Šéf TV Nova Kellner promluvil. Fialovo vládnutí: Důchod daleko, ale práci nedostanou. Exkomunista Pavel o Rusku, žádná dohoda, další tisíce mrtvých, mld. z boje? Orbán s Meloniovou do konzervativní frakce? Dovolená ve Španělsku bez alkoholu?

    Poprvé promluvil. Kellner byl po havárii vrtulníku naživu, tvrdí přeživší Čech. Jediným přeživším havárie vrtulníku na Aljašce, který v roce 2021 převážel miliardáře Petra Kellnera, byl český snowboardista David Horváth. Pro stanici Alaska’s News Source teď poprvé veřejně promluvil o detailech nehody. Mimo jiné uvedl, že Kellner pád vrtulníku přežil.

Horváth, bývalý český reprezentant ve snowboardingu, v rozhovoru uvedl, že skupina přátel začala ten den s heliskiingem pozdě.

„Ale byla to opravdu dobrá parta, celý den se všichni usmívali,“ vzpomíná Horváth, který tehdy po boku českého miliardáře Peta Kellnera cestoval, aby našel nejlepší sněhové podmínky.

Vrtulník s výpravou českého miliardáře se zřítil 27. března 2021. Podle Horvátha se zdálo, že k havárii došlo okamžitě, a to ve výšce asi 5 500 metrů. Několik dalších desítek metrů pak stroj padal z kopce.

„Několikrát se převrátíte a po tom všem se zastavíte. A ticho. Nic. To byl v mé hlavě první moment, kdy jsem si řekl, co se to sakra děje,‘“ řekl Horváth v rozhovoru.

Bezpečnostní pás ho uvěznil ve vrtulníku, ale tvrdí, že zahlédl právě Kellnera, který byl jistě na živu. Pohyboval se podle něj mimo vrtulník, a proto na něj začal křičet. Potvrdil tak dřívější spekulace o tom, zda Kellner přežil samotný pád stroje.

„Začal jsem opravdu hlasitě křičet a říkat něco jako: ‚Hej, Petře, my tady neumřeme! No tak, pojď mi pomoct!‘ a tak podobně. Ale on byl možná v šoku. Šel asi deset metrů kolem mě a zpátky k vrtulníku. A to bylo naposledy, co jsem ho viděl,“ dodal Horváth

Po havárii seděl několik hodin ve vrtulníku, než přijela pomoc. Sám Horváth tvrdí, že na ni čekal osm hodin.

Podle serveru Alaska’s News Source bývalý snowboardista uzavřel svůj právní spor se společností Soloy Helicopters, která tehdy vrtulník provozovala. Podle Horvátha byla reakce společnosti pomalá. Tvrdí, že měla povinnost zmonitorovat situaci poté, co se skupina více než hodinu nehlásila.

Bývalý reprezentant patří mezi průkopníky snowboardingu v Česku. Miliardáře Petra Kellnera často fotil, stejně jako jeho dceru Annu, která závodí na koních.

Na přelomu století dominoval českým závodům v U-rampě. Během kariéry získal celkem deset mistrovských titulů. Po konci aktivní kariéry působil jako reprezentační trenér mladých českých snowboardových talentů ve Špindlerově Mlýně.

X X X

V Belgorodu se zhroutil obytný dům, podle úřadů po ukrajinském útoku

V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná panelová budova. Nejméně sedm lidí přišlo o život, dalších 15 utrpělo zranění, informují tiskové agentury. Podle agentury TASS se z trosek podařilo jedno dítě vytáhnout živé. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na síti Telegram napsal, že příčinou neštěstí je útok z Ukrajiny.

Na záběrech z místa je vidět panelový dům s mnohametrovou dírou uprostřed. „Město Belgorod a Belgorodská oblast byly vystaveny masivnímu ostřelování ozbrojenými silami Ukrajiny,“ uvedl Gladkov. „V důsledku přímého zásahu střelou do bytového domu se celý jeden vchod od desátého patra po první zřítil,“ dodal gubernátor.

Ukrajina se ke sdělení ruských úřadů zatím nevyjádřila, uvedla agentura Reuters. Tvrzení jednotlivých stran konfliktu obvykle nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

V Belgorodské oblasti, která leží u hranic s Ukrajinou, v neděli opakovaně platil letecký poplach.

X X X

EXKOMUNISTA  PAVEL  ROZUMUJE  O  VÁLCE,  MILIARDÁCH  Z  BOJE

DOHODA ,  HITLEROVI  FAŚISTI  NA  UKRAJINĚ  STRANOU

Rusko síla, nespokojí se jen s částí Ukrajiny, myslí si Pavel

Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, ta ale nemusí být vojenského rázu.

„Chtějí obnovit imperiální velikost Sovětského svazu, včetně jeho sféry vlivu, a říkají to velmi otevřeně. Měli bychom to proto brát vážně. Musíme se připravit na to, že Rusko nebude mírovým partnerem,“ míní Pavel. Moskva už se podle něho v řadě evropských zemí ukázala jako „ničivá síla“, která se snaží šířit propagandu a často i zjevné lži.

Vždy, když se Rusko bude chovat konstruktivně, měla by Evropa činit stejně. „Když však Rusko jedná proti našim zájmům, musíme se mu postavit. Protože jinak budou náš způsob života a naše hodnoty ohroženy,“ uvedla také dvaašedesátiletá hlava státu, podle níž se konfrontace s Ruskem stane částí našeho každodenního života.

Pavel v rozhovoru dále vyjádřil přesvědčení, že Rusko nevyhledává spolupráci s Evropou a považuje se za supervelmoc, která má právo diktovat pravidla hry. Podporou Ukrajiny podle něj podporujeme také vlastní bezpečnost. „Chceme-li v této části Evropy zachovat bezpečnost a prosperitu, musíme Rusku stanovit jasné hranice. Pokud selžeme, může to v budoucnu vést ke značným komplikacím,“ poznamenal. Míru s Ruskem podle něj není možné dosáhnout přijetím ruských cílů.

Český prezident ale věří, že stále existuje možnost, že Rusko zjistí, že není schopné na Ukrajině dosáhnout vojenských úspěchů, což by mohlo vést k diplomatickým jednáním, místo „nesmyslného plýtvání zdroji a lidskými životy“. Zároveň má za nepravděpodobné, že by Ukrajina v dohledné době získala zpět celé své území.

Nikdo podle Pavla nerozporuje budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, Moskvě se ale musí dát jasně najevo, že to pro ni nebude znamenat žádné přímé ohrožení.

V neposlední řadě se český prezident vyjádřil k možnosti zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Evropa, která se dlouho vůči USA chovala jako „rozmazlené dítě“, na to podle něj musí být připravena a musí za sebe převzít více zodpovědnosti v oblasti bezpečnosti.

X X X

Čína povinný vojenský výcvik pro studenty. Armáda nemá dost lidí?

Čína hodlá zavést novou legislativu, která by stanovila povinný vojenský výcvik pro středoškoláky a univerzitní studenty. Podle analytiků se Peking tak snaží připravit veřejnost na možný vojenský konflikt. Chce též tak nalákat mladé lidi do armády, která se potýká s nedostatkem nových, zvláště pak vysoce kvalifikovaných lidí.

Cílem je naučit všechny členy společnosti „teorii, znalostem a dovednostem spojeným s národní obranou“, uvádí se v návrhu revize zákona o vzdělávání v oblasti národní obrany. Návrh prošel koncem minulého měsíce prvním čtením ve Stálém výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy parlamentu, a byl otevřen k veřejnému připomínkování až do konce května. Legislativa by mohla být přijata v letošním roce.

Návrh předpokládá, že i nejmladší žáci získají povědomí o národní obraně. Středoškoláci a univerzitní studenti by pak měli projít povinným vojenským výcvikem.

Pokud by revize prošla, místní samosprávy by musely do svých rozpočtů zahrnout náklady na obranné vzdělávání. Státní úřady, univerzity a další organizace by nesly odpovědnost za porušení zákona, uvádí portál Nikkei Asia.

Některé vysoké školy už provozují vojenské výcvikové tábory. Na univerzitě Fu-čou v provincii Fu-ťien se v červenci přibližně 500 univerzitních studentů zúčastnilo soutěže ve vojenských dovednostech. Studenti ukazovali své schopnosti ve střelbě na terč, v hodu ručním granátem a první pomoci.

Podle analytiků čínský prezident Si Ťin-pching usiluje o zavedení vlastenecké povinnosti u Číňanů, aby podpořil jejich ochotu bojovat v případném vojenské střetu za Čínu. „Cílem je upozornit veřejnost na to, že by mohla vypuknout válka a usnadnit její mobilizaci v případě nouze,“ řekl Masafumi Iida, specialista japonského Národního institutu pro obranná studia na čínskou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Mezi USA a Čínou nyní vládnou velmi napjaté vztahy, obě strany se snaží podpořit svou armádu a být připraveny na případný konflikt. Jeho nejpravděpodobnější příčinou může být násilný pokus Pekingu o připojení Tchaj-wanu.

Už podle revidovaných pravidel čínské branné povinnosti, která Peking přijal v květnu 2023, mohou být vysokoškolští studenti povoláni do armády. Univerzity mají za úkol s náborem pomáhat. „Pro vedení čínských univerzit je jedním ze základů pro získání souhlasu komunistické strany to, kolik dobrých studentů mohou jejich školy poslat do armády,“ podotkl Ika.

