Německo by mohlo Ukrajině dodat další zbraně. Zvažuje zaslání houfnic i rychlopalných děl. Německo by mohlo Ukrajině poskytnout další těžkou vojenskou techniku. Minulý týden už přislíbilo protiletecký systém Gepard – nyní vláda uvažuje o houfnicích a údajně také o speciálních radarech. Německý kancléř Olaf Scholz věří, že mají ukrajinští vojáci v první řadě dostávat to, na co jsou už zvyklí.

Vláda oficiálně uvažuje, že Ukrajině věnuje samohybné houfnice PzH 2000. Bundeswehr by jich mohl darovat pět, jde o rychlopalná děla, která dokážou střílet několikrát za minutu. Členka obranného výboru parlamentu Kerstin Viereggová volá po tom, aby se k houfnicím dodal i nejnovější typ munice, která si dokáže sama nacházet cíle

Německo by mohlo Ukrajině poskytnout další těžkou vojenskou techniku Podle informací deníků Welt a Handelsblatt chce Německo děla doplnit radarovými komplexy. Vláda prý u zbrojařů poptává speciální systémy v přepočtu přibližně za miliardu a čtvrt korun.

Údajně má jít o dva druhy radarů – o typ SPEXER, který dokáže rozpoznávat malé bezpilotní drony, jež by na houfnice mohly útočit, a o radar Cobra, který zase umí nacházet pozice nepřátelských dělostřelců, takže by pomáhal se zaměřováním. Tyto plány zatím nikdo oficiálně nepotvrzuje ani nevyvrací. I v Německu totiž platí, že se všechno děje v přísném režimu utajení.

Zásoby munice

Ukrajina přitom Německo dlouhodobě kritizuje a naznačuje, že od Berlína nedostává dost zbraní. V poslední statistice potvrdila, že jí Německo dodalo na 2500 protileteckých střel, 900 protitankových zbraní Panzerfaust s vyšším počtem nábojů, vedle toho kulomety, speciální raketomety na probíjení bunkrů.

Německo pak od začátku posílá obrovské zásoby munice – k 21. dubnu to bylo na 16 milionů nábojů, 100 tisíc ručních granátů a dalších výbušnin. Od minulého týdne je také jasné, že Ukrajina může počítat s padesáti tanky s protiletadlovými kanony Gepard.

Problémem byla dlouho munice, neboť se vyrábí ve Švýcarsku. To i nadále razí pacifistickou politiku a náboje nechce exportovat do válčících zemí. Němci je proto museli shánět v jiných státech. Bundeswehr už totiž kanony Gepard vyřadil. Před pár dny byl ale Berlín schopný se domluvit s Brazílií, která je ochotná část svých zásob poskytnout.

Německý kancléř Olaf Scholz navíc věří, že mají ukrajinští vojáci v první řadě dostávat to, na co jsou už zvyklí. Podle něj totiž není čas na proškolení. Obrací se proto na jiné země s nabídkou výměny. Ta je jednoduchá, všechny země Varšavské smlouvy by podle něj mohly darovat své vlastní starší sovětské stroje a Bundeswehr jim výměnou za ně může poslat západní techniku.

Dohoda s Čechy?

Na tuto dohodu přistoupilo například Slovinsko, které by Ukrajině věnovalo desítky tanků T-72. Také slovenský protiletadlový systém S-300 se uvolnil i díky tomu, že bundeswehr umístil v Tatrách své vlastní rakety.

Česko je podle Fialy připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy. Potřebuje ale odklad a náhradní zdroj.

Deník Die Welt tvrdí, že nabídku na výměnný obchod údajně dostala i Česká vláda. Ani jedna strana tuto informaci zatím nepotvrdila. Do Berlína se ale chystá český premiér Petr Fiala (ODS). Situace na Ukrajině bude jedno z hlavních témat, která může s německým kancléřem probírat.

Dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu začali jako jedni z prvních prosazovat koaliční Zelení, kteří se přitom léta hlásili k pacifismu. O darování tanků a další techniky usilovali celé týdny před tím, že s tím souhlasil sám kancléř. Pacifistické postoje ale přesto v jistém směru ožily.

Už na začátku války začaly rychle růst akcie zbrojařských koncernů a obecně panují obavy, že se můžou výrobci zbraní na válce začít „přiživovat“. Podle Zelených by se tak měly zvednout daně pro firmy, které na bojích jednoznačně vydělávají.

Nápad nejspíš neprojde ani vládou – odmítnou ho liberálové. Můžeme ho ale chápat jako varovný signál vůči některým koncernům, zejména vůči firmě Rheinmetall. Ta od začátku války nabízí Ukrajině zbraně, přičemž nedodává, že je má proplatit německý stát. Bundeswehr navíc marně čeká na dodávky nových obrněnců Puma, které měl Rheinmetall Německu dodat a které měly být touto dobou už několik let ve službě.

X X X

Fiala jednal se Scholzem. Německo nahradí Česku techniku dodanou Ukrajině

Premiér Petr Fiala se ve čtvrtek odpoledne sešel s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Večer pak jednal s kancléřem Olafem Scholzem, který Česku přislíbil nahradit zbrojní techniku poskytnuté Ukrajině. Podle Fialy je podoba budoucí dohody velmi konkrétní a má se týkat těžké techniky.

 Uvedl, že jedním z hlavních témat budou důsledky ruské agrese na Ukrajině. „Co to znamená pro Evropu a pro nás. Chci s kancléřem mluvit i o obranné spolupráci, protože dostává novou dimenzi právě s tím, co se odehrává na území Ukrajiny,“ zmínil.

Ministerský předseda bude s německým kancléřem Scholzem jednat i o dodávkách energií a o rozšíření Transalpinského ropovodu TAL, jenž vede ropu z italského přístavu Ters, aby dokázal kompenzovat dodávky z Ruské federace. Evropská komise totiž navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU.

 Fiala po středečním jednání vlády řekl, že Česko je připraveno návrh EK podpořit, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. To by podle něj mohlo trvat dva až tři roky.

„Posílení kapacit ropovodu TAL je klíčové pro to, abychom se zbavili závislosti na ruské ropě, jak si přejeme my i celá Evropská unie,“ řekl Fiala a vysvětlil, že právě navýšení kapacit bude důležité v okamžiku, kdy by Rusko přestalo dodávat do Evropy ropu, nebo by ji Evropská unie přestala odebírat. Rovněž nastínil, že se bude jednat i o českém předsednictví v Radě Evropské unie.

„V případě České republiky je velice důležité, pokud máme vyhlásit embargo na ruskou ropu, abychom měli garanci, že v Česku budou mít naši občané a naše firmy dostatek benzinu a nafty, a to lze zajistit například tím, že se rozšíří kapacita ropovodu z jihu, tedy ropovodu TAL,“ řekl Fiala

Čtvrteční návštěva počítá i s jednáním o lepším dopravním spojení, předseda vlády zmínil například rychlotrať mezi Prahou a Berlínem. Kromě toho chce český premiér otevřít téma takzvané gigafactory koncernu Volkswagen. „Chci o tom s kancléřem mluvit,“ řekl.

Fiala se na úvod schůzky podepsal v pamětní knize hostů. Po jednání s prezidentem nebyla plánována tisková konference, ale premiér chce později odpoledne na českém velvyslanectví vystoupit s komentářem pro česká média.

Fiala ve čtvrtek po příletu do Berlína uctil ve věznici Plötzensee památku obětí, které tam popravili nacisté. Mezi popravenými bylo i 701 československých občanů. Poté navštívil Německou společnost pro zahraniční politiku (DGAP).

Odpoledne se premiér sešel na berlínském zámku Bellevue s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. V šest hodin se pak Fiala setkal s kancléřem Olafem Scholzem. Ten na tiskové konferenci oznámil, že Německo hodlá České republice pomoct nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině.

„Pokud jde o dodávky zbraní, chceme úzce spolupracovat. Česko může dát k dispozici zbraně, které mají původ v ruské produkci a které by Ukrajina bezprostředně využila, a my můžeme pomoci české armádě, aby si udržela potřebnou sílu. Nazýváme to řetězovou výměnou,“ řekl Scholz.

„Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který, jak pan kancléř říkal, je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil. Naše týmy budou dál jednat o podobě spolupráce,“ řekl Fiala. „Jsem velmi rád, že jsme rychle nalezli v tak důležité věci shodu,“ uvedl český premiér. Doplnil, že Německo s Českem tak mohou využít svého potenciálu, kdy Praha může dodat Kyjevu zbraně, které ukrajinská armáda přímo potřebuje.

„Jsme velmi daleko a víme, co chceme udělat,“ uvedl Scholz na dotaz novinářů, jaké konkrétní požadavky Česko má a v čem by Německo mohlo Praze vyhovět. Podrobnosti o výměně vojenské techniky ale nechtěl uvést. „Týká se to konkrétních věcí, týká se to těžké techniky,“ dodal Fiala.

 Německý prezident Frank-Walter Steinmeier je přítel České republiky. Velmi otevřeně jsme se bavili mj. o velmi dobrých česko-německých vztazích, energetické bezpečnosti, válce na Ukrajině či o nadcházejícím českém předsednictví EU. Jsem velice rád, že jsme se mohli setkat.

Cílem Německa je, aby se Rusko stáhlo z Ukrajiny, říká Scholz

Spolkový kancléř Scholz v pondělí oznámil, že „cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území.“ Podle něj Německo nikdy nepřijme ani anexi Krymu.

Veřejnoprávní televizi ZDF navíc řekl, že bez míru s Ukrajinou ruský prezident Putin nedosáhne ukončení protiruských sankcí. Slova šéfa německé vlády potvrzují tvrdší kurz, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil poté, co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev podporuje málo.

Po dlouhém váhání Německo poslalo minulý týden na Ukrajinu i těžké zbraně a v neděli, v prvomájovém projevu, Scholz Zelenskému přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.

Před časem se Němci bránili i tomu, aby byli Rusové vyloučeni z finančního systému SWIFT, na vině může být pravděpobodobně i závislost na ruském plynu. Šéf největší německé energetické společnosti E.ON. navíc koncem března sdělil, že by jeho země k nezávislosti na plynu z Ruska potřebovala asi tři roky – tedy podobnou dobu, jakou potřebuje Česko k nezávislosti na ropě.

