Reuters: Německý kancléř Scholz si volal s Putinem, naléhal na diplomatické řešení války. Mluvili spolu 90 minut. V úterý po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Oznámil to podle agentury DPA mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Rozhovor mezi Scholzem a Putinem byl podle mluvčího věnován ruské válce proti Ukrajině a jejím důsledkům. Putin pak podle vyjádření Kremlu v telefonátu obvinil ukrajinské síly, že ostřelují města na ukrajinském Donbasu.
„Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky Ruska vedoucí k anexím by nezůstaly bez odpovědi a nebyly by za žádných okolností uznány,“ uvedl Hebestreit v prohlášení.
Největší nesoulad vidím v tom, co kancléř Scholz tvrdí, a co pro Ukrajinu dělá, říká politolog Aslan
Šéf německé vlády v telefonátu také zdůraznil nutnost zajistit bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny a vyzval Putina, aby nadále plně realizoval dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Rusko tuto dohodu opakovaně kritizovalo a minulý týden varovalo, že by ji nemuselo v listopadu prodloužit.
I v dnešním telefonátu Putin svému německému kolegovi podle vyjádření Kremlu sdělil, že dohoda dostatečně neřeší obnovení exportu ruské zemědělské produkce a hnojiv z Ruska.
Putin kromě toho v telefonickém rozhovoru mluvil o údajném porušování mezinárodního práva ze strany Ukrajiny.
Ostřelování na Donbasu
„Vladimir Putin upozornil spolkového kancléře na hrubé narušování humanitárního práva ukrajinskou stranou, na neustálé ostřelování měst na Donbasu, v jehož důsledku umírají civilisté,“ citovala agentura TASS tiskové oddělení Kremlu.
Ukrajina se od února brání ruské agresi. Tvrdé boje se svádějí právě o oblast Donbasu, která hraničí s Ruskem. Kyjev mnohokrát obvinil ruské síly z ostřelování, při němž zemřeli civilisté.
Ruský prezident také odmítl obvinění, že Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům „Ruská strana poskytuje Mezinárodnímu výboru Červeného kříže přístup k válečným zajatcům, zatímco Kyjev tak nečiní,“ prohlásil Putin.
Šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bognerová minulý týden uvedla, že Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům a některé z nich mučí.
Scholz a Putin se podle německého vládního mluvčího dohodli, že zůstanou v kontaktu. Podle agentury TASS spolu předtím hovořili naposledy na konci května. Tehdejšího hovoru se účastnil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf Elysejského paláce si s Putinem znovu telefonoval i o uplynulém víkendu.
X X X
Expert Melvin popsal selhání ruské obrany a naznačil místo dalšího útoku
Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, informoval americký Institut pro studium války. Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek. Jak by se mohla situace dál vyvíjet, naznačil pro CNN expert na mezinárodní bezpečnost Neil Melvin.
„Rusové chtějí udržet minimálně Luhanskou oblast. Takže se budou snažit ustoupit a přeskupit se. Ukrajinci budou postupovat, dokud nenarazí na tuto novou frontovou linii, kde se je budou Rusové snažit udržet,“ nastínil Melvin, který je ředitelem Studií mezinárodní bezpečnosti v britském Královském institutu spojených služeb.
Expert také vyzdvihl koordinaci různých složek ukrajinské armády, které překvapivý útok podnikly. „Efektivně nasadili letectvo, pozemní jednotky i rakety a postupovali velmi rychle. Rusové prostě neměli dostatek sil, aby uhlídali tuto velmi dlouhou frontovou linii, a Ukrajinci ji prolomili,“ popsal Melvin, co se v Charkovské oblasti během minulého týdne stalo.
Další ukrajinský útok by podle Melvina mohl směřovat na odříznuté ruské jednotky u Chersonu na jihu země. „Na západní straně Dněpru je 15 až 20 000 ruských vojáků. Nemůžou se přes řeku dostat. A Ukrajinci na ně tlačí. Je pravděpodobné, že Ukrajinci podniknou třetí útok někde podél této linie. Budou hledat díry, které teď Rusové nemůžou ucpat. Budou na Rusy tlačit, aby je udrželi v nevýhodě až do zimy,“ uzavřel Melvin.
X X X
ČR NA DNĚ, ZAŠLE EU LEYENOVÁ URYCHLENĚ 10 MILIARD NEBO I VÍCE ZA ZBRANĚ UKRAJINĚ?
FIALA URYCHLENĚ URGOVAT. LIDÉ A FIRMY ČR POTŘEBUJÍ PENÍZE I NA 200 NEBO 300 TISÍC UKRAJINCŮ V ČR
Černochová: EU by mohla Česku proplatit až 80 procent pomoci Ukrajině. Zatím jde o čtyři miliardy
ČR by mohlo dostat z fondů Evropské unie proplaceno až 80 procent vojenské pomoci, kterou poslalo na Ukrajinu. Novinářům to v úterý řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česká republika dosud do země bránicí se ruské agresi poslala nespecifikovanou pomoc zbraní a techniky za asi čtyři miliardy korun.
,Přípravy musí být rychlé‘. Ministři obrany Evropské unie se v Praze shodli na výcvikové misi pro Ukrajince
Podle Černochové je hodnota pomoci kolem čtyř miliard korun a většinu z ní by Česko mohlo získat z unijních fondů. „Máme asi osmdesátiprocentní úspěšnost uznání,“ poznamenala. Peníze by mohla Evropská unie začít vyplácet v příštích měsících.
„V pomoci chceme pokračovat dál, protože i to, jak se fronta v současné době vyvíjí, je důkaz toho, že přístup České republiky posílat vojenský materiál na Ukrajinu byl správný,“ řekla. Dodala, že Česko poskytuje i humanitární pomoc.
„V minulých týdnech se tady léčilo několik frontových ukrajinských vojáků, kteří už byli vyléčení odvezeni zpět do vlasti,“ uvedla.
Ministryně poznamenala, že díky tomu, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která na Ukrajinu zbraně posílala, mají české zbrojní firmy šanci na užší spolupráci s Ukrajinou. Připomněla, že v rámci pomoci Ukrajině může Česko čerpat z více fondů.