Peking hledá pro armádu nové rekruty

Portál Voice of America podotýká, že snaha o změnu pravidel přichází po několika dalších krocích v oblasti bezpečnostní politiky, které Peking učinil minulý rok. Tehdy zpřísnil opatření proti špionáži a upravil pravidla o vlasteneckém vzdělávání.

Podle pozorovatelů se čínské vedení snaží podporou provojenských nálad zajistit přízeň komunistickému režimu. „Snaha uzákonit loajalitu prozrazuje realitu klesající podpory obyvatelstva Čínské komunistické straně v podmínkách slábnoucí ekonomiky, zhoršujícího se trhu s nemovitostmi a přetrvávající korupce a nekalých praktik,“ upozorňuje Timothy Heath, specialista z výzkumné instituce RAND Corporation.

Čínská armáda se dlouhodobě potýká s nezájmem běžné populace, která neoplývá přílišnou touhou přihlásit se do vojenské služby, protože jiné pozice nabízí lepší finanční ohodnocení a nemají tak přísné požadavky jako Čínská lidová armáda. Armádě konkuruje rozsáhlé spektrum početných čínských bezpečnostních služeb, stejně jako robustní IT sektor, jenž je schopen k sobě přilákat poptávané specialisty na umělou inteligenci a kybernetiku, podotýká list The Times.

Čínské vojenské úřady se tomu snaží čelit různými pobídkami. Například Peking nabízí pomoc se školným, zdravotním pojištěním a zaměstnáním po propuštění z armády.

X X X

Orbán  za pomoci Meloniové přidat k evropské konzervativní frakci? ODS proti

Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v europarlamentu vesměs podporují sankce proti Rusku. Zájem o přistoupení k této pravicové frakci má ale i Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, který se nijak netají svou náklonností k šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi.

V ECR je i česká ODS, která se spolu se slovenskými, belgickými či švédskými kolegy proti vstupu Fideszu vymezuje. Naopak italská premiérka Giorgia Meloniová měla Orbánovi členství přislíbit.

„O přijetí Fidesz do ECR nejednáme. Naše názory zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Viktora Orbána,“ reagoval pro iROZHLAS.cz premiér a předseda ODS Petr Fiala.

 Poslední týden, kdy zasedal současný Evropský parlament ve Štrasburku, dorazilo na europoslanecké stoly usnesení o Maďarsku. Přesvědčivou většinou vyjádřili zděšení nad zhoršujícím se stavem právního státu, odsoudili Evropskou radu a Evropskou komisi za dosavadní nedostatek rozhodných kroků pro ochranu demokracie a vymezili se i vůči tomu, že se pro Budapešť uvolnily další miliardy eur z evropského rozpočtu.

Znění ale mohlo vypadat úplně jinak. Pozměňovací návrh totiž předložil zástupce Evropské strany konzervativců a reformistů (ECR), polský europoslanec Patryk Jaki. A volil mnohem mírnější jazyk.

„(EP) konstatuje, že Maďarsko komplexně a několikrát reagovalo na všechna obvinění v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 SEU; vyjadřuje politování nad politickým charakterem tohoto postupu a konstatuje, že v konečném důsledku tento postup nic nepřináší a narušuje vzájemnou důvěru a spolupráci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné tento postup ukončit,“ stojí v jeho návrhu.

Souznělo s tím ale jen 125 europoslanců, pozměňovací návrh tedy neprošel. Hlásili se k němu především zástupci frakce ECR, mezi nimi třeba i čeští europoslanci z ODS Alexandr Vondra a Jan Zahradil.

„Pro mne je zásadní, že jsem tuto rezoluci nepodpořil jako celek v konečném hlasování,“ zhodnotil pro iROZHLAS.cz končící europoslanec Zahradil. Jak dopadly jednotlivé návrhy, pro něj prý není podstatné.

Současná jednička na kandidátce Spolu do europarlamentu Vondra na to reagoval v obecné rovině s přihlédnutím na hlasování o stavu právního státu v Maďarsku či Polsku. „Konzistentně se řídím tím, že odmítám podporovat různé rezoluce, které podle mého soudu překračují kompetence EU a tím inferují do záležitostí, které jsou v působnosti členských států,“ odpověděl.

Pro mírnější pozměňovací návrh byli i politici z krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID). Několik hlasů přidali také liberálové z partaje Renew, třeba Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík – všichni za ANO, či lídryně koalice Stačilo! a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná z Levice.

Sbližování s Orbánem

Orbánův Fidesz je nyní v Evropském parlamentu nezařazený do žádné ze sedmi frakcí, v březnu 2021 po dlouhých sporech opustil lidoveckou partaj (EPP).

Maďarsko, přesněji Orbánova strana Fidesz, se už několik měsíců sbližuje s konzervativní frakcí ECR. Odrážel to například i seznam řečníků na nedávné národovecké konferenci CPAC.

Polský expremiér Mateusz Morawiecki na konferenci CPAC v Budapešti | Zdroj: Profimedia

Na budapešťském pódiu vystoupil předkladatel zmírňujícího návrhu europoslanec Jaki, také ale viceprezident ECR Radosław Fogiel nebo jeho stranický kolega z Práva a spravedlnosti a donedávna polský premiér Mateusz Morawiecki.

Nutno podotknout, že čeští politici řadící se mezi evropské konzervativce – tedy europoslanci ODS – na Orbánově konferenci nebyli. Nikdo z Čechů ani letos nevystoupil s projevem. Svou účast oželel jinak loni promlouvající šéf největší opoziční síly Andrej Babiš (ANO). V publiku však usedl Jiří Kobza z SPD. Zúčastnil se také eurolídr PRO Jindřich Rajchl.

Šarm italské premiérky

„Mohu vám říci, že mám velmi dobrý pocit z kolegů z Fideszu. Vím, že Giorgia Meloniová a Viktor Orbán mají dobré vztahy,“ řekl polský expremiér Morawiecki pro Euractiv.

ITALSKÝ MODEL

Nicola Procaccini, spolupředseda ECR a člen Bratrů Itálie, už dříve uvedl, že je strana odhodlána spolupracovat se středopravicovou Evropskou lidovou stranou (EPP) a silami ID v Evropském parlamentu na přenesení tzv. italského modelu na úroveň EU. Současnou italskou vládní koalici totiž tvoří středopravá strana (EPP), národně-konzervativní strana Bratři Itálie (ECR) a krajně pravicová Lega (ID).

Byla to totiž právě italská premiérka, která v posledních měsících vedla debaty s Orbánem, ve snaze přesvědčit ho, aby neblokoval unijní pomoc 50 miliard eur Ukrajině. Plody sklidila celá sedmadvacítka na únorové mimořádné Evropské radě. Očekávaly se tehdy maďarské pohrůžky vetem, nakonec ale vše proběhlo hladce a shoda byla na světě za pět minut.

Následovaly spekulace, co museli unijní lídři Orbánovi slíbit, aby s pomocí pro Ukrajinu, kterou do té doby blokoval, souhlasil. Jedno z možných lan mu mohla hodit Meloniová.

O možném přistoupení Orbánovy strany do ECR psaly také Hospodářské noviny. Poukazovaly přitom právě na vliv, který na maďarského premiéra Italka má. „Pokud někdo mohl dát Orbánovi příslib členství v ECR, mohla to být jedině Meloniová,“ citovaly zdroj z evropské politiky.

„Z pohledu ECR je Fidesz zajímavá strana z toho důvodu, že přinese poměrně velké množství europoslanců. Čtu z toho jakýsi kalkul, protože Fidesz bude početně dobrý dáreček pro tu frakci, která ho přijme,“ komentoval pro iROZHLAS.cz politolog Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity.

Mateusz Morawiecki, Giorgia Meloniová a Viktor Orbán na jednání Evropské rady | Foto: Geert Vanden Wijngaert | Zdroj: AP / ČTK

Hra čísel

Podle předvolebních průzkumů by konzervativní frakce měla posílit, pokud by se přidalo deset až dvanáct europoslanců Fideszu, na které si v červnových eurovolbách může myslet, mohla by se stát třetí nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

POZICE ECR

Frakce ECR má nyní v Evropském parlamentu 68 křesel ze 705 a takřka jistě ji čeká po červnových eurovolbách posílení. Nyní v konzervativní frakci jasně dominují s 25 křesly polští europoslanci PiS a druzí jsou s deseti mandáty Bratři Itálie, které ale čeká posílení a zcela jistě i vůdčí role v celé frakci. Stejně tak jistě posílí i španělský Vox, který má nyní čtyři křesla.

Pokud by se k posílené ECR přidal se svou dávkou křesel i Fidesz, stali by se konzervativci a reformisté nejspíš třetí nejsilnější stranou v Evropském parlamentu (po lidovcích EPP a socialistech S&D) a získali by výrazně větší vliv, než mají nyní.

To však nebude tak jednoduché. Některé národní delegace pohrozily, že by kvůli Fideszu z ECR vystoupily. Neshodují se především s maďarským přístupem k válce na Ukrajině. Jde o českou ODS, slovenskou SaS, Švédské demokraty, lotyšskou Národní alianci nebo belgickou Novou vlámskou alianci (N-VA). Tyto strany mají nyní dohromady 12 europoslanců, tedy stejný počet jako Fidesz, a šlo by tak o hru s nulovým součtem.

