Vlivný čínský list Global Times zveřejnil ve čtvrtek redakční úvodník, ve kterém se zabývá krizí demokracie ve Spojených státech. V závěru textu konstatuje, že by washingtonské politické elity měly být opatrné při používání termínu „demokracie“ na mezinárodní scéně. Může to totiž lidem připomínat, aby věnovali větší pozornost fungování demokracie v USA.

Bývalý americký prezident Donald Trump se opět stal terčem pokusu o atentát, jde o druhý podobný incident za dva měsíce. Kolik dalších kulek zamíří na americké politické osobnosti? Tato událost vrhla do centra pozornosti problém eskalace politického násilí v USA.

Politici ve Washingtonu obnovili svá obvyklá vystoupení: odsuzují násilí a vyzývají k jednotě. Přesto se za těmito vznešenými slovy skrývá politický systém, který se vymyká kontrole, maják pomalu pohasínající.

Americká média a analytici nabídli různá vysvětlení: rostoucí sociální nerovnost, politickou polarizaci, šíření falešných zpráv a nekontrolovatelné vlastnictví zbraní. 

Některé dokonce poskytují historický kontext, což naznačuje, že politické násilí bylo vždy součástí americké politiky. 

Vývoj amerického demokratického systému do jeho současného stavu je spojen s ranými defekty tohoto stroje. Má však schopnosti sebenápravy a aktuálním problémem je, že tato schopnost slábne.

Už nemůže držet krok s globálním pokrokem a rozvojem demokracie, ani se nedokáže přizpůsobit politickému a sociálnímu vývoji v USA. 

Chyby tohoto soupeření dvou stran jsou postupem času stále zjevnější.

Americký volební systém se postupně stává hrou o peníze. Kdo má finanční prostředky, může manipulovat s výsledky voleb. Korporace a bohatí jednotlivci snadno ovlivňují politické směřování prostřednictvím politických darů. 

V tomto procesu se hlasy běžných občanů cítí zcela marginalizovány. Tato politika poháněná penězi prohlubuje sociální nerovnost a narušuje důvěru veřejnosti v politický systém.

Systém dvou stran se zvrhl v nečestné představení. Zdá se, že republikáni a demokraté jsou ve sporu, ale ve skutečnosti jsou zapojeni do přesilové hry tam a zpět. 

Jejich konflikty nejsou o řešení problémů, ale o vítězství ve volbách. V tomto procesu je skutečný duch demokracie odložen stranou, což nakonec prohlubuje společenské rozdělení a polarizaci.

Sociální sítě v USA se staly nástrojem pro šíření lží a nenávisti. V takovém informačním prostředí je pro veřejnost obtížné vynášet racionální soudy a kvetou extrémní ideologie a konspirační teorie.

Americký soudní systém byl také zpolitizován. Soudci Nejvyššího soudu již nejsou neutrálními arbitry, ale stali se zástupci stranických zájmů. Zákon již není symbolem spravedlnosti, ale zbraní v politických bojích. Je kritické, že tento stroj již nemůže tyto problémy řešit a místo toho se stává tvůrcem problémů.

Ani ti nejchytřejší politici nedokážou rozeznat, zda stranickou polarizaci způsobila společenská polarizace nebo naopak. 

To se dotýká zásadnějšího problému: je to samotný systém, který udržuje politické násilí. Jinými slovy, chybný je operační systém stroje, nikoli jen několik částí nebo komponent. Buď produkuje vadné výsledky, nebo se v procesu poškozuje. 

Zdá se, že washingtonští politici si uvědomují závažnost problému, ale jsou bezmocní. Pokračují ve využívání systému pro svůj politický zisk a pokoušejí se odvrátit pozornost vytvářením nových protivníků.

Amerika potřebuje politickou reformu. Potřebuje znovu definovat, co je to skutečná demokracie, a zavést politický systém, který skutečně zastupuje zájmy všech lidí. Tato inkluzivita je zásadní pro obnovení důvěry veřejnosti v politiku.

Mezitím by washingtonské politické elity měly být opatrné při používání termínu „demokracie“ na mezinárodní scéně, protože to může dále lidem připomínat, aby věnovali větší pozornost výzvě, které čelí na domácí scéně, a poškodit jejich pověst.

Kulky létají a potenciální následky jsou vážné. Koho nakonec zasáhnou? Počkejme a uvidíme.

(Z Global Times připravila Jana Putzlacher), server vasevec.cz

X X X

MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

Braniborsko volí. Může zpečetit osud SPD a Scholze, favoritem je AfD

 V německém Braniborsku začaly zemské volby, jež určí další směřování vládních sociálních demokratů (SPD). Jejich vyzyvatelem je protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), kterou favorizují průzkumy a jejíž vítězství může mít dalekosáhlé důsledky i pro kancléře Olafa Scholze. SPD proto v kampani vsadila na zemského premiéra Dietmara Woidkeho, aby od stále méně populární celoněmecké vlády odvedla pozornost. Hlasování končí v 18 hodin.

 Braniborsko je tradiční baštou sociální demokracie. Od vzniku této východoněmecké spolkové země po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990 tady nevládl člen žádné jiné politické strany než SPD. Letos poprvé by ovšem v zemských volbách strana nemusela zvítězit. V předvolebních průzkumech se v posledních týdnech na prvním místě stabilně drží AfD, označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.

Ve volbách v dalších dvou východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, jež se konaly 1. září, dosáhla AfD výrazných úspěchů. Získala přes 30 procent hlasů a v Durynsku dokonce suverénně zvítězila. Zhruba v té době začala braniborská sociální demokracie náskok AfD v průzkumech stahovat.

Podle sondáže agentury INSA z tohoto týdne by AfD mohla získat 28 procent hlasů a SPD 25 procent. Na třetím místě by skončila konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 16 procenty a na čtvrtém se 14 procenty nová strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která kombinuje levicovou hospodářskou a sociální politiku s odmítavým postojem k imigraci. Žádná jiná strana by se podle průzkumu už do braniborského sněmu nedostala. Pod pětiprocentní hranicí by skončili Zelení, postkomunistická Levice i liberálové ze Svobodné demokratické strany (FDP).

V Postupimi se AfD o kampaň nepokouší

Zelení a FDP jsou součástí celoněmecké vlády kancléře Scholze, která v posledních týdnech v průzkumech dosahuje stále nižší a nižší oblíbenosti. Právě oslabení těchto stran by však mohlo podle politologů paradoxně ještě zabránit ve vítězství AfD. Voliči Zelených a svobodných demokratů by se totiž nakonec u volebních uren mohli rozhodnout, že raději podpoří sociální demokraty, než aby jejich hlas propadl, a oni tak nepřímo pomohli AfD.

Ta má v Braniborsku nejsilnější pozici v okresech u hranic s Polskem – ve volbách před pěti lety ovládla obvody v okolí Chotěbuzi, Frankfurtu nad Odrou či Prenzlau. Sociální demokraté jsou naopak silní v západní polovině spolkové země a především v okolí Berlína, jež němečtí sociologové označují kvůli vyšší životní úrovni za „špekový pás“. V centru braniborské metropole Postupimi, která těsně přiléhá k Berlínu, se AfD o kampaň ani nesnaží. Vidět jsou zde plakáty SPD, CDU, FDP i Zelených, poutače s kandidáty AfD, již braniborská kontrarozvědka eviduje jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, ale zcela chybí.

Naopak sociální demokrat Woidke je vidět na každém rohu. „Kdo chce Woidkeho, volí SPD,“ stojí na jednom z nich v parku nedaleko monumentálního kostela svatého Mikuláše. Zemský premiér už avizoval, že pokud jeho strana v nedělních volbách nezvítězí, neusedne už v čele zemské vlády, i kdyby se podařilo sestavit koalici v čele s jeho stranou.

AfD: „Kdo volí Woidkeho, volí Scholze“

Snaha distancovat se od nepopulární Scholzovy vlády je přitom u braniborských sociálních demokratů velká. Na rozdíl od jiných předsedů celostátních stran kancléř do Braniborska, kde má sám trvalé bydliště, nepřijel na předvolební mítinky.

Dalším dokladem toho, že sociální demokraté chtějí odvést pozornost od výkonu své vlády v Berlíně, je případ plakátu, který nechala vylepit politická konkurence. Na první pohled se tváří jako volební plakát SPD, je na něm ale nápis „Kdo volí Woidkeho, volí Scholze“. Poté, co se v Postupimi objevil, žádali socialisté urychleně o jeho odstranění a hrozili i žalobou. „Není žádným tajemstvím, že spolková politika se nyní netěší velké oblibě,“ připustila také sociální demokratka a spolková ministryně pro bydlení a výstavbu Klara Geywitzová.

 SPD ještě můžou pomoct povodně

Nečekané politické body by mohly Woidkemu a SPD přinést ještě záplavy. Povodňová vlna se do Braniborska dostala po Odře z Česka a Polska, připravovala se na ni pohraniční města Frankfurt nad Odrou, Eisenhüttenstadt či vesnice Ratzdorf, již silně poničily povodně z roku 1997. Pokud se podaří krizovou situaci dobře zvládnout, mohli by se někteří voliči v baštách AfD nakonec přece jen přiklonit na stranu současné zemské vlády.

Mohlo by se zdát, že volby ve spolkové zemi s 2,5 miliony obyvatel nemohou mít na Německo s více než 83 miliony obyvatel zásadní vliv. Opak je ale pravdou. Braniborské volby by totiž mohly rozhodnout o osudu současného kancléře Scholze.

 Nedávné volby v Sasku a Durynsku dopadly pro SPD fiaskem. V Durynsku získala jen 6,1 procenta hlasů, což je její nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. V Sasku získali sociální demokraté 7,3 procenta. Bruselský web Politico po volbách psal o „dalším hřebíčku do politické rakve Olafa Scholze“. Pokud by socialisté nedosáhli dobrého výsledku ani v Braniborsku, mohl by to být pro Scholze hřebíček poslední. Už nyní se totiž ozývají hlasy, které volají po tom, aby místo něj za sociální demokraty v celoněmeckých volbách příští rok v září kandidoval na kancléře někdo jiný.

X X X

 MMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMM

X X X

Evropský parlament nebo „Spolčení hlupců?“

 Po rezoluci Evropského parlamentu o raketách: europoslanec a satirik Sonneborn varuje před „jaderným Bum druhé světové války“

Evropský parlament schválil absolutní většinou rezoluci vyzývající k útokům západními zbraněmi a raketami na cíle v Rusku. Poslanec EU a satirik Martin Sonneborn varuje a zdraví své X-followery: „Baf,občané! BUM?!“

Dne 19. září schválil Evropský parlament absolutní většinou rezoluci odsuzující omezení používání západních zbraní proti cílům v Rusku a vyzývající k uvolnění raket západní výroby a dalších zbraní k útokům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Rezoluce také výslovně vyzývá k dodání německých řízených střel Taurus na Ukrajinu.

Europoslanec a satirik Martin Sonneborn vysvětluje svůj pohled na událost ve svém obvyklém satirickém a sarkastickém X-Postingu. Svůj text začíná úvodem, po kterém následuje seznam obsahu usnesení.

„Včera Evropský parlament rozhodl o něčem, co odmítají i ti nejhloupější američtí neoconi: Naprostá většina poslanců (425 ANO; 131 NE; 63 JE MI TO JEDNO / BEZ NÁZORU / NEMÁM TUCHA) schválila (naštěstí: nezávaznou) rezoluci, která vyzývá členské státy:

Poskytovat finanční a vojenskou podporu všemi možnými způsoby až do vítězství Ukrajiny. (Ehm, vskutku?)

Dodat Ukrajině německé řízené střely Taurus (-> BUM!)

