V ČR hádka o energii: Vláda neudělala nic, všechno rozprodala, štěkali po sobě poslanci. Zásobníky plynu jsou naplněny z více než 75 procent a přinejmenším na zimní spotřebu domácností jsme připraveni dobře. Lépe než kdy dřív, zaznělo v nedělní Partii Plus od vládního poslance za KDU-ČSL Michaela Kohajdy. Opozici vpálil, že za roky ve vládě neudělala pro energetickou bezpečnost Česka vůbec nic. Poslankyně opozičního ANO Margita Balaštíková oponovala slovy, že vládní strany v minulosti rozprodaly vše, co šlo.
Čechy sužují vysoké ceny energií, vysoká inflace i zdražování potravin. Do toho je přerušena dodávka ze zásadního plynovodu Nord Stream 1, obnovena má být po 21. červenci, pokud ovšem Rusko nezmění plány. Řeč se tak v nedělní Partii Plus stočila právě k energetické bezpečnosti České republiky.
Podle opozičního poslance za SPD Jana Hrnčíře je chyba, že se minulé vlády zbavily stěžejní infrastruktury a dnes tak není možné ovlivňovat ceny energií. „Kdybychom měli národního obchodníka s plynem, ušetřili bychom,“ řekl.
Vládní postup pro zajištění energetické bezpečnosti obhajoval nestraník za KDU-ČSL, poslanec Michael Kohajda. „Zásobníky jsou z více než 75 procent naplněny. Na zimní spotřebu přinejmenším domácností jsme připraveni dobře, lépe než kdy dřív. Chtěl bych se zeptat právě kolegyně, co její vláda za poslední roky udělala pro energetickou samostatnost, že nám teď vyčítá, že z měsíce na měsíc neumíme udělat další ropovod, další plynovod. Měli čtyři roky a neudělali vůbec nic,“ zdůraznil. „Mohli budovat alternativní plynovod,“ dodal.
Poslankyně ANO Margita Balaštíková Kohajdovi oponovala poukázáním na to, co podle ní vlády předcházející kabinetu ANO udělaly špatně. „My vám nevyčítáme, že jste za čtyři měsíce nedokázali udělat ropovod. My vám vyčítáme, že jste v předchozích vládách rozprodali vše, co vlastně šlo,“ uvedla.
SPD proti emisním povolenkám
SPD dlouhodobě kritizuje vydávání emisních povolenek, zaznělo to i v Partii Plus od poslance SPD Hrnčíře. „Mě mrzí, že vláda neudělala nic proti tomu, aby se odstoupilo od nesmyslů, jako jsou emisní povolenky. Emisní povolenky zdražují výrobu,“ řekl Hrnčíř.
Proti tomu se ale vymezil občanský demokrat a poslanec Jiří Havránek. „Nemůžete tvrdit, že vláda nic neudělala. České teplárny získají o třicet procent emisních povolenek navíc. Nechci slyšet, že vláda nic nedělá ani v takovýchto věcech,“ reagoval.
X X X
FIALA NEROZUMÍ EKONOMICE, SPOLEHLIVĚ NEŘÍDÍ STÁT. DOJDE BRZY K ODVOLANÍ?, VOLAJÍ ODBORNÍCI I POSTIŽENÍ LIDÉ ČR
České mléko putuje do Německa, výrobky z něj pak kupujeme zpět. Nesmysl, kroutí hlavou expert
Potravinový kolotoč. I tak by se dal nazvat česko-německý zahraniční obchod, pokud jde o mléko. To totiž čeští zemědělci často prodávají do Německa. Náš západní soused produkt potom zpracovává a hotové mléčné výrobky posílá zase zpět do České republiky. Jak je to vůbec možné? A kdo je za tento problém odpovědný? Odlišný pohled na věc mají zemědělci, zpracovatelé mléka, vláda i ekonomové.
Zemědělci z družstva na Českolipsku denně vyprodukují 22 tisíc litrů mléka, které v minulosti prodávali do nedaleké české mlékárny. Ta ale zkrachovala. „Nechali jsme tam desítky milionů korun, které nám nikdy nezaplatili. Měli jsme z toho velké existenční problémy,“ řekl předseda představenstva ZOD Brniště Petr Kubíček.
Proto se vedení zemědělského družstva rozhodlo prodávat mléko do Německa. Prý našlo v sousední zemi větší obchodní jistotu. „U Němců nehrozí, že dojde k nějaké insolvenci, protože tamní vláda potravináře i zemědělce vždycky podrží,“ prohlásil Kubíček. Prodej mléka do Německa ke zpracování se ale nelíbí Potravinářské komoře.
„Na produkci jdou české dotace od českých daňových poplatníků, a to mléko pak končí v Německu. Tam se na něj přidá přidaná hodnota a vrátí se nám to zpátky,“ kritizoval Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Němci tak Čechům mléko de facto vrací v podobě již hotových výrobků, nejčastěji ve formě jogurtů nebo sýrů.
Radost z takového potravinového kolotoče nemá ani ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vinu však nehází na zemědělce, nýbrž na zpracovatele mléka. „Stavěli se k zemědělcům negativně a tlačili na ně, ať jdou s cenou dolů. Čeští zemědělci tak zareagovali pragmaticky a využili lepších cenových nabídek od německých mlékáren,“ uvedl Nekula.
Do zahraničí putuje 23 % české produkce mléka
A jaký názor mají na tento spor ekonomové? Někteří z nich vidí řešení v přenastavení dotací pro zemědělce. „Měli bychom systém dotací nastavit tak, abychom do budoucna zabránili podobným nesmyslům, které jsou zároveň neekonomické i neekologické,“ kritizoval ekonom Štěpán Křeček.
