Lidovecký senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek přitvrdil v kritice vlády i vedení vlastní strany. Koalici v nadsázce přirovnal k biblickému Herodovi, který obětoval životy novorozeňátek. Lidovci podle Čunka nechávají obětovat své přesvědčení. Řekl to v podcastu Chuť moci komentátora CNN Prima NEWS Thomase Kulidakise.
Čunek, jenž se v říjnu na sjezdu neúspěšně pokusil vrátit po letech do čela lidovců, o premiérovi a šéfovi ODS Petru Fialovi v rozhovoru řekl: „Je to hodný, poctivý, morální člověk, který ale bohužel nemá být na místě premiéra.“ Kritizoval i Fialův slib, že pokud ho lidé znovu zvolí premiérem, do čtyř let budou v Česku platy jako v Německu. „Já bych skoro řekl, že to jsou takové už výkřiky z vyděšení. Takže začíná být hysterický a to je celé špatně,“ řekl senátor.
Čunek, jenž lidovce vedl v letech 2006-2009 a byl mj. členem Topolánkovy vlády, je dlouhodobým kritikem účasti KDU-ČSL v koalici Spolu. Ta podle něj není schopná sjednotit společnost ani zastavit hluboký úpadek, kterému Česko čelí.
Čunek také kritizoval současné vedení KDU-ČSL za nedostatek odvahy a ochoty hájit konzervativní hodnoty, na kterých strana historicky stojí. Podle něj se lidovci příliš podřizují koaličním partnerům, a to jak v otázkách etických (například manželství pro všechny), tak v ekonomických. Zmínil například reformu daní.
Tato politika podle Čunka oslabuje identitu strany a ohrožuje její pozici na politické scéně. „Všichni znají příběh o Herodovi, jak zabil ta neviňátka. Mně přijde, že kdybychom udělali s Herodem smlouvu dva roky před příchodem Krista a on pak zabil ta neviňátka, tak lidovci řeknou, jo tak, ale jiný by jich zabil víc, ještě vydržíme v té koalici, když jsme ji udělali,“ uvedl senátor.
Čunek také varoval, že Evropa čelí pasivitě ve strategických otázkách, jako jsou obrana a populační růst. Tento stav podle něj může vést až k civilizačnímu úpadku. „Evropa vymírá, a nikomu to nevadí,“ posteskl si.
Senátorovi také vadí, jak Česko přistupuje ke své suverenitě a jaká je jeho pozice vůči velmocím. „Chováme se jako vazalové. My se chováme už jako ta kolonie. Koho? No buď Ruska anebo zase americká,“ řekl Čunek. Česká republika by si podle Čunka měla budovat silnější pozici, která by odrážela nejen její vlastní zájmy, ale také odpovědnost za budoucnost Evropy jako celku.
X X X
Fialovy otočky nepomohly, Von der Leyenová s ním zametla, řekl Bžoch. Ocenil Síkelovu přednost
přes všechny otočky, které Petr Fiala (ODS) udělal, aby se zalíbil Ursule von der Leyenové, s ním šéfka Evropské komise nakonec zametla. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) s tím, že Fiala v Bruselu nevyjednal prakticky nic. Přesto Bžoch připustil, že Jozef Síkela jako eurokomisař pro mezinárodní partnerství může mít vliv, pokud své portfolio dobře pojme.
„I přes všechny otočky, které Petr Fiala jako premiér udělal, aby se zalíbil Ursule von der Leyenové, s ním šéfka Komise nakonec zametla. Myslím, že v případě Evropské unie mám docela přehled. Přesto jsem si tehdy musel vyhledat, kdo byl eurokomisařem pro mezinárodní partnerství a co to portfolio vlastně obsahuje. Řekl bych, že to takhle mělo 99 procent lidí,“ sdělil Bžoch pro CNN Prima NEWS.
Síkela začátkem listopadu prošel takzvaným grilováním v Evropském parlamentu. Výbor pro rozvoj (DEVE) podpořil jeho kandidaturu na eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. Bžoch není zdaleka jediným českým politikem, kterého zmíněné portfolio zaskočilo. Původně se spekulovalo o tom, že Češi v EU dostanou na starost obchod či energetiku.
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) hájí své dřívější výroky o českých platech, které by se měly vyrovnat těm německým. Podle něj je potřeba mít velké cíle, aby k tomu jednoho dne došlo. Jinak by to prý znamenalo, že lidé budou brát podobné peníze jako v zemědělském holdingu Agrofert. Šéf nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš přes CNN Prima NEWS vzkázal, že Fiala je duševně nemocný a patří na psychiatrii.
„Pamatuji si, když Petr Fiala před lety hodnotil portfolio Věry Jourové. Tehdy kritizoval Andreje Babiše, že jeho vyjednávání jako premiéra bylo slabé. Petr Fiala v tom případě teď nepředvedl vůbec nic. Tím ani nekritizuji Jozefa Síkelu. Je to spíš o tom, že český premiér to prostě nevyjednal,“ kritizoval Bžoch.
Síkela je i přes zaznívající kritiku přesvědčen, že aparát mezinárodního partnerství je klíčovým unijním portfoliem, a to hned v několika oblastech. Někdejší ministr průmyslu vidí například příležitost pro vymýcení chudoby, boj proti ilegální migraci i pro snižování čínského a ruského vlivu v Africe.
Síkela se při grilování nezapotil
Bžoch v rozhovoru pro CNN Prima NEWS připustil, že Síkela skutečně může mít vliv na nelegální migraci i surovinovou politiku, když své portfolio dobře pojme. Člen ANO na druhou stranu varoval před naivitou a apeloval na pragmatismus.
„Nesmíme zapomínat, že soupeříme s někým, kdo nehraje fér. Rusko a Čína nikdy nebudou hrát podle našich pravidel. Když posílají peníze do Afriky, na rozdíl od nás neřeší, jak budou využity. Prostě si za ně vezmou suroviny, které chtějí. To samozřejmě vyhovuje Moskvě, Pekingu i autoritářským režimům v Africe. Evropa chce často vyvážet své hodnoty do zahraničí, občas je ale potřeba smířit se s realitou,“ uvedl Bžoch
Podobné připomínky měli i další europoslanci. Během grilování se Síkely ptali zejména na to, jak chce vylepšit rozvojovou spolupráci a zajistit, že veškeré finance budou rozděleny efektivně a neskončí v nesprávných rukou.
