Nový ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel hovořil 2. března s The Epoch Times. V rozhovoru obvinil Ukrajinu z nedostatečné transparentnosti při utrácení amerických fondů. Kriticky se vyjádřil k rozsahu americké pomoci Kyjevu:  „Prostě nemůžeme mít plnou víru a důvěru v to, že dáme   100 miliard dolarů, a pak nasloucháme, jak ukrajinský lídr říká: Neřeknu vám, na co ty peníze jsou.

V jednu chvíli  se  Kash Patel zmínil o explozi v polském Przewodowě 15. listopadu 2022, kdy zde dopadla protivzdušná raketa a zabila dva lidi.

„Zelenskyj  přišel na světovou scénu a řekl: ‚Rusko vypálilo raketu na Polsko‘, což by byl válečný akt. Ukázalo se, že Rusko žádnou takovou raketu neodpálilo,“ řekl ředitel FBI. Jak dodal, šlo o ukrajinskou raketu.  Patel vyjádřil svůj názor, že jde o příklad nízké důvěryhodnosti ukrajinského prezidenta

Hned druhý den tehdejší  americký prezident Joe Biden prohlásil, že je  nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska . Naznačovaly to i  zprávy západních tiskových agentur.  Svá slova, že to nepochybně nebyla ukrajinská raketa,  Zelenskyj potom pod tíhou informací zveřejněných v USA zmírnil.

Za připomínku stojí, že také česká  ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tehdy  událost připsala Rusku a hlasitě prohlašovala, že tento útok nesmí zůstat bez odezvy, server vasevec.cz

X X X

TRUMP:  ŽÁDNÉ  ZBRANĚ  UKRAJINĚ , MÍR,  KONEC  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ

Trumpovo stopnutí pomoci budí zděšení

Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl ukrajinský poslanec a předseda parlamentního zahraničního výboru Oleksandr Merežko v reakci na zprávy o pozastavení americké podpory Kyjevu. Rozhodnutí přirovnal k mnichovské dohodě z roku 1938. Trumpa kritizují i američtí demokraté; Francie a Polsko se obávají důsledků.

 „Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ uvedl Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska,“ cituje ho agentura Reuters.

 Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.

„Je to psychologická rána, politický úder Ukrajině, nepomáhá to našemu rozpoložení,“ řekl Merežko. Tentýž zákonodárce stanici BBC řekl, že Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do historie.

 „Je to neuvěřitelné, co se děje… Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ řekl Merežko, který je členem strany prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha národa. Vyjádřil také mínění, že se Trump snaží postavit Ukrajinu a Evropu stranou a uzavřít dohodu s Ruskem. „Pro mě je to datum, které se zapíše do historie neblaze,“ uvedl.

 Putinovi otevírá cestu k eskalaci

„Zmrazením vojenské pomoci Ukrajině prezident Trump otevřel Putinovi dveře k eskalaci násilné agrese proti nevinným Ukrajincům. Důsledky budou nepochybně zničující,“ uvedla demokratická senátorka Jeanne Shaheenová, která působí v senátním výboru pro zahraniční vztahy.

„Toto je pro Ukrajinu kritická doba,“ vyjádřila nesouhlas i republikánská senátorka Susan Collinsová. „Nemyslím si, že bychom měli naše úsilí pozastavovat. Jsou to Ukrajinci, kdo prolévá krev.“

 Rozhodnutí USA o zastavení pomoci Ukrajině posiluje pozici Ruska a ztěžuje dosažení míru, uvedl francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. „Jen posiluje ruku agresora, kterým je Rusko,“ prohlásil Haddad.

Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině. Je to správné rozhodnutí a budeme v něm pokračovat, uvedl podle Reuters mluvčí britské vlády. Zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině je špatná zpráva, řekl podle Reuters náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet.

 Na přerušení pomoci reagovalo i Maďarsko. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí vlády maďarské vlády. Tamní ministr zahraničí Peter Szijjárto by se měl v úterý ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Rubiem. Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější.

 Ruská armáda zahájila celoplošnou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Donald Trump, který přístup Washingtonu k Moskvě změnil.

Trump tvrdí, že chce válku co nejdříve ukončit, kritizuje Zelenského a vystupuje vstřícněji vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V pátek se vztahy mezi Zelenským a Trumpem dále zhoršily, když schůzka mezi oběma prezidenty a americkým prezidentem J. D. Vancem v Bílém domě přerostla přímo před kamerami médií v hádku, kdy američtí činitelé mimo jiné Zelenského obvinili z toho, že není dost vděčný. Ukrajinský prezident za americkou pomoc děkoval mnohokrát.

 X X X

 Nejlepší příspěvek k míru, ocenil Kreml Trumpovo zastavení pomoci Ukrajině

Pozastavení americké pomoci Kyjevu by mohlo být nejlepším příspěvkem k míru, ale ještě je třeba zjistit detaily, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj jsou Američané největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině. Rusko oceňuje, že americký prezident Donald Trump usiluje o mír, dodal mluvčí.

„Pokud je to pravda, pak se jedná o rozhodnutí, které může skutečně povzbudit kyjevský režim, aby (přistoupil) na mírový proces,“ řekl podle agentury Interfax Peskov.

„Je zřejmé, že až dosud Spojené státy byly hlavním dodavatelem této války. Pokud Spojené státy přestanou být poskytovatelem zbraní nebo tyto dodávky pozastaví, bude to pravděpodobně nejlepší příspěvek k míru,“ dodal mluvčí Kremlu.

Peskov dále řekl, že Rusko vítá Trumpova prohlášení o tom, že si přeje mír na Ukrajině. „Vidíme určité věci a dostáváme určité informace o navrhovaných opatřeních v této směru. To je také vítané. Budeme však i nadále sledovat, jak se situace bude vyvíjet ve skutečnosti.“

 Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na úterý napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vedení Ukrajiny musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, napsala média.

 X X X

 Trump zvažuje zmírnění ruských sankcí a omezení sdílení informací s Kyjevem

Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl zmírnit sankce uvalené na Rusko. Podle stanice CNN zvažuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa také omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Trump v pondělí nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Bílý dům požádal ministerstva zahraničí a financí, aby vypracovala seznam protiruských sankcí, které by mohly být zmírněny.

Téma by se pak mohlo stát předmětem jednání s ruskými zástupci v rámci snažení Trumpovy administrativy o zlepšení diplomatických a ekonomických vztahů s Moskvou, řekli agentuře Reuters nejmenovaný americký činitel a další člověk obeznámený s touto záležitostí.

 Sankce nyní zahrnují opatření, jejichž cílem je omezit příjmy z obrovského ropného a plynárenského průmyslu Ruska a oslabit jeho schopnost financovat invazi na Ukrajinu. Americké úřady nyní podle zdrojů Reuters připravují návrh na zrušení sankcí, které USA uvalily na vybrané subjekty a lidi, včetně některých ruských oligarchů.