„Když jdou tržní ceny nahoru, tak německý výkupce rychleji reaguje. To znamená, že jde s cenou také nahoru. Zatímco tady v Česku se to snaží uhrát a navýšit si přechodně marže či zisk,“ dodal ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Potravinářské komory většina zemí Evropské unie vyváží okolo 10 % své produkce mléka. Česko však exportuje 23 %.
X X X
Co s drahými energiemi? Firmy žádají kompenzace. Na to nejsou peníze, oponuje Fialova vláda
Potravináři žádají vládu, aby v souvislosti s drahými energiemi uplatnila kompenzace, které povoluje Evropská komise. V opačném případě prý bude hrozit konec mnoha českých firem. Kabinet takové řešení odmítá, protože by výdaje na kompenzace neutáhla státní kasa.
Téměř deset milionů korun. Takovou sumu by mohla za určitých podmínek dostat firma, které se meziročně zvedly náklady na energie o 200 procent. Jindy zakázané kompenzace teď Evropská komise povoluje. Česká vláda je ale využít neplánuje.
„Jedná se o pomoc, která zároveň musí vést k energetickým úsporám, případně k přechodu na jiný uhlíkově příznivější zdroj energie. Právě v této kombinaci o to není velký zájem,“ zmínil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Vláda navíc na takovou podporu nemá momentálně dostatek peněz ze státního rozpočtu. Opozice však kabinetu vyčítá, že ostatní evropské země kompenzace využívají. „Výsledek je takový, že třeba španělské firmy kupují elektřinu sedminásobně levněji než ty české,“ kritizoval první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
I někteří ekonomové navrhují, aby stát podnikům více pomáhal. „Česká vláda odpustí firmám poplatky za obnovitelné zdroje, ale určitě je na místě i další diskuze, jak pomoci, protože musíme zajistit vysokou konkurenceschopnost českých firem,“ podotkl ekonom Štěpán Křeček.
„Je to takové usnutí na růžích nevědomosti, protože krize, která nás čeká, bude daleko drtivější, než si nyní vláda i firmy myslí,“ doplnil ekonom Lukáš Kovanda. Větší státní pomoc s energiemi by navíc nepocítily jen firmy, ale i lidé. Tedy alespoň podle Potravinářské komory, která tvrdí, že by se díky kompenzacím zastavil růst cen potravin.
„Určitě bychom byli schopni na úrovni jednotek miliard to opatření čerpat. V Rakousku je teď plyn za poloviční cenu než u nás, takovým cenám nemůžeme konkurovat,“ řekl Miroslav Koberna z Potravinářské komory. Drahé energie už mají své oběti. Podle Svazu pekařů skončilo od ledna pět procent českých pekáren.
X X X
Babišova, nebo Fialova drahota? Jde o to, jak se bude řešit, shodují se odborníci
Když na podzim před sněmovními volbami padl výrok „Babišova drahota“, málokdo tušil, že za půl roku bude v Česku rekordně vysoká inflace a opozice bude naopak mluvit o „Fialově drahotě“. Exministři Michaela Marksová (ČSSD) a Vladimír Tošovský se ale ve vysílání CNN Prima NEWS shodli, že přičítat současnou ekonomickou krizi kterékoliv vládě by nebylo férové. Na vině jsou prý zejména vnější vlivy.
„Pane premiére, nevracejte se do minulosti a vraťte se do přítomnosti. Aby toto období nevstoupilo do dějin jako období Babišovy drahoty. Chceme po premiérovi, aby hájil zájmy občanů, ale ne tak, aby se jim zdražovaly energie,“ prohlásil na konci září směrem k tehdejšímu předsedovi vlády Andreji Babišovi šéf ODS Petr Fiala v superdebatě Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS.
Od té doby se výrok stal jedním z předvolebních hesel nejen občanských demokratů, ale také celé koalice Spolu. Ta nakonec sněmovní volby vyhrála a společně s Piráty a Starosty usedla do vlády. Zástupci hnutí ANO skončili s SPD v opozici. Jenže zdražování téměř všeho pokračuje a kritika se dále sype na hlavu kabinetu, jen v opačných rolích.
Například exministryně financí Alena Schillerová (ANO) hned v říjnu napsala na Twitteru, že „Fialova drahota“ tvrdě dopadne na ekonomiku a na domácnosti. Vedle toho hnutí SPD zveřejnilo na svých stránkách komentář poslance Radka Rozvorala s titulkem „Je to Fialova drahota, nebo spíše Fialova bída?“. V pořadu K věci na na CNN Prima NEWS se pak v podobném duchu rozčílil i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
Nemůže za to ani jeden z premiérů
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ale s názory na vznik rekordní inflace nesouhlasí. „To bych panu premiérovi a vládě nepřičítala. Staly se věci, které nikdo nečekal, a nemůže za to ani jeden z premiérů. Jde hlavě o to, jak bude situaci současná vláda řešit,“ uvedla ve Zprávách PLUS.
Také exministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, který byl ve vládě Jana Fischera jako nestraník za sociální demokraty, zastává podobný názor. Inflace je podle něj důsledkem několika příčin a teď už můžeme jen diskutovat, jaké nástroje příslušné vlády měly k tomu, aby je odstranily nebo zmírnily dopady.
Důležité je vyřešit, jak momentálně občanům a firmám v překonání těžké doby zdražování pomoci. „Také bych neřekl, že inflace je výsledkem té či oné vlády. Není to jen otázka našeho hospodářství, vliv je celosvětový. Vidím tam příčiny lockdownu a narušení dodavatelských vztahů, roztrhaly se nabídky a poptávky. Zboží zůstalo stát na místě a přístavy ho nepřijímaly. Vše se na sebe začalo nabalovat a vznikala spirála,“ uvedl Tošovský.