„Přesto nešlo říct, že by se Jozef Síkela nějak zvlášť zapotil. Někteří další kandidáti na eurokomisaře měli ta slyšení daleko těžší. Plusový bod bych mu dal za to, že dotazy zodpovídal v angličtině i v němčině,“ dodal Bžoch, čímž ocenil jednu ze Síkelových předností.
X X X
Virus Covid-19 má původ na Severokarolínské univerzitě v USA?
Virus Covid-19 byl vytvořen jako součást programu biologické obrany a místem jeho zrodu byla pravděpodobně laboratoř na Severokarolínská univerzita v Chapel Hill (University of North Carolina). Po celém světě zatím zabil asi 7 milionů lidí. V Podcastu Dany Parish to uvedl americký virolog Robert Ray Redfield Jr., který v letech 2018 až 2021 působil jako ředitel amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a správce Agentury pro toxické látky a registr nemocí. „Myslím, že virus byl vytvořen záměrně jako součást programu biologické obrany,“ říká Redfield.
Na otázku moderátorky podcastu, jaká je role Spojených států, bývalý šéf vládních center odpověděl, že je na rozdíl od Číny významná. Čína prý není zodpovědná za laboratorní výzkum nebo vytvoření viru. Když si uvědomili, že mají problém, umožnili přístup do laboratoře lidem jako Redfield z CDC do 48 hodin, jak je stanoveno v bilaterální dohodě.
Výzkum financovaly podle Redfielda Spojené státy. „Výzkum financovaly jak Národní instituty zdraví (NIH), ministerstvo zahraničí, USAID a ministerstvo obrany. Všechny čtyři tyto agentury jej pomohly financovat. Za druhé, vědeckým mozkem za tímto výzkumem je chlápek jménem Ralph Baric z University of North Carolina, který se na tomto výzkumu velmi podílel. Myslím, že pravděpodobně pomohl vytvořit některé původní virové linie, ale nemohu to dokázat,“ řekl Robert Redfield.
„Takže čínská verze, že se virus zrodil v USA, může být pravdivá?“ – zeptala se Dana Parish a dostala odpověď: „Je velmi vysoká pravděpodobnost, že virus byl vytvořen v laboratoři na University of North Carolina v Chapel Hill.“
Není bez zajímavosti, že v roce 2021 prezident americké veřejné organizace EcoHealth Alliance Peter Daszak opustil komisi OSN, která vyšetřovala příčiny Covid-19. Skandál propukl, protože jeho organizace prováděla rozsáhlý výzkum netopýrů a koronavirů v Číně a utrácela federální peníze, včetně společných projektů s vědci z Wu-chanu. Od roku 2002 získala americká nevládní organizace 30 grantů a 39 subgrantů od vládních agentur USA v hodnotě 111 milionů dolarů, vyplývá z údajů portálu USAspending.gov. EcoHealth Alliance z toho v letech 2008–2020 získala více než 50 milionů dolarů na projekty související s netopýry a koronaviry. V rozhovoru v roce 2019 se Peter Daszak chlubil, že s koronavirem lze v laboratoři docela snadno manipulovat, a dělají to s Ralphem Barikem z University of North Carolina.
Později americká zpravodajská organizace The Intercept získala dokumenty o tom, jak aliance EcoHealth se sídlem v New Yorku prováděla rozsáhlý výzkum koronavirů v Číně za veřejné peníze. Projekt se neomezoval pouze na výzkum, ale zahrnoval také vytvoření umělého viru a testování jeho přenosu na člověka.
„Náš projekt si klade za cíl porozumět riziku lidské infekce netopýřím koronavirem SARS. Vytvoříme chimérické SARSr-CoV a vyhodnotíme jeho schopnost infikovat hACE2, bACE2, cACE2 Vero, Hela buňky, primární lidské epiteliální buňky dýchacích cest a možná i CaCo buňky. Potom experimentálně infikujeme myši, abychom posoudili patogenitu a klinické příznaky,“ je citováno z dokumentů EcoHealth Alliance.
Již v listopadu 2015 se na webu amerického Národního centra pro biotechnologické informace (NCBI) objevila studie „Shluk cirkulujícího netopýřího koronaviru podobný SARS představuje hrozbu pro lidstvo“. V něm vědci z University of North Carolina, Harvard Medical School, National Center for Toxicological Research, Nutrition and Drug Administration, Švýcarského mikrobiologického institutu a Laboratoře speciálních patogenů a biologické bezpečnosti Wuhanského virologického institutu informovali o vytvoření chimérický viru – z povrchových proteinů SHC014 a viru SARS, přizpůsobený k růstu u myši a napodobování lidské nemoci.
„Výskyt koronaviru těžkého akutního respiračního syndromu (SARS-CoV) a respiračního syndromu na Středním východě (MERS-CoV) zdůrazňuje hrozbu mezidruhového přenosu, který vede k propuknutí onemocnění u lidí. Zde zkoumáme potenciál viru podobného SARS, SHC014-CoV, který v současnosti cirkuluje v populacích vrápenců čínských. Pomocí systému reverzní genetiky SARS-CoV jsme vytvořili a charakterizovali chimérický virus.“ Bylo řečeno v úvodu výzkumu.
To, co vědci získali, je důkaz, že chimérický virus může infikovat lidské buňky. Studie říkají, že myši byly utraceny a všechny experimenty s nimi probíhaly přímo na University of North Carolina v Chapel Hill. Jak nebezpečný se virus ukázal být, lze posoudit podle toho, co zjistili vědci: ve světě neexistovaly ani profylaktické, ani imunoterapeutické prostředky k ochraně před infekcí.
Na fotografii je Robert Ray Redfield Jr. na tiskové konferenci v lednu 2020, místo konání Bílý dům. Můžeme ho nazvat konspirátorem? A jestliže ano, jaké další konspirace z Washingtonu zaznívají? Jana Putzlacher, server vasevec.
X X X
Západ se snaží Rusko porazit. Marně…
V posledních záchvěvech moci prezidenství Joa Bidena se Západ snaží Rusko porazit, jak jen může. O Bidenově souhlasu s použitím raket dalekého doletu jsme se na našem portálu v kritickém tónu v několika příspěvcích již psali, stejně jako o změně a rozšíření jaderné doktríny.
