a dalším teroristickým organizacím, aby mohla v Sýrii nadále provozovat svou činnost. Zaplatí za to pokutu ve výši 778 milionů dolarů (19,4 miliardy korun). Vyplývá to z posledního soudního slyšení.

 Doznání u federálního soudu představuje vůbec první případ, kdy se některá ze společností v USA přiznala k obvinění z poskytování materiální podpory teroristické organizaci, napsala agentura AP.

Průmyslová společnost Lafarge, která se v roce 2015 stala součástí společnosti Holcim kótované na švýcarské burze, čelí rovněž obvinění ze strany francouzských úřadů za spoluúčast na zločinech proti lidskosti. Cementárnu vyšetřují od června 2017.

Američtí prokurátoři obvinili společnost, že zavírala oči před počínáním teroristické organizace a platila jí v době, kdy se podílela na mučení unesených západních občanů.

„Teroristické zločiny, ke kterým se Lafarge a její dceřiná společnost přiznaly, jsou živou připomínkou toho, jak se korporátní zločin může prolínat s národní bezpečností,“ řekla zástupkyně generálního prokurátora.

V oficiálním prohlášení dále stojí, že „obžalovaní směrovali téměř šest milionů dolarů v nezákonných platbách dvěma nejznámějším teroristickým organizacím na světě, ISIS a frontě An-Nusra v Sýrii, v době, kdy tyto skupiny brutálně týraly nevinné civilisty v Sýrii a aktivně plánovaly ublížit Američanům.“

Společnost uvedla, že „těchto činů hluboce lituje“ a přijala „odpovědnost za jednání jednotlivých vedoucích pracovníků, jejichž chovaní bylo jasným porušením interních kodexů chování“. V rámci přiznání viny zaplatí pokutu ve výši 778 milionů dolarů (19,4 miliardy korun).

Švýcarská burza SIX pozastavila obchodování s akciemi společnosti Holcim. ještě před zveřejněním této zprávy.

Investice v Sýrii

Lafarge je i ve Francii podezřelá z toho, že v letech 2013 a 2014 v Sýrii vyplatila miliony eur teroristickým organizacím včetně Islámského státu (IS) a nejrůznějším prostředníkům, aby mohla v zemi zmítané občanskou válkou nadále udržovat činnost. Další podezření se týkají toho, že prodávala cement z tamní výrobny IS a platila prostředníkům za získání surovin od islamistů.

Firma investovala v Sýrii 680 milionů eur (16,7 miliardy korun) do výstavby cementárny, která zahájila činnost v roce 2010.

O využívání cementárny v syrské Džalabíji informoval v roce 2016 i francouzský deník Le Monde. S příchodem radikálních islamistů na jaře 2013 sice šla výroba prudce dolů a ceny cementu se zdvojnásobily, ale byznys v Džalabíji se nezastavil. Francouzský tisk tehdy uvedl, že to umožnily právě dohody s Islámským státem.

X X X

Britský ministr financí zredukoval daňovou reformu Trussové. Její pozice zůstává vratká, trhy se uklidnily

Britská premiérka Liz Trussová uvedla, že její vláda nastolila nový kurs a směřuje k ekonomickému růstu. Navázala tak na projev ministra financí Jeremyho Hunta, který představil upravenou daňovou reformu. Na hlavu předsedkyně britské vlády se ale dál snáší kritika a tamní média soudí, že bojuje o politické přežití.

 Z původního návrhu daňové reformy Liz Trussové se změní prakticky všechno. „Už v pátek, když se Jeremy Hunt stal novým ministrem financí, oznámil, že například korporátní daň se nebude snižovat z těch současných 25 na 19 procent,“ popisuje Jaromír Marek ze zahraniční redakce.

„Dále zůstane i velmi kontroverzní mimořádná 45procentní daň pro nejvyšší příjmové skupiny, kterou nejprve ta reforma hodlala zrušit, což vyvolalo vlnu nevole. Zruší se také třeba plánované vratky daně z přidané hodnoty turistům a prakticky zůstanou jenom úlevy na dani z nemovitostí… a také zrušení zastropování odměn pro bankéře.“

Hlavním motivem těchto změn bylo uklidnění finančních trhů. „To se zřejmě podařilo, protože hned poté, co Jeremy Hunt tento plán představil, libra začala vůči dolaru posilovat.“

Pozice Liz Trussové ale zůstává velmi vratká. Na pondělní interpelace v dolní sněmovně, kde se celá situace probírala, dokonce sama nepřišla a poslala za sebe náhradnici.

Proč Jeremy Hunt?

Británie řeší podobné problémy jako Česko – rekordní inflaci, ekonomickou krizi, drahé bydlení. Nový ministr financí Jeremy Hunt, ale zatím oznámil jen to, jak je řešit nebude.