Zrušit omezení ostřelování cílů v Rusku (-> JADERNÉ BUM SVĚTOVÉ VÁLKY)

Utratit NAVÍC 0,25 procenta HDP ročně na dodávky zbraní na Ukrajinu. (To by byla pro Německo dvouciferná MILIARDA.) (-> Škrrrt v Německu: mosty, školství, infrastruktura, sociální věci, zdravotnictví)

Kvůli velkému úspěchu: Další sankce proti Rusku (-> Škrrrt v Německu: mosty, vzdělání, infrastruktura, sociální věci, zdravotnictví)“

V prosinci 2022 napsal ve sloupku Spiegelu hostující autor Nikolaus Blome:

„Poslední dny v Kremlu. Ve skutečnosti byste neměli nikoho srovnávat s Hitlerem, dokonce ani Putina. Ale podobnosti v jejich pádu (Untergang) jsou zarážející.“

Martin Sonneborn ve svém nejnovějším příspěvku X dále vysvětluje:

„Ruský prezident (Hitler) dal jasně najevo, že útok na domácí ruské cíle řízenými střelami Taurus bude vnímán jako vyhlášení války Rusku. Podle rezoluce by Komise EU měla provádět ‚strategickou komunikaci‘ v členských státech za účelem připravit občany na to, že se octnou na frontové linii (pravděpodobně prostřednictvím takových přátelských lidí jako Strack-Rheinmetall, Roder. Kristenwetter atd“. – Pozn. překl – to jsou pro znalé němčiny vtipné úpravy jmen hlavních válečných štváčů z řad německých poslanců Bundestagu – Strack-Zimmermannová za Svobodné, lobbistka zbrojovky Rheinmetall, například. U nás by to mohli být Jana F35 Černochová či Ondřej Ricin-Kolář.

Sonneborn uzavírá svůj satirický šleh: „A to právě v době, kdy už USA z konfliktu ustupují, žádný (seriózní) expert už nevěří, že Ukrajina může tuto válku vyhrát – a dvě třetiny Evropanů požadují, aby jejich politici pracovali na řešení vyjednáváním.“

Dr. Ivan David, europoslanec, server vase vec.cz

X X X

 HEJTMAN  KUBA FIALOVI: UŽ  DÁVNO  NEMĚL  VE  STRAKOVCE  CO  DĚLAT

KUBA  NESMÍ  BÝT  SKROMNÝ,  HOVOŘIT  OTEVŘENĚ,  ZVLÁŠTĚ  KDYŽ  FIALA  ROZHÁZEL  MNOHO  MILIARD  ČR

DNES  NAVÍC  PŘES  STO  MILIARD  TŘEBA  NA  ŠKODY  PO  ZÁPLAVÁCH

OD  KRÁLOVY  EU  LEYENOVÉ  PŘIJAL  JEN  DVĚ  MILIARDY

PŘITOM  ZELENSKĚMU  DALA  NA  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  NA  UKRAJINĚ  4  MILIARDY

PODOBNĚ  I  BARTOŠ,  JUREČKA  A  SPOL  OPUSTIT  FIALOVU  VLÁDU

VŠICHNI  POLITICI  BEZ  ROZUMU  A  CHYTROSTI,  DÁT  MÍSTO  SCHOPNÝM

POSTARAT  SE  O  TO  GEN.  PAVEL

 Nedělejme, že se nic nestalo, varuje ODS vítěz voleb Kuba. Za vládou musí být vidět výsledky

Martin Kuba o vítězství v Jižních Čechách

 Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) poslal vedení strany jasný vzkaz. Pod jeho vedením získala ODS na jihu Čech jednoznačné a také jediné vítězství. Kuba si proto neodpustil rýpnutí směřované ke špičkám občanských demokratů. Podle něj by vedení nemělo dělat, že se při krajských volbách nic nestalo a nepřijde proto žádná reflexe.

Kubova ODS získala v Jihočeském kraji 47 procent. Sám to ohodnotil jako perfektní výsledek, který byl velkým překvapením. Za úspěchem stojí podle něj práce, která je jiná než na centrální úrovni. „Výsledky voleb vždy o něčem vypovídají. Před půl rokem jsem na výkonném výboru řekl, že to nedopadne dobře,“ řekl Kuba ve vysílání CNN Prima NEWS.

 Podle něj by bylo velkou chybou, kdyby se strana uspokojila a nic se nezměnilo. „Nedělejme, že se nic nestalo,“ apeloval na všechny spolustraníky Kuba po nepřesvědčivých výsledcích v krajských volbách v jiných krajích. Podle něj může pozitivní nálada přijít po případném zvládnutí druhého kola senátních voleb.

 Jihočeský hejtman ale odmítl, že by se chtěl ucházet v nejbližší době o post předsedy ODS. „Rozhodně jsem nekandidoval proto, abych někomu něco dokázal v Praze. Chci se starat o Jihočeský kraj a hodlám v tom pokračovat,“ řekl Kuba.

Někdejší úřadující předseda ODS a exministr průmyslu byl před volbami pod kritikou straníků, že upozadil stranu a na billboardech vystupoval pouze sám za sebe. „Jsme součástí strany, a i tady jsme kandidovali jen pod naší značkou. Na výkonné radě mi ale přijde, že se názorově rozcházíme. Jsem trochu rád, že se v Jihočeském kraji potvrdilo, že se to dá dělat jinak,“ dodal Kuba.

 X X X

 Experti Éra Fialy končí. Kdyby byl Bartoš chlap, tak složí funkci

Předseda ODS Petr Fiala personálně prohrál volby a Piráti jsou jednoznačným zklamáním. S takovou kritikou přišli političtí komentátoři ve vysílání CNN Prima NEWS. Šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek dokonce řekl, že pokud by byl šéf Pirátů Ivan Bartoš chlap, tak svou funkci okamžitě položí. Neuspěl už totiž ve třetích volbách po sobě, navíc řeší nezvládnutou digitalizaci stavebního řízení.

Balšínek s kritikou přišel proto, že republikové předsednictvo Pirátů pouze nabídlo své funkce k dispozici. K žádné rezignaci dosud nedošlo. „Drží se funkcí zuby nehty. Kdyby byl Bartoš chlap, tak to položí. Po všech prohraných volbách bylo jasné, že jsou Piráti na sestupné tendenci. Navíc je důležité přičíst i nezvládnutou digitalizaci. O mrtvých jen dobře,“ řekl Balšínek směrem ke slabým preferencím strany.

 S tím souhlasil i politolog Lukáš Valeš, podle kterého se Bartoš chová jako někdejší komunističtí papaláši. „Neodstoupím, protože za to odpovědnost nenesu. Piráti navíc získali jediné mandáty v Plzeňském kraji. Kvůli nárůstu obyvatel byl ale zvýšen počet zastupitelů ze 45 na 55. Pokud by zůstalo při dřívějším složení, tak by Piráti nezískali ani křeslo,“ pokračoval v kritice Valeš.

Komentátoři se také dostali k tématu ODS, která nezaznamenala ve volbách větší úspěch. Prvenství slavila strana pouze v Jihočeském kraji. Tamní hejtman Martin Kuba je ale silně kritický k vedení ODS.

Pozornost se proto upírá na Středočeský kraj, kde může ODS složit koalici spolu s hnutím ANO. „Petr Fiala personálně prohrál volby. Skoro bych řekl, že éra Petra Fialy končí. Výsledek bude v příštích volbách lepší, protože bude volit i Praha,“ řekl Valeš.

„Jsme svědky určité laboratoře. Hnutí ANO není nezapovězený partner pro ODS. Její lídr v kraji Jan Skopeček je rebel. Patří mezi kritické křídlo strany, které v těchto volbách posílilo. Pokud by se nakonec stal hejtmanem, tak kritici ve straně velmi posílí,“ dodal Valeš.

 Balšínek připomněl, že předseda ODS Petr Fiala má kolem sebe velmi loajální vedení. „Pochybnost je právě u Jana Skopečka, který je i místopředsedou Poslanecké sněmovny. Ten do té party nepatří a je na něm vidět jistá koketerie. Celá ODS je velmi oslabená a je vidět jasné vítězství Martina Kuby. Ústředí ODS rozhodně nebude mít sílu něco Skopečkovi nařizovat,“ dodal novinář.

 X X X

 Naštvaní Piráti tepou Bartoše. Měl by rezignovat, problém jsou i jeho dredy, zní ze strany

Předseda Pirátů Ivan Bartoš to od svých spolustraníků po nepovedených volbách schytává. Na pirátském fóru na něj míří kritika za vedení strany, která v krajských volbách získala pouhá tři křesla. Kromě toho mu ovšem spolustraníci vyčítají i jeho účes, popřípadě fakt, že předsednictvo strany žádá o důvěru. Podle kritiků mělo totiž rovnou rezignovat.

Piráti na svém celostátním fóru veřejně perou špinavé prádlo a často si na něm vyřizují účty. Jinak tomu není ani po prohraných krajských volbách, které jsou pro nejmenší vládní stranu debaklem. Předseda Ivan Bartoš pouze sdělil, že republikové předsednictvo dává funkce k dispozici a do dvou týdnů rozhodne celostátní fórum o dalším postupu.

 To se ale nelíbí některým členům strany. „Je čas na radikální změnu. Mám naše předsednictvo rád, cením si naší politické práce, ale naše značka je polomrtvá, naše osobnosti už moc netáhnou,“ uvedl například jednatel republikového výboru Jan Pošvář.

„Za mne to není o tom, že za to může předsednictvo. Nejspíš nemůže. Ale jeho rezignace je podle mne symbolický krok, vyjádření pokory vůči voličům. Politika je o symbolech,“ přispěl k diskuzi Milan Dadourek z rozhodčí komise strany.

Člen Pirátů z Jihomoravského kraje Tomáš Báborský vidí ve špatném výsledku krajských voleb i účes předsedy Bartoše. „Vidím, jak nám to prostě škodí. Hrozně moc lidí nám to nechce dát jen proto, že má účes, jaký má. Může se to zdát jako kravina, ale nevěřili byste, kolik lidí v mém okolí nám to prostě nechtělo dát jen proto,“ napsal Báborský s tím, že se při svých připomínkách setkal pouze s kritikou a naivními postoji od ostatních členů strany.

Jeden z členů republikového výboru Lukáš Hejduk odmítl převzít odpovědnost za prohrané volby. „Myslím si, že by bylo velmi nešťastné hodit výsledek krajských voleb výhradně na záda republikového výboru, většina je ve vedení strany devět měsíců. Sebereflexe určitě, odpovědnost republikového předsednictva budiž, ale pojďme si to zreflektovat na všechny strany,“ uvedl Hejduk.

 Většina Pirátů ale zatím dává otevřeně najevo svou nespokojenost. „Znovu tu zopakuji, je to velká příležitost pro restart. Ano, bolí to. Ale možné to je,“ uvedla Linda Neubergová z místního předsednictva.

 X X X

 V  ČR  BÍDA  NA  NĚKOLIK  LET  VINOU  FIALY

NÁROD,  PODNIKY,  POLITICI,  ODBORNÍCI  K  TOMU  NEMOHOU  MLČET

 Hrozí bída, úroky dolů

 Povodně mohou pomoci hospodářskému růstu podobně jako válka nebo mor, ale lidem hrozí bída. Základní úroková sazba nejspíš klesne do konce roku na 4,0 procenta.

Válka povzbuzuje výrobu zbraní a mor zase mobilizaci zdravotnického sytému a farmaceutického průmyslu, což přinese radostná čísla HDP. Ta se však týkají jen někoho a některých regionů, zatímco ostatní zalehne bída. K optimistickým předpovědím ministerstva financí, že HDP letos bude aspoň na těch 1,4 procenta a příští rok  dokonce 2,6 procenta, což povodně nemusí ohrozit, proto musíme přidat fakt, že statisíce lidí přišly o všechno, reálné mzdy znovu váznou, zisk bude vyvezen do zahraničí a státní rozpočet zatne sekeru ještě hlouběji.

Ale i kdyby ty povodně nebyly, narůstá krize automobilového průmyslu v Německu, Španělsku a dalších částech Evropy, ocelárny zkrachovalé Liberta vstanou z popela jen se zlomkem kapacity, vysoké ceny energie dusí spoustu dalších podniků a fosilní inkumbenti, největší hospodářská a politická moc v této zemi, dělají všechno pro to, aby konkurence, která jim narůstá v obnovitelných zdrojích, co nejdéle klopýtala.

V takových situacích se obyčejně oči upírají k centrální bance, aby snížila úrokové sazby, zpřístupnila peníze a všemi dalšími dostupnými nástroji nabídla povzbuzení. Něco z toho už se děje. Naposledy na začátku srpna ČNB snížila základní sazbu (14 denní repo) o čtvrťák na 4,5 procenta a do konce roku to nejspíš ještě jednou nebo dvakrát zopakuje, takže skončíme na 4 procentech. Rok tak skončíme s reálnou sazbou 2 %, protože inflace se sesune ke 2 procentům.

