Předseda NS Angyalossy: Cokoliv generálu Pavlovi rád vysvětlím. Přál by si, aby nový prezident dlouhodobě komunikoval s justicí a naslouchal jí. Sám je prý připraven zodpovědět mu jakékoliv otázky, které s justicí souvisí. Angyalossy už také Pavla pozval k návštěvě sídla nejvyšší instance v Brně. „Je to již tradice, zde v budově NS byli všichni naši čeští prezidenti. Uvidíme, kdy si udělá čas,“ řekl Angyalossy v rozhovoru s ČTK.

V úřadu prezidenta dnes končí Miloš Zeman. Jeho zvolený zástupce Pavel se funkce ujme ve čtvrtek. Nemalá část kompetencí hlavy státu se týká právě justice. Prezident jmenuje soudce obecných soudů, předsedy obou nejvyšších soudů i ústavní soudce.

„Byl bych rád, kdyby pan prezident komunikoval s justicí, naslouchal justici. Aby nerozhodoval pouze na základě nějakých kusých informací,“ řekl Angyalossy.

„Jsem pro něj vždy zde, kdykoliv a jakoukoliv otázku týkající se justice mu zodpovím, sdělím, vysvětlím, aby mohl on sám lépe rozhodovat o některých věcech, které se týkají justice,“ uvedl předseda NS. Současně s gratulací ke zvolení poslal Pavlovi i pozvání do Brna.

Pavla jako jeden z prvních úkolů na Hradě čeká obměna Ústavního soudu. Letos končí sedm soudců, včetně kompletního tříčlenného vedení. Podobně jako další odborníci, i Angyalossy se domnívá, že by měl Pavel navrhovat kandidáty s různými profesními zkušenostmi – kariérní soudce, akademiky, advokáty a třeba i bývalé politiky.

„Právě to široké spektrum různých dřívějších zkušeností je velice cenné a pomáhá kvalitě rozhodnutí Ústavního soudu,“ míní Angyalossy. Počítá i s možností, že se mezi adepty objeví někdo z jeho kolegů z NS – nebylo by to poprvé. V současné sestavě ústavní soudců působí někdejší člen NS Ludvík David., ceskajustice-cz

X X X

Jsme solidární „mlčky a bez zbytečné pompéznosti“, stojí v podnětu soudců k ÚS kvůli snížení platů

Okresní soud v Mladé Boleslavi se obrátil na Ústavní soud (ÚS) kvůli snížení platů v justici v letech 2021 a 2022. Zásahy motivované rozpočtovými úsporami v době pandemie koronaviru podle návrhu ohrozily soudcovskou nezávislost a vyprázdnily práva soudců. Už loni ÚS obdržel podobný návrh od Okresního soudu v Ústí nad Labem. Mladoboleslavský podnět je šířeji pojatý, poukazuje také na situaci v roce 2021. Plné znění dnes ÚS zpřístupnil v přehledu plenárních věcí na svém webu.

Okresní soud navrhuje, aby ÚS zrušil zákonné ustanovení, podle kterého od loňského února do prosince činila platová základna u soudců 100.872 korun, tedy méně, než kdyby se počítala podle standardního mechanismu. Zároveň mladoboleslavský soud navrhuje, aby ÚS zpětně vyslovil protiústavnost totožně nastavené platové základny v roce 2021.

„Opakované zásahy zákonodárce, směřující ke snížení soudcovských platů, jsou evidentním porušením principu ochrany nabytých práv,“ stojí v návrhu. Poukazuje také na to že soudci byli v době pandemie covidu-19 vystaveni mnoha rizikům a že jsou dlouhodobě a dobrovolně společensky solidární, ovšem většinou „mlčky a bez zbytečné pompéznosti“.

„Za této situace je zbytečné, aby jim byla platovými restrikcemi de facto zákonnou cestou ukládána unifikovaná solidarita ve vztahu ke státnímu rozpočtu,“ pokračuje návrh. Kritizuje také přijetí novely zákona ve stavu legislativní nouze.

Výše platu politiků, soudců a státních zástupců se za normálních okolností odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Po snížení v roce 2021 se od ledna 2022 platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Další novela je však od února 2022 opět snížila. U soudců tak základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Vláda očekávala, že díky tomu ušetří 600 milionů korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu. Například soudci okresního soudu mají letos pobírat o 11.300 až 19.400 korun víc než loni.

Okresní soud v Ústí nad Labem se obrátil na ÚS kvůli platovým restrikcím už loni, také jeho návrh je dostupný na webu. Vláda už avizovala, že se řízení bude aktivně účastnit a že je připravená své kroky obhájit. Jak soud procesně naloží s dalším návrhem z Mladé Boleslavi, zatím není jisté.

ÚS v minulosti opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Proto prý vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.

Pokud by ÚS návrhům vyhověl a fixní platové základny zrušil, stát by patrně musel soudcům platy zpětně dorovnat.

 X X X

 Při stanovení počátku subjektivní promlčecí lhůty je nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu, zaznělo u kulatého stolu

Vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy David Elischer, místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk a vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann Foto: Radek Čepelák

 Při stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty při uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neplatné smlouvy je vždy nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu, vyplývá ze závěrů kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku „Aktuální trendy v institutu promlčení českým i evropským pohledem“. Zásadní je nově vedle znalosti skutkových okolností i poznatelnost právní kvalifikace nároku.

Celá právní úprava v novém občanském zákoníku obsahuje řadu zvláštních ustanovení. Ta zpřesňují okolnosti, které se mají brát v úvahu v oblasti náhrady škody a v oblasti bezdůvodného obohacení. V případě náhrady škody je to vědomost o tom, kdo je škůdcem a vědomost o tom, že škoda vznikla. V případě bezdůvodného obohacení vědomost o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o tom, kdo se na úkor ochuzeného obohatil.

„Jsem toho názoru, že aplikace obecného ustanovení, které nám říká, že máme alternativně přihlížet k tomu, co ten dotyčný vědět měl a mohl, tak se aplikuje i v těchto zvláštních situacích čili že ta zvláštní úprava nevylučuje tu obecnou, ale ji doplňuje a zpřesňuje. A tedy že i v oblasti práva na náhradu škody a práva na vydání bezdůvodného obohacení je třeba tu vědomost subjektu posuzovat objektivněji, než tomu bylo za předchozí úpravy. Tedy nemá jít o prokázanou subjektivní znalost a vědomost, ale takovou, kterou by si osoba znalá případu důvodně osvojila při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé,“ uvedl vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy David Elischer.

Vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann a vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Ministerstva spravedlnosti Michal Franěk

Klíčový nález Ústavního soudu

Jedním z klíčových témat diskuze u kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku o institutu promlčení v civilním právu byl nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, který vyjasňuje právě pravidla pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Jde o spotřebitelskou věc a bezdůvodné obohacení, jež měla získat pojišťovna z investičního životního pojištění. Obecné soudy třikrát rozhodly, že pohledávka sice existuje, ale je promlčená. „Tradičně se vycházelo z toho, že schopnost věřitele právně kvalifikovat rozhodné skutkové okolnosti není významná pro určení počátku subjektivní promlčecí lhůty.

ÚS tady v českých poměrech poprvé přichází s tezí, že mezi okolnosti rozhodné pro spuštění subjektivní promlčecí lhůty náleží i určité poznání právní kvalifikace. Byť se celý příběh odehrává na poli starého občanského zákoníku, jsou závěry ÚS významné i pro výklad současné právní úpravy, konkrétně § 619 OZ“, komentoval nález místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Logika nálezu je podle něj poměrně jednoduchá. „Nemůžeme věřiteli říci, že mu subjektivní promlčecí lhůta uběhla dříve, než měl reálnou možnost poznat, že má nějakou pohledávku“, vysvětlil.

Šéfredaktorka České justice Eva Paseková, tajemník katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Střeleček, vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy David Elischer, místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk a vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann, vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Ministerstva spravedlnosti Michal Franěk, Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra a advokát Ladislav Drha

Nyní se uvidí, jak si justice s judikátem poradí. „Jako nejrozumnější se mi jeví řešení, s nímž přišel náš kolega Luboš Brim, který se inspiroval menšinovým doktrinálním názorem v německé odborné literatuře. Jde o tezi, podle které obsahuje-li hypotéza právní normy zakládající určité právo vedle skutkových prvků též prvek normativní, jako např. skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, zahrnují okolnosti rozhodné pro uplatnění práva, o nichž musí věřitel vědět, aby mohla začít plynout subjektivní promlčecí lhůta podle § 619 OZ, též alespoň laické ponětí o naplnění dotčeného normativního prvku“, předestírá jako možný přístup Petr Šuk s tím, že bude stačit možnost takového poznání ve smyslu „mohl a měl“. „Nelze to brát tak, že dokud věřitel nemá právní rozbor od advokáta, tak mu subjektivní promlčecí lhůta neběží“, dodává.

Postačí poznatelnost

Podle Davida Elischera je také otázkou, jestli vědomost daného subjektu má být skutečně prokázanou subjektivní vědomostí nebo postačí poznatelnost, tedy objektivizovanější pohled na věc. „A tady se také kloním k tomu závěru, že má postačit poznatelnost. Pokud ta obecná úprava v §619 odst. 2 mi říká, vědět měl a mohl, je to jednoznačné východisko, jak to mám uchopit, tedy je třeba to aplikovat i v posouzení zmíněné laické právní kvalifikace. Co je na té konstrukci zajímavé je to, kam až vlastně má sahat ta „laická“ vědomost. Má, jak říká ÚS, dotyčný cítit, že ta smlouva je v nepořádku, cosi v ní „nesedí“, což by mělo z jeho pohledu stačit k tomu, aby učinil příslušný závěr,“ myslí si vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Advokát Ladislav Drha se případy sporů o neplatnost investičního životního pojištění zabývá ve své praxi. Podle něj je problematika dvojsečná. „Ti pojistníci roky odváděli každý měsíc platby a pak z toho jednoho dne samozřejmě čerpali, neboť byli i osobami pojištěnými. Pak podali žalobu na neplatnost uzavřené smlouvy a snažili se získat zpět zaplacené pojistné. Při podání žaloby si už ale úplně neuvědomovali, že vyslovení neplatnosti smlouvy je dvousečné. Pokud totiž byla skutečně vyslovena neplatnost pojistné smlouvy, tak se i pojišťovna dle toho zařídila a logicky si nárokovala zpět vyplacené pojistné plnění, neboť si řekla, že když ty jsi nemusel platit mně, nemusela jsem já platit tobě. Zkrátka pokud pojistník chtěl zpět to, co za celé roky zaplatil pojišťovně, tak se pojišťovna zachovala recipročně a chtěla ona zpět to, co zaplatila pojištěnému.  A z toho vzniklo spoustu problémů“ uvedl v diskuzi.

Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra

Deus ex machina

Právě otázka promlčení, která skončila až u Ústavního soudu, byla podle něj jedním z klíčových okamžiků celé problematiky. „Ústavní soud do toho vstoupil jako „deus ex machina“ a přinesl nám nějaký nový princip, se kterým jsme se museli nějak vypořádat. Čistě objektivně proti takovému novému principu nelze nic namítat, protože celé fungování společnosti je o tom, že skrze právo hledám nějakou míru spravedlnosti ve společnosti a neustále vyvažuji práva jednotlivých stran. Skrze právní normy a ta soudní rozhodnutí posouvám společnost dál. Z tohoto pohledu je to určitě v pořádku. Na stranu druhou, pokud jste advokát a zastupujete jednu ze stran, tak to poslední, co chcete je, aby právě ve vaší kauze byl aplikován nový a nečekaný princip. Jako advokát přemýšlíte od počátku o tom, jak ten spor strategicky vést a co můžete očekávat a s tím pracujete. Jenže pokud jste tím prvním, v jehož kauze je ten nový princip zaveden a aplikován, tak to je pak složité,“ nastínil Ladislav Drha pohled z praxe. Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 NÚKIB vydal varování kvůli TikToku, označil ho za bezpečnostní hrozbu

 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalším významným informačním systémům. Úřad dnes sdělil, že aplikace představuje bezpečnostní hrozbu. Zvážit používání aplikace i to, co skrze ni lidé sdílí, doporučuje úřad i široké veřejnosti.

„Množství sbíraných dat a nakládání s nimi, v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v ČR, nám nedává jinou možnost než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu,“ uvedl ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. Dalším důvodem pro vydání varování je podle úřadu právní a politické prostředí v Číně, kterému podléhá vývojář a provozovatel aplikace, pekingská společnost ByteDance.

NÚKIB varuje před instalací i používáním TikToku na zařízeních přistupujících k systémům kritické informační infrastruktury, informačním systémům základní služby a významným informačním systémům. „K vydání varování jsem přistoupil na základě komplexní analýzy informací o aplikaci TikTok, které jsme získali jak z veřejných zdrojů, tak od našich spojenců,“ uvedl Kintr.

Varování je pro povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti účinné od okamžiku vyvěšení na úřední desce NÚKIB. Příslušné subjekty musí přijmout přiměřená opatření. NÚKIB hodnotí hrozbu jako vysokou. „NÚKIB doporučuje zakázat instalaci a používání aplikace TikTok na zařízeních, jež mají přístup do regulovaného systému jako nejsnadnější způsob, jak co nejvíce eliminovat uvedenou hrozbu,“ uvedl úřad. Na mysli má pracovní i soukromá zařízení využívaná k pracovním účelům.

„Varování nerozlišuje mezi uživateli ze státního a soukromého sektoru. Stěžejní je pro mě to, zda by ohrožení konkrétního systému mohlo mít negativní dopad na fungování ČR a bezpečí každého z nás,“ doplnil Kintr. Široké veřejnosti úřad doporučuje zvážit využívání aplikace a zejména to, co přes ni lidé sdílí. Osobám ve vysokých politických, veřejných či rozhodovacích funkcích pak výslovně doporučuje aplikaci nepoužívat.

NÚKIB ve varování s odkazem na čínskou legislativu v oblasti bezpečnosti a zpravodajské činnosti zmiňuje obavy z toho, že zájmy čínského státu mohou být kladeny nad zájmy uživatelů. Připomíná také, že Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2021 označila Čínu za rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu.

Aplikace podle NÚKIB například zjišťuje informace o dalších nainstalovaných aplikacích. Obsah soukromé komunikace nahrává na servery ByteDance, pravidelně kontroluje polohu zařízení a má přístup ke kontaktům, informacím o zařízení, sítích WiFi či kalendáři. „Množství dat a způsob, jakým jsou sbírána, může sloužit k zacílení kybernetických útoků na konkrétní osoby, a tím zvýšit riziko jejich úspěchu,“ stojí ve varování.

Čínská sociální platforma TikTok je založena na nahrávání a publikování krátkých videí, která mezi sebou sdílejí převážně náctiletí. Aplikaci zakázaly nedávno na zařízeních používaných pro služební účely některé instituce EU kvůli obavám, že by TikTok mohl být využíván k propagaci Pekingu nebo sbírání informací o uživatelích. Bílý dům minulý týden nařídil federálním úřadům USA, že mají 30 dní na to, aby odstranily TikTok ze všech vládních zařízení. Od 1. března začala na svých zařízeních blokovat TikTok kanadská vláda, ceskajustice.cz

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK  HODNOTÍ  MILOŠE  ZEMANA

Jiří Paroubek: Spravedlnost pro Miloše Zemana?

V posledních dnech se prakticky všechna média oddávají bezuzdným útokům na bezprostřední okolí končícího prezidenta Miloše Zemana, včetně jeho samotného. Je to místy nechutné, někdy komické (např. údajně vypitý sklad alkoholu v Lánech) a hlavně nepravděpodobné. Alespoň pro toho, kdo si dokáže zachovat kritické uvažování nad věcí. Prostě je to všechno přehnané.

Miloš Zeman začínal jako velký rétor Občanského fóra v roce 1989, ale jeho velká část kariéry je spojena se sociální demokracií, jejímž předsedou se stal v roce 1993 a byl jím až do roku 2001.

Mezi jeho nesporné přednosti patřila schopnost skvělého projevu. A to i v době, kdy mu zjevně docházely síly v důsledku kumulace nemocí, které sužovaly jeho tělo.

Je vlastně posledním z koryfejů listopadové revoluce. Nikdo jiný už nezbývá. Není tu ani Václav Havel, v aktivní politice není ani Václav Klaus.

Byl především pragmatickým politikem, který dovedl být tvrdým protivníkem až nepřítelem, jenž ale v případě potřeby ovšem dokázal najít i s největším oponentem politickou dohodu. To se ukázalo např. v době tzv. opoziční smlouvy.

Jeho premiérství, přes všechny faux pas a přešlapy jeho spolupracovníků – ministrů i jeho osobně, je potřeba hodnotit jako velmi dobré. Tedy ve srovnání se svým předchůdcem ve funkci i s naprostou většinou svých nástupců.

Jeho politickou pouť nezdobily sice velké a vznešené myšlenky, ale svou politickou cestu měl především v době svého premiérství i předtím v čele sociální demokracie, velmi dobře promyšlenou a jasnou.

Politickou kariéru Miloše Zemana provázely mnohé porážky a také velká a někdy překvapivá politická vítězství. V čele sociální demokracie dokázal zvítězit vlastně jen v jedněch volbách (sněmovních v roce 1998) a jen díky neschopnosti pravicových stran dohodnout se po sněmovních volbách na vládě, byl schopen utvořit jednobarevnou vládu s podporou smluvně opoziční ODS.

Nevyhrál v čele ČSSD žádné komunální, krajské ani senátní volby. Prostě byl specialistou na volby do sněmovny, solitérním politikem, kterážto jeho výjimečná schopnost se pak projevila především v přímé prezidentské volbě. Ta pro něj byla obrovskou šancí, darem z nebes. V Poslanecké sněmovně a Senátu by mu sociální demokracie v nepřímé volbě nikdy nedokázala zajistit zvolení prezidentem.

Po prezidentské volbě uskutečněné v roce 2003 ještě parlamentem, odešel poražen zadním vchodem z Pražského hradu a zdálo se, že jeho politická kariéra se především přičiněním Vladimíra Špidly, tehdejšího premiéra za ČSSD a jeho nejbližších spolupracovníků, uzavřela. Miloš Zeman však projevil neuvěřitelnou houževnatost. I když i pak jej provázely porážky. Jeho angažmá ve spojení s pražskými kmotry ve volební kampani k volbám do sněmovny v roce 2010, řízené M. Šloufem, vedlo k další prohře Miloše Zemana. Opět odešel z funkce předsedy, tentokrát své strany SPOZ. Nicméně během krátké doby se SPOZ stala instrumentem, který M. Zemana v roce 2003 v přímé volbě vystřelil do funkce prezidenta republiky. Bylo to velké a pro mnohé nečekané vítězství.

Když se mě jeden z předáků tehdejší ČSSD někdy v únoru 2013 zeptal, kde udělali, pokud jde o M. Zemana chybu, že umožnili jeho volbu, odvětil jsem mu s lehkostí: „Pokud jste nechtěli M. Zemana, měli jste rok před volbou podpořit kandidaturu profesora Švejnara, který byl schopen porazit ve volbách jak Schwarzenberga, Fischera, tak i Zemana“. Dostalo se mi odpovědi: „Když Jirka (Dienstbier, pozn. autora) tolik chtěl…“. Takže i neschopnost jeho politických protivníků anticipovat budoucí vývoj Miloši Zemanovi velmi pomohla.

Na rozdíl od zdrcující většiny svých protivníků byl M. Zeman schopen vždy uvažovat na řadu kroků dopředu. Věděl, že po písmenech A a B následují písmena C, D a E. Tuto schopnost anticipace budoucího vývoje nikdo ze současné politické elity nemá. A M. Zeman si tuto schopnost udržoval do posledních dnů.