X X X

Izrael po urážkách od Lavrova mění postoj. Jaké zbraně by mohl dodat Ukrajině?

Bodání do vosího hnízda. I tak by se dala označit vyjádření ruské diplomacie z posledních dnů směrem k Izraeli. Vypadá to ale, že Jeruzalém výroky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o „židovském původu Adolfa Hitlera“ nepřejde jen mávnutím rukou. Izraelští politici se čím dál více přiklání k vojenské pomoci Ukrajině. Že má z tohoto vývoje obavy i Kreml, možná dokazuje čtvrteční omluva prezidenta Vladimira Putina adresovaná izraelskému premiérovi Naftali Benettovi.

Sergej Lavrov v rozhovoru s italskou televizí v neděli mimo jiné prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má stejně jako Adolf Hitler v sobě židovskou krev a že největší antisemité jsou Židé. Reakce Jeruzalému na sebe nenechala dlouho čekat.

Lavrovův izraelský protějšek Jair Lapid si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance a rovněž sdělil, že Izrael od Ruska očekává omluvu. Ta však několik dnů nepřicházela a Kreml naopak Izraelce provokoval dál.

Ruská diplomacie vyjádření izraelského ministerstva zahraničí nejdříve označila za „antihistorická“ a izraelskou vládu obvinila z „podpory neonacistického režimu v Kyjevě“. Poslední vývoj ukazuje, že Izrael nenechá vyjádření Moskvy bez odezvy.

Stále více izraelských politiků a vojenských představitelů je nakloněno myšlence výrazně zvýšit Ukrajině vojenskou pomoc. Za pouhou náhodu se také nedá považovat prohlášení estonské ministryně zahraničí Evy-Marie Liimetsové, která v rozhovoru pro The Jerusalem Post popřela, že by někdy Jeruzalém zakazoval pobaltským státům posílat na Ukrajinu zbraně izraelské výroby.

Právě pobaltské země disponují poměrně velkým počtem izraelských zbraní, které by teoreticky v nejbližších dnech mohl obdržet Kyjev. Až po tomto vývoji událostí se Vladimir Putin rozhodl, že se Izraelcům omluví. Učinil tak během telefonického hovoru s Naftalim Benettem. Ten omluvu přijal. Otázkou však je, jestli to něco na izraelském postoji změní.

Spike

Obávané rakety Spike se řadí mezi přenosné řízené protitankové střely čtvrté generace. Disponují mnoha užitečnými funkcemi, díky čemuž se dají považovat za křížence amerického raketometu Javelin a ukrajinského raketometu Stugna-P.

Podobně jako munice z Javelinu i Spike disponuje režimem automatického zaměřování známého jako „vystřel a zapomeň“. V případě tanků střela zasahuje vršek, aby obrněnci co nejvíce uškodila. Po Javelinu by tak Ukrajinci mohli disponovat další zbraní, která je schopná odpalovat věže ruských tanků do vzdálenosti desítek metrů.

Existují však i verze střely Spike s dlouhým dostřelem, které připomínají spíš ukrajinské systémy Stugna-P. Disponují totiž i manuálním režimem dodatečné korekce střely ještě během letu, což kromě ničení nepřátelských cílů může sloužit i k průzkumu bojových oblastí.

Verze Spike s ultradlouhým dosahem dokáže zasáhnout cíl až na vzdálenost 25 kilometrů. Pro srovnání – maximální dostřel u systému Stugna-P je 5 kilometrů, u obávaného tureckého dronu Bayraktar pak 14 kilometrů.

Postrachem pro nepřátelskou těžkou techniku je Spike i z toho důvodu, že je jeho výbušná nálož rozdělena na dvě specifické části. Ta první (menší) umožňuje neutralizovat reaktivní pancíř a druhá (hlavní) pak proniká do struktury pancíře.

Jen za poslední rok Estonsko nakoupilo od Izraele nejméně 500 takových střel. Další kusy by na Ukrajinu mohl teoreticky dodat i samotný židovský stát. Nutno podotknout, že jako pravděpodobnější se jeví dodání izraelských raket s kratším a středním doletem než s delším.

Blue Spear

V roce 2021 vzbudil značný ohlas také estonský nákup izraelsko-singapurských protilodních střel dlouhého dosahu s názvem Blue Spear. „Modrý oštěp“ je považován za nejmodernější protilodní střelu současnosti. Jde o vylepšenou verzi izraelské střely Gabriel V.

Raketa má dosah 290 kilometrů. Pohání ji malý proudový motor a potřebné zrychlení zajišťuje odhazovací raketový blok. Během letu se střela řídí mimo jiné pomocí satelitní navigace, má prý ale schopnost fungovat i v případě rušení signálu navigačních satelitů.

Blue Spear má schopnost automatického vyhledávání a klasifikace cílů za pomoci prvků umělé inteligence, která dokáže zasahovat konkrétní místo lodi na základě známých vlastností protivzdušné obrany cíle. Střela navíc funguje i za nepříznivého počasí. Dodávky Modrého oštěpu by jistě uvítali ukrajinští obránci na jihu země, kteří dennodenně čelí ostřelování kvůli černomořské ruské flotile.

Iron Dome

Teoretickou možností je též ikonický Iron Dome neboli Železná kopule, o kterou jeví Kyjev dlouhodobě enormní zájem. Jde o izraelský mobilní systém protivzdušné obrany, který je vyvinutý tak, aby zneškodnil nepřátelské rakety krátkého doletu či dělostřelecké granáty o dostřelu až 70 kilometrů.

Systém ve své podstatě zahrnuje tři složky – radar, který dokáže zachytit příchozí rakety, kontrolní počítač, který informaci vyhodnotí, a komponent, jenž vyšle další raketu, která zničí tu nepřátelskou.

Izraelci technologii používají od roku 2011. Od té doby Železná kopule v rámci izraelsko-palestinského konfliktu zneškodnila tisíce raket, které na Izrael vypálilo radikální hnutí Hamás z Pásma Gazy. Úspěšnost Iron Domu se prý blíží 90 procentům.

I proto by chtěla Zelenského administrativa mít tento systém na svém území. To však Izrael již několikrát rezolutně odmítl. Ve své argumentaci poukazoval na obrovské náklady pro provoz systému i na rozdíly mezi válkou na Ukrajině a izraelsko-palestinskými konflikty. Konkrétně má jít o to, že ruská armáda podniká promyšlenější útoky než Hamás. Ukrajina má mnohonásobně větší rozlohu než Izrael, čímž panují obavy, zda by mohla Iron Dome v praxi plně využít.

Chladný postoj kvůli Sýrii

Podle mnoha expertů se ale hlavní důvod odmítavého izraelského postoje ukrýval spíš v geopolitických vztazích. Dodáváním zbraní na Ukrajinu totiž Izrael riskuje, že by Rusko uzavřelo vzdušný prostor nad Sýrií, což by mělo pro Izraelce fatální důsledky.

Izrael totiž v Sýrii často podniká letecké útoky za účelem ničení vojenského materiálu, který přes tuto zemi posílá Írán radikálnímu hnutí Hizballáh do Libanonu.

Jeruzalém dosud na Ukrajinu poslal polní nemocnici a 100 tun humanitárního materiálu včetně systému na čištění vody, zdravotnického vybavení, přikrývek či plášťů. Z vojenské materiálu pak „pouze“ dodávku ochranných vest a helem. Jak moc změní izraelský přístup skandální výroky ruské diplomacie, by mohly ukázat nejbližší dny.

X X X

 USA drtí inflace, naštvaní lidé si ukazují na Bidena. Prezidenta kárají dvě třetiny země

Spojené státy sužuje stejně jako Evropu vysoká inflace. Zatímco se lidé přehrabují ve zdraženém zboží, hledají viníka svých náhlých finančních problémů. A většina Američanů už ho našla – je jím podle nich prezident Joe Biden. Z nejnovějšího průzkumu vyplynulo, že Bidenovu ekonomickou politiku odsuzují dvě třetiny obyvatel USA.

Základní zboží, služby, pohonné hmoty. To všechno v USA v posledních týdnech masivně podražilo. Meziroční inflace byla v březnu ve výši 8,5 %. A data za duben mohou ukázat ještě hrozivější číslo. V USA se roztočila demoralizující inflační spirála a prodejci nestíhají přepisovat cenovky svých produktů.

Naštvaní lidé v rozbouřeném ekonomickém moři hledají kormidelníka, který by je navedl do bezpečného přístavu. Ten první už udělal, co musel. Americká centrální banka v pondělí znovu zvedla úrokové sazby o půl procentního bodu. Sazby jsou nyní v rozmezí 0,75 až 1 %. Jejich zvýšení má tradičně za úkol zchladit trh, zdražit půjčky a hypotéky a zároveň motivovat ke spoření.

Na poměry americké centrální banky se sazby zvedly razantně, ta ale postupnými signály trhy na situaci připravila, a žádné překvapení se tak nekonalo. Burzy se ostatně v úterý ráno probudily do zelených čísel.

Biden to nezvládá, míní Američané

Podstatně více viní lidé z nastalé situace druhého kormidelníka – prezidenta Bidena. Podle většiny Američanů je to právě on, kdo může za vichřici v jejich peněženkách. Nejnovější průzkum americké CNN ukázal, že 66 % lidí není spokojených s tím, jak si Biden v otázce ekonomiky vede. A obecně nespokojených je s politikou prezidenta 59 % občanů USA.

Biden v covidových časech schvaloval řadu obřích stimulačních balíčků, v nichž mezi Američany rozdělil miliardy dolarů. Příspěvky často na účtu zacinkaly lidem, kteří to životně nutně nepotřebovali. Už tehdy někteří experti upozorňovali na to, že takový přístup může přivodit zrychlenou inflaci. Kromě covidové krize pak růst cen vyvolává i válka na Ukrajině.

Podle některých odborníků ale stále existuje možnost, že do USA přijde jen slabá recese, kterou by země do devíti měsíců překonala. Jamie Dimon, šéf banky JPMorgan Chase, vidí v tomto scénáři pravděpodobnost zhruba jedna ku třem.