Nebo nesesune? To je to, oč se v tuto chvíli jedná. Je tu několik rizik. První je koruna. V létě odrazila tlak na oslabování, ale je strašně zranitelná ze dvou směrů. Jedním je rychle rostoucí státní zadlužení, ke kterému teď povodně přisadí dalších 30 miliard korun, ne-li více. To je však jen viditelná část dluhu. Návštěva jihokorejského prezidenta v Praze signalizuje, že plánovaná výstavba jaderného bloku v Dukovanech bude s partnerem, kterého má Westinghouse v hrsti svými patenty na technologie. To si nejspíš vynutí (americkou účast, přestože už byla českou vládou jednou odmítnutá jako termínově a nákladově nejasná. Tedy drahá. Drahá pak ale bude i elektřina ve stínu jaderek, což je podobný dárek konkurenceschopnosti jako je odstřelení Nord Streamu.

Neméně velká porce dluhu se může vyklubat z těžko vyčíslitelných nákladů zbrojního programu, kde třeba o stíhačkách F-35 dostáváme hrůzné zprávy z Británie a dalších zemí, jak se prodraží díky nespolehlivosti výroby i provozu. Nemluvě o tom, že česká cena je k Američanům bezpříkladně přívětivá, protože na žvásty o 2 procentech HDP na obranu se jen těžko lepí nějaké smysluplné plány vyzbrojování.

Častěji se také mluví o mzdách, které jsou v hlubokém propadu ve srovnání s reálnou hodnotou, kterou měly před covidem, tedy před pěti lety. Jinými slovy, po pěti letech máte reálně – po odečtu inflace – míň než předtím. Jen náklady na bydlení, energie, vodu, služby nebo potraviny radostně rostly. Lidé se bojí, volí raději úspory než nějaký větší výdaj. V létě se finanční situace domácností  podle některých průzkumů trochu lepšila, ale z tragicky nízké úrovně.

 Teď však domácnosti dostanou nový náraz, protože koho to nevytopilo, ten bude pomáhat příbuzným. Dá se čekat rozhodná exploze mzdových požadavků, kterým bude podnikatelská sféra čelit zvyšováním tlaku na dovoz laciných pracovních sil ze zahraničí (imigraci). Může se blížit nástup nezaměstnanosti. Reakce společnosti mohou být podobné jako v Německu nebo ve Francii, kde se prosazují antisystémové strany. Je to jako když se zmítáte v horečkách a pomůžou vám až protichřipkové antigeny. Systém je pro většinu společnosti zničující a to vyvolává obranné reakce. Některé pravé, jiné levé, ale v základních věcech, jako je odpor proti válce a drahotě, se shodnou.

Koruna to musí přežít. Centrální banka má péči o naši měnu o to těžší, že vedle otřesené domácí ekonomiky a rostoucího státního zadlužení ji ještě omezují obrovské devizové rezervy, které jsou znovu na úrovni někdejšího kurzového závazku, tedy revolučního vývoje po 7. listopadu 2013, kdy se ČNB za Singerova guvernérství rozhodla pro povzbuzení ekonomiky slabou korunou. To se dělá tak, že se nakupují eura a dolary do rezerv. Koruny vydáváte, eura hromadíte. ČNB tak během tohoto cyklu vypustila do oběhu 2 biliony korun v době, kdy HDP ČR činil 4 biliony korun. A pak už jí nezbylo, než aby se o ty dva biliony bála, nic jiného se s takovou lavinou peněz nedalo dělat.

Obrazně řečeno, v ČNB si udělali golema, a pak ztratili šém, bez kterého už uměl jenom bořit. Fakticky to znamenalo, že měnovou politiku už neurčuje centrální banka, ale její devizové rezervy. V takové situaci musíte trvale udržovat vyšší úrokové sazby, než by bylo normálně třeba. Což jsme také viděli. Republiku to místo povzbuzení ochromilo, zpomalilo její investice a technologický vývoj. Konkurenceschopnost poklesla. Když pak přišla inflace, byla taky vyšší, než kdekoliv jinde.

Současný guvernér ČNB Aleš Michl, který nastoupil v červenci 2022, tuto politiku soustavně odsuzoval, ale měli jsme covid, máme válku a doznívá energetická krize s historickou inflací, takže moc prostoru na to neměl. Přijal aspoň rozhodnutí v dalších oblastech, jako že nebude úročit povinné rezervy komerčních bank u ČNB, aby je zbavil pohodlí bezpracných zisků od centrální banky a přinutil k aktivnější úvěrové politice. To mu vyneslo nepřátelství bankovního sektoru.

Rezervy roku 2022 chvíli klesaly, ale pak se jejich hodnota v zahraniční měně vrátila na předchozí úroveň.

 Guvernér Michl už se s tím zřejmě smířil a hledá nástroje, jak z nich vyždímat nějaký výnos. Je tu totiž ještě jeden problém. Posilování koruny, které je ve prospěch konkurenceschopnosti republiky, protože zlevňuje dovoz nových technologií, je z hlediska bilance ČNB ztrátovou záležitostí. Například při současné výši rezerv 138 miliard eur by posílení kurzu EUR/CZK o jednu kačku oslabilo účetní hodnotu těchto rezerv o 138 miliard korun. Připišme je tedy ke ztrátě.

Při oslabování koruny ČNB zase vydělává, takhle roku 2023 umazala 55 miliard korun z nejvyšší kumulativní ztráty v historii, která byla v době Michlova nástupu 487 miliard korun. Samozřejmě, že platí pravidlo, že centrální banka má tolik peněz, kolik zrovna potřebuje. Hbité prstíky rychle vyťukají sebevětší číslo, a je to tam. Jenže všeho do času. Převládá názor, že tato ztráta se někdy bude muset uhradit reálnými penězi, třeba ze státního rozpočtu. To je další pecka na cestě.

Když se Michl zasní, vidí zhruba desetinu rezerv akciích a  část v jiných než státních dluhopisech, zatímco nyní je většina v neúročené hotovosti. Potřebuje proti ztrátě nějaký výnos, který by mohl pokrýt posilování koruny. Ale riskujte peníze do akcií, když se potácí i Volkswagen!

Zapadnout by neměla změna v Michlově týmu. Odchází architekt kurzového závazku Tomáš Holub, nesmírně kvalifikovaný a talentovaný centrální bankéř, který však vsadil na špatnou kartu. Byl průkopníkem užívání modelů a možná jim pak příliš věřil. V době politické krize, když si Šlachta přišel pro premiéra Nečase přímo na vládu, byla obava z hospodářského poklesu, ale úroky byly tou dobou skoro na nule. Holub, tehdy šéf měnové sekce, se zalekl možnosti, že by povzbuzovací impuls spočíval v poklesu úroků pod nulu a prosadil oslabování koruny. Pak už se toho musel držet, takže to muselo skřípat, když nastoupil Michl v protisměru. Holuba vystřídá nový člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler, kde asi vládne shoda.

Pro zajímavost, Japonsko žilo s 17 let s úrokovými sazbami na technické nule (0,1 procenta) a zvýšilo je až v minulých dnech na závratných 0,25 procenta (alespoň tak o tom všichni píšou). Mnozí si kladou otázky, proč ta nula nebo i záporné sazby tak dlouho nikomu nevadily. Inu, příčiny byly zhruba dvě.

První, byla deflace, kdy ceny postupně klesaly z nebeských výšin, kam je vyhnala realitní bublina 90 let. Když máte pokles cen o dvě procenta a úrokovou sazbu nula, dostáváte reálný úrok 2 procenta, což je světový standard. Pohoda. U nás to bývá nejčastěji obráceně. Soustředění na nominální sazby proto může být matoucí.

A druhá příčina je možná ještě důležitější. Japonci dbají na svoji suverenitu a cizince do svého bankovního systému moc nepouštějí. Proto je nemusí zajímat, v jaké směnném kurzu jsou zrovna jejich dluhy počítány, protože je to prakticky všechno v jenech, a tam je jeden jen pořád jeden jen, ať už si dolar dělá, co ho napadne. A že si dělá! Jak dolar, tak jen jsou tradičně nesmírně volatilní.

Japonci jsou navíc vlastenci. Když jim vláda řekne, že jejich vklady v bankách jsou v bezpečí, všichni ukázněně kývnou a žádné panické výběry nehrozí. Jak je vidět, všechno neobsáhnou nějaké matematické modely, které centrálním bankám nahrazují delfské věštkyně.

Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Vnitro zamítlo žádost o azyl kvůli zoufalství z chudoby. Soud rozhodnutí shodil

 Rodina nemá doma dům, muž si půjčil peníze, které musí vrátit, a krom toho musí živit tři sestry. Muslima bez politického názoru nikdo nepronásleduje a nemá jiné potíže. Vnitro žádost Uzbeka o mezinárodní ochranu bez azylových důvodů zamítlo. Jenže muž podal žalobu a Krajský soud v Brně rozhodnutí shodil. Předložený spis nebyl úplný. Zprávy o zemi původu zajištěné vnitrem chyběly. Jejich absence brání přezkumu i libovůli, upozornil soud.

Uzbecký občan dorazil do České republiky v lednu 2022 přes Kyrgyzstán a Turecko. „O mezinárodní ochranu žádá proto, že v Uzbekistánu jeho rodina nemá vlastní dům a je v těžké ekonomické situaci. Žalobce má ještě tři sestry, proto musel od 18 let pracovat, aby zajistil peníze pro rodinu. U rodinného známého si půjčil peníze, aby mohl přijet do České republiky,“ shrnuje rozsudek Krajského soudu v Brně jeho výpověď.

Neuvedl žádné azylové důvody, jen ekonomické potíže

Uzbek údajně měl pracovní vízum, které ale ztratil spolu s cestovním dokladem. „Chtěl pracovat v České republice, aby mohl splatit svůj dluh a finančně zajistit své sestry,“ vyjádřil se k důvodům svého pobytu v ČR.

Co se týče azylových důvodů, Uzbek při pohovoru žádné neuvedl. Je muslim, není členem žádné politické strany a nikdy nebyl politicky aktivní.

Naopak potvrdil, že jeho „potíže v Uzbekistánu jsou pouze ekonomického charakteru“. „Měl vždy dobré studijní výsledky, díky tomu mu bylo odpuštěno školné na gymnáziu. Chtěl studovat vysokou školu, na to by však potřeboval peníze, nikdo v rodině mu nechtěl peníze půjčit. Pokud by se žalobce vrátil do vlasti, musel by pracovat na černo, aby si zajistil bydlení. Taková práce je však špatně placená. Na oficiální zaměstnání by musel mít nějaké vzdělání, na to by ale potřeboval peníze,“ shrnuje rozsudek popis života v Uzbekistánu.

Vnitro před zamítnutím žádosti dospělo k závěru, že Uzbek „nevyvíjel ve své vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován“.

Krajský soud v Brně Foto: ministerstvo spravedlnosti

Dle svého tvrzení nemá Uzbek žádné politické přesvědčení. Popřel potíže s domovskými orgány státní moci nebo bezpečnostními složkami. Ve vztahu k možnému pronásledování ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu nepociťoval obavu z pronásledování. Žádost proto ministerstvo vnitra vyhodnotilo jako účelovou s cílem legalizovat pobyt za účelem výdělku a vyhnout se hrozícímu vyhoštění.

Vnitro: Je to dospělý člověk, právně způsobilý a schopný

Jak dále vyplývá z rozsudku, ministerstvo vnitra mělo rovněž shromáždit informace ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Uzbekistánu, přičemž vycházelo ze zpráv českého ministerstva zahraničí, švédské Migrační rady a Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Ministerstvo vnitra rovněž dospělo k závěru, že z „jeho výpovědi nevyplynul žádný zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení humanitárního azylu dle § 14 zákona o azylu“. „Žalobce je dospělý a plně právně způsobilý, je schopen zajistit si své životní potřeby prací. A případ žalobce dle žalovaného neodpovídá ani důvodům pro udělení doplňkové ochrany,“ shrnuje rozsudek rozhodování správního orgánu.

S takovým výsledkem se Uzbek nespokojil a odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra zažaloval. Namítl, že se vnitro „nedostatečně vypořádalo s možností udělit mu humanitární azyl.“ Nezjistilo si jeho možnosti zajistit se ve vlasti.