Do ECR navíc míří i radikálně nacionalistický rumunský Svaz pro sjednocení Rumunů (AUR), který byl založen až po minulých eurovolbách. Získat by mohl přibližně sedm křesel, jak ukazuje například projekce Europe Elects. A ani ten by s Fideszem v jedné frakci nechtěl být.

„Maďaři mají teritoriální požadavky, pro které je pro nás nemožné být spojenci v jedné alianci. Nechceme být přáteli s Putinovými přáteli,“ řekl jeden z předáků AUR Marius Lulea.

ODS: Buď my, nebo Orbán

Postoj Maďarska vůči Ukrajině je problematický i pro českou ODS. „Naše frakce nedávno schválila volební program, který jasně a bezvýhradně stojí za Ukrajinou a proti ruské agresi. Nesolidární postoje Orbánova Fideszu se s tímto programem neslučují. Dokud tyto postoje zásadně nezmění, je s ním spolupráce nemožná,“ dušuje se jednička ODS pro eurovolby Vondra.

„Fidesz do ECR jednoduše nepatří. Nechceme mít ve frakci někoho, kdo poslední dva roky skrze Ukrajinu vydírá celou EU. Orbán s našimi hodnotami a postoji nemá nic společného a s drtivou většinou kolegů s jeho politikou ostře nesouhlasíme,” doplnila jej dvojka kandidátky a stranická kolegyně Veronika Vrecionová.

„Názory ECR zejména na bezpečnost v Evropě jsou naprosto odlišné od Fideszu a Viktora Orbána,“ reagoval premiér a předseda ODS Petr Fiala.

V dosluhujícím Evropském parlamentu jsou čtyři delegáti ODS. Kromě zmíněné dvojice, která usiluje o další mandát, se o něj už znovu nesnaží Evžen Tošenovský, který na dotazy iROZHLAS.cz nereagoval. Jan Zahradil, který europoslanecké křeslo už neobhajuje, však napsal, že by se členstvím Fidesz v ECR „neměl problém“.

„Dokážu si představit, že se Fidesz v ECR některým stranám nebude líbit – i těm malým, které jsou nebo budou ve frakci zastoupeny jedním dvěma europoslanci – ale co udělají? Kam by ODS šla? Dramatickou sílu bude mít v ECR polské Právo a spravedlnost spolu s Bratry Itálie Giorgii Meloniové, kteří budou mít desítky europoslanců. Proti tomu tříčlenná ODS moc nezmůže,“ popsal Ondřej Mocek z Mendelovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá děním v Evropském parlamentu.

Záložní plány

Pokud Orbán do ECR skutečně vstoupí a ODS s ním v jedné frakci nebude chtít být, rýsuje se jí alternativa. Jak zmiňoval iROZHLAS.cz už před rokem, občanští demokraté by se v případě radikalizace své frakce mohli přesunout za svými koaličními partnery do lidovecké frakce EPP. Jejími členy jsou KDU-ČSL a TOP 09, s nimiž jde ODS do eurovoleb.

„Myslím si, že EPP by byla ráda, kdyby se ODS přidala. Každý další člen je pro ně lepší. Navíc je to vládní strana, má premiéra. To pro ně dává lepší předpolí k vyjednávání o složení Evropské komise,“ řekl odborník Mocek.

Připomněl, že složení frakcí v Europarlamentu je často především „manželstvím z rozumu“ nebo mocenskou hrou. V EPP by ODS podle Mocka získala větší vliv a dosáhla by na vyšší funkce, než kdyby zůstala v ECR.

USTAVOVÁNÍ FRAKCÍ

Formují se na začátku každého nově navoleného Evropského parlamentu – je to dohoda stran, jakýsi „podpis koaliční smlouvy“. Frakce minulého období zaniknou a musí vzniknout nové. S nutností: minimálně čtvrtina států sedmadvacítky a minimální počet 25 europoslanců.

„Naším zájmem je posílení středopravicové politiky a chceme mnohem více spolupracovat s EPP,“ potvrzuje vstřícnost k evropským lidovcům premiér Fiala.

Stejně tak má ale záložní plán i Orbán, pokud mu vstup do ECR nevyjde. Nejen v Bruselu se spekuluje o tom, že by po volbách do Evropského parlamentu mohla vzniknout nová národně-konzervativní frakce. Její základní kameny by jistě rád položil nyní bezprizorní Fidesz.

O tom, že Orbán a Morawiecki spřádají plány na přeskupení sil, upozornil například server Euractiv.

„Nemyslím si, že je na pořadu dne založení nové národně-konzervativní frakce. Ve hře je buď zapojení do ECR, nebo v současnosti ID. Ale to by bylo na Fidesz asi moc pravicové,“ uzavřel Mocek.

X X X

na Ukrajinu

Poradce Podoljak: Jednání o míru už není možné. Nejde o Ukrajinu a Rusko, ale o budoucnost nás všech

Zatímco se Ukrajina snaží zbrzdit první kroky očekávané ruské ofenzívy na východě země, v některých diplomatických kruzích opět sílí výzvy k zahájení mírových rozhovorů. Švýcarsko chce v červnu uspořádat mezinárodní summit, který se pokusí vytyčit cestu k míru. Hlavní západní stoupenci Ukrajiny ale nevidí žádný důvod k zahájení rozhovorů s Vladimirem Putinem, který se neohlíží na mezinárodní normy, píše evropská mutace serveru Politico.

 Podle ukrajinských představitelů jsou jednání pro Putina jen další válečnou zbraní, kterou používá k odvádění pozornosti, získání času k manévrování a k tomu, aby obelstil naivní lidi | Zdroj: Profimedia

Rusko na jednání pozváno nebylo, Čína varovala, že bez něj nebude jednat ani ona. Podobné rozhovory proběhly už v roce 2022, ale zkrachovaly po odhalení ruských válečných zločinů v ukrajinské Buči a Irpini.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov před dvěma týdny Západu vyčetl, že tehdejší jednání mohlo být základem nových rozhovorů. Podle něj by ale musela odrážet „novou realitu“, tedy nedávné ruské vojenské úspěchy. I Putin nedávno řekl, že by rozhovory z roku 2022 mohly být výchozím bodem nového jednání.

Návrh dohody je mrtvý

Sedmnácti stránkový návrh z roku 2022 se v posledních dnech stal předmětem značného zájmu akademiků i médií. Vznikl v době, kdy byla Ukrajina v nevýhodě. Její vojenské vyhlídky byly nejisté a byly tu i pochyby, jestli se dokáže udržet. Kyjev si také nebyl jistý, jestli mu západní spojenci budou poskytovat podporu a v jakém rozsahu.

Zásadním bodem tehdejšího návrhu bylo, že Ukrajina nevstoupí do NATO, bude „trvale neutrálním státem a nevstoupí do žádných vojenských bloků“. Navíc měla výrazně omezit armádu a ponechat Krym Rusku. Zároveň ale „směla“ dál usilovat o členství v Evropské unii.

„Rusko doopravdy jednat nechce, chce pouze ukrajinskou kapitulaci. “

Územní otázky měli projednat Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj – včetně dlouhodobé budoucnosti Krymu a statusu okupovaného Donbasu. Ke schůzce už ale nikdy nedošlo.

Dohodu měly ručit: Spojené státy, Velká Británie, Francie a i Rusko. Všichni pak měli převzít i odpovědnost za ochranu neutrality Ukrajiny, pokud by byla dohoda porušena.

Americký deník The Wall Street Journal označil návrh z roku 2022 za „Putinovy represivní podmínky míru“, podle kterých se měla Ukrajina stát „vykastrovaným státem“. Totéž si myslí i ukrajinští představitelé, kteří s novináři serveru v poslední době mluvili.

„Ukrajinci by jednali hned, kdyby byl agresor souhlasil se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí.“

Ukrajina tehdy vyjednávala z pozice extrémní slabosti a západní mocnosti si nebyly jisté, jak moc ji mají podporovat, říká jeden z tehdejších vyjednavačů a bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Rusové žádnou dohodu nedodrží?

Především ale všichni účastníci pochybovali o upřímnosti Kremlu – například vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, nebo jeho poradce Mychajlo Podoljak.

Říkali jsme si, že Rusové možná dohodu podepíší, ale jestli ji dodrží, je jiná věc,“ vysvětluje Reznikov. Připomněl takzvané Budapešťské memorandum z roku 1994, ve kterém Rusko písemně uznalo hranice a suverenitu Ukrajiny výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní. Jak to dopadlo, to všichni víme.

Jermak teď serveru Politico zdůrazňuje, že Rusko doopravdy jednat nechce, protože si přeje pouze ukrajinskou kapitulaci. Podle něj by Ukrajinci jednali hned, kdyby byl agresor skutečně ochotný souhlasit se spravedlivým mírem, ne s jeho ruskou verzí. I Jermak se obává, že Moskva by se ze svých závazků vykroutila a dohodu by nesplnila.

Podle ukrajinských představitelů jsou jednání pro Putina jen další válečnou zbraní, kterou používá k odvádění pozornosti, získání času k manévrování a k tomu, aby obelstil naivní lidi.

Přesně tak to bylo v letech 2014 až 2017, kdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry „jednali“ o Sýrii. Rozhovory Moskvě umožnily zachránit syrského prezidenta Bašára Asada před porážkou a přimět amerického prezidenta Baracka Obamu, aby nesplnil vlastní pohrůžku odplaty, když bude Damašek používat chemické zbraně.