Na letní dárcovské konferenci v Kodani se účastnické země shodly na uvolnění asi 36,5 miliardy korun. Peníze půjdou i na zvýšení výrobních kapacit vojenského materiálu ve prospěch Ukrajiny.
Česko na konferenci představilo asi 50 průmyslových projektů, které je český obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících nebo letech realizovat.
Spojené státy také minulý týden oznámily, že Washington hodlá poskytnout Ukrajině a 18 dalším zemím dohromady dvě miliardy dolarů ve formě půjček a dotací na nákup amerických zbraní. Mezi těmito zeměmi má podle agentury AP figurovat i Česká republika. Podle Černochové zatím nejsou známé parametry tohoto fondu.
Zima ukáže
Černochová se v úterý zúčastnila jednání sněmovního výboru pro obranu, který na uzavřeném jednání probral aktuální situaci na Ukrajině. Kvůli neveřejnosti představených informací nechtěla komentovat podrobnosti.
Řekla, že poslední vývoj na frontě vypadá velice pozitivně. Od zpravodajců se na jednání členové výboru dozvěděli informace o postupu fronty i o možném budoucím vývoji.
„Čeká nás samozřejmě zima, která je vždy ve válečných konfliktech poměrně rozhodující z hlediska toho, jaké má kdo zásoby, jaké má kdo podmínky proto, aby zimu na frontě přečkal,“ řekla.
X X X
EXMINSTR HAVLÍČEK KRITIZUJE FIALOVU VLÁDU ZA ENERGII
Ceny energií by měly jít na vrub výrobců, ne státního rozpočtu, kritizuje vládu exministr Havlíček
Vláda rozhodla o zastropování ceny elektřiny a plynu pro domácnosti a živnostníky, podle opozice je to pozdě a opatření jsou nedostatečná. „Koncová cena pro odběratele bude mezi 7 až 9 Kč za kWh. To bude velké vystřízlivění pro řadu domácností, protože drtivá většina má ceny zafixované nebo dojíždí. Pro ně to bude obrovský náraz. Lidé čekali, že to bude výrazně méně,“ uedl v Interview Plus exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Zatímco vláda chce zastropovat cenu elektřiny na úrovni 6 Kč za kWh, předseda hnutí ANO Andrej Babiš na sociálních sítích navrhl strop ve výši 1,5 Kč za kWh bez DPH, tedy asi 1,8 Kč za kWh.
Před dvěma lety byly ceny na úrovni 500 korun za MWh, takže dávat dnes 1 500 korun za MWh není podle našeho názoru mimo mísu. Stejně na tom vydělají poměrně slušnou částku,“ vysvětluje Havlíček. S výrobci energií je třeba jednat a dosáhnout kompromisu, anebo se vydat například slovenskou cestou.
„Tam na to šli tak, že když se s nimi nedohodli, tak jim to zdanili. Můžeme využít nějaké mimořádné opatření, třeba využít nouzového stavu. Jsou to tvrdá opatření, ale mělo by to jít víc na vrub těch gigantických hráčů a méně na vrub státního rozpočtu,“ dodává.
Hrozba pro konkurenceschopnost
Havlíček poukazuje na to, že Česko je ve výrobě elektřiny soběstačné, a dokonce ji vyváží. Nedostatek elektřiny tedy nehrozí.
Elektřina za šest korun a plyn za tři. Vláda určila maximální ceny energií pro domácnosti. Trh s energiemi selhal a různé země mají zcela odlišné ceny.
„Jak je možné, že Polsko má poloviční, a v pátek dokonce třetinové ceny než Česká republika? Každá země si zavedla jinou podporu a firmy jsou totálně nekonkurenceschopné.“
„V této naprosto mimořádné situaci se nemůžeme ohánět tržním prostředím, ale musíme tvrdě nastoupit na to, že se na určitou dobu cena zreguluje tak, aby ji spotřebitelé a firmy dokázali ustát,“ zdůrazňuje místopředseda Poslanecké sněmovny.
Podle Havlíčka mělo mít Česko už dávno připravené národní řešení energetické krize, jako ho mají jiné země. „Těžko vysvětlíme našim firmám, že musí mít ceny třeba dvojnásobně trojnásobně vyšší, než mají jejich konkurenti jinde, protože tam jim pomohli,“ podotýká.
Vláda jedná pozdě
„Netvrdím, že moje myšlenky jsou geniální, ale vždy říkám, co je špatně, jaké navrhuji řešení a kde na to vzít peníze. Ale pan ministr Síkela se nám od března neuvěřitelně arogantním způsobem vysmívá, aby následně většinu námi navrhovaných opatření v nějaké podobě zavedl,“ kritizuje Havlíček svého nástupce ve funkci.
‚Levnější je energie o víkendu.‘ Budějovický Motor Jikov přesunul směny k víkendům a přechází na LPG
Zároveň odmítá, že by opozice podněcovala nespokojenost obyvatel, která by mohla vést k odporu vůči demokratickému systému či prozápadní orientaci země.
„Striktně odmítám to, do čeho se snaží PR agentury vmanévrovat část populace, že kdokoli vyjádří nesouhlas se zoufalým fungováním energetické pomoci vlády je automaticky proruský troll nebo šváb. 97 procent firem nesouhlasí s politikou této vlády, protože nedostali ani korunu a jsou nekonkurenceschopní,“ upozorňuje.
Současně připouští, že vláda nenese vinu na tom, jak se pohybují ceny energií na burzách – to je prý dáno energetickou politikou Německa a ruskou agresí na Ukrajině.
„Ale vláda bezezbytku nese vinu na tom, že nedělá nic s tím, aby ty dopady alespoň částečně snížila. Vše dělá s několikaměsíčním zpožděním,“ uzavírá.
X X X
EU S LEYENOVOU NAVRHUJE NIŽŠÍ STROPY NEŽ ČR
EU navrhuje nižší stropy na energie než Česko? Strašlivá ostuda vlády, říká Balšínek
Evropská komise navrhla, že by prodejní cena elektřiny vyráběné neplynovými elektrárnami měla být 180 eur (4 420 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je méně než strop, který stanovila česká vláda. Pokud se potvrdí, že evropské řešení bude štědřejší než české, bude to strašlivá ostuda vlády, uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek.
