Všechno připravili experti USA, Ruska, ČR,SR. Aby se převrat uskutečnil, musel být i mrtvý student, jehož hrál Ludva Zifčák. Hodně by o tom mohl vyprávět i poslanec Benda. Všechno je napsáno na ispigl.eu. S Bendou by mohli poslanci mluvit místo debaty o Babišovi, jak žádá voják Pavel. O Bushovi a Girbačovovi určitě také nic neví.

Gorbačov do Prahy pozval i Bushe. Špígl připrravil mimořádné číslo, které mělo náklad přes půl milionu. Vyšli tří díly Pamětí Zifčáka, které jsou v knihovnách s tiskem v ČR, SR. Měly náklad přes půl milionu výtisků. Lidé v ČR, SR by měli být řádně informováni o převratu, 17. listopadu, který se slaví. A měli by podle toho jednat i dnes politici. Nedělat protesty, jako voják Pavel, který v té době byl zřejmě ještě komunistou.

X X X

DR  VYVADIL:  JEŠTĚ,  ŽE MÁME  OKAMURU

Ještě, že máme Okamuru coby předsedu Poslanecké sněmovny

Česko se noří do nejhlubší politické krize v naší novodobé historii, která se podobá jako vejce vejci tomu, co se děje v celé Evropě, kdy proti sobě stojí progresivistické, proukrajinské a probruselské síly na jedné straně a realistické, pragmatické síly, často označované jako populistické na straně druhé.

Čeká nás boj jako  vidíme na Slovensku či Maďarsku a vlastně i v Polsku a představa, že vše se vyřeší během několika týdnů smírem se jeví jako nepravděpodobná.

Rád bych se mýlil, ale zapomeňme, přátelé, nato, že Pavel jmenuje vítěze voleb Andreje Babiše premiérem.

Ne nejde o tzv. kolizi střetu zájmů. Žádný střet zájmů u Andreje Babiše samozřejmě neexistuje.

Abych tento pseudoproblém vyřešil, rád si vypůjčím shrnutí  skvělého ústavního právníka doc. Koudelky, která je tak vyčerpávající a vysvětlující, že k ní není třeba ani nic dodávat.

Andrej Babiš není ve střetu zájmu. Náš zákon o střetu zájmů umožňuje členům vlády vlastnit akcie a podíly v obchodních společnostech s výjimkou těch, které vlastní média. Nesmí být jen členy statutárních a dozorčích (kontrolních) orgánů obchodních společností. Andrej Babiš nepodniká jako fyzická osoba, není členem statutárního orgánu ani dozorčí rady žádné obchodní společnosti. Je prostým vlastníkem akcií, což je v souladu se zákonem, přičemž dotčené akciové společnosti nevlastní média.

To, že AGFOFERT nebude moci získávat dotace a veřejné zakázky po jmenování Andreje Babišem premiérem, je věci AGROFERTu. Nemá to vliv na zákonnou možnost, aby vlastníci jeho akcií byli členy vlády. Pokud prezident možnost nejmenování Andreje Babiše premiérem svádí na zákona o střetu zájmů, lže.

A tečka.

Proti sobě stojí nepochybně dva političtí alfa samci Andrej Babiš a Petr Pavel, kdy každý z nich vyznává zcela jiné představy o tom, jak se má Česká republika dál vyvíjet. Zatímco Pavel se zuby nehty drží představy, na kterou většina Evropské unie postupně dojíždí (nerealizovatelné cíle o absolutním snížení uhlíkových emisí a nekonečné, ovšem ale rovněž nerealistické porážky Ruska, která se nezdařila přes veškeré úsilí a miliard eur ve prospěch Ukrajiny za uběhlé bezmála čtyři roky) Babiš do žádné války nechce jít a je ostře skeptický ohledně uhlíkových cílů, kterými EU chtěla ohromit svět, ale kde docílila jenom to, že jako celek především ekonomicky upadá. Pavel rovněž miluje nejrůznější liberální hnutí a nátlakové skupiny, které se k němu láskyplně vinou a jejichž stoupenci jako sběř hulákají na Babiše a spol. na Národní třídě proti v den, který je mimo jiné označován coby Den boje za svobodu a demokracii, ovšem šíří neskutečnou nenávist a vyvolávají a racionální většinu národa odpuzují.

Jestliže jsem nedávno napsal článek Petr Pavel žene republiku na hazard, přece jenom jsem netušil, jak hluboce se nemýlím.

Protože Andrej Babiš, který se může opřít o neskutečně soudružnou 108 člennou koalici určitě nebude panáčkovat, jak si Pavel usmyslí, je pravděpodobné, že Pavel bude případné jeho jmenování prodlužovat do nekonečna, či dokonce coby zelený mozek zvolí zkusmo protiútok a jmenuje  premiérem někoho, kdo rozhodně ve Sněmovně většinu nezíská.

Že se jistě republika ocitne na hraně čehosi, co by se doufejme s jistou nadsázkou mohlo označit jako revoluce je jasné.

Přesto síly zla a poražené minulosti, ve jejichž čele Pavel bude stát zažijí na chvíli pocity nové síly a von der Leyen, Merz, Macron, Tusk budou obratem nadšeně gratulovat nově jmenovanému premiérovi, která bude symbolem probruselských hodnot a nadšené nekonečné válečné podpoře.

Na druhé straně by tento zločinný krok Pavla mohl ještě více upevnit tu část národa, která se nerozplývá v plytkých oslavných floskulích, které na zájemce včera celý den plynuly z českých televizí.

Babiš se jistě stane premiérem a  bude možná jenom dobře, kdyby ho nakonec nejmenoval Pavel, ale Tomio Okamura, který má třetí pokus.

Asi tak přátelé. Nakonec zvítězíme.

 JUDr. Jiří Vyvadil, server vasevec.cz

X X X

VOJÁK  NA  TENKEM  LEDĚ,  JAKO  AUTA  NA  LIPNĚ

Pavel se pohybuje na hraně ústavy, míní Valeš. Nastínil, proč zdržuje Babišovo jmenování

V otázce jmenování předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem by měl ustoupit Hrad. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Valeš. Prezident Petr Pavel se podle něj svým otálením se jmenováním premiéra pohybuje na hraně ústavy. Politolog také nastínil, že pravým důvodem Pavlových podmínek může být něco zcela jiného než Babišův střet zájmů.

Valeš ve vysílání CNN Prima NEWS vysvětlil, že Babiš je stále řadovým poslancem, ve střetu zájmů se tedy zatím nenachází. „I kdyby premiérem byl, pouhé vlastnictví firmy nezakládá vlastní střet zájmů. Jsou tam možná jiné věci, kvůli kterým prezident republiky protahuje jmenování Andreje Babiše premiérem,“ uvedl politolog.

 Ústava podle něj jasně říká, že prezident by měl premiéra jmenovat bez jakýchkoli prodlení. Politolog také nastínil, co by za otálením ze strany Pavla mohlo být. „Komentátor webu Echo24 Dalibor Balšínek řekl, že ve hře může být česká muniční iniciativa, na níž mají zájem zbrojaři, jejichž lobbisté se pohybují kolem Hradu,“ řekl Valeš. Odkládání Babišova jmenování by také mohlo ovlivnit dění v Evropské unii.

„Protahování kolem jmenování znamená, že to může být ještě Petr Fiala, kdo pojede na zásadní jednání Evropské rady, kde se bude rozhodovat o Green Dealu,“ sdělil Valeš.

 Prezident se svým jednáním podle politologa pohybuje na hraně ústavy. „Hrad si klade podmínky, které v současné době nejsou akceptovatelné,“ doplnil. Poukázal také na Pavlova slova z letošního srpna, kdy prezident řekl, že vládu hodlá jmenovat co nejrychleji a bez jakýchkoliv podmínek.

Pavel chce po Babišovi, aby před jmenováním premiérem veřejnosti sdělil, jak vyřeší střet zájmů. Do něj by se v roli premiéra mohl dostat kvůli vlastnictví Agrofertu. Kromě toho prezident Babišovi představil své výhrady, které má k programovému prohlášení nově vznikající vlády koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů.

 X x x

MIMOŘÁDNÁ  SCHŮZE  ZBYTEČNÁ

Mimořádná schůze k Babišovu střetu zájmů se odehraje 27. listopadu. Podle Okamury je zbytečná

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu večer. Novinářům to řekl předseda dolní komory a hnutí SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí program schůze nepodpoří. Návrh na svolání jednání po poledni podaly poslanecké kluby končící vládní koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a také v posledních měsících opozičních Pirátů.

 Návrh podepsalo na devět desítek poslanců, ke svolání schůze je jich třeba 40. 

Nynější sněmovní opozice tvrdí, že by Babiš měl dostat příležitost veřejně objasnit, jak chce střet zájmů spočívající ve vlastnictví holdingu Agrofert před nástupem do vlády vyřešit.

 O vysvětlení postupu veřejnosti Babiše žádá i prezident Petr Pavel, který v pondělí uvedl, že bez toho Babiše premiérem nejmenuje. Podle předsedy hnutí ANO jde o citlivou záležitost, s publikováním postupu slíbil přijít těsně před svým jmenováním.

Okamura považuje svolání schůze za zbytečné. Novinářům řekl, že vše kolem Babišova střetu zájmů už bylo stokrát probráno, zákon se na něj nyní, kdy je v pozici řadového poslance, nevztahuje.

Po jmenování premiérem bude mít na věc 30 dní. Koaličním partnerům podle něj už Babiš řešení nastínil.

Prezident v pondělí na Národní třídě v Praze podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. „Ano, je to tak,“ uvedl na novinářskou otázku, zda Babiše premiérem nejmenuje, dokud řešení neoznámí.