O čem jsme však nepsali, že právě proběhl summit G 20, kdy během minulého v Indii propukly doslova orgie protiruské nenávisti, protože Západ nebyl schopen zkousnout, že jím vedená válka a podporovaná všemi jeho uskupeními (EU,NATO,G7) není schopna přes počáteční vítězný ryk Rusko porazit.
V podobném duchu se opakovaly pokusy Západu o prosazení protiruského narativu i na letošním summitu G20 v Brazílii. I proto nepochybně Biden den před jeho zahájením dal souhlas Ukrajině s použitím raket dlouhého doletu na cíle v Ruské federaci, která je obratem použila.
Ovšem souhlas západních členů G 20 narazil vzápětí na prohlášení tureckého prezidenta Erdogana, který se na samostatné tiskové konferenci postavil rozhodně za právo Ruska na sebeobranu i na rozšířené použití jaderných zbraní jako obranu proti napadení i ze strany jinak zemí nedisponujících jadernými zbraněmi, pokud se spojí s těmi, které jimi disponují.
Příklad spojení USA a Ukrajiny je v tomto smyslu jasný.
Vyšla ovšem naprázdno snaha Bidena a spol. prosadit označení Ruska coby agresora.
Proti západnímu pojetí vystoupily společně zejména Brazílie a Čína a předložily svůj společný mírový plán, který ani vzdáleně nenavazuje na naivní mírový plán Volodymyra Zelenského a ani jej nezmiňuje, ale hledá vyvážené stanovisko.
Budiž ovšem poznamenáno, že Vladimír Putin již po Zelenského mírovém summitu předložil své tvrdé požadavky, které jsou pro Západ zcela jistě nepřijatelné a v podstatě to znamená, že Zelenského (a logicky Západ) hodlá Putin dotlačit ke kapitulaci.
Ty požadavky jsou známé: mírové urovnání zahrnuje stažení ukrajinských vojsk z území Donbasu a Novoruska, stanovení statusu Krymu a Sevastopolu, DLR a LLR, Záporožské a Chersonské oblasti jako regionů Ruska v mezinárodních smlouvách, odmítnutí vstupu do NATO a zrušení západních sankcí.
Proto Vladimír Putin i po zkušenostech s minskými dohodami, které se nakonec nedodržovaly a byly – jak přiznala Angela Merkelová – jen přestávkou k dovyzbrojení Ukrajiny a přípravy ke konfliktu s Ruskem odmítá i přiměří podél linie styku armád.
Západ za každou cenu chce Rusko porazit.
Za Bidena se mu to nepodařilo.
Uvidíme, jak tomu bude za Trumpa. JUDr. Jiří Vyvadilcz
X X X
Zelenskyj pózoval před banderovskou vlajkou
20.11.2024 10:33
Ukrajinský prezident (s vypršelým mandátem) Volodymyr Zelenskyj zveřejnil na sociální síti video, na kterém hovoří v Kupjansku.
V plenéru za Zelenským jsou vidět tři vlajky – státní vlajka Ukrajiny, města Kupjansk a červenočerná banderovská vlajka. Někteří uživatelé internetu obvinili Zelenského, že pózuje před vlajkami, kde jako nejdůležitější je vlajka OUN-UPA, protože visí uprostřed.
Zelenskyj v minulosti vyjádřil svůj souhlas se Stepanem Banderou a tedy i ideou banderismu, která se stává součástí dnešní ukrajinské státní identity. Během rozhovoru pro „Ukrajinskou pravdu“ řekl, že tohoto zločince lze považovat za hrdinu.
Připomeňme, že po II. světové válce žil Bandera v Německu a ačkoli usiloval o odjezd do USA, nedostal vstupní vízum, které mu velvyslanec USA odmítl z důvodu teroristické činnosti za války i po jejím skončení, server vasevec.cz
X X X
ODZVONĚNO ZEENSKÉMU
Zelenskyj by se po válce neměl ucházet o přízeň voličů. Bude obhajovat své chyby, míní ukrajinistka
Tisíc dnů ruské agrese změnilo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Do úřadu v roce 2019 nastupoval jako bývalý herec a komik, aniž by detailně tušil, jak funguje stát. „Jeho poválečný politický život bude spojen s omlouváním a obhajováním se,“ předpovídá pro Český rozhlas Plus ukrajinistka Lenka Víchová.
Zelenskyj ve velmi potřebnou dobu okouzlil celý Západ, a tím Ukrajině strašně pomohl. Jeho slabinou je ale právě vnitřní politika. Nicméně volit ho nebudou zahraniční podporovatelé, ale ukrajinští voliči. A ti, jak už to dějiny ukázaly, jsou velmi nemilosrdní,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Víchová.
Zelenskému by proto přála osud hollywoodské hvězdy, která bude jezdit po světě s přednáškami. Přestože je nadále nejpopulárnějším politikem, neměl by se už podle ní po válce znovu o přízeň voličů ucházet.
„Myslím to dobře. On vykonal mnoho dobrého, do dějin Ukrajiny se zapíše zlatým písmem, ale válka je katalogem chyb. Tuhle nevyjímaje,“ říká.
Zelenského podpora postupně klesá a naopak roste nespokojenost s ním. Mimo jiné i proto, že podle expertky vytvořil z úřadu prezidenta další mocenské centrum, které nemá v ukrajinské ústavě oporu.
Až přijde Trump
Ačkoli není jasné, kdy a jak válka skončí, Víchová předpokládá, že běžní Ukrajinci budou události posledních let hodnotit velmi kriticky a vše, co bude spojené s válkou, nenávidět.
Další nejistota se pojí s nástupem nového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který prohlašoval, že chce konflikt velmi rychle ukončit dohodou. „Je jasné, že se Ukrajinci obávají, co bude, protože vůbec nemají tušení, jakým způsobem bude Donald Trump působit,“ pokračuje Víchová.
Ačkoli si podle ní cení pomoci Západu, nechápou, proč až teď mohou raketami dlouhého doletu udeřit v hloubi ruského území. Přitom končící prezident Spojených států Joe Biden Ukrajinu vždy podporoval, nicméně v použití zbraní Ukrajincům svazoval ruce.