Naše ekonomika je podle exministra průmyslu závislá na vnějším světě, a to zejména automobilový průmysl. „K pandemii se navíc v únoru přidala příšerná situace na Ukrajině. Vláda má na straně zdrojů omezené možnosti a neříkám, že se nesnaží. To bychom byli nefér,“ podotkl.
Marksová přitakala, že ve zdražování nejsme sami a je jen otázka, jak si vláda poradí. Jak ale opravdu lidem pomoci? Podle bývalé šéfky resortu práce a sociálních věcí je možností snížení DPH na základní potraviny a potřeby. „To je jedna věc, kdy se dá drahota zmírnit. Domácnostem, které jsou na tom nejhůř, by opatření pomohlo. Nedovedu si představit, co se s jejich účty a nákupy stane na podzim. Bude to ještě horší,“ varuje. Tošovský doplnil, že snížení DPH není jen o některých segmentech, ale musíme se komplexně podívat na daňovou soustavu.
X X X
KALOUSEK KRITIZUJE PEKAROVOU ZA POMLUVY, DŮCHODCŮM PŘEJE VÍCE PENĚZ
Pekarová nemluví pravdu, reaguje Kalousek na její slova o důchodech
Vztahy bývalých předsedů s jejich stranami nejsou v české politice dobré. Ilustrují to především exprezident Václav Klaus s ODS a prezident Miloš Zeman v případě ČSSD. A podobným směrem kráčí, zdá se, i TOP 09 a její spoluzakladatel a bývalý předseda Miroslav Kalousek. Přestřelek mezi ním a současným vedením strany totiž přibývá.
Naposledy Pekarová Adamová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zmínila jejich vnitřní debatu o důchodech. Kalousek podle ní něco říká za zavřenými dveřmi, ale něco jiného sděluje veřejně.
„Prozradím něco z naší debaty, která se odehrávala za zavřenými dveřmi při jednání o rozpočtu na rok 2022, kdy jsme přípravu převzali prakticky v běhu. Kalousek na těchto interních jednáních doporučoval, ať zmrazíme důchody a nezvyšujeme je ani o zákonnou valorizaci, která už byla předem schválena na 21 miliard korun,“ uvedla Pekarová s tím, že to bylo ještě před válkou na Ukrajině, po jejímž vypuknutí se situace dramaticky změnila.
„S návrhem Miroslava Kalouska ohledně důchodů nemůžu vůbec souhlasit, když vidím, jak se zdražuje od energií přes jídlo úplně všechno – nechat na holičkách 2,5 milionu důchodců tak, jak by si on představoval? To nejde,“ pustila se do zakladatele strany. „On vždy říká, že nesmíme mít vysoké schodky. To má pravdu, ale veřejně na Twitter už pak nenapíše, co říká interně na jednáních, že by jeho návrhy byly nepopulární. Myslím si, že mu do jisté míry schází zodpovědnost,“ dodala.
Výrok není pravdivý, reaguje Kalousek
Redakce CNN Prima NEWS proto požádala o reakci samotného Miroslava Kalouska. Ten stručně odpověděl. „Výrok paní předsedkyně není pravdivý. Debata zněla úplně jinak. Promiňte, že nebudu konkrétní, nevynáším do médií vnitrostranické diskuse za zavřenými dveřmi,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Miroslav Kalousek vládu dlouhodobě nešetří v tématech, které se týkají rozpočtové politiky. Ostře například kritizoval vládní příspěvek pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Na jaře ho označil za proinflační nikoliv protiinflační opatření.
O samotné TOP 09 také z Kalouskových úst zazněla nelichotivá slova. „Položil jsem si otázku běžného voliče: V čem je TOP 09 jedinečná a proč ji budu volit? V zahraniční politice to zastane Petr Fiala, na rozpočtovou odpovědnost jsme trestuhodně rezignovali, manželstvím pro všechny to nedoženeme. Odpověď neexistuje. Tedy ani voliči,“ uvedl dříve.
X X X
Limberského okradl o miliony. Německá policie dopadla hledaného podvodníka, půjde do vězení
Němečtí policisté dopadli podnikatele Čeňka Pazderku, který je v Česku odsouzený za milionové podvody na 12,5 roku do vězení. Jeho obětí se stali i známí čeští fotbalisté David Limberský či Vladimír Darida. Nyní už nic nebrání tomu, aby podvodník nastoupil do výkonu trestu.
Čeněk Pazderka byl dobrým přítelem fotbalisty Davida Limberského. Ten mu neváhal poslat miliony korun, které měly jít na nákup luxusních vozů. „Měl jsem nějaké peníze, chtěl jsem si přivydělat. Čenda vždycky určoval, kolik mu mám poslat. Já jsem se věnoval fotbalu,“ popsal bývalý reprezentant.
Jenže Pazderka podle soudu neměl nikdy v úmyslu Limberskému peníze vrátit. Nereagoval ani na fotbalistovy urgence. Jen ho ujišťoval, že už brzy se investice zhodnotí. Za celou dobu Limberskému ale vyplatil jen 150 tisíc korun. Podobným způsobem podvedl i dalšího fotbalového reprezentanta Vladimíra Daridu. Tomu zase slíbil prodat jeho vůz. Odevzdal mu však jen část získaných peněz.
Ve stejné době, kdy Pazderka od Limberského inkasoval peníze, měla fotbalová opora Plzně nehodu ve svém luxusním voze. Limberský nezvládl řízení a boural. Za volant navíc sedl opilý. Téhle šlamastiky Pazderka opět využil ke svému prospěchu. Zařídil opravu auta, na kterou mu Limberský poslal zálohu 1,5 milionu korun. Dát vůz znovu do pořádku nakonec stálo o 400 tisíc méně.