Druhé volební období prezidenta M. Zemana bylo poznamenáno jeho snahou změnit ústavní zvyklosti anebo dokonce ústavní pořádek v zemi tak, aby byl nastolen poloprezidentský systém. Podobný tomu, který je ve Francii. K tomuto účelu chtěl M. Zeman využít SPOZ a také sociální demokracii (tam to ovšem s ohledem na Sobotku bylo velmi těžké).

SPOZ však propadla ve sněmovních volbách v roce 2010 a věci v soc. dem. se utvářely jinak, než si M. Zeman představoval. Nicméně, každou skulinu, kterou v Ústavě našel, M. Zeman využil k tomu, aby posunul systém k posílení prezidentovy ústavní síly a moci.

Soužití se Sobotkou bylo po celé čtyři roky (2014-2017) vlády tohoto politika pro Zemana velmi složité. Zeman překážel Sobotkovi a Sobotka Zemanovi a výsledkem bylo postupné oslabování sociální demokracie, když z vedení této strany zmizeli po tzv. lánském puči v roce 2013 všichni politici soc. dem., kteří měli vazby na M. Zemana. Na pádu ČSSD z pozice nejsilnější strany v zemi do současné pozice hvězdné pěchoty mají ovšem dost rovnocenný podíl oba dva: tedy jak Sobotka, tak Zeman.

Po volbách do sněmovny v roce 2017, v nichž ČSSD fatálním způsobem oslabila, se nový lídr této strany Hamáček, vydal cestou spolupráce s M. Zemanem a přivedl svou stranu do koalice s podstatně silnějším hnutím ANO.

Nicméně na léta 2014 – 2019, tedy na léta vlád ČSSD a hnutí ANO a hnutí ANO s ČSSD, to vše za Zemanova prezidentství a před pandemií covidu budeme vzpomínat po čase jako na zlatý věk státu. Rostla kupní síla obyvatelstva, rostl HDP země, aniž by docházelo k růstu státního dluhu a republika se dostala mezi 10 – 12 nejvyspělejších států EU. K tomu jistě přispělo, podobně jako v celé Evropě, to, že Česko dováželo pro svůj rozsáhlý průmysl levné suroviny z Ruska. Dovoz levných surovin z Ruska byl základem prosperity EU a tedy i Česka ve zmíněných letech. M. Zeman se pokusil vytvořit strategické spojenectví s druhou východní velmocí, Čínou. Jako muž schopný anticipovat budoucí vývoj pochopil obrovský potenciál čínské ekonomiky a možnosti, které to skýtá pro Česko. Tato jeho aktivita ovšem vyzněla dost do ztracena. Také proto, že místo střízlivého hodnocení budoucích čínských investic v Česku, prezident vydával prohlášení s příliš bombastickými vyjádřeními…

V průběhu svého druhého prezidentského mandátu M. Zeman zasahoval, po vzniku druhé Babišovy vlády s účastí ČSSD, do praktických rozhodnutí exekutivy častěji nežli v předchozím období. Prostě vláda A. Babiše neměla ve sněmovně většinu a každá menšinová vláda je pochopitelně vystavena vydírání z mnoha stran. A lidé kolem M. Zemana i M. Zeman sám byl, kromě A. Babiše a J. Hamáčka, v každodenním kontaktu také se šéfem quazikoaliční KSČM V. Filipem, i s předsedou SPD, T. Okamurou. Z Pražského hradu se tak stalo skutečné centrum státní moci. To je možná dnes tím zdrojem nenávisti, který se projevuje až absurdními titulky, headliny velkých českých deníků, zaměřenými proti Zemanovým nejbližším spolupracovníkům i vůči němu osobně. Tato nenávist je uměle živená a ještě nějakou dobu živená bude.

V posledním roce a půl svého mandátu M. Zeman, podobně jako kdysi V. Havel, zažíval vážné zdravotní problémy. Ty samozřejmě limitovaly výkon jeho prezidentského mandátu. Zmizely výjezdy do krajů a do značné míry i aktivní účast na politickém dění.

Vláda P. Fialy je úplně z jiného politického tábora, nežli M. Zeman. Nicméně, díky premiérovi i prezidentovi byla koexistence vlády a prezidenta v posledním roce mandátu M. Zemana vcelku klidná. Pouze tři prezidentská veta u pečlivě vybraných zákonů a prezidentem vyjádřený odpor vůči nižší valorizaci důchodů v červnu tohoto roku.

Zeman odchází z politické scény bez zjevného politického dědice a také dědictví. Bude možná psát memoáry, v nichž nejspíš zatočí se všemi politickými nedovedy a zejména s těmi, se kterými se dostal do politického sporu či kteří překáželi jeho politickým záměrům.

Možná, že se na jeho odchod z politické scény (na kterou se ovšem bude jako politický recidivista rád vracet tu a tam vtipnými či jedovatými glosami) hodí slova jedné revolucionářky: „I když se občas mýlí, zůstává naším velikánem“. A myslím si, že to tak i je, přes všechny chyby byl Miloš Zeman velkou politickou osobností. A s ním končí éra velkých politických vůdců, kteří se objevili v politickém orbitu země v době sametové revoluce., server vase věc.cz, Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR

X X X

JAKÁ  BYLA  ÉRA  MILOŠE  ZEMANA?

Z politiky odchází jedna z největších postav tuzemské polistopadové éry. Málokomu je to zcela lhostejné. Zatímco části lidí je to líto, druhá se ani nesnaží skrývat radost, nebo dokonce slaví. Miloši Zemanovi je to s největší pravděpodobností jedno. Přesně na tomto kontrastu celá jeho třiatřicetiletá politická éra stála.

 Dlužno říct, že těch, kteří mu vyjadřovali sympatie a odevzdávali hlasy v nejrůznějších volbách, bylo zpravidla víc než těch druhých. Zeman si toho byl dobře vědom. Jakkoli by si určitě – stejně jako každý politik – přál, aby ho milovali všichni, dokázal si ryze pragmaticky vyhodnotit, že to není možné. A tak se zkrátka soustředil jen na ty „své“ a odpůrce měl víceméně „na háku“.

Podobnou dávku pragmatismu nejspíš projevil už na začátku 90. let. Pravice byla „obsazená“ jeho někdejšími kolegy z Prognostického ústavu v čele s Václavem Klausem. Miloš Zeman se možná i proto postavil v únoru 1993 do čela tehdy paběrkující sociální demokracie. Sliboval, že ji přivede do Strakovy akademie hlavním vchodem a že bude vázat členské legitimace ČSSD do kůží občanských demokratů.

Sázka na politický instinkt

V roce 1996 to ještě stačilo „jen“ na opozici a křeslo předsedy Sněmovny, o dva roky později po tzv. sarajevském atentátu na Václava Klause, rozštěpení ODS (z části vznikla Unie svobody), odchodu lidovců s ODA a předčasných volbách už Zeman triumfoval.

Do křesla premiéra a k sestavení jednobarevné menšinové vlády mu dopomohla opoziční smlouva s „arcirivalem“ Václavem Klausem. Často se však zapomíná, že klíčovým faktorem, který k uzavření „oposmlouvy“ vedl, bylo odmítnutí Zemana ze strany tehdejšího předsedy Unie svobody Jana Rumla.

Kdyby tehdy na Zemanovu nabídku kývl, vládli unionisté a lidovci se sociálními demokraty a žádná opoziční smlouva se nekonala. Zeman tehdy vše vsadil na svůj výborný politický instinkt. V memoárové knize Jak jsem se mýlil v politice přiznal, že nabídku Rumlovi dával s předpokladem, že bude odmítnuta.

Jestliže do té doby byl pro většinu lidí Miloš Zeman sice neotesaným a někdy hrubým typem lídra, se kterým však občas bývá i legrace, po uzavření opoziční smlouvy se stal pro část společnosti a většinu tehdejších novinářů ztělesněním zla. Zvlášť když je ještě v 90. letech k žurnalistům vstřícný a ochotný Miloš Zeman tou dobou už z duše nenáviděl nebo jimi opovrhoval.

V opovrhování novináři sehrály u Zemana podle jeho někdejšího blízkého spolupracovníka – tehdy zlopověstného autora kampaní ČSSD či třeba autobusu Zemák – Miroslava Šloufa roli dvě věci. „Jednak neuvěřitelné předvolební mediální výmysly médií v roce 1996, ze kterých jsme všichni byli do jisté míry rozhozeni,“ napsal Šlouf do knihy Jak se dobývá Hrad a jiné taje politiky.

Zadruhé pak podle Šloufa „novinářské hyeny zašly v tažení proti Zemanovi tak daleko, že do útoků proti němu zatáhly i jeho syna, který se shodou okolností v té době pokusil o sebevraždu. (…) Neštítily se ani tak odporných věcí, že navštívily v Kolíně maminku, tedy babičku Zemanova syna, strčily jí nohu mezi dveře, namířily na ni kameru a vypálily: Víte, že se váš vnuk pokusil o sebevraždu? Co nám k tomu řeknete?“

Jak Šlouf dodal: „Poté už Miloš Zeman nebyl nikdy stejný jako předtím. (…) Po nějakou dobu na tom byl tak psychicky zle, že jsme se báli, že se hyenám podařilo ho dostat na kolena. Vyvinul obrovskou energii a podařilo se mu to zvládnout. (…) Miloš Zeman v té době novináře z duše nenáviděl. Změnil se ale i jako člověk.“

Jestliže si do té doby Zeman z novinářů a mínění svých odpůrců příliš nedělal, od těch dob už mu to bylo „úplně šumák“. Cílil výhradně na své publikum, a když pár měsíců před koncem své menšinové vlády protkané aférami typu Olovo či kauzami jako Liberta, kvůli které skončil za mřížemi jeho ministr financí Ivo Svoboda, cítil, že už by zřejmě podruhé nevyhrál, sám si zvolil svého nástupce.