Zachránit osud konzervativců má nová britská premiérka Trussová. Hrozí ale, že se strana potopí

 „Zrušil víceméně všechny ty hlavní změny, které měla v plánu premiérka Trussová. Zůstává jen zmražení cen energií, které je nyní chystané na šest měsíců místo původně zamýšlených dvou let,“ popisuje Ivana Kotasová, novinářka CNN v Londýně.

Tím, že padnou původně plánované nízké daně a škrty v sociálním sektoru, přibližuje se ekonomická politika vlády Liz Trussové pod taktovkou ministra Jeremyho Hunta více ke konceptu jejího soupeře Rishiho Sunaka.

„Ono je to vlastně logické, protože Jeremy Hunt byl jedním z nejvýznamnějších podporovatelů Rishiho Sunaka v těch stranických volbách, ve kterých nakonec vyhrála Liz Trussová.“

„A už to, že si ho vybrala jako nástupce svého dlouholetého spojence Kwasiho Kwartenga do funkce ministra financí naznačuje, že je skutečně připravena jaksi odstoupit od svých plánů a zkusit sjednotit konzervativní stranu takovým plánem, který se bude líbit více lidem než jen jejímu křídlu,“ dodává Kotasová.

Jak se vyvíjel kurz libry od doby, kdy britská premiérka představila původní balíček reforem? Liz Trussovou kritizoval za navržené reformy dokonce i americký prezident Joe Biden. Jak důležité je, pokud to říká spojenec?

X X X

Bývalý šéf rozvědky Mlejnek je na Úřadu práce. Jsem nezaměstnatelný, říká

Petr Mlejnek, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se zaregistroval na Úřadu práce. Uvedl to server Neovlivní.cz. Poté, co na funkci rezignoval kvůli kontaktům s lobbistou Michalem Redlem, který je obviněný v kauze Dozimetr, mu stát jinou práci nenabídl.

Že skončil na úřadu práce, potvrdil Mlejnek na dotaz serveru Neovlivní.cz. „Tak to samozřejmě je, momentálně jsem nezaměstnatelný,“ uvedl.

Doplnil, že pro něj nejde o finanční problém, v byznysu si totiž peníze vydělal. „Ale spíš mě mrzí, že nemůžu pracovat. Žádná nabídka – ani ze strany státu – nepřišla,“ dodal.

Na situaci si však podle svých slov nechce stěžovat. „Rád jsem pracoval pro stát i pro rozvědku, byl jsem tak vychovaný. A jsem zvyklý se o sebe postarat,“ řekl.

Jak ale server upozorňuje, přechod lidí, kteří dříve působili na vrchních postech rozvědky, do soukromého sektoru je problematický. Během svého působení v úřadu se totiž seznámí s celou řadou citlivých informací, které by neměly být zneužity. Řada demokratických zemí se proto o tyto osoby snaží i po ukončení jejich působení ve zpravodajských službách postarat.

Mlejnek působil ve funkci jen necelé dva měsíce, a to od 8. července do 31. srpna letošního roku. Na funkci rezignoval poté, co se v médiích objevily informace o jeho stycích s lobbistou a podnikatelem Michalem Redlem, který čelí obvinění v kauze Dozimetr a v minulosti byl stíhán v souvislosti s trestnou činností podnikatele Radovana Krejčíře.

„Rozhodnutí mě mrzí, Petr Mlejnek měl veškeré předpoklady, aby funkci ředitele vykonával dobře. Což za poslední měsíc a půl dokázal svou prací. Jeho rozhodnutí ovšem chápu, tlak na něj, jeho rodinu i službu samotnou byl enormní,“ reagoval tehdy ministr vnitra Vít Rakušan.

Mlejnek má řadu profesních zkušeností z veřejného i soukromého sektoru. Sloužil u výsadkářů, řadu let pracoval na ministerstvu obrany, působil také v rámci Analytického štábu Vojenského zpravodajství. Ve funkci ředitele ÚZSI nahradil Marka Šimandla, který v červenci rezignoval. Mlejnka pak v říjnu nahradil bývalý náměstek rozvědky Vladimír Posolda.

X X X

Trump na ubytovávání své ochranky získal peníze. Platila víc, než dovoluje rozpočet

Až pětkrát víc, než kolik obvykle povoluje rozpočet, musela platit ochranka někdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa za ubytování v jeho soukromých hotelech a klubech. Celkem tak bývalý šéf Bílého domu „vytáhl“ z daňových poplatníků přes 1,4 milionu dolarů. Uvedl to kontrolní výbor Kongresu. Trumpova rodina snahu obohatit se popírá.