Ty už si ale Pazderka podle soudu nechal. Sám pak osočil Limberského, že je závislý na hazardu a získané peníze byly jen splátky za půjčky peněz, které fotbalista prohrál v hernách. „Počkal bych až skončí soud. Nebudu potvrzovat ani vyvracet spekulace. Počkejme si na rozhodnutí,“ konstatoval tehdy Limberský.
Vězení se dlouho vyhýbal
Rozhodnutí přišlo před rokem, kdy soud poslal Pazderku na sedm let do vězení. Šlo o souhrnný trest za milionové podvody a zpronevěření peněz. V kombinaci s dalšími velmi podobnými trestnými činy měl Pazderka strávit za mřížemi 12,5 roku.
Vězení se však vyhýbal a před zákonem se skrýval neznámo kde. Podle zjištění Krimi zpráv však odsouzený před několika dny zmizel z databáze hledaných lidí. Po dotazu na policii už bylo jasné proč.
„Byl zadržen na základě evropského zatýkacího rozkazu v jednom z malých měst v Německu,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS policejní mluvčí Jan Rybanský. Policisté Čeňka Pazderku hned po vydání převezli do jedné z věznic, která má být na dalších několik let jeho domovem.
X X X
UČITELÉ UTÍKAJÍ ZE ŠKOL
Ze školství odchází každý pátý učitel. S tím platem je to dnes těžké, říká končící pedagog
Ztráta uznání, prestiže a nízký plat – to jsou nejčastější důvody proč učitelé opouštějí školství. Podle aktuálního průzkumu odchází každý pátý z nich. Prognózy mluví jasně, pokud se přístup k učitelům a jejich práci nezmění, může být i hůř.
„S platem učitele utáhnout hypotéku a dvě děti není zrovna snadné,“ říká učitel Jakub. Nízký plat je hlavní důvod, proč ze školy odchází. Na základní škole u Kladna vyučoval fyziku a tělocvik. „Na této škole jsem působil pět let, před tím jsem působil rok v Praze, tam jsem učil hlavně tělocvik,“ pokračuje.
Ředitel Odboru řízení regionálního školství na ministerstvu Jan Mušuta ovšem říká, že platy učitelů výrazně vzrostly. „Došlo k razantnímu navýšení platů asi o 55 procent, takže teď je plat učitele včetně řídících funkcí asi 48 tisíc korun,“ sdělil CNN Prima NEWS Mušuta.
To je sice pravda, ale jen pro učitele s více než třicetiletou praxí. Učitel Jakub při své šestileté praxi si o takových penězích může nechat jen zdát. Nachází se totiž v platové třídě 12 a jeho plat je podstatně nižší. „32 840 korun plus osobní příplatek – třídnictví, osobní příplatek záleží na řediteli. Ta základní mzda vychází podle platových tabulek, které jsou na internetu, a tam je to nějakých 37 800 korun, ale hrubého,“ konstatuje pan Jakub s tím, že za minulý rok jeho plat činil 35 500 korun.
Reakce lidí, za kolik by šli dělat učitele, se různí. Zaznívají odpovědi, že i za 35 tisíc korun, což je v zásadě to, na co mladý pedagog v brzkých letech dosáhne. Další však zmiňují částky kolem 50 tisíc, či dokonce 80 až 100 tisíc korun.
Roli hraje i vztah s rodiči
Další důvod, proč učitelé odcházejí, je podle nich pokles prestiže povolání a vztah s rodiči. Ti si prý často myslí, že má dítě špatné výsledky kvůli kvalitě učitelů. „Někteří rodiče mají pocit, že ta škola je služba a že spoustu věcí musí vyřídit za ně, ale tak to není,“ řekl CNN Prima NEWS předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
Podle pana Jakuba ovšem veřejnost učitele řádně neocení. „Myslí si, že za rodiče a veřejnost máme dělat všechno. Kritizují nás za to, že děti nic neumí, že jsou nepřipravení ve škole, že mluví sprostě,“ popisuje končící učitel.
„Žijeme v době, která dává víc práv a svobod žákům, a tím dochází k umenšování postavy učitele. Už to prostě není ten učitel s rákoskou,“ zmínil pro CNN Prima NEWS sociolog Vojtěch Bednář.
Podle odborů by učitele k tomu, aby na školách zůstali, mohla kromě vyššího platu motivovat také případná pomoc v podobě poradců nebo psychologů přímo na školách.
X X X
V Chorvatsku řádí nebezpečná nemoc. Zabila přes 100 krav, smrtelná může být i pro člověka
V severovýchodním Chorvatsku uhynulo přes sto kusů hovězího dobytka na antrax. Nakazilo se také šest lidí včetně dvou dětí, informovala v sobotu agentura HINA s odvoláním na chorvatské úřady.
Laboratorní rozbor nechala udělat veterinární správa poté, co v chráněné krajinné oblasti Lonjsko Polje jihovýchodně od Záhřebu uhynulo více než sto krav s předchozími neurologickými příznaky nemoci. V sobotu ministerstvo zemědělství oznámilo, že příčinnou hromadného úhynu byl antrax, tedy sněť slezinná.
Ředitel zdravotního ústavu: Takovou epidemii tu nepamatuji
Podle ředitele místního zdravotního ústavu Inoslava Brkiče onemocnělo takzvaným kožním antraxem také šest lidí, mezi nimiž jsou i dvě děti. „Všichni včas dostali antibiotickou léčbu a vše je pod dohledem,“ uvedl Brkić. Podle něj se jedná o největší epidemii tohoto onemocnění, kterou si v oblasti pamatuje.
Antrax způsobují bakteriální spory přítomné v půdě. Aktivovány mohou být silným deštěm, povodní nebo naopak suchem. Nákaza může mít za následek úhyn velkého počtu zvířat v krátké době.