Zastavení bojů by určitě Ukrajinci přivítali, otázkou ale zůstává, za jakých podmínek by to bylo.
„Vůbec si nedovedu představit, jak by dohoda o zastavení bojů měla vypadat. Konec intenzivní války by Ukrajinci určitě přijali pozitivně, ale co se týče ztrát území, to si neumím představit,“ doplnila ukrajinistka Víchová.
X X X
Německo nejen Česku slíbilo zrušení poplatku za tranzit plynu, nyní ale otočilo, a naopak ho zvýší
Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 Kč) za každou megawatthodinu (MWh). V tiskové zprávě to ve středu oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH (THE), která je správcem a koordinátorem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z České republiky a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší.
Cenu plynu dováženého ze západního směru do Česka tak poplatek od ledna zvýší zhruba o šest procent, napsal Ekonomický deník.
Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na Evropskou komisi (EK), aby proti spornému poplatku zakročila. Důvodem kritiky bylo například to, že poplatek podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.
Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Trh s plynem se výrazně změnil po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdy Evropská unie zavedla proti Rusku sankce a mimo jiné začala odmítat ruské suroviny, včetně ropy a plynu. Cena zemního plynu se v létě 2022 v Evropě prudce zvýšila a krátce přesáhla 300 eur za MWh, od té doby se vrátila k hodnotám zhruba začátku roku 2022. Dnes dopoledne se pohybovala kolem 46 eur/MWh.
X X X
X X X
Jsme na 45 procentech průměrného německého platu. Za pět let Německo nedoženeme, konstatuje ekonom
Premiér Petr Fiala (ODS) vzbudil pozornost i pochybnosti výrokem, že pokud by vládl další čtyři roky, mohli bychom mít platy jako v Německu. Ekonomové namítají, že mzdy by musely růst o 15 procent ročně a o dalších pět procent posilovat koruna. „Měli bychom si spíš přát, aby se nic takového nestalo, protože by to byl šok pro naši ekonomiku a konkurenceschopnost,“ podotýká pro Český rozhlas Plus ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„V globální ekonomické historii nenajdeme nic, co by se tomuhle rovnalo. Jestli pan premiér mluví o pěti letech, tak realističtější je třeba pět desetiletí. A to si vymýšlím, protože to je horizont, na který vám nikdo žádnou rozumnou ekonomickou předpověď nedá,“ zdůrazňuje ekonom v pořadu Interview Plus.
Pokud srovnáme výplatní pásky průměrného Čecha a Němce, jsme nyní zhruba na 45 procentech německého platu, při zohlednění parity kupní síly asi na 55 procentech. „Tedy jsme na polovině, takže bychom to potřebovali zdvojnásobit. A ještě na nás musí Němci počkat,“ dodává.
„Hlavně je otázka, kde brát optimismus, co že nás to čeká za zázračný impuls. Musel by to být nález nějakého obrovského naleziště ropy, ale za těch pět let bychom pravděpodobně ani neschválili stavební povolení pro první vrt,“ glosuje Hradil.
Příklad hodný následování?
Obecně prý platí, že na Západě si zaměstnanci sáhnou na větší podíl bohatství, které ekonomika vygeneruje. V Česku je podíl přibližně o deset procent nižší než v Německu a za posledních 20 let se zvýšil jen o dvě procenta.
„Kdybychom se ve 40. letech nevydali cestou komunismu, který vytvořil jizvu uprostřed Evropy rozdělující chudý Východ a bohatý Západ, tak nic z toho neřešíme. Nepřestává mě udivovat, když se politici hlásící se k této ideologii pohoršují nad nízkými důchody a mzdami. Při pohledu na mapu je zřejmé, kdo za to může,“ konstatuje Hradil.
Rozdíl je částečně dán i strukturou hospodářství. V průmyslově orientované ekonomice totiž větší podíl bohatství získávají vlastníci kapitálu, kteří si navíc nyní vybírají rentu za to, že zde v 90. letech investovali.
„Realita je, že čím vzácnější jsou vaše hlava nebo ruce, tím spíš to zaměstnavatel zohlední ve mzdě. A v tomto je obecně západní svět dál,“ podotýká.
Například Německo sice patří k nejbohatším ekonomikám na světě, podle ekonoma by se ale Česko mělo chtít vydat trochu jinou cestou.
„Otázkou je, zda je to realistické, protože máme dva velké společné problémy: demografii, my i Němci stárneme, a regulace, což je celoevropský problém. Nelze si nevšimnout, že Evropa prochází turbulencemi hůře než Spojené státy, regulace dusí ekonomiku a ta už není dostatečně dynamická, aby dokázala reagovat na nové výzvy,“ uzavírá ekonom Hradil.
X X X
Velká čínská investice v České republice se nepovedla. Insolvenci konzervárny v Hrobčicích provází řada podezřelých okolností. Ilustrační snímek.
Krach továrny v Hrobčicích. Český investiční omyl a tajemství čínské obchodní diplomacie
Ekonomický deník před časem nahlédl za oponu čínské investice v České republice – továrnu na výrobu luncheon meatu v severočeských Hrobčicích – a odkryl, co se skutečně skrývalo za touto na první pohled slibnou dohodou. Původní naději a optimismus rychle vystřídala skepse a beznaděj. Následky této neúspěšné investice nebyly zanedbatelné a postihly všechny zainteresované strany. Nyní se ukazuje, že za krachem projektu mohou být záměry čínské komunistické vlády, která skrytě ovlivňuje i na první pohled soukromě se tvářící investice.
Společnost Shanghai Maling Czech do vybudování továrny na masové konzervy v Hrobčicích na Teplicku investovala 430 milionů korun. Na místě bývalého státního statku postavila tehdy vůbec první zahraniční výrobnu, která měla zásobovat evropský trh luncheon meatem.
Původní záměr se ale zvrtl, firma se ocitla dvakrát v insolvenci a jednání Číňanů nenasvědčovalo tomu, že bych chtěli investiční záměr zachránit a vdechnout mu nový život.
Čím dál více indicií také ukázalo na to, že minimálně od doby odvrácení druhého insolvenčního návrhu, pokud tam takovýto záměr nebyl již dříve, byly patrné pokusy na zneužití situace a vlivu v koncernu z pozice velké čínské státní společnosti, na ovlivňování směřování celého případu.