„Operace důchodce skončila“

Stal se jím Vladimír Špidla, který se rok před volbami v roce 2002 začal od éry svého předchůdce nápadně odstřihávat a nakonec i díky tomu ČSSD dovedl nejen ke druhému volebnímu vítězství v řadě, ale i k sestavení vlády s lidovci a Unií svobody–DEU.

Miloš Zeman výpady Vladimíra Špidly proti vlastní éře i sobě samému přecházel. Zaprvé věděl, že jen tak může ČSSD obtěžkanou odporem k opoziční smlouvě pomoci k vítězství. Zadruhé spoléhal na to, že mu to Špidla jednou vrátí.

Přesněji řečeno, že mu v roce 2003 dopomůže do prezidentského křesla. Tehdy ještě volil hlavu státu parlament, a kdyby Zemana podpořila sociální demokracie, měl by velkou šanci uspět. Jenže namísto toho jej poslalo sedmadvacet poslanců a senátorů ČSSD v čele se Špidlou, Stanislavem Grossem a Bohuslavem Sobotkou zadním vchodem ze Španělského sálu na vejminek na Vysočině, což tehdy rozesmátý Gross shrnul slovy „Operace důchodce skončila“. Teprve poté začal Miloš Zeman na potkání vykládat, že jeho největší životní politickou chybou bylo právě prosazení Špidly do křesla předsedy.

Už několik měsíců po volebním fiasku se v Zemanově brlohu na Vysočině odehrála jedna důležitá schůzka. Spolu se svým někdejším předsedou na ní seděl Miroslav Šlouf. Přijel s cílem zjistit, jestli se Zemanovi v důchodu skutečně tak zalíbilo, anebo zda má začít pracovat na jeho comebacku. Věděl totiž, že ve druhém případě bude muset sehnat peníze a vybudovat organizaci, která Zemana udrží v povědomí veřejnosti.

Prezident od slivovice

Miloš Zeman začal rozlévat panáky slivovice, Šlouf však toužil po něčem jiném. „Tak chceš být prezidentem, Miloši, nebo ne? Jestli na tom mám začít dělat, potřebuju to vědět,“ opakoval stále stejný dotaz. Jenže Zeman se k odpovědi neměl. První panák. Druhý. Třetí.

Šlouf už začal být netrpělivý a naléhal na odpověď. Zeman se však místo odpovědi Šloufa zeptal, co by si přál on. „Já už jsem si svůj sen splnil,“ odpověděl Šlouf, „ale chci vědět, jestli chceš být prezidentem,“ tlačil dál. V tu chvíli Zeman kývl, zvedl skleničku a usmál se: „No, tak aspoň konečně vím, jak vypadá splněný sen Miroslava Šloufa. (…) Asi bych o návratu do politiky mohl vážně uvažovat,“ vzpomínal později Šlouf.

Před sebou měli deset dlouhých let. Prvních pět byl totiž hlavou státu Václav Klaus a Miloš Zeman předpokládal, že jeho letitý soupeř svůj post obhájí. Proti němu jít nechtěl.

Bývalý předseda ČSSD se tedy popisoval jako „spokojený důchodce z Vysočiny, který rád objímá stromy“, a donekonečna opakoval, že se do politiky vracet nechce. Přitom ale neodmítl jediný rozhovor, jediné zodpovězení otázky do článku po telefonu. Přes pevnou linku, samozřejmě.

V té době například Zemanovi zavolal jeden z tehdejších elévů Lidových novin s jakousi ekonomickou otázkou. Odpověď bývalého šéfa ČSSD si ani nenahrával. Miloš Zeman kromě jiného jmenoval maďarského politika a ekonoma Tamáse Fellegiho. Jenže redaktor dobře nerozuměl. Starší kolegové – kteří Zemana dobře znali – mu škodolibě doporučili, ať na Vysočinu zavolá ještě jednou a nechá si jméno vyhláskovat. Budoucí prezident kupodivu nehnul ani brvou. „F jako Filip, E jako Egon…,“ pokračoval, až se dostal k poslednímu písmenu. „A I jako idiot. A to jste vy, pane redaktore!“

Tou dobou už fungoval spolek Přátelé Miloše Zemana, později vznikla Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ), jejímž předsedou byl zvolen jistý Vratislav Mynář, místopředsedou Martin Nejedlý. Ve volbách v roce 2010 sice neuspěla, ale zato odčerpala hlasy ČSSD Jiřího Paroubka.

A když později Miroslav Šlouf při vyrovnaném výsledku pomohl pravé ruce tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka sehnat přeběhlíky z ČSSD Miloše Melčáka s Michalem Pohankou, bylo zaděláno na hlasy pro Zemana v prezidentské volbě v roce 2013, která měla být ještě nepřímá. Zároveň se jeho okolí snažilo přesvědčit zákonodárce, ať volbu změní na přímou. V té si totiž Zeman věřil víc.

Stalo se tak na přelomu let 2011 a 2012. Zeman si své síly otestoval sběrem podpisů pod petici a krátce před volbou byl spolu s premiérem úřednické vlády Janem Fischerem pokládán za jejího největšího favorita.

Fischer ale nakonec vlastními chybami odpadl, a tak došlo k epickému finále, v němž Miloš Zeman porazil Karla Schwarzenberga. I za pomoci faulů typu zveřejnění inzerátu, že Schwarzenberga podporuje zástupce sudetských Němců Bernd Posselt.

Terazky som majorom „Jsem zvolen prezidentem, a kdybych chtěl být hodně ironický, tak bych teď řekl: Terazky som majorom. Ale vy ironii ještě nepochopíte, pane redaktore, možná za pár let,“ komentoval to Zeman v jednom z prvních povolebních rozhovorů pro časopis Reflex.

„Majorom Zemanom?“ zněl další dotaz. „Haha. Ano. Dobře. Myslím si, že i sebeironie patří k profesi politika. Znovu opakuji, sebeironii většinou získáváte až v pokročilejším věku,“ reagoval prezident.

V té době byl na vrcholu své politické kariéry a náležitě si to užíval. Podstatným momentem těsně před volbami byla pro Zemana debata na iDNES.cz, kde mu pustili, starou Šloufovu nahrávku s kmotrem Františkem Mrázkem. Zeman byl jako zařezaný, Šlouf pro něj začal být personou non grata a otěže kampaně nenápadně přebrali Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a někdejší šedá eminence pražské ODS Tomáš Hrdlička.

Miroslav Šlouf čím dál víc pil. Když pak přišel na oslavu vítězství do TOP hotelu na pražském Chodově, Zeman se s ním vůbec nebavil. Při vzájemném setkání na něj pouze sykl: „Připravil jsi mě o deset procent hlasů.“ Tím jejich velké přátelství skončilo. Když v únoru 2018 Šlouf zemřel, Zeman mu ani nepřišel na pohřeb.

Naopak role Mynáře s Nejedlým u Zemana rostla. Jelikož mu byli loajální, choval se tak i on k nim. Proto u Zemana bez větších potíží přestáli veškeré skandály a mediální tlaky. Oba pak byli hlavními architekty Zemanovy prezidentské obhajoby.

Prezident měl našlápnuto. Od počátku svého mandátu každý rok objížděl v rámci návštěv krajů i ty nejzapadlejší obce a vesnice. Diskutoval s lidmi v zaplněných kulturních domech i na náměstích. Zemanovi odpůrci mu často vyčítali, že si z těchto jízd na útraty jednotlivých regionů dělá permanentní kampaň. Něco na tom nejspíš je. Na druhé straně – lze přímo volenému politikovi vyčítat, že jezdí mezi lidi a zajímá se o jejich názory?

Jen blbec nemění své názory

Před druhou volbou se Zeman cítil favoritem, kromě jiného odmítal účast v předvolebních debatách. Jenže když ho začal ohrožovat Jiří Drahoš, zachoval se po prvním kole volby přesně v duchu svého hesla: „Jen blbec nemění své názory.“

Do debat s Drahošem šel a ve většině z nich ho jednoznačně „přejel“. Navzdory faktickému krachu svých diplomaticko-obchodních aktivit směrem k Číně byl podruhé zvolen prezidentem.

Jestliže se při svém prvním prezidentském mandátu ještě jakž takž držel (byť mu asi část lidí nikdy nezapomene sestavení úřednické vlády Jiřího Rusnoka), ve druhé pětiletce už si s ničím moc hlavu nelámal.

Spolu se svým největším politickým spojencem posledních let – šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem – si v podstatě dělal, co se mu zamanulo. Často na hraně ústavy, ale nikdy úplně za ní.

Stačí vzpomenout na odmítání sociálních demokratů Miroslava Pocheho s Michalem Šmardou na ministerstvo zahraničí, respektive kultury.

Protiputinovský jestřáb

Dlouhé měsíce před volbami do Sněmovny v roce 2021 Miloš Zeman sliboval svoji nejspíš poslední velkou show. Už v lednu tehdy vyhlásil, že premiérem jmenuje předsedu nejsilnější strany, nikoli koalice. Tedy fakticky Andreje Babiše, jakkoli se zdálo, že ho některá z koalic může přeskočit (v době, kdy to říkal, průzkumy ukazovaly na Piráty a STAN).

Nakonec však stihl jen písemně pogratulovat vítězům a sejít se s Babišem v Lánech. Odtamtud ho už vezla záchranná služba do Ústřední vojenské nemocnice.

Miloše Zemana sužovaly zdravotní potíže několik posledních let. Kvůli dlouhodobé neuropatii nohou sice ještě v roce 2017 odmítal usednout na vozík, od dubna 2021 už na něm ale jezdil veřejně standardně. K tomu se přidaly potíže způsobené jednak věkem, jednak životním stylem.

Ostatně třeba s pitím alkoholu či s kouřením si Miloš Zeman nikdy hlavu nelámal. Tedy až do své hospitalizace, během které někteří politici v čele s částí senátorů volali po zbavení prezidentských pravomocí. Poté s obojím víceméně přestal.