„Pokud je pravda, že Evropská komise navrhuje zastropovat cenu na 180 eurech na MWh a vláda Petra Fialy den předtím oznámila, že chce zastropovat na 240 eurech na MWh, bude to strašlivá ostuda. Česko je předsednickou zemí a pokud se poté objeví z Evropy nižší úroveň stropu, je to strašlivý trapas,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek.
Podle komentátora MF Dnes Miroslava Koreckého tak pokračuje trápení Fialovy vlády v energetické oblasti. „Je vidět, že ve vládě není žádný ekonom kromě Jozefa Síkely (STAN). Ten je ale už i svými spolustraníky vyzýván k tomu, aby se předvedl. Má už jen několik dní, jinak bude muset odejít,“ sdělil Korecký.
Balšínka označil vystupování vlády za mimořádně nešťastné. „Tahle facka ze strany Evropské komise může mít dalekosáhlé dopady. Lidé tomu zatím nerozumí, ale dříve nebo později se ukáže, jak mylné jednání vlády bylo,“ podotkl Balšínek.
EU chce využít nadměrné zisky gigantů
Z pracovní verze návrhu, jehož konečnou podobu ve středu ve Štrasburku představí Evropská komise, podle agentury Reuters vyplývá, že maximální prodejní cena elektřiny vyráběná neplynovými elektrárnami by měla být 180 eur (4420 Kč) za megawatthodinu (MWh). Exekutiva Evropské unie v něm počítá i s odebráním 33 procent nadbytečných zdanitelných zisků producentům fosilních paliv. Takto získané peníze by měly členské země využít ke snížení cen zejména pro ohrožené domácnosti a firmy.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím v pátek minulého týdne pověřili komisi, aby v rámci společného řešení krizové situace na trhu s energiemi připravila podrobnosti pro zabavení části nečekaných zisků elektráren vyrábějících energii ze zdrojů levnějších než plyn. Podle návrhu citovaného agenturou Reuters se cenový strop bude týkat solárních, větrných, jaderných či hnědouhelných elektráren, stejně jako producentů elektřiny z biomasy.
Většina poslanců se v úterý v debatě s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou a ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem zastupujícím české předsednictví shodla na tom, že návrhy by měly být převedeny do praxe co nejrychleji.
„Je čas, aby nadměrné zisky energetických gigantů byly poskytnuty těm nejzranitelnějším,“ prohlásila například francouzská liberální europoslankyně Valérie Hayerová s odkazem na nadnárodní firmy těšící se v souvislosti s rekordními cenami energií a pohonných hmot z nebývalých profitů.
X X X
STARÉ MÁSLO V OBCHODECH ČR, MIISTR NEKULA TO NEŘEŠIL
Obchody nabízejí rok staré rozmražené máslo, varuje Zemědělský svaz. Jak ho poznat?
Češi kupují v tuzemských obchodech i rozmražené a rok staré máslo pocházející ze zahraničí. S takovým tvrzením přišel Zemědělský svaz. Obchody se však brání, že takové produkty nenabízejí. Čemu by měl zákazník věnovat pozornost, aby se vyhnul teoretické možnosti, že koupí rok staré máslo?
Řetězce podle Zemědělského svazu prý prodávají máslo s podivným původem. Evropská unie do svých skladů hmotných rezerv měla nakoupit máslo, které se zamrazilo. Po roce se pak údajné znovu rozmrazilo a prodávalo se v supermarketech.
„Rok staré nečerstvé máslo je stále v obchodech, protože se tyto zásoby uvolňují postupně,“ tvrdí mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. Zákazníci by takový výrobek na první pohled poznali jen stěží.
V Česku se máslo dělí na dvě kategorie – čerstvé máslo, které má trvanlivost pouze 20 dní od data výroby, a obyčejné máslo, u něhož prakticky nelze poznat, jestli se vyrobilo před měsícem, nebo bylo zamražené před více než rokem.
„Je potřeba se podívat, kolik stojí čerstvá másla od českých výrobců, a pokud je to obyčejné máslo výrazně levnější, třeba o polovinu, tak se většinou jedná o zmrazené máslo z hmotných rezerv. Je vždy ze zahraničí – z Polska, Německa či Belgie,“ potvrdila mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová.
„Řada spotřebitelů raději sáhne po levnějším máslu za 40 až 45 korun, než aby si koupila kvalitní máslo za 60 až 65 korun,“ doplnil Pícha.
Prouza: Máslo, které je k dispozici, je to nejkvalitnější
Obchody však prodej až rok zmraženého másla popírají. „Máslo, které je k dispozici, je vždycky to nejkvalitnější, které umíme dostat do Česka. Je mi líto, že často musíme nakupovat v zahraničí, protože zahraniční dodavatelé umí být levnější než ti čeští,“ prohlásil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Ještě loni stála kostka másla (250 gramů) v obchodech kolem 35 korun. Už teď si za ni lidé připlatí asi o 20 korun více. A podle ekonomů se dalšímu zdražení nevyhnou ani v budoucnu.
„To, že se zastropují ceny energií, ještě neznamená, že se to promítne na levnějším másle nebo levnějších potravinách. Tady si myslím, že by spíše pomohlo snížení DPH na potraviny,“ uvedl například ekonom Lukáš Kovanda.
To už dříve připustil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Rád by prý snížil DPH u potravin na 10 procent z dosavadních 15. Diskutovat o tom chce na vládě. Ale až po skončení války na Ukrajině.
X X X
EXPREZIDENTA USA TRUMPA KRÁL III NA POHŘEB NEPOZVAL, A DALŠÍ SVĚTOVÉ POLITIKY
Nepozvali Putina, Lukašenka ani Trumpa. Pohřeb královny, obří diplomatická akce
Velká Británie nepozvala na pondělní pohřeb královny Alžběty II. představitele z Ruska, Běloruska a Myanmaru. Reaguje tak na ruskou invazi na Ukrajině. Pozvání na poslední rozloučení s královnou nedostal ani bývalý prezident USA Donald Trump.