Podle Podoljaka se Ukrajinci z jednání v roce 2022 poučili, že „Rusko má zájem na vleklé válce“, protože ta Západ časem unaví. Dnes už ale válka nemá žádné kompromisní řešení.

„Dostali jsme se do bodu, kdy už vyjednávat nemůžeme, protože válka není o území Ukrajiny, ale o pravidlech, podle kterých budete žít vy, my i Rusko. Jestli Moskva neprohraje, budou pravidla jiná a dominantními formami zahraniční politiky bude autokracie a násilí. Když prohraje, budeme mít šanci znovu vybudovat globální systém politických a bezpečnostních vztahů,“ cituje závěrem server Podoljaka.

X X X

ŠKKODA  AUTO  NEMÁ  DÍLY,  DALŠÍ  RÁNA  PRO  ČR,  FIALU

Škoda Auto kvůli nedostatku dílů ruší směny. Chybí sedačky či reflektory

Škoda Auto kvůli nedostatku dílů ruší některé směny ve výrobě. Chybějí některé součásti vozů, jako jsou loketní opěrky, sedačky, reflektory a další, uvedl týdeník Škodovácký odborář. Podle sobotních Lidových novin (LN) je důvodem nová regulace týkající se bezpečnosti aut proti kybernetickým útokům.

 Omezení se v Mladé Boleslavi týkají nočních směn, v závodě v Kvasinách se ruší hlavně sobotní směny. Část zaměstnanců bude doma za plnou mzdu. Odbory uvedly, že pro ně vyjednaly překážku na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy, která představuje v podstatě denní výdělek.

V příštím týdnu budou ve svařovně MB I noční směny na pondělí, na úterý a na středu v omezeném režimu a noční směny na čtvrtek a na pátek se ruší. Páteční odpolední bude v omezeném režimu. Ve svařovně MB II bude noční na pondělí v omezeném režimu, noční na úterý a na středu zcela odpadnou.

V lakovně MB A odpadne noční směna na pondělí a zbytek směn bude v omezeném režimu. V lakovně MB B odpadnou příští týden všechny noční směny. Na montáži MB I se ruší noční směna na pondělí, na čtvrtek a na pátek. Na montáži MB II se ruší první tři noční směny příštího týdne. V omezeném režimu budou i některé směny v lisovnách. Ve výrobě komponent se ruší noční směny na bateriích MEB 1 na úterý, středu, čtvrtek a pátek.

V Kvasinách se ve svařovně A a na montáži 1 ruší všechny sobotní směny, ve svařovně B a na montáži 2 bude zrušena sobotní ranní a odpolední. V lakovně bude noční na sobotu v omezeném režimu a sobotní ranní i odpolední odpadá.

Podle LN automobilka problémy s dodávkami dílů vysvětluje novými pravidly UNECE (Evropská hospodářská komise OSN), která se týkají kyberbezpečnosti vozidel a začnou platit v červenci. Kladou poměrně přísné podmínky jak na odolnost aut proti kybernetickým útokům, tak na zabezpečení dodavatelského řetězce automobilek.

„V úzké spolupráci s našimi partnery neustále monitorujeme a analyzujeme naše dodavatelské řetězce, abychom mohli rychle reagovat a minimalizovat případné dopady na výrobu s cílem dodat našim zákazníkům co nejvíce vozů,“ řekl LN mluvčí Škody Pavel Jína.

Problémy s nedostatkem dílů Škoda Auto řešila i v minulosti. Loni výrobu omezil začátkem roku nedostatek čipů. Odstávky se koncem ledna dotkly závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, později i závodu v Kvasinách.

X X X

„Jen jsem bral peníze. Na loď chtěli oni.“ Jak BBC našlo iráckého pašeráka lidí

Sedím v iráckém nákupním středisku tváří v tvář jednomu z nejnechvalněji proslulých pašeráků lidí v Evropě. Jmenuje se Barzán Madžíd a pátrají po něm policejní síly v několika zemích včetně Británie, píše Sue Mitchellová na serveru BBC News.

 Během našeho rozhovoru, tady i následující den v jeho kanceláři, říká, že neví, kolik migrantů převezl přes Lamanšský průliv. „Možná tisíc, možná deset tisíc. Nevím, nepočítal jsem to.“

Toto setkání je vyvrcholením toho, co se ještě před několika měsíci zdálo jako nesplnitelný úkol. Spolu s Robem Lawriem, bývalým vojákem, který pracuje s uprchlíky, jsme se vydali najít a vyslechnout muže známého pod přezdívkou Scorpion, tedy Štír. Ten se svým gangem několik let ovládal velkou část obchodu s pašeráky lidí, na člunech a nákladních autech, přes Lamanšský průliv.

Při pokusu přeplout Lamanšský průliv od roku 2018 zahynulo více než 70 migrantů. Minulý měsíc zemřelo pět lidí včetně sedmileté holčičky u francouzského pobřeží. Je to nebezpečná cesta, ale pro pašeráky může být velmi lukrativní. Za přepravu jedné osoby na lodi přes průliv si mohou účtovat šest tisíc liber (téměř 174 tisíc korun). A vzhledem k tomu, že v roce 2023 se do Británie pokusilo dostat téměř 30 tisíc lidí, je potenciál pro zisk naprosto evidentní.

Začalo to mobily

Náš zájem o Scorpiona začal u holčičky, kterou jsme potkali v jednom z táborů pro migranty poblíž Calais v severní Francii. Málem zemřela, když se snažila překonat Lamanšský průliv v nafukovacím člunu. Člun nebyl způsobilý k plavbě. Byl levný, koupený z druhé ruky v Belgii. A 19 lidí na palubě nemělo záchranné vesty.

Kdo by takhle posílal lidi na moře?

Když policie v Británii zadrží nelegální migranty, vezme jim mobilní telefony a zkontroluje je. Od roku 2016 se v nich objevovalo stále stejné číslo. Často bylo uložené pod jménem Scorpion a někdy pod obrázkem štíra.

Martin Clarke, vedoucí vyšetřovatel britské Národní agentury pro boj proti trestné činnosti (NCA), nám řekl, že policisté začali Scorpiona spojovat s osobou kurdského Iráčana jménem Barzán Madžíd.

Sám Madžíd byl v roce 2006 jako dvacetiletý propašován do Anglie na korbě nákladního automobilu. Přestože mu o rok později bylo zamítnuto povolení k pobytu, zůstal v Británii ještě několik let; část z nich strávil ve vězení za trestné činy spojené se střelnými zbraněmi a drogami.

Nakonec byl v roce 2015 deportován do Iráku. Krátce poté se předpokládá, že Madžíd „zdědil“ obchod s pašováním lidí po svém starším bratrovi, který si odpykával trest odnětí svobody v Belgii. A začal být známý jako Scorpion.

Souzen v nepřítomnosti

Předpokládá se, že měl v letech 2016 až 2021 Scorpionův gang pod kontrolou velkou část obchodu s lidmi mezi Evropou a Británií. Díky dvouleté mezinárodní policejní operaci se podařilo dopadnout a odsoudit 26 členů gangu u soudů v Británii, Francii a Belgii. Sám Scorpion se však zatčení vyhnul a podařilo se mu utéct.

Belgický soud ho soudil v nepřítomnosti za 121 případů pašování lidí. V říjnu 2022 byl odsouzen k deseti letům vězení a pokutě ve výši 968 tisíc eur (24,13 milionu korun).

Od té doby nebylo známo, kde se Scorpion nachází. Tuto záhadu jsme chtěli rozluštit. Robův kontakt nás seznámil s jedním Íráncem, který tvrdil, že se Scorpionem jednal, když se snažil dostat přes Lamanšský průliv. Scorpion mu řekl, že sídlí v Turecku, odkud koordinuje své obchody na dálku. V Belgii jsme vypátrali Madžídova staršího bratra, který je nyní na svobodě. Také on řekl, že se Scorpion pravděpodobně nachází v Turecku.

Pro většinu migrantů mířících do Británie je Turecko důležitou přestupní stanicí. Díky tamním imigračním zákonům je poměrně snadné získat vízum pro vstup do země z Afriky, Asie a Blízkého východu.

Tip nás zavedl do istanbulské kavárny, kterou navštěvují pašeráci lidí. Nedávno tam byl spatřen Barzán Madžíd. Naše počáteční pátrání ale nedopadlo dobře. Požádali jsme vedoucího, zda by nám o pašování lidí mohl něco říct – a celá kavárna ztichla.

Krátce nato kolem našeho stolu prošel nějaký muž a rozepnul si zip na bundě, aby nám ukázal, že má zbraň. To byla připomínka, že máme co do činění s nebezpečnými lidmi. Naše další zastávka přinesla slibnější výsledek. Dozvěděli jsme se, že Madžíd nedávno uložil 200 tisíc eur ve směnárně o několik ulic dál. Nechali jsme tam své číslo a během následující noci Robovi zazvonil telefon. Číslo bylo skryté – volající tvrdil, že je Barzán Madžíd.