Snahu části politiků o jeho sesazení označoval za puč a neúspěšně se kvůli tomu soudil. Jedním z mála politiků, kteří tehdy zůstali zdrženliví, byl šéf koalice SPOLU Petr Fiala. Zeman mu to nikdy nezapomněl.

Když Andrej Babiš nabízené pokusy o sestavení vlády odmítl a Petr Fiala se stal premiérem, mohl i kvůli tomu počítat se Zemanovou loajalitou. Přestože se prezidentovi řada věcí na jeho vládě nelíbila.

Přispěl k tomu i ruský útok na Ukrajinu, který byl významným mezníkem konce Zemanova prezidentského období. Jakkoli se prezident ještě krátce před ním zastával Vladimira Putina, tvrdil, že válka nebude a ze strany CIA jde o blamáž, po něm se stal jedním z nejostřejších protiputinovských jestřábů.

Zemanovi odpůrci to označovali za pozdní prozření a moc mu to nevěřili. Řadu příznivců tím pohněval. Jeho popularita šla dolů. Také podpora Andreje Babiše před posledními prezidentskými volbami už tedy neměla takový „výtlak“, jaký Zeman asi sám očekával.

Přestože si při jeho zdravotních potížích řada lidí myslela, že už se do funkce nevrátí, odchází Miloš Zeman do důchodu v domku nedaleko zámku v Lánech možná v lepší zdravotní formě, než měl kdy během druhého prezidentského mandátu.

Jeho komentáře k politickému dění budou nejspíš i nadále vyvolávat poprask. Bez ohledu na to, že už je bude pronášet jen jako „pouhý“ důchodce.

X X X

PUTIN  BLAHOPŘÁL  ŽENÁM  K  MDŽ

Putin blahopřál ženám k MDŽ, o porušení svých slibů mobilizací pomlčel

Ruský prezident Vladimir Putin pogratuloval ženám a zejména ženám sloužícím v ozbrojených silách k Mezinárodnímu dni žen, který v Rusku stále patří k velkým svátkům. Ruští novináři působící v exilu, například v serveru Meduza, připomínají Putinova slova pronesená před rokem, kdy ženám sliboval, že nepošle do bojů na Ukrajině ani muže procházející povinnou vojenskou službou v armádě ani nepovolá do boje vojáky ze zálohy.

 Už v září ale ruský prezident vyhlásil „částečnou mobilizaci“, při které úřady povolaly do armády statisíce mužů. Část z nich podle otevřených zdrojů zakrátko přišla o život na frontě na Ukrajině, aniž by se dočkala důkladnějšího výcviku. Hovořilo se i o povolancích, kteří na Ukrajině padli.

„Zdůrazním, že bojových akcí se neúčastní a nebudou účastnit vojáci procházející základní vojenskou službou. Nebude se konat ani dodatečné povolávání záložníků. Stanovené úkoly řeší pouze profesionální vojáci. Jsem přesvědčen, že spolehlivě zajistí bezpečnost a mír pro lid Ruska,“ prohlásil Putin před rokem.

Ve středu kromě gratulace „matkám, babičkám, sestrám, ženám, dcerám a přítelkyním ve městech a vsích naší velké země“ prezident zvlášť poblahopřál vojákyním, které „si zvolily nejvyšší poslání – obranu vlasti“, ať už v bojových jednotkách, anebo v roli vojenských lékařek a zdravotnic. Zvlášť Putin také oslovil ženy, jejichž příbuzní válčí na Ukrajině. Prezident také hovořil o „vnímavosti ženského srdce“ v „těžkých chvílích, v dobách zkoušek“.

Na Putinův rozkaz vpadla ruská vojska do sousední země před 378 dny, čímž ruský prezident rozpoutal nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc životů vojáků a tisíce zabitých civilistů; miliony lidí vyhnala z domovů. Ukrajinská generální prokuratura dnes uvedla, že v důsledku ruské agrese přišlo o život 464 dětí, dalších 931 utrpělo zranění. Tyto údaje ale nejsou ani úplné, ani konečné.

Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská uvedla, že prokuratura vyšetřuje 171 případů sexuálního násilí spáchaného ruskými vojáky na Ukrajině. Mezi oběťmi jsou i muži a děti, upozornila. Server Meduza dodal, že podle údajů OSN se věk obětí pohybuje od čtyř po 82 let.

Policie na MDŽ zadržela demonstrantku

Obětí války se podle kritiků poměrů staly i zbytky svobody v Rusku, kde nově přijaté zákony hrozí tvrdým postihem všem nespokojencům troufajícím si odchýlit se od oficiální interpretace války jako „speciální vojenské operace“, ve které ruští vojáci neútočí na civilisty a civilní cíle ani se nedopouštějí válečných zločinů, jakkoli fakta a důkazy dokládají něco jiného.

Ruská policie tak ve středu zadržela Viktoriji Kočkasovovou, která se na Mezinárodní den žen postavila k pomníku básníka Ivana Nikitina ve Voroněži s plakátem gratulujícím milým dámám k svátku. Voroněž leží na jihozápadě Ruska, od Moskvy je vzdálena asi 500 kilometrů.

Plakát byl však současně protiválečný a kromě blahopřání zobrazoval válečného veterána bez nohy na invalidním vozíku, který drží v rukou tulipány a místo hlavy má televizor s emblémem ruské státní televize. Demonstrantka byla předvedena na policejní strážnici, informovala původně sama Kočkasovová.

Specializovaný server OVD-Info, který monitoruje zásahy strážců zákona, uvádí, že policie od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině před více než rokem zadržela při protiválečných protestech 19 586 lidí. Stovky Rusů a Rusek čelí kvůli protiválečným protestům trestnímu stíhání.

X X X

RINGO  ČECH:  GENERÁL  PAVEL  ZKROTÍ  FIALU,  PARLAMENT?

Pavel nebude poslušnou opičkou a chásku ve Sněmovně zkrotí, míní Ringo Čech

„Havel byl posvátný. Klaus i Zeman byli vynikající prezidenti. Věřím, že Pavel bude taky,“ řekl umělec a hudebník František Ringo Čech v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Prozradil také některé detaily z rozhovorů s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem.

Pavel vystřídá Zemana ve funkci hlavy státu již ve čtvrtek. „Budeme mít nejkrásnějšího prezidenta na světě, nikdo není krásnější než Petr Pavel. Říkal jsem mu, ať nosí uniformu, Češi je milují. Až Pavla uvidí nejkrásnější první dáma, tedy Trumpova manželka (Melania Trumpová), tak uteče a nebude spát,“ sdělil Čech.

Rovněž naznačil, že Pavel podle něj bude dobrým prezidentem: „Havel byl posvátný. Klaus i Zeman byli vynikající prezidenti. Já věřím, že Pavel bude taky a že tu chásku ve Sněmovně zkrotí. Nemyslím, že bude poslušnou opičkou,“ myslí si umělec.

S dosluhujícím Milošem Zemanem Čecha pojí letité přátelství. „Trvá 30 let. Miloš je neskutečně vtipný a chytrý člověk, také skvělý analytik. Umí mluvit bez přípravy dvě a půl hodiny a nikdo se při tom nenudí, to je velká vzácnost. Vše uměl vždycky zdůvodnit, špatně se s ním debatuje, protože má většinou pravdu,“ řekl Čech ve vysílání CNN Prima NEWS.

Ke svému tvrzení pak uvedl konkrétní příklad: „Jednou jsem třeba říkal, že bychom se víc měli postavit na stranu dalajlámy. A Miloš mi řekl: ‚Dalajláma ještě před 20 lety obhajoval otroctví.‘ Tím mě utřel a debata skončila.“

Umělec, který byl lídrem Zemanovy Strany Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ) do sněmovních voleb v roce 2017, pak uvedl poněkud překvapivá slova o Vrběticích.

„Vrbětice jsme řešili, Milošovi jsem vyčítal jeho postoj, který nebyl shodný s mým. On mi řekl: ‚Nic o tom nevíš, bambulo.‘ Je tam spoustu nevyjasněných věcí. Třeba krádež několika tisíc samopalů,“ řekl Čech. Na otázku, zda mu prezident vyzrazoval tajné informace, odpověděl: „Mohl, protože věděl, že já nic nevypustím.“

V roce 2021 přišla česká vláda s důvodným podezřením, že do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, při kterých zahynuli dva lidé, byli zapojení důstojníci ruských tajných služeb. Zeman celou kauzu bagatelizoval, navíc nepravdivě tvrdil, že existuje více vyšetřovacích verzí.

X X X

JAK  ROZHODNOU  SOUDCI  V  PŘÍPADU  ŠÉFA  ČLK  DR  KUBKA  A  SPOL?

Flegr se dál obává napadení. Podle Tušla soud nerozhodne spravedlivě

Obvodní soud pro Prahu 8 ve středu pokračoval v projednávání případu obtěžování šéfa České lékařské komory Milana Kubka, kvůli kterému čelí obžalobě Patrik Tušl. Ten je spolu s dalšími dvěma muži stíhán také kvůli výtržnictví. Podle státní zástupkyně předloni v listopadu muži pouštěli sirénu před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra a vyzývali ho, aby „jménem zákona“ upustil od protiprávního jednání.

Soud ve středu vyslechl Flegra. Vypověděl, že lidé se před jeho domem v daném období sešli třikrát. Nevěděl, jací lidé se před jeho domem shromáždili, podle něj ale nešlo ve všech případech o stejné lidi. Dění před domem sledoval na videu, které účastníci shromáždění streamovali na internet.

Flegr řekl, že se necítil ohrožen, neviděl ze strany shromážděných žádnou nenávist, měl pocit, že šlo spíše o komerční záležitost. Oproti svým předchozím zvykům ale začal například zamykat, uvedl také, že strach měla jeho rodina.