Zatím není jasné, co konkrétně by Washington mohl požadovat výměnou za zmírnění sankcí. Rusko je ale jedním z největších světových producentů ropy, a pokud by se americké sankce vůči jeho energetickému systému zmírnily, mohlo by to pomoci zabránit růstu cen pohonných hmot v případě, že Trump zvolí tvrdší postup vůči Íránu.

 Bílý dům, ministerstvo zahraničí, ministerstvo financí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o komentář nereagovaly.

Trump, který slibuje rychle ukončit rusko-ukrajinskou válku, změnil dosavadní americkou politiku a zahájil rozhovory s Moskvou. v polovině února si telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, načež následovala setkání amerických a ruských představitelů v Saúdské Arábii a Turecku.

 USA současně vyvíjejí tlak na Ukrajinu, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. V pondělí večer Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc napadené zemi. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

Podle stanice CNN, která se odvolává na nejmenovaného amerického činitele, Trumpova administrativa také zvažuje, že omezí sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Po celou dobu války byly americké zpravodajské informace klíčové pro schopnost Ukrajiny bránit se ruské invazi.

 X X X

 Plán na přezbrojení Evropy. Brusel chce rozvolnit pravidla, jde o biliony korun

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán na přezbrojení Evropy. Navrhla uvolnění unijních rozpočtových pravidel s cílem podpořit investice do obrany. Plán by měl umožnit čerpání celkem až 800 miliard eur na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

„Nemusím snad popisovat závažnost hrozeb, kterým čelíme. Ani zničující důsledky, které budeme muset snášet, pokud by se tyto hrozby naplnily. Protože otázka již nezní, zda je bezpečnost Evropy reálně ohrožena. Nebo zda by Evropa měla nést větší díl odpovědnosti za svou vlastní bezpečnost. Ve skutečnosti odpovědi na tyto otázky již dávno známe. Skutečnou otázkou je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje,“ uvedla von der Leyenová v úterním prohlášení.

První část tohoto plánu popisuje uvolnění využívání veřejných prostředků v obraně na vnitrostátní úrovni. „Členské státy jsou připraveny investovat více do své vlastní bezpečnosti, pokud k tomu budou mít fiskální prostor. A my jim to musíme umožnit. Proto brzy navrhneme aktivovat národní únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu,“ uvedla šéfka Evropské komise.

Návrh tedy počítá s využitím speciální klauzule, jež členským zemím umožní navýšení výdajů na obranu i v případě, že překračují bruselskou tříprocentní maximální hranici pro deficit státního rozpočtu. Jednoduše řečeno, Brusel přivře oči a u států, jako jsou Francie či Itálie, povolí vyšší výdaje na obranu, i když aktuálně nesplňují příslušné ekonomické ukazatele.

 Některým lídrům členských zemí se to však podle zákulisních zdrojů listu Politico příliš nelíbí. Zejména fiskálně konzervativní Německo či Nizozemsko a do zbrojení tvrdě šlapající Řecko navrhují, aby klauzuli mohly aplikovat pouze ty státy, které již na obranu vynakládají přes dvě procenta HDP.

Půjčky členským státům

Druhým bodem plánu je možná půjčka členským státům ve výši 150 miliard eur na investice do obrany. Podle von der Leyenové jde v podstatě o společné výdaje, které umožní modernizaci protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, ale i opatření pro kybernetickou bezpečnost.

 „To pomůže členským státům sdružit poptávku a nakupovat společně. Tento přístup společného nákupu rovněž sníží náklady, omezí roztříštěnost, zvýší interoperabilitu a posílí náš armádní sektor,“ popisuje von der Leyenová a dodává, že to vše umožní členským státům navýšit pomoc Ukrajině.

 Třetí bod je poměrně obecný a píše se v něm o „možnostech pobídky pro členské státy, pokud budou chtít využít politiku soudržnosti a ještě zvýšit výdaje na obranu“. Komise počítá i s „mobilizaci soukromého kapitálu prostřednictvím Evropské investiční banky“.

„Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Program ReArm Europe by mohl mobilizovat téměř 800 miliard eur pro bezpečnou Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je zlomový okamžik pro Evropu. A my jsme připraveni se zapojit,“ dodala von der Leyenová (kompletní tiskové prohlášení v angličtině najdete zde).

Prezidenti a premiéři členských států budou o návrhu jednat ve čtvrtek na mimořádném summitu, který se bude zabývat právě bezpečností Ukrajiny a Evropy včetně výdajů na obranu.

 X X X

Trump: Už si to nenecháme líbit od Zelenského, výrok o vzdáleném míru

  Stěžoval si Trump na Zelenského výrok o vzdáleném míru. Spojené státy už si podle prezidenta Donalda Trumpa nenechají dlouho líbit přístup a komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k válce na Ukrajině. Zelenskyj podle šéfa Bílého domu nechce mír, dokud má podporu USA.

Trump se tak v pondělí vyjádřil na síti Truth Social, a sdílel přitom odkaz na vyjádření ukrajinské hlavy státu, že dohoda o ukončení konfliktu s Ruskem je ještě „velmi, velmi daleko“. Zelenskyj po Trumpově kritice uvedl, že mír je potřebný co nejdříve.

Rusko i ukrajinský lid chtějí podle Trumpa příměří. S dohodou o příměří bude potřeba souhlas Evropy i USA . Zelenskyj by podle něj měl být vděčnější.

„Toto je to nejhorší prohlášení, jaké mohl Zelenskyj učinit, a Amerika si to už dlouho nenechá líbit! To je to, co jsem říkal, tenhle chlap nechce mír, dokud má podporu Ameriky,“ napsal americký státník, který se tak znovu dostal do názorového sporu se Zelenským.

Ten nejvýraznější zatím přišel v pátek při televizí přenášené roztržce mezi oběma prezidenty v Bílém domě. Především evropští politici se od té doby snaží situaci uklidnit, aby bylo možné přiblížit se k návrhu příměří, který by ukončil boje a zároveň Rusko odradil od další agrese.

Trump ve svém pondělním komentáři také vyjádřil přesvědčení, že Evropa dala Zelenskému jasně najevo, že to na Ukrajině bez Spojených států nezvládne. To podle něj nebylo dobré prohlášení, pokud jde o demonstraci síly vůči Rusku.

Dohody o ukrajinském příměří je podle Trumpa možné dosáhnout velmi rychle. Když ji někdo nebude chtít udělat, nebude u toho dlouho, uvedl.

Po Trumpově kritice Zelenskyj zveřejnil na sociální síti X příspěvek, ve kterém se vyslovil pro co nejrychlejší uzavření míru. „Je velmi důležité, abychom se snažili, aby naše diplomacie byla skutečně smysluplná a směřovala k co nejrychlejšímu ukončení této války. Potřebujeme skutečný mír a Ukrajinci ho chtějí ze všeho nejvíc, protože válka ničí naše města a vesnice, ztrácíme své lidi. Musíme zastavit válku a zaručit bezpečnost. Spolupracujeme s Amerikou a s evropskými partnery a velmi počítáme s americkou podporou na cestě k míru. Je potřeba mír – co nejdříve,“ napsal.