„Je jednoznačně v souladu s Ústavou a bylo by v zájmu všech občanů, abychom slyšeli jasnou zprávu, jakým způsobem bude střet zájmů vyřešen předtím, než bude premiér jmenován, jinak je to kupování zajíce v pytli, což myslím nikdo z nás nechce,“ dodal prezident.

‚Zastírací manévr koalice‘

Místopředseda ANO Karel Havlíček v úterý novinářům k svolání mimořádné schůze řekl, že jde o zastírací manévr končící koalice, kterým chce odklonit pozornost od diskuse o rozpočtu.

„My se domníváme, že ta schůze je zcela zbytečným exhibicionismem nastupující opozice, menšiny v Poslanecké sněmovně. Je to mrhání peněz daňových poplatníků a času zákonodárců,“ řekl novinářům předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný.

„V tuto chvíli pan předseda Andrej Babiš není v žádném střetu zájmů,“ prohlásil. Pokud by prezident republiky jmenoval Babiše premiérem, pak by Babiš podle něj měl 30 dnů na vyřešení takové situace.

O předání moci

Předseda poslanců ODS Marek Benda před novináři odmítl, že by šlo o zbytečnou schůzi. „My máme zájem na tom, aby co nejrychleji došlo k předání moci,“ uvedl v úterý Benda. Celé předání moci po volbách podle něj stojí právě na Babišově střetu zájmů.

„Myslím, že je férové, a je jasné, z toho sporu, který (Babiš) vede s panem prezidentem, aby předem byli informováni jak voliči, tak Poslanecká sněmovna, jaké je to řešení, které nepochybně musí mít v hlavě už nejméně půl roku,“ řekl.

  Zdůraznil, že prezident má při jmenování předsedy vlády naprosto volnou ruku a nemusí se řídit výsledky voleb.

„Pokud by měl pocit, že je tam osoba, která nemá v takové pozici co dělat, pak je jeho právem vybrat kohokoli,“ poznamenal. Prezident podle něj nepřekračuje žádné normy ani zvyklosti. „Ten první pokus prezidenta republiky je zcela v jeho rukou,“ dodal.

Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová řekla, že podle Ústavy se prezident nemůže účastnit protiprávního stavu. „Aby se Petr Pavel nestal spolupachatelem toho protiprávního stavu střetu zájmů, tak musí být jasné předem, jak to tedy Andrej Babiš, bude-li jmenován, vyřeší,“ uvedla.

Benda připustil, že nová koalice nemusí schválit program schůze, která by se tím pádem neuskutečnila. Před ní by mohli vystoupit pouze řečníci nadaní přednostním právem.

„My ty otázky nepochybně položíme před programem. Uvidíme, jestli Andrej Babiš bude připraven na ně odpovídat,“ dodal. Podle Richterové dostal Babiš příležitost veřejně ukázat, jak se se situaci chce vypořádat.

X x x

Prezident je na tenkém ledě, tvrdí ústavní právnička. Má ale povinnost Babišův střet zájmů pohlídat

Matěj Skalický mluví s Vratislavem Dostálem (Aktuálně.cz) a Marií Zámečníkovou (Právnická fakulta MUNI)

Už se perou? Andrej Babiš a Petr Pavel. Rýsuje se mezi nimi spor nejen kvůli střetu zájmů. Není to pro prezidenta předem prohraná bitva? Téma pro dva hosty – komentátora Aktuálně.cz Vratislava Dostála a ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický.

Hrad vs. Průhonice

Je Andrej Babiš na Petra Pavla naštvaný? Překvapilo ho, kolik požadavků Petr Pavel má a co všechno po Andreji Babišovi chce?

Neřekl bych, že je naštvaný. Po poslední schůzce minulý týden ve středu na něm bylo znát, že je rozladěný, unavený nebo roztrpčený. Ale nemyslím si, že je naštvaný. To, co mu říká Petr Pavel, je konzistentní, neříká mu nic nového. Dokonce mu to podle mých informací říkal už v pondělí před volbami. Setkali se pět dnů před volbami a řešili to stejné téma, které řeší od té doby pokaždé, když se vidí.

Andrej Babiš by asi nesouhlasil. Říká, že Petr Pavel požadavky mění. Nejdřív po něm měl chtít, aby vysvětlil střet zájmů jenom Petru Pavlovi, ale teď chce, aby to řekl veřejně. Hrad vydal tiskovou zprávu, kde upozorňuje, že se na tom dohodli už dřív, ale Andrej Babiš tvrdí, že to tak nebylo…?

Nevím, jestli po něm už tehdy chtěl, aby to sdělil celému národu, to znamená veřejně. Ale myslím si, že je to logický požadavek. Je to věc, která by neměla zaznít mezi čtyřma očima, ale tak, aby to mohlo být podrobeno veřejné diskuzi. Střet zájmů je opravdu důležitá věc. Nebavíme se o názorech nebo o pocitech, ale o zákonech.

Zmínil jste tu schůzku, kde se deset minut řešil návrh programového prohlášení a padesát minut střet zájmů, ke kterému se ještě dostaneme. Ale co se týče programu – není Petr Pavel na Andreje Babiše naštvaný, že mu nejde na ruku? Petru Pavlovi v návrhu programového prohlášení chybí pasáže o geopolitické situaci, o Putinově invazi na Ukrajinu a tak dále. Babiš ale po koaliční radě řekl, že se nic doplňovat nebude a že už byli vstřícní dost, když Hradu prohlášení vůbec ukázali dopředu. To se běžně neděje.

Myslím, že pan prezident naštvaný není. Moc dobře ví, že pokud jde o program budoucí vlády, tak má minimum možností, jak do toho zasahovat. To je velký rozdíl oproti jmenování ministrů, případně předsedy vlády. Nakonec mu nezbyde než akceptovat to, co Andrej Babiš říkal po koaliční schůzce. Jediné, co říkal dlouhodobě před volbami, je, že by měl problém jmenovat ministry, kteří zpochybňují naše ukotvení v EU a v NATO. Ale jinak moc dobře ví, že s programem půjde budoucí vláda před Poslaneckou sněmovnu. Tam bude programové prohlášení podrobeno kritice, a pak bude hlasování o důvěře.

Přesto je hodně obezřetný, ne? Když chce s nominanty na ministerská křesla mluvit ještě před jmenováním Andreje Babiše premiérem. To totiž taky není standardní…?

Teď se dostáváme k podstatě sporu. Podle mě je to z jistého pohledu vstřícný krok vůči Andreji Babišovi v tom smyslu, aby to neprotahoval. Pokud Andrej Babiš nebyl doposud schopen říct, jak vyřeší střet zájmů, tak namísto toho, aby se čekalo, až tak učiní, tak mu prezident navrhnul, aby se před tím, než to sdělí veřejnosti, postupně scházel s jednotlivými nominanty na jednotlivá ministerstva.

Že mu dal čas

Ano. Tak to čtu já. 

Ze schůzky, o které se bavíme, existuje fotografie, na které sedí Andrej Babiš a proti němu Petr Pavel. Kolem Petra Pavla jsou kancléř, šéf Odboru vnitřní politiky a ředitel Odboru komunikace, ale Andrej Babiš tam sedí sám. Nedává to trochu náboj, že Andrej Babiš chodí na Pražský hrad tak trochu jako ke zkoušce?
Nevím, jestli má fotka znamenat, že se celou dobu – trvala něco málo přes hodinu – odehrávala v tomto formátu. Ani jsem to nezjišťoval. Každopádně podle mých informací se tam skutečně řešil především střet zájmů. Mimo jiné proto, že Andreje Babiše programové prohlášení de facto nezajímá. Dokonce byl na dovolené, když vznikalo. Dobře víme, že Andrej Babiš je člověk, kterému jde především o vlastní záležitosti. Dokonce ho novináři nachytali i v tom slova smyslu, že nevěděl, co v něm je. A pokud jde o nominanty, to nechtějí veřejně komentovat. Všichni z budoucí koalice se tomu vyhýbají, nikdo k tomu nedává žádné stanovisko. Na schůzce prý o nominacích nepadlo ani slovo. Skutečně se primárně řešil střet zájmů.

Ptal jsem se na ten formát – čtyři versus jeden. Hrad řekl, že ho Babiš znal dopředu a že nakonec s sebou nikoho jiného vzít nechtěl. Nicméně neukazuje Hrad to, že Andreji Babišovi úplně nevěří a chce ho podrobit bližšímu zkoumání ve vícero členech hradního aparátu?

To si netroufám říct. Z opačného gardu by se dalo říct, že Andrej Babiš nechce k jednáním nikoho pustit a chce to mít plně ve své režii. Jenže oni ho nemají na čem grilovat. Podstata je střet zájmů a Andrej Babiš podle mých informací ani náznakem neřekl, jakým způsobem ho vyřeší i přesto, že před volbami prezidentovi řekl, že řešení má. Už jsme ve druhé polovině listopadu, takže už je to šestý týden od voleb, co veřejnost stále nezná řešení.

Andrej Babiš ale konzistentně tvrdí, že to vyřeší podle evropských i českých zákonů. Petru Pavlovi už představil různé scénáře a zdálo se, že Pražský hrad s nimi souhlasí. Myslíte, že má stále plnou hlavu starostí, jak střet zájmů vyřešit, nebo už to má dávno vyřešené a jenom se čeká s oznámením?

Pravděpodobnější je první varianta. Nebo aspoň tak měl minulý týden na Hradě působit – že ještě neví, kterou variantu z těch, o kterých se mluví, bude preferovat.

V jaké atmosféře tedy teď setkání probíhají? Co vám říkají vaše zdroje?
Zčásti je to zákopová válka, ale teď je podle mě míč na straně Andreje Babiše. Prezident jasně řekl, co očekává. Odůvodnil to tím, že se jedná o zákon, který jasně definuje, jak střet zájmů vzniká a jakým způsobem ho lze řešit. A dokud Andrej Babiš nezveřejní plán, tak ho nejmenuje premiérem. Ostatně v pondělí to řekl i na Národní třídě. 