Bývalý prezident během svého mandátu více než pětsetkrát odjel do některého ze svých domů. A jeho ochranka s ním. Podle kontrolního výboru Kongresu jí tehdy za ubytování účtoval mnohem víc, než kolik povoloval vládní rozpočet.

Nejméně jedenáctkrát Trumpovy firmy, ať už to byl hotel v metropoli nebo klub v Mar-a-Lago na Floridě, žádaly víc než 800 dolarů za noc. Dvakrát museli agenti zaplatit dokonce 1 100 dolarů za pokoj a noc, což je podle agentury AP zhruba pětkrát víc, než mají agenti obvykle dovoleno. Celkem byla cena vyšší nejméně čtyřicetkrát.

„Přemrštěné sazby poukazují na možné příjmy navíc pro skomírající firmy prezidenta Trumpa, které mu zaplatili daňoví poplatníci,“ píše předsedkyně výboru a demokratka Carolyn Maloneyová v dopise zaslaném Tajné službě Spojených států. A žádá další informace. Podle CNN také výbor hledá způsob, jak tento „střet zájmů“ u budoucích prezidentů omezit.

Společnost exprezidenta Trump Organization popřela, že by si ubytováváním bodyguardů snažila přivydělat. Prý jim zajišťovala pokoje i další služby za cenu nákladů, s velkými slevami nebo i zadarmo.

„Rodina Trumpových je zřejmě první rodinou v americké historii, která nevydělávala na vládě Spojených států. Prezident Trump sponzoroval většinu své kampaně, kdy z vlastní kapsy zaplatil stovky milionů dolarů, a odmítl realitní zakázky po celém světě v hodnotě miliard dolarů,“ uvedl Trumpův syn Eric.

Celkem Trump Organization tajné službě naúčtovala minimálně 1,4 milionu dolarů (přes 35 milionů korun). Výbor však má za to, že skutečný účet byl ještě vyšší, protože dokumenty, které dostal, nezahrnovaly cesty do zahraničí a navíc poslední pocházejí ze září 2021. Bývalí prezidenti přitom v USA mají nárok na celoživotní ochranu.

Sama tajná služba k dopisu kongresmanů uvedla, že ho dostala a momentálně se jím zabývá. „Ochrana našich svěřenců je součástí mise ‚bez jediného selhání‘ a naší absolutní prioritou,“ uvedl mluvčí Anthony Guglielmi s tím, že chráněná osoba musí mít své strážce „na délku paže čtyřiadvacet hodin denně, což vyžaduje, abychom všude cestovali s ní“.

Není to nicméně poprvé, co Trumpa kritizují za snahu vytěžit ze své funkce co nejvíc peněz. Jako šéf Bílého domu mnohokrát hostil zahraniční státníky – a jejich bodyguardy – ve svých soukromých rezidencích.

Neúspěšně se také pokusil uspořádat setkání světových lídrů G7 ve svém golfovém klubu na Floridě. „Donald Trump zneužívá prezidentského úřadu a porušuje zákony převáděním milionů dolarů amerických občanů i peněz ze zahraničí do svého rodinného byznysu,“ uvedla tehdy demokratická členka Sněmovny reprezentantů Lois Frankelová.

X X X

ALJAŠKA  MĚLA  BÝT  RUSKA?  ŽÁDNÉ  NESHODY?

Ruská Amerika. Kdyby byla Aljaška Putinova, Západ by ke Kremlu nebyl tak rázný, říká expert

Představte si, že by Aljaška byla ruská. Že by Putinova říše v časech ukrajinské krize sousedila s Kanadou, patřila ke stejnému kontinentu jako USA. Není to takové sci-fi, tyhle divoké severské končiny ještě v 19. století skutečně vlastnil car. Rusko je Američanům předalo 18. října 1867, tedy přesně před 155 lety. Jaké by to dnes bylo, kdyby k „nejhoršímu obchodu historie“ nedošlo? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to rozebírá politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

x Prodeji Aljašky z roku 1867 se někdy říká nejhorší obchod století. Myslíte, že právem?

V té době to byl na první pohled špatný obchod pro USA. Kongres jej ostatně v první fázi ani neschválil. Jevilo se to jako cosi naprosto nesmyslného. Dát za kus ledové země 7,2 milionu dolarů? To byly převedeno na dnešní peníze těžké miliardy. Američané si nakonec asi řekli něco jako: „Ale co, možná by se nám ta Aljaška někdy přece jen mohla hodit.“ A roli pravděpodobně sehrály i úplatky ruského velvyslance, kterými přesvědčoval americké kongresmany, aby pro prodej hlasovali.

Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. (69)

Politický a kulturní geograf
Vedoucí Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity, v letech 2004-2007 její rektor.
Mezi obory jeho činnosti patří kulturní a historická geografie, Asie, Oceánie a Rusko.

x Opravdu je musel uplácet?