Zelenskyj se podle agentury Unian před novináři vyjádřil, že případné ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině by pomohlo jedině ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, na jehož rozkaz ruská vojska před třemi lety zaútočila na sousední zemi.

Ukrajinský prezident doufá, že USA a vůdci civilizovaného světa „určitě nebudou pomáhat Putinovi“, ale dodal, že se společně se svým týmem připravuje na jakékoliv možné problémy, aby ukrajinská armáda nebyla zaskočena nepříjemným překvapením.

Americký prezident usiluje o co nejrychlejší ukončení války, kterou před třemi roky zahájil ruský prezident Vladimir Putin, ale odmítá dát Ukrajině bezpečnostní garance nebo označit Rusko za agresora.

X X X

Leyenová navrhuje zmírnění pokut za emise. Sankce v roce 2025 se zruší

 Šéfka Evropské komise navrhuje úpravu systému pokut pro automobilky, které neplní emisní cíle. Ta jim má dát víc času, aby je plnit mohly. Cíle emisí by podle návrhu měly být stanoveny jako průměr za období 2025–27, nejen za rok 2025. Italská vláda jásá, česká chce více a ekologové ústupek Ursuly von der Leyenové kritizují.

 Evropská unie začíná ustupovat od pokut pro automobilky, které měly platit v letošním roce. Evropská komise navrhne úpravu systému restrikcí pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.

Nový plán představila šéfka komise Ursula von der Leyenová. Změna poskytne automobilkám víc času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce, napsaly agentury DPA a AFP.

Po oznámení šéfky Komise začaly na burze zpevňovat akcie evropských automobilek, včetně například německých firem Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz.

První bezprostřední reakce na prohlášení von der Leyenové jsou smíšené. „Evropský automobilový průmysl byl zachráněn, komise souhlasí s Itálií“, jásá italský ministr podnikání Adolfo Urso.

Vlivní zelení lobbisté šéfku komise kritizují

Naopak vlivná lobbistická bruselská organizace Transport & Environment (T&E) namítá: „Opatření, které ještě musí schválit vlády EU a europoslanci, je bezprecedentním darem pro evropský automobilový průmysl uprostřed roku, v němž dochází k dodržování předpisů“.

Komise uvedla, že navrhne prodloužit lhůtu pro dosažení souladu s emisními cíli pro rok 2025 až do roku 2027. „Pokud bude tato flexibilita zavedena, umožní výrobcům automobilů prodávat v roce 2025 méně čistá auta výměnou za prodej více čistých modelů v letech 2026–27,“ namítá T&E. „To by oddálilo nárůst výroby elektromobilů v Evropě a odstranil by se tlak na průmysl, aby v roce 2025 zavedl levnější modely elektromobilů.“

Nový návrh Ursuly von der Leyenové komentuje William Todts, výkonný ředitel T&E: „Oslabení pravidel EU pro čistá auta odměňuje opozdilce a dělá jen málo pro evropský automobilový průmysl kromě toho, že zaostává za Čínou v oblasti elektrických vozidel. EU riskuje vytvoření velmi škodlivé nejistoty ohledně přechodu na elektrická vozidla v Evropě. Očekáváme tedy automobilový akční plán, který obnoví důvěru a vrátí Evropu a její průmysl zpět na cestu k 100% bezemisním automobilům v roce 2035.“

Stávající cíl emisí CO₂ pro rok 2025 je podle T&E v dosahu evropských výrobců automobilů, kteří mají na splnění čas do konce roku. „Změnou období na tři roky budou výrobci automobilů pod menším tlakem, aby dodávali cenově dostupnější modely, jako jsou Renault R5 E-Tech a Citroën ë-C3, přičemž oba byly načasovány tak, aby pomohly splnit cíl pro rok 2025,“ dodává Todts.

Von der Leyenová v posledních týdnech o situaci v automobilovém průmyslu jednala s představiteli automobilových podniků, odborů i ekologických organizací. Podrobnosti o výsledcích rozhovorů představí EK ve středu.

Rozložení pokut na tři roky nestačí, varuje ČR

Vysoké sankce za neplnění emisních cílů stanovené pro letošní rok ohrožují podle premiéra Petra Fialy konkurenceschopnost a životaschopnost evropského automobilového průmyslu. Návrh Evropské komise na úpravu pokut pro výrobce aut pokládá Fiala za částečný úspěch. Konkurenceschopnost EU podle něj zajistí jen další tlak na revizi Green Dealu. „Chceme úplné zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035,“ dodal na síti X.

Česká vláda bude podle nejnovějšího vyjádření ministra dopravy Martina Kupky usilovat také o prodloužení období, za které by automobilky měly vykazovat plnění emisních cílů EK, ze tří na pět let. Toto období Česká republika navrhla Evropské komisi již v únoru.

„Není vina automobilek, že se mění chování spotřebitelů a že v minulém roce významně klesl počet prodaných elektrických vozidel. Myslím si, že v tomto směru je nutné změnit podmínky tak, aby automobilky mohly investovat a nemusely platit sankce, které by je naopak v porovnání s konkurencí dál znevýhodňovaly,“ řekl dnes ČTK Kupka. Alespoň pět let bude podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) žádat i frakce Evropských konzervativců a reformistů (EKR), které je součástí. „Český tlak v EU konečně donutil EK k prvnímu ústupu. Rozložení pokut na tři roky ale zdaleka nestačí,“ řekl Vondra ČTK.

Evropský automobilový průmysl je klíčovým odvětvím, které tvoří sedm procent hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie. V celé EU v současnosti zaměstnává asi 13 milionů lidí.

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) hodnotí diskusi o pragmatičtějším přístupu k dekarbonizaci podle svého mluvčího Tomáše Jungwirtha. „Pozitivně oceňuje uznání naléhavé potřeby řešit nesmyslné penalizování za hrozící nesplnění cílů za roky 2025 a 2026. Zároveň však upozorňuje na nezbytnost systematičtějšího a delšího přechodného období pro splnění CO₂ cílů.“

Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu ovšem upozorňuje: „Vítáme otevřený dialog a skutečnost, že Evropská komise pochopila urgentní situaci v oblasti CO₂ regulace pro rok 2025. Navržené řešení, zprůměrování cílového období na tři roky, je krokem správným směrem, avšak tříleté období pro plnění cílů je nedostatečné. Od počátku jsme prosazovali, aby byl tento horizont prodloužen na pět let, což by poskytlo průmyslu větší jistotu a stabilitu.“

Jungwirth dodává, že systém průměrování emisí CO₂ v delším časovém horizontu byl Sdružením automobilového průmyslu i českými vládními představiteli, včetně premiéra Petra Fialy a ministra dopravy Martina Kupky, navržen již na přelomu listopadu a prosince 2024. „Naše analýzy a tržní prognózy ukazují, že tři roky nejsou dostatečné, a i nadále by takto nastavené cíle CO2 vedly k pokutám v miliardách eur. Proto Česká republika od začátku prosazuje prodloužení tohoto období na pět let, což jsme za Sdružení automobilového průmyslu opakovaně zdůrazňovali i v rámci jednání tématické skupiny s výkonným místopředsedou Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphanem Séjourném.“

„Vítáme, že vedle emisí se strategický dialog zaměřuje i na další neméně důležité oblasti – baterie, autonomní mobilitu a podmínky pro těžkou dopravu a autobusy,“ dodává Tomáš Jungwirth.