Krach velkých plánů
V roce 2008 se pod Krušnými horami s velkou slávou začaly vyrábět originální masové konzervy dle čínské receptury. Šlo především o oblíbené vepřové luncheon meaty, které se v čínské Šanghaji vyrábějí už od 30. let minulého století.
Když ředitel české pobočky Qidong Heng v Hrobčicích otevíral brány nové továrny, firma měla velké plány. Z původních 30 tisíc metrů čtverečních se měla výrobní plocha ztrojnásobit a v konzervárně mělo najít práci 150 lidí. To se ale nikdy nepovedlo.
Společnost začala psát svou historii v České republice v roce 2005, když byla na úřadu vlády při návštěvě čínského premiéra podepsána smlouva o joint venture společnosti.
V roce 2006 byly založena akciová společnost Shanghai Maling Czech. Ale již při stavbě se začaly objevovat první problémy s financováním. Podle zdrojů obeznámených s příběhem společnosti bylo patrné, že čínská strana na takovou investici nebyla připravená.
V roce 2008 byl zkolaudován výrobní závod. Insideři tvrdí, že se obnažila úplná obchodní nepřipravenost projektu – zcela ignorující aktuální situaci na trhu. Ve chvíli, kdy na tuto nepřipravenost z české strany začalo být poukazováno, tak se řešilo jen to, aby z Číny do České republiky připluly další peníze. Projekt se dál zadlužoval, investoři ignorovali informace o tom, že bez odbytu zajištěného mateřskou firmou nemůže být projekt soběstačný.
Česká společnost v roce 2009 poprvé zjistila, že není oprávněna používat ochrannou známku Maling. Což byl dost zásadní problém pro marketing prodeje výrobků a v podstatě to vrátilo prodeje na začátek a také k závislosti na obchodech, které dohodne čínská mateřská společnost.
V březnu roku 2013 upozornila valná hromada společnosti na předluženost, mateřská firma Shanghai Maling Aquarius přislíbila finanční pomoc. Z firmy několik měsíců odcházela upozornění na to, že pokud nepřijde podpora ze strany mateřské společnosti, bude celý projekt zralý na konkurs.
Číňané si nicméně podporu představovali tak, že pošlou peníze a vše bude v pořádku, vůbec ale nepřemýšleli nad dalším zadlužováním.
Zde se pak podle insiderů začaly objevovat první náznaky, že se připravují na to, jak hodit vinu na ředitele Qidong Henga.
V květnu roku 2014 padnul první návrh na insolvenci – věřitelský – ten byl po úhradě závazků stažen. Qidong Heng byl donucen jej nechat stáhnout a vztah s dodavatelem urovnat i přesto, že nebyla žádná indikace, že se situace bude zlepšovat. Z Číny přicházely pouze další přísliby.
„Později přišel již otevřený nátlak na Qidonga Henga a pravděpodobně oddalovací manévry a příprava na to, jak celou společnost nuceně převzít a zároveň se zbavit pohledávek,“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj obeznámený s příběhem továrny na luncheon meat.
V prosinci téhož roku padnul druhý návrh na insolvenci – dlužnický – ten podával Qidong Heng, který viděl, že se situace nejspíše nezlepší, a že Číňané jen oddalují nevyhnutelné, aby neztratili svou tvář. Ten byl v lednu 2015 stažen na podnět majoritního akcionáře.
V říjnu roku 2015 padnul finální návrh na insolvenci – věřitelský, potvrzen byl v únoru následujícího roku. Od května 2016 se pak rozběhly první incidenční spory.
V srpnu roku 2017 byl závod prodán ve dražbě, kupcem byla společnost ze skupiny Bright Food. Transakci procesovala ve velmi krátkém řízení Prokonzulta za cenu 69 milionů korun, zájemce byl jediný. Podnik Shanghai Maling, který původně patřil vlastníkům z Číny, koupil opět čínský investor, jak potvrdil insolvenční správce firmy Michal Žižlavský.
Nový čínský majitel koupil podnik v dražbě za vyvolávací cenu 69 milionů korun. Znalecký posudek ohodnotil firmu na zhruba 81 milionů.
„Dražbu jsme zvolili, protože je to transparentní výběrové řízení. Nemuseli jsme tak vybírat nabídku my a nemuseli jsme tak potom čelit pochybám, jestli to byl správný výběr nebo ne,“ dodal advokát Žižlavský.
Projekt tím definitivně skončil a šmahem byly ekonomickým kouzlem vyřešeny obrovské dluhy společnosti. Insolvenční řízení běží nadále.
Ekonomický deník proto položil insolvenčnímu správci několik otázek, odpovídal partner kanceláře Žižlavský Adam Sigmund:
Jaké jsou vaše konkrétní zkušenosti s čínskými investicemi v ČR? Dávají smysl, jsou ekonomicky racionální?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní.
Pokud jsou vaše zkušenosti negativní, můžete popsat vaše zkušenosti na konkrétním případu?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní.
Co si z nerealizované investice Shanghai Maling odnášíte za zkušenost?
V tomto insolvenčním řízení jsme byli soudem jmenováni jako insolvenční správci. Toto insolvenční řízení probíhá standardně, pod dohledem insolvenčního soudu. Úkolem insolvenčního správce v konkursu je především zpeněžení majetku dlužníka a poměrné uspokojení pohledávek jeho věřitelů. Nejtransparentnějším způsobem prodeje majetku je veřejná dražba, které se může zúčastnit kdokoliv a kde se vyvolávací cena stanovuje na základě znaleckého posudku. Tímto způsobem jsme v řízení také postupovali.
Jaké byly následky této neúspěšné investice a koho a jak postihly?
Úkolem insolvenčního správce není posuzovaní stavu dlužníka z investičního pohledu. Jeho úkolem jsou zejména shora uvedené kroky, které proběhly.
V byznysových kruzích kolují informace, že i když se čínská investice tváří jako soukromý byznysový projekt, je přesto ovládána tamními vládními strukturami. Donesly se k vám tyto informace také? Jak takovou obchodní politiku vnímáte, je pro Českou republiku přínosem?
K odpovědi na tuto otázku se necítíme být kompetentní, uzavřel Adam Sigmund.