Británie se spolu se západními spojenci snaží izolovat Rusko a Bělorusko na světové scéně pomocí ekonomických sankcí a dalších kroků, kterými západ reaguje na ruskou invazi na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin přitom vyloučil, že by na pohřeb přiletěl ještě dříve, než by mohl být vůbec pozván. „Tuto variantu nezvažujeme,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrïj Peskov již v pátek.
Sankce proti Myanmaru
Myanmar a jeho armáda se rovněž staly předmětem britských sankcí, protože Londýn zvyšuje podporu menšině Rohingů, kteří žijí v jihozápadní části země.
Očekává se, že se královnina pohřbu zúčastní přibližně 500 zahraničních hodnostářů, přičemž pozvánky zaslala Velká Británie většině čelních představitelů všech zemí, se kterými Británie udržuje diplomatické vztahy.
Svou účast už potvrdili například americký prezident Joe Biden se svou manželkou Jill, francouzský prezident Emmanuel Macron se svou ženou Brigitte Macronovou, předsedové vlád Kanady, Austrálie a Nového Zélandu nebo vládci monarchií Japonska a Španělska.
Pohřeb královny Alžběty II bude s velkou pravděpodobností jedním z největších diplomatických setkání za poslední roky.
Pozvání nedostal ani exprezident Trump
Trumpovi opakované vyjádření soustrasti v médiích a na sociálních sítích pozvání nezajistilo. Britové se totiž rozhodli zvolit méně obvyklý způsob zvaní smutečních hostů.
Odklon od tradice znamená, že bývalí američtí prezidenti nebudou na pohřeb pozváni. Místo toho se této pocty dostane pouze současným hlavám států a jejich partnerům či partnerkám.
„V USA padly otázky, zda bude pozván Donald Trump, ale britské zdroje myšlenku, že by mohl doprovázet americkou delegaci, odmítly a uvedly, že pro Bidenovy předchůdce nebude místo,“ informoval londýnský deník The Times.
CBS News v pondělí uvedla, že prezident Biden a jeho manželka budou jedinými oficiálními zástupci USA na pohřbu. „Nebude tam žádná delegace, protože na pohřeb máme pouze dvě místa,“ řekl jeden z vysokých úředníků hlavnímu zpravodaji CBS.
„Biden by měl Trumpa zahrnout, stejně jako [byl] zahrnut Obama s Mandelou,“ řekl vysoce postavený Trumpův poradce listu The Daily Beast s odkazem na to, jak byli na pohřeb bývalého jihoafrického prezidenta pozváni světoví lídři.
Vycházeli spolu „fantasticky dobře“
V pokynech britského ministerstva zahraničí se uvádí: „Vzhledem k omezenému prostoru na státním pohřebním obřadu a souvisejících akcích nesmí být vpuštěni žádní další členové rodiny, personálu nebo doprovodu hlavního představitele.“
„Nechť Bůh žehná královně, nechť navždy vládne v našich srdcích a nechť Bůh drží ji a prince Philipa v trvalé péči,“ uvedl Trump po královnině úmrtí.
Trump se často chlubil svým vztahem s královnou a říkal, že když se setkali v době, kdy byl prezidentem, „vycházeli spolu fantasticky dobře“ a že plánované patnáctiminutové setkání se díky kvalitě jejich osobní interakce organicky protáhlo na hodinu.
X X X
SMITH PŘEDPOVĚDĚL ÚMRTÍ KRÁLOVNY BRITŮ
Na den přesně předpověděl smrt královny Alžběty II. Teď určil i skon jejího syna
V červnu Logan Smith na svůj twitterový účet napsal, kdy zemře Alžběta II. Jeho předpověď se naplnila na den přesně. Královna zemřela 8. září na zámku Balmoral. Smith nyní predikoval také úmrtí Karla III. Informoval britský web The Daily Star.
Že se jeho twitterový účet stane tak populárním zřejmě Logan Smith nečekal. Nicméně poté, co správně předpověděl smrt britské panovnice Alžběty II., se strhla lavina. Na stejné sociální síti pak varoval, že vláda nového krále Karla III. nepotrvá příliš dlouho. Alžbětin syn podle něj zemře 28. března 2026.
Na sociálních sítích se nyní hojně debatuje o tom, zda je to opravdu možné. „Upřímnou soustrast Loganovi. Teď po něm půjdou všichni Britové,“ napsala podle webu The Daily Star uživatelka sociální sítě TikTok Hailey.
Internet je prakticky rozdělený na dva póly. Někteří předpovědi věří, jiní jsou skeptičtí. „Kvůli Charlesovi doufám, že to není pravda,“ sdílel jeden z uživatelů. „Prosím ne, teď truchlíme za naši královnu,“ komentoval příspěvek třetí. Další pak uvedl, že smrt nemůže předpovídat nikdo, jen bůh.
X X X
Zemřel prominentní americký právník. Figuroval u impeachmentu proti Clintonovi i Trumpovi
Podle agentury Reuters o tom v úterý informovala jeho rodina. Smrt měly způsobit komplikace při operaci. Starr vedl vyšetřování vedoucí k ústavní žalobě (impeachmentu) proti někdejšímu prezidentovi USA Billu Clintonovi. Byl také členem obhajoby pozdějšího prezidenta Donalda Trumpa.
Starr se proslavil jako prokurátor, jehož vyšetřování v sexuální aféře s Monikou Lewinskou vedlo v roce 1998 k nakonec neúspěšné ústavní žalobě na prezidenta Clintona.
Prominentní právník byl také u prvního impeachmentu proti Trumpovi, ovšem v roli jeho obhájce. Společně s kolegou Alanem Dershowitzem se snažil před americkými zákonodárci prokázat, že nejsou žádné důvody pro proceduru ústavní žaloby. Trump čelil obvinění ze zneužití úřadu a obstrukcí Kongresu.