Voliči ale neteoretizují, výsledky chtějí hned. Podle CNN hrozí demokratům naprostá politická katastrofa. Letos jsou na programu volby do Kongresu, kde obecně tratí strana, jejíž reprezentant je v Bílém domě. Současná špatná ekonomická situace může ztráty modrých barev ještě umocnit.

„Strana uvízla v nebezpečné politické pozici, kdy trvá na tom, že se ekonomice vede dobře, zatímco voliči usoudili, že míří ke dnu,“ hodnotí CNN.

X X X

Izraelci jsou s plukem Azov, tvrdí Rusko. Putin se omluvil za slova o Hitlerovi

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že izraelští žoldnéři spolupracují s ukrajinským plukem Azov, který je podezírán z neonacismu. V Moskvě též jednají ruští představitelé s palestinským hnutím Hamás, který Izrael považuje za teroristy. Ruský prezident Vladimir Putin se omluvil za výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o Hitlerovi.

„Řeknu něco, co politici v Izraeli, kteří nyní kují svou informační kampaň, nebudou pravděpodobně chtít slyšet,“ řekla Zacharovová v rozhovoru pro prokremelskou stanici Sputnik.

„Možná budou mít zájem. Izraelští žoldáci stojí prakticky bok po boku s ozbrojenci z Azova na Ukrajině,“ uvedla s tím, že jako důkaz viděla video. Rusové označují pluk Azov za neonacisty.

Na sociálních sítích se minulý týden objevily záběry zobrazující veterány z Izraele. A pod nimi je text, že bojují na Ukrajině proti ruským silám. To ze snímku není ovšem nijak patrné. „Chceme poděkovat celému izraelskému národu, izraelské vládě za to, že nám pomohli, zatímco můžeme bojovat proti Rusům v této těžké válce,“ říká na něm jeden bojovník v hebrejštině s přízvukem.

Spekuluje se, že na Ukrajině je skupina Izraelců, kteří se přidali do ukrajinských mezinárodních legií, sestávajících ze zahraničních dobrovolníků ochotných bojovat proti ruským jednotkám. Někteří Izraelci narození na Ukrajině mají dvojí občanství. Izraelské ministerstvo zahraničí odhaduje, že na Ukrajině zůstávají asi dva tisíce Izraelců, z nichž většina má právě dvojí občanství.

Izraelské média též uvedla, že skupina bývalých příslušníků izraelských komand zřídila na západě Ukrajiny tajné středisko pro vojenský výcvik Ukrajinců. Izraelské úřady údajně o tom ví, ale rozhodly se nad tím „zavřít oči“.

Jeruzalém se po vypuknutí invaze snažil vystupovat neutrálně. V poslední době ale vztahy mezi Izraelem a Ruskem začaly být silně napjaté kvůli masakrům v ukrajinských městech, které Izrael odsoudil, a kvůli ruským výrokům o údajném antisemitismu Židů, které pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dá se očekávat, že vyjádření Zacharovové ještě přilije olej do ohně.

Situaci se pokouší hasit ruský prezident. Izraelský premiér Naftali Bennett uvedl, že šéf Kremlu se mu omluvil za slova ruského šéf diplomacie. V rozhovoru s italskou televizí Lavrov prohlásil, že nacistický vůdce Adolf Hitler „měl také židovskou krev“ a „někteří nejhorší antisemité jsou Židé“. Lavrov se tímto způsobem pravděpodobně snažil čelit námitkám, že Rusové se pokouší o „denacifikaci“ země, která si ve svobodných volbách zvolila prezidenta židovského původu.

Izraelský šéf diplomacie Jair Lapid označil Lavrovovy výroky za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž, jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe. Židy pronásledovali nacisté, pouze nacisté prováděli systematické vyhlazování židovského národa,“ řekl s tím, že si předvolal ruského velvyslance a požadoval omluvu.

„Věnovali jsme pozornost antihistorickým poznámkám ministra zahraničí Jaira Lapida, které z velké části vysvětlují rozhodnutí současné vlády podpořit neonacistický režim v Kyjevě,“ reagovalo následně ruské ministerstvo zahraničí, které odkázalo na údajné případy „kooperace mezi Židy a nacisty“.

Roztržka přichází ve chvíli, kdy se v Izraeli se vede usilovná debata, zda země ještě více nepodpoří Ukrajinu. Izrael už na Ukrajinu poslal polní nemocnici a 100 tun humanitárního materiálu, včetně systému na čištění vody, zdravotnického vybavení, přikrývek a plášťů. Ministr obrany Benny Ganc schválil dodávku ochranných vest a helem.

List Haarec tvrdí, že stále více izraelských politiků a vojenských představitelů je nakloněno tomu, aby se zvýšila vojenská pomoc Ukrajině. Dodávky ale zřejmě nebudou obsahovat systémy protivzdušné obrany, moderní zbraně a útočné systémy.

Rusko jedná s Hamásem

Zmírnění napětí pravděpodobně ani nepomůže přijetí palestinské delegace v Moskvě, sestávající z příslušníků islamistického hnutí Hamás, které Izrael považuje za teroristickou organizaci. Delegace má probírat vztahy Ruska a Palestiny či situaci v Jeruzalémě. Na programu je mimo jiné i setkání představitelů Hamásu s muslimským lídrem Čečenské republiky Ramzanem Kadyrovem.

Delegaci vede Músa abú Marzúk, zástupce vedoucího politického vedení Hamásu, který o válce Ruska s Ukrajinou uvedl, že symbolizuje konec „éry Ameriky jako unipolární supervelmoci“. Jiní představitelé Hamásu zdůrazňují, že hnutí s konfliktem nemá nic společného, poukazují ale na údajný „dvojí metr“ Západu, který financuje ukrajinský odpor, ale nečiní tak v případě Palestinců.

X X X

Lukašenko: Putin je pro mě jako starší bratr. Invaze na Ukrajinu se zdlouhavě táhne

Vladimir Putin je pro mě jako starší bratr. Tato slova pronesl na adresu ruského prezidenta jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko. Putin podle něj neudržuje přátelský vztah s žádným státníkem z bývalého sovětského bloku kromě běloruského vládce. Na druhou stranu Lukašenko v interview zmínil, že ruská invaze na Ukrajině se příliš „táhne“.

Lukašenko prohlásil, že Putin je pro něj jako „starší bratr“ v rozhovoru pro agenturu AP. Mezi oběma státníky panují dlouhodobě kladné vztahy, byť pozorovatelé uvádí, že Putin se v tomto ohledu zkrátka chová pragmaticky. Autoritářský vládce Běloruska však na ruského prezidenta nedá dopustit. Putin podle něj „nemá bližší, otevřenější nebo přátelštější vztahy s kterýmkoliv světovým lídrem než právě s ním“.

 Běloruský režim Rusku v současnosti pomáhá s válečným tažením na Ukrajině. Ruské síly totiž mohou využívat běloruské území pro přepravu svých jednotek, což využily zejména v úvodu invaze. Poté si v běloruském pohraničí otevřeli depa i polní nemocnice, kam vozili své raněné z Ukrajiny. Běloruská opozice upozorňuje, že mnoho ruských vojáků zamířilo i do běžných běloruských nemocnic.

Podle Lukašenka nese velkou vinu za válečný konflikt Západ, především Washington. „USA chtějí využít situace, připoutat k sobě své spojence a utopit Rusko ve válce s Ukrajinou. To je jejich cíl – vypořádat se s Ruskem a poté i s Čínou,“ zdůraznil běloruský prezident.

Putin podle jeho slov nechce vést konflikt se Severoatlantickou aliancí (NATO). Přesto však k němu může dojít. „(Putin) velmi praděpodobně nechce globální konfrontaci s NATO. Využijte toho a udělejte všechno pro to, aby se tak nestalo. Jinak, i když to Putin nechce, armáda bude reagovat,“ prohlásil v rozhovoru s AP Lukašenko.

 Rusko nemůže válku prohrát, míní Lukašenko

Vládce Běloruska v rozhovoru mimo jiné prohlásil, že na Ukrajině zuří „válka“. Vyhnul se tak označení „speciální vojenská operace“, které dlouhodobě užívá Rusko. To podle něj „nemůže tuto válku prohrát“.

Na druhou stranu ale přiznal, že se invaze na Ukrajinu poměrně vleče. „Nejsem do toho natolik zasvěcen, abych řekl, že to jde podle plánu, jak Rusové říkají,“ řekl zprvu Lukašenko. Později ještě dodal, že „má pocit, že se operace příliš táhne“.

Kontroverzní vládce Běloruska mimo jiné v rozhovoru pro AP také řekl, že Kreml proti Ukrajině musel konat, protože Kyjev „Rusko provokoval“.

X X X

Rusové přebarvují Mariupol. Odhalili památník, chystají přehlídku

Ruské síly odhalily v okupovaném ukrajinském Mariupolu památník, který zobrazuje starou ženu se sovětskou vlajkou, nový symbol ruské invaze na Ukrajinu. V boji zničeném městě připravují vojenskou přehlídku k 9. květnu, kdy tradičně Rusové slaví vítězství nad nacisty. V ovládnutých oblastech na Doněcku vyměňují názvy obcí na silničních ukazatelích.

 Černá socha nahrbené babičky se šátkem na hlavě a sovětskou vlajkou v rukou je inspirován příběhem, podle nějž stará žena tímto způsobem vítala ruské invazní síly. Moskva věc podle ukrajinských médií využívá k válečné propagandě.

„V Mariupolu nyní stojí památník babičce Aně. Té, která se nebála ukrajinských fašistů a chránila čest rudého praporu, pod nímž bojovali její rodiče,“ citovala ruská agentura RIA Novosti tajemníka ruské vládní strany Jednotné Rusko Andreje Turčaka. Ten je jedním ze dvou ruských činitelů, kteří dorazili do okupovaného ukrajinského přístavního města, aby zajistili jeho „integraci“.