„Podpora evropského dodavatelského řetězce baterií a autonomní mobility je pozitivním signálem. Je nezbytné zajistit i odpovídající podmínky pro těžkou dopravu a autobusy. Tato odvětví čelí specifickým výzvám, které dosud nenalezly patřičné uznání v legislativních plánech EU,“ doplňuje Marco Boggian, vedoucí regulatorních záležitostí ve Sdružení automobilového průmyslu.

„Oceňujeme společnou snahu Evropské komise a klíčových aktérů na poli evropské politiky při hledání pragmatických řešení pro automobilový průmysl. Věříme, že akční plán pro automobilový sektor bude reflektovat naše priority a těšíme se na spolupráci s evropskými institucemi při jeho implementaci. Jsme připraveni nadále aktivně přispívat k rozvoji udržitelnosti a konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v Evropě,“ uzavírají zástupci AutoSAPu.

Automobilový průmysl je nejvýznamnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu České republiky, na jejím HDP se podílí téměř 10 procenty, tvoří 34 procent zpracovatelského průmyslu a 24 procent exportu.. Přímo zaměstnává zhruba 180 tisíc pracovníků, nepřímo, tedy včetně navazujících oborů, téměř 500 tisíc. V roce 2024 bylo v České republice vyrobeno 1 477 663 silničních vozidel všech typů, z nichž 1 452 881 představovaly osobní automobily. Přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 500 000 lidí.

V poslední době se automobilový průmysl v Evropě potýká mimo jiné se slabou poptávkou, rostoucí konkurencí z Číny a také s nečekaně slabým zájmem lidí o elektromobily. Čelí také hrozbě, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalí dodatečná cla na dovoz do USA.

 X X X

 Dramatický obrat v Kanadě. Trump ničí konzervativce, liberálové vstali z mrtvých

Odpor Kanaďanů vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi je požehnáním pro vládní Liberální stranu. Ta se potýkala s nízkou popularitou, podle posledních průzkumů ale začíná získávat náskok nad konkurenčními konzervativci. Kanaďané jsou skeptičtí, zda by se lídr Konzervativní strany Pierre Poilievre dovedl Trumpovi postavit.

Podle průzkumu Ipsos liberálové nyní mají podporu 38 procent, a předstihli tak opoziční konzervativce (36 procent). Liberální strana se tak dokázala v posledních šesti týdnech vyhoupnout o 26 procentních bodů.

Jiný průzkum agentury Leger přisuzuje konzervativcům podporu 38 procent voličů, liberálům 35. Ještě v prosinci to však bylo 43 ku 21 procentům. Průzkum společnosti Ekos přisoudil liberálům 38 procent a konzervativcům 37 procent.

Liberálům pomohl rozsáhlý odpor Kanaďanů, který se vzmohl vůči Trumpovi za jeho náznaky, že by chtěl anektovat Kanadu a připojit ji k USA jako 51. stát. Velký odpor i mezi jeho dřívějšími podporovateli vyvolal též plán Washingtonu uvalit na sousední stát 25procentní cla. Kanaďané na protest začali nakupovat jen kanadské výrobky či nosit kšiltovky s nápisem „Kanada není na prodej“. Odpor šel tak daleko, že kanadští diváci bučeli během americké hymny při nedávných hokejových zápasech.

„Konzervativci se potýkají s rostoucími protitrumpovskými náladami a s očekáváním nového vedení Liberální strany,“ uvedla agentura Ipsos. Nepopulární kanadský premiér Justin Trudeau v lednu oznámil rezignaci na lídra partaje, 9. března by si měla vybrat jeho nástupce. Liberálové doufají, že nová tvář k nim znovu přitáhne voliče.

Průzkumy naznačují, že očekávání jsou oprávněná. Favorita na předsedu liberálů, bývalého guvernéra britské centrální banky Marka Carneyho, vnímají Kanaďané jako muže schopného postavit se americkému prezidentovi. Podle průzkumu společnosti Nanos jej tak vidí 40 procent respondentů. V případě vůdce konzervativců Pierrea Poilievreho je to jen 26 procent.

Levicově orientovaný portál Jacobin dodává, že Poilievre těžil z útoků na Trudeaua, nespokojenosti lidí z jeho vlády a vykreslováním Kanady jako „rozbité“ země, kterou jen konzervativci dovedou spravit. S odchodem Trudeaua a soustředěním Kanady na hrozbu z USA však musel přijít s novou kampaní.

Dilema „kanadského Trumpa“

Poilievre, přezdívaný „kanadský Trump“, se nyní od šéfa Bílého domu snaží distancovat. Zdůrazňuje suverenitu Kanady a překládá plány k její větší soběstačnosti v oblasti obrany i ekonomiky.

Liberálové se zatím chopili příležitosti. Konzervativního lídra vykreslují jako někoho, kdo zavede do Kanady kontroverzní Trumpovy praktiky. Jejich propagační videa staví Trumpa a Poilievreho vedle sebe a ukazují, že používají podobnou rétoriku, například „všechno je rozbité“, „radikální levice“ či „fake news“. „Trump je dárek pro kanadskou Liberální stranu,“ uvádí Jacobin.

„Kanaďané ve zvýšené míře ztotožňují Poilievreho s Trumpovou negativní rétorikou mířenou na Kanadu,“ tvrdí volební stratég liberálů Mark Marissen. Podle průzkumu společnosti Abacus Data 4 z 10 Kanaďanů si myslí, že Poilievre a Trump jsou si podobní.

Ať je víc jako Trump, chce část konzervativců

Pravicově orientovaný portál Free Press podotýká, že část kanadských konzervativců s Trumpovými politickými kroky v jeho zemi souhlasí a chce, aby Poilievre se chovat stejně. Vadí jim, že není trumpovský dostatečně.

„Ve skutečnosti se Poilievreovy postoje často sotva liší od postojů liberálů, ať už jde o podporu kanadské reakce na americká cla, obhajobu systému řízení zemědělských dodávek, který udržuje vysoké ceny mléčných výrobků, nebo pevnou podporu Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že Trump určuje standardy, začíná Poilievre mnoha kanadským konzervativcům připadat jako oslabená verze Trudeaua,“ píše Free Press.