Opozice chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny, ale poslanci vznikající koalice tomu nerozumí. Jak to opozice zdůvodňuje, když Andrej Babiš teď ve střetu zájmu není a po jmenování má třicet dní na to, aby to vyřešil? K čemu teď svolávat mimořádnou schůzi?

Je to zvláštní krok. Odůvodňují to tím, že mu chtějí dát příležitost, aby se k tomu veřejně vyjádřil, což je samozřejmě nesmysl. Andrej Babiš si to udělá po svém – v momentě, který mu bude vyhovovat, a na půdě, kterou sám uzná za vhodnou. Ale jinak je to klasická politická hra. Zas bych to nepřeceňoval. Umím si představit, jak by schůze vypadala. A umím si představit i to, že pokud tam Andrej Babiš vůbec vystoupí, tak bude mluvit o všem možném, jenom ne o tom, jak vyřeší střet zájmů.

Díry v zákonech

Je podle vás legitimní prezidentův požadavek, aby nově vznikající vláda sáhla na návrh programového prohlášení a něco do něj doplnila? Nepřekračuje tím Petr Pavel své pravomoce?

Je to trochu tenký led. Prezident nemá být tvůrcem ani spolutvůrcem programu vlády. Vláda se zodpovídá ze svého programu pouze Poslanecké sněmovně, která jí vysloví či nevysloví důvěru. Do jisté míry je to ze strany prezidenta velmi aktivistický způsob chování. Na druhou stranu asi nelze nevidět tu velmi specifickou a ohrožující zahraničně bezpečnostní situaci, ve které se už několik let nacházíme. Myslím, že to je i vzhledem k předchozí kariéře prezidenta jeho velké téma. Chce asi jen – zatím mám ten pocit – v přátelském a kolegiálním duchu upozornit na to, že by vláda k těmto tématům neměla nakračovat zdrženlivým způsobem, jak doposud činí.

Když říkáte tenký led, tak rozumíte slovům bývalého prezidenta Václava Klause, který v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že požadavek vnímá jako pokus o radikální změnu ústavního systému a pořádku?

Nenahlížela bych na to zas tak radikálně. Mám za to, že nezaznělo „pokud tam nedoplníte přesně to, co chci já, tak já vás nejmenuju“. Bylo to spíše jakési prozatímní pošťouchnutí nebo prosba o to, aby se vláda nad těmito tématy ještě jednou zamyslela. Ale že by to bylo čisté kritérium pro jmenování, to jsem v tom zatím neslyšela.

Co může a nemůže prezident? Má podle ústavy právo chtít po Andreji Babišovi, aby mu řekl, jak to bude s Agrofertem? Hrad k tomu už vydal prohlášení. Podle něj by v případě, že to prezident nebude vědět, jmenováním Babiše vznikalo podezření, že prezident zakládá neústavní stav. To stejné mimochodem prezident Petr Pavel řekl při uctění 17. listopadu na Národní třídě.

Situace je velmi komplexní. Ústava samozřejmě neobsahuje žádnou větu ve smyslu, že nejdříve se má prezident zeptat na střet zájmů, a posléze případně jmenovat. Ústava ale v článku 70 mluví o tom, že člen vlády, ergo její předseda, nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce, v podrobnostech odkazuje na zákon, zároveň slib člena vlády obsahuje příslib, že nezneužije svého postavení. Ty podrobnosti pak rozvádí zákon o střetu zájmů. Ten má několik rovin, u nichž Andrej Babiš naráží na problém. Je tady obecný požadavek, aby se člen vlády nebo jiný veřejný funkcionář vůbec nedostával do situací, kdy jeho osobní zájmy mohou – stačí už, že mohou – ovlivnit výkon jeho funkce. Mezi takové osobní zájmy se počítá i možné zvýšení majetkového nebo jiného prospěchu jeho, nebo blízkých osob. Obecná premisa zákona bude tedy v té stávající situaci, kdy by Andrej Babiš či jeho blízké osoby dále drželi Agrofert, pravděpodobně vždy problematická. 

Potíž tohoto ustanovení ale je, že ho neumíme sankcionovat. Prezident je tedy jediným hráčem, který to může zbrzdit. U tohoto ustanovení ani není lhůta třiceti dnů, do které je třeba to vyřešit. To se týká jiné roviny střetu zájmu – účasti ve statutárních a jiných orgánech a samotného podnikání. Takže z tohoto obecného komplexního výkladu lze vyvodit, že prezident je skutečně povinen toto pohlídat. Ústavní soud to vyjádřil i ve svém nálezu, v němž velmi komplexně – má 106 stránek – řešil novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný Lex Babiš. V tom nálezu je to jedna věta, která je tam vyslovena na podporu komplexnější argumentace v celé věci. Nicméně říká, že prezident je tady právě od toho, aby i toto pohlídal.

Ano, ta věta zní, že je povinností prezidenta přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády a poté jejími členy, k tomu, zda jmenováním může střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který ústava, případně zákon – zejména ten o střetu zájmu – předvídá. To je nález Ústavního soudu z roku 2020, který řešil Lex Babiš kvůli výtkám prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců ANO a SPD. Současný prezident se na tuto větu odkazuje. Je to dostatečná opora?

To je otázka. Jak říkám, je to jedna věta ve velmi dlouhém a komplexním nálezu. Nelze k tomu přistupovat tak, že je to právně závazné v tom smyslu, že by se v daném sporu řešilo, zda jmenovat či nejmenovat někoho, u koho je střet zájmů. Pokud by to tak bylo, tak je to trochu jasnější. Je to věta, která je vyslovena v rámci dlouhého komplexního odůvodnění, ale vyslovena byla. Je tedy jasné, že prezidentská kancelář a pan prezident o to opírají svůj postoj.

Tomu rozumím, ale přesto se ptám, jestli a jakou váhu mají slova ústavního právníka Václava Pavlíčka. V rozhovoru pro Echo24 říká, že dokud není potenciální předseda vlády jmenován a ještě ani nemá důvěru ve Sněmovně, tak nemůže svůj střet zájmů řešit, protože přece nemůže jít do rizika, že nedostane důvěru, přestože se zbaví majetku. Nemá pravdu?

Nevnímám to tak. Respektive vzhledem k tomu, že zákon je postaven tak, že právě ten nejobecnější pohled na střet zájmů neumíme vyřešit nebo mu zamezit a přimět veřejného funkcionáře ho dodržovat… Víme-li, že střet zájmů v okamžiku jmenování nastane, tak mám za to, že je fér to zkusit předem ohlídat. O to víc, když už máme historickou zkušenost s vládou Andreje Babiše a tím, že jeho střet zájmů byl problémem jak na české, tak zejména na evropské úrovni. Víme, že k tomuto problému může opakovaně dojít.

Zeptám se ještě jinak. Mluvila jste o třicetidenní lhůtě, která nastává po jmenování a ve které má premiér vyřešit svůj střet zájmů. Když ale Andrej Babiš tvrdí, že ve střetu zájmů ani být nemůže, protože jenom drží akcie, tak nemá v tom pravdu? Řeší tohle zákon a ústava?

Zákon zná tři úrovně střetu zájmů, když to řeknu zjednodušeně. To je první obecná premisa, o které jsem mluvila. Ta druhá je konkrétnější, kde říká, že veřejný funkcionář nemá nebo nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatně výdělečnou činnost, nesmí být členem těch všech možných orgánů, případně být v pracovněprávním vztahu. K tomuto se vztahuje třicetidenní lhůta, kdy zákon říká, že tyto činnosti zde uvedené musí veřejný funkcionář vyřešit do třiceti dnů. Pak je tam ta třetí, dotační úroveň. To jsou paragrafy 4b a 4c, které řeší, že společnost vlastněná veřejným funkcionářem či jím ovládanou osobou alespoň z 25 procent nemůže pobírat dotace, investiční pobídky a podobně.

Toto jsou tři úrovně. Pokud tedy není problém v té druhé, tedy že Andrej Babiš – alespoň co se zdá z u nás dostupných rejstříků – není momentálně členem v orgánech společností a je pouze držitelem akcií – to znamená, že samotné držení akcí či podílu ve společnosti nepředstavuje bez dalšího podnikání, je to správa vlastního majetku, o níž zákon mluví jako o přijatelné výjimce – tak dobře, na té druhé úrovni nemáme problém. Ale z mého pohledu určitě máme problém na té třetí, dotační úrovni. Proto si myslím, že Andrej Babiš učiní určité kroky s Agrofertem, aby tu třetí úroveň vyřešil. A myslím si, že vždy budeme mít problém na té první, obecné úrovni.

Alena Schillerová v Otázkách Václava Moravce mluvila o tom, že Babiš udělá s Agrofertem nevratné kroky, ale firmu neprodá. Mediálně asi nejčastěji skloňovaná varianta je, že Babiš převede Agrofert na svou dceru, která ho vloží do slepého fondu. Řešilo by to střet zájmů v první a třetí rovině, o které jste mluvila?

To nedokážu v tuto chvíli posoudit, protože variant jak převodu, tak nastavení fondu může být celá řada. Právo v tomto smyslu nabízí několikero variant. A bez toho, abychom věděli, jaké podmínky bude převod mít – jestli tam bude třeba možnost zpětného převodu, kam půjdou zisky ze společnosti, jak bude nastavený slepý fond, jestli bude stoprocentně slepý – tak nedokážu odhadnout, zda dostojíme té třetí variantě. Tam zákon mluví skutečně o tom, že společnost, která pobírá dotace, nemůže vlastnit ani ovládaná osoba.