Antrax se ze zvířat na člověka přenáší zřídka a téměř nikdy se jím nenakazí člověk od druhého člověka. Přibližně 95 procent všech případů sněti slezinné u lidí je důsledkem kontaktu kůže s nakaženými zvířaty. Nemoc lze léčit antibiotiky, v případě zanedbání léčby však může být pro člověka smrtelná.
X X X
Další výskyt smrtícího viru. WHO vyhlásila epidemii v Ghaně, úmrtnost může být až 90 procent
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v Ghaně epidemii nemoci, kterou způsobuje virus marburg, uvedla v neděli agentura AP. Stalo se tak poté, co se v africké zemi oficiálně potvrdily dva případy této nákazy připomínající ebolu.
Přítomnost viru marburg dříve tento měsíc v Ghaně prokázaly testy u dvou lidí, kteří oba následně zemřeli. Výsledek musela ověřit ale ještě laboratoř v Senegalu, aby zdravotní úřady mohly případy považovat za potvrzené, uvedla podle agentury Reuters WHO.
Světová zdravotnická organizace dříve uvedla, že do Ghany vyslala tým odborníků, který má pomoci zdravotnickému systému připravit se pro případ, že by se nákaza rozšířila. Ghana ubezpečila, že všechny osoby, o nichž je známo, že byly s nakaženými v kontaktu, jsou v izolaci. U žádné z nich se zatím neobjevily příznaky onemocnění. Oba nakažení trpěli průjmem, horečkou a zvracením, než zemřeli v nemocnici.
Nynější epidemie marburgu je teprve druhou v západní Africe. Loni se jeden případ potvrdil v Guineji. Celkově je marburg pro člověka velmi nebezpečný. V letech 1998 až 2000 zemřelo na nemoc způsobenou tímto virem 128 ze 154 nakažených (83 %), o několik let později pak v Angole zemřelo 227 lidí z 252 nakažených, což je 90 %.
Virus byl objeven v roce 1967 v laboratoři farmaceutické firmy v Marburgu v německé spolkové zemi Hesensko. Dostal se tam v krvi nakažených pokusných opic z Afriky. Z Marburgu se posléze rozšířil i do Frankfurtu nad Mohanem a srbské metropole Bělehradu. Většinou se ale dosud virus šířil v jižní a východní Africe.
Invazi na Ukrajině podporují spíše dříve narození Rusové, odhalil průzkum
Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá více než polovina dotazovaných. Se stoupajícím věkem podpora války mezi Rusy stoupá. S odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu společnosti VCIOM na zakázku Kremlu to uvedl zpravodajský portál Meduza.
Autoři průzkumu kladli dotázaným, jejichž počet není znám, otázku, zda je jim bližší názor, že bojové operace na Ukrajině je záhodno co nejdříve zastavit, anebo nikoli. První možnost zvolilo 30 procent dotázaných, naopak 57 procent usoudilo, že ve válce je nutné pokračovat; 13 procent neodpovědělo.
Pro ukončení války bylo 56 procent dotázaných ve věku 18 až 24 let, pro její pokračování jen 19 procent. Ve věkové kategorii 25 až 34 let ukončení války podporovalo 43 procent dotázaných a 41 proti bylo pro pokračování. Se stoupajícím věkem počet přívrženců války rostl: u Rusů starších 60 let to bylo již 72 procent dotázaných, napsala Meduza s odvoláním na zdroje blízké Kremlu.
V Moskvě a v Petrohradu, dvou největších ruských městech, si ukončení války přálo okolo dvou pětin dotázaných, 48 procent bylo pro pokračování. Nejvíce podporovatelů války (62 procent) žilo v dalších městech s více než milionem obyvatel.
VCIOM na žádost Kremlu také zkoumal souvislost mezi podporou války a vlivem médií. Mezi „aktivními uživateli internetu“ 47 procent dotázaných chtělo skoncovat s válkou a 35 procent bylo pro její pokračování. Naopak mezi televizními diváky si konec války přálo jen 22 procent dotázaných, zatímco 68 procent podpořilo další válčení.
VCIOM údaje z tohoto průzkumu nezveřejnil. Na svém webu jen napsal, že podle červnové ankety 72 procent Rusů spíše podporuje „speciální vojenskou operaci“, jak ruské úřady oficiálně nazývají válku proti Ukrajině, dalších 17 procent ji spíše nepodporuje a 11 procent mělo problém odpovědět.
Sociolog Grigorij Judin o neveřejném průzkumu Meduze řekl, že jeho výsledky byly předvídatelné, i jiné průzkumy totiž vypovídají, že „speciální operaci“ podporují spíše starší Rusové a také obyvatelé velkých měst s velkým počtem státních zaměstnanců. „Je to válka starců a příslušníků silových složek, kteří chtějí zakonzervovat zemi v minulosti,“ usoudil. Touha mládeže po míru se ale podle sociologa přinejmenším v nejbližší době neprojeví masovými protesty.
„Prezident Putin chce bojovat, on je hlavní,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj blízký Kremlu, podle něhož k ukončení války nepovedou žádné průzkumy a ani protesty, na jejichž zvládnutí má pořádková policie dostatek sil.
Citovaný výzkum, který podle zdrojů portálu Meduza proběhl minulý měsíc na zakázku Kremlu, uskutečnila společnost VCIOM. Kreml i VCIOM se zdržely vyjádření.
Meduza, založená ruskými novináři, operuje z lotyšské Rigy, v samém Rusku ji úřady nejprve loni označily hanlivou nálepkou „zahraničního agenta“ a krátce po vypuknutí války proti Ukrajině ji rovnou zakázaly.