Podle populárního kanadského podcastera Clydea Nicholse mnozí konzervativní voliči jsou z Poilievrea frustrovaní. „Jeho rétorika není v ničem taková jako Trumpova. Zaujímá konzervativní pozice jen, když jej zatlačí do této pozice.“

 X X X

 Rakousko má novou vládu. Koalici bez Svobodných povede lidovec Stocker

Rakousko má novou vládu, 154 dní od voleb jmenoval prezident Alexander Van der Bellen novým kancléřem Christiana Stockera z lidové strany (ÖVP). Nová rakouská vláda lidovců, sociálních demokratů (SPÖ) a liberálů ze strany NEOS složila přísahu.

Na trojkoalici se už v pátek dohodly výbory ÖVP a SPÖ, v neděli ji pak posvětil i stranický výbor NEOS. Jeho předsedkyně Beata Meinlová-Reisingerová se stala novou ministryní zahraničí. Úřadující šéf lidovců Stocker je kancléřem a předseda druhé nejsilnější koaliční strany Andreas Babler z SPÖ jeho zástupcem a vicekancléřem. Všichni tři představitelé koaličních stran jsou členy spolkové vlády poprvé.

„Další roky jsou naším společným projektem, nejen těchto tří koaličních stran,“ oslovil spolkový prezident všechny obyvatele Rakouska. Zmínil také, že současná geopolitická situace je nestabilní a vládu očekávají výzvy nejen na vnitropolitické scéně.

 Nová vláda se bude muset vypořádat s rostoucí nezaměstnaností, ekonomickou recesí a problémy s rozpočtem. Její koaliční dohoda, která byla uzavřena ve čtvrtek po nejdelším vyjednávání v poválečném Rakousku, předpokládá nová přísná azylová pravidla v devítimilionové alpské republice, která se s migrací výrazně potýká několik posledních let.

Po pětiměsíčním čekání na novou vládu a několika neúspěšných jednáních rakouský prezident Van der Bellen řekl, že je „velmi potěšen, že při jednáních všichni zúčastnění přeskočili svůj stín“.

Ze strany lidové (ÖVP) si své posty z předešlé vlády ponechají ministr vnitra Gerhard Karner, ministryně obrany Klaudia Tannerová a ministr zemědělství Norbert Totschnig.

Nová vládní strana NEOS obsadí v koalici tři posty: kromě Beaty Meinlové-Reisingerové se ministrem školství stal Christoph Wiederkehr, a státním tajemníkem pro deregulaci Sepp Schellhorn. Tato funkce je novinkou a je podřízená ministerstvu zahraničí, informuje APA.

Jedná se o první vládu tří stran v zemi, která spojuje Stockerovu konzervativní Rakouskou lidovou stranu, středolevé sociální demokraty a liberální Neos. Aliance politického středu se dala dohromady až na druhý pokus poté, co se v parlamentních volbách 29. září stala nejsilnější politickou silou krajně pravicová Strana svobodných (FPÖ).

Sestavení vlády po zářijových volbách provázely četné peripetie. Zářijové volby vyhrála FPÖ se ziskem 28,8 procenta hlasů, následovaná lidovci s 26,3 procenta a sociálními demokraty s 21,1 procenta. Do parlamentu se dostali ještě NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta. Rakouský prezident Van der Bellen nejprve navzdory tradici odmítl sestavením vlády pověřit vítězné pravicově extremistické Svobodné (FPÖ), poté se o sestavení kabinetu neúspěšně pokusily ÖVP, SPÖ a NEOS. Další pokus připadl Svobodným, ale ani oni se s lidovci nedohodli. Tři středové strany poté obnovily snahu o nalezení společné pozice a odvrátily tak možnost předčasných voleb.

Funkční období rakouské vlády je pět let.

Stocker, „nejméně pravděpodobný kancléř“ ·  Právník Stocker byl od roku 2000 do letoška místostarostou Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt), od roku 2015 prvním místostarostou, členem místního zastupitelstva byl 35 let. Od června 2019 zasedá v rakouském parlamentu. Generálním tajemníkem rakouských lidovců se stal v září 2022 a od letošního ledna převzal jejich vedení po kancléři Karlu Nehammerovi. Stocker se narodil 20. března 1960 ve Vídeňském Novém Městě, jeho otec Franz Stocker byl dlouholetým poslancem a odborářem. Studoval práva na Vídeňské univerzitě, v roce 1986 získal magisterský titul, o dva roky později dokončil doktorát. Po roční právní praxi u okresního a krajského soudu ve Vídeňském Novém Městě se Stocker v roce 1994 stal advokátem. V rodném městě vybudoval advokátní kancelář, ve které dnes působí jeho syn. Jeho dcera je rovněž právnička. · V roce 1990 Stockera zvolili radním Vídeňského Nového Města. V letech 2000 až 2010 byl jako radní zodpovědný za výstavbu, poté do roku 2015 za školství. Od roku 2015 byl radním pro finance a školství a po místních volbách v roce 2020 se stal radním pro finance, správu majetku a nemovitostí. V roce 2019 Stockera zvolili do rakouského parlamentu, v září 2022 ho tehdejší lídr ÖVP Karl Nehammer jmenoval generálním tajemníkem lidovců, poté, co se osvědčil jako jakýsi veřejný obhájce své strany před parlamentním vyšetřovacím výborem. V loňských parlamentních volbách byl znovuzvolen, po volbách se stal členem vyjednávacího týmu lidovců sestavení vlády se sociálními demokraty (SPÖ) a liberály ze strany NEOS. Tato jednání ale letos na začátku ledna ztroskotala. Nehammer v reakci na fiasko jednání rezignoval na obě pozice. Prozatímním kancléřem se stal Alexander Schallenberg a v čele lidovců vystřídal Nehammera právě Stocker. Po svém jmenování začal za svou stranu vyjednávat o vládě s nacionalistickými Svobodnými (FPÖ), kteří vyhráli zářijové volby. Stocker se ale předtím v médiích opakovaně vyjadřoval na adresu Svobodných a jejich leadera Herberta Kickla velmi kriticky a neochvějně razil heslo „s Kicklem ne“. Tento náhlý obrat proto podle rakouských médií vzbudil velkou nevoli a nakonec se ukázalo, že byl vlastně zbytečný. I tato jednání totiž v polovině února ztroskotala, šéf Svobodných Kickl poté oznámil, že se vzdává mandátu k sestavení kabinetu, který by byl první národní vládou v čele s krajní pravicí od druhé světové války. Lidovci poté začali znovu jednat o vytvoření koalice se sociálními demokraty a liberály ze strany NEOS. Strany se minulý týden napodruhé dohodly na sestavení vlády, jejíž vznik posléze schválily ve stranických hlasováních. Dnes jmenoval prezident Alexander Van der Bellen Stockera novým kancléřem a jeho vláda složila přísahu. Letos se v souvislosti se svým nástupem do čela lidovců Stocker vzdal mandátu v obecním zastupitelstvu Vídeňského Nového Města. Zůstal jen předsedou městské organizace lidovců (ÖVP). Rakouská média o Stockerovi hovoří jako o „muži v pozadí,“ který působí korektně až upjatě. Časopis Profil ho minulý týden nazval „nejméně pravděpodobným kancléřem“ v dějinách rakouské druhé republiky. · Stocker je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří podle rakouských médií golf, muškaření a hra na tenorsaxofon.