Ekonomický deník oslovil s podobnými otázkami i města Bílinu, Hrobčice a Ústecký kraj.
„O popisovaném problému jsem dosud neměl žádné povědomí a mohu k tomu poznamenat jen tolik, že pro mě takový osud této čínské investice není moc velkým překvapením. O to víc věřím, že se pro náš region v nejbližší době podaří domluvit seriózní obchody s Tchaj-wanem,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku člen Rady Ústeckého kraje Tomáš Rieger.
Vedení města Hrobčice, kam byla čínská investice směřována, nechalo otázky Ekonomického deníku bez reakce.
„Bohužel se obávám, že za město Bílina Vám nejsme schopni poskytnout žádné odpovědi na Vaše níže uvedené dotazy. V době, kdy se celá situace odehrávala (ať již výstavba závody, jeho uvedení do provozu nebo následný krach) jsme ve vedení města nebyli a nemáme tak o těchto aktivitách žádné relevantní informace. Jediné informace, které mám já osobně jsou od přátel a bývalého manžela, který ve fabrice pracoval od jejího začátku zhruba po dobu 3 let. Ve městě Bílina navíc nemáme žádnou vlastní zkušenost s čínskými investicemi, proto neumíme odpovědět ani na další Vaše dotazy týkající se této problematiky. Děkuji za pochopení,“ zareagovala starostka Bíliny Zuzana Schwarz Bařtipánová.
Konzervy ze závodu u Teplic měly směřovat do Evropy i USA. Skončil ale v insolvenci. Foto: Shanghai Maling
Odhalení čínské obchodní diplomacie
Popisovaná česká zkušenost je pouze jedním ze známých případů v širším globálním kontextu. Západ, který klade velký důraz na transparentnost a důvěru, se potýká s obtížemi při snaze pochopit a reagovat na některé praktiky čínských podnikatelských subjektů.
Tyto subjekty pak velmi šikovně využívají západní právní rámec, občas jdou až na samou hranici jeho výkladu. Bohužel v řadě případů jej využívají v neprospěch občanů zemí Evropské unie.
Proč by nás to mělo znepokojovat? Mezinárodní obchod by měl směřovat k vzájemnému prospěchu. Pokud však jeden hráč využívá otevřenost a integritu systému druhého k dosažení nerovnoměrné výhody, narušuje to základy celosvětového obchodu. Toto je zvláště problematické, pokud takové společnosti ovlivňují klíčové odvětví nebo formují národní politiku.
Jedním z takových případů je australská společnost Ausgrid. V roce 2016 zabránila australská vláda prodeji své hlavní energetické distribuční sítě Ausgrid čínským investorům. Proč? Vzhledem k narůstajícím obavám z čínských společností, které by mohly získat klíčovou infrastrukturu. Obavy nevzbuzovala jen ekonomická část dané transakce, ale také zde byly obavy z hlediska národní bezpečnosti.
Podobná nálada panuje například v Zambii. Velká část jejího státního dluhu je nyní vázaná na Čínu – ZDE nebo ZDE. Původní dohody slibovaly rozvoj infrastruktury a tvorbu nových pracovních míst, ale nyní roste strach o suverenitu země. Stále se zvyšující hrozba, ať už reálná či nikoliv, že Čína zabaví zambijský majetek v případě nesplacení dluhů, situaci ještě zhoršuje.
Zorientování se v záhadném čínském obchodním prostředí
Ideálním příkladem, jak to v čínském byznysu funguje, je vzestup a pád Meng Hongweiho. Meng Hongwei je čínský politik a bývalý prezident organizace Interpol.
Tuto pozici zastával od roku 2016 do roku 2018, kdy byl zatčen čínskými úřady pro obvinění z korupce a dalších zločinů. Jeho zatčení a následné zmizení vyvolaly značné obavy ohledně čínského vlivu a politických represí. Tento případ také znovu otevřel otázku, zda je dobré, aby Čína byla členem takové mezinárodní organizace, jako je Interpol.
Další zajímavou kapitolou je příběh Jacka Ma. Jack Ma byl dlouhou dobu generálním ředitelem společnosti Alibaba Group a hrál klíčovou roli ve formování čínského a globálního e-commerce trhu.
V listopadu 2020 měla společnost Ant Group, finanční odnož Alibaby, plánovanou veřejnou nabídku akcií (IPO), která byla považována za jednu z největších v historii. Tato IPO byla však náhle zrušena čínskými finančními regulátory, a to ani ne měsíc poté, co Ma náhle zmizel po svých kontroverzních projevech a kritice právě čínských regulátorů. Později se objevil na veřejnosti, ale událost představuje symbol obav ohledně možného vlivu čínské vlády na prominentní podnikatele.
Povinná spolupráce čínských společností s vládou
Důležitým aspektem, který je třeba zmínit, je skutečnost, že každá čínská investice, ať už doma nebo v zahraničí, je povinna spolupracovat a podávat zprávy čínské vládě.
Toto pravidlo je zakotveno v čínských zákonech, které vyžadují, aby čínské společnosti poskytovaly informace a podporu vládním orgánům, včetně zpravodajských služeb.
Problém nastává, když evropští nebo čínští manažeři odmítnou tuto spolupráci, což může vést k tomu, že společnosti využívají evropský právní rámec k diskreditaci těchto osob.
Existují případy, kdy byli tito manažeři obviněni z různých přestupků, jen aby byli odstraněni ze svých pozic, čímž byla zajištěna kontrola loajálních vůči Pekingu.
Jedním z nejvýraznějších případů, který ukazuje na nebezpečí čínského vlivu v zahraničí, je incident s americkou firmou Mintz Group.
V dubnu 2023 došlo k razii v jejích kancelářích v Pekingu, kde čínské úřady zatkly pět čínských zaměstnanců této firmy. Společnost Mintz Group, specializující se na due-diligence, se stala terčem čínských úřadů zřejmě kvůli její práci na odhalování korupce a podvodů v Číně. Tento případ posílá varovný signál všem zahraničním firmám v Číně, že jakékoli snahy o sběr informací mohou být považovány za hrozbu, což může vést k zatčení nebo jiným formám represí.