Flegr dodal, že obavy má spíše od chvíle, kdy lidé na jedné z demonstrací proti pandemickým opatřením nesli jeho fotografii s nápisem „zrádce národa“. Podle Flegra ale Tušl svým chováním přispěl k tomu, že ho část Česka považuje za nepřítele národa.

Obžalované přišla do soudní síně podpořit asi desítka příznivců, při Flegrově výpovědi se několikrát smáli nebo vykřikovali. Soudkyně nechala jednoho z mužů kvůli vyrušování vyvést.

Tušl uvedl, že není nebezpečný

Tušl v reakci na výpověď uvedl, že není nebezpečný a zaráží ho, proč stojí před soudem zrovna on. Se zmíněnou demonstrací neměl podle svých slov nic společného. Dodal také, že soud podle něj nerozhodne spravedlivě. Další obžalovaný Tomáš Čermák doplnil, že z Flegrovy výpovědi vyplynulo, že se obžalovaní nechovali nijak nebezpečně a biologa neohrožovali.

Obžaloba také tvrdí, že kromě výtržnictví se Tušl dopustil nebezpečného pronásledování. Podle žalobkyně se mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil se šéfem ČLK Kubkem vynutit kontakt. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19.

Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, volal mu do ordinace. Jeho jednání prostřednictvím facebooku sledovaly podle státní zástupkyně stovky lidí. Tušl je podle spisu vyzýval, aby Kubka také kontaktovali.

Cílem bylo podle obžaloby vybírat od lidí finanční příspěvky. Někdy se jednání účastnil i Čermák, v tomto bodě obžaloby však viněn není.

Tušl už v lednu před soudem odmítl, že by se trestných činů dopustil. Nepopřel, že se Kubka snažil kontaktovat, lékař ale o něm podle něj lhal v médiích, chtěl si s ním proto promluvit z „očí do očí“. Nesouhlasil také s tím, že od někoho žádal peníze. Obžalovaní Čermák a Zdeněk Masár se v lednu vyjádřili k obtěžování Flegra tak, že trestný čin nespáchali.

Tušl spolu s Čermákem dostali na konci loňského roku pravomocné tresty za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tušlovi odvolací soud uložil desetiměsíční vězení, Čermákovi desetiměsíční podmíněný trest. Tušl byl navíc v lednu podle deníku Právo nepravomocně odsouzen za vyhrožování zabitím strážníkovi a vydírání ženy, která na sociálních sítích archivovala a rozkrývala jeho dezinformace. Soud mu trest navýšil na 15 měsíců vězení.

X X X

  Švajčiarsko zamietlo reexport svojich zbraní a munície na Ukrajinu

Dolná komora švajčiarskeho parlamentu v stredu s odkazom na neutralitu štátu zamietla návrh, ktorý by umožnil tretím krajinám vyviezť na Ukrajinu švajčiarske zbrane a muníciu. O reexport vojenského materiálu vyrobeného vo Švajčiarsku žiadalo alpskú krajinu Nemecko a ďalšie štáty. Informovala o tom agentúra DPA.

Súčasná právna úprava Švajčiarsku zakazuje dodávky zbraní a munície do krajín zapojených do medzinárodného konfliktu. Návrh, ktorý v stredu zamietla švajčiarska Národná rada, by reexport umožnil pod podmienkou, že by Valné zhromaždenie OSN označilo konflikt za útočnú vojnu, ako sa to stalo v prípade ruskej invázie na Ukrajinu. V súčasnosti môže Švajčiarsko vysloviť súhlas s reexportom iba vtedy, ak by konflikt za agresívnu vojnu označila rezolúcia Bezpečnostnej rady OSN. Švajčiarsky minister hospodárstva Guy Parmelin podľa DPA pripustil, že v prípade vojny na Ukrajine je toto nemožné.

O povolenie odovzdať Ukrajine 20 vyradených bojových vozidiel pechoty Piranha Švajčiarsko neúspešne žiadala dánska vláda. Rovnako tak Nemecko nemôže dodať Ruskom napadnutej krajine 12-tisíc nábojov do svojich protileteckých systémov Gepard. Kyjev nedostane ani dva protilietadlové kanóny kalibru 35 milimetrov, ktoré mu chcelo dodať Španielsko, napísal server Nau.ch

Nemecko minulý týždeň požiadalo Švajčiarsko o odkúpenie zakonzervovaných tankov Leopard 2, ktoré by slúžili ako náhrada za stroje poskytnuté Ukrajine. Podobnú žiadosť podľa švajčiarskej ministerky obrany Violy Amherdovej adresovalo Bernu aj Česko. Ani v tejto veci švajčiarsky parlament nejaví známky toho, že by bol ochotný s odkúpením vysloviť súhlas./agentury/

X X X

 KDO  ZAPLATÍ  ROPU?  NAFTU  DODÁ  UNIPETROL?

Naftu do státních zásob dodá Unipetrol. Kdo zajistí ropu, úřad zatím netuší

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) doplní zásoby nafty ve státních rezervách o 50 tisíc metrů krychlových. Dodávku za zhruba miliardu korun zajistí společnost Orlen Unipetrol, ta uspěla ve veřejné soutěži. Kromě nákupu nafty nyní správa rezerv pokračuje v tendru na dodání ropy za zhruba další miliardu korun. Zatímco u nafty stát dodavatele má, v případě ropy ho hledá už pošesté.

Nákup posílí nouzové zásoby nafty přibližně 2,5 dne spotřeby v České republice na celkových 91 dnů nouzových zásob, uvedl to sdělil předseda správy Pavel Švagr.

„V soutěži o dodávku 50 000 metrů krychlových nafty za miliardu jsme obdrželi celkem čtyři nabídky. Nejlepší cenovou nabídku podala společnost Orlen Unipetrol. V případě, že v zákonné lhůtě nebudou podány žádné námitky, jsme připraveni okamžitě podepsat kupní smlouvu,“ uvedl Švagr.

Nákup podle něj má posílit nouzové zásoby zhruba o 2,5 dne spotřeby nafty v České republice. „Po dodávce se tedy dostaneme zhruba na úroveň 91 dnů nouzových zásob, takže opět budeme plnit nařízení Evropské komise a naši legislativu,“ doplnil Švagr.

Kromě nákupu nafty nyní správa rezerv pokračuje v tendru na dodání ropy za zhruba další miliardu korun. Zatímco u nafty už má dodavatele, v případě ropy ho hledá už pošesté. Předchozích pět pokusů skončilo bez úspěchu. V aktuálním tendru správa obdržela žádosti o účast a posuzovala se kvalifikace firem.

Nyní budou následovat cenové nabídky, řekl Švagr s tím, že s ohledem na proces výběru dodavatele nemůže průběh tendru blíže komentovat. „Doufám, že se v tomto kole podaří vybrat vítěze. To by znamenalo další navýšení nouzových zásob zhruba o 3,5 dne,“ dodal.

Vláda nákup ropy do skladů SSHR schválila loni v červnu kvůli poklesu zásob ropy pod zákonné minimum, které je stanovené na 90 dnů běžné spotřeby. V současnosti jsou podle propočtů správy zásoby na 88 dní. Česko tak nyní neplní směrnici EU, stát proto musí podle správy zásoby doplnit.

X X X

KDY  SE  POLITICI  A  DIVÁCI  TV  ZBAVÍ  DVOŔÁKA  V  ČT  A   POPLATKŮ,

JAKO V SR?

V boji o změnu zákona jde podle Babiše o to, zda Dvořák zůstane v čele ČT

Poslancům vládní pětikoalice se opět nepodařilo prosadit změnu způsobu výběru radních členů Rady České televize a Českého rozhlasu. ANO a SPD tvrdí, že vládě jde o získání kontroly nad Radou ČT kvůli letošní volbě ředitele televize. Podle předsedy ANO Andreje Babiše jde koalici o to, aby nynější generální ředitel Petr Dvořák zůstal ve funkci.

Dvořák podle Babiše přijímá to, že Česká televize není nezávislá a je dobrý ředitel pro pětikoalici. „Jaké mám důkazy? Žádné,“ řekl ve Sněmovně předseda ANO.

Třetinu Rady ČT i Rady Českého rozhlasu by nově podle vládního návrhu měl volit Senát, přičemž televizní rada by měla mít nově 18 členů místo 15.

Po čtyřech hodin jednání si ve středu vzali pauzu na poradu klubu poslanci SPD, čímž středeční pokračování mimořádné schůze ke změně zákona o České televizi a o Českém rozhlase ukončili. Jednání o tom bude pokračovat v pátek.

Ministr kultury Martin Baxa návrh hájí, že posílí nezávislost veřejnoprávních médií. Nebude už totiž možné odvolat rady veřejnoprávních médií jako celek. „Předkládáme změnu zákonu, která komplikuje politický vliv na veřejnoprávní média,“ zdůraznil Baxa.

Návrhy na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mají nově podle návrhu vlády podávat organizace, které existují aspoň deset let a představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. To má eliminovat návrhy od jen účelově založených sdružení.

Když zákon projde, obrátí se ANO na Ústavní soud, tvrdí Pokorná Jermanová

Hnutí ANO už před dvěma týdny pohrozilo, že se v případě přijetí zákona obrátí na Ústavní soud. „Upozorňuji, že pokud bude novela v této podobě schválena, podají poslanci ANO k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení,“ řekla stínová ministryně kultury Jaroslava Pokorná Jermanová.

„Novela porušuje Ústavu. Ta zaručuje občanům rovné podmínky při volbě do veřejných funkcí. Novela zákona o České televizi a rozhlasu tuto rovnost podmínek podle mého názoru hrubě porušuje. Radní, kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, budou mít přístup k veřejné funkci výrazně stížený oproti radním voleným Senátem,“ tvrdila opoziční poslankyně.

Česko chce podle ministra Kupky, aby byla odložena norma Euro 7 a byla realistická

Odpoledne se ANO pokusilo prosadit čtyři mimořádné schůze. Tři z nich vládní koalice zamítla. Na jedné chtělo opoziční hnutí jednat o zvýšení rodičovského příspěvku, na další o cenách potravin, na třetí o dopadech chystané emisní normy Euro 7.