„Slyšel jsem, že mě hledáte.“

Bylo to pozdě v noci a tak nečekané, že nebyl čas nahrát začátek rozhovoru. Podle Roba mužský hlas řekl: „Slyšel jsem, že mě hledáte.“ A já na to: „Kdo jste? Scorpion?“ A on: „Ha, chcete mi tak říkat? V pohodě.“

Nebylo možné potvrdit, jestli volá skutečně Barzán Madžíd, ale podrobnosti, které nám řekl, odpovídaly tomu, co jsme věděli. Uvedl, že žil v Nottinghamu do roku 2015, kdy byl deportován. Ale popřel, že by byl zapojený do pašování lidí. „To není pravda!“ protestoval. „To tvrdí jenom média!“

Spojení vypadávalo, a přestože jsme se to opatrně snažili zjistit, nenaznačil nám, kde se nyní nachází. Neměli jsme tušení, kdy nebo jestli zavolá znovu. Mezitím místní kontakt Robovi sdělil, že je teď Scorpion zapojený do pašování migrantů z Turecka do Řecka a Itálie.

To, co jsme slyšeli, bylo znepokojivé. Až stovka mužů, žen a dětí byla vtěsnána na jachty, které byly navržené k přepravě zhruba 12 lidí. Tyto jachty často řídili pašeráci, kteří neměli nejmenší zkušenosti s plavbou, a přesto se vydávali na nebezpečnou cestu mezi shluky malých ostrůvků, aby se vyhnuli pobřežním hlídkám.

Dalo se na tom vydělat hodně peněz. Za místo na jedné z těchto lodí prý cestující platili kolem 10 tisíc eur za osobu. Předpokládá se, že za posledních deset let se přes východní Středomoří pokusilo dostat do Evropy více než 720 tisíc lidí – téměř 2 500 z nich zemřelo, většinou utonutím.

Lidé se podle něj rozhodují sami

Julia Schafermeyerová z charitativní organizace SOS Méditerranée říká, že převaděči vystavují přepravované osoby velkému nebezpečí: „Myslím, že jim je úplně jedno, jestli ti lidé žijí, nebo zemřou.“

Zhruba v této době jsme měli možnost položit tuto otázku přímo Scorpionovi. Zničehonic nám znovu zavolal. Opět popřel, že by byl pašerák. Zdálo se však, že jeho definice tohoto slova znamená spíše někoho, kdo fyzicky plní úkol, než někoho, kdo tahá za nitky.

„Musíte tam být,“ řekl nám a dodal: „Ani teď tam nejsem.“ Podle svých slov se jen staral „o finanční záležitosti“. Zároveň se nezdálo, že by projevoval nějaký soucit s utopenými migranty. „Bůh si zaznamenává, kdy zemřete, ale někdy je to vaše vina,“ řekl. „Bůh nikdy nikomu neříká: ‚Nastupte na tu loď‘,“ dodal.

Naší další zastávkou bylo letovisko Marmaris, kde podle turecké policie Scorpion vlastnil vilu. Ptali jsme se a ozvala se nám žena, která nám řekla, že se s ním přátelí. Věděla, že Madžíd je zapojen do pašování lidí, a říkala, že ačkoli mu to způsobuje stres, starosti mu dělají peníze, ne osud migrantů.

„Nezáleží mu na nich. To je opravdu smutné, že?“ řekla. „Je to něco, na co vzpomínám a cítím určitý stud, protože… jsem slyšela věci a věděla jsem, že nejsou dobré.“ Dodala, že ho v poslední době v jeho vile v Marmarisu neviděla a někdo jí řekl, že by mohl být v Iráku.

To potvrdil i další kontakt, který uvedl, že Scorpiona skutečně viděl ve směnárně v Sulajmáníji, městě v iráckém Kurdistánu. Vyrazili jsme. Pokud by se nám tam nepovedlo Scorpiona najít, byli jsme rozhodnutí to vzdát. Ale Robův kontakt nás s ním dokázal spojit. Nejdřív byl velmi podezíravý; bál se, že ho někdo přijel unést a odvézt zpátky do Evropy.

V kavárně, v přízemí… a s ochrankou

Následovala smršť textových zpráv, nejprve přes Robův kontakt a pak s Robem samotným. Scorpion řekl, že by se s námi mohl setkat, ale jen pokud bude smět sám vybrat místo. To jsme odmítli v obavě, že by na nás mohl nastražit past.

A pak přišla textová zpráva s jednoduchým dotazem: „Kde jste?“ Odpověděli jsme, že jsme na cestě do nedalekého obchodního centra. Scorpion nám řekl, že se tam máme sejít v kavárně v přízemí.

Konečně jsme ho uviděli.

Barzán Madžíd vypadal jako zámožný golfista. Byl elegantně oblečený, v nových džínách, světle modré košili a černé vestě. Když položil ruce na stůl, viděla jsem, že má manikúrou upravené nehty. K vedlejšímu stolu se posadili tři muži. Jeho ochranka, odhadovali jsme.

Opět popřel, že by byl velkým hráčem na vrcholu zločinecké organizace. Řekl, že se ho do toho snažili zatáhnout jiní členové gangu. „Pár lidí, když je zatknou, řekne: ‚Pracujeme pro něj‘. Chtějí dostat nižší trest.“ Zněl také dost zatrpkle, když mluvil o tom, že jiní pašeráci dostali britské pasy a mohou pokračovat ve své nezákonné činnosti.

„Během tří dnů poslal jeden chlapík 170 nebo 180 lidí z Turecka do Itálie, a to má britský pas!“ říká. „Já bych chtěl jet podnikat do nějaké jiné země, ale nemůžu.“

Když jsme na něj zatlačili ohledně jeho odpovědnosti za úmrtí migrantů, zopakoval to, co řekl do telefonu – že jen bere peníze a rezervuje místa. Pašerák pro něj byl někdo, kdo nakládal lidi na lodě a nákladní auta a převážel je: „Nikdy jsem nikoho nenaložil do člunu a nikoho jsem nezabil.“

Pašerák, nebo ne?

Rozhovor skončil, ale Scorpion ještě pozval Roba, aby se šel podívat do směnárny v Sulajmáníji, kde provozuje svoje „podnikání“. Byla to malá kancelář s nějakými arabskými nápisy na okně a několika telefonními čísly. Sem lidé přicházeli zaplatit za přepravu – Rob řekl, že v době, kdy tam byl, viděl muže s krabicí plnou peněz.

Při této příležitosti Scorpion vyprávěl o tom, jak se v roce 2016, kdy do Evropy mířily tisíce lidí, k tomuhle byznysu dostal. „Nikdo je nenutil. Oni sami chtěli,“ řekl. „Prosili převaděče: ‚Prosím, prosím, udělejte to pro nás‘.“ V letech 2016 až 2019 byl Scorpiona podle svých slov jedním ze dvou hlavních lidí, kteří řídili operace v Belgii a Francii. Sám přiznal, že v té době mu rukama procházely miliony dolarů.

„Dělal jsem pro ně všechny možné věci. Vybíral peníze, rozhodoval o umístění, jednal s cestujícími, pašeráky…. Byl jsem mezi tím vším.“ Pořád popíral, že by byl zapojený do pašování lidí, ale činy, které líčil, tomu protiřečily.

Scorpion si to neuvědomoval, ale když listoval svým mobilním telefonem, Robovi se podařilo zahlédnout odraz jeho monitoru na vyleštěném rámu obrázku za jeho zády. To, co tam viděl, byla čísla pasů. Později jsme se dozvěděli, že je pašeráci posílají iráckým úředníkům, kteří dostanou úplatky, aby vydali falešná víza migrantům na cestu do Turecka.

A tehdy jsme Scorpiona viděli naposledy. V každé fázi jsme sdíleli svá zjištění s úřady v Británii a Evropě. Ann Lukowiaková, belgická státní zástupkyně, která se podílela na odsouzení Scorpiona, stále doufá, že jednoho dne bude z Iráku vydán. „Je pro nás důležité, že jsme vyslali signál, že si nemůžete dělat, co chcete,“ říká. „Nakonec ho dostaneme.“

X X X

Rumunsko vozí gastarbeitery z Asie, lepí tak díry po vlastní migraci

Východobalkánská země to dělá chytřeji než západ Evropy: jde o gastarbeitery na smlouvy, nikoliv o migranty přicházející za dávkami.

Se svými 1 100 lůžky rozmístěnými ve třech budovách je dělnický hostel Komitat Bucharest-South skutečnou kulturní křižovatkou. Jsou zde Nepálci, Indové, Bangladéšané, Srílančané… Imigranti z Asie neustále přijíždějí a zase odjíždějí.

„Přišel jsem před šesti měsíci pracovat pro donáškovou službu Glovo,“ říká novinářům francouzského deníku Le Monde Nareš Čaudhary, 38letý Nepálec, který sdílí svůj pokoj s dalšími dvěma krajany.

Podobných lidí jsou v Rumunsku desetitisíce, včetně pasáků ovcí.

Jen velmi malá část nově příchozích se v Rumunsku skutečně usadí. Spousta z nich dokonce otevřeně přiznává, že i oni chtějí dále na Západ.

X X X

Mafie mění praktiky. Místo vražd páchá finanční delikty, škody jsou nedozírné

Časy se mění a italská mafie si dnes už jen zřídkakdy špiní ruce krví. Vydírání vyšlo z módy a vraždy dnes kmotři vesměs zavrhují. Podle nejnovějších oficiálních údajů zabila mafie v Itálii v roce 2022 jen sedmnáct lidí, zatímco v roce 1991 jich bylo více než sedm set. Přesun mafie k daňovým únikům a finančním podvodům urychlily miliardy eur, které se v Itálii rozkutálely z fondů na postcovidovou obnovu ekonomiky.