X X X

 Úřad evropského žalobce odhalil podvody za 24,8 miliardy eur, vedou škody na DPH

Evropská nejvyšší žalobkyně Laura Kövesiová spolu se svým náměstkem Petrem Klementem, foto: eppo.europa.eu

Na konci roku 2024 vedl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) celkem 2666 aktivních vyšetřování, což odpovídá 38procentnímu nárůstu oproti předchozímu roku, a zabránil podvodům, které by unijní rozpočet poškodily odhadem o 24,8 miliardy eur (asi 622 miliard Kč). Více než polovina odhadovaných škod (13,15 miliardy eur, tedy zhruba 329 miliard Kč) souvisí s přeshraničními podvody v oblasti DPH, na nichž se téměř systematicky podílejí zločinecké organizace, informuje ve své dnes zveřejněné výroční zprávě Úřad evropského veřejného žalobce. EPPO se v příštích letech rozšíří a začnou fungovat jeho další kanceláře ve Švédsku a v Polsku.

V roce 2024 bylo zahájeno více než 1500 nových vyšetřování, což je o deset procent více než v předešlém roce, a představuje to odhadovanou škodu ve výši 13,07 miliardy eur (327 miliard Kč). Tento nárůst je především výsledkem lepší spolupráce mezi EPPO a příslušnými vnitrostátními orgány a zaměření na zločinecké organizace, které jsou aktivní zejména v oblasti podvodů v oblasti DPH, ale také v oblasti podvodů týkajících se finančních prostředků Evropské unie.

V průběhu roku EPPO zmrazil majetek v hodnotě 849 milionů eur. Částka odpovídá stávajícímu zmrazenému majetku s ohledem na možnou konfiskaci po vynesení konečného rozsudku a představuje téměř jedenáctinásobek rozpočtu úřadu EPPO v roce 2024.

Trestná činnost proti zájmům EU byla podceňována

Nárůst počtu vyšetřovaných trestných činů je od zahájení činnosti EPPO, tedy od června 2021, konstantní – což podle zprávy dokazuje, že výskyt trestné činnosti proti finančním zájmům EU byl dlouho podceňován. „Před několika lety se všeobecně očekávalo, že EPPO nebude mít mnoho práce. Úřad byl navržen v malém rozsahu, aby se zabýval tím, co bylo běžně považováno za okrajovou trestnou činnost. Po více než třech letech činnosti, kdy byl odhalen celý nový rozměr trestné činnosti, je třeba kapacitu EPPO přizpůsobit realitě,“ uvedla evropská vrchní státní zástupkyně Laura Kövesiová.

V roce 2024 zpracoval EPPO 6547 oznámení o trestných činech (o 56 procent více než v předchozím roce). Z čehož více než 70 procent pocházelo od soukromých subjektů a téměř 27 procent od vnitrostátních orgánů. Pouze 1,7 procenta pocházelo od institucí, orgánů, úřadů a agentur EU, což podle zprávy svědčí o tom, že je nutné zintenzivnit odhalování a oznamování podezření na podvody.

 Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje od června 2021 ve 22 zúčastněných členských státech trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Centrála EPPO sídlí v Lucemburku, na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci – v Česku tedy čeští státní zástupci, kteří se specializují na případy zneužívání unijních prostředků a odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání. Postupují při tom zcela nezávisle na vnitrostátních orgánech, ceskajustice.cz

 X X X

 Policie navrhla obžalovat advokátku Sukovou a její dceru za zpronevěru 161 milionů korun

Pražská policie navrhla obžalovat advokátku a advokátní koncipientku, které stíhá za zpronevěru peněz klientů z advokátní úschovy a za podvod. Způsobenou škodu vyčíslila na 161 milionů korun, ženám hrozí maximálně desetileté vězení. Na webu to dnes uvedl policejní mluvčí Jan Daněk. Podle dřívějších informací České advokátní komory se stíhání týká advokátky Hany Sukové a koncipientky Pavly Marešové, její dcery. O podání obžaloby rozhodne Městské státní zastupitelství v Praze.

Trestnou činnost ženy podle policie páchaly od července do září 2022, kdy jim kriminalisté sdělili obvinění a soud je poslal na určitou dobu do vazby. Tehdy policisté evidovali 11 poškozených klientů a škodu kolem 50 milionů korun. Předesílali ale, že se hlásí další poškození, a částka tak nebude konečná. Na podzim 2023 kriminalisté informovali, že v případu zajistili zhruba deset milionů korun na účtech advokátní úschovy, dvě osobní auta, dva karavany a chatu v Krkonoších. Dále se snažili zjistit, kde skončily zbylé zpronevěřené peníze. Tehdy už věděli o 44 poškozených a škoda se blížila k 153 milionům korun.

Klienti Sukové, kteří mnohdy přišli o celoživotní úspory, podali v souvislosti s kauzou trestní oznámení na ČAK. Trvají na tom, že v komoře selhaly kontrolní mechanismy, a je proto spoluodpovědná za způsobenou škodu. Stavovské sdružení advokátů podezírají z úmyslného nebo nedbalostního praní špinavých peněz, případně z dalších trestných činů. Komora se proti tomu ohradila. Zdůraznila, že není účastníkem vztahu mezi klientem a advokátem.

Změna zákona

Případ inicioval legislativní změnu pravidel advokátních úschov, kterou minulý týden schválil Senát. Náhrady poškozeným lidem bude podle novely vyplácet ČAK ze zvláštního garančního fondu, který vznikne od příštího roku. Náhrada bude činit až 2,5 milionu korun na jednu úschovu, v případě kupní ceny z prodeje nemovitosti k bydlení až pět milionů korun. Náhrady bude komora vyplácet jednou ročně, stane se věřitelem advokáta, který škodu způsobil.

Advokátní úschovy lidé využívají například při nákupu nemovitostí. Uschovatel – třeba člověk kupující dům – složí u advokáta peníze, které advokát na základě uzavřené písemné smlouvy vyplatí prodávajícímu až za splnění určených podmínek, například po vkladu do katastru nemovitostí. Advokát musí peníze uložit na speciální účet odděleně od svého majetku a nesmí s nimi nakládat jinak, než mu umožňuje smlouva, ceskajustice.cz

X X X

 Jak by mohl vypadat rozpočet Pardubicka po změně RUD?