Ovládání je specifický institut obchodního práva. Soudy ho sice v otázce střetu zájmů vykládají šířeji než samotný Zákon o obchodních korporacích, ale pořád je to specifický institut. Pořád tam musíte dokázat, že si ovládající osoba ponechala rozhodující vliv. A to byl kámen úrazu v té předchozí konstelaci. I přesto, že tam byly svěřenské fondy, tak Evropská komise a následně i české soudy dovodily, že Andrej Babiš toto ovládání dále provozoval – sice nepřímo, ale ovládal Agrofert. Na té třetí úrovni tedy uvidíme, jak to bude konkrétně nastaveno.

Na první úrovni se mluví o tom, že nemá docházet ani ke střetu osobního zájmu či zájmu osob blízkých funkcionáře s veřejným zájmem. Bála bych se tedy, že na té první úrovni ani toto nebude dostatečné řešení. Ale vzhledem k tomu, že je první úroveň nejobecnější, tak ji neumíme potrestat. Zároveň je jaksi měkká – sama říká, že pokud by ke střetu došlo, tak je veřejný funkcionář vždy povinen upřednostnit veřejný zájem. Velmi dobře si tak umím představit, že v konkrétních situacích bude zaznívat, že upřednostní veřejný zájem.

Mluvila jste o tom, že samozřejmě nevíme, který ze scénářů si Andrej Babiš nakonec vybere. Několik z nich sdělil Petru Pavlovi dopředu. Teď tvrdí, že Petr Pavel po něm chce novou věc – aby to Andrej Babiš řekl i veřejnosti. Byť Hrad tvrdí, že to Babišovi říkal už dávno. Je tento požadavek ústavně zakotvený? Má na to Petr Pavel právo?

Ústavně zakotvený výslovně není. Pohybujeme se v takové mimoústavní rovině – o této situaci ústava nehovoří a všechny rozhovory mezi volbami a vznikem vlády probíhají na dosti neformálním podkladu. Přímý požadavek tedy zakotven není, ale v kontextu toho, že je prezident v rámci této situace jediným strážcem, je za mě odůvodněný. I z toho pohledu, že o tom tady mluvíme…

Dlouho.
Už jsou to prakticky dva měsíce a zase je to téma, které se objevuje. Je tedy fér říct, co s tím bude a nebude.

A není to předem prohraný boj? Pavel má dva pokusy na jmenování. Může si samozřejmě vybrat, koho chce, ale třetí pokus už je na návrh šéfa Sněmovny, kterým je šéf SPD Tomio Okamura a který by měl být součástí koaliční vlády. Na druhou stranu se asi nikde neříká, že na ten návrh musí jmenování fakticky přijít. Není to nakonec jenom zdržování vzniku nové vlády, jak to kritizuje třeba Tomio Okamura?

Říkáte správně, že třetí pokus je na návrh. To znamená, že jmenovací akt stále vychází od prezidenta. Záleželo by na tom, koho předseda Poslanecké sněmovny navrhne. Jde o jednoduchou logiku – pokud někdo už dvakrát nezískal důvěru v Poslanecké sněmovně, tak se má za to, že předseda Poslanecké sněmovny ví, jaká tam je atmosféra, koho by šlo podpořit a že by jeho návrh měl klapnout. Ale pokud by navrhnul někoho, u koho existuje zákonná překážka v obecném slova smyslu, tak se objevují názory, že by ani v tomto případě prezident nemusel tomuto návrhu vyhovět. Prezident má pohlídat, aby vše probíhalo podle ústavy a zákona. A bude-li přesvědčen, že je dána zákonná překážka, dokážu si představit, že i v takovém případě řekne, že to prostě nejde. V tu chvíli samozřejmě narážíme na hluboký ústavní spor.

Takže může vzniknout ústavní krize? Obáváte se toho?

V okamžiku, kdy by došlo ke třetímu pokusu, tak si myslím, že už jsme na hranici ústavní krize. Nikdy předtím k tomu nedošlo. Ale pokud by došlo k tomu, že by návrh nebyl ani vyslyšen, tak by pravděpodobně nastal ústavní spor a musel by se pravděpodobně řešit kompetenční žalobou. 

Tak uvidíme, jak to celé dopadne.
Doufejme, že dobře. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize. Matěj Skalický

X x xy

Slovenský ministr zahraničí je na návštěvě Česka. Setkání s Lipavským se oproti zvyklostem neuskuteční

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár zahájil v úterý návštěvu České republiky, zdrží se do středy. V Praze třeba předal ocenění českému hokejovému trenérovi Vladimíru Vůjtkovi, který v minulosti trénoval slovenský národní tým. Se svým dosluhujícím protějškem Janem Lipavským (za ODS) se však nesetká. Podle bývalého vrcholného českého diplomata Cyrila Svobody je to nestandardní situace.

 „Vždycky rád zavítám na Slovensko, k našim sousedům. Slovensko je, byla a bude země, která je nám vždy historicky, kulturně i lidsky nejbližší,“ řekl ministr zahraničí Lipavský, když byl loni v červnu na návštěvě Slovenské republiky. Stál tehdy po boku šéfa tamější diplomacie Juraje Blanára.

 Na Slovensko zavítal Lipavský i letos v červnu, kdy měl mimo jiné také na programu jednání se svým slovenským protějškem. Jenže jak serveru iROZHLAS.cz potvrdilo slovenské ministerstvo zahraničí, během pobytu ministra Blanára v Česku se setkání obou mužů neuskuteční.

„Šéf slovenské diplomacie vedle svého plánovaného pracovního programu v Praze nabídl končícímu ministrovi zahraničních věcí ČR neformální setkání. Avšak nepodařilo se sladit pracovní programy obou ministrů,“ zní oficiální vysvětlení komunikačního odboru slovenského ministra zahraničí.

Otevřené dveře Černínského paláce

Proti stanovisku slovenské diplomacie přitom stojí vyjádření Černínského paláce. Mluvčí resortu Daniel Drake sdělil, že Lipavský by se jednání nebránil. „Pan ministr Blanár má dveře do Černínského paláce vždy otevřené. Ministři spolu jednali již několikrát,“ uvedl.

Ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jedním z vrcholů dvoudenní návštěvy ministra Blanára je předání ocenění hokejovému trenérovi Vladimíru Vůjtkovi, který dříve trénoval slovenský národní tým. Roku 2012 s ním získal na mistrovství světa stříbrnou medaili, vyznamenání dostal Vůjtek na slovenské ambasádě v Praze za přínos vztahům obou zemí.

Vedle ocenění Vůjtka je druhou a poslední položkou Blanárova programu zveřejněného jeho resortem uctění památky Milana Hodži, který se před 90 lety stal prvním slovenským premiérem tehdejší Československé republiky. Jak v Česku stráví Blanár zbytek návštěvy, není jasné.

„V rámci návštěvy Prahy ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky nemá naplánovaná setkání s představiteli vznikající vládní koalice,“ uvedl už jen komunikační odbor slovenské diplomacie. Blanár se v Česku na otočku zastavil už uplynulou sobotu, ale tehdy „pouze“ jako účastník pohřbu kardinála Dominika Duky.

Nelíbí se mi to, říká exministr

Podle bývalého českého ministra zahraničí Cyrila Svobody je situace, kdy se šéfové diplomacie při návštěvě mateřské země jednoho z nich nepotkají, nestandardní záležitost. Zvlášť když jde o spojenecké státy v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance.

 „Je to vzkaz, který se mi nelíbí. Jsme sousedé. Kategoricky prohlašujeme, že naše vztahy jsou nadstandardní a vybočují z přátelských vztahů s ostatními státy. Mají se potkat, i kdyby si měli říct něco nepříjemného. Tohle není dobře,“ sdělil redakci Svoboda. Sám podobně kriticky hodnotil, jak se čeští představitelé vyjadřovali ke slovenskému dění.

Obě země se výrazně rozchází ve vnímání ruské agrese na Ukrajině. Zatímco Česká republika se staví na podporu Ukrajiny a odsuzuje Moskvu, Slovensko, byť zatím nechalo projít všechny evropské sankční balíčky vůči Moskvě, kritizuje kvůli válce Ukrajinu. Blanár v posledních letech opakovaně jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

X X X

Do konce týdne bude seznam kandidátů na ministry, řekl Babiš. K Pavlovi s ním půjde příští týden

Do konce týdne by měli koaliční partneři SPD a Motoristé předložit předsedovi hnutí ANO a pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi definitivní seznam kandidátů na ministry. Příští týden ho Babiš předá prezidentu Petru Pavlovi.

Hrad v úterý oznámil, že Babiš přislíbil minulý týden Pavlovi předložení seznamu navrhovaných ministrů v týdnu po 24. listopadu. Hlava státu předpokládá, že v následujících dvou týdnech povede konzultace s kandidáty.

Následně Pavel očekává, že Babiš veřejně vyjasní způsob řešení svého střetu zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Podle Hradu z něj má být zřetelné, že bude v souladu se zákony. Poté je prezident připraven do týdne Babiše jmenovat premiérem.

 Babiš sdělil, že na středeční koaliční radě bude o navrženém harmonogramu diskutovat s koaličními partnery. „Do konce týdne by mi měli předložit definitivní seznam jmen kandidátů na ministry a následně je v příštím týdnu předám panu prezidentovi způsobem, který mu vyhovuje,“ uvedl.

Při úterní diskusi se studenty v Brně Pavel řekl, že po Babišovi chce jen to, aby veřejně řekl, jak vyřeší střet zájmů po jmenování premiérem. Pokud se nic nezmění, byl by předseda ANO v případě jmenování podle prezidenta ve vážném střetu zájmů.

Babiš v úterý na instagramu uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. Zopakoval také, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.

X X X

 České právo slepý svěřenský fond nezná. Babiš by ho pro Agrofert mohl založit v jiné zemi, říká odborník

Strany končící vládní koalice a Piráti podali žádost o svolání mimořádné schůze Sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše. Alena Schillerová (ANO) řekla, že Andrej Babiš udělá nevratné kroky, Agrofert ale neprodá. Ve hře je třeba převedení firmy do slepého svěřenského fondu. „Důležité ale je, že česká právní úprava reálně slepý svěřenský fond neumožňuje,“ říká zakládající společník společnosti Svěřenská správa Pavel Kolář.