 Podle ukrajinské agentury Unian ovšem příběh vypadal jinak a „zjevně zmatená“ žena se sovětskou vlajkou „při osvobození jedné z obcí“ vítala ukrajinské vojáky, které si zřejmě spletla s Rusy. Na Ukrajině žije vedle Ukrajinců i početná ruská menšina. Ukrajinští vojáci prý měli pro starou paní pochopení a darovali jí potraviny.

Andrej Turčak, takzvaný kurátor integrace, kromě toho podle ukrajinského poradce starosty města Petra Andrjuščenka avizoval, že v Mariupolu se 9. května uskuteční vojenská přehlídka. Rusko si v tento den připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945 a pořádá impozantní vojenské slavnosti na Rudém náměstí v Moskvě.

Moskva tvrdí, že má Mariupol pod svojí kontrolou, přestože v tamních ocelárnách Azovstal zůstávají ukrajinští obránci. Kyjev popírá, že by město padlo do ruských rukou. Po ruských útocích je město z velké části zničené. Přežívá v něm asi 100 tisíc lidí, tedy asi čtvrtina jeho předválečné populace.

Ukrajinští vojáci vytlačili ruské síly z areálu mariupolských oceláren Azovstal, uvedla podle agentury Unian ukrajinská prezidentská kancelář.

Ukrajinští představitelé a média ve středu oznámili, že ruské jednotky pronikly do oceláren Azovstal, které jsou poslední baštou odporu ve městě. Ukrajinská prezidentská kancelář ve čtvrtek uvedla, že ukrajinští vojáci vytlačili ruské síly z areálu Azovstalu. Kreml odmítl, že by Rusové na ocelárny útočili.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odkazoval na předchozí rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, podle kterého nemají ruští vojáci na Azovstal útočit. Putin v dubnu nařídil, aby jeho armáda raději zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala. „Jiné rozkazy vrchní velitelé nedostali,“ řekl Peskov.

Podle něj jsou v provozu také humanitární koridory, o kterých ve středu večer hovořila Moskva. Z Azovstalu mají pro civilisty vést humanitární koridory dnes, v pátek a v sobotu. Kyjev se k těmto evakuačním trasám nevyjádřil.

Rusové také začali vyměňovat cedule označující na silnicích názvy obcí na jejich začátku a konci. Děje se tak v oblastech, které ruské síly ovládly. Rusové se přitom vracejí k starým názvům obcí. Například obec Nikolske, které je od března letošního roku pod kontrolou proruské separatistické Doněcké lidové republiky, přejmenovali na Volodarskoje, což je název, který obec získala v dobách Sovětského svazu.

X X X

Mynářova cesta do Kataru byla úspěšná. Emír přijal Zemanovo pozvání k návštěvě Česka

Katarský emír Tamim bin Hamad Sání přijal pozvání prezidenta Miloše Zemana k návštěvě České republiky. Na webu Pražského hradu to uvedla Kancelář prezidenta republiky. Přijetí pozvání emír oznámil v osobním dopise Zemanovi. Podle Hradu jde o povzbudivou zprávu, která může v době zhoršující se situace v energetickém sektoru napomoci při snaze zbavit se závislosti na ruském plynu. Návštěva by se měla uskutečnit ve druhé polovině roku.

„Jednání s Katarem je dle názoru Kanceláře prezidenta republiky logickou volbou vzhledem k tomu, že tento stát disponuje dostatečným množstvím této komodity,“ uvedl Hrad. V intenzivním jednání s Katarem jsou podle něj i jiné evropské státy včetně Německa, Rakouska a Velké Británie.

Hrad přijetí pozvání považuje za úspěch, které by se podle něj mělo Česko snažit naplno využít na diplomatické i obchodní úrovni. Kancelář prezidenta republiky vyzdvihla zásluhu vedoucího prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře, který Katar v březnu navštívil.

Návštěva Kataru

Jeho cesta vyvolala pozornost, protože podle Radiožurnálu o ní předem nevědělo ministerstvo zahraničí ani vláda. Hrad ji potvrdil až poté, co o ní informovala média. Mynáře do Kataru doprovodil podle serveru Deník N jeho dlouholetý známý Martin Horák, poradce Obchodní komory pro státy GCC (arabské státy v Perském zálivu).

Mynář odletěl bez vědomí premiéra a ministra zahraničí do Kataru. ‚Skandální,‘ říká senátor Fischer.

Figurovali spolu ve firmě Tessile ditta services, která vymáhala pohledávky pro pražský dopravní podnik, Horák působil i ve společnosti Credit Management, v níž jako jeden z akcionářů skrytě vystupoval i Mynář.

Do Kataru podle prezidentské kanceláře letěl také prezident Obchodní komory pro styky se státy GCC Peter Závodský. „Oba muži mají v Kataru bohaté zkušenosti s doprovázením oficiálních českých delegací, včetně delegací z ministerstva zahraničí,“ uvedl na konci března mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Hrad podle čtvrtečního vyjádření nyní návštěvu emíra připravuje včetně setkání se Zemanem. „Návštěva by se měla uskutečnit v době českého předsednictví v Radě Evropské unie, tj. ve druhé polovině letošního roku,“ uvedl Hrad.

Server Seznam Zprávy ve čtvrtek uvedl, že ministerstvo financí chystá dohodu s Katarem o ochraně investic v Česku a připravuje se také otevření ambasád v Praze i Dauhá. Společně s návštěvou emíra to má podle serveru usnadnit jednání o dodávkách plynu z Kataru.

X X X

Středula chce na Hradě hájit poctivé. Na šéfa odborů nerezignuji, říká

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) se chce ucházet o podpisy občanů pro kandidaturu v nadcházejících prezidentských volbách. Na post šéfa odborů rezignovat neplánuje. Je to moje živobytí, moje práce, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz. Za podporu prezidenta Miloše Zemana je rád. Ale má hodnotu jednoho podpisu, stejně jako kdokoli jiný, uvedl.

 x Ve čtvrtek odpoledne jste oznámil, že plánujete kandidovat v prezidentských volbách.
Pouze jsem oznámil, že jsem projevil zájem o podporu občanů v možné budoucí kandidatuře na prezidenta. Protože já se nemůžu stát kandidátem tím, že se za něj prohlásím. Podle zákona musíte splnit podmínky, které jsou buďto podpisy poslanců, senátorů, nebo občanů. V mém případě bych se chtěl ucházet o podporu občanů. Pokud se to stane, tak poté teprve se mohu stát kandidátem na prezidenta.

x Plánujete tedy jako možný prezidentský kandidát rezignovat na post předsedy ČMKOS?
Proč bych to měl dělat? Předseda ČMKOS je mé povolání a živobytí. Nevím, co bych potom měl jako případný kandidát napsané jako zaměstnání. Nebo mám být na Úřadu práce? Vždyť poslanci si také kromě práce ve Sněmovně nechávají svoji práci.

x Nemohlo by některým odborářům vadit, že kromě postu jejich předsedy vedete politickou kampaň?

Jsem šéfem organizace, která je politická. Odbory se zabývají politiky nejsilnější ráže. Řeší mzdy, důchody, nezaměstnanost, ekonomiku. Jsem člověk, který se politikou zabývá. Tyto dvě věci nejsou v nesouladu. Pan prezident na sjezdu vyzval mé kolegy, aby mě podpořili v kandidatuře. A je to na nich, pokud budou chtít, podepíší, pokud nebudou chtít, kandidátní listinu nepodepíší.

x Jak se vaše zaměstnání promítne do témat, které byste jako případný kandidát chtěl vyzdvihnout?
Pokud se kandidátem stanu, tak budu dělat, co mi je přirozené. Budu obhajovat poctivé proti nepoctivým, ať už se jedná o zaměstnance, podnikatele nebo rodiny s dětmi. Budu dělat vše pro to, aby ti, kteří se chovají jinak, byli po zásluze „odměněni“.

x Už jste uvažoval nad tím, jaký okolo sebe postavíte volební tým?
Ještě nevím jaký, ale určitě ten nejlepší.

x Na sjezdu odborů vás podpořil prezident Miloš Zeman. Cítíte, že vám podpora prezidenta pomůže?

Podpořil mě jeden občan, jehož povolání je prezident České republiky. Velmi si toho vážím, ale v podobě petice má hodnotu jednoho podpisu. Jsem za tu podporu rád, ale stejně budu rád za podporu každého občana.

x  Občan Miloš Zeman ale může ovlivnit spoustu dalších občanů.

Lidí s takových vlivem je hodně, třeba i předseda ČMKOS má velký vliv. Čechů, kteří mají vliv na občany, není málo.

x Zájem o prezidentský post již projevili miliardáři, podnikatelé i politici. Jaká je vaše pozice vedle těchto lidí?

Třeba právě to, že se celý život zabývám starostmi těch „dolních deseti milionů“, řečeno slovy Miloše Zemana. Vyrostl jsem mezi nimi, udělal jsem v tomto za třicet dva let své práce nemálo. Znám jejich starosti i pozitivní stránky.

Nejde pouze o lidi, kteří pracují ve firmách, jde o podnikatele, živnostníky, umělce. Jsou to lidé, kteří tady žijí. Moje výhoda je to, že jsem toho za svůj život hodně prožil. Ale takový nějaký příběh bude mít každý z kandidátů na prezidenta.

X X X

Macronova koalice vs. spojená levice. Mélenchon pomýšlí na post premiéra

Strana Republika v pohybu (LREM) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vytvořila před červnovými parlamentními volbami koalici s dalšími dvěma centristickými stranami. Proti Macronovi zároveň vzniká široká levicová koalice, jejímž lídrem je krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon.

Společně s LREM půjde do koalice Demokratické hnutí (MoDem), které nynějšího šéfa Elysejského paláce podpořilo ve volbách v roce 2017, a nová pravicově orientovaná strana Horizonty (Horizons), kterou založil bývalý premiér Édouard Philippe.

Koalice bude vystupovat pod názvem Spolu (Ensemble), uvedli na společné tiskové konferenci předsedové tří stran.

Předseda LREM Stanislas Guerini poté oznámil, že strana francouzského prezidenta bude „znovuzaložena“ a změní svůj název na Obnova (Renaissance). Dodal, že se bude profilovat jako „lidová strana, která má poslání být otevřená“, aby „vždy volila osvícenství proti tmářství“.