Říká se to.

x Proč se ale Rusové tak moc toužili Aljašky zbavit?

Ona byla Aljaška od Ruska z tehdejšího pohledu opravdu daleko. Car ji nebyl schopen efektivně spravovat, prakticky to za něj dělala jím pověřená rusko-americká společnost. Čím pro Rusy tenkrát byla? Dobrá, lovila se na ní zvířata, obchodovalo se s kožešinami. Ale takové oblasti měli Rusové i na Sibiři, tedy mnohem blíže. Když car vydal nějaký zákon, trvalo často až dva roky, než zpráva o něm doputovala až na Aljašku. Nezřídka se to pak stejně ignorovalo. Rusů bylo navíc na obrovském aljašském prostoru rozeseto jen zhruba tisíc pět set, to taky neznamenalo žádné plusové body. A hlavně: Rusko mělo tou dobou docela jiné velké plány.

x Jaké?

Chtěli se probojovat do Koreje, obsadit Tibet, Mongolsko. Měli velké oči. Že se jim v 70. letech 19. století vedlo při dobývání střední Asie, za to mohly do značné míry právě peníze získané za Aljašku. Měli za sebou prohranou Krymskou válku s Osmanskou říší, státní kasa byla prázdná. Proto dolary za vzdálenou nehostinnou zemi přišly více než vhod.

 X V Americe Rusové neměli expanzivní choutky?

Postupovali tam po pobřeží na jih, dosáhli až Kalifornie. Španělé se tenkrát hodně divili, když narazili na ruskou pevnost, zvanou dnes Fort Russ. Jenže pro Rusy nebyla tahle expanze efektivní, tak vzdálená místa prostě nebylo možné udržet. Po krymské válce proto preferovali vizi probít se přes střední Asii, Kaspik a Írán až k Indickému oceánu. Tedy k místům, kde měli své zájmy Britové. Rusové si zkrátka nemohli dovolit ztrácet energii kdesi v Americe. Ostatně i prodej Aljašky Američanům se dal chápat jako jistý políček Britům, kteří si na tohle území mohli dělat zálusk.

 X Často se říká, že Rusové Aljašku prodali i proto, jelikož by o ni časem stejně přišli.

To je skutečně dost dobře možné, zejména kvůli touhám Britů či Kanaďanů. Ale problémů bylo víc. Už jen fakt, že ve druhé polovině 19. století představovala Aljaška stále zemi neznámou. Rusové se do divokého vnitrozemí dostali maximálně přes Yukon, jinak zůstávali na pobřeží. Uvědomme si, že oblast byla už před nimi osídlená. Žili tam Jupikové, Inuité, řada indiánských kmenů, především Athabaskové. A Rusové měli s domorodci své zkušenosti. Už když dobývali Čukotku, místní Čukčové se bránili velmi úporně. I kvůli tomu všemu nedělalo carovi zas takové vrásky, když měl Aljašku pustit. No, vidíte… Zůstalo tam po nich jen pár pravoslavných kostelíků a poangličtělých místních názvů. A dneska to Rusy mrzí.

x Mrzet je to muselo už na konci 19. století, když se na Aljašce rozjela zlatá horečka.

Tehdy se ukázalo, že Aljaška je ve skutečnosti nesmírně bohatá. Zlatá horečka sice od té doby už dávno ustala, nerostné zásoby tam však zůstaly dodnes. I proto, že Američané přijali velmi přísné podmínky ochrany životního prostředí. Vsadil bych se, že pokud by Aljaška zůstala Rusům, byla by teď v tomto ohledu úplně jiná.

X Zdevastovanější?

Nepochybně, jen se podívejte na dnešní Rusko. Podle odborníků je až 20 procent jeho území těžce ekologicky postiženo. Oni se vůbec neštítí cokoliv včetně ropy vypouštět rovnou do přírody, nepářou se ani s jaderným odpadem. Za časů SSSR se v odloučenějších oblastech konaly utajené jaderné pokusy, sovětští experti zkoumali, jaký to má dopad na potravní řetězec… Všude dělají svinčík, ať si příroda poradí. Jenže tundra si zas tak neporadí, to je nesmírně zranitelný ekosystém. Ne jako tropy, kde to vegetace nakonec převálcuje a zaroste. Rusům je všechno jedno. Mám k tomu i osobní zkušenost.

X Koupě Aljašky

Dohoda mezi vládami Ruského impéria a USA. Vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km², Spojené státy za Aljašku zaplatily 7,2 milionu dolarů. K oficiálnímu předání území došlo 18. října 1867 skrze smlouvu ratifikovanou Senátem USA a podepsanou prezidentem Andrewem Johnsonem. Země zůstala po odchodu ruských osadníků spoře osídlená, změnilo se to až se zlatou horečkou v roce 1896. Z původního označení „Department of Alaska“ se postupně stalo „District of Alaska“, poté „Alaska Territory“. V roce 1959 se Aljaška změnila ve stát.