„Není proto možné relevantně posoudit, nakolik je životní situace žalobce zoufalá, aby mu byl udělen humanitární azyl z důvodu tíživé ekonomické situace,“ uvedl v žalobě na vnitro s odkazem k rozsudku Nejvyššího správního soudu, který obsahuje návod, jak se vypořádat s důkazy a návrhy ve správním řízení. 

 

Vnitro podle něho neposoudilo tíživou ekonomickou situaci rodiny a nutnost pokrýt životní náklady ve vztahu k důvodnosti udělení humanitárního azylu žalobci.

Na humanitární azyl není nárok, dluhy nestačí k azylu

Ministerstvo vnitra tyto námitky popřelo. „Pokud jde o možnost udělení humanitárního azylu z ekonomických důvodů, je nutno zdůraznit, že na udělení humanitárního azylu nemá žadatel právní nárok,“ uvedlo ministerstvo vnitra s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu.

„Nejvyšší správní soud se také již mnohokrát ve své judikatuře vyjádřil k ekonomickým problémům žadatelů o mezinárodní ochranu. Jak uvedl v rozsudku ze dne 15. 12. 2003, č. j. 4 Azs 31/2003-64, obtíže spočívající v nemožnosti splacení dluhu soukromým osobám nelze bez přistoupení dalších zvláštního zřetele hodných skutečností vnímat jinak než jako důvody ekonomické, nepostačující k udělení azylu,“ upozornilo na dřívější rozhodnutí.

Soud: Když správní orgán nemá kompletní spis, riskuje

Jenže Krajský soud v Brně se postavil na stranu Uzbeka: „Soud musí dát za pravdu žalobci, že žalovaný řádně nezajistil informace o zemi původu žalobce. Toto pochybení se vztahuje nejen k posouzení možnosti udělení národního humanitárního azylu, jak namítal žalobce, ale i k posouzení nároku žalobce na udělení některé z forem mezinárodní ochrany,“ uvedl soud.

Vnitro totiž data o Uzbekistánu nevložilo do spisu: „Byť totiž žalovaný v napadeném rozhodnutí uvádí, že obstaral tři různé informace o zemi původu žalobce, z jejichž obsahu čerpá a odkazuje na ně, žádná z těchto informací není součástí správního spisu.“

A pokud správní orgán nemá spis kompletní, riskuje, že krajský soud rozhodne v jeho neprospěch, upozornil soud. Správní spis je podle soudu základní obranou žalovaného před žalobou. Správní spis je esenciálním důkazním prostředkem, ze kterého soud vychází a musí být úplný. Už jen proto, že soud může rozhodnout bez nařízeného jednání.

Je to tvrdé, ale právní. Jde o přezkum a zákaz libovůle

„Takový postup může být sice vnímán jako poměrně tvrdý, zvlášť pokud k nezařazení příslušného dokumentu do spisu došlo jen omylem, avšak je zcela v souladu s principem rovnosti zbraní mezi správním orgánem a žalobcem, který je správnímu soudnictví (na rozdíl od správního řízení) vlastní, jakož i s principem ,nechť si každý střeží svá práva´.

Předložení neúplného správního spisu pak nelze v žádném případě klást k tíži žalobce, ale je to správní orgán, který musí nést následky svého pochybení,“ uvedl dále krajský soud.

Poté dal krajský soud za pravdu také vnitru: „Je pravda, že na udělení národního humanitárního azylu není právní nárok, přičemž posouzení možných důvodů pro udělení tohoto typu azylu závisí na správním uvážení, které soud přezkoumává v omezeném rozsahu,“ uvedl soud rovněž s odkazem na judikaturu NSS.  

„Soud především zkoumá, zda žalovaný při zvažování důvodů pro udělení humanitárního azylu neporušil zákaz libovůle, který pro orgány veřejné moci vyplývá z ústavně zakotvených náležitostí demokratického právního státu. Absence podkladů rozhodnutí ve správním spise však brání přezkumu napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů, byť v tomto omezeném rozsahu,“ uvedl Krajský soud v Brně a rozhodnutí ministerstva vnitra zrušil.

Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

 Špatná zpráva o polské výrobě elektrobaterií

Export lithium-iontových baterií vyrobených v Polsku v první polovině letošního roku ve srovnání s rokem předchozím klesl o 58,2 procenta, informoval Polský ekonomický institut (PIE). Jedním z důvodů je zřejmě pokles prodejů elektromobilů evropských značek. „Jedná se o výraznou změnu trendu – v roce 2023 vzrostl export těchto baterií o 22 % a dosáhl hodnoty 10,9 miliardy eur a Polsko se stalo lídrem v Evropě a po Číně druhým největším exportérem na světě,“ uvádí portál filarybiznesu.pl.

Jak uvedl PIE, největší pokles zaznamenaly dodávky do Německa – o 48,6 %. (přes 2,6 miliardy EUR) méně než v roce 2023.  „To je obzvláště důležité, protože Německo zůstává hlavním dovozcem  polských baterií a podílí se přibližně  50 procenty na veškerém exportu.“ Podle institutu k výraznému poklesu došlo i u exportu do Mexika – ten se snížil o 62,67 %. (0,6 miliardy eur). Klesly i do dávky do Francie, Belgie, Spojených států a České republiky.

Podle hodnocení PIE je pokles poptávky po bateriích z Polska celosvětový a hlavním důvodem může být pokles poptávky po elektromobilech  na klíčových exportních trzích. „V Německu se počet registrací elektromobilů v červenci 2024 meziročně snížil o 36,8 %. V celé EU se podíl elektromobilů na trhu snížil z 13,5 % v červenci 2023 na 12,1 % v červenci 2024,“ uvedl institut.

Evropští výrobci jako Volkswagen a značky patřící do konglomerátu Stellantis (Fiat, Peugeot, Citroen, Opel) navíc ztrácejí podíl na trhu ve prospěch čínských konkurentů nabízejících levnější vozidla.

Pokles polského exportu do Mexika souvisí s rozvojem výroby baterií v této zemi. Mexiko znárodnilo své zdroje lithia a investovalo do výstavby výrobních závodů ve spolupráci s firmami z Jižní Koreje  a Číny.  Výroba baterií v Mexiku začala na konci roku 2023, což výrazně snížilo potřebu země na dovoz. Naopak vývoz baterií z Mexika se v roce 2023 zvýšil o 53 procenta na více než 1 miliardu EUR.

Slabší exportní výsledky znamenají pro polského výrobce, LG Energy Solution, pokles tržeb až o jednu třetinu. Proto mimo jiné  oznámil možnost transformace výroby směrem k systémům skladování energie.ceskajustice.cz

X X X

 EXPERT  PAUKNER  ODMÍTÁ  NÁKUP  ENERGIí  Z  CIZINY

Před nákupem energií ze zahraničí bych varoval, říká miliardář Paukner

Éra uhlí zjevně končí, tempo utlumování jeho využití je však příliš rychlé, míní matador v obchodu s komoditami Petr Paukner. Podle něj se v krátkodobém horizontu nelze spolehnout ani na plynové zdroje. „Problém s novými plynovými zdroji je ten, že když se bavím s výrobci jako Siemens nebo General Electric, tak tvrdí, že velké turbíny dodají za pět let a malé za tři roky. A co budeme dělat mezitím?,“ zamýšlí se Paukner v rozhovoru pro iDNES.cz

 x S uhlím se pojí velká část vaší obchodní kariéry. Také se vám zdá, že jeho éra končí?

Ano a není to nic, nad čím bychom se měli podivovat nebo nad tím plakat. Osobně si myslím, že Green Deal je ve své podstatě správná věc. Snaha o co nejčistší životní prostředí v Evropě je samozřejmě legitimní. Vadí mi ale to svazácké urychlování, ať to stojí, co to stojí. To je naprosto špatně. Když chcete vyřadit určitý výrobní zdroj, musíte mít naprosto jasnou strategii a filozofii, čím jeho kapacitu nahradíte. Musí se to dělat s rozumem.

x Evropská unie chce jít v boji proti klimatické změně příkladem ostatním, to je podle vás špatná cesta?

Evropa se v současné době podílí na celosvětovém vypouštění skleníkových plynů zhruba osmi nebo devíti procenty. My máme snížit emise ve velmi krátké době o dvě nebo tři procenta, ale zbytek světa ne, ten si nastavil vlastní tempo. Nakonec to dopadne tak, že budeme dovážet auta z Číny vyrobené díky energii z uhlí. A když to nebudou auta, bude to něco jiného. Vždycky se najdou výrobky, které budeme muset dovézt, protože už tu nebudeme mít žádný konkurenceschopný průmysl.

Od strukturálních změn k realizaci vede strašně dlouhá cesta. Ne že bychom se nedokázali zbavit fosilních paliv, ale určitě ne v tak krátkém časovém úseku. Každá země má navíc jiné podmínky. Na severu, blízko Baltického a Severního moře hodně fouká a mohou tam mít větrníky. Španělé májí kromě větru také hodně slunce. Rakousko má dostatek vodní energie. Je ale necitlivé a naivní chtít, aby to měli všichni stejně. To mi na tom vadí nejvíc.

Myslel jsem si, že se to zejména kvůli krizi zpomalí. Ale pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že od systému emisních povolenek neustoupí. Jenomže ten systém už dnes nefunguje spravedlivě.

Petr Paukner Obchodník s uhlím a elektřinou Petr Paukner (66) je majitelem největšího tuzemského nezávislého obchodníka na trhu s uhlím a elektřinou Carbounion Bohemia. V byznyse s komoditami se pohybuje posledních 43 let, zkušenosti začal sbírat v bývalém podniku zahraničního obchodu Metalimex, odkud odešel v roce 1998 jako generální ředitel. Tehdy založil holding Carbounion Bohemia, který je silným hráčem v obchodě s elektrickou energií, uhlím, zemním plynem, v přepravě a elektromontáži.

Když cena povolenky vzrostla, začalo to vytlačovat z trhu špinavé zdroje, to je přeci v pořádku.
Ano, ale s povolenkami se začalo spekulovat. Na trh vstoupily banky a další fondy, které na tom začaly vydělávat. Viděly, že povolenka stála nejprve pět eur, pak deset a více a začaly je spekulativně nakupovat s cílem zvýšit jejich cenu. A v unii přišli na to, že to je ideální způsob, jak urychlit odchod od uhlí. Už nemusí s členskými státy řešit, kdy skončí s uhlím. Donutí je k tomu drahé povolenky, jejichž množství na trhu zároveň začali omezovat. Před čtyřmi lety byla cena povolenky 35 eur, teď je kolem 70 eur, vloni touto dobou se blížila 90 eurům. Tímto nástrojem, o němž říkají, že je tržní, nutí všechny producenty na bázi uhlí skončit. Výjimkou jsou ti, které dotuje stát kvůli udržení stability energetické soustavy.

x Jak tuto situaci vnímáte z pozice Sokolovské uhelné, ve které držíte desetiprocentní podíl? Plánujete provoz uhelných elektráren ukončit?

Teď je tu snaha, aby součástí novely energetického zákona zvaného Lex OZE III bylo i určité řešení pro uhelné společnosti. V dokumentech, které jsem viděl, se počítá s pokračováním uhelných zdrojů společnosti ČEZ a jejího dolu Bílina. Zároveň se počítá s tím, že Sokolovská uhelná přestane, stejně jako Sev.en, vyrábět v roce 2025. To si ale nedovedu moc dobře představit, protože Sokolovská zásobuje teplem prakticky celý Karlovarský kraj.

Potřebujeme výrobu z uhlí zachovat alespoň do doby, než budeme schopni nahradit uhlí zdroji na jiná paliva. Plánujeme vybudování multikotle, který dokáže ekologicky spálit všechno možné včetně odpadu. Ale zatím tyto investice ekonomicky nevychází. Proto je třeba vytvořit podmínky pro zachování zdrojů navázaných na centrální zásobování teplem do té doby, než budeme zmíněné nové zdroje schopni postavit.

x Pokud se kvůli drahým povolenkám nevyplatí výroba energie z uhlí, ať už tepla nebo elektřiny, jaké se tedy nabízí řešení?