V únoru policie v severním regionu Emilia Romagna zatkla 108 lidí, o nichž se předpokládá, že mají blízko k ’Ndranghetě. Jsou podezřelí z vystavení falešných faktur v hodnotě čtyř milionů eur (99 milionů korun) za neexistující služby v oblasti stavby lodí, údržby průmyslových strojů, čištění a pronájmu automobilů. Vyšetřování stále probíhá, datum soudního procesu zatím nepadlo.

Plukovník Filippo Ivan Bixio, velitel daňové policie v provincii, uvedl, že tyto podvody umožňují podnikatelům snížit si zdanitelné příjmy a získat daňové úlevy. „Není to ojedinělý jev. Je to organizované,“ řekl.

X X X

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na účtu, navíc zaplatíte jen pět procent, deset splátek a jedenáctou poloviční navrch. Stačí dva podpisy na smlouvu a drobnost – pro jistotu toho, kdo se vám chystá půjčit, ručit domem nebo bytem, kdybyste náhodou nezaplatili. Proč ne – vždyť to přece vrátíte.

A v tom je právě háček – moderní lichváři už nepůjčují sociálně slabým lidem na ulici na vysoký úrok, ale lidem, kterým by banky kvůli hypotékám, půjčkám nebo i třeba exekucím nepůjčily. A sázejí na to, že se dlužníci zpozdí s placením, a tím přijdou o nemovitost nebo její část, protože spolu s půjčkou je nechají podepsat smlouvu o převodu nemovitosti.

Převedli jsme na vnuka byt, ani ve snu nás nenapadlo, že si někde půjčil peníze. V únoru přišel cizí muž, zaklepal na dveře a oznámil nám, že mu máme platit nájemné za náš dvoupokojový byt 25 tisíc měsíčně nebo se do tří měsíců vystěhovat.

X X X

Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí

Po skončení dnešního utkání fotbalistů Sparty a Slavie na stadionu na pražské Letné museli zasáhnout policisté ze speciální pořádkové jednotky, aby zabránili střetu fanoušků obou celků. Policisté zajistili tři fanoušky Sparty pro neuposlechnutí výzvy a dva fanoušky Slavie kvůli podezření z trestného činu útoku na úřední osobu, již před zápasem zadrželi jiného fanouška, který měl hajlovat.

„Mezi skupinou příznivců domácích a hostů došlo k pokusu o fyzické napadení, kterému policisté za použití donucovacích prostředků zabránili. Na osobní svobodě jsme omezili pět osob,“ popsala situaci na stadionu policie. Policie po zápasu zadržela a zajistila pět lidí, tři z táboru Sparty pro neuposlechnutí výzvy a dva slávistické fanoušky z podezření z trestného činu útoku na úřední osobu.

V souvislosti s duelem skončil na policejní služebně ještě jeden fanoušek Sparty, kterého policisté zadrželi před jeho začátkem. Podle dřívějších informací mluvčího muž hajloval.

Zápas na Letné začal v 17:30 a zhruba 2,5 hodiny předtím vyrazilo na stadion ze Staroměstského náměstí několik stovek fanoušků Slavie. Po celou dobu je doprovázeli policisté, samotný průvod se ale podle policie obešel bez narušení veřejného pořádku.

Fotbalisté Sparty remizovali doma na Letné ve 2. kole ligové nadstavbové ve skupině o titul v pražském derby se Slavií bez branek a přiblížili se obhajobě trofeje. Letenští tři zápasy před koncem soutěže dál vedou tabulku o čtyři body před městským rivalem.

X X X

Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá

Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují mladší uchazeče. Starší Češi často ani nedostanou pozvánku k pohovoru, i přes to, že často hledají práci hluboko pod svou kvalifikací.

Paní Janě je šedesát let, vystudovala vysokou školu ekonomickou, plynně hovoří třemi světovými jazyky a celý život se pohybuje ve finanční a bankovní sféře. Nikdy nebyla vedena na úřadu práce a nepobírala žádné příspěvky. To se ale nyní možná bude muset změnit, už dva roky se jí totiž nedaří najít práci.

V březnu 2024 bylo na úřadu práce z 288 623 lidí 31 940 lidí starších šedesáti let, což je nejvíce od roku 2014, a to i přesto, že počet lidí registrovaných na úřadu práce spíše klesá.

X X X

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat na Miss World. Oceněny byly i další čtyři finalistky. Favoritka čtenářů iDNES.cz neuspěla. Finále soutěže o korunku královny krásy se konalo v pražském Foru Karlín.

 Miss Czech Republic 2024 se stala Adéla Štroffeková, která dálkově studuje sociální práci a sociální pedagogiku, ale pracuje také jako modelka, fitness trenérka a jednatelka eventové agentury.

Jako každá královna krásy bude mít kromě reprezentace České republiky na světové soutěži za úkol věnovat se charitě.

„Již před začátkem cesty s Miss Czech Republic jsem se stala ambasadorkou nadačního fondu pro předčasně narozené děti, kde se snažím pomáhat skrz sociální sítě, různé sbírky nebo spojením s mými oblíbenými sportovními aktivitami,“ prozradila Štroffeková, která se ve světě pokusí o korunku Miss World, kterou aktuálně drží Češka Krystyna Pyszková.

Kromě hlavního titulu si Adéla Štroffeková odnesla i titul Miss Popularity, který se uděluje na základě on-line hlasování fanoušků soutěže.

Během večera, který moderoval Ondřej Novotný, byly korunovány ještě další čtyři dívky, které budou Česko reprezentovat na různých mezinárodních soutěžích.

Korunku Miss Grand International získala pětadvacetiletá podnikatelka a youtuberka z Prahy Veronica Biasiol.

Miss Intercontinental Julie Smékalová, Miss Supranational Michaela Macháčková, Miss Czech Republic Adéla Štroffeková, Miss Grand International Veronica Biasiol a Miss International Alina Demenťjeva.

Miss Supranational se stala dvaadvacetiletá modelka z Prahy Michaela Macháčková.

Miss International se stala třiadvacetiletá studentka z Vídně Alina Demenťjeva, která získala navíc titul Miss Photogenic.

Titulem Miss Intercontinental porota ocenila devatenáctiletou studentku z Prahy Julii Smékalovou, která navíc získala titul Miss Top Model.

Čtenáři iDNES.cz v anketě zvolili nejkrásnější finalistkou devatenáctiletou studentku z Nového Strašecí Marii Babíčkovou. Ta ovšem z finálového večera odešla bez titulu.

V porotě zasedli kromě majitelky Miss Czech Republic Taťány Makarenko a kreativního ředitele soutěže Sama Dolceho také současná Miss World Krystyna Pyszková, Miss World 2006 Taťána Kuchařová, loňská Miss Czech Republic Justýna Zedníková a zástupci sponzorů.

X X X

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely propalestinské demonstrace a také protesty proti účasti izraelské soutěžící. Jen několik hodin před finále vyloučili nizozemského zpěváka Joosta Kleina. Měl prý naznačit „výhružný pohyb“ směrem ke kameramance.

 Nebinární švýcarský raper a zpěvák Nemo, který vystoupil s písní The Code, se stal vítězem 68. ročníku Eurovize. S přehledem ovládl už hlasování evropských porot.

Do celkového výsledku ovšem ještě výrazně promluvili diváci, kteří letos mohli hlasovat už od začátku večera. Ti sice favorizovali Chorvata Baby Lasagna, ovšem v celkovém součtu to na švýcarského soutěžícího přeci jen nestačilo. Výrazný počet hlasů od diváků dostali i ukrajinští a izraelští interpreti, kteří přitom poroty tolik nezaujali. I čeští diváci preferovali ukrajinské duo.

Nemova vítězná píseň The Code představuje směsici drum and bassu, opery, rapu a rocku. Vypráví o zpěvákově cestě za sebepoznáním jako nebinární osoby. Na celkovém druhém místě se umístil Chorvat Baby Lasagna, třetí nakonec skončilo ukrajinské duo Alyona Alyona a Jerry Heil. Česká republika se zpěvačkou Aiko se do finále letos nedostala.

Závěrečný večer v Malmö zahájilo vystoupení švédského zpěváka Björna Skifse s písní Hooked on a Feeling. Pak už za hudebního podkladu největších švédských hitů od skupiny ABBA po Ace of Base následovalo krátké představení všech pětadvaceti finálových účastníků.

Jeho soutěžní část odstartovalo duo Marcus & Martinus. I u nás relativně známá norská dvojčata (zde ovšem reprezentující Švédsko) předvedla suverénní popové vstoupení plné vizuálních efektů a projekcí. Ukrajinská dvojice Alyona Alyona a Jerry Heil navázala emotivní písní Maria & Theresa. Pak přišel na řadu první trochu vymykající se interpret, civilně vyhlížející německý zpěvák Isaak s písní Always on the Run, kterou doprovodila ohnivá show. Lepá lucemburská zpěvačka Tali oproti tomu předvedla zaměnitelné vystoupení zcela ve stylu své vybrané písně.

Jako pátá se představila diskutovaná izraelská zpěvačka Eden Golanová, která údajně trénovala svůj výstup s imitací bučení, aby ji pak nesouhlasné reakce naživo nerozhodily. Její čisté a emotivní podání písně Hurricane doprovázené promyšlenou choreografií se ale obešlo bez jakýchkoli kontroverzí. Následoval litevský zpěvák Silvester Belt s písní Luktelk zpívanou v mateřštině.