Konkrétně se měl pokoušet přinutit ukrajinské vedení, aby mu pomohlo v politické kampani před prezidentskými volbami. Kyjev měl dodat „špínu“ na bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který byl považován za hlavního Trumpova volebního soka. Trumpa Biden v prezidentských volbách v roce 2020 skutečně porazil a vystřídal v Bílém domě.
Reuters připomíná, že Starr opakovaně říkal, že zákony platí pro všechny, prezidenty nevyjímaje.
X X X
Papež na návštěvě Kazachstánu, zúčastní se setkání náboženských vůdců
Papež František přiletěl do Kazachstánu na třídenní návštěvu, zúčastní se tu světového setkání náboženských vůdců. Po příletu se nejdříve sešel s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Papež se v zemi sejde ještě se stovkou dalších delegací.
Františkovo letadlo doprovázely na závěrečném úseku šestihodinového letu kazachstánské stíhačky. Po uvítacím ceremoniálu na letišti v Nur-Sultanu papež odjel na setkání s prezidentem Tokajevem v prezidentském paláci. Papeže kvůli bolestem kolena přivezli na invalidním vozíku. Večer by měl vystoupit s projevem, uvedla agentura AFP.
Ve středu a ve čtvrtek se papež zúčastní mezináboženského setkání více než 100 delegací tvořených zástupci muslimů, křesťanů, židů, buddhistů, šintoistů a dalších náboženských skupin z celkem 50 zemí. Konference se v kazachstánské metropoli koná každé tři roky.
Papež se v Nur-Sultanu nesejde s ruským patriarchou Kirillem, který cestu na náboženské shromáždění minulý měsíc bez vysvětlení zrušil. Možnost takové schůzky byla ostře sledovaná především kvůli nynější ruské invazi na Ukrajinu, kterou hlava katolické církve odsoudila, zatímco nejvyšší představitel ruského pravoslaví ji opakovaně podpořil.
Na otázku novinářů, zda se setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který bude ve stejnou dobu rovněž pobývat v kazachstánské metropoli Nur-Sultanu, papež odpověděl, že o tom nemá žádné informace.
Dodal ale, že je „vždy připraven jet do Číny“. Vatikán a Peking nemají oficiální diplomatické vztahy již více než půl století a obě strany dokončují obnovení kontroverzní dohody o jmenování katolických biskupů v Číně.
Kazachstán, největší středoasijská země bohatá na přírodní zdroje, má necelých 19 milionů obyvatel, z nichž 70 procent tvoří sunnitští muslimové a 26 procent křesťané. Ke katolictví se hlásí méně než procento obyvatelstva.
X X X
Zeman odmítl jmenovat soudcem státního zástupce Bodláka, který dozoroval mimo jiné i ‚hradní‘ kauzy
Prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat soudcem státního zástupce Marka Bodláka, který dozoroval například případ skartace tajné zprávy o Vrběticích na Hradě. Bodlák nedávno odložil i podnět prezidenta, že během loňské hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici čelil pokusu o sabotáž a převzetí jeho pravomocí.
„S panem prezidentem jsem projednal další etapu jmenování soudců. Sdělil mi, že nejmenuje soudcem státního zástupce Marka Bodláka, včetně důvodů, proč se tak rozhodl. Jsem každopádně rád, že pan prezident jmenuje ostatní navržené kandidáty a že se jmenování nových soudců nebude zbytečně zdržovat,“ sdělil serveru Česká justice ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Blažkova slova pro Radiožurnál potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka s tím, že seznam soudců zítra na vládě předloží v nezměněné podobě. Je podle něj pak na prezidentovi, koho se rozhodne jmenovat.
Čeští vyšetřovatelé spolupracují na případu Vrbětic s Brity. Přizvali policisty, kteří řeší otravu Skripala
Ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ v Praze Bodlák se měl stát soudcem Obvodního soudu pro Prahu 2. „Rozhodnutí mě úplně nepřekvapilo a beru jej jako odraz dosavadní kvalitní práce VSZ v Praze,“ řekl.
Radiožurnál oslovil i Hrad. Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček ale zatím na dotazy neodpověděl.
Bodlák dozoroval například případ podivných skartací v prezidentské kanceláři. Pod jeho dozorem přišli na Pražský hrad policisté, aby si odnesli tajný dokument o tom, že za výbuchy ve Vrběticích stojí agenti ruské vojenské rozvědky GRU.
Chtěli prověřit, jestli jsou na dokumentu určeném prezidentovi Zemanovi otisky prstů nebo stopy DNA někoho nepovolaného; tedy jestli se s ním neseznamovali lidé, kteří neměli oprávnění.
Nejbližší okolí prezidenta Miloše Zemana nemá náležitou bezpečnostní prověrku, aby se mohlo seznamovat s tajnými materiály – to platí nejen pro poradce Martina Nejedlého, ale i pro kancléře Vratislava Mynáře. Místo toho se kriminalisté dozvěděli, že byl dokument omylem skartován.
Prezidentova hospitalizace
Bodlák také nedávno odložil podnět prezidenta Miloše Zemana, že během loňské hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici čelil pokusu o sabotáž a převzetí jeho pravomocí.
Přijal bych odvolání Rakušana, kdyby ho Fiala navrhl, řekl Zeman. Podle něj nejde jenom o kauzu Dozimetr
Senát totiž tehdy uvažoval, že kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu použije ústavní článek 66, kdy část pravomocí prezidenta přejde na předsedu sněmovny a na premiéra.
„Poté, kdy státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze vyhodnotil podání, rozhodl, že se o podezření ze spáchání zločinu sabotáže v daném případě jednat nemůže,“ sdělil nedávno ČTK Bodlák.
Kancléř Vratislav Mynář tehdy uvedl, že považuje rozhodnutí státních zástupců za chybné a využije všechny opravné prostředky.
Kromě toho Vrchní státní zastupitelství v Praze také dozoruje případy, které se týkají trestné činnosti v Lesní správě Lány. Pražští žalobci dozorovali například případ šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře.
O dva dny později ale prezident Miloš Zeman udělil Balákovi milost, takže se podřízený hradního kancléře Vratislava Mynáře tříletému trestu vyhnul.