Česká republika vyvíjí podle ministra dopravy Martina Kupky kroky k tomu, aby byla norma Euro 7 odložena a aby byla realistická. Kupka to řekl po neschválení programu schůze a po jednání vlády, která o tom podle něj ve středu diskutovala.

Jen mimořádná schůze k situaci v České poště byla přerušena. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že bude sám žádat o debatu o České poště, ale až vláda schválí její chystanou transformaci. Poště hrozí, že se může ke konci roku dostat do insolvence, varoval Rakušan. Transformace má spočívat v rozdělení firmy na státní podnik zajišťující základní služby objednávané státem a komerční část poskytující balíkové služby nebo logistiku.

X X X

RUSKÁ  ROPA  A  NAFTA  ZNOVU  DO  ČR?

Státy Perského zálivu dovážejí ruskou ropu a naftu. Část by mohla skončit v Evropě

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty dovážejí ruskou ropu a ropné produkty, potvrzují data společností, jež monitorují dodávky. Ukazuje se tak, že země Perského zálivu aktivně spolupracují s Moskvou, která po ztrátě západních trhů hledá odbyt pro svou těžební produkci. Obchodníci se navíc domnívají, že by se ruská nafta mohla dostat k zákazníkům Rijádu, mezi něž patří evropské země. Zároveň se množí informace o záhadné flotile tankerů, kterou zřejmě sankcionovaná země využívá k obcházení postihů.

Objevuje se stále více náznaků, že země Perského zálivu s Ruskem spolupracují a pomáhají jeho ropnému exportu. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán s prezidentem Vladimirem Putinem v roce 2019© Profimedia

Údaje o sledování lodí dokazují, že Spojené arabské emiráty, tedy jeden z největších světových producentů ropy, dovezly od listopadu 1,5 milionu této suroviny z Ruska. Analytická firma Kpler míní, že emiráty uskutečnily první dovoz ruské ropy už v roce 2019, po začátku války však jeho objem vzrostl. Podle jiných dat započal obchod až loni. „Zásilky do Spojených arabských emirátů jsou příležitostné,“ tvrdí podle Reuters nejmenovaný zdroj zabývající se obchodem s ruskou ropou.

V únoru začal válčící stát dle dat společnosti Refinitiv dodávat naftu do Saúdské Arábie. Ve druhém měsíci roku totiž začalo platit unijní embargo na ruské ropné produkty a bylo zřejmé, že Moskva musí najít nové trhy pro své zboží. Do arabské země zamířila přinejmenším tři plavidla přepravující 190 tisíc tun nafty z baltského přístavu Primorsk.

Podle obchodníků, které zmíněná agentura oslovila, by Saúdové mohli po určitém zpracování část ruské nafty dodávat do dalších zemí. Evropa přitom v poslední době ve snaze nahradit ruský diesel dováží jeho větší množství mimo jiné právě z oblasti Blízkého východu. Sedmadvacítka se dříve spoléhala na ruskou naftu zhruba ze čtyřiceti procent svého importu. Ještě v uplynulém roce podle think-tanku Bruegel putovaly do EU každý měsíc dva miliony tun dieselu tohoto původu, tedy zhruba půl milionu barelů denně.

Vládce Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zájid se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkal na podzim v Petrohradu.

Rusko přesměrovalo své naftové toky z Evropy i jinam, především do severní Afriky a Asie, přičemž jeho nejdůležitějšími odbytišti jsou Čína a Indie. S&P Global odhadl, že minulý měsíc přesto ruský export ropných produktů klesl o pětinu, tedy na nejnižší úroveň od minulého května. Příjmy z ropy a plynu se dle oficiálních dat Moskvy za leden a únor ve srovnání se stejným obdobím loňského roku snížily o 46 procent.

 V tuto chvíli není jasné, jak velké slevy musí Rusko zájemcům poskytovat a jak spolehlivě fungují cenové stropy, které zavedla skupina zemí G7 ve spolupráci s EU. „Krása tohoto systému je v tom, že funguje a že ruská ropa a ruské ropné produkty se prodávají pod cenovým stropem,“ uvedl tento týden americký poradce pro energetickou bezpečnost Amos Hochstein.

Bloomberg však aktuálně konstatoval, že ceny za ruskou ropu a paliva v poslední době rostou, jelikož se v asijských zemích zvedá počet zájemců, kteří se zbavují obav ze západních sankcí. Odborníci se v poslední době rovněž snaží vysledovat, jak Rusko svůj ropný export provádí, aby nemuselo spoléhat na služby západních dopravců a poskytovatelů pojištění, které podléhají pravidlům cenového stropu.

Píše se tak o záhadné a rozšiřující se flotile tankerů ochotné Rusům posloužit. V současnosti ji dle CNN tvoří zhruba šest stovek plavidel. Jejich vlastnictví je neprůhledné, stojí za nimi fiktivní firmy, často se sídlem v Dubaji či v Hongkongu.

„Je tu flotila, která neprovádí žádný ruský obchod, a pak je tu flotila, která téměř výlučně podniká v Rusku,“ řekl stanici Richard Matthews ze společnosti EA Gibson, která zprostředkovává nákup a pronájem lodí. Tajemné tankery už dříve přepravovaly po světě sankcionovanou íránskou a venezuelskou ropu. Ta se zřejmě ke koncovým zákazníkům dostává často tak, že země jako Malajsie, Spojené arabské emiráty či Omán ji mísí s vlastní produkcí.

Jisté je, že kvůli přesměrování toků ropy a ropných produktů a nárůstu vzdáleností ze západních ruských přístavů k zákazníkům klesá efektivita tohoto obchodu a rostou náklady na dopravu. „Majitelé lodí mají pravděpodobně největší prospěch z celé této situace kvůli dlouhým trasám a vysokým sazbám za přepravu,“ řekl už dříve Reuters nejmenovaný obchodník. Panují rovněž obavy o bezpečnost na moři, protože stínovou flotilu tvoří často plavidla, která by jinak už skončila jako šrot.

Rusko každopádně může očekávat další tlak na svůj ropný obchod ze strany Západu. Některé evropské země jako Polsko od začátku považují cenovou mez u ropy ve výši šedesáti dolarů za barel za příliš mírnou. Estonsko aktuálně vyzývá k jejímu snížení na polovinu.

X X X

ŠÉF  SNĚMOVNY  USA  ODMÍTL  JET  NA  UKRAJINU.  CO  BY  TAM  DĚLAL?

Nepotřebuji jezdit do Kyjeva, odmítl americký politik Zelenského pozvání. Přidal třaskavý vzkaz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho na návštěvu Kyjeva. Republikánský politik pozvání odmítl a zopakoval, že Spojené státy by neměly poskytovat Ukrajině „bianco šek“. Informovala o tom ve středu stanice CNN.

Zelenskyj v rozhovoru se CNN vyzval McCarthyho, aby se přijel do Kyjeva přesvědčit o situaci na vlastní oči. „Měl by sem přijet, aby viděl, jak fungujeme, co se tu děje, co nám způsobila válka, kteří lidé teď bojují. A potom aby si udělal vlastní závěry,“ řekl Zelenskyj.

Když se dozvěděl o Zelenského pozvánce, McCarthy řekl, že cestu nepodnikne. Prohlásil, že USA by neměly posílat Kyjevu „bianco šek“, čímž zopakoval své prohlášení z loňského podzimu, které vyvolalo bouřlivé reakce v řadách Republikánské i Demokratické strany.

„Řekněme si zřetelně, co jsem uvedl: Žádné bianco šeky, jasné? Takže z tohoto pohledu nemusím jezdit na Ukrajinu, abych pochopil, kde je, či není bianco šek,“ řekl šéf Sněmovny reprezentantů. „Budu nadále dostávat své informace a podobně, ale nemusím jezdit na Ukrajinu nebo do Kyjeva, abych to viděl. A můj názor vždycky byl, že nebudu poskytovat bianco šek na nic,“ dodal.

McCarthy se jako předseda Sněmovny reprezentantů — dolní komory Kongresu — musí vypořádávat s protichůdnými názory uvnitř své strany na poskytování další pomoci Ruskem napadené zemi. V Kongresu existuje široká shoda ohledně podpory Ukrajiny mezi demokraty i mezi republikány. Někteří republikáni ve Sněmovně reprezentantů však volají po ukončení další vojenské a finanční pomoci Ukrajině.

Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro CNN, který stanice odvysílá ve středu večer, promluvil mimo jiné i o tvrdých bojích ve městě Bachmut. „Víme, že pokud (Rusové) získají Bachmut, mohou pokračovat dále. Mohou zaútočit na Kramatorsk, Slovjansk, po Bachmutu by se jim otevřela cesta do dalších ukrajinských měst. Proto tam naši chlapci stále jsou,“ vysvětlil rozhodnutí nestahovat vojáky z obleženého města.

X X X

Nechtěné doznání tváře trumpismu. Nenávidím Trumpa, řekl moderátor Fox News

Vlivný moderátor stanice Fox News Tucker Carlson vášnivě nenávidí amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Vyplývá to ze soukromých zpráv, zveřejněných v rámci soudního sporu mezi společností vyrábějící hlasovací software Dominion Voting Systems a Fox News kvůli falešným zprávám o volebních podvodech. Carlson je považován za hlavní tvář trumpismu.

Firma Dominion Voting Systems vyrábí hlasovací systémy. Žaluje stanici Fox News za to, že údajným šířením nepotvrzených zpráv o manipulaci s hlasy, které během prezidentských voleb v roce 2020 zajistily vítězství Joeu Bidenovi, poškodila jméno společnosti. Podezření, že kandidát demokratů nevyhrál čestně, šíří jeho předchůdce v úřadu Donald Trump spolu se svými přívrženci.