Oznámení přišlo jen několik dní poté, co vyšlo najevo, že vzniká široká levicová koalice, jejímž lídrem je krajně levicová strana Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Volební spolupráce s Komunistickou stranou Francie (PC) a Socialistickou stranou (PS) má být protiváhou centristickému Macronovi. LFI již dříve také uzavřela partnerství s největší francouzskou ekologicky orientovanou stranou Evropa Ekologie – Zelení (EELV).

Socialistická strana bude ale teprve večer v interním hlasování rozhodovat, zda do voleb v koalici s LFI půjde.

První kolo voleb do francouzského Národního shromáždění se uskuteční 12. června. Kandidáti se ucházejí o hlasy voličů v jednotlivých obvodech, pro zisk mandátu je potřeba získat většinu. Pokud není v prvním kole v daném obvodu nikdo zvolen, koná se o týden později, letos tedy 19. června, kolo druhé.

X X X

Policie navrhla obžalovat soudce Knaifla. Viní ho ze sexuálního nátlaku na nezletilou

 Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat brněnského soudce, který se podle nich pokusil činit sexuální nátlak na nezletilou dívku. Podle informací České justice jde o soudce z Krajského soudu v Brně Karla Knaifla. Soudce od minulého roku čelí také obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, ohrožování výchovy dítěte a z trestného činu výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií. Knaifl vinu inu odmítá.

O návrhu obžaloby na osobu v postavení „speciálního subjektu“ dnes na policejním webu informoval mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.  „Spisový materiál s návrhem na podání obžaloby byl již předán na Okresní státní zastupitelství v Břeclavi, které ve věci vykonávalo v rámci přípravného řízení dozor,“ dodal Ibehej.

Od poloviny loňského roku je soudce postaven mimo službu. Na podzim podala kvůli případu tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na soudce kárnou žalobu.

Pokud soudce čelí za stejný čin jednak trestnímu řízení, jednak kárné žalobě, má přednost trestní zodpovědnost. Kárný senát Nejvyššího správního soudu se tak zatím žalobou Benešové zabývat nebude. Stejný soudce však čelí ještě jedné kárné žalobě, podal ji předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy kvůli tomu, že soudce řádně neplnil oznamovací povinnost podle zákona o střetu zájmů. Kárný senát by měl žalobu projednat v červnu.

Soudce se podle vyšetřovatelů předloni v létě dostal k nezletilé dívce prostřednictvím svého povolání. Následně si s ní začal dopisovat přes sociální sítě a dívku také opakovaně navštěvoval, a to i přes upozornění lidí z jejího okolí, že to není vhodné. Muž se posléze údajně pokusil dívku donutit k sexu, což se ale nestalo.

Podle zjištění Práva komunikovali mimo jiné i přes sociální sítě, přičemž dívka prý posílala soudci lechtivé fotky či videa.

„Sám nevím, co za tím je. Nic takového jsem neudělal, připadám si jako postava z románu Franze Kafky. Nevím, co si o tom myslet, připadám si jako ve zlém snu. Na nikoho jsem nikdy sexuální nátlak nedělal. Co nashromáždila policie, se nezakládá na pravdě. Víc k tomu říkat nechci, pro mě je to dlouhodobá noční můra,“ sdělil soudce Deníku N, ceskajustice.cz

X X X

SOUDCE  OS  V  ÚSTÍ  DR  DAVID  SE  NECHTĚL  DOHODNOUT,  DŮTKA

Dohodu o vině a trestu sepsali soudci až u kárného senátu, za průtah padla důtka

Kvůli jednomu průtahu při vyhotovení rozsudku přišel o dosud čistý štít jedenačtyřicetiletý soudce Okresního soudu Ústí nad Labem Jan David. Kárnou žalobu na něj předseda soudu podal proto, že dlouho nebylo možné se se soudcem ani dohodnout, v jakém termínu celý případ uzavře.

David byl ochoten nést za prodlení odpovědnost – s nadřízeným uzavřel dohodu o vině a kárném opatření, kterou však účastníci museli přímo při projednávání před Nejvyšším správním soudem změnit, byť pouze z formálních důvodů. Za více než půlroční nečinnost v samém závěru citlivého pracovněprávního případu si liknavý soudce vysloužil důtku.

Jan David působí na Okresním soudu v Ústí nad Labem přes pět let a až donedávna nebyly k jeho práci žádné výraznější výhrady. Po svém předchůdci v čele civilního senátu převzal celou řadu nedodělků a komplikovaných případů a jejich počet postupně snižoval, byť jich měl v průměru stále o něco více než kolegové.
Podle hodnocení nadřízených vykonává svoji práci kvalitně, jednotlivým případům věnuje značnou pozornost a agendu zpracovává velmi detailně, což právě může mít vliv na prodlevy u některých řízení. Ty byly registrovány i při dohledové činnosti nadřízeného krajského soudu, nikdy však nedosáhly takové úrovně, aby bylo nutné vyvodit nějaké sankce.

To vše změnil jediný případ, respektive samotné finále případu, který ležel na ústeckém okresním soudu rovných deset let, tedy dávno předtím, než jej dostal na stůl soudce David. Během kárného jednání bylo pouze konstatováno, že se jednalo o spor pro účastníky právně velmi důležitý. České justici se podařilo zjistit, že se konkrétně jednalo o odškodné za fatální pracovní úraz. Na elektrikáře při práci spadla zeď a dotyčný je od té doby odkázán na péči rodičů. K úrazu došlo už v roce 2008. Ani fakt, že sám soudce David měl případ na stole pět let, nebyl s ohledem na její složitost důvodem k výhradám. Ty se týkaly až neúměrně dlouhé doby mezi vyhlášením rozsudku a jeho písemným vyhotovením – verdikt padl 29.6.2021 a napsán nebyl ani po půl roce.

Předseda neměl jinou možnost

Kárný navrhovatel, předseda OS Ústí nad Labem Miroslav Kureš při jednání zdůraznil, že v podstatě neměl jinou možnost, než se obrátit na Nejvyšší správní soud – přestože o celé věci se svým podřízeným hovořil a nakonec mu za jeho liknavost vyslovil výtku, stále chyběl nejen rozsudek, ale i jakákoliv informace o časovém horizontu: „Nevěděl jsem, zda potřebuje ještě týden, nebo měsíc. Všechny lhůty uplynuly, ani po výtce nedošlo k nápravě, nemohl jsem dále čekat.“

V podstatě vzápětí po podání kárného návrhu se Kureš dozvěděl, že soudce konečně rozsudek vyhotovil – ovšem opět ne přímo od něj, ale z ISASu. „Dosáhl jsem tedy maximum toho, čeho jsem chtěl dosáhnout, tzn. průtahový stav skončil, byl jsem tedy ochoten přistoupit k dohodě o vině a kárném opatření. V ní došlo i k výraznému snížení sankce, ta původní byla poměrně razantní, protože bylo motivační, potřeboval jsem soudce donutit, aby ten rozsudek vyhotovil. Měl štěstí v tom, že na průtahy nepřišly žádné stížnosti od účastníků, zjistili jsme je sami interním šetřením. Věc už je u odvolacího soudu a zřejmě má skončit nějakým smírem, měly by tedy být spokojeny obě strany, průtahový stav tedy dopadne neočekávaně dobře. Samozřejmě, ještě mohou přijít požadavky na odškodnění za průtahy, proto jsem taky postupoval tímto způsobem.“

Sám soudce se divil

Kárně obviněný soudce nehledal při svém vyjádření žádné polehčující okolnosti, naopak konstatoval, že skutkové okolnosti jsou zcela jasné. Dokonce přiznal, že při zpětném pohledu mu rovněž připadá neuvěřitelné, že to trvalo tak dlouho: „Zřejmě jsem podcenil atypický předmět řízení a jeho agendu, rozsah spisu, množství podání jednotlivých účastníku a množství důkazů, který obsahoval spis už předtím, než jsem je dostal. Nešlo o běžný spis, který lze zpracovávat ‚na pokračování‘, při běžném každodenním procesu se mi ta okénka hledala velmi těžko, ale mělo to mít ještě větší prioritu. Mrzí mě to především s ohledem na ty žalobce, kteří dlouho čekali na rozhodnutí. Jsem tedy ochoten přijmout jakoukoliv dohodu.“

Znění dohody, které obě strany uzavřely ještě před projednáváním u NSS, ale muselo být přímo během jednání (resp. při přerušení) změněno. V původní podobě byl totiž návrh podle předsedkyně kárného senátu Miluše Doškové neschválitelný kvůli nesprávnému vymezení doby, po kterou mělo kárné provinění trvat. Za pomoci asistenta soudu tedy účastníci uzavřeli přímo v jednací síni dohodu novou, podle níž kárný delikt trval od 1.1.2022 do 28.02.2022 (nezahrnoval tedy předchozí dobu, která už byla „ohodnocena“ výtkou předsedy OS) a tu už senát bez problémů schválil.

Ve stručném odůvodnění zaznělo, že povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách se pochopitelně vztahuje i na písemné vyhotovení vyneseného rozsudku. Porušení této povinnosti bylo v konkrétním případě sice závažné, na druhou stranu se jej ale dopustil soudce, který je hodnocen velmi pozitivně a v minulosti nebyl nijak kárně postižen. Navíc svoje pochybení plně přiznal a byl ochoten uzavřít dohodu. Udělená důtka by tedy měla být přiměřeným a dostatečné výchovným trestem. Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

Rathovi hrozí návrat do vězení. Soud o korupční kauze rozhodne v červnu

Státní zástupce Jiří Pražák ve čtvrtek zopakoval, že trvá na přísnějším potrestání bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha v takzvané druhé větvi jeho korupční kauzy kolem zakázek středočeských nemocnic. Osmiletý trest, který Rathovi uložil prvoinstanční soud, považuje za nedostatečný. Rozsudek vynese Vrchní soud v Praze 21. června.