X X X
Města a obce ruší zahrádkářské osady. ,Zahrady mírní přehřívání měst a zadržují vodu,‘ říká odbornice
Zahrádkáři v Česku mají problém. Města a obce jim totiž ruší zahrádkářské kolonie, jen od roku 2009 do roku 2019 jich v tuzemsku zaniklo 2000. Jak ve své publikaci připomínají odborníci z Akademie věd, všechny typy zahrádek mají přitom zásadní význam pro životní prostředí. Výrazně totiž oslabují projevy klimatických změn. Podle Barbory Duží z oddělení enviromentální geografie Akademie věd také citelně zmírňují tepelný efekt města.
X Jak konkrétně zahrádky pomáhají v boji se změnou klimatu? A proč jsou důležité právě ve městech?
Když se podíváme na teplotní mapu města, tak vidíme hodně zón, kde dochází k přehřívání. Především v místech kde je hodně betonu. Říká se tomu tepelný efekt města. A právě zahrádky nebo různé zelené plochy tento negativní jev zmírňují. Na zahrádkách také dochází k zadržování vody, uhlíku v půdě a podobně.
X Když mluvíme o zániku mnohých zahrádkářských osad, jaký dopad na klima, tedy nejen ve ve městech, ale i na život a zdraví obyvatel, to může mít?
Zejména senioři mohou ztratit možnost aktivního odpočinku. Budou odkázáni na sezení doma u televize a tím se kvalita jejich života zhorší. Pro rodiny s dětmi jsou zahrady v poslední době také dobrý způsob, jak trávit volný čas.
Mladí sadaři u Velkého Meziříčí zachraňují staré ovocné odrůdy. Mnohdy jsou to cenné stromy
Zánikem osad se také sníží možnost lokální produkce, protože zahrádkáři jsou velmi produktivní. Jsou schopni si vypěstovat mnoho ovoce a zeleniny sami, navíc docela levně. To je aktuální i v dnešní době, kdy zdražují různé položky potravin včetně ovoce i zeleniny.
X Do jaké míry — i v souvislosti se současným rekordním zdražováním — lidé využívají zahrádky k pěstování vlastních potravin? Zvýšil se zájem právě i v souvislosti s inflací?
Určitě. Jasně to potvrzují jak zahrádkáři, tak různé výzkumy, které dlouhodobě na toto téma probíhají. Shodou okolností jsme na podzim 2021 dělali průzkum vztahu Čechů k potravinám s ohledem na pandemii covidu, kde už se začínala projevovat inflace.
Zjistili jsme, že lidé zahrádkaří stále více. Dlouhodobě se říká, že zahrádkaří kolem 40 % lidí. V našem výzkumu jsme se dostali k 50 %. Dalších 10 % respondentů říkalo, že má zájem pěstovat potraviny, ale zatím nepěstuje.
To je otázka přístupu k pozemkům. Přístup k pozemkům, kde se dá zahrádkařit je ve městě mnohem problematičtější než třeba na vesnici. Tam mají lidé domky se zahrádkami častěji než ve městě.
Koronavirus jako impuls k zahrádkaření. Organizace chce v Irech vzbudit zájem o pěstování zeleniny
X Od loňského prosince má osady chránit takzvaný zahrádkářský zákon. Předseda zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík ale upozorňuje na to, že obce osady stejně dál ruší. Zákon je tedy úplně stoprocentně neochrání. Jak by tedy stát měl zahrádkáře a vznik nových zahrádkářských osad podpořit, aby zahrady nezanikaly?
Ano, zákon je velmi důležitý. Tento zákon zároveň uznává zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost. Zákon také stanoví, že zahrádkáře má podporovat ministerstvo zemědělství nebo státní pozemkový fond, který zároveň může uvolnit volné pozemky. Ale v tomto případě jsou velmi klíčové obce.
Obce mohou prostřednictvím územního plánování přehodnotit pozemky, které by se daly změnit v zahrádky. Když se na to podíváme, tak úplně nejjednodušší věc je uvažovat o rozšíření stávajících zahrádkářských osad.
Založit v dnešní době zahrádkářskou osadu je poměrně drahá věc. Také lze hledat místa, kde by se daly založit komunitní zahrady, jejichž založení je jednodušší. U nás jsou také velmi populární i když jsou menší, a produkce potravin tu není tak důležitá.
X X X
Zájem o brigády klesá, říkají zaměstnavatelé. Pomocné síly chybí v restauracích i v sadech
Vlastníci podniků marně shání pomocné síly. Mezi mladými je totiž zájemců o přivýdělek stále méně. A když už přijdou, není na ně často spolehnutí. Proto je po nich celé prázdniny neustále velká poptávka.
Na dveřích mnohých podniků visí cedule jako „přijmeme pomocnou sílu“ nebo „Hledáme posily to týmu“. Ti, kdo brigádu hledají, tak mají v letošní sezóně šanci vydělat si víc, než kdy dřív.
Vlastníci podniků marně shání pomocné síly
Patří mezi ně i dvaačtyřicetiletá Pavlína, která začala chodit do Českobudějovické restaurace Družstevní dům letos v květnu.
„Připravuji příbory, roznáším tu veškeré obědy,“ říká. „Důvodem bylo vydělat nějaké korunky na podzim, protože nevíme, jestli nás znovu nezavřou, ale hlavně protože jsem samoživitelka se dvěma malými dětmi a musím je uživit,“ vysvětluje důvod, proč se rozhodla najít si přivýdělek.
V této restauraci pracují i další brigádníci. Potíž ale spočívá v tom, že jsou podle provozovatele Davida Ondriše často nespolehliví. Nikdy totiž neví, kolik jich ten den bude.
„Naslibují, zavolají, a pak buď nepřijdou, nebo přijdou jednou a už je nikdy nevidíme. Akorát u těch starších dospělých brigádníků to docela funguje. Co se týče dětí, tak tam je to opravdu špatné,“ stěžuje si Ondriš.