X Přímo z Ruska?

Ano, z jejich Dálného Východu. Co jsem se tam potkal s lidmi, v podstatě všichni chtěli jen rychle vydělat prachy a zmizet do Moskvy. Všude jenom: „Moskva, Moskva!“ Já jim namítal: „Máte tady tak nádhernou krajinu, tak ji zvelebte. Ten hrozný všudypřítomný bordel s plechy a skleněnými střepy ukliďte. Máte tady zašlé lázně, tak je využijte. Vyhubte šváby, trochu to zmodernizujte, aby to nebylo všechno tak oslizlé, špinavé, škaredé. Sovětské.“ Co oni na to? „Ále… Kdo by se s tím páral?“ No jo, hlavně vydělat prachy. To jsou Rusové…

X Víte, že po mnoha desetiletích přišli s verzí, že loď Orkney, která kdysi plula do Ruska s oněmi 7,2 miliony za Aljašku, se cestou potopila? Proto je prý tenhle prodej zpětně neplatný.

Hm, tak tuhle historku jsem ještě neslyšel. Ale je to typicky ruské. Zdá se nepochybné, že je ztráta Aljašky dodnes těžce hněte. Zajímavé je, že v časech SSSR o ní v podstatě vůbec nemluvili. Jakmile se ale Sojuz rozpadnul, hned s tím vyrukoval uřvaný nacionalista Vladimir Žirinovskij. Založil si stranu, do jejího loga dal mapu Ruska i s Aljaškou. Neustále něco podrážděně křičel. Snil o tom, že si ruští vojáci ještě za jeho života omyjí bagančata v teplém Indickém oceánu. Hned jsem si říkal: „Chlape, ty jsi teda exot…“

X V 90. letech to možná mohlo znít směšně. Teď, ve stínu agrese na Ukrajině, už ne.

Ano, takových exotů se v Rusku najednou vylíhlo podstatně víc.

 X Jedním z nich je třeba poslanec Dumy Oleg Matvejčev, který v březnu tvrdil, že jakmile Rusko denacifikuje Ukrajinu, mělo by na USA požadovat navrácení Aljašky i pod hrozbou použití jaderných zbraní.

Šovinističtí politici jeho typu vůbec nevidí realitu. Nevnímají, že Rusko je z ekonomického pohledu ubohou zemí. Dobrá, za komunismu se industrializovala. Zapomnělo se však na to, že stát je potřeba rozvíjet rovnoměrně. Putinův režim s Ruskem neudělal bohužel nic záslužného. Země zůstává i nadále založena na těžkém průmyslu, na přírodních zdrojích. Nemají rozvinuté technologie. Přitom jsou schopni leccos vyvinout, mají dobré školy, dobré univerzity. V technických vědách i informatice jsou na slušné úrovni. Jen to nejsou schopni převádět do praxe. Během konfliktu na Ukrajině dojíždějí na to, že najednou nemají technologie, o nichž si mysleli, že je vždycky bez problému koupí.

X Jaké by to bylo, pokud by jim Aljaška zůstala?

V prvé řadě musíme zdůraznit, že historie se nedá změnit. Pokud se něco neodehrálo, jsou to všechno pouhé spekulace. Pakliže to ale budeme chápat jen jako hru, pak lze při vědomí toho, kudy se dějiny ve 20. století ubíraly, odvodit jednu věc: Rusko by pravděpodobně o Aljašku tak jako tak přišlo. Mohli ji uzmout Britové, Kanaďané, ale i Japonci. Roku 1905 přece Rusko porážkou na Dálném Východě velmi potupili, Aljaška do toho mohla též nějakým způsobem promluvit. Spíš bych si ale vsadil na to, že by o ni projevila zájem Kanada, která by z ní chtěla udělat podobně fungující teritorium, jakým je Yukon.

X Co by na to řeklo Rusko?

Zas tolik by se třeba nebránilo. Po první světové válce přece zkolabovalo. Lenin se vzdal i mnohem lukrativnějších západních částí země – Polska, Pobaltí, Moldavska. A ano, měl velký problém udržet Dálný východ. Řešil to vytvořením jakési nesovětské nárazníkové zóny, dálněvýchodní republiky obepínající pobřeží a Poamuří. Bezprostředně po první válce cítil, že ještě nemá na to tuto oblast úplně bolševizovat. Přestože ji roku 1922 nakonec přece jen začlenil do federace, ohledně Aljašky by to bylo rozhodně mnohem těžší. Neumím si představit, že by byla třeba zkraje druhé světové války ruská.