 Jak může Andrej Babiš řešit svou situaci, když Agrofert neprodá a zároveň to prý má být nevratný krok? Napadá vás nějaké řešení?
Věc, kterou zmiňovali před nějakou dobu i eurokomisaři, je vznik nějakého blind trustu, což evropské právo připouští.

V praxi to znamená slepý fond, který se používá hlavně v situaci, kdy je nutné kompletně ověřitelné oddělení majetku od vlivu. Je to jedno z nejpřísnějších řešení pro eliminaci střetu zájmů, zejména u politicky exponovaných osob. Takže toto je varianta.

 Rozhovor se zakládajícím společníkem společnosti Svěřenská správa Pavlem Kolářem

Alena Schillerová ale říkala, že to bude nevratný krok. Slepý fond ale není nevratný krok, že?
Já bych zmínil ještě jednu důležitou věc. Česká právní úprava reálně slepý svěřenský fond neumožňuje a nemáme na to žádnou speciální právní úpravu v českém prostředí.

To zejména proto, že v případě českého svěřenského fondu má zakladatel významná, neodepiratelná práva, která se týkají odvolávání statutárních členů orgánů. Takže jeho správce a zakladatel má nárok na informace.

To je něco, co je v rozporu s ideou slepého fondu, protože v případě, kdy ho založí, tak zamezuje jakémukoliv vlivu zakladatele.

Zakladatel slepého fondu nesmí dávat žádné pokyny, ovlivňovat rozhodování, vědět k jakým transakcím dojde a ani si nesmí majetek vzít zpět. Z toho titulu je otázkou, jaké jsou varianty, pokud by pan Babiš využíval nástroje toho českého právního prostředí, protože slepý fond tady reálně neexistuje.

A byla by možnost, že by Andrej Babiš takový fond založil v zahraničí a převedl do něj Agrofert?
To je možné, české právo žádnému občanovi Evropské unie nebrání v tom, aby si zřídil svěřenský fond. V rámci Evropské unie máme různé alternativy, které by pan Babiš k tomuto mohl využít.

Na druhou stranu se v zásadě nebavíme o převodu Agrofertu jako takového. Bavíme se pouze o tom, že dojde ke změně vlastníka společnosti a nabyvatel by byla nějaká zahraniční varianta.

Nepředpokládám, že by šel cestou nějakého offshore řešení, protože pochopitelně můžete využít i různé alternativy v evropském hospodářském prostoru. Ale tady bych nepředpokládal, že by se touto cestou vydal.

Naplnění právního požadavku

A pokud by to byl slepý fond v zahraničí, splnil by Andrej Babiš požadavek, že v slepém fondu by zakladatel neměl znát jeho obsah? Když on ví, co do něj převádí.
To je druhá úroveň otázky. Já jsem přesvědčený, že základní cíl řešení střetu zájmů je zamezit kontrolním a ovládacím právům zakladatele k majetku. Jsem přesvědčen, že to není pouze otázka volby právního řešení a zejména dost často personálního obsazení organizačního schématu.

Pokud budou mít výkonnou moc osoby blízké zakladateli, tak budou vždycky jednat v zájmu zřizovatele. Ponechávám na každém, ať si domyslí, jestli jsou viditelné, nebo ne.

On formálně může naplnit požadavek v rámci českého nebo evropského práva, že už nebude vlastníkem. V případě slepého fondu se můžeme bavit i o tom, že skutečně nebude osobou, která by z pohledu práva měla mít nárok na informace.

 Ale jestli to řešení bude funkční, efektivní a dostojí zadání a cíli, bude skutečně dáno tím, jaká bude regulace ve fondu a jestli ve vedení budou osoby blízké panu Babišovi. To jsou odpovědi, na které si budeme muset počkat.

V minulém období měl Andrej Babiš Agrofert ve svěřenských fondech a po odchodu z premiérského křesla majetek převedl zpět na sebe. Bylo by něco podobného možné i ve slepém fondu, když by Andrej Babiš skončil v politice?
To je otázka jeho konkrétní konstrukce. Může to být tak, že je to neodvolatelný krok. Pokud jsou ve fondu nějaké vnitřní protokoly, informační embargo nebo speciální smluvní právní omezení, tak to může být tak, že zakladatel nemá právo nabýt majetek zpátky do vlastnictví.

Otázka je, jak by byl tento konkrétní slepý fond konstruovaný. Jedna věc je za doby výkonu veřejné funkce nemít nárok na informace. Druhá věc je, jestli by po ukončení funkce fond umožnil nabýt zpátky majetkové účasti v korporacích. To už je otázka konkrétního nastavení fondu. Věra Štechrová,

 X X X

 Může Pavel zablokovat Babiše jako premiéra? Ústavní experti mají jasno

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO), pravděpodobného budoucího premiéra, je z právního hlediska nutné řešit formálně až po jeho jmenování. Prezident Petr Pavel se však podle ústavního právníka Ondřeje Preusse nijak neodchýlil od své role, když před jmenováním žádá, aby Babiš veřejně představil způsob, jak střet zájmů vyřeší. Politolog Jakub Čapek k tomu uvádí, že prezident svým postupem naplňuje funkci v systému brzd a protivah.

Pavel požaduje, aby Babiš, jehož hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby a který sestavuje vládu se SPD a Motoristy, ještě před jmenováním oznámil, jak naloží se svým vztahem k holdingu Agrofert. Prezident zároveň připustil, že pokud by předseda ANO střet zájmů nevyřešil uspokojivě, mělo by hnutí ANO navrhnout jiného kandidáta. ANO to odmítá.

Prezident může proces zdržet, ale ne zablokovat

„Úkolem prezidenta republiky není trpně čekat, ale aktivně vznik nové vlády moderovat,“ uvedl Preuss. Podle něj nedochází k žádnému prodlení a tlak na veřejné oznámení řešení střetu zájmů je pochopitelný. Zároveň však dodal, že situaci nelze natahovat bez omezení. Čapek doplnil, že pokud politický systém stojí na brzdách a protivahách, prezident brzdí jmenování předsedy vlády, „který je v konfliktu se zákonem“, což odpovídá jeho roli.

Ústavní experti zároveň připomínají, že prezident může jmenování dočasně odkládat a žádat vysvětlení možného střetu zájmů, ale nemůže nechat zemi bez premiéra neurčitě dlouho. Ústava mu ukládá povinnost předsedu vlády nakonec jmenovat – prezident tedy může proces moderovat, nikoli trvale zastavit.

Postup prezidenta zapadá do české praxe

V Česku se podle Čapka ustálila praxe, že prezident před jmenováním vlády zvažuje nejen premiéra, ale i navržené ministry. „Na základě toho, jak se chovali prezidenti v minulosti, mi to nepřijde jako počínání na hraně ústavy,“ uvedl. Naopak část opozice, například poslanec ANO Aleš Juchelka, krok označuje za protiústavní.

Pavel po schůzce s Babišem připomněl, že je vázán slibem chránit ústavu a musí před jmenováním vědět, jak Babiš splní povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů. Hrad uvedl, že bez jasného řešení by jmenování mohlo vyvolat podezření na vznik neústavního stavu.

Ústavní soud prezidentovi povinnost potvrzuje

Prezident se odvolává na nález Ústavního soudu z roku 2020, který stanoví, že při výběru předsedy vlády či jiných členů kabinetu má hlava státu přihlížet ke střetu zájmů kandidátů a k možnostem jeho řešení. Preuss k tomu říká, že nález takovou povinnost skutečně obsahuje, ale neznamená to, že člověk s potenciálním střetem zájmů nemůže být jmenován. Prezident má tuto skutečnost pouze zohlednit.

Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v podcastu Vinohradská 12 uvedla, že veřejný funkcionář se podle zákona nemá dostávat do situací, kdy osobní zájmy mohou ovlivnit výkon jeho funkce. Mezi osobní zájmy se počítá i finanční prospěch blízkých osob. Situace, kdy by Babiš či jeho blízcí dál drželi Agrofert, je podle ní vždy problematická.

 Prezident je jediný, kdo může problém dočasně zbrzdit

Zámečníková dodala, že právní úprava neumí porušení pravidel účinně sankcionovat. „Prezident je tedy jediným hráčem, který to může zbrzdit,“ uvedla. Pavlův požadavek na veřejné oznámení řešení před jmenováním proto považuje za odůvodněný. Dále očekává, že Babiš provede u Agrofertu takové kroky, aby se vyhnul pravidlu, že firma ovládaná veřejným funkcionářem nesmí pobírat dotace či investiční pobídky. Redakce České justice 

 X X X

Když nebudu mít jistotu jmenování, nevratné kroky nemají logiku, řekl Babiš

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na Instagramu také zopakoval, že pokud se stane předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.

 Pavel v pondělí podmínil jmenování Babiše premiérem tím, že ještě před ním publikuje cestu, jakou chce střet zájmů vyřešit. „Ano, je to tak,“ uvedl na novinářskou otázku, zda šéfa ANO předsedou vlády nejmenuje, dokud řešení neoznámí. Hnutí ANO dává dohromady kabinet s hnutím SPD a s Motoristy.

„Je jednoznačně v souladu s ústavou a bylo by v zájmu všech občanů, abychom slyšeli jasnou zprávu, jakým způsobem bude střet zájmů vyřešen předtím, než bude premiér jmenován, jinak je to kupování zajíce v pytli, což myslím nikdo z nás nechce,“ dodal v pondělí prezident.