Španělská zpěvačka Nebulossa jako první rozezpívala celou halu. Pak se už svých minut slávy dočkal první bizarní interpret večera, tedy estonští 5miinust a Puuluup. S číslem deset vystoupila ďábelská irská zpěvačka Bambie Thug se svým hororovým hitem Doomsday Blue. Temná píseň svou originalitou trochu rozčeřila jinak přehnaně barevný večer. Mnohem standardněji oproti tomu působilo vystoupení Lotyše Donse, který více než na show vsadil na svůj hluboký hlas.

Plně moderní háv mělo vystoupení řecké zpěvačky Mariny Satti. A svým způsobem i následná show Brita Ollyho Alexandera. Norská kapela Gate vsadila na zaměnitelný skandinávský pop, Italka Angelina Mango na jižanské rytmy. Srbská účastnice Teya Dora předvedla poklidnou show ve své rodné řeči. Pak už přišla na řadu další bizarnost, tedy finští Windows95man a jejich exhibicionistické vystoupení s písní No rules! zcela ve stylu dávného eurodance.

Následovala Portugalka Iolanda, živelná Arménka Ladaniva či neméně energická Kypřanka Silia Kapsis. K dosavadním vrcholům večera nicméně patřilo vystoupení švýcarského interpreta se jménem Nemo, který následně celou soutěž s přehledem ovládl. Pak přišla na řadu slovinská zpěvačka Raiven se svým čarodějnickým číslem a především chorvatský favorit Baby Lasagna s rockovou ducačkou Rim Tim Tagi Dim. Podle ohlasu publika by v tu chvíli byl vítěz jasný.

Gruzínská zpěvačka Nutsa Buzaladze oproti tomu předvedla relativně zaměnitelnou popovou výpověď. Francouz Slimane v rámci své neokázalé balady zaujal pěveckou částí bez mikrofonu. A Rakušanka Kaleen zakončila kaskádu vystoupení energickým představením zcela ve stylu klasických popových div začátku tisíciletí.

Šestadvacátým vystupujícím měl být vyloučený Joost Klein. Důvodem jeho vyřazení je podle agentury AP vyšetřování incidentu, které vede švédská policie na základě stížnosti ženské členky produkčního týmu. Nizozemská veřejnoprávní televize Avrotros vyloučení Kleina označila za „velmi tvrdé a nepřiměřené“. Klein podle ní po čtvrtečním semifinále odcházel z pódia, když byl natočen bez svého souhlasu a následně udělal „výhružný pohyb“ směrem ke kameře. Podle televize se Klein kamery ani kameramanky nedotkl.

Evropská vysílací unie (EBU), která soutěž organizuje, v prohlášení uvedla, že vyloučení se týká incidentu, v němž nefiguruje žádný jiný umělec (účastník soutěže) ani člen jiné delegace. Podle AP se totiž objevily spekulace, že incident souvisí s izraelskou delegací. Klein měl předvést píseň Europapa, díky níž patřil podle médií k favoritům na vítězství v soutěži.

Hudební soutěže, která je vždy označována za apolitickou, se letos napjaté mezinárodní vztahy dotkly výrazně. Už ve čtvrtek totiž v Malmö na podporu Palestinců demonstrovalo kolem 10 tisíc lidí. Ve městě platila přísná bezpečnostní opatření. Někteří protestující si stěžovali na „dvojí metr“, jelikož Evropská vysílací unie (EBU) v roce 2022 zakázala Rusku účast na Eurovizi po invazi na Ukrajinu.

Ve švédské metropoli se také současně konal alternativní hudební festival označovaný jako „soutěž písní bez genocidy“. Organizátoři Eurovize se letos také bránili výzvám k vyloučení Izraele a odkazovali se na apolitičnost soutěže. Zároveň ale požadovali, aby Izrael upravil text své písně s původním názvem „Říjnový déšť“ a odstranil z něj podle nich narážky na útok ze dne 7. října.

Text i název písně, kterou večer předvedla Golanová, byl nakonec opravdu pozměněn. Sama dvacetiletá umělkyně skladbu charakterizovala jako silnou baladu, která popisuje člověka procházejícího „bouří emocí“.

Eurovize se koná každoročně od roku 1956 s výjimkou covidového roku 2020, což z ní činí nejdéle trvající mezinárodní televizní hudební soutěž. Každoročně ji sleduje v průměru 180 milionů diváků a alespoň jednou se jí zúčastnilo 52 zemí. Soutěž letos do Malmö přilákala přibližně 100 tisíc návštěvníků.

X X X

Od půl desáté žádný alkohol. Na Mallorce a Ibize se zpřísní prodej v resortech

V částech Mallorcy a Ibizy, které jsou hojně navštěvovány turisty, bude nově platit přísný zákaz prodeje alkoholu mezi půl desátou večer a osmou ranní. Opatření, jehož cílem je zabránit rekreantům v nadměrné konzumaci alkoholu při bujarých večírcích, schválila vláda španělských Baleárských ostrovů.

 Zákaz prodeje alkoholu v pozdních nočních hodinách mezi 21:30 a 08:00 SELČ bude na Mallorce platit v Palmě, Llucmajoru a Magalufu, na Ibize v San Antoniu. Úřady zároveň nařizují lodím, na kterých se pořádají večírky, aby si od těchto destinací udržovaly vzdálenost nejméně jedné námořní míle a nevysazovaly a nenabíraly tam cestující. Někteří podnikatelé ovšem nová opatření přijali nelibě a tvrdí, že se turisté pouze přesunou do jiných resortů, na něž se restrikce nevztahují, jak informoval web Majorca Daily Bulletin.

Nové opatření zpřísňuje zákon, který Baleárské ostrovy schválily před čtyřmi lety ve snaze zabránit nadměrné konzumaci alkoholu mezi turisty. Zákon z roku 2020 zakázal časově omezené slevy na alkoholické nápoje, neboli happy hours, takzvané pub crawls, tedy vodění turistů od hospody k hospodě, nebo akce typu „kup dva drinky za cenu jednoho“.

Úřady zároveň turisty varují, že jim v případě hlučného a neurvalého chování v důsledku opilosti hrozí vysoké pokuty. Podle nových pravidel bude v oblíbených turistických destinacích na Mallorce a Ibize platit zákaz konzumace alkoholu na veřejných prostranstvích, s výjimkou teras a licencovaných podniků. Za porušení zákazu hrozí pokuty ve výši 500 až 1500 eur (12 500 – 37 400 korun). Za chování pod vlivem alkoholu, které obzvlášť narušuje soužití či znečišťuje přírodu, se sankce mohou vyšplhat až ke 3000 eur (74 800 korun), píše web Sky News.

Na prosazování zákazu pití alkoholu na ulici a také na bezpečnost, kontroly a zvýšení informovanosti turistů v oblastech s „nadměrnou turistikou“ úřady vyčlenily 16 milionů eur (399 milionů korun) z daně za udržitelnou turistiku. Cílem nových restrikcí je podle starosty Palmy Jaimeho Martíneze zabránit necivilizovanému chování. Dekret má pevně stanovenou platnost do 31. prosince 2027, protože úřady věří, že poté už nebude zapotřebí.

X X X

Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje

Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně zdrojů, ale i energie. To po svém zvolení hlavou státu loni v lednu prohlásil Petr Pavel. MF DNES se proto podívala na jeho loňské výjezdy, které porovnala s těmi, jež v prvním roce po zvolení, tedy v roce 2013, absolvoval Miloš Zeman.

Zjištění je zatím optimistické. Pavel oproti Zemanovi nejenže jezdí za lidmi víc, ale jeho cesty jsou i levnější. Zatímco šest výjezdů hlavy státu v roce 2013 přišlo na 1,8 milionu korun, osm loňských prezidentských cest stálo 1,3 milionu. Na financování se navíc podílel i Hrad, což se v minulosti nedělo.

Zemanovy spanilé jízdy po republice byly hrazeny z krajských rozpočtů, proti čemuž se zejména po druhém zvolení Miloše Zemana začala vymezovat řada hejtmanů. Několikadenní pobyt prezidentské delegace přišel totiž region v průměru na 370 tisíc. Nejednou ale cesta stála i téměř tři čtvrtě milionu, jako třeba v případě Zemanova výjezdu do Středočeského kraje. Z tamního rozpočtu na ni padlo 678 tisíc.

Prozatím nejdražší byla druhá cesta Petra Pavla do Olomouckého kraje. Přišla bezmála na 300 tisíc korun, přičemž 105 tisíc platil Hrad, zbytek kraj.

X X X

Milion Čechů pije denně alkohol, adiktologové žádají více peněz od státu

Navýšit od vlády rozpočet o dalších 300–400 milionů korun ročně chce Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS), která sdružuje 35 organizací zabývajících se pomocí lidem se závislostmi, například DROP IN, Společnost Podané ruce nebo Sananim. Současný roční rozpočet 300 milionů podle APAS nestačí na pokrytí služeb lidem závislým na alkoholu, tabáku nebo drogách.

Adiktologickými službami se rozumí jakýkoliv boj se závislostmi. Například provoz poraden, nízkoprahových center, výměna injekčních stříkaček, poskytování substituční léčby uživatelům heroinu, sociální rehabilitace a návrat těchto lidí do běžného života.