 Žalobce odkázal na svůj návrh u hlavního líčení, ve kterém žádal prodloužení pravomocného sedmiletého trestu z první části kauzy alespoň o 2,5 roku. Podle Rathových advokátů není třeba bývalého politika posílat znovu do vězení. Soudy již dospěly k závěru, že se napravil.

Prvoinstanční Krajský soud v Praze na konci ledna 2020 uznal bývalého politika vinným z přijímání úplatků a manipulace se zakázkami. Trest z první větve případu mu prodloužil o rok a peněžitý trest navýšil na 18 milionů korun. V kauze odsoudil také největší českou stavební společnost Metrostav, které uložil zákaz účasti ve veřejných zakázkách na tři roky a peněžitý trest deset milionů korun.

Pražák nyní žádá, aby soud kromě Metrostavu uložil odvolací senát stejný trest zákazu účastnit se veřejných zakázek i jeho dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure. Podle něj totiž veškeré zisky firmy zůstávají v koncernu Metrostav. „Převod části majetku na Metrostav Infrastructure byl veden pouze snahou vyhnout se trestu,“ uvedl žalobce. S tím nově vzniklá firma nesouhlasí. Podle její právní zástupkyně šlo o běžnou transakci.

Sama společnost Metrostav vinu v rozsáhlé kauze údajných manipulací s veřejnými zakázkami ve Středočeském kraji odmítá. Právník firmy Ondřej Bláha žádá, aby odvolací senát zrušil odsuzující prvoinstanční rozsudek a případ mu vrátil k novému projednání, případně aby Metrostav osvobodil. „Neprokázalo se , že by trestný čin spáchali bývalí zaměstnanci Pavel Pilát a Jiří Anděl,“ prohlásil. Za nevinné se považují i další obžalované firmy. V případu jich figuruje sedm.

Metrostav už dříve uvedl, že zejména zákaz veřejných zakázek by měl na společnost obrovský dopad. Podle žalobce je ale tento trest na místě, protože trestný čin byl spáchán právě v souvislosti s veřejnou zakázkou. „Pokud by nebyl uložen zde, tak není důvod, aby existoval,“ řekl novinářům. Trest naopak navrhuje zpřísnit.

Pražák: Majetek Ratha i manželů Kottových by měl propadnout

Ústřední trojicí ve čtvrtek projednávané kauzy je stejně jako v první části případu někdejší hejtman Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott. Manželům uložil soud také osmileté tresty, což je o dva roky víc, než dostali v první části kauzy. I jim krajský soud navýšil peněžité tresty, podle nepravomocného rozhodnutí mají zaplatit po 20 milionech korun. Podle Pražáka by měl celý majetek Kottových i Ratha propadnout. Také manželé by podle něj měli strávit ve vězení delší čas.

 

„Uložení dalšího trestu by již nemělo smysl,“ prohlásil Rathův advokát Roman Jelínek. Soudy podle něj při podmíněném propuštění bývalého hejtmana uvedly, že další pobyt ve vězení již nemůže přinést další nápravu. Odvolací senát by měl podle právníka také zohlednit délku trestního řízení, které již trvá téměř deset let.

Stejně argumentoval i advokát manželů Kottových Tomáš Sokol. Jeho klienti podle něj mají „úřední potvrzení na to, že se již napravili“. Právníci navrhují zrušit prvoinstanční rozsudek a obžalované osvobodit, případně vrátit kauzu k novému projednání. K odsuzujícímu verdiktu podle nich nebyly dostatečné důkazy.

Rath a Kottovi si podle lednového verdiktu krajského soudu na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.

Trojice k odvolacímu jednání nepřišla. Stejně jako většina dalších obžalovaných včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu. Piláta souhlasili Rath a Kottovi s projednáním kauzy v jejich nepřítomnosti. Obžalobě spolu s nimi čelí dalších pět lidí, kteří od prvoinstančního Krajského soudu v Praze odešli s nepodmíněnými i podmíněnými tresty.

Rath si už odpykával sedmiletý pravomocný trest uložený mu za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Letos v lednu byl bývalý politik z vězení podmíněně propuštěn. Na svobodě jsou i manželé Kottovi.

X X X

V  Praze do boje o primátora architekt Hlaváček

Koncem září čekají Česko další, tentokrát komunální, volby a největší pozornost v nich bude upřena na hlavním město. Kdo bude o přízeň voličů bojovat, už mají jasno Starostové. O řetěz primátora bude usilovat na prvním místě současný náměstek primátora, architekt Petr Hlaváček. Na kandidátce ale figuruje i režisér Jan Hřebejk nebo bývalý ministr dopravy za Věci veřejné Pavel Dobeš. Volitelné místo obsadil i další náměstek a starosta Lysolají Petr Hlubuček nebo zastupitelka Jana Plamínková.

„Hlavní cíl je celostní město pro všechny, kde se všechny gesce propojují a všechny mají svoje důležité místo, ať je to doprava, bydlení, udržitelnost, ale i sociální oblast a kultura,“ řekl na představení kampaně Petr Hlaváček. Starostové podle něj určitě mají na zisk dvouciferného výsledku.

V rozhovoru ze začátku dubna řekl, že je připraven na to být primátorem. Podle informací CNN Prima NEWS je právě on jakýmsi kompromisním kandidátem, kterého by na primátorské židli rády viděly i další strany jako je třeba koalice Spolu. Ta ho do svých řad také lákala, ale nakonec se s ním nedohodla.

„Byl jsem draftován za Spojené síly pro Prahu. TOP 09 se trhla a já najednou zjistil, že v klubu už nemám moc nikoho, s kým bych si rozuměl. STAN považuji za středový projekt, a proto jsem jejich žádosti vyslyšel. Doufám, že uspějeme, máme velké plány,“ dodal pro CNN Prima NEWS Hlaváček.

Ze třetího místa mu bude krýt záda pražský předseda STAN Petr Hlubuček, který je jakýmsi hlavním organizátorem a hybatelem v pražském hnutí. I on byl dosud náměstkem a ani jemu se nevyhnuly kauzy, které v posledních měsících STAN zasáhly. Podle informací serveru Neovlivní.cz ho měla dokonce vyšetřovat policie a hrozilo mu obvinění. K tomu ale dosud nedošlo.

STAN by se nejen v kampani ale i později chtěli věnovat tématům jako je veřejný prostor a jeho kultivace s ohledem na občany města i dopravu. Dále životnímu prostředí, rozvoji města, zvelebování brownfieldů nebo dopravě.

Kvůli dopravě si do svých řad povolali bývalého ministra za tento resort za Věci veřejné Pavla Dobeše. Ten pro CNN Prima NEWS řekl, že prioritami je stavba Dvoreckého a Rohanského mostu, na jejichž stavbě už pracuje současná koalice.

Ženy ano, ale na nevolitelných místech

Petr Hlubuček se na zahájení kampaně chlubil i tím, že mají na kandidátce velké množství žen. „Téměř polovinu kandidátky tvoří ženy,“ prohlásil Hlubuček. To ale není úplně pravda, z 65 míst jich je na kandidátce 25, což je spíš třetina.

Na druhém místě kandidátky figuruje například starostka Slivence Jana Plamínková, která v minulém volebním období působila na magistrátu jako radní pro životní prostředí a infrastrukturu. Čtvrté místo má místostarostka Čakovic Kateřina Arnotová. Další ženy jsou až ve druhé a třetí desítce, což by i při velkém úspěchu strany znamenalo, že se do zastupitelstva v podstatě nemají šanci dostat. Je v něm totiž celkem právě 65 míst.

STAN sází i na zkušenosti z komunální politiky. Na šestém místě je radní Prahy 8 Tomáš Hřebík, na sedmém starosta Prahy 1 Petr Hejma, na osmém starosta Ďáblic a nynější pražský zastupitel Miloš Růžička, na devátém zastupitel a bývalý místostarosta Prahy 4 Lukáš Zícha a na desátém místostarosta Prahy 10 David Kašpar.

Předseda pražské organizace hnutí Hlubuček z dalších jmen na 65členné kandidátce vypíchl také ředitele festivalu Prague Pride Czeslawa Walka, ředitele Pražského jara Romana Bělora, kapelníka kapely Jedličkova ústavu Tap Tap Šimona Ornesta nebo režiséra a zastupitele Prahy 5 Jana Hřebejka, který listinu uzavírá.

X X X

Loupež v centru Varů: Ze zlatnictví zmizely šperky za miliony. Výlohy zůstaly netknuté

Karlovarští kriminalisté od rána vyšetřují vloupání do jednoho z tamních zlatnictví. Zmizely z něj šperky za miliony korun. Pachatel nebo pachatelé zmizeli i s lupem a policisté je hledají.

Loupež se odehrála v samotném lázeňském centru Karlových Varů. Ke kolonádám je to odsud jen asi padesát metrů. Lázeňské hosty ale ve čtvrtek ráno na promenádě vystřídali kriminalisté. „Prověřujeme vloupání do klenotnictví, ke kterému mělo dojít v noci na dnešek,“ uvedl policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Odhadovaná škoda se pohybuje mezi pěti až deseti miliony. Zaměstnanci před kamerou mluvit nechtěli. Podle informací CNN Prima NEWS se alarm ozval v jednu hodinu ráno. Bezpečnostní služba ale nic podezřelého nezjistila.

Věděli, co hledat

Vzhledem k tomu, že vchod do samotného zlatnictví je v podstatě neporušený, nejpravděpodobnější je, že zloději šli buď střechou, nebo ze zadní části budovy.

Je navíc možné, že zloděj nebo zloději přesně věděli, co hledat. Šperky z výloh ani z pultů totiž nezmizely. Vykradený byl podle informací CNN Prima NEWS pouze trezor v zadní části klenotnictví. Policisté teď vyhodnocují kamerové záběry z prodejny, zajistit měli i pachové stopy.