Šéf lesní správy Lány Balák ale ještě čelí ještě jedné obžalobě, kterou dozoruje vrchní státní zastupitelství. Případ souvisí s těžbou kamene v Lánské oboře. Kladenský soud Balákovi nedávno uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Rozsudek není pravomocný.
X X X
VSZ v Praze dál odmítá poskytnout informace o prověrkách. Podle žalobců hrozí zneužití k páchání trestné činnosti
Informace o tom, kolik žalobců Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze má bezpečnostní prověrku, zatím nemusí úřad Lenky Bradáčové žadatelce poskytnout. Nejvyšší správní soud (NSS) ve věci přiznal Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) odkladný účinek s tím, že by úřadu v případě zveřejnění informací mohla vzniknout újma. Žalobci setrvale tvrdí, že zveřejnění informací by mohlo ohrozit vyšetřování trestných činů, hrozí podle nich dokonce zneužití k páchání trestné činnosti. Další důvody pro svá tvrzení předestřeli v dokumentu, který má být před žadatelkou o informace skryt.
Žadatelka Zdeňka Kovaříková se snažila podle zákona o svobodném přístupu k informacím zjistit, kolik žalobců VSZ v Praze má bezpečnostní prověrku a na jaký stupeň. Úřad to sdělit odmítl. Městský soud v Praze ale poté vydal příkaz, neboť dospěl k závěru, že neexistuje legitimní důvod pro odmítnutí takové žádosti.
Argumentaci VSZ označil za „plytkou a téměř nekonkrétní“. To nyní NSZ odmítlo s tím, že nemůže v odůvodnění odmítnutí žádosti předestřít všechny argumenty, neboť by tak dávalo návod na zneužití informačního zákona. Odůvodnění nemohlo být podle žalobců konkrétnější z důvodu citlivých informací.
NSZ se odvolává na správní uvážení, jehož podstatou je možnost orgánů veřejné správy po zvážení všech možných okolností zvolit jedno z možných řešení, které jim konkrétní právní norma nabízí. Akceptací právního názoru MS v Praze by podle VSZ došlo k tomu, že by nebylo možné využívat metodu správního uvážení v praxi, protože by byl výklad pro správní orgán příliš striktní.
MS odporuje podle žalobců zákonu
VSZ v Praze, jehož rozhodnutí posléze posvětilo Nejvyšší státní zastupitelství, argumentovalo od začátku tím, že údaje o prověrkách žalobců jsou interní informace, jejichž poskytnutí by mohlo ohrozit hájení veřejného zájmu. I nyní zdůrazňuje, že zatímco u jiných úřadů je veřejný zájem na transparentnosti, u VSZ je tomu naopak.
Citlivé informace související s působením žalobců by podle úřady neměly být zpřístupňovány neoprávněným osobám a mohly by být využity k páchání trestné činnosti. Rozhodnutí MS státní zastupitelství označuje jako nepřezkoumatelné a odporující zákonu, protože není jasné, z jakých podkladů soud vycházel.
Podle názoru MS v Praze názor VSZ nemůže pro neposkytnutí informací obstát, a to hned z několika důvodů. Soudu uvedl, že není zřejmé, jak by požadovaná informace mohla být zneužita. Podle soudu se VSZ v Praze i NSZ uchýlila „jen k obecným proklamacím, které nemohou indikovat reálné ohrožení veřejného zájmu na vyhledávání a odhalování trestné činnosti, resp. stíhání trestných činů“.
Žadatelka chtěla informace pro rigorózní práci
Stejné údaje přitom žadatelce bez problémů poskytlo VSZ v Olomouci. Ta nyní ve své replice ke kasační stížnosti pro NSS uvedla, že jí nešlo o ohrožení veřejného zájmu, ale informace chtěla použít pro svoji rigorózní práci. Upozornila také na to, že VSZ v Praze předkládá tajnou přílohou nové argumenty, což není přípustné a mělo je využít už při pro jednání u MS v Praze. To NSZ odmítá s tím, že informace chce utajit pouze z důvodu citlivosti obsahu.
Žadatelce také vadí, že NSS přiznal žalobcům odkladný účinek, nenahraditelná újma podle ní VSZ zveřejněním informací nevznikne. Závěrem Zdeňka Kovaříková připomíná, že jen na rozhodnutí správního soudu čekala dva roky. „Nejvyšší správní soud nemůže bez věcného projednání věci vyloučit, že by postupem povinného subjektu v návaznosti na závěry napadeného rozsudku opravdu mohl nastat důsledek tvrzený stěžovatelem. Proto považuje stěžovatelovy důvody za dostatečně závažné pro přiznání odkladného účinku,“ uvedl v rozhodnutí o odkladném účinku předseda senátu Karel Šimka.
Pokud by odkladný účinek přiznán nebyl, kasační stížnost by podle NSS vlastně již neměla smysl a spor by se odehrával již jen v akademické rovině. NSS připomíná, že v podobných věcech je v tomto ohledu judikatura ustálená a odkladnému účinku se vyhovuje. Žadatelka navíc sama přiznala, že kromě časové prodlevy ji žádná újma nevznikne. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Zákon o ochraně oznamovatelů schválili šéfové všech poslaneckých klubů, protikorupčním organizacím se nelíbí
Protikorupční organizace zkritizovaly novou podobu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který má tento měsíc projednat vláda. Podle nich hrozí, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. V dnešní společné tiskové zprávě to uvedly Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení. Ministerstvo spravedlnosti v reakci podotklo, že aktuální podobu zákona schválili šéfové všech poslaneckých klubů.
„Zásadní posun k horšímu od minulého návrhu se týká rozsahu, čeho se mohou oznámení týkat. Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,“ sdělil právník TI Jan Dupák. „Nedokáži si představit, že tato pravidla budou bez právníka jasná jak oznamovatelům, tak zaměstnavatelům,“ dodal.
Dalším podstatným nedostatkem je podle kritiků omezení ochrany u anonymních oznámení, která často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Protikorupčním organizacím vadí také „nová administrativní zátěž bez zásadních pozitiv“.