Předně je třeba říct, že už tu primárně nejde o výrobu elektřiny s cílem prodat ji do sítě. Klíčové je udržení stability sítě a zajištění dodávek tepla. Byť součástí výroby tepla je takzvaná vynucená výroba elektřiny, kterou je potřeba prodat. I kvůli udržení bezpečnosti dodávek energie musíme mít k dispozici zdroje, které jsou schopné okamžitě krátkodobě naskočit a pokrýt momentální nedostatek elektřiny.

Česko bohužel před čtyřmi lety zaspalo a neprosadilo si u uhlí v Unii kapacitní platby jako Polsko. Systém spočívá v tom, že udržujete v pohotovosti elektrárnu, kterou uvádíte do provozu, jen když je to potřeba. Aby tento (ne)provoz nebyl pro firmy ztrátový, stát jim to kompenzuje kapacitními platbami.

Když třeba najížděl do provozu Temelín, tak běžně čtvrt roku stál. Ale přebytek uhelných zdrojů to tehdy vykryl, takže se nic nedělo.

x Nemůžeme si chybějící elektřinu v případě potřeby jednoduše nakoupit v zahraničí?

Tahle zjednodušená floskule, že když budeme potřebovat elektřinu, tak si ji dovezeme, nemusí vždy platit. Já bych předtím rozhodně varoval. Když se podíváme do nedávné minulosti, byly tu třeba situace, kdy se několik týdnů opravovalo vedení do Německa. Nebo bylo v létě takové horko, že nebylo možné chladit vodou francouzské jaderné elektrárny, tak nevyráběly. Takže se může stát, že nebude co a odkud dovážet.

Chtěl bych apelovat na politiky, aby v tomto byli trošku rozvážnější. Obnovitelné zdroje jsou výborná věc. Ale bude docházet k velkým cenovým rozdílům zejména u elektřiny. V dobách, kdy z důvodu počasí nebudou vyrábět, bude drahá, a když pojedou naplno, může být cena i záporná.

x ČEPS ale tvrdí, že naše soustava je dostatečně robustní…

Ta soustava je mimochodem vybudovaná z velké části ještě za minulého režimu. Jde ale o to, že bychom vždy měli počítat s tím absolutně nejhorším možným scénářem. I ten nejhorší scénář, který jsme dosud zažili, může být ještě horší. Vypadnou nám stabilní točivé zdroje a v případě mimořádných situací může nastat problém.

Spoléhat se na dovoz elektřiny je velké riziko. I když to zvládneme technicky, a za předpokladu, že tu elektřinu bude v danou chvíli odkud dovézt, tak bude drahá. Řeší se technické aspekty dovozu elektřiny, ale to je jen jedna část problému. Nikdo už neřeší, kolik nás to bude stát. A navíc, případný dovoz elektřiny neřeší teplo, to dovážet nelze.

Třeba v Německu to plánují řešit obřími investicemi do plynových zdrojů, ne?
Němci si prosadili, že se bude odcházet od uhlí k plynu, přestože původně to absolutně zavrhli, protože spalováním plynu vzniká také CO₂. Ale pak přišli na to, že když odstaví jaderné i uhelné elektrárny, nelze obnovitelné zdroje jinak než plynem regulovat.

x Problém s novými plynovými zdroji je ten, že když se bavím s výrobci jako Siemens nebo General Electric, tak tvrdí, že velké turbíny dodají za pět let a malé za tři roky. A co budeme dělat mezitím?

Plyn je pro přechodné období vhodný, ale vzhledem k současné situaci už ho nikdy nebudeme mít levný tak, jako byl ten z Ruska. Myslím si, že ceny plynu budou rozhodně vyšší, než bývaly.

A jak se tedy stavíte k plynovým zdrojům? Přijde mi, že zatím spíš skepticky…
Jak jsem říkal, ty ceny plynu budou vždycky o něco vyšší, než jsme bývali zvyklí. Na druhou stranu si myslím, že plyn může uhlí stoprocentně nahradit. Vybudovat nové zdroje ale potrvá několik let a jde o to, aby nevznikla díra. O nic jiného nejde.

Sokolovská uhelná, respektive její společnost SUAS Group, představila před časem plány transformace s výrazným ozeleněním. Jak to s ní vypadá?
Transformace spočívá ve vytváření nové zelené energetiky. Jako první se rozjíždějí fotovoltaiky. Některé si staví Sokolovská uhelná sama a bude je i provozovat. Pak máme také partnery ČEZ a Pražskou energetiku, kteří tam budou rovněž stavět fotovoltaiky.

Kapacita fotovoltaik by měla být tak velká, aby nám umožňovala regulovat výkon uhelných elektráren. To znamená, že když budou fotovoltaiky vyrábět, snížíme odpovídajícím způsobem produkci z uhlí. Ta kapacita fotovoltaik proti výrobě z uhlí bude 40 MW, takže se bavíme o poměrně obří instalaci. Uvažuje se také o výstavbě zmíněného multikotle. U Královského Poříčí pak máme také jednu z největších baterií o výkonu pět megawatt a další se staví.

x Nabízí se otázka, co bude s celým českým průmyslem?

Máme tady velkou průmyslovou základnu a vysokými cenami elektřiny si náš průmysl zbytečně potopíme. Podřezáváme si větev, na které sedíme. Teď to vidíme u Němců a my to děláme podobným způsobem. Obávám se, že s evropským průmyslem to nedopadne dobře a nakonec budeme dovážet z Číny ještě více zboží než dnes.

 X X X

PŘEPOČÍTAT  HLASY  NA  LIBERECKU

 Konečná chce přepočítat Liberecký kraj. Stačilo! unikl mandát zhruba o 8 hlasů

Koalice Stačilo! uspěla v jedenácti krajích a získala 40 mandátů. Současně její kandidát do Senátu Jaroslav Komínek v obvodu Chomutov postoupil do druhého kola. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná volby komentovala slovy, že není slavící typ, ale výsledky jsou úspěch. „Občané cítí, že levice chybí, a to i na krajích,“ řekla Konečná pro iDNES.cz.

Koalice do posledních chvil čekala na výsledky v Libereckém kraji, kde nakonec v krajských volbách neuspěla. Předsedkyně KSČM Konečná na tiskové konferenci řekla, že pokud to v posledním obvodu nevyjde, tak bude koalice nechávat přepočítávat Liberecký kraj. Po sečtení všech hlasů získali 4,99 %, pro zisk zastupitelských mandátů chyběly jen jednotky hlasů.

„Zároveň se tuším po dvanácti letech vracíme do boje o Senát. Před šesti lety jsme z něj odešli a teď se tam po dvanácti dostali. Do Chomutova ho přijedu osobně podpořit,“ zdůraznila.

„Občané chtějí říkat Fialovi Stačilo a říkají to velmi nahlas. Jsem za to moc ráda,“ doplnila Konečná.

„Pětidemolice pro nás není řešení“

Současně zdůraznila, že koalice Stačilo! nehodlá v jakémkoliv kraji spolupracovat s vládními stranami. „Jsme jediná opoziční strana, která říká, že pětidemolice pro nás není řešení. Nechceme hrát habaďuru na voliče,“ doplnila s tím, že v krajích bude koalice pracovat na tom, co lidem slíbila.

V krajských zastupitelstvech po letošních volbách proti hlasování před čtyřmi roky ubylo žen, zůstane jich ale stejně jako dosud, protože během volebního období se počet zastupitelek snížil. Místo v zastupitelstvu nyní získalo 145 žen. Po krajských volbách v roce 2020 bylo zastupitelek 149. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) na webu volby.cz a internetových stránek krajů. Nejvyšší podíl budou mít po volbách ženy v zastupitelstvu Libereckého kraje, nejnižší v Plzeňském kraji. Opoziční hnutí ANO zřejmě letos minimálně zdvojnásobí celkový počet svých senátorů, jichž měla dosud pět. Dva senátory získala poprvé v historii už v prvním volebním kole, které dnes skončilo. Z 19 jeho finalistů má velmi blízko ke zvolení pět, kteří jsou podle analýzy ČTK s ohledem na dosavadní výsledky regionálních voleb favority. Stejný počet senátorů by pak úspěšně mohla obhájit ODS i Starostové. Nespokojenost s výsledky SPD v krajských volbách ve Zlínském kraji vyjádřil lídr kandidátky Lubomír Nečas, který kandidoval jako nestraník. SPD získala 5,06 procenta hlasů a dva mandáty v zastupitelstvu se 45 členy. V končícím období měla o jeden mandát více, byla v opozici.

„Když jsem dneska přijížděla do Prahy, tak KSČM měla ve čtyřech krajích třináct zastupitelů. Když budu za pár minut odjíždět, tak budeme mít minimálně v 11 krajích 40 zastupitelů. Byť nejsem přímo slavící typ, a ví se to o mně, tak tohle je úspěch. Je to trojnásobné navýšení. Jsem moc ráda, že naši zastupitelé v krajích budou. Bude tam zastoupena levice,“ neskrývala spokojenost s výsledky Konečná.

Podle ní v řadě krajů sociální demokracie propadla a hnutí ANO se považuje za pravicové hnutí. „Strašně bych si přála, aby v krajích byl slyšet hlas levicových lidí. Bez koalice Stačilo by to nebylo možné,“ pokračovala. Čím je způsobený vzestup koalice, si netroufla však komentovat.

Budeme to analyzovat. Myslím si, že lidé cítí, že levice i na krajích chybí. Za druhé to je tím, že do kampaně jsme dali strašně moc. Nikde jsme se nechovávali,“ uvedla dále šéfka KSČM.

Největší zklamání je pro koalici Karlovarský kraj, kde strana kandidovala samostatně, ale nezískala ani jeden mandát. „Určitě mě moc mrzí, že nevyšel. Jinak nevím z čeho bych měla být zklamaná. Nejela jsem sem s velkými ambicemi. Dneska nemohu být zklamaná,“ pokračovala Konečná.

Sněmovní volby, které se konají příští rok, zhodnotila jako zkrátka jiné. „Utvrdili jsme si svůj nástup,“ doplnila s tím, že je to vzkaz od jejich voličů.

 

Při čekání na výsledky voleb na sídlo komunistů zaútočili její odpůrci. Podle mluvčího strany Romana Rouna to byli lidé, kteří na sobě měli trička s podobiznou Václava Havla. Označil to za útok. Podle očitých svědků výtržníci přijeli na motorkách.

„Je to pravý demokrat. My vyhráváme ve volbách. My se pereme o hlasy ve volbách a neničíme nikomu majetek. Podle našich informací jsou to ti samí, co nám před měsícem tady opět poničili majetek. Jestli si někdo myslí, že má vyjadřovat politické názory ničením majetku nebo útoky na někoho jiného, tak já si to nemyslím. Těmto lidem patří z mé strany jenom opovržení a velký nerespekt,“ dodala k incidentu Konečná.

„V řadě krajů jsme vypadli“

Jan Foldyna, který kandidoval v Pardubickém kraji, pro iDNES.cz řekl, že se strana chce vrátit do všech krajských zastupitelstvech. „Chceme mít možnost se podílet na vedení kraje. Je potřeba říci, že se dost věcí podařilo, ale na některé věci máme trochu jiný názor. Chtěli bychom například urychlit výstavbu přivaděčů a také parkování v pardubické nemocnici,“ řekl Foldyna.

„Všech pět stran vládní demolice, tak s nimi bychom rozhodně do koalice nešli. U ostatních záleží na programu,“ dodal Foldyna, který poté odešel do místnosti, kde ostatní představitelé strany budou výsledky voleb sledovat.

Lídryně kandidátky Stačilo! ve Zlínském kraji Marie Pěnčíková pro iDNES.cz po svém příchodu uvedla, že cílem voleb je uspět více než v předchozích volbách. „V řadě krajů jsme vypadli. Chceme navýšit počet krajských zastupitelů alespoň na dvojnásobek. Potřebujeme obsadit, co nejvíce zastupitelstev,“ komentovala Pěnčíková.

Současně věřila, že se ve Zlínském kraji podaří získat několik mandátů. „Pro mě osobně to bude zklamáním, pokud se to nepovede, protože jsem kandidátní listinu vedla,“ doplnila.