 „Věřte mi, že to vyřeším. Je to nevratný krok a já si nemůžu dovolit dělat nevratné kroky, pokud nebudu mít jistotu, že budu premiér,“ uvedl v úterý Babiš. „Hned, jak mě jmenuje pan prezident, tak ho (střet zájmů) vyřeším,“ dodal. Hrad se k dalším krokům plánuje vyjádřit ještě v úterý.

 Předseda SPD Tomio Okamura řekl novinářům, že Babiš svým koaličním partnerům přiblížil, jak chce svůj střet zájmů vyřešit. „Přiblížil nám to. I podrobněji než pouze, že ten střet zájmů vyřeší. Přiblížil nám to blíž a nám to připadá dostačující, to vysvětlení,“ řekl.

Babiš podle něj popsal i technikálie včetně časového horizontu. „Dokonce padlo i konkrétní datum, tedy musím říct. A znova říkám, jednalo se o první polovinu prosince,“ dodal. Podle jeho informací už se konkrétní kroky uskutečňují. Podrobnosti neuvedl. Postěžoval si však na to, že ani víc než měsíc po volbách se nerýsuje jmenování jejich vítěze premiérem.

Babišův střet zájmů se bude řešit i ve Sněmovně

Poslanecké kluby končící vládní koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 a také v posledních měsících opozičních Pirátů v úterý předaly sekretariátu předsedy Sněmovny žádost o svolání mimořádné schůze právě k Babišově střetu zájmů. Pod listinu sehnaly na devět desítek podpisů, ke svolání schůze je jich třeba 40. Uskuteční se ve čtvrtek 27. listopadu veče

: Josef Kopecký, iDNES.cz Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Preuss uvedl, že střet zájmů má Babiš z právního hlediska sice formálně řešit až po jmenování do funkce, prezident se ale s požadavkem na představení řešení veřejnosti před jmenováním své roli nijak nezpronevěřil.

 Politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že Pavel podle něj svým počínáním plní svou funkci v politickém systému.

Už v pondělí na Národní třídě prezident podotkl, že pokud by Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak by se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta.

Ve střetu zájmů by se šéf ANO ocitl v okamžiku jmenování předsedou vlády kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Na vyřešení problému se střetem zájmu by měl podle zákona třicet dnů.

X X X

Polský požadavek na německé reparace prý slouží Putinovi

Německý velvyslanec v Polsku Miguel Berger poskytl rozhovor televizi TVN24, který se mimo jiné dotkl i otázky reparací. Podle diplomata „někteří lidé, kteří o reparacích mluví, tak činí proto, že si možná nepřejí, aby se polsko-německé vztahy vyvíjely pozitivně.“

Velvyslanec v televizním pořadu TVN24 BiS uvedl, že „Polsko a Německo jsou tak velké země, že musí jednat společně.“ Poznamenal také, že Německo si je plně vědomo utrpení Polska během okupace a zločinů spáchaných v této době a jejich cílem je „posunout naše vztahy k lepší budoucnosti“.

Diplomatova slova vyvolala reakci europoslance   Arkadiusze Mularczyka, který vedl práci na zprávě o válečných ztrátách Polska v předchozím volebním období Sejmu, uvedl: „Vážený pane velvyslanče, rád Vám osobně předám Zprávu o válečných ztrátách Polska – dokument jasně ukazující rozsah ničení a nevyrovnaný dluh Německa vůči Polsku. To je klíčový prvek pro pochopení toho, jaké kroky musí Německo podniknout k vybudování skutečných, partnerských a zodpovědných polsko-německých vztahů.“

Berger v reakci uvedl, že Mularczykovy činy i samotná zpráva zvýhodňují Rusko. „Vážený pane poslanče, mýlíte se, když si myslíte, že vaše ‚zpráva‘ a váš aktivismus budou formovat budoucnost našich vztahů. Neustálé rozpory vytvářené lidmi, jako jste vy, Putinovi jen pomáhají,“ napsal velvyslanec Berger.

„Vaše reakce demonstruje naprosté popření historie a německé odpovědnosti za zahájení druhé světové války. Pokud připomínání faktů a požadování spravedlnosti považujete za ‚podporu Putina‘, pak nechápete své poslání v Polsku. V takové situaci by byl návrat do Berlína spravedlivějším řešením pro oba naše národy,“ odpověděl polský politik.

Jeden z komentářů ke zprávě uvádí, že „německá primitivní hrubost nezná mezí“ a konstatuje, že „takoví vždy byli, jsou a budou!“  a připomíná text z dřívější německé hymny z období německé III. Říše:  Německo, Německo nade vše, nade vše na světě.

X X X

 „Ali Baba“ Jermak by měl skončit

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak musí rezignovat, prohlásil ve vysílání rozhlasové stanice Rádio Svoboda (Radio Liberty) poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Fedir Venislavskij z „prezidentské“ strany Sluha lidu. Uvedl také, že v parlamentní frakci na toto téma probíhají diskuse.

„Věřím, že rezignace pana Jermaka v tomto případě rozhodně sníží napětí kolem vlády, protože není žádným tajemstvím, že vláda vznikla primárně po schválení určitých kandidátů na prezidentský úřad. Zda to bylo rozhodnutí prezidenta, nebo nějaké společné rozhodnutí, to nedokážu říct, ale dnes se mezi ‚sluhy‘ hodně mluvilo o tom, že by pan Jermak měl odejít,“ prohlásil Venislavský.

Také potvrdil, že patří mezi poslance, kteří se domnívají, že by Jermak měl rezignovat. Na otázku, kolik takových poslanců je, odpověděl, že jich je „docela dost“.

Rozhodnutí bylo podníceno informací, že na takzvaných „nahrávkách Mindiče“ se objevuje muž přezdívaný Ali Baba, což by podle spekulací měl být Andrij Jermak, jenž dává donucovacím orgánům pokyny k útokům na protikorupční agentury SAP a NABU. Ukrajinský Národní protikorupční úřad (NABU) údajně dosud neidentifikoval přibližně 40 aliasů obžalovaných v kauze Timura Mindiče.

Server vasevec.cz

X X X

Do Česka by se mohla vozit ukrajinská ropa. Ožít by tak měl opět ropovod Družba

Do Česka by měla v dohledné době, zřejmě ještě do konce roku, přitéct ropovodem Družba ropa původem z Ukrajiny.

O možném nákupu podle informací Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz jednal majitel tuzemských rafinerií, polský Orlen, s ukrajinskou stranou.

Uzavření kontraktu nicméně zatím brání hlavně složitosti kolem přepravy ropy.

Právě o tom posledních několik měsíců běží jednání mezi tuzemskými rafineriemi Orlen Unipetrol RPA, majitelem české části ropovodu Družba, státní firmou Mero a také přepravcem přes Slovensko, tamním správcem Družby, státním Transpetrolem.

 Dopravit ropu z Ukrajiny systémem, kterým na Slovensko zároveň proudí ruská ropa, není totiž logisticky a administrativně snadné.

 Transpetrol na dotaz Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz potvrdil, že ho s poptávkou na přepravu ukrajinské ropy oslovil nejdříve Orlen Unipetrol RPA a později i slovenský Slovnaft. „V souvislosti s geopolitickou situací, sankcemi EU a nejistotou ohledně budoucího vývoje dochází v ropném a petrochemickém průmyslu ke změnám a rafinerie se snaží rozšířit své portfolio dodavatelů,“ vysvětlila mluvčí Transpetrolu Lucia Patznerová v písemném vyjádření k otázkám Radiožurnálu.

Na Slovensku zelená

Zatímco Slováci již menší množství ukrajinské ropy přijali a mají podle dostupných informací již podepsané potřebné smlouvy, česká strana má složitější situaci a stále jedná.

Družbou totiž na Slovensko proudí díky výjimce z evropských protiruských sankcí stále ruská ropa a dovoz ukrajinské s podobným složením stejným systémem není pro sousední zemi takový problém. Jestliže se má ale čistě ukrajinská ropa dostat systémem až do Česka, je třeba její „zásilku“ od ruské ropy v potrubí oddělit.

„V současné době probíhají intenzivní pracovní jednání expertních skupin mezi naší společností a společností Orlen Unipetrol RPA ohledně technického řešení technologického obsahu systému ropovodu. Vzhledem k tomu, že technologický obsah slovenského ropovodního systému Družba tvoří ruské exportní směsi, je z důvodu zákazu souvisejícího se sankcemi EU nutné, aby česká strana tuto otázku vyřešila technicky a administrativně, což následně umožní společnosti Transpetrol přepravovat ukrajinskou domácí ropu přes území Slovenské republiky a dodávat ji českému přepravci pro společnost Orlen Unipetrol RPA,“ popsala Patznerová.

Tuzemské firmy jednání nechtěly komentovat s tím, že smlouvy doposud nejsou uzavřené. Orlen Unipetrol odkázal s otázkami na polský mateřský Orlen. „Společnost Orlen se k průběhu obchodních jednání nevyjadřuje,“ reagovalo pak jeho tiskové oddělení. Jednání nechtělo komentovat ani Mero.

Pomoc Ukrajině

Firmy jsou opatrné k vyjádření z více důvodů. Kromě oficiálního, že se rafinerie snaží rozšířit portfolio svých dodavatelů, je totiž celá věc citlivá vzhledem k válečnému konfliktu. S nabídkou přišla podle zdrojů blízkým jednání sama Ukrajina bránící se čtvrtým rokem ruské agresi.

Rusové totiž postupně vyřadili z provozu bombardováním téměř všechny ukrajinské rafinerie, a země tak ropu z vlastní těžby, kterou už uskladnila kde mohla, nemá kde zpracovat. Zastavit její dobývání přitom není možné, protože probíhá současně s těžbou zemního plynu, který Ukrajina nutně potřebuje v průmyslu a na topení.

Pro polský Orlen je tak nákup ukrajinské ropy podle informací, které redakce shromáždila, i forma pomoci Ukrajině a v neposlední řadě dobrá obchodní příležitost kvůli údajně nižší ceně.