X A kdyby přece?

Podle mého by Aljašská sovětská socialistická republika neměla šanci. Udržet něco, co bylo deset tisíc kilometrů vzdálené, představovalo pro Moskvu nereálný úkol. Třeba Japonci v době druhé světové války uvažovali stejně, vždyť obsadili pouze dva aleutské ostrovy. Taky se rozhodli jít radši na jih do teplejších oblastí. Rovněž usoudili, že Aljaška není krajina pro život. Ale dobře – představme si nepředstavitelné, a sice že Aljaška zůstala skutečně ruská. To by byl výrazný motiv zejména pro období studené války. Pokud by Američané měli za humny sovětské jaderné zbraně, jistě by je to hodně strašilo. Jinou věcí však je, zda by to nějakým výrazným způsobem pozměnilo samotný vývoj studené války. Jestli by se s tím Američané pokusili něco udělat.

X Myslíte, že by to trpěli?

Podívejte se, jak v 60. letech dopadly americké pokusy o odstranění kubánského lídra Fidela Castra. Bylo to fiasko. Absolutně to zpackali. Vždycky jsem si říkal: „Co tihle babráci chtějí řešit někde na druhé straně světa, když si neumí udělat pořádek ani v nejbližším zázemí?“ Ale berte to s nadsázkou – navzdory tomu jsem stejně rozhodně přesvědčen, že Rusko na Ameriku nikdy nemělo. I proto Aljaška prostě nemohla zůstat ruská.

X Představovat si to ale můžeme.

Jako pouhou hru snad. Takže…

X …takže je rok 2022, Putin přepadl Ukrajinu a Aljaška je ruská.

V takové realitě by Západ k Putinovi přistupoval mnohem opatrněji, američtí představitelé by volili jiný slovník. A to zejména v případě, pokud by Putin měl na Aljašce jaderné zbraně. Naštěstí je tam ale nemá. Historie to Rusům nedopřála. Aljaška se místo toho z původně celkem nezajímavého kusu země proměnila nejen v největší americký stát, z vojenského hlediska ale též ve strategicky dost významné území, které může sehrát jistou roli i při případné změně současného ruského režimu.

 X Jak si takovou změnu představujete?

Třeba tak, že ruská armáda sesadí Putina. Důsledky si pak skutečně lze představit: Jakmile oslabí centrum, zákonitě dochází k separatistickým tendencím v periferních oblastech. K reji, který může vést k obrovským změnám. Takový rej není v celé ruské východní oblasti vůbec vyloučen. A nejen tam. Myslím, že na severním Kavkazu už něco pomalu, ale jistě kvasí. Jakmile Moskva zeslábne, něco se tam objeví, dejte na mě.

X Najdeme tedy za deset let na mapě Rusko v současných hranicích?

Více méně asi ano. Ale jen proto, že západní země nemají na rozpadnutí Ruska žádný zájem. Stejně jako ho neměly ani v případě rozpadu SSSR; hlavně kvůli lepší kontrole nad jaderným arzenálem. Upřímně – já tehdejší západní postoj příliš nechápal, dekolonizace Sovětského svazu byla nezbytná. Vždyť šlo o kolos, který byl ekonomicky neživotaschopný.

X Nešlo jej udržet.

Nešlo. Vždycky jsem tvrdil, že SSSR představuje v podstatě koloniální systém, který byl ve srovnání třeba s Brity a Francouzi jiný pouze formálně. Jisté je, že už když se rozpadal Sovětský svaz, objevily se v etnických republikách velmi silné odstředivé tendence. I na Dálném Východě, na Uralu. Uvědomovali si tam to, co známe částečně i my, když se třeba na Moravě nakvašeně mluví o pragocentrismu. Stejně jako se v Brně láteří, že za všechno může Praha, láteří se i v Chabarovsku, Omsku na Moskvu. Tamní obyvatelé si moc dobře všímají, jak prosperuje neruský Dálný Východ. Zatímco ten ruský? Od 90. let z něj uteklo půl druhého milionu lidí! Zůstali jen ti, kteří už nemají kam jít.

 X Jinými slovy: Putin dnes oznamuje Západ za nesmiřitelného nepřítele. Přitom to bude zřejmě právě Západ, který Rusko udrží jednotné.

Nějak tak to bude. Minimálně severní Kavkaz je natolik kulturně a etnicky odlišný, že je coby součást Ruska dlouhodobě neudržitelný. Projevilo se to už v čečenských válkách. Kdyby tam Rusové nepoužili svou barbarskou taktiku „vybít všechny, civilisté necivilisté, nepřítelem je každý, i z děcka jednou vyroste nepřítel, proto všechno vyvraždíme“, Čečensko už by dávno šlo vlastní cestou. K Čečensku se mimochodem váže moje momentálně největší obava. Mám za to, že mladší Kadyrov se na dlouho uhnízdí v jeho čele, že tam za ním přitáhnou tisícovky islamistů z Blízkého Východu a severní Afriky. Místo putinovského Ruska tak budeme mít na dohled něco na způsob islámského emirátu.