Úprava vychází ze směrnice
„Zákon je po meziresortním připomínkovém řízení. Obecně platí, že zákony, které ministerstvo spravedlnosti posílá do legislativního procesu, respektive do vlády, jsou schvalovány všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů. Bylo tomu tak i v případě zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon byl tedy posvěcen předsedy všech koaličních klubů, nyní půjde do komisí,“ reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021. „ČR tak už více než devět měsíců mešká s přijetím českého zákona. To způsobuje v praxi komplikace úřadům, které musí po uplynutí transpoziční lhůty oznámení přijímat, není však příliš jasné, jak s nimi mají naložit,“ upozornily protikorupční organizace.
Připomněly, že vláda Petra Fialy (ODS) mohla po loňských sněmovních volbách předložit původní podobu zákona, která vznikla za bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Podle organizací byla tato verze kvalitnější než současná a představovala kompromis po mnoha jednáních ministerských úředníků, zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se svými náměstky Foto: Ministerstvo spravedlnosti
Benda prý nekomunikuje s protikorupčními experty
Protikorupční organizace míní, že přijetí kvalitního zákona brání současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a také předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který „aktivně blokuje jakékoliv zlepšení a nekomunikuje s protikorupčními experty“. „Naopak je třeba vyzdvihnout roli Pirátů a hnutí STAN, kteří mají snahu zákon posunout k lepšímu, a práci úředníků na ministerstvu spravedlnosti, kteří se snaží reflektovat navrhované úpravy od protikorupčních organizací, ale vždy pak narazí na politickou nevoli,“ podotkl právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. Vyjádření Bendy ČTK shání.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.
X X X
Podnikatel Sisák i další odmítli obžalobu v kauze insolvence Via Chem. Figuruje v ní i bývalá soudkyně
Podnikatel Petr Sisák a další obžalovaní v kauze údajně zmanipulované insolvence společnosti Via Chem Group dnes u středočeského krajského soudu odmítli vinu. Obžaloba podle nich není podložená důkazy, některé důkazy označili za nezákonné. U soudu v případu skončilo 15 lidí a pět firem. Sisáka viní žalobce z trestných činů poškození věřitele, zasahování do nezávislosti soudu či legalizace z výnosů z trestné činnosti. Na počátku hlavního líčení žalobce navrhl, aby soud Sisáka poslal na 13 let do vězení a uložil mu peněžitý trest 20 milionů korun.
Sisák byl podle státního zástupce vedoucím činitelem organizované zločinecké skupiny, ve které figuroval i jeho právník Ivo Hala, pražský advokát Jan Pacovský, insolvenční správkyně v případu Vladimíra Jechová Vápeníková či bývalá soudkyně českobudějovického krajského soudu Marie Červinková.
„Cítím se nevinen,“ řekl Sisák. Uvedl, že se nikdy neskrýval, ani nezastíral vlastnictví či ovládání svých podniků. „Státní zástupce mnoho tvrdí, avšak málo prokazuje,“ uvedl. Hala dodal, že obžaloba stojí zejména na důkazech, které byly nezákonné – například na odposleších či zabavených listinách. Podle právníka navíc nevznikla věřitelům žádná škoda. Pacovský uvedl, že obžaloba ignorovala důkazy, které prokazují jeho nevinu.
Na trestné činnosti se podle obžaloby podíleli další právníci i nastrčení takzvaní bílí koně. Její členové v letech 2013 a 2014 podle žalobce uzavírali antedatované smlouvy o prodejích cenných papírů, sepisovali směnky za desítky i stovky milionů korun za neexistující závazky a měnili účetní knihy. Dělali to proto, aby nemuseli platit věřitelům.
Hala se také podle obžaloby sešel s Červinkovou, která měla insolvenční věc přidělenou. Po poradě se Sisákem na ni opakovaně a úmyslně působil, například vyhotovil vyjádření v neprospěch věřitelů a v dokumentech o společnosti Via Chem uváděl nepravdivá tvrzení. Právníci připravili soudkyni usnesení týkající se insolvence firmy a ona ho podle státního zástupce poté pouze drobně pozměněné vydala. Odmítla tím návrhy věřitelů na zahájení insolvenčního řízení.
Návrh na obžalobu podala v roce 2020 po téměř pětiletém vyšetřování královéhradecká policie. Skupina obviněných podle policie inscenovala a manipulovala insolvenční řízení. Údajně se zaměřila na dosažení neoprávněného zisku a na vyvádění zbylého majetku ze společností v úpadku, které byly ovládané jednou z obviněných osob.
Údajně zmanipulovaná insolvence Via Chemu byla podle obvinění potřeba, aby ústecká Spolchemie zůstala pod Sisákovým vlivem. Via Chem Group držela jako akcionář v roce 2014 ve Spolchemii asi třetinový podíl. Případ vypukl po policejní razii v ústecké Spolchemii a u budějovického krajského soudu v lednu 2016.
Firma v únoru 2018 obvinění odmítla. Označila ho za účelový krok, který má komplikovat v roce 2014 zahájené insolvenční řízení Via Chemu a blokovat reorganizační plán. Reorganizace Via Chemu, který měl závazky za dvě miliardy korun, byla završena v roce 2019. Věřitelé si vybrali buď peněžní platbu, nebo akcionářský podíl. Firma mohla opět začít fungovat jako standardní obchodní společnost.
X X X
Španělský kněz jde na 30 let za mříže. Jako učitel zneužil sedm nezletilých
Španělský nejvyšší soud v úterý odsoudil bývalého kněze k třiceti letům odnětí svobody za zneužívání sedmi nezletilých. Trestné činy spáchal na katolické internátní škole, kde před téměř deseti lety učil. Každé z obětí musí duchovní vyplatit odškodnění ve výši 2 000 eur (asi 49 tisíc korun).
Církevní úřady v provincii Ciudad Real ve středním Španělsku proti dotyčnému v roce 2019 zahájily interní vyšetřování, které odhalilo jeho činy. Církev jej posléze zbavila kněžství a případ předala policii.
Soudce v úterý při čtení rozsudku řekl, že muž zneužil svého postavení k tomu, aby se „nevhodně dotýkal genitálií chlapců“, s nimiž například předstíral hru v bazénu nebo lékařské vyšetření v soukromém pokoji.