Obchod podle zákulisních zpráv podporuje také státní Mero. Jednak kvůli vstřícnosti státu vůči Ukrajině, jednak proto, že využije nyní na našem území zaslepenou Družbu.

15 procent spotřeby?

Objem dodávek ropy z Ukrajiny by ve výsledku měl být podle dvou zdrojů blízkých jednání totiž celkem významný. Pro Česko by se mohlo jednat o zhruba 75 až 100 tisíc tun měsíčně. Za rok by se tedy jednalo o necelých 15 procent tuzemské spotřeby dosahující zhruba 7 milionů tun. A také zhruba 20 procent kapacity litvínovské rafinerie, kam by ukrajinská ropa Družbou proudila.

Až do letošního jara se právě v Litvínově zpracovala hlavně ruská ropa dopravená přes Družbu, pak ji ale nahradila směs západních rop přepravovaných transalpinským ropovodem TAL napojeným na český IKL v Německu.

Transpetrol objem přepravy pro Česko nechtěl komentovat. Potvrdil ale, že pro slovenskou rafinerii již letos dopravil asi sto tisíc tun ukrajinské ropy, což je lehce nad 2 procenta celkového slovenského dovozu od ledna do října ve výši 4,7 milionu tun. Objednávky na přepravu ukrajinské ropy na říjen a listopad má Transpetrol podle svého vyjádření zatím 70 tisíc tun. „Z tohoto množství zatím bylo do našeho ropovodního systému přijato 28 tisíc tun,“ uvedla společnost.

Podobné složení ropy

Podle Transpetrolu je to také potvrzení, že slovenská strana je na přepravu ukrajinské ropy připravena.

„Jasně definované technické podmínky pro přepravu slovenským systémem Družba, technologický proces čerpání ropy přes území Slovenské republiky, technologický proces reverzního čerpání na slovenské části ropovodu, navrhované technické řešení technologického obsahu v souvislosti s přijatými sankcemi EU při dodržení parametrů kvality ropy ze strany Ukrajiny umožňují příjem, komerční měření, přepravu a předávání ukrajinské domácí ropy. V této souvislosti je důležité poznamenat, že společnost Transpetrol je technicky připravena a v současné době přijala přepravu požadovaného množství ukrajinské domácí ropy pro slovenskou rafinerii,“ vypočítala Patznerová ve stanovisku pro Radiožurnál a web iROZHLAS.cz.

Ukrajinská ropa je té ruské svým složením podobná, na úrovni českého zpracovatele se ale řešilo více věcí. Například její větší hustota a riziko tuhnutí v zimě. Tento problém se ale již podle zdrojů vyřešil změnou směsi ukrajinskou stranou, zpracování tak nemá být pro Litvínov problém.

Další potíže logistického a technického rázu ale zjevně zatím pro nás přetrvávají. Mero na rozdíl od Transpetrolu Družbu na našem území totiž už od června nevyužívá vzhledem k odklonu Česka od ruské ropy a ukončení naší výjimky na její dovoz. V české části potrubí ovšem od té doby zbylá ruská ropa stále leží a je ve vlastnictví Mera.

Vypuštění celého potrubí by totiž bylo drahé, a hlavně Mero počítalo celou dobu s tím, že po ukončení války na Ukrajině se bude moci tímto systémem vozit jiná než ruská ropa třeba z Kaspické oblasti, nakládaná v ukrajinském městě Brody. Rouru tak chce udržovat v provozuschopném stavu.

Co s ruskou ropou?

Před dodávkou ukrajinské ropy se ale jako první bude muset z potrubí vytlačit právě část hmoty z Ruska a také ji ocenit. Dále se podle zdrojů řeší záruky pro Slovensko pro případ, že by došlo k výpadkům ukrajinské ropy pro Česko. Například by to mělo být formou nějaké rezervy skladované právě v sousední zemi pro Slovnaft. Což není snadné, protože Česko nemá povolení na reexporty ruské ropyMotivaci hledat alternativní dodávky ropy mají každopádně i slovenské rafinerie a jejich majitel, maďarský MOL. Celá skupina je totiž stále silně závislá na dodávkách ruské ropy. A i když má výjimku z evropských sankcí, dopadají na ní ty americké. Maďarský premiér Viktor Orbán byl také proto nedávno jednat v USA s prezidentem Donaldem Trumpem, o výjimce z amerických sankcí na nákupy ruské ropy.

Výjimku získal na rok a jak potvrdilo slovenské ministerstvo hospodářství platí i pro rafinerie Slovnaft. Firmy tak se tak budou muset dívat víc do budoucna, a i proto má ukrajinská ropa svůj význam. Nevýhodou ale pro všechny je, že není jasné, jak dlouho budou dodávky trvat.

Letos v únoru MOL také podepsal smlouvu s chorvatskou firmou JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria, na dodávku 2,1 milionu tun ropy do konce letošního roku. Jana Klímová

X X X

 

X X X

Ben-Gvir: Izrael má připravenou věznici pro Mahmúda Abbáse

Pokud OSN uzná Palestinu jako stát, Izrael musí podniknout razantní kroky proti vedení Palestinské samosprávy, uvedl na svém telegramovém kanálu izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir.

Ben-Gvir vystoupil proti diskusi Rady bezpečnosti OSN o iniciativě „cesta k palestinskému státu“ a uvedl, že vytvoření takového státu představuje hrozbu pro Izrael. Zdůraznil, že se domnívá, že současné vedení Palestinské samosprávy podporuje činy teroristických skupin.

„Pokud urychlí uznání palestinského teroristického státu a OSN uzná palestinský stát, je nutné nařídit cílené atentáty na vysoce postavené představitele Palestinské samosprávy… a také zatknout  palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse  – je pro něj připravena věznice Keziot,“ napsal Ben-Gvir.

V současné době uznává nezávislost Palestiny více než 150 zemí. V září se k nim připojily Francie, Spojené království, Kanada, Portugalsko a Austrálie.

V polovině listopadu izraelský ministr obrany Israel Katz prohlásil, že země nedovolí vznik palestinského státu a hodlá pásmo Gazy zcela demilitarizovat. Uvedl, že Izrael samostatně odzbrojí Hamás v oblastech enklávy, které má pod kontrolou, zatímco ve zbývajících oblastech tuto funkci zajistí mezinárodní síly nebo izraelská armáda.

V Gaze platí od 10. října příměří. Izraelské ozbrojené síly podnikají ale útoky na okupovaném břehu Jordánu a také na území Sýrie, Jordánska a Libanonu.

Jana Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

Mobilní ordinace? Kraj se inspiroval na veletrhu v Německu

 

Tástupci Pardubického kraje v pondělí navštívili odborný veletrh Medica-Compamed 2025 v německém Düsseldorfu. Hlavním cílem bylo zjistit možnosti pro zavedení mobilních ambulancí, které by mohly pomoci zlepšit dostupnost zdravotní péče především v periferních oblastech.

„S myšlenkou na zavedení mobilních ambulancí přišel v Královéhradeckém kraji náměstek hejtmana a Jiří Štěpán. Komunikujeme spolu naše aktivity spojené s rozvojem hospodářsky a sociálně ohrožených území a dostupné zdravotnictví je jednou ze součástí rozvoje. Chceme zjistit možnosti jednotlivých výrobců mobilních ordinací, zkušenosti uživatelů a samotných zdravotníků. V tuto chvíli spíše jen monitorujeme možnosti, jak bychom v budoucnu mohli v některých oblastech kraje pomoci s dostupností přednemocniční péče, což sice není přímá kompetence kraje, ale horší dostupnost či dokonce absence služby má vliv na naše nemocnice akutní péče. Jedná se tak spíše o myšlenku v prvopočátku. Uvidíme, zda a jakou cestou se případně vydáme,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Ten se společně s náměstkem hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavlem Štefkou setkal také s významnými výrobci mobilních ambulancí či nemocnic. Jedním z nich je turecká společnost Optima Technic sídlící v Ankaře. „Jedná se o předního výrobce polních nemocnic, mobilních ambulancí či vojenských zařízení. Produkty vyváží do téměř 90 zemí světa, a proto jsme zvolili právě tuto společnost, abychom se detailně seznámili s aktuálními možnostmi na trhu. Jednou věcí se samozřejmě technika a zázemí, druhou pak personál, který by mohl mobilní ambulance různých zaměření obsluhovat,“ řekl Štefka.

Veletrh Medica-Compamed 2025 v Düsseldorfu představuje širokou přehlídku technologií a inovací v oblasti zdravotnictví včetně plně vybavených mobilních ambulancí, diagnostických jednotek či specializovaných výjezdových modulů.

Mgr. Dominik Barták

X X X

Co s I/35 po dokončení dálnice? Kraj, město a ŘSD řeší průtah Litomyšlí

Další osud silnice I/35 po dokončení dálnice D35, a to nejen v oblasti Litomyšle, byl tématem jednání zástupců Pardubického kraje, Ředitelství silnic a dálnice ČR, města Litomyšl, Správy a údržby silnic Pardubického kraje a dalších partnerů v území. Po dokončení dálnice D35 kolem Litomyšle by mělo velmi výrazně ubýt vozidel, která městem nyní projíždějí. Podle posledního sčítání dopravy z roku 2020 projede městem denně přes 21 tisíc aut.