Kadyrov hraje hodně vysokou hru. Tak vysokou, až si někteří experti na mezinárodní situaci dělají legraci, že současné Rusko už není federací, ale konfederací s Čečenskem.

X Stejně je nepochopitelné, že se v tak velké zemi dostanou na vysoké pozice právě lidé jako Kadyrov, nebo jako už zmíněný poslanec, který hrozí Americe jadernými zbraněmi kvůli Aljašce.

Kadyrov hraje hodně vysokou hru. Tak vysokou, až si někteří experti na mezinárodní situaci dělají legraci, že současné Rusko už není federací, ale konfederací s Čečenskem. Čečensko si teď dělá, co chce. Osobně bych se ale zas tak nedivil, kdyby Kadyrov v případě nutnosti převlékl kabát jako svého času jeho otec. Kdyby se najednou obrátil ke svým krajanům a klidně prohlásil: „Vidíte Rusy? Chtěli nás vybít. Teď jsou ale slabí, nastala vhodná chvíle, abychom se oddělili. Pojďme do toho!“ A ten druhý politik, vámi zmíněný poslanec Matvejčev? Nepochybně patří k lidem, kteří se jen silnými slovy chtějí zviditelnit. Rozhodně si nemyslím, že by šlo o většinový názor ruského obyvatelstva.

X Ne? Ani při zprávách o tom, nakolik ruský lid podporuje Putina?

Ne. Kolem Putina přece taky nebyli samí jestřábi. Dugin, jehož dcera byla nedávno zabita, opravdu tlačil na to, aby Rusko obnovilo impérium. Třeba prezidentův poradce Surkov ale naopak razil teorii, že Rusko se má rozvíjet ve svých hranicích. Že má vybudovat nacionalismus „rassijskij“, nikoliv „russkij“. Což je rozdíl – „russkij“ by byl na etnické bázi. „Rassijskij“ by se pak týkal obyvatel žijících na území Ruska. Surkov měl za to, že nejdříve je potřeba vybudovat stát blahobytu, teprve pak uvažovat, co bude dál. Jiní lidé bohužel dotlačili Putina někam, kde je nyní podle mého nerad. Navzdory svému nabubřelému chvástání dobře vidí, do jaké izolace se dostal. A vidí to i mnozí Rusové. Nepleťme se, jinak by nehlasovali nohama – tolik by jich neutíkalo za hranice.

 X Dočkáme se někdy v dohledné době toho, že na téma „ruská Aljaška“ půjde zase rozverně žertovat a ne cítit obavy jako teď?

Zas tak brzy to nebude. Myslím, že rok, dva to teď bude v Rusku kvasit. Co z toho vzejde? Uvidíme. Převraty bývají úspěšné proto, že o nich nikdo dopředu neví. Ty, o nichž se předem přespříliš mudruje, úspěchem nekončí. Proto očekávám, že v Rusku k nějakému zvratu dojde. A ať se k moci dostane kdokoliv, tak i kdyby to byli spřízněnci Putinovy ideje Velkého Ruska, už si dají zatracený pozor a pohov. Na dlouhou dobu. I oni si již jistě uvědomili, že nejdříve je třeba vybudovat fungující ekonomiku. A to potrvá léta.

Putinovy řeči, že mu jde o vzkvétání Ruska, za kterým se nyní úspěšně směřuje, jsou pouhopouhé bezobsažné kydy. Vždycky říkám, že stát, který není schopen efektivně spravovat vlastní území, si ho ani nezaslouží. A to je přesně případ současného Ruska. Oni si tu mnohdy krásnou zemi ani nezaslouží. Kdyby bylo po mém, nechal bych jim tu evropskou část. Ti, co žijí na Sibiři, na Urale, nechť vytvoří své velké jednotky. Ekonomicky by byly určitě úspěšnější než pod Moskvou. Jak už jsem ale řekl – k ničemu takovému bohužel nedojde. Není to v zájmu Západu.

X X X

Kauza znásilněných pacientek v Ostravě nabývá obřích rozměrů. Lékaře obviňují další ženy

Případ sexuálního predátora z Ostravy, lékaře, který pracoval jako anesteziolog, může nabýt obřích rozměrů. Policii se totiž hlásí další a další ženy, které se buď staly jeho obětí, nebo byly svědkyněmi jeho nechutných návrhů. 41letý muž skončil ve vazbě.