Kromě odnětí svobody soud bývalému knězi nařídil zaplatit pokutu 52 920 eur (asi 1,3 milionu korun) a odškodnění 2 000 eur (asi 49 000 korun) každé z obětí.
Španělský list El País v prosinci 2021 informoval o více než 1 200 údajných případech zneužívání v církvi v posledních 70 letech. Španělský parlament posléze v lednu pověřil ombudsmana vedením nezávislé komise, která se obviněními zabývá.
Ombudsman Ángel Gabilondo v úterním prohlášení uvedl, že jeho kancelář dosud poskytla podporu 201 převážně mužským obětem, které poskytly své výpovědi. Závěry vyšetřování komise budou předány parlamentu.
„Jsme spokojeni s tím, jak rychle se svědci a oběti ozývají. Ale více než jejich počet je pro nás důležité, abychom jim naslouchali s vážností a respektem, diskrétně a důvěrně,“ řekl ombudsman.
Římskokatolická církev ve Španělsku letos řekla, že je zprávami o zneužitích hluboce zarmoucena a bude spolupracovat s úřady na zavedení transparentního systému i poskytnutí odškodnění obětem. Církev také zahájila vyšetřování na úrovni diecézí, na které dohlíží soukromá právnická firma.
X X X
‚Nejdražší modrá barva, kterou lidstvo kdy poznalo.‘ Odborníci prozkoumali nález z Milevského kláštera
Měří šest centimetrů a jeho nález se stal před dvěma lety senzací. Údajný hřeb z Kristova kříže v úterý večer Milevský klášter poprvé představil veřejnosti. Odborníci navíc zjistili při zkoumání další zajímavosti o této cenné relikvii. Třeba že schrána byla natřená ultramarínovou modří, nejdražší barvou, kterou lidstvo kdy poznalo. To může znamenat, že relikviář zřejmě pocházel z Byzance.
Za zvuků slavnostních modliteb měli lidé poprvé možnost spatřit v milevské bazilice Navštívení Panny Marie na vlastní oči údajný svatý hřeb z takzvaného Pravého kříže.
Odborníci jej v uplynulých měsících podrobili důkladnému zkoumání a analýzám, jak popisuje geoinformatik Jiří Šindelář.
V klášteře Milevsko archeologové objevili údajně část hřebu z Pravého kříže, vzácnou relikvii Ježíše Krista
„Máme potvrzeno stáří těch schránek, ve kterých byl nález učiněn a ve kterých byl také ukryt. Jedna je ze 14. století, ta druhá, dubová, zřejmě původní, je ze čtvrtého maximálně z počátku pátého století našeho letopočtu,“ objasňuje geoinformatik Šindelář.
„Máme odatované zvířecí kosti, které se našly v těch vrstvách, které zasypaly trezorovou místnost. Je to sedmnácté, osmnácté století. Ukazuje nám to na to, že naše původní archeologické představy o tom, že někdo ukryl tento nález v roce 1420 před husity, tak máme další indicii, že tomu tak asi bylo,“ dodává Šindelář.
Relikviářová schrána, ve které byl ukryt hřeb, byla zdobená zlatem a stříbrem. Chyběly na ní ale drahé kameny, jak bylo tehdy běžné. Důvody teď už odborníci vědí.
„Chyběly nám tam drahé kameny, je to něco, co zkrátka a dobře k relikviářům patří a my je tam nemáme. A tak nás to překvapovalo, proč tam nejsou, proč tam nemáme tu nebeskou modř, která přímo k Ježíši Kristu symbolicky patří,“ vysvětluje Šindelář.
„Ukázalo se, že ta modř tam je, akorát že nebyla na první pohled vidět. Nejsou tam velké safíry, nejsou tam podobné drahokamy, ale na místo toho si představte, že celá nejstarší schrána, ta dubová, byla plošně natřená nejdražší modrou barvou, kterou lidstvo kdy poznalo tzv. ultramarínem,“ přibližuje výjimečnost schrány geoinformatik.
Použití ultramarínové modré barvy je podle archeologa Západočeského muzea Pavla Břicháčka v českých zemích ojedinělé.
„Ten relikviář se nápadně podobá byzantským staurotékám, tedy relikviářům, kde bylo ukryto dřevo ze svatého kříže. Není vyloučeno, že těch schrán v severní zdi kostela svatého Jiljí bude víc,“ říká Břícháček.
Oprava jádra kláštera
Před trvalým vystavením je potřeba ještě vytvořit klimatické podmínky, dokončit všechny analýzy a restaurátorské práce.
Na Novém Zélandu objevili bibli nabádající ke smilnění. Vzácných výtisků s chybou jsou jen desítky
„Bojujeme i o to, abychom na opravu jádra kláštera, kde bychom chtěli udělat důstojnou expozici, abychom získali peníze od Evropské unie. Toto není věc, která by byla nějaká regionální, ale souvisí skutečně s počátky křesťanství,“ vysvětluje Břicháček.
Pavel Břicháček doplňuje, že hřeb a další nálezy z tajné místnosti budou zatím vystavované při výjimečných příležitostech.
Kříž pochází z doby raného křesťanství v Evropě a doby, kdy se pašijové relikvie šířily. Podle archeologa Pavla Břicháčka ze Západočeského muzea má proto velký historický i duchovní význam.
Svatý hřeb je jednou z tzv. pašijových relikvií, které jsou přímo spojené s utrpením Ježíše Krista. Patří mezi ně trny z trnové koruny, hřeby, jimiž byl Ježíš přibit na kříž nebo dřevo z Pravého kříže.
Hřeb byl ukrytý v dřevěné schránce v dutině v severní zdi lodi kostela svatého Jiljí. Ta měla sloužit jako přístupová chodba s trezorovou místností. “Na zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena ‚IR‘,“ popisuje archeolog Pavel Břicháček.
Písmena IR znamenají latinskou zkratku pro Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Na šesticentimetrovém hřebu je křížek z jednadvacetikarátového zlata, což je typické označení svaté relikvie.