X X X

Korespondenční volba nevyhovuje Ústavě, navíc usnadní kupčení s hlasy, míní právník Kudrna

 Poslanecká sněmovna se kvůli opozičním obstrukcím nedostala k návrhu, aby bylo ve volbách možné hlasovat ze zahraničí korespondenčně. Jaké výhody a jaká rizika korespondenční volba má? A je správné, že sněmovní jednací řád fakticky umožňuje opozici blokovat jednání parlamentu? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ústavní právník Jan Kudrna.

x V březnu jste vystoupil na semináři ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny právě ke korespondenční volbě. Tam jste upozorňoval na několik úskalí. V čem vidíte to největší?
To největší úskalí vidím v požadavcích, které Ústava a Listina základních práv a svobod klade na volby a samotné hlasování. Ústavní dokumenty vyžadují, aby za prvé byla volba osobní, za druhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být svobodná.

x Jaká jsou pro a proti korespondenční volby? Potřebuje naše ústava změnu? A jaká jsou rizika elektronického hlasování? Hostem Tomáš Pancíře byl ústavní právník Jan Kudrna.

K tomu bych ještě dodal, což Ústava ani listina neříká, ale asi se to předpokládá, že má existovat co největší důvěra v celý volební proces od začátku do konce. To znamená od toho, kdo je uznaný jako oprávněný volič, až po – řekněme – přepočet hlasů na mandáty. Tento proces má být verifikovatelný a má být, řekl bych, pro každého pochopitelný a bez nějakých větších pochybností.

x U korespondenční volby na rozdíl od normální, kde je člověk sám za plentou, mohou být další lidé. Třeba členové rodiny mohou přímo kontrolovat, koho dotyčný volí. Na druhé straně, není to i v současném systému tak, že i teď mohou příbuzní sebrat voliči ostatní lístky, zaškrtat mu kandidáty a potom si ohlídat, že sice ve volební místnosti jde za plentu, ale vlastně jenom s předpřipraveným lístkem?
To všechno udělat můžou. Jenomže ten člověk, pokud tedy doopravdy bude chtít, tak může požádat ve volební místnosti o hlasovací lístky. Samozřejmě pokud bude pod takovým tlakem, tak si můžeme klást otázku, jestli to udělá. Pokud tam s ním není nějaký člen jeho rodiny, kterého se bojí. Ale tu možnost má, to za prvé.

Za druhé, za plentu musí jít sám. A zákon říká, že pokud se tam neodebere, tak mu hlasování nebude umožněno. To znamená, že nutíme voliče, aby šel za plentu, což u korespondenčního hlasování samozřejmě nebude. Ale mohou tam být i jiné možnosti ovlivňování, například korupce.

Obchod s hlasy nehrozí

Právě na to jsem se chtěl zeptat. Hrozí podle vás reálně obchodování s hlasy, pokud bude korespondenční volba? 
No, tak jestli hrozí… Každopádně se to usnadní.

x Jsou třeba zkušenosti ze zahraničí?
Na toto vám nedokážu odpovědět.

x Měl jste výhrady, že to nemusí být v souladu s Ústavou a také s Listinou základních práv a svobod. Chápu dobře, že kdyby Poslanecká sněmovna senátní návrh opravdu schválila, mohlo by to podle vás narazit u Ústavního soudu?
Těžko říct. Myslím si ale, že někdo by mohl podat návrh na ústavní přezkum.

x To se dá pravděpodobně čekat od opozice.
V Ústavě jsou naprosto jasně napsané hodnoty, že volby jsou osobní, tajné a svobodné. A my se tady otevřeně spolu bavíme o tom, že je každému jasné, že pro nějaké tisíce lidí ústavní pravidla nebudou platit. Jestli Ústavní soud řekne a nějakým způsobem vyloží, že to nevadí, anebo řekne, že to vadí, to nedokážu říct.

Jako právník dávám přednost tomu, abychom si byli vědomi, že pravidla z nějakého důvodu nevyhovují. A chápu navrhovatele, sice s nimi věcně nesouhlasím, ale to už je otázka mého a jejich věcného názoru. Ale není to nezbytně nutně otázka právní.

Kladu si otázku, proč tedy nezměníme pravidla, která nám nevyhovují, a například nenapíšeme do Listiny základních práv a svobod, že tato pravidla se přiměřeně nepoužijí pro volby probíhající mimo území České republiky. V tom případě bych mohl mít nějaké věcné námitky, které si ale zase sám dokážu zdůvodnit, proč to druhá strana vidí jinak. Ale úplně by pro mě odpadly ty právní námitky.

x  Pardon. To znamená, jestli to chápu dobře, z vašeho právnického pohledu by čisté řešení byla novela Ústavy a Listiny základních práv a svobod. To znamená samozřejmě adekvátní většina.
Ano. Rovnou ale říkám, že to řešení by nebylo ideální, protože by si někdo samozřejmě zase mohl klást otázku, proč tedy máme dvojí pravidla. Ale bylo by to řešení alespoň formálně právně čisté a byl by, řekl bych, od té věci takříkajíc pokoj.

X X X

V ČR  NA  300  TISÍC  ROMŮ  Z  UKRAJINY,  CO  S  NIMI  BUDE  FIALA  DĚLAT?  SAMI  LIDÉ  ČR  NEMAJÍ  KDE  BYDLET

Do Brna se valí další romští uprchlíci. Mohou zneužívat naši podporu, tvrdí primátorka

Na brněnském hlavním nádraží dál přibývají romští uprchlíci. Problém je v tom, že odmítají ubytování, chtějí žít svobodně a nocovat pod širým nebem. Začínají se také objevovat případy, kdy část z nich situaci zneužívá k vlastnímu obohacení. Radnice si s nimi zatím neví rady.

Houfy dětí, tašky plné přikrývek a hluk. Okolí brněnského hlavního nadraží už několik dní okupují romští uprchlíci. Jde o běžence, kteří odmítli ubytování na výstavišti nebo v židenických kasárnách.

Další skupina romských uprchlíků nově dorazila do Brna ve středu krátce po poledni. Přijeli z Maďarska. Na jejich příjezd dohlížely desítky policistů. „Měli by přijimout podporu a ubytování a neválet se tu po ulicích,“ uvedli místní obyvatelé v anketě CNN Prima NEWS.

Uprchlíci mají platné doklady a český stát jim poskytuje režim dočasné ochrany. Neexistuje ale  způsob, jak je donutit opustit centrum Brna a ubytovat je v okrajových částech města. „Jihomoravští policisté řeší situaci s Magistrátem města Brna, neziskovými organziacemi i Orgánem sociálně-právní ochrany dětí. S uprchlíky si neví rady ani instituce, které se dlouhodobě zabývají začleňováním Romů do společnosti,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Žádnou pomoc nechtějí

„Žádnou pomoc nechtějí. Chtějí tady prostě zůstat a zřejmě žebrat. Situace zatím bohužel nemá řešení,“ řekl Josef Vlach, koordinátor organizace IQ Roma servis. Sama primátorka Markéta Vaňková (ODS) v úterý připustila, že tito lidé mohou zneužívat sociální podporu. „Tyto osoby často vyjíždí i mimo Českou republiku, a pak se zase vrací pro dávky. Mohou využít této situace a přemísťovat se ze státu do státu a tam nějakým způsobem trávit čas,“ řekla.

Podle Vlacha se pohybujeme v začarovaném kruhu. „Prostě mají takový způsob života. Mnohdy zavolají ostatním, aby přijeli s tím, že se nějaká pomoc tady přiděluje, a tak jsme v začarovaném kruhu, který může vést k tomu zneužívání,“ uvedl Vlach.

Ve středu zasedal krizový štáb Jihomoravského kraje a měl situaci spojenou s ukrajinskými Romy řešit. O výsledku jednání odmítl cokoliv sdělit.

 X X X

 Ministr Nekula vyjednal pro zemědělce navýšení podpory o 540 milionů korun a dalších 500 milionů na nákup potravin do státních hmotných rezerv

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dohodl na Radě ekonomických ministrů posílení podpory pro nejvíce ohrožená zemědělská odvětví o 540 milionů korun. Podpora bude rozdělena zejména do sektoru vepřového, drůbeže, mléka, jablek a brambor. Dalších 500 milionů korun půjde na nákup potravin a zemědělských komodit do Správy státních hmotných rezerv. Navýšení rozpočtu bude ještě muset schválit vláda.

„Podařilo se mi dojednat s ostatními ekonomickými ministry posílení podpory z evropské krizové rezervy o 540 milionů korun z národních zdrojů. Celkem tak zemědělci dostanou navíc 810 milionů korun. Rozdělíme je zejména odvětvím, která jsou ohrožená například vysokými cenami energií, hnojiv nebo současnou složitou situací na mezinárodních trzích. Příspěvky proto dostanou chovatelé prasat, drůbeže a krav na mléko. Podporu dáme také pěstitelům jablek a brambor. Více než kdy dříve si nyní stále více lidí uvědomuje, jak důležité je podporovat vlastní zemědělskou produkci a také soběstačnost.  Naším úkolem je zajistit dostatek potravin pro obyvatele,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Koncem března Evropská komise představila podpůrná opatření pro nejvíce ohrožená zemědělská odvětví. Z této mimořádné finanční pomoci EU dostala Česká republika 270 milionů korun, které mohla z vlastních zdrojů navýšit o 200 %, tedy o 540 milionů korun.

Dalších 500 milionů korun ze státního rozpočtu poslouží ke zvýšení státních hmotných rezerv, konkrétně k nákupu potravin a zemědělských komodit jako strategických zásob pro nenadálé situace.

„V nejisté době, ve které jsme se ocitli, je důležité myslet strategicky a být připraveni na všechny scénáře. Proto jsem rád, že jsme se dohodli na navýšení rozpočtu pro nákup potravin do státních hmotných rezerv,“ uvedl ministr Nekula.

K ulehčení ekonomické situace zemědělců pomůže také letošní navýšení záloh na přímé platby z 50 na 70 procent. Mají také možnost letos mimořádně využit úhory, které dosud musely povinně ležet ladem, pro produkci pícnin a bílkovinných plodin. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

  Vřídlo je zpět. Nejznámější karlovarský pramen se vrátil do nitra kolonády

Město Karlovy Vary dokončilo 2. etapu rekonstrukce Vřídelní kolonády. Dnes byla slavnostně otevřena zrenovovaná síň a Vřídlo začalo opět tryskat v nitru kolonády. Stalo se tak po téměř sedmi letech, kdy musela být z důvodu havarijního stavu nejatraktivnější část Vřídelní kolonády uzavřena.