Ve své restauraci potřebuje čtyři až osm posil zhruba od května do konce září. Nad nezájmem o práci kroutí hlavou. „Vůbec to nechápu, děje se to i u hospodských, co znám – s lidmi mají samé problémy. 50 procent lidí se přijde na brigádu zeptat nebo opravdu dorazí, a když se z těch padesáti chytí deset procent, tak je to super,“ dodává.
Studenti mají podle něj nereálné požadavky. „Žijí v nějakém svém světě, kde čekají, že budou mít třeba 300 na hodinu. To v gastronomii nejde.“
Nedostatek je i jinde v Česku
S podobnými problémy se potýká i chata Blaženka na Špičáku. „Potřebujeme celkově zhruba osm brigádníků, ale pomáháme si tím, že naši kmenoví zaměstnanci chtějí ve svém volnu chodit i na brigády,“ popisuje situaci provozovatel gastra na Špičáku Otakar Strásky.
Pomocná síla je zapotřebí třeba na Špičáku
Na otázku, zda je těžké pomocnou sílu sehnat, odpovídá, že je potřeba „zatlačit na penězích a na podmínkách“. „Mají trošku jiné nároky a podmínky,“ vysvětluje.
V chatě obsluhuje i patnáctiletý Robert. Je jeden z těch, kdo do ní chodí „jen“ brigády. „Dostal jsem se sem v zimě, když jsem tady jezdil na lyžích. Chodil jsem sem na obědy, seznámil jsem se tu s lidmi…“ Vysvětluje a dodává, že se mu v Blažence líbí.
Praha plánuje zavřít humanitární hotely pro lidi bez domova. Některým hrozí návrat zpět na ulici
Přímo ve sportovním areálu na Špičáku zaměstnávají hlavně sezónní pracovníky z minulých let – a to třeba na pokladnách. Odborné profese ale pořád musí zabezpečovat stálí zaměstnanci s praxí, říká ředitel areálu Vladimír Kasík.
„Nejvíce nás tlačí bota, když jde o instruktory bikové školy, které potřebujeme na léto. Užili bychom tu 10-15 instruktorů,“ říká.
Zhruba osm brigádníků by potřebovali i v nedalekém hotelu Stella. „Musím říct, že je velký problém někoho sehnat, protože jsou problémy jednak týkající se zájmu brigádníků jako takových a jednak toho, že si ti lidé představují, že jim zaplatíte daleko víc, než si můžete dovolit,“ vysvětluje provozní hotelu Lenka Teplá.
Sehnat posily je čím dál těžší
„Hodně musíte vyzkoušet, jestli jsou ochotní se učit nebo vůbec pracovat,“ dodává. Sehnat nového spolehlivého brigádníka je i podle dalších oslovených zaměstnavatelů čím dál těžší. Problémy mají přitom nejen provozovatelé restauračních zařízení, ale třeba i zemědělci.
Problémy s hledáním brigádníků mají i zemědělci
Ti shání posily například na sklizeň meruněk, raných hrušek, švestek nebo zeleniny. Zájem je ale – stejně jako v jiných oborech – malý.
Například v sadu v Medlově u Uničova je zemědělec Pavel Vodseďálek na sklizeň zatím sám. K ruce má jen jednoho kolegu, potřeboval by ale aspoň dalších pět lidí. „Hlavně nějaké brigádníky,“ upřesňuje. Ty se mu ale nedaří sehnat.
„Hledáme je všude možně, ale i na pracáku, když vědí, že by šli do zemědělství, tak nabídku odmítnou,“ pokračuje. Podobně jako ostatní oslovení zaměstnavatelé se i on potýká s problémem, že pokud se pomocná síla najde, často na ni není spolehnutí. Někdy v domluvené dny ani nedorazí.
X X X
Draží se Hitlerovy zlaté hodinky. Cena může přesáhnout stovku milionů
Americká dražební společnost Alexander Historical Auctions, specialista na historicky významné artefakty, dává do aukce náramkové hodinky, které údajně vlastnil nacistický diktátor Adolf Hitler. Odhad dražební ceny se podle síně pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony dolarů (94 milionů Kč). Dražba se uskuteční 28. července 2022.
Zlaté náramkové hodinky značky Andreas Huber opatřené strojkem společnosti LeCoultre pravděpodobně dostal Hitler 20. dubna 1933 ke svým 44. narozeninám. Objevil je francouzský seržant Robert Mignot, který se hodinek zmocnil jako „válečné kořisti“ v pátek 4. května 1945, když jeho jednotka Regiment de Marche du Tchad (RMT) jako první spojenecká jednotka dorazila k Hitlerovu útočišti v Berchtesgadenu v bavorských horách.
Francouzi, kteří dorazili na místo jen krátce před Američany, zjistili, že rezidence je již zcela opuštěná. Vojáci pak na místě sebrali vše, co se jim vešlo do zavazadel. Poté, co se po válce hodinky dostaly do Paříže, je Mignot prodal svému synovci, do aukce je nyní dává jeho pravnuk.
| Andreas Huber, Mnichov
Hodinářská společnost byla založena v roce 1856, v roce 1912 se stala oficiálním dodavatelem hodinek pro bavorský královský dvůr. Značka Huber se rychle stala nezbytnou součástí výbavy všech německých důstojníků. Získala ocenění zejména pro svítící ciferník, který byl neocenitelný při vojenských taženích. V letech 1913 až 1920 otevřela značka na základě svého úspěchu několik dalších obchodů v Berlíně, Düsseldorfu a Norimberku. Vynikající pověst značky v průběhu let rostla, dodávala časomíry do systémů veřejné dopravy, na různé prestižní závody a na zimní olympijské hry v roce 1936. |
Hodinky, které jsou ve vynikajícím stavu, i jejich historii před dražbou podrobně zkoumali nejzkušenější a nejuznávanější světoví hodináři i vojenští historici. „Všichni dospěli k závěru, že jsou pravé a skutečně patřily Hitlerovi,“ popisuje Panagopulos.