Opravené silnice, modernizované nemocniční pavilony a více peněz do sportu či rozvoje obcí téma změny rozpočtového určení daní pro kraje rezonuje veřejným prostorem již několik let. Jedním z regionů, které se od samého počátku snaží narovnat letitou nespravedlnost ve financování krajů, je Pardubický kraj v čele s hejtmanem Martinem Netolickým. Bohužel ani v tuto chvíli, několik měsíců před parlamentními volbami, není osud krajské iniciativy, kterou společně podalo hned šest regionů, jasný. Pro Pardubický kraj by změna mohlo znamenat minimálně 1,4 miliardy korun ročně navíc oproti stávajícímu rozpočtu. Jak by kraj tyto prostředky využil odprezentoval na pondělní tiskové konferenci hejtman Martin Netolický.

 Za změnu rozpočtového určení daní bojujeme společně s dalšími regiony již několik let, protože je nutné narovnat letitou disproporci mezi příjmy srovnatelně velkých krajů. Vzhledem k aktuální nečinnosti zákonodárců byla na jednání krajského zastupitelstva na konci února schválena výzva směřující k Vládě České republiky a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby byla tato problematika bezodkladně řešena v rámci legislativního procesu. Téma opakovaně zmínil také prezident republiky a je mimo jiné jednou ze součástí programového prohlášení Vlády České republiky pro stávající volební období, které se pomalu blíží ke konci,“ řekl hejtman Martin Netolický. Ten představil základní parametry návrhu, který schválila většinou svých členů Asociace krajů České republiky.

Pro Pardubický by změna znamenala výrazné posílení rozpočtu. „Pokud se podíváme na predikce ministerstva financí při stávajícím a novém rozpočtovém určení daní, tak je patrné, že pokud bychom již do tohoto roku vstupovali s novým RUD, tak by to pro náš rozpočet znamenalo o 1,4 miliardy korun navíc. V příštím roce by to mohlo být 1,6 miliardy a v roce 2027 až 1,8 miliardy korun,“ zmínil hejtman, který zároveň představil plány kraje na to, jak by byly tyto prostředky využité.

Více peněz na silnice

Jednou z hlavních položek pro posílení při novém rozpočtovém určení daní je oblast dopravy. „Pokud v letošním roce dáváme investiční příspěvek Správě a údržbě silnic Pardubického kraje na rekonstrukce silnic ve výši 600 milionů korun, tak při novém rozpočtu by to mohlo činit minimálně 1,1 miliardy korun. Zároveň bychom chtěli výrazně urychlit opravy mostů ve velmi špatném a havarijním stavu, kterých je 38 v rámci celého kraje a odstranit mostní provizoria, kterých je v tuto chvíli deset. Z vlastních zdrojů bychom pak mohli realizovat severní obchvat Sezemic jako přeložku silnice II/298,“ uvedl k oblasti dopravy hejtman Netolický.

Urychlení investic v zdravotnictví

Urychlení by se dočkaly také investice do oblasti zdravotnictví. „Naší jednoznačnou prioritou je nová lůžková část Svitavské nemocnice, které v tuto chvíli dle odhadů činí 1,1 miliardy korun. Pokud k tomu přičteme první etapu rozvoje Orlickoústecké nemocnice za téměř 600 milionů korun a rozvojové plány v rámci budovy č. 27 Pardubické nemocnice za půl miliardy, tak bychom, díky změně v rozpočtu mohli tyto investice výrazným způsobem urychlit bez nutnosti čekání na vnější zdroje či zvýšení úvěru pro kraj,“ řekl hejtman s tím, že další investice čekají také Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí v rámci pavilonu kranioprogramu či Odborný léčebný ústav v Jevíčku, kde se připravuje rekonstrukce Pavilonu N.

Posílení dotačních programů

Díky posílení krajského rozpočtu by bylo možné navýšit také objem dotačních programů pro obce, zájmové spolky, ale také na udržení služeb na venkově. „Stávající rozpočet nám příliš neumožňuje pracovat s objemy dotačních programů, i když cítíme, že by bylo dobré činnost obcí, spolků a různých organizací stimulovat. Pokud bychom dosáhli změny RUD, tak vnímáme hned několik oblastí vhodných k posílení. Do krajského Programu obnovy venkova dáváme v letošním roce 70 milionů korun a při změně bychom byli schopni uvolnit obcím na jejich projekty až 150 milionů. Zdvojnásobili bychom podporu na rozvoj vodovodů a kanalizací až na 100 milionů korun nebo posílili rozvoj podnikání nejen v problémových mikroregionech. Ze sedmi na 15 milionů bychom pak navýšili dotační program na pořízení a opravu požární techniky a věcných prostředků požární ochrany,“ vyjmenoval hejtman. Výrazně by si mohl polepšit sport v kraji. „Do dotačního programu C1 na podporu výstavby, rekonstrukcí a oprav sportovních zařízení a pořízení investičního movitého majetku sportovních zařízení a organizací dáváme v letošním roce 15 milionů korun. V případě nového rozpočtového určení pak předpokládám vyčlenění až 100 milionů korun pro města, obce a sportovní organizace,“ doplnil hejtman.

Ústavní stížnost je reálná

Hejtman zároveň avizoval, že pokud se poslanci nebudou věnovat legislativním iniciativám kraje, připravuje podání ústavní stížnosti. „Jedna ústavní stížnost míří na právo na projednání legislativní iniciativy vyššího územního samosprávného celku bez zbytečného odkladu, což rozhodně není jedno volební období poslanecké sněmovny. Právo na podání máme ze zákona, na projednání však bohužel nikoliv. Druhá ústavní stížnost by byla přímo zaměřena na zrušení některých částí zákona o rozpočtovém určení daní. Nyní připravujeme argumentaci, a pokud se našimi návrhy zákonodárci nebudou zabývat, jsme připraveni sbírat potřebný počet podpisů senátorů,“ řekl hejtman Netolický.

 Mgr. Dominik Barták, vedoucí odboru kancelář hejtmana

X X X

 Hejtman Plzeňska Kamal Farhan: Je nutné zvýšit pocit bezpečí v našich regionech

 Bezpečnostní rada Plzeňského kraje se ke svému 2. jednání sešla na Krajském ředitelství Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Projednala situaci v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti v kraji se zabývala veterinární situací v kraji a připraveností Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj  i nákazové komise na řešení nákaz.

„Na bezpečnostní radě kraje jsem poděkoval panu krajskému řediteli gen. Macháčkovi a policistům za jejich práci a aktivní přístup během února. Zároveň jsem ho vyzval k ještě intenzivnější činnosti, zejména v regionech s nejvyšší koncentrací cizinců a v okolí průmyslových zón, kde je nutné zvýšit pocit bezpečí a důsledně vymáhat pravidla. Bezpečnost musí být zkrátka vidět,“ prohlásil po jednání předseda Bezpečnostní rady PK hejtman Kamal Farhan a dodal: „Současně jsem se informoval o kritickém nedostatku policistů zejména na Tachovsku. Policie potřebuje posily, jinak nebude schopná efektivně vymáhat právo. Ministerstvo vnitra musí konat – prázdné sliby nestačí.“

Členům bezpečnostní rady dále sdělil, že bude téma bezpečnosti a s ní související problematiku řešit společně se starosty měst a obcí.