 „Stávající komunikace I/35 de facto půlí město Litomyšl a tak rozumím, že vedení města přemýšlí, jakým způsobem tuto komunikaci po dokončení dálnice začlenit do života města. Je však nutné celou záležitost řešit systémově na celém území Pardubického kraje, protože od Býště až po Moravskou Třebovou má stávající silnice I/35 přibližně 80 kilometrů. Neumím si představit, že bychom komunikaci převzali do krajského majetku bez odpovídajícího zainvestování ze strany státu, ale také bez úpravy rozpočtového určení daní. Velikost silniční sítě byla totiž jedním z našich navržených kritérií,“ uvedl hejtman Martin Netolický, podle kterého je nutné s blížícím se termínem dostavby dálnice kolem Litomyšle opět jednat s ŘSD. „Je zřejmé, že po otevření dálnice u Litomyšle nebude potřeba průtah Litomyšlí ve stávající podobě, ale i nadále bude sloužit například jako objízdná trasa v případě nehody na dálnici. Proto by tato komunikace měla zůstat v parametrech silnice I. třídy,“ řekl hejtman Martin Netolický.

 Podle starosty Litomyšle Daniela Brýdla je řešení průtahu městem jednou z klíčových otázek pro vedení města. „Naším cílem je navrátit hlavní tah do života města. Čtyři pruhy jsou po dokončení dálnice jednoznačně zbytečné. Rádi bychom vytvořili na průtahu parkovací místa a doplnili zeleň, do budoucna v některých částech i cyklopruhy. V této věci jsme si již nechali zpracovat studie a návrhy, které však předpokládaly, že se silnice stane komunikací II. třídy. V případě silnice I. třídy bude muset dojít k revizi plánu, který budeme komunikovat jak s ŘSD, tak krajem. Obávám se, že to nepůjde tak rychle, jak jsem si představoval, ale musíme vnímat realitu,“ řekl starosta Brýdl.

 Vedle úpravy hlavního průtahu se řeší také paralelní komunikace v ulici T. G. Masaryka. „Krajská komunikace v ulici T. G. Masaryka procházející kolem dvou krajských středních škol a městské sportovní haly je na své parametry nadužívána, přesněji řečeno přetížena, neboť slouží také jako alternativní trasa transitu k často ucpanému hlavnímu průtahu. To se logicky podepisuje na jejím stavu a rychlejším opotřebení. S vedením města jsme se domluvili, že připravíme její obnovu, a to i za finanční spoluúčasti města. Komunikace tak i nadále prozatím zůstává v krajském majetku,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr.

Již nyní je jasné, že Ředitelství silnic a dálnic bude muset investovat do stávající světelné křižovatky u autobusového nádraží, která se de facto celá nachází na mostní konstrukci. Mgr. Dominik Barták

x x x

 6. kolo rozvoje venkova: mladí zemědělci dostanou rekordních 1,5 miliardy korun, na investice do zemědělských podniků bude téměř 3,5 miliardy

V 6. kole příjmu žádostí o dotaci na rozvoj venkova rozdělí Ministerstvo zemědělství (MZe) celkem 7,7 miliardy korun. Peníze dostanou například mladí zemědělci, vlastníci a nájemci lesů a potravináři. Dotace pomohou malým a středním podnikům uskutečnit jejich projekty, zlepší welfare hospodářských zvířat a přispějí k modernizaci potravinářské výroby. 

 „Zájem žadatelů o dotace na rozvoj venkova byl velký. Rozhodl jsem se proto ještě navýšit rozpočet na investice do zemědělských podniků o téměř půl miliardy korun, na celkovou sumu 3,5 miliardy korun. To je o půl miliardy více než v předchozím kole. Posílili jsem rovněž zdroje pro mladé začínající zemědělce, a to o 400 milionů korun na 1,5 miliardy. Je to rekordní, historicky nejvyšší částka určená pro mladé zemědělce,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Jako investici do zemědělského podniku mohou zemědělci například postavit nebo opravit stáje, nakoupit zemědělskou techniku nebo vybudovat sklady na ovoce a zeleninu. Po půlmiliardovém navýšení je na investice určeno 3,5 miliardy korun. Půl miliarda navíc půjde především na projekty malých a středních podniků. Dotace jsou také zaměřeny na zlepšení welfare v chovech, například na větší porodní kotce pro prasnice nebo na přebudování klecových chovů pro nosnice na alternativní systémy.

Rekordní příspěvek ve výši 1,5 miliardy korun pro mladé začínající zemědělce je určený zájemcům, kteří chtějí v tomto oboru podnikat a za dotaci si například koupí zemědělskou půdu. Velký zájem mladých zemědělců, kterých se v tomto kole přihlásilo téměř 1 300, je daný také tím, že MZe zjednodušilo podmínky pro čerpání dotace a zemědělci už nemusejí pořízené výdaje dokládat fakturou. Dotace uspokojí 70 % z těch, kteří podali žádost.

Stoprocentně budou podpořeny žádosti o investice do zpracování zemědělských produktů. Zemědělci si tak budou moci vybudovat jatka nebo mlékárny. Celková výše dotace je více než 2 miliardy korun. Stejně tak budou uspokojeni všichni, kdo požádali o investice na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin (19 milionů korun), na přeměnu porostů náhradních dřevin (131 milionů) a na obnovu lesních ploch po kalamitě (110 milionů). Podpořeny budou také všechny inovativní projekty (350 milionů korun), které například vymyslí nový způsob výroby nebo nové agrotechnické postupy (např. zmírňující následky sucha).

Do 6. kola příjmu žádostí na projekty rozvoje venkova v rámci strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027 se mohli zájemci hlásit letos od 14. října do 4. listopadu. Peníze dostanou žadatelé poté, co uskuteční svůj projekt. Výjimkou je dotace pro mladé začínající zemědělce, kteří ji dostanou předem, aby mohli zahájit podnikání.

Dosud se v rámci rozvoje venkova podařilo za 6 kol příjmu žádostí od roku 2023 rozdělit celkem 28 miliard korun. Na zemědělské investice, které byly vyhlášeny třikrát, šlo 11 miliard. Na mladé začínající zemědělce pak 2,9 miliardy, přičemž jen v tomto kole to bylo 1,5 miliardy. Peníze jsou zčásti z evropského a zčásti z národního rozpočt

Vojtěch Bílý

X X X

Letošní Vánoce i u řeky. Olomoucká náplavka se promění v adventní zázrak

 Olomouc se letos dočká zcela nového pojetí vánočních trhů. Od 27. listopadu do 22. prosince ožije olomoucká náplavka adventní atmosférou, světly, hudbou a vůní punče. Projekt Vánoční náplavka, za kterým stojí Šimon Pelikán (Plavby Olomouc) a Petr Heneš (Long Story Short), propojí gastronomii, kulturu i jedinečné kouzlo místa u řeky.

 Nová tradice v srdci města

 Cílem projektu je přenést kouzlo Vánoc tam, kde se lidé setkávají přirozeně, na náplavku, k řece. Návštěvníky čekají čtyři prodloužené adventní víkendy (čt–ne) plné zážitků, výborného jídla, hudby i programů pro děti. Kromě nedělních brunchů, plaveb vyhřívanými a osvětlenými loděmi, čekají návštěvníky i teplé chill zóny s výhledem na řeku.

Na pódiu se představí například Marcell, Swingalia, No Barriers, Lucy & Hang Over, KJ SAX a další interpreti, kteří doladí vánoční atmosféru.

O gastronomickou stránku se postarají známé podniky jako Long Story Short, Bistro Central, Olopunč, Pizza Hradlo, Pikola, Vulcanus Gril či Balikejk.

 Advent s respektem k přírodě

Součástí konceptu je důraz na udržitelnost a ekologii. Návštěvníci se mohou těšit na vratné kelímky s originálním designem, jednotnou vánoční výzdobu a férový přístup k prodejcům i partnerům.

„Chceme, aby trhy měly styl, byly přátelské k lidem i k přírodě. Nejde jen o prodej, ale o sdílení atmosféry, zážitků a radosti,“ říká Šimon Pelikán, zakladatel Plaveb Olomouc a spoluorganizátor akce, který v minulém týdnu otevřel na Dolním náměstí v Olomouci Olopunč U Kapucína.

 Místo, kde se potkává město

 Za kurátorským výběrem stánků stojí Petr Heneš, kreativní vizionář, šéfkuchař a spolumajitel oceněného podniku Long Story Short a nového Bistra Central. Jeho rukopis se v projektu promítá do podoby „gastro scény“, konceptu, který spojuje moderní poctivou kuchyni, vůně Vánoc a lokální suroviny.

„Jídlo je pro mě způsob, jak lidi spojovat. Vánoce mají vlastní chuť. Je v ní něco domáckého i slavnostního. Chtěli jsme, aby se to odrazilo i na náplavce. Aby sem lidé nepřišli jen “na něco teplého do ruky“, ale za zážitkem. Za kuchyní, která má energii, nápad a která dělá z Vánoc něco víc než jen frontu u stánku,“ doplňuje Petr Heneš.

 Projekt vzniká ve spolupráci s městem Olomouc a dalšími partnery

Oficiální zahájení Vánoční náplavky proběhne ve čtvrtek 27. listopadu, v 17.00 symbolickým rozsvícením světel a prvním koncertem.

Závěr trhů obstará vánoční party 22. prosince.

Šimon Pelikán | zakladatel Plaveb Olomouc, pořadatel kulturních akcí a popularizátor života u řeky. Propojování města s vodou je jeho dlouhodobé téma a inspiraci k němu čerpá i na svých cestách. Od plaveb historickými plachetnicemi přes Atlantský oceán až po letošní expedice na Antarktidu a Arktidu. Je držitelem ocenění města Olomouce za počin roku a ceny Olomouckého kraje za přínos v cestovním ruchu.

Petr Heneš | rodák z Olomouce, šéfkuchař a podnikatel v gastronomii, držitel ocenění dvě čepice Gault & Millau. Má zkušenosti z Rakouska, Kanady, Argentiny či Brazílie a stojí za projekty jako Forbidden Taste, Long Story Short, Bistro Central či horský hotel Alpen Arnika. Je známý svým důrazem na kreativitu, food design a vytváření gastronomických zážitků, které mají přesah. Plavby Olomouc & Long Story Short