X X X

 Nejbližším partnerem SPD je ANO, potvrdil Okamura. Jednají v Ústeckém a Olomouckém kraji

V krajských volbách zaznamenalo hnutí SPD úspěchy, získalo násobně víc mandátů, než mělo doposud. Ve spojení s Trikolorou bude zastoupeno ve všech krajských zastupitelstvích kromě jihočeského. „Snažíme se jednat i o tom, abychom byli ve vládních koalicích v nějakých krajích,“ potvrdil ve volebním speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus předseda SPD Tomio Okamura.

 Svoboda a přímá demokracie v krajských volbách posílila, získala 41 mandátů. To je o šest víc, než měla doposud. Považujete to za úspěch, je to tak?
Ano, posílili jsme. Dovolte mi na úvod poděkovat všem voličům, že přišli k volbám a dali nám důvěru. Dosud jsme byli zastoupeni v devíti krajích, posílili jsme, jsme zastoupeni už ve dvanácti krajích z celkových třinácti.

Vzrostl nám i počet mandátů, takže SPD posílilo, jsem za to rád. Teď se snažíme jednat i o tom, abychom byli ve vládních koalicích v nějakých krajích, abychom mohli pomáhat zlepšovat životy občanům v jednotlivých krajích. To je naším cílem, pomáhat lidem, aby měli lepší životy.

Ve kterých krajích je vaše účast v krajské vládě nejpravděpodobnější?
V současné době probíhají jednání například v Olomouckém kraji, probíhají jednání v Ústeckém kraji. Samozřejmě tam, kde většinu získala vládní pětikoalice Petra Fialy (ODS), už jsou dohodnutí oni. Takže tam to není reálně asi možné, protože pětikoalici, kterou mají na celostátní úrovni, drží spolu.

Ale my jsme konstruktivní, jsme vstřícní. Budeme rádi spolupracovat s tím, kdo bude chtít zlepšovat životy v krajích. A je toho tam co zlepšovat.

Nebližší partner: ANO

Vyslali jste do krajských voleb hodně poslanců. Myslíte si, že by stíhali práci, kdyby měli zároveň být ve Sněmovně a zároveň v krajské vládě? Kdyby se podařila vyjednávání?
Pakliže by měl být nějaký náš zastupitel či poslanec v uvolněné funkci, pakliže by ta jednání vyšla, to znamená, že by to měl jako zaměstnání, tak by si musel vybrat. To je úplně jasné.

Pakliže by to byl běžný zastupitel, naši poslanci ve Sněmovně byli už běžnými zastupiteli i v minulém volební období v krajích, tak tam se to samozřejmě stíhat dá. Ale my jsme si jasně řekli, že pakliže by to byla uvolněná funkce, tak nesouhlasím, aby docházelo ke kumulaci funkcí, aby měl někdo dvě placené funkce. Naši poslanci jsou s tím srozuměni.

Můžeme říct, že nejbližším partnerem pro ta jednání bude hnutí ANO? Neboli kraje, v nichž hnutí ANO zvítězilo?
Když se podíváme na výsledky krajských voleb, tak je zcela zřejmé, že jsou tady dva tábory. Jeden tábor, byť rozdělování nemám rád, my chceme spojovat, ne rozdělovat, ale táhnout za jeden provaz, aby si lidem žilo lépe, je tady vládní pětikoalice. A pak jsou tady opoziční strany.

Opoziční strany jsou ve Sněmovně pouze dvě, je to ANO a SPD. Takže i z logiky této věci je nejbližším partnerem hnutí ANO.

X X X

 Dunaj zatopil břehy a dobývá se do parlamentu. Jsme v tom sami, tvrdí Orbán

Hladina v Budapešti v sobotu vystoupila na nejvyšší úroveň od roku 2013. Voda zaplavila pobřeží a i nejbližší silnice. Dunaj se přiblížil i ke schodům do historické budovy parlamentu, která se nachází v blízkosti veletoku. V Polsku povodňová vlna na Odře postupuje směrem k severu a místa, kde velká voda opadla, začíná sčítání škod.

 V Budapešti Dunaj zaplavil protipovodňovou hráz a dostal se k parlamentu. Hladina řeky se přiblížila rekordní úrovni z roku 2013, ale už začala klesat, píše agentura AFP.

Na práce při protipovodňové ochraně Budapešti se přijel podívat maďarský premiér Viktor Orbán, který tento týden kvůli hrozbě povodní zrušil svůj zahraniční program.

V Evropském parlamentu měl představit plán maďarského předsednictví EU. V sobotu řekl, že Maďarsko je v půlce boje s povodněmi a že ho ještě čekají těžké dny.

Město se při povodních rozhodlo využít i studenty místních univerzit, kteří obdrželi výzvu k pomoci při stavbě hrází. „Kdo můžete, prosím pomozte,“ stojí v jedné z emailových zpráv. Dunaj totiž kompletně zaplavil břehy i s nejbližšími silnicemi. V blízkém okolí veletoku tak nejezdí tramvaje a několik stanic metra je stále zavřených.

Podle v Budapešti přítomného redaktora iDNES.cz je hlavně v historickém centru města k vidění velké množství protipovodňových hrází, vyrobených z bílých pytlů s pískem. Zábrany z velké části nainstalovali pracovníci budapešťských technických služeb s pomocí dobrovolníků. Nejčastěji jsou rozmístěné u parků, vchodů do domů, nebo i u silnic.

Dunaj podle AFP severně od Budapešti zaplavil domy ležící v blízkosti řeky a někde se lidé museli přepravovat na kanoích.

 Záplavy vyvolané tlakovou níží Boris si ve střední a středovýchodní Evropě vyžádaly více než 20 lidských životů a způsobily obrovské škody na soukromém i veřejném majetku a poničily infrastrukturu. Evropská komise postiženým oblastem dá k dispozici 10 miliard eur (asi 250,6 miliardy korun) z fondu soudržnosti.

Na otázku, zda nějaké peníze z této pomoci získá i Maďarsko, Orbán řekl, že Maďaři si už zvykli na to, že při řešení svých problémů musejí spoléhat sami na sebe, píše agentura MTI.

„Pokud peníze přijdou, přijdou. Pokud nepřijdou, nepřijdou, zvládneme to bez nich,“ uvedl. „Každá pomoc je vítaná, ale neměli bychom natahovat ruku jako ubozí žebráci,“ dodal tento politik, který dlouhodobě kritizuje politiku Evropské unie.

V Polsku velká voda nejvíce poničila oblasti na jihu a jihozápadě země u hranic s Českem. Podle dolnoslezského vojvody Macieje Awiženě jsou z tohoto regionu zatím hlášeny škody ve výši asi 3,8 miliardy zlotých (22,3 miliardy korun). Podotkl ale, že některé silně zasažené obce mu své odhady škod ještě nepředaly, takže částka poroste.

Mezi nezničenější obce v Dolním Slezsku patří Stronie Ślonskie ležící u českých hranic, lázně Londek Zdrój nebo historické město Kladsko. Slezský vojvoda Marek Wójcik podle portálu onet.pl řekl, že v jím vedeném regionu je poškozených mimo to 95 mostů, více než 550 silnic, přes 3020 obytných domů a asi 1520 hospodářských budov.

 X X X

 Portugalsko chce kus Španělska, oživilo spor o nevrácené území po Napoleonovi

 Nuno Melo, portugalský ministr obrany, rozdmýchal územní třenici se sousedním Španělskem. Jde o spornou oblast Olivenzy, kde se konflikt mezi oběma iberskými zeměmi táhne už přes 200 let.

Někdy se zdá, že spory o území jsou výsadou „svárlivé“ východní Evropy, a že „vyspělý“ Západ vše dávno vyřešil. Není to tak, stačí pár příkladů. Rakouská pravice si občas vzpomene, že Vídni kdysi patřilo Jižní Tyrolsko, nyní italské. Dánové se hádají s Kanadou o arktický ostrov, Irové by nejraději vyhnali protestanty z Ulsteru a Španělé chtějí po Britech Gibraltar. Spor o námořní hranici Slovinska s Chorvatskem, členů Schengenu, vyřešila až arbitráž.

A teď je tu další rozruch.

Ministr Melo se během vojenské přehlídky v historickém městečku Estremoz vyjádřil, že „Olivenza je portugalská“, a připomněl, že „měla být dávno předána portugalskému státu“.

Před 20 lety dala americká CIA Olivenzu na jeden seznam s Kašmírem či Gazou, jako místo budoucích konfliktů.

 X X X

 Příběh jako z hororu. Srb musel do epicentra jaderného výbuchu dvakrát po sobě

Poznejte Srba Markoviče, který při sovětském jaderném cvičení na polygonu Tockoje v roce 1954 zazářil jako hrdina. Chvíli po jaderné explozi se vydal do epicentra měřit úroveň radiace. A obratem, už se svou jednotkou složenou záměrně z vězňů, se tam podíval ještě jednou. Tato jaderná epizoda ovšem nebyla jediná zlá věc, která ho v životě potkala.

 Vojenská kariéra Mladena Živojnoviče Markoviče, který se narodil 21. března 1927 v zapadlé vísce kdesi v Srbsku, v tehdejší Jugoslávii, byla odstartována poněkud předčasně. Už za druhé světové války se zapojil do jugoslávského partyzánského hnutí, které se vyznačovalo nebývalým rozsahem, partyzáni tam ovládali rozlehlá území a v roce 1943 dokonce vyhlásili republiku s názvem Demokratická federativní Jugoslávie.

Nebojácný mladík Mladen se vrhal do akcí za vlast a za Tita (Josip Broz Tito, partyzánský vůdce a v letech 1953 až 1980 prezident Jugoslávie) s abnormálně velkou vervou, a tak se nemohl divit, když byl za dobu svého partyzánčení až třikrát raněn v boji. Z toho dvakrát to s ním vypadalo dost zle. Naštěstí měl tuhý kořínek a tyto těžké zkoušky jeho tělo ustálo. Jako by se snad připravoval v duchu hesla: „co tě nezabije, to tě posílí“, na zkoušku mnohem krutější a sofistikovanější. Za své hrdinství obdržel v červnu 1945 nově založené jugoslávské vyznamenání, Řád za zásluhy o lid.

Po válce nastoupil na vojenskou školu. Za několik měsíců byl jednoho dne vyzván, aby před nastoupenou školou přečetl dopis z generálního štábu, že nejpilnější studenti budou posláni na studia do Sovětského svazu. Šance Markoviče dostat se do výběru byly nemalé, ostatně ne náhodou byl vybrán k přednesu inkriminovaného dopisu. Plusové body mu přihrálo jednak jeho válečné angažmá protkané statečností, ale také politická uvědomělost poplatná tehdejší době.

Přesto byli všichni kandidáti podrobeni několikaměsíční hloubkové analýze, která se týkala nejen jejich názorového spektra, ale neméně důležité bylo také to, co dělal tatínek/maminka, dědeček/babička, pradědeček/prababička, strýček/tetička apod., prostě jestli tam nebyla někde nějaká diskvalifikující černá kaňka.

V zemi, kde zítra již znamená včera

V chladné zimě roku 1946 se Markovič ocitl v Kostromě, městě ležícím 370 kilometrů severovýchodně od Moskvy, kam byl poslán na Vojenskou akademii chemické obrany K. E. Vorošilovova. Po nemilém setkání s realitou trochu vystřízlivěl z obdivu k velké zemi a její armádě.

Ještě se ani nestačil rozkoukat, když mu tam nalili pohár hořkosti až po okraj, který mu nezbývalo než do dna vypít. Sovětští důstojníci se snažili zahraniční studenty převychovat po svém, ponižovali jejich lidskou důstojnost, šovinisticky se jim snažili vtlouct do hlavy nadřazenost ruského národa.

Ani takovéto lapálie však neměly negativní vliv na studijní výsledky premianta Markoviče. Navíc ho tam potkalo i vyložené štěstí, jménem Zoja. A byla svatba, následně stvrzená narozením potomka. Mezitím už se uměl slušně ohánět ruštinou a také dostal sovětské občanství. Po čtyřletém studiu čekala poručíka Markoviče služba v Sovětské armádě (k přejmenování Rudé armády došlo v roce 1946).

Mladen Živojnovič Markovič

Když tam sloužil čtvrtým rokem, dostal rozkaz k přesunu na dělostřelecký polygon Tockoje v Orenburské oblasti. Chystalo se tam jaderné cvičení, které mělo prověřit realizaci průlomu silně bráněných nepřátelských linií s použitím jaderné zbraně před frontálním útokem tankových a pěších jednotek. Krátce po jaderném výbuchu měl Markovič vést speciální jednotku do epicentra kvůli měření radiace.