Alkohol je jedinou příčinou smrti 2–3 tisíc lidí ročně. V roce 2022 se alkoholem smrtelně předávkovalo 505 lidí a dalších 2 409 jich zemřelo na alkoholické onemocnění jater.

X X X

V  EVROPĚ  SE  VYHZUJÍ  MILIONY  TRIČEK,  CO  S  NIMI?

Už žádné pálení triček. V Evropě se těch nenošených vyhodí až 32 milionů

Neprodaná zcela nová trička nebo mikiny často končí na skládkách. Výrobce uložení na skládce vyjde levněji než zásoby nechtěného zboží prodávat pod cenou. Aby výrobci přistupovali k trhu i odpadovému hospodářství zodpovědněji, Evropská unie likvidaci textilního zboží zakázala. V Česku lidem od příštího roku také přibudou kontejnery určené speciálně pro textil blízko jejich bydliště.

Evropský parlament nedávno schválil nová pravidla, jak těmto obřím hromadám odpadu předcházet. Nová směrnice o ekodesignu za dva roky zakáže likvidaci neprodaného a vráceného oblečení a bot. Čtyři až devět procent textilního zboží na evropském trhu se totiž vyhodí, aniž je někdo nosil.

„Firma je prostě vyrobí, neprodá a rovnou vyhodí. A to jen proto, že nabízení oblečení, které vyšlo z módy, by mohlo vést ke snížení tržní ceny,“ popsal europoslanec Marcel Kolaja (Piráti), který je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu. Kolaja počítá s tím, že do dvou let budou obchodní řetězce oblečení buď nechávat v prodejnách na ramínkách, aby si ho zákazníci koupili, nebo ho darují potřebným.

Redakce MF DNES oslovila tři velké obchodní domy, u nichž Češi často nakupují – H&M, Primark a New Yorker. Právě na ně legislativní novinka míří. Do vydání článku ale nezareagovaly. Evropský parlament změnu zdůvodňuje také tím, že módní průmysl je jedním z největších znečišťovatelů životního prostředí a že oblečení pak často končí právě na skládkách

„Na výrobu jednoho bavlněného trička je potřeba stejný objem pitné vody, který stačí jedné osobě na dva a půl roku. Přesto se v Evropě každý rok vyhodí podle odhadů takových triček 11 až 32 milionů ročně, i když je nikdo nikdy nenosil. A to, aniž by se tato trička kdy dostala k zákazníkovi,“ dodal Kolaja.

Textilní odpad v černých popelnicích

Podle výkonného ředitele Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK) Jiřího Česala směrnice a následné národní zákony míří především na regulaci zboží nadnárodních firem.

„Na našem trhu se objevuje z 95 až 97 procent zboží z dovozu. České firmy u nás prodají asi desetinu své produkce, zbytek vyváží zase jinam. Takže pokud se novinka českých firem dotkne, tak ne na domácím trhu,“ poukázal Česal.
Samotný zákaz prodeje ale podle Česala zcela produkci oblečení u nadnárodních firem nesníží.

„Řetězce samozřejmě něco neprodají. Ničení zboží se mohou vyhnout třeba zřízením vlastního outletu. S tím zbožím se pak dostanou do jiné kategorie, mohou se s ním pohybovat v jiných zemích. A neprodanému zboží se tak dá ještě jedna šance. Jinou otázkou pak bude, co se stane s tím skutečně použitým oblečením z druhé ruky. To ukáže čas,“ dodává Česal.

S textilním odpadem ale není problém jen na zahraničních skládkách. Začíná to už v českých černých popelnicích. Ročně se v tuzemsku podle ministerstva životního prostředí vyhodí okolo 180 tisíc tun textilu. A ze směsného odpadu představuje oblečení asi tři až čtyři procenta.

Resort upozorňuje, že od příštího roku budou mít zřejmě obce povinnost zřizovat místa, na kterých budou moci lidé nepotřebný textil a obuv odložit. Zatím je takových míst asi 10 tisíc. Časem pak na náklady spojené se sběrem a svozem budou obcím přispívat sami výrobci – třeba podle francouzského modelu. Tam se státu odvádí z jednoho kusu prodaného oblečení asi koruna. Francie tak ročně získá asi 228 milionů korun, které přerozdělí obcím podle počtu obyvatel.

„Separace textilu teď povinná není. V černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,“ doufá ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU–ČSL).

X X X

Divoký závěr utkání mezi basketbalisty Slunety a Děčína. ‚Už to přesáhlo hranici,‘ řekl ústecký Šotnar

Zprvu poklidná série dostala grády a mění se postupně v pořádnou divočinu. Pořádně totiž přituhlo v semifinále play-off nejvyšší soutěže basketbalistů. V ní se spolu poprvé v historii střetávají severočeští rivalové. Ústeckou výhru nad Děčínem 86:75 v pátém utkání, která znamená vedení 3:2 na zápasy, zastínily jiné události prestižního derby.

 Ty odstartoval zákrok ústeckého Rowana, který necelých třináct minut před koncem zřejmě nechtěně při obranném zákroku udeřil do obličeje děčínského Ogundirana. Tomu z rozseknutého nosu hodně tekla krev. Hosté se marně dožadovali pomoci lékaře. V Ústí tentokrát chyběl.

Poslechněte si, co ke kontroverznímu průběhu pátého semifinále mezi Ústím nad Labem a Děčínem řekli aktéři utkání

„Na téhle úrovni je to něco neskutečného. Minimálně pět minut před zápasem tady měl být doktor a to je celé. Nějaké výmluvy nebo řeči, to není naše věc. Ale kvůli tomu, že tu nebyl doktor, jsme neprohráli,“ řekl děčínský manažer Lukáš Houser. Chybu uznal ústecký šéf Tomáš Hrubý.

„Stalo se to. Shodou okolností je to moje mamka, kterou znají i Děčíňáci, která jim pomáhá. Prostě se zasekla na letišti,“ vysvětluje absenci doktora Hrubý.

Basketbalisté Děčína se ještě v poslední čtvrtině po obratu dostali do vedení, ale závěr bez vyloučeného trenéra Tomáše Grepla, místo kterého tým dokoučoval 24letý dvacetiletý náhradník Lukáš Bobek, nezvládli. A frustraci z výsledku dali najevo nejen nesportovním gestem střelce Matěje Svobody k divákům.

„Pro mě to už dnes přesáhlo hranici, já jsem úplně znechucený. Mohou tam být nějaké nadávky mezi hráči, mohou směřovat i na mně od hráčů, kterých si i v soupeřově týmu vážím. Nic jsem za ten zápas neřekl, ale ok. Ale když na mě kapitán soupeřícího týmu plivne a nepodá nám ruku, to už si myslím, že je za hranicí.“

„Odplivinul si na mě, když odcházel a já jsem mu chtěl podat ruku. Jediný, kdo z hostujícího týmu šel a podal ruku byl AJ Walton,“ vytočilo ústeckého trenéra Jana Šotnara chování děčínského kapitána Tomáše Pomikálka.

„Tak ať mi ukáže, kde má na sobě nějaký plivanec. Ze mě vůbec nic nevyletělo, takže jestli to chce zase mimo hřiště, jako se tady snažili už jiní, tak mi to přijde ubohé. Ať se snaží víc svoje hráče trénovat a neřeší takovýhle blbosti kolem,“ bránil se Pomikálek.

„My nejsme nějací uplakánci, ale všechno má své meze. Teď není otázka, jestli nás čeká trest za doktora, ale jestli je čeká trest za jejich chování,“ prohlásil ústecký manažer Tomáš Hrubý. Už teď je jisté, že úterní šestý semifinálový duel mezi basketbalisty Děčína a Ústí bude pořádně ostrý.

Vyjádření vedení ligy

Pro web nejvyšší basketbalové soutěže se k absenci lékaře na pátém semifinálovém utkání vyjádřil sportovní ředitel ligy Šimon Sedlařík. Klub z Ústí nad Labem za pochybení čeká peněžitý trest. Kontroverzní dohru utkání ve svém vyjádření nezmínil.

„Ze strany pořádajícího klubu SLUNETA Ústí nad Labem došlo k pochybení v tom, že nebyl při zápase přítomen lékař, jak ukládají sportovně-technické podmínky soutěže. Lékař musí být vždy přítomen v určité časové lhůtě už před zahájením zápasu, během něj a také po jeho skončení. Lékař tam nebyl vůbec,“ řekl redakci webu soutěže Sedlařík.

Klub navíc kromě lékaře nezajistil ani adekvátní podmínky pro případné ošetření po příjezdu záchranné služby. Přihlédl však k tomu, že SLUNETA záchrannou službu neprodleně zavolala a šlo o její první provinění.

Podle Sedlaříka šlo o zcela ojedinělý případ v rámci ligového provozu. „Byla některá utkání, kdy lékař měl drobné zpoždění, kdy nebyl přítomen předepsaných pět minut před startem zápasu a přišel třeba dvě minuty po začátku. Pokud se to stane poprvé, dostane klub důrazné varování, ale nikdy k tomu nedošlo opakovaně. Podle mých informací Ústí mělo dosud lékaře na každém zápase, takže tentokrát šlo o první případ. Kluby si to hlídají, vědí, že je to důležité,“ zdůraznil sportovní ředitel v prohlášení.

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.