Carlson veřejně nazval volby 2020 „vážnou zradou americké demokracie“. Jako jiní moderátoři stanice i on tvrdil, že kolem hlasování se vznáší spousta nevyjasněných otázek. Ty, kteří popírali jeho konspirační teorie, prohlašoval za lháře.

U soudu zveřejněné soukromé zprávy ale ukazují, že Carlson není takový Trumpův oddaný podporovatel, jak jeho veřejný obraz naznačuje. „Jsme velmi, velmi blízko tomu, abychom byli schopni většinu nocí ignorovat Trumpa. Nemůžu se toho dočkat,“ napsal nespecifikovanému jedinci 4. ledna 2021, dva dny předtím, než radikální příznivci končícího prezidenta vzali útokem Kapitol. Čtyři roky Trumpovy vlády popsal jako katastrofu a jeho chování po volbách jako nechutné, uvádí stanice CNN.

„Vášnivě jej nenávidím. Nemůžu toho už moc snést,“ psal moderátor, jehož média přitom označují za „plakátového chlapce trumpismu“. V den útoku na Kapitol označil Trumpa za démonickou sílu a ničitele.

Zatímco v soukromí říkal jednu věc, protrumpovských demonstrantů se veřejně zastával. Jejich hněv byl podle něho oprávněný, protože Biden je svými volebními podvody obral o vítězství. Ve pondělním dílu pořadu Tucker Carlson Today prohlásil, že do Kapitolu vniklo pár „chuligánů“, ale většina demonstrantů se v budově chovala mírumilovně jako „turisté“, za což si vysloužil silnou kritiku i od některých republikánů.

Trumpismus bez Trumpa

Carlsonova show je jedna z nejsledovanějších na kabelové televizi. Za minulý rok k obrazovkám dokázala dostat v průměru 3,5 milionu lidí. Diváky jsou převážně bílí muži staršího věku, které moderátor oslovuje svou vizí ztrácející se Ameriky ohrožené imigranty a progresivistickými politikami demokratů.

Carlson republikánské téma rozvíjí do těch nejapokalyptičtějších rozměrů. Přejímal například teorii Velké výměny, podle níž liberální elity hodlají bílé konzervativce s tradičními hodnotami nahradit jinými rasami. Svými útočnými výpady na adresu Ukrajiny si vysloužil potlesk v Putinově Rusku. Napadenou zemi nazval klientským státem amerického ministerstva zahraničí a jejího prezidenta označil za nebezpečného autoritáře a diktátora.

Odpor vůči Ukrajině se stal poznávacím znamením Trumpova ultrakonzervativního křídla v Republikánské straně, jež je přes své minoritní postavení schopno generovat oddanou základnu příznivců. List The New York Times v květnu s odvoláním na spolupracovníky Carlsona psal, že moderátora nezajímá tolik Trump, jako jeho početné publikum. Samotného Trumpa i ve veřejném vysílání několikrát kritizoval, například za nesplněné sliby o postavení zdi na hranicích s Mexikem či kvůli pokračování americké účasti ve válkách.

„Carlson zůstává nejvyšším knězem a šampionem Trumpových nejvášnivějších podporovatelů,“ píše list. Jeho verze trumpismu je ale „trumpismus bez Trumpa“.

Že Carlsonovi jde především o jeho vlastní diváctvo, naznačuje společná konverzace, kterou vedl s dalšími prominentními moderátory stanice Seanem Hannitym a Laurou Ingrahamovou, kteří stejně jako on šířili zprávy o volebním podvodu. Trojici rozčílili jejich kolegové z běžného zpravodajství tím, že potvrdili probidenovské výsledky z Arizony, čímž stvrdili Trumpovu prohru. „Zasvětili jsme naše životy budování diváctva a oni nechají Chrise Wallace a Lelanda Vitterta to úplně zničit,“ stěžoval si Carlson na zpravodaje stanice.

Existenciální krize Fox News

Po volbách se Fox News potýkala s odlivem zájmu. Podle listu The Independent za to částečně mohli moderátoři, kteří se přihlásili k Trumpovým tezím o volebním podvodu, částečně Trump, jenž vyzval své příznivce, aby sledovali jiné kanály jako pomstu za vyhlášení Arizony.

Majitel Fox News Rupert Murdoch v emailu generální ředitelce Suzanne Scottové připustil, že „Sean a Laura asi zašli moc daleko“. Teorie o volebních podvodech nicméně odmítl.

Tehdejší šéfeditor stanice Bill Sammon v konverzaci s novinářem Fox News Chrisem Stirewaltem řekl, že snaha znovu získat zpět Trumpovo jádro uvrhla televizi do existenciální krize. „Je pozoruhodné, jak slabé žebříčky sledovanosti způsobí, že dobří novináři dělají špatné věci,“ napsal. Stirewalt přisvědčil, že podbízením se Trumpovi stanice ztrácí tichou většinu diváků.

„Fox vědomě šířil lži, které způsobily enormní škodu americké společnosti,“ komentoval soudem odhalené zprávy mluvčí společnosti Dominion. Po Fox News žádá částku 1,6 miliardy dolarů. Fox News naopak osočuje Dominion, že šíří dezinformace o stanici a pokouší se omezit její práva na svobodu projevu.

X X X

LUKAŠENKO  VINÍ  ZELENSKÉHO  ZE  SABOTÁŽE

Zelenskyj hnida, řekl Lukašenko. Viní ho ze schválení sabotáže letadla

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodomyra Zelenského ze schvalování teroristických operací v souvislosti s nedávným poškozením ruského vojenského letadla A-50 na běloruském letišti. Nazval jej v této souvislosti hnidou. Oznámil též, že běloruské bezpečnostní složky zadržely přes 20 lidí.

„Prezident Zelenskyj je jen hnida. Jen hnida. Takové operace se neodehrají bez schválení vůdcem země a vrchním velitelem ozbrojených sil. To vám říkám jako prezident,“ prohlásil běloruský vůdce v souvislosti se zásahem proti údajným pachatelům obviněným ze sabotáže vojenského letadla.

Lukašenko si podle vlastních slov dříve myslel, že jeho ukrajinský protějšek usiluje o mír. „Je to hnida, protože pobíhá kolem Běloruska, posílá k nám lidi, a zároveň žádá: pojďme podepsat pakt o neútočení, udělejme dohodu,“ obvinil Zelenského z neupřímnosti a podrazů. Že Kyjev navrhl Minsku dohodu o neútočení, tvrdil Lukašenko v lednu.

„Poslední evropský diktátor“ obvinil Ukrajinu, že plní příkazy Američanů a provokacemi se snaží Bělorusko zatáhnout do války. Zdůraznil, že se tak nestane. „Jestli si myslíte, že nás zatáhnete zítra do války, která už dnes zuří v Evropě, tak se mýlíte,“ prohlásil běloruský vůdce na adresu Kyjeva a Washingtonu. Dříve uvedl, že jeho armáda se do bojů zapojí pouze v případě napadení.

Lukašenko v souvislosti se sabotáží na letišti informoval o zadržení podezřelého s ruským a ukrajinským občanstvím, který podle něj spolupracuje s ukrajinskými a americkými tajnými službami, a více než dvacítky jeho kompliců, kteří se nacházeli na běloruském území.

„Služba bezpečnosti Ukrajiny a vedení (americké tajné služby) CIA za zavřenými dveřmi provádějí operaci proti Běloruské republice,“ uvedl běloruský lídr, který podle svých slov nařídil celostátní „čistku“ s cílem zadržet další sabotéry.

Běloruské a ruské úřady zprávy o diverzi dosud kategoricky odmítaly, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Nyní Lukašenko podle nezávislého serveru Naša Niva přiznal, že ruský průzkumný letoun A-50 utrpěl při útoku škody, které jsou ovšem podle něj zanedbatelné. „Letadlo naštěstí neutrpělo žádné významné škody kromě škrábanců a jedné díry v trupu, která vojenskému letounu nebrání v plnění jeho povinností,“ pronesl běloruský vůdce a blízký spojenec Kremlu. Letoun podle něj poškodil dron.

Lukašenko prohlásil, že přestože letadlo bylo schopné provozu, požádal Moskvu, aby do země vyslala jiný stroj. „To se také stalo,“ uvedl. Ve skutečnosti žádný nový průzkumný letoun podobného typu pozorovatelé v Bělorusku dosud nezaznamenali, podotkla Naša Niva. Podle BBC poškozený letoun přepravili do ruského Taganrogu k opravě.

Kyjev: Ne terorismus, protiteroristický zásah

Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení. Lukašenkovi předtím odpověděl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta, podle kterého poškození ruského letadla sloužícího k navádění ruských vzdušných útoků proti ukrajinským městům není teroristický čin či diverze, ale naopak protiteroristický zásah. A nespáchali jej vymyšlení „sabotéři“, ale běloruští partyzáni.

„Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ napsal na Twitteru.

Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur, útok na ruský letoun už dříve připsal běloruským partyzánům. Podle Azaraua je poškození natolik vážné, že stroj není schopný provozu. Akci na letišti podle něj provedli běloruští partyzáni z hnutí Peremoha (Vítězství) dvěma drony. Partyzánům se podle ByPolu povedlo opustit území Běloruska. Letoun A-50 byl v Bělorusku jediný – pokaždé když vzlétl, ukrajinské úřady vyhlašovaly letecký poplach, protože stroj může koordinovat raketové údery.

Běloruská tajná služba KGB pak podle serveru Naša Niva v prohlášení na Telegramu nepřímo uvedla, že podle ní do akce byla zapojena právě skupina ByPol. Tu však přímo nejmenovala.

Bělorusko, které je nejbližším spojencem Ruska, sice nevyslalo své vojáky do války proti Ukrajině, ale poskytlo Moskvě k útoku proti sousední zemi své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev. Po těžkých ztrátách se ovšem po několika týdnech ze severu Ukrajiny stáhla. Kyjev se dlouhodobě obává nového útoku z běloruského území.