Na jaře roku 2016 bylo Vřídlo vyvedeno do provizorní venkovní vývěrové mísy. Právě dokončené etapě rekonstrukce předcházela sanace suterénních prostor, instalace nové akumulační nádrže a obnova další specifické krenotechnologie. Rekonstrukce Vřídelní síně byla zahájena v červenci loňského roku. Zhotovitelem je společnost BAU-STAV a.s. Náklady činily zhruba 31,5 mil. Kč.

„Vývěr Vřídla je skutečným unikátem, značkou města a pro místní ekonomiku založenou na lázeňství a cestovním ruchu je tím nejlepším marketingovým nástrojem. Proto jsme neváhali vynaložit nemalé finanční prostředky na to, abychom po technické i stavební stránce obnovili Vřídelní síň a vývěr pramene přivedli zpět na místo, kde nejen udivuje, ale stará se také o klima podporující lázeňské procedury,“ uvádí primátorka města Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová.

Předmětem 2. etapy rekonstrukce Vřídelní kolonády byla obnova podlahy síně, skleněných výplní pláště a také instalace repliky unikátní koruny haly s výtryskem ve tvaru osmistěnu. Tvoří ji 321 skleněných tabulí vážících až 50 kilogramů, které vyrobili a ručně osadili sklářští mistři z Nového Boru. Skla jsou věrnou replikou původního zasklení. Vřídlo tryská z nové vývěrové mísy vyrobené z nerezu a obložené betonovými fragmenty, které byly před instalací „pokameněny“ vřídelní vodou.

„Při obnově síně jsme vyvinuli maximální snahu o autenticitu. Vizuálně byly zachovány postupy z dob výstavby kolonády, samozřejmě za použití nejmodernější technologie. Cílem bylo co nejvíce se přiblížit původnímu vizuálu a myšlence architekta Otruby, tedy autora Vřídelní kolonády. Proto jsme věnovali extrémně hodně času a námahy výběru kamene na dlažbu, díky dronům nechali vytvořit 3D scan skleněné koruny a podobně. Touto obnovou jsme prodloužili životnost hlavní části kolonády na několik dalších desetiletí. Nyní budeme zaměřovat svou pozornost na celý komplex kolonády. K tomu již máme k dispozici architektonickou studii obnovy,“ vysvětluje náměstek primátorky Petr Bursík, do jehož gescí náleží mimo jiné investiční projekty města.

Vřídelní kolonáda je od dnešního dne opět celá přístupná veřejnosti. V následujících týdnech ještě Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád dokončí opravu pítek s pramenem Vřídla. Stojany budou vybaveny novými mísami, skleněné plastiky budou doplněny osvětlením, které zvýrazní strukturu litého skla. Počet byl zredukován z pěti na tři a budou vydávat pramen o teplotě 72 stupňů Celsia. Od dřívější praxe, kdy bylo Vřídlo do pítek distribuováno i v nižších teplotách, správci pramenů ustoupili, protože umělé ochlazování mění chemickou strukturu a tedy i kvalitu pramene. Vřídlu, stejně jako řadě dalších karlovarských pramenů, se v sobotu 7. května dostane slavnostního požehnání. Tradičního ceremoniálu v rámci oslav Zahájení lázeňské sezóny 2022 se ujme Mons. František Radkovský, emeritní biskup plzeňský. Slavnostní akt začne v 10 hodin na Mlýnské kolonádě a vyvrcholí na Vřídelní kolonádě. Helena Kyselá, tisková mluvčí

X X X

NA ŠUMAVĚ ODSTARTUJE ŠESTÁ SEZÓNA PEUGEOT RALLY CUPU

Šestý ročník populárního Peugeot Rally Cupu odstartuje o víkendu v Klatovech na 56. Rallye Šumava Klatovy. Prozatím je ve startovní listině zapsáno osm posádek. Kromě favorizované dvojice Tarabus – Trunkát s vozem 208 Rally4 bude startovat například loňský absolutní vítěz cupu Dominik Brož s vozem 208 R2.

 Jaromír Tarabus absolvoval už před týdnem „generálku“ v podobě účasti na rallysprintu Kopná, kde ovšem zapůjčil svého dlouholetého spolujezdce Eriku Caisovi a jel se zaskakujícím Jaroslavem Blažkem. Společně pak vybojovali v rámci Rallysprint série vítězství. „Před nadcházející Šumavou jsem se potřeboval trochu rozjet, a to byl hlavní důvod našeho startu na Kopné. I když je to moje domácí soutěž, nečekal jsem, že po delší pauze pojedeme tak dobré časy. Jelo se opravdu ve velmi vysokém tempu. Na Šumavě jsem pár let nestartoval, některé tratě vůbec neznám, takže asi budeme obezřetnější. V každém případě jsme ale vyzkoušeli vše, co jsme potřebovali, a v autě se cítím dobře.“

Dominik Brož v Klatovech v roce 2021 zvítězil ve třídě R2 a letos se na šumavské hvozdy vrací s Jakubem Navrátilem na sedadle spolujezdce. „Před rokem jsem si Šumavu opravdu užil a těším se na krásné tratě této populární soutěže. Zatím je to ale jediný plán na letošní sezónu, o dalším pokračování budeme přemýšlet až po Šumavě.“

V roce 2018 zvítězil v Peugeot Rally Cupu Jan Talaš, a právě jeho bratr Jakub, mimo jiné úspěšný motokárový jezdec, bude s rodinným Peugeotem 208 R2 startovat na letošní Rallye Šumava Klatovy. „Šumava je naše domácí soutěž, pojedeme v podstatě kolem baráku. Pro mě je to čtvrtý závod s Peugeotem a premiéra ve velkém mistráku. Honza mi pomáhá s přípravou auta a pochopitelně také svými bohatými zkušenostmi. Doufám, že vyjde počasí. Už se všichni moc těšíme.“

Marco Venturini – ředitel značky Peugeot v ČR: „Otevíráme už šesté pokračování našeho cupu. Největší novinkou je povolení libovolných pneumatik a sloučení hodnocení do absolutního pořadí pro jezdce s vozy Rally4 a R2. Finanční odměny budeme přidělovat prvním pěti posádkám, což by mělo dát velkou šanci i rychlejším jezdcům s původní variantou dvěstěosmičky.“

 Zahájení cupové sezóny se zúčastní také Miloš Mrázek, obchodní ředitel společnosti Gefco ČR, generálního partnera Peugeot Rally Cupu: „Jsem potěšen, že se i pro sezónu 2022 stáváme hlavním partnerem renomované série, kterou Peugeot Rally Cup v českém motoristickém prostředí je. Letos se obzvlášť těším na novinku v podobě rallye vozů s elektrickým pohonem, která bude probíhat souběžně s cupem a které se náš partner rovněž zúčastní. I my v GEFCO, jako lídr v oblasti logistických řešení nejen pro automobilový průmysl, klademe stále větší důraz na udržitelnost a snižování uhlíkové stopy společnosti a připravujeme se na masivní nástup vozidel s elektropohony.

V loňském roce jsme právě pro tento účel investovali do moderních nabíječek pro elektromobily v naší největší tuzemské pobočce v Kolíně. Tamtéž jsme také vyměnili rozvozová vozidla pro žokeje, kteří parkují vyrobené vozy, za elektromobily. Tento směr nás tedy mimořádně zajímá a jsme rádi, že se stává součástí rallyového světa.“ Rallye Šumava Klatovy proběhne 6. – 8. května 2022 a odstartuje v pátek v 18:00 hodin. Pro posádky je připraveno celkem 160 ostrých kilometrů. PEUGEOT RALLY CUP CZ  Jan Koudelka

X X X

 ZÁMECKÝ VRCH S REKORDNÍ ÚČASTÍ

Po roční přestávce se do kalendáře Mistrovství České republiky v závodech do vrchu vrací populární Zámecký vrch MANN-FILTER v Náměšti nad Oslavou. A je to návrat ve velkém stylu. Do jednačtyřicátého ročníku tohoto tradičně květnového závodu je přihlášeno 160 jezdců z našeho domácího šampionátu, České Trofeje a série Maverick Hill Climb Czech.

 Zámecký vrch zná velmi dobře každý fanoušek závodů do vrchu. Zdejší trať sice nepatří k nejdelším, což ale plně nahrazuje neopakovatelnou atmosférou. Do Náměšti se prostě všichni těší. O tom svědčí i fakt, že po spuštění přihlášek byla brzy překonána stovka přihlášených. Pořadatel musel přistoupit k regulaci zájemců a zařazení některých jezdců mezi náhradníky.

„Musím říci, že nás takový zájem překvapil, pochopitelně v dobrém. Zámecký vrch pořádáme už mnoho let, ale letošní ročník je, co se týče účasti rekordní. Museli jsme tomu přizpůsobit časový harmonogram a organizaci celého podniku. Je to výzva, ale jsem přesvědčen, že to s celým pořadatelským týmem zvládneme,“ prozradil ředitel závodu – Ivan Rybníček.

Na startu nebude chybět Marek Rybníček se svým speciálem KTM X-BOW GTX. Na domácí trati startoval poprvé v roce 2003 a od té doby nevynechal ani jeden ročník Zámeckého vrchu. „Zatím to vypadá, že nás kromě jezdeckého obsazení čeká také rekordní počet diváků. Do Náměšti se chystá spousta fanoušků a je to mimo jiné i doprovodným programem. Se svým drifterským speciálem pojede tradičně Michal Reichert a jako předjezdec se představí také Tomáš Enge, který v Náměšti už nějakou dobu žije. Jinak mě osobně čeká velmi náročný víkend. Přijede za námi spousta hostů a přátel, navíc pomáhám tátovi s organizací podniku, takže z tohoto pohledu je domácí podnik opravdu velkou výzvou.“

Trať podniku Zámecký vrch MANN-FILTER měří 2030 metrů, má převýšení 106 metrů a čtrnáct zatáček. Vzhledem k počtu přihlášených startují tréninkové jízdy už v 8:00 hodin. Jan Koudelka, předseda komise ZAV