Podle něj se ještě žádné Hitlerovy hodinky dosud v žádné dražbě neobjevily, i když mnoho předmětů údajně patřících jemu, jako třeba nádobí, oblečení nebo nábytek, se již dražilo.
Zcela jiná otázka zní, zda je Hitler kdy měl na ruce. Aukční síni se totiž nepodařilo získat jedinou fotografii, která by to dokazovala.
Zadní strana hodinek přímo odkazuje na Adolfa Hitlera a nacistickou stranu včetně jeho monogramu, hákového kříže a nacistické orlice. Kolem svastiky jsou gravírována tři data, Hitlerovo narození, datum, kdy ho zvolili kancléřem, a den, kdy nacistická strana v roce 1933 zvítězila v německých volbách.
Společnost Jaeger-LeCoultre uvádí, že nemá žádné záznamy o výrobě těchto hodinek, potvrdila však autenticitu jejich strojku, na kterém byla ve své době přeražena její značka a nahrazena německou. Od firmy Andreas Huber již také nelze získat žádné válečné dokumenty, neboť její továrna byla během druhé světové války bombardována a následně lehla popelem.
Potenciální dražitelé si mohou od aukční síně vyžádat podrobný ilustrovaný dokument ve formátu PDF, který obsahuje dopisy o původu, kompletní popis hodinek, ocenění a expertizu světoznámého historika hodinek a aukčního poradce, řadu průkazných fotografií, výňatky z dokumentů, dobové reklamy, studii puncovních značek, srovnávací analýzu podobných hodinek i související korespondenci, archivy seržanta Mignota i archivy dokumentující jeho pobyt na Berghofu, posudky a další dokumenty.
„Dražba tohoto předmětu rozhodně nemá za cíl ospravedlnit nebo glorifikovat Hitlerovy hrůzné činy,“ vysvětluje Panagopulos.
X X X
ATLETKA ČR VONDROVÁ V SEMIFINÁLE MS ATLETIKY V USA
Po doběhu prožívala chvíle nejistoty. Mezi trio přímo postupujících se čtvrtkařka Lada Vondrová nevešla, a tak pošilhávala po výsledkové tabuli, jestli se do semifinále mistrovství světa v Eugene posune díky času. „Trochu nervózní jsem byla. Ale říkala jsem si, že když nás jde šest, tak to snad bude stačit,“ přiblížila. A její výkon 51,55 nakonec radost přinesl.
Vondrová si semifinále světového šampionátu zajistila jako třetí postupující na čas. V cílové rovince svého rozběhu ještě bojovala o třetí místo, kterým by do další fáze šla přímo. Britku Ohuruoguovou ale nepředběhla a skončila čtvrtá.
„Chybělo mi na ni víc než půl vteřiny. Nevím, jestli jsem ji stahovala, i když mi přišlo, že jsem v konci měla sílu. Chtěla jsem ji předběhnout, jen mě překvapila, že běžela rychle. Ale když jsem postoupila, tak to nevadí,“ hodnotila 22letá reprezentantka.
x Jak jste se cítila fyzicky?
Popravdě vůbec nevím. Závod byl divný, moc si ho nepamatuju. Uslyšela jsem výstřel, běžela jsem, doběhla a pak jsem se jen koukala na tabuli, jestli to stačí. Možná si vzpomínám jen na to, že při výběhu ze zatáčky, kde mě seběhla Polka, trochu fouklo.
x Zmínila jste, že vás dostihla nakonec vítězná Polka Kielbasiňská. Pomohlo vám, že jste z osmé dráhy měla někoho na dohled?
Čekala jsem, že se to stane, takže jsem pak běžela za ní. Kdyby pode mnou byl někdo pomalejší, tak by to asi bylo horší, ale čekala jsem, že mě seběhne, protože je hodně rychlá. Pak jsem se jí jen chtěla držet.
x Do semifinále nastoupíte až za dva dny. Prozradíte ambice?
Nevím, co to se mnou udělá, nikdy jsem takhle neběžela. Myslím, že na všech akcích, kde jsem postoupila do semifinále, jsem v něm běžela hůř než v rozběhu. Chtěla bych se pokusit o co nejlepší čas a uvidíme, na co to bude stačit.
x Jak volné dny strávíte?
Vůbec nevím, ještě se musím domluvit s trenérem. Ale zítra (v pondělí) si dám asi volno, další den se půjdu rozcvičit a pak závod.
x Věříte, že byste mohla pokořit hranici 51 vteřin?
Určitě na to mám. Už dřív jsem říkala, že letos to přijde. Jen nevím, jestli teď, na Evropě nebo někdy jindy. Nechci se svazovat, protože když jsem řekla, že něco zaběhnu, tak mi to většinou nevyšlo. Prostě chci vylepšit svůj čas z rozběhu (51,55).
x Na minulém mistrovství světa v Dauhá 2019 jste rovněž postoupila do semifinále. Jak jste se od té doby posunula?
V Dauhá jsem byla v trochu jiné pozici. Byla jsem vykulená, že jsem postoupila, ještě přímo na velké Q, ne na čas. Ale teď se ve světě běhá o vteřinu rychleji, stejně tak i já běhám o vteřinu jinak. Takže jsem byla v pozici, že kdybych nepostoupila do semifinále, bylo by to špatné. V Dauhá jsem mohla překvapit, tady jsem měla jasný úkol postoupit do semifinále. A teď už mě čeká jenom boj s časem.