Před samotným cvičením se podílel i na zajištění vystěhování obyvatel z vesnic nejbližších plánovanému epicentru (to znamená do vzdálenosti osmi kilometrů; ti, co žili za touto hranicí, si měli jen lehnout obličejem k zemi do nějakého příkopu a počkat, až to přejde). Markovič později na vystěhovávání vzpomínal: „Bylo to poprvé v životě, co jsem slyšel hrubá a urážlivá slova na adresu Sovětské armády.“

Neodbíhejme však od hlavního Markovičova úkolu. O dost dříve si Markoviče nechal předvolat náčelník chemické ochrany Jihouralského vojenského okruhu: „Od zítřka jste jmenován vedoucím kurzu měření radiace při praktickém použití atomových zbraní v Sovětské armádě. Úkol má velký celostátní význam a vyžaduje velkou zodpovědnost. Dostanete četu vězňů, které musíte naučit měřit úroveň radiace a po výbuchu ji s nimi změříte. Pokud dojde k jakémukoli pokusu o neposlušnost, máte právo provinilce na místě zastřelit. A nechoďte spát bez pistole pod polštářem. U vašeho stanu bude vždy strážný.“

Stejného dne Markovič podepsal pětadvacetiletý závazek mlčenlivosti, nikomu nesměl říci, kde byl a co tam dělal. Tento závazek samozřejmě podepisovali všichni cvičení se účastnící vojáci (více než 45 tisíc lidí), protože cvičení bylo přísně utajované, i když na druhou stranu mezi místním obyvatelstvem ty informace po celou dobu byly (mnoho jich vidělo hřib, mnohým to vysklilo okna a dočasně evakuovaným ze zakázaného pásma to zpravidla vzalo celý barák).

Za relativně krátkou dobu se Markovičovi podařilo vyškolit šestačtyřicet vězňů v používání přístrojů na měření úrovně radioaktivity. „Zkontrolovat si“ to přišel i velitel jaderného cvičení maršál Žukov v doprovodu sovětských jaderných vědců. Na dotaz, jaká radiace by v epicentru mohla být, vědci jen pokrčili rameny.

Mezi mnoha rentgeny

Den šel za dnem, až přišel den zkázy, 14. září 1954. Cvičení bylo zahájeno. Ráno se na obloze objevil bombardér Tu-4. V pumovnici ukrýval smrtonosný náklad, jadernou pumu o síle 40 kt. Pět minut po půl deváté puma ve výšce 350 metrů nad zemí explodovala. Následně proběhla dělostřelecká příprava a letecké bombardování konvenční municí.

„A to už jsem uháněl na tanku do epicentra výbuchu, abych změřil úroveň radiace. Nebyl čas zabývat se vězni. Rozkaz musel být splněn. Když jsem se vrátil, nechal jsem vězně nastoupit do otevřených transportérů a znovu jsem s nimi jel do epicentra. Cestou jsme měřili radiační zamoření a rozmísťovali tomu odpovídající praporky. Pohled to byl strašný. Šedesát minut po výbuchu jsem v epicentru naměřil 48 rentgenů/hod, což, jak se tehdy věřilo, nemohlo nijak poškodit zdraví důstojníka sovětské armády.“ Průšvih ovšem byl, že téměř všichni z těch, co se v blízkosti epicentra pohybovali, nebyli důstojníky.

Jak Markovič sám říkal, byl snad jediným člověkem na světě, který se v jeden den dvakrát podíval do epicentra jaderného výbuchu. Asi každý správně předpokládá, že dvojitá návštěva sama o sobě nemusí nic znamenat, směroplatnějším parametrem je celková doba strávená v epicentru. I když ani to není nejpřesnější, protože záleží na tom, co a kolik tam toho člověk „pochytá“.

Když se Markovič z druhého výjezdu vrátil, sebrali mu deník, který si celou dobu vedl, a všechno přidělené vybavení a odvedli vězně, o kterých od té doby už nikdy neslyšel. „Došel jsem do svého stanu a měl jsem pocit, že jsem někam spadl. Tři dny jsem tam ležel bez lékařské pomoci.“ Po čtyřech dekádách Markovič zcela logicky došel k závěru, že se nepočítalo s jeho přežitím. V 90. letech se také dostal v archivu ke své osobní složce, kde stálo, že od 7. srpna 1954 sloužil na Kavkazu.

Zjednodušený geografický nákres Tockého polygonu a okolí, kde proběhlo jaderné cvičení. Zobrazené vsi v okruhu pěti kilometrů od epicentra – Machovka, Jelšanka, ze kterých byly před cvičením evakuováni obyvatelů, shořely na prach. Jenže někteří se tam stejně brzy vrátili, dokonce jim předtím rychle postavili jednoduché domky na jiném místě, ale oni si je rozebrali, přenesli na místo svého původního bydliště a tam opět sestavili.

Zatímco mnozí z účastníků cvičení i okolních obyvatel začali tu dříve, tu později po výbuchu těžce churavět a nakonec umírat, tak Markovič se mohl částečně opřít o dobrou genetickou vybavenost, kdy se příslušníci jeho rodiny v Jugoslávii ve zdraví často dožívali věku hodně přes devadesát let. Přesto se ani on nevyhnul postupně přicházejícím zdravotním problémům, které ať už byly, jaké byly, tak ze života ho předčasně definitivně nevyřadily.

Byť byl Markovič důstojníkem Sovětské armády a členem strany, tak život v té velké zemi byl stále těžší a těžší. Nešťastníkovi, který pro svou druhou vlast udělal zdánlivě nemožné, přidělila armáda k bydlení nebytový prostor v suterénu, kde musel přežívat s ženou a synem. Od souseda, jiného chudého důstojníka, je oddělovala pouze tenká překližková deska.

Návrat do rodné vlasti

Deset let bloudění po podivných služebních špeluňkách, marné čekání na povýšení, kdy dlouhé roky jako kapitán zastával posty, na kterých sloužili důstojníci domácího původu minimálně v hodnosti majora, to muselo demoralizovat i tak silnou osobnost, jakou Markovič zajisté byl. A tak se mu podařilo vyjednat si návrat do Jugoslávie, kam ho pustili i s rodinou. V té době se jednalo o skupinku bývalých Jugoslávců, kteří se v prvních poválečných letech rozhodli zůstat v Sovětském svazu, ale později dospěli k poznání, že to až tak dobrý nápad nebyl, spíše naopak.

Nedá se však říci, že by tyto navrátilce stará vlast přivítala s otevřenou náručí. Ostatně Sovětský svaz a Jugoslávie spolu moc nesouzněly. Jugoslávská tajná služba se z nich snažila vytěžit, co se dalo. Také je nepotěšilo, že jugoslávská armáda se k nim neznala.

 Markovič začínal znovu od nuly. Nejprve vykládal čluny s pískem, potom nastoupil do oděvního podniku, kde se od manuálně pracujícího vypracoval na vedoucího odbytu. Jeho žena Zoja po čase začala strádat po rodičích v Kostromě, tak za nimi odjela na návštěvu. Uběhl jeden měsíc, druhý měsíc, třetí měsíc, a Zoja stále pryč. Potom se místo ní objevila ve dveřích jakási neznámá žena, a že prý vezme na návštěvu za prarodiči také syna, což se i stalo.

Zoja se sice vrátila, ale sama. Propukla v pláč a přiznala, že byla dlouho zpracovávána KGB, aby donutila svého muže vrátit se do Sovětského svazu. Syn tam byl držen jako zástava (rukojmí, ne prapor). Mladen se rozhodl nevrátit, rozchod se Zojou byl těžký, ale nevyhnutelný.

Podruhé v druhé vlasti

O několik let později si Markovič vzal druhou ženu, se kterou měl syna a dceru. I pracovně se mu dařilo. Složil úspěšně zkoušky na obchodní akademii a začal pracovat v zahraničním obchodu. A jako obchodní zástupce jugoslávských podniků byl po čase poslán – světe, div se – do Moskvy.

A tam se stalo něco, co by ho nenapadlo ani v tom nejhorším snu: „Zcela náhodou, když už jsem pracoval v Moskvě, jsem se dozvěděl, že moje druhá žena od prvních chvil našeho společného života sledovala každý můj krok a hlásila to KGB. Neměl jsem sílu nic řešit. Odešel jsem z domu v tom, co jsem měl na sobě a ukončil s ní všechny vztahy.“

Naštěstí v zemi už začala perestrojka, rozjely se společensko-politické reformy. Po všech těch hororech, kdy tomu donášející manželka ještě nasadila korunu, odvezli Markoviče do nemocnice s infarktem. A to už s třetím z celkových čtyř, které za svůj život prodělal, a k tomu ještě musíme připočíst 19 operací (chirurgických).

Později, na jednom večírku se starými přáteli, se seznámil s o poznání mladší lékařkou Allou Poljakovou. Ať už patřila do rodiny některého ze starých přátel, nebo tam jen zajišťovala zdravotní dozor, padli si Mladen a Alla do oka. Dokonce se stala jeho třetí ženou a co víc, v roce 1990 se jim narodila dcera.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, s velkými obtížemi při boji s byrokracií a bezcitnosti úředníků získal Markovič osvědčení invalidity a veterána zvláštních jednotek. Také mu vrátili ruské občanství a vyměřili alespoň malý důchod.

 X X X

DO NEJPOSTIŽENĚJŠÍCH OBLASTÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE JE OMEZEN VSTUP

V Moravskoslezském kraji od dneška platí zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob v oblastech, které byly nejvíce poškozeny velkou vodou. Výjimku mají složky IZS, zaměstnanci veřejné správy, registrovaní dobrovolníci, rezidenti, rodinní příslušníci osob s trvalým pobytem nebo vlastníků a nájemníků nemovitostí na vymezeném území a další přesně určení lidé a organizace.

Zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území nařídil hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, aby odvrátil ohrožení životů, zdraví a majetku obyvatel.

„V těchto místech jsou podemleté břehy, poškozené hráze, pozemní komunikace, trafostanice, produktovody, zničené vedení vysokého napětí, také poškozené a staticky narušené budovy. To všechno by mohlo ohrozit bezpečnost obyvatel. Tímto nařízením se sníží počet lidí, kteří se v nejpostiženějších oblastech pohybují a mohly by být ohroženy jejich životy,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica s tím, že vstup je omezen na území těchto obcí s rozšířenou působností: Bruntál, Krnov, Opava, Kravaře, Hlučín, Ostrava a Bohumín.

Hejtman znovu požádal dobrovolníky, aby do postižených oblastí nevyjížděli na vlastní pěst. „Ochoty lidí pomoci si velmi ceníme, ale vše musí být koordinované. Hasiči i policisté mají podobně jako po tornádu na jižní Moravě problém dostat se kvůli zaparkovaným autům do zasažených oblastí. Prosíme dobrovolníky, aby sdíleli jízdy autem do postižených oblastí, a hlavně se registrovali u organizací, které mají zkušenosti v organizování pomoci v krizových situacích. Nejlepší způsob je kontaktovat Regionální dobrovolnické centrum Moravskoslezského kraje a vyplnit formulář, nebo další organizace jako jsou ADRA, Český červený kříž a další,“ řekl hejtman Josef Bělica.

X X X

 PRVNI  KOLO  BASKETBALISTŮ  PRAHY

 První kolo KNBL 2024/25

 Kolo: 1. kolo Základní část 2024/25, Datum, čas, místo:  21.9.2024, 17.30, Praha

Utkání:  USK Praha –  GBA Fruko-Schulz Jindřichův Hradec

 Začíná nová sezóna Kooperativa NBL. V prvním kole bude hala Folimanka hostit utkání mezi USK a nováčkem soutěže GBA Fruko-Schulz Jindřichův Hradec. Po dlouhé přípravě, ve které kluci z Foli absolvovali pár přípravných utkání prosti německým celkům, kde výkony nebyly zrovna konzistentní, jsou všichni natěšení na první ostré utkání. Zajímavé určitě bude sledovat, jak se zapojí nové zahraniční posily. Pod košem bude nově operovat 206 cm vysoký kolumbijský rodák Harvin Ibarguen. Z perimetru bude nebezpečný Jaden Campbell z Toronta. Na Folimanka se také na pozici hrajícího asistenta vrací čtyřicetiletý Blake Schilb, který USK určitě pomůže svými zkušenostmi z mezinárodní basketbalové scény. Jestli bude hrát se dozvíme až v průběhu utkání. GBA mají spoustu mladých ambiciózních hráčů dominujících především ve hře 1v1 v sobotu uvidíme jak si s tím týmová obrana USK poradí.