„Rozhodl jsem se uspořádat jednání se starosty nejvíce dotčených obcí, kde budeme řešit nejen konkrétní bezpečnostní problémy, ale také hledat možnosti legislativních a organizačních změn, které povedou k posílení bezpečnosti v kraji. Občané musí vidět a cítit, že stát dokáže zajistit pořádek,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

Od ředitele Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj si členové BR PK vyslechli způsob řešení ptačí chřipky na území kraje. MVDr. Václav Poláček, ředitel Krajské veterinární správy SVS PK uvedl, že aktivní monitoring ptačí chřipky, subtyp H5 a H7, probíhá každoročně podle schválené metodiky. Vyšetřováni jsou rovněž uhynulí volně žijící ptáci při hromadných úhynech anebo individuální úhyny vodních volně žijících ptáků v blízkosti komerčních velkochovů drůbeže. V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 diagnostikováno celkem 5 ohnisek HPAI. V současné době se řeší dva výskyty v malochovech (Rokycansko, Tachovsko).

Dále sdělil, že cílem národních preventivních protinákazových opatření spojených s vysokou úrovní biologické bezpečnosti v chovech hospodářských zvířat je udržení dlouhodobého statusu republiky prosté IBR, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu, brucelózy skotu, brucelózy ovcí a koz a Aujeszkyho choroby prasat. „Veškerá laboratorní vyšetření na uvedené nákazy byla v roce 2024 v celé ČR negativní. Dlouhodobě nebyl v ČR v populaci domácích ani divokých prasat zachycen virus klasického moru prasat. Oproti nepříznivé nákazové situaci, která panuje ve většině evropských států, je nákazová situace v České republice, a to i v porovnání celosvětovém, ojedinělá a dlouhodobě příznivá,“ konstatoval ředitel KVS PK MVDr. V. Poláček s tím, že je přesto třeba obezřetnosti, neboť se africký mor prasat vyskytl již např. na Slovensku, Polsku a v Německu.

Bezpečnostní rada se dále seznámila s přehledem možných rizik a analýzou ohrožení v kraji, s úkrytovým fondem a jeho využitím při mimořádné události nebo krizové situaci a projednala závěry z kontrol, prováděných v rámci krizové připravenosti.

Krajský ředitel HZS František Pavlas zdůraznil, že stálé úkryty jsou určeny primárně pro válečný stav. K ukrytí při běžných mimořádných událostech se využívá ochranných vlastností staveb s případným provedením úprav zamezujících průniku nebezpečných látek. Důležitým prvkem v této oblasti je samozřejmě také provedení evakuace mimo ohrožený prostor.

Na závěr byli členové bezpečnostní rady obeznámeni s čerpáním finančním prostředků z rozpočtu kraje na zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací v roce 2024. Ing. Helena Frintová

X X X

 Plekanec zpět v Kladně, spojí se s Jágrem. Nový majitel má vize i zápal, pochvaluje si

Jen den po udržení extraligové příslušnosti i pro příští sezonu oznámilo Kladno velkou novinku. K Rytířům se vrací Tomáš Plekanec, který bude zastávat pozici sportovního ředitele. „Rád bych viděl náš tým hrát nahoře,“ uvedl bývalý elitní hokejista a v současnosti asistent trenéra Radima Rulíka u národního mužstva.

O zvýšení konkurenceschopnosti klubu, který v předchozích třech ročnících hrál baráž a tuto sezonu zakončil na třináctém místě, hovořil krátce po jeho převzetí i nový majitel Tomáš Drastil.

„Když vidím jeho zápal a poslechl jsem si vize a plány, dá se toho dosáhnout. Je skvělé být zpátky,“ uvedl Plekanec pro web Rytířů.

Na tvorbě soupisky bude úzce spolupracovat s dosavadním sportovním manažerem Jiřím Burgerem, do celého procesu se má zapojit i nyní již menšinový vlastník Jaromír Jágr.

„Práce této trojice se zaměří nejen na posílení kádru pro příští sezonu, ale také na dlouhodobější koncepční rozvoj. Cílem je co nejdříve vrátit kladenský hokej na úroveň, která mu historicky patří,“ prohlásil Drastil.

S bývalým centrem a reprezentačním kapitánem vedl dlouhou diskuzi, názorově si sedli: „Velice mě těší, že mou pracovní nabídku přijal.“

Trenéři českého týmu se radují z gólu proti Rakousku.

Opětovné shledání s mateřským celkem nijak neovlivní Plekancovu pozici u národního mužstva, v realizačním týmu, který loni dosáhl na zlato z domácího mistrovství světa, zůstává i nadále.

Není jediným asistentem hlavního kouče Rulíka, jenž se v hokeji bude pohybovat i na klubové úrovni. Jiří Kalous zastává totožnou funkci v Karlových Varech.

„Po konci hráčské kariéry jsem Rytíře pořád sledoval a držel jim palce. Budu se snažit pomoc zase k nějakému úspěchu,“ řekl bývalý útočník, jenž má na kontě 1095 startů v NHL.

Kladno se po změně majitele pokusí nastartovat novou éru. Drastil na lednové tiskové konferenci věnované převzetí klubu dokonce mluvil o ambicích na zisk extraligového titulu.

„Můj příchod znamená další finanční prostředky, stabilizaci a navýšení rozpočtu. Nestojím o velkou osobní pozornost, ale v následujících letech budeme do českého hokeje promlouvat,“ líčil poté v rozhovoru pro iDNES Premium.

Hovořil také o tom, že hodlá proměnit a rozšířit vedení. Před startem nadcházejícího ročníku tak mohou následovat další nové tváře.

Kladenští hokejisté nastoupili v retro dresech s logem Poldi, aby oslavili 30 let od vzniku samostatné České republiky. Jaromír Jágr (vpravo) a Tomáš Plekanec.

Plekanec, nejčerstvější přírůstek do sportovního managementu, se vrací k Rytířům po téměř rok a půl dlouhé odmlce, v říjnu 2023 se rozhodl ukončit kariéru ze zdravotních důvodů.

„Pleky, děkuju ti, že jsi nám pomohl, když jsme to nejvíce potřebovali. Obětoval ses pro Kladno. Vrátil ses domů a dvakrát s námi postoupil z první ligy, i když jsi ještě mohl hrát jinde,“ vzkázal mu tehdy Jágr.

Teď se oba v klubu schází znovu. Alespoň na určitou dobu a v odlišných rolích. Plekanec místo ledu zamíří do kanceláře, čerstvý třiapadesátník už není většinovým majitelem.

Jeho případné pokračování v hráčské kariéře zůstává nejisté. „Nechám si spravit zuby, pak uvidím, jak to se mnou bude vypadat,“ pronesl vyhýbavě po nedělní porážce 0:5 s Vítkovicemi.

Kdo ví, třeba i návrat bývalého parťáka může mít na finální rozhodnutí částečný vliv.