Podobně i další firmy, které se pokusily získat informace o potenciálních obchodních partnerech v Číně, čelily vážným následkům. V roce 2013 byla například zatčena dvojice kanadských konzultantů v reakci na zadržení finanční ředitelky Huawei Meng Wanzhou v Kanadě. Čínská vláda často využívá tyto situace jako nástroj odplaty a zároveň jako způsob, jak zastrašit zahraniční firmy, aby se vyvarovaly jakéhokoli kritického zkoumání čínských subjektů.
Tyto propojené příběhy ze světa mezinárodního obchodu a politiky mají jedno společné: zahraniční investoři a politické struktury v Evropě musí projevovat mimořádnou opatrnost při jednání s čínskými partnery. Nevyzpytatelnost čínských obchodních a politických praktik může mít dalekosáhlé důsledky pro suverenitu a bezpečnost evropských zemí.
Český ponor do čínského obchodního světa
Do změti globálních dohod, obchodních závazků a diplomatických vztahů vstupuje příběh českého občana Qidong Henga – ředitele hrobčické továrny Shanghai Maling. Příběh, který naznačuje, co může člověk zažít, když se ponoří do čínského obchodního světa. Qidong Heng byl zpočátku ambiciózním investorem a průkopníkem, brzy se ale ocitl v nelehké situaci.
Co je na Hengově příběhu asi nejabsurdnější? V na zmařenou investici navazujících žalobách je žalován pouze Qidong Heng, a to i přesto, že byl jen místopředsedou sedmičlenného představenstva společnosti a podléhal dalšímu vedení z Číny. Tato skutečnost zaujala i soud. V dalším ze sporů – incidenčním – v daném insolvenčním řízení pak padají dotazy na účelnost žaloby zaměřenou na jednu osobu – Henga – i přesto že byl „místopředsedou představenstva“, tedy již z titulu funkce je jasné, že měl nadřízeného, který mu uděloval pokyny – někoho z mateřské firmy. Je to o to pikantnější, protože v průběhu let bylo účetnictví neustále kontrolováno pravidelnými čínskými audity a není tedy možné, aby čínská matka nevěděla, co se v České republice děje.
Čínský přístup je zkrátka ve všech případech plný nejasných pravidel a záhadných postupů. Pro Qidong Henga se pak podnikání v České republice plné slibů rychle změnilo ve složitou hádanku a nespočet právních problémů.
Jeho osobní zkušenost má přitom i globální relevanci. Odráží osudy a příběhy podnikatelů a investorů, kteří se snažili využít obrovský čínský trh, avšak nenásledovali přísných zadání ze strany svých mateřských společností.
Je jen jediná cesta, jak se vyvarovat problémům – plně následovat zadání z Číny, nehledě na legislativní dopady v Evropě. To ukazuje i Hengův příběh: „Kdokoliv, kdo má nebo chce mít obchodní styky s čínskými společnostmi, se může velmi snadno ocitnout ve stejné situaci,“ varuje Heng.
Příběh Qidong Henga akcentuje jednu základní pravdu: Čínský trh je bezesporu atraktivní. Nicméně pro jeho pochopení potřebujete znát více než čísla. Čínský trh je prostor, kde se prolíná kultura, politika a historie a často přináší výzvy, kterým musel čelit i zkušený podnikatel, jako je Qidong Heng.
Nakonec tedy drobné varování pro účastníky potenciálních investicí s čínskou stopou: Jste na to vše připraveni? Jan Hrbáček, ceskajutice.cz
X X X
Von der Leyenová přitvrzuje. Chytrým trikem získá větší dohled nad financemi
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chystá personální přesuny s cílem posílit svůj vliv na společnou bruselskou kasu. Sestavování jejího týmu eurokomisařů mezitím vázne a není vyloučeno, že se nestihne ani již jednou odložený termín začátku funkčního období, který spadá na první prosinec. Schvalovací proces narazil na rozbroje mezi frakcemi.
Plán von der Leyenové je jednoduchý – asi dvě stovky zaměstnanců z oddělení Evropské komise, které se zabývá reformní politikou, by se měly sloučit s divizí zodpovědnou za přerozdělování fondů určených na postpandemickou obnovu členských zemí.
Sloučení s tímto fondem je pro šéfku Komise klíčové, právě na něj totiž přímo dohlíží. V případě schválení personálních přesunů státy sedmadvacítky by mohla přímo operovat s mnohem větší porcí z bruselského finančního koláče. Součástí změn by podle listu Politico byla i větší administrativní zátěž pro členské země.
Kritici uvádějí, že peníze často končí v rukou konzultantů či mezinárodních organizací, které pouze vypracovávají nicneříkající studie.
X X X
Expremiér Paroubek: Soudkyně Stamidisová se v kauze Altner nedrží NS
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vrátil tuto kauzu k projednání na první stupeň soudní soustavy, měli Altnerovi prokázat, že jejich otec, již zesnulý advokát Altner, udělal pro ČSSD ty nejpodstatnější práce při řešení určovací žaloby na vlastnictví Lidového domu v Praze. Já bych spíš zpochybnil, zda tento dobrý muž vůbec nějaké práce udělal.
Celou kauzu totiž před ním vyřešil advokát JUDr. Blanický, a to prakticky v plném rozsahu. Další advokáti, které už si najal Altner, zaregistrovali rozsudek u soudu.
Soudkyně Stamidisová vágně zdůvodnila své stanovisko. Sdělila svůj verdikt, SOCDEM má zaplatit likvidačních 500 mil. Kč. Obávám se, že ke kontroverznímu rozhodnutí soudkyně přispěly především dvě věci.
Jednou zřejmě je chybný, ryze formalistní přístup při posuzování smluvního vztahu. Altner měl s ČSSD uzavřenou smlouvu. Ta smlouva však byla záhy po svém uzavření podrobena zdrcující kritice v předsednictvu ČSSD. Tedy, už někdy v letech 1997 – 1998. Byla totiž jednostranně nevýhodná pro ČSSD.
Soudkyně Stamidisová by si měla povolat k podání svědectví advokáta JUDr. Blanického, který by ji objasnil, co udělal při řešení obhajoby zájmů ČSSD on a co (málo) zbylo na JUDr. Altnera. JUDr. Blanický udělal gró práce sám, a to bez Altnera.