Je to obří skandál. Další lékař, tedy člověk, který má jisté společenské postavení a lidé k němu mají přirozenou důvěru, měl podle policie znásilnit nejméně dvě ženy. A hlásí se další. „Na základě zveřejněné výzvy se nám ozývají poškozené ženy, ale i svědkyně. V současné době kriminalisté prověřují každé oznámení, které od žen máme,“ uvedla pro CNN Prima NEWS policejní mluvčí Eva Michalíková.

 Mnohé ženy možná s oznámením na policii ještě váhají. Musí to být pro ně nepříjemné, svěřit se s tím, že je lékař oblouznil pervitinem a pak si s nimi zřejmě dělal, co se mu zachtělo. Alespoň tak jeho počínání popisují policisté. Ti případu věnují maximální pozornost, zkoumají hlavně všechny zajištěné biologické stopy.

Policie provedla u anesteziologa, který ještě před dvěma lety pracoval jako odborný lékař v jedné z ostravských nemocnic, důkladnou domovní prohlídku a našla nejen sáčky s pervitinem. Zajistila údajně i nahrávací techniku. K čemu ji lékař mohl používat, o tom zatím můžeme jen spekulovat.

Policii se zatím přihlásilo celkem sedm žen, ať už obětí, nebo svědkyň. A čím víc jich je, tím zarytěji obviněný lékař mlčí. Důvod je zřejmý, hrozí mu 10 let vězení.

X X X

Kokain za marihuanu ukrytou v kukuřici. Osm lidí pyká za drogové eurokšefty

Generální ředitelství cel odhalilo nelegální obchodování s marihuanou v několika státech Evropské unie. Pašeráci převáželi drogy ze Španělska či Nizozemí, v Polsku je pak měnili za kokain, který dále distribuovali v České republice. O podrobnostech informovalo vedení celníků na úterní tiskové konferenci spolu se zástupci polské policie, která se na vyšetřování případu velkou měrou podílela.

 „Skupina dovážela konopí z jihu Evropy v dodávkových vozidlech do České republiky, konopí bylo vakuově zabaleno do kartonových obalů. Za část konopí, které dorazilo do Polska, polský odběratel dodával barterovým způsobem kokain Čechům, kteří další množství této drogy kupovali a dále distribuovali. Dohromady se jednalo o tři kilogramy kokainu,“ řekl Aleš Gorčík, podle kterého se na nelegálním obchodu v několika zemích Evropské unie podílelo více osob.

„Marihuana pocházela z plantáží ve Španělsku a Nizozemí, přes Německo se pak dostávala do České republiky. Odtud pak byly drogy pašovány do Polska,“ popsal cestu pašovaných drog polský inspektor Slawomir Banasiak, podle kterého policie zadržela přes 700 kilogramů marihuany.

K monitorování kukuřičných polí, ve kterých byla ukrytá nelegální marihuanová pole, celní správa spolu s policií použila drony. V rámci akce nazvané Burák proběhlo 14 domovních prohlídek v bytech podezřelých osob a 18 prohlídek jiných prostor. Obviněno bylo ze spáchání zvlášť závažného zločinu osm lidí. „Sedm z nich bylo stíháno vazebně, hrozí jim 10 až 18 let odnětí svobody,“ dodal Gorčík.

Generální ředitel Celní správy ČR Marek Šimandl vyzdvihl význam mezinárodní spolupráce. „Celní správě se podařilo rozvinout mezinárodní spolupráci s protidrogovými útvary. Spolupracujeme také s Národní protidrogovou centrálou,“ řekl Šimandl.

„Bylo zajištěno zatím největší množství sušiny marihuany,“ dodal Šimandl a zmínil, že konzumace konopí se v mnoha státech řadí na první příčku spotřeby drog.

Drogy jsou v Evropské unii na vzestupu. Jejich dostupnost zůstává vysoká a v některých případech je vyšší než před pandemií covidu-19, uvádí v letošní zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a závislosti. V České republice se drogy konzumují nadprůměrně, žebříček vedeme mimo jiné právě i v kouření marihuany.

Podle odhadů agentury zhruba 30 procent obyvatel EU ve věku 15 až 64 let alespoň jednou za život vyzkoušelo přinejmenším jednu zakázanou látku. Nejčastěji užívanou látkou je konopí, které jednou za život vyzkoušelo 79 milionů lidí.

V uplynulém roce drogy z konopí užilo alespoň jednou 22 milionů lidí, což je sedm procent unijních obyvatel. Mezi mladými ve věku 15 až 34 let to bylo 15,5 procenta. Nejvyšší míru v této kategorii vykazuje Česká republika, kde 23 procent mladých lidí v posledním roce zkusilo marihuanu.