 David Gale (hlavní trenér USK): Všichni v klubu se těší na zahájení sezóny. Pro naše kluky to bude skvělá zkouška proti GBA, týmu, od kterého očekáváme, že bude mladý, hladový a bude hrát v tempu.  Do zápasu vstoupíme s cílem být fyzicky aktivní a agresivní v obraně a hrát zábavný styl basketbalu na útočné polovině. Je skvělé, že můžeme začít sezonu na Folimance před domácími fanoušky, od kterých očekávám velkou energii & podporu.

 X X X

 PO DÁLNICI D1 V BOHUMÍNĚ BY SE MOHLO ZAČÍT ČÁSTEČNĚ JEZDIT ZAČÁTKEM PŘÍŠTÍHO TÝDNE

Hasiči, policisté, záchranáři, vojáci i dobrovolníci v Moravskoslezském kraji stále intenzivně pracují, aby se život v regionu vrátil do normálu.

Do nejpostiženějších oblastí Moravskoslezského kraje je od včerejška omezen vstup. Výjimku mají složky IZS, zaměstnanci veřejné správy, registrovaní dobrovolníci, ti, kdo tam bydlí, jejich rodinní příslušníci a další přesně určení lidé a organizace. „Nejde o to, že by tam hlídkovali policisté a kontrolovali lidem občanky. Je to jen nástroj bezpečnostních složek, na místě, kde hrozí lidem nebezpečí. V těchto oblastech jsou podemleté břehy, poškozené hráze, komunikace, trafostanice, produktovody, zničené vedení vysokého napětí, také poškozené a staticky narušené budovy. To všechno by mohlo ohrozit bezpečnost obyvatel. Proto chceme, aby se tady pohybovalo co nejméně lidí. A zároveň také omezit pohyb osob, které nejvíce ze všeho zajímá majetek v zatopených domech. Policie tak má nástroj k tomu lidi z těchto prostor vykázat,“ vysvětlil hejtman Josef Bělica.

Povodí Odry se postupně snaží ve spolupráci se starosty zprůtočnit koryta řek a vrátit toky do původní trasy. „Postupně se to daří, na řece Opavě v Zátoru je už uvolněno plaví. Práce nadějně pokračují i v Široké Nivě, ale potřebuje to čas. V části Opavy v Palhanci opravují porušenou protipovodňovou hráz tak, aby mohla trvale bez dalších zásahů sloužit,“ řekl hejtman Josef Bělica.

Také společnosti ČEZ se postupně daří připojovat domácnosti k dodávkám elektřiny. „Aktuálně je 6850 odběrných míst bez energie, postupně se připojují další, v průběhu dneška by měl být zprovozněn celý Krnov,“ informoval hejtman s tím, že energetikům pomáhají také vojáci a Lesy ČR. „Procházejí lesy a začnou s odstraňováním spadlých stromů a dalších dřevin. V Moravskoslezském kraji je nasazeno 282 vojáků,“ upřesnil hejtman Josef Bělica.

Všechny složky IZS spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic pracují na zprůjezdnění dálnice D1 v úseku z Ostravy přes Bohumín na Polsko. „V pondělí by se tudy sice omezeně, ale mohlo začít jezdit,“ předpokládá hejtman Josef Bělica.

Hygienici pokračují v očkování proti žloutence A. Zatím jejich nabídku nechat se zdarma preventivně očkovat proti virové hepatitidě využilo 51 lidí ze zatopených oblastí. Očkuje se v pavilonu A na ostravské Černé louce a také v terénu v mobilních sanitkách.

 X X X

 VŠECHNY VODNÍ NÁDRŽE JSOU V POŘÁDKU, POMÁHAJÍ I HASIČI ZE SLOVENSKA

Hasiči, policisté, záchranáři, vojáci i dobrovolníci v Moravskoslezském kraji nadále intenzivně pracují, aby se život v Moravskoslezském kraji vrátil do normálu. Znovu žádáme dobrovolníky, aby do postižených oblastí nevyjížděli na vlastní pěst, ale koordinovaně.

Povodí Odry zkontrolovalo přehrady Kružberk, Slezská Harta. Všechny vodní i suché nádrže jsou bezpečné a provozuschopné. Terén je ale stále nasycený, rozbředlý, v mnoha místech je špatně přístupný. Povodí Odry se postupně snaží ve spolupráci se starosty zprůtočnit koryta řek a návrat toků do původní trasy.

V kraji se postupně zlepšuje situace i na silnicích, průjezdná je komunikace mezi Ostravou a Olomoucí. Spojnice mezi Ostravou a Bohumínem je stále uzavřená, zprůjezdněná by mohla být do konce září. Zavřená je zatím také dálnice D1. „Žádáme všechny řidiče, aby všechna dopravní omezení respektovali. Silnice může na první pohled působit průjezdně, ale může například hrozit její zhroucení. Například Ostravě jsou velké potíže s kamiony, v tzv. myších dírách, kam kamiony nesmí, přesto se tam štosují, ucpou průjezd a vznikají dopravní zácpy,“ řekl hejtman Josef Bělica. Policie střeží také evakuované lokality. Hejtman Bělica znovu upozornil, že se nacházíme ve stavu nebezpečí a za rabování hrozí až 8 let vězení.

Moravskoslezským hasičům poslali pomoc také kolegové ze Slovenska. Přivezli velkokapacitní elektrocentrály a kontejner nouzového přežití do Karlovic. Zajistí se tak provoz místní mateřské školy, pekárny a dalších míst.

 X X X

 PRVNÍ  VÍTĚZSTVÍ  BASKETBALISTŮ  PRAHY

 První vítězství 1. kolo Kooperativa NBL 2024/2025 USKPraha– GBAFruko-Schulz JIndřichův Hradec 98:86 (30:22 49:41 68:61)

Ještě před začátkem utkání uctila celá hala Folimanka památku a odkaz zesnulé Mileny Jindrové minutou ticha. Zápas otevřeli rozskokem Harvin Ibarguen a Tomáš Valentýny. Po té co Ibarguen vyhrál rozskok se míče ujmul kapitán USK Onřej Švec a začal dirigovat první útok sezóny, který sám zakončil proměněným nájezdem. Opozitní tým na to hned zareagoval dobře mířenou trojkou Fairweather-a. Tyto dva koše odstartovali bodově velmi úspěšnou čtvrtinu. Na začátku páté minuty zaregistroval Harvin Ibarguen svoji první smeč v KNBL. Tuto smeč, ale GBA nenechali bez odpovědi a zaznamenali již třetí úspěšnou střelu za 3 body. O minutu později zasmečoval opět Kolumbijský forward Harvin Ibarguen. Čtvrtina dále pokračovala ve stejném střeleckém duchu.

Druhou čtvrtinu zahájili nadhazující Šafařík a smečující Harvin alley-upem, který nadzvedl celou halu. Mezi tím když se USK tři minuty trápilo, hráči Jindřichova Hradce Valentýny, Fairweather a Kábrt přidali dohromady devět bodů a tím srovnali na 32:32. Kluci z Foli si hned po sedmi vteřinách utrhli vedení zpátky, když se za tři body trefil Campbell, který tím jako první prolomil dvojcifernou bodovou hranici. Na začátku šesté minuty po tvrdém nájezdu Dalibor Vlk proměnil se štěstím koš s faulem. Hned další útok Mička doskočil neúspěšnou trojku a tím získal pro GBA další šanci, kterou využil Kemmapřipsal si tři body. 27 vteřin před koncem si Blake Schilb připsal své první body sezóny dobře mířenou step-back trojkou.

Třetí čtvrtina se nesla ve stejném duchu jako druhá. První body druhé půle zapsal hráč GBA Wiznitzer tvrdým nájezdem na dvě nohy. USK si to nenechalo líbit, po skvěle provedeném pick n rollu Švec spektakulárně vyslal balón nad oboručku a Ibarguen přidal další brutální smeč, který opět vnesl energii do celé haly. V dalším minutách energie neklesala, diváci se bavili trojkovým soubojem mezi Feštrem a dvojicí Campbell Schilb, padly čtyři trojky a oba týmy si přilepšily o 6 bodů. Poté se energie snížila, když za tři minuty padly pouze tři body pro GBA. To ovšem změnil Ondřej Švec, který zablokoval Valentýniho a v následujícím fast-breaku překonal Wiznitzera a zavěsil and one. GBA odpověděl Fairweather úspěšným tříbodovým pokusem. V deváté minutě rozhodčí Fuxovi pískli faul na zemi, ten s rozhodnutím důrazně nesouhlasil a vysloužil si napomenutí.

Do konce čtvrtiny se již nic zajímavého nestalo. Poslední fázi utkání zahájil trojkou Bajema z GBA. Ve třetí minutě zkušený Blake našel cutujícího Samouru ten proměnil fade away pull up. V dalším útoku Fairwather našel díru v obraně USK prázdného ostrostřelce Feštra, ten opět nezklamal a připsal si další úspěšnou tříbodovou střelu, kterou srovnal skóre na 70:70. To se nelíbilo Campbellovi a v dalších dvou minutách přidal osm bodů. Na to reagoval trenér GBA Andrej Červenka timeoutem. Zřejmě domluvenou akci zakončil Feštr další trojkou. V následujícich minutách se lépe dařilo USK, kteří minutu a půl před koncem vedli 91:81.

Deseti bodový polštář pomohl klukům z Foli ke klidnější hře v koncovce. GBA se snažilo ještě tlačit, nasadili zónový press na obranné polovině USK. Nejen zkušenosti Blake–a pomohli press překonat ačkoliv jeden balón tím GBA získalo. Za potlesku diváků rozhodčí odpískali konec zápasu při skóre 98:86.

 David Gale (trenér USK) : “Myslím že, dnes všichni přispěli. V útoku jsem byli opravdu dobří. Dobře jsme si přihrávali. Útočili jsem na koš. Byli jsme skvělí pod košem, v doskocích a v útocích v bedně, Ve druhé půli jsem si míč rozdávali opravdu výborně.” Jaden Campbell (USK): “Myslím, že jsem hráli dobře. Obrana mohla být lepší, ale stříleli jsme a doskakovali. Nakonec jsem vyhráli a to je hlavní.”

Andrej Červenka (trenér GBA): “v první řadě chci pogratulovat USK a trenérovi Gale-ovi k vítězství. Myslím si, že fanoušci měli možnost vidět dobré exkluzivní utkání, nám se nepodařil vstup do toho zápasu, ale naši hráči ukázali charakter a bojovali, vrátili se. Nebýt malých individuálních chyb, si myslím, že jsem mohli pomýšlet i na lepší výsledek. Toto bude možná taková daň za to, že buď jsem nováček a nebo máme mnoho hráčů, kteří nabírají zkušenosti z KNBL. To si myslím, že byl takový rozhodující faktor na konci zápasu, kde jsme si nedokázali pohlídat Campbella, který ukázal svoji kvalitu a mi jsme na to nedokázali reagovat. Ten konečný výsledek a možná i průběh je trošku krutý, ale USK v Cambellovi bylo dneska lepší a asi zaslouženě vyhráli.”

Lukáš Feštr (GBA): “Težký první zápas pro nás v Kooperativě, myslím že jsme odvedli dobrý výkon. Bohužel na vítězství to nestačilo. Udělali jsem některý zbytečný chyby v koncovce. V prvním poločase jsme měli problémy, že USK dávalo jednoduchý koše z podkoše. Trápili nás na jejich úotčným doskoku, ale myslím si, že co jsme si řekli před zápasem, že hlavě musíme do zápasu vstoupit s dobrou energií, podávat si míč v útoku a hrát tvrdou obranu. Myslím se, že se nám to realtivě dařilo bohužel na vítězství to nestačilo. Nám nezbývá nic jiného než se poučit z těch chyb a ve středu nás čeká další zápas doma s Ústím, takže video trénink, jak říkám, poučit se z vlastních chyb nachystat se na středu.”/hu/