Druhým důvodem rozhodnutí Stamidisové, je podle mého názoru, její neskrývaná a dlouholetá nenávist vůči ČSSD. Ta se projevila např. již v roce 2009, kdy rozhodla v soudním sporu, který vedla má tehdejší manželka Petra Paroubková (tehdy manželka předsedy ČSSD), kvůli „karikatuře“ Petry Paroubkové, kterou všetečný karikaturista zachytil (cituji doslova Hospodářské noviny z 3. 7. 2009) „při pohlavním styku s manželem“. Prý to není trestné, tedy alespoň podle Stamidisové. Žádná žena politika v této zemi nebyla tiskem nebo obecně médii (a to nejen bulvárními) pronásledována v takovém rozsahu a v takové intenzitě, jako Petra Paroubková. A to v době, kdy byla manželkou předsedy ČSSD.
Ta, za nechutnou „karikaturu“ zveřejněnou v nějakém plátku tehdejší Mladé fronty, požadovala omluvu. A celá „karikatura“ a celý tento útok na Petru byl veden v souvislosti s tím, že Petra sdělila veřejnosti svou snahu uspořádat sbírku na podporu vzniku a výstavby Kaplického knihovny na Letné. Tedy, jednalo se v tomto případě o zcela bohulibý záměr.
Článek související s „karikaturou“ se Petře otevřeně vysmívá a to mimořádně nechutným způsobem, který snad byl možný jen v plátcích, jako byly např. Der Stürmer či Völkischer Beobachter, když nacisté útočili na své nepřátele. Je zajímavé, když s podobnou myšlenkou na sbírku pak po čase přišla herečka Geislerová, spolu se stranou TOP 09, nikdo se jí nevysmíval a nedělal prasácké karikatury.
Soudkyně Stamidisová se dokonce tehdy snížila k tomu, že v rozsudku argumentovala údajným Petřiným výrokem, použitým v souvislosti se mnou – „sexy mozek“. Petra se prý – podle interpretace tehdejších HN – „…navíc nemůže podobným věcem divit, když např. její výraz ,sexy mozek‘, který použila v souvislosti se svým mužem, vstoupil do povědomí a je obecně znám“. Soudkyně Stamidisová v této věci bezuzdně lhala. Anebo lhali novináři z tehdejších HN, protože Petra o mě nikdy neřekla, že mám „sexy mozek“. Ona jen sdělila, velmi obecně, že na muži je nejvíce sexy mozek. Jinak řečeno, soudkyně Stamidisová byla zaujatá ne proti Petře Paroubkové, ale proti sociální demokracii jako takové, protože od té doby takto ostudný rozsudek, kdy by dokonce po srovnatelném útoku na osobnostní práva nějaké ženy nechal soudce zaplatit tuto ženu soudní výdaje, nebyl zaznamenán.
Zkrátka, soudkyně Stamidisová by okamžitě měla předat řešení kauzy sporu mezi Altnerovými a SOCDEM jinému, nepodjatému soudci Obvodního soudu. A právní zástupce ČSSD by měl překonat svou pasivitu a ihned vystoupit s tímto požadavkem.
A ještě sdělím jednu věc, velmi závažnou pro tento spor. Již před drahným časem jsem veřejně sdělil, na stránkách serveru Vaše věc, že jsem se počátkem roku 2007, v reakci na Altnerovy veřejně sdělované šílené finanční požadavky odstupného (tehdy to bylo přes 19 mld. Kč), rozhodl přes prostředníka nabídnout Altnerovi kompenzaci 70 milionů korun. Podle mého tehdejšího názoru sice Altner nevykonal pro ČSSD práce za více než za několik tisíc korun, ale byl jsem ochoten, jako předseda ČSSD, tuto finanční oběť podstoupit, protože jsem dobře věděl, jak velké je to reputační riziko pro tuto stranu. A jak zničující potenciál celá causa pro ČSSD může mít. Altner tuto velkorysou nabídku odmítl, chtěl tehdy přes 19 miliard (v médiích z té doby je tuto fantaskní sumu možné dohledat.Ing. Expremiér ing. Jiří Paroubek, vasevec
X X X
Poslanci navrhli přesuny 224 miliard v rozpočtu. Fialu zaskočily výhrady Hradu
Poslanci jednali o úpravách návrhu státního rozpočtu na příští rok a navrhli přesuny peněz v celkové výši 224 miliard korun. Premiéra Petra Fialu nepříjemně překvapilo, jak se k němu dostala informace o výhradách poradců prezidenta Petra Pavla k návrhu státního rozpočtu. „Já jsem nebyl úplně nadšený,“ řekl Fiala.
F Vadí mu, že dříve než měl takovou informaci z Hradu, Pavlovi poradci o výhradách mluvili v médiích. Prezident požádal Fialu o setkání.
Chce s ním a s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS řešit některé výhrady Hradu k rozpočtu, o kterých mluví i Národní rozpočtová rada a opozice.
Jde o nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek a na výši dotací na obnovitelné zdroje. „Otevřeně říkám, že to musíme dořešit,“ řekl Fiala.
V rozhovoru pro Blesk prezident Petr Pavel řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše.
Hrnčíř chce 35 miliard na obnovitelné zdroje energie, snížil by odvody rozpočtu EU
Poslanci měli ve středu šanci navrhnout přesuny uvnitř návrhu rozpočtu na příští rok. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení, na školství a sport. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.
Jeden z největších přesunů navrhl Jan Hrnčíř SPD. Chce odebrat 35 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy na kompenzace poplatků za obnovitelné zdroje energie a růstu cen regulované složky elektřiny pro domácnosti a firmy a na zvýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví.
Předseda ANO Andrej Babiš s předsedkyní poslaneckého klubu Alenou Schillerovou navrhují přidat 400 milionů Národní sportovní agentuře. Babiš chce vzít tyto peníze Úřadu vlády.
Je ale obvyklé, že návrhy opozice nemají téměř žádnou šanci projít. Vládní většina je odmítá.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce převést v rozpočtu ministerstva kultury 34 milionů korun z příspěvků na provoz příspěvkových organizací na odkup 15 automobilů Praga do vlastnictví Národního technického muzea. Skupina vládních poslanců chce přidat z vládní rozpočtové rezervy 670 milionů korun na protidrogovou politiku.
Základní parametry rozpočtu schválila Sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Na rok 2025 již většina poslanců kývla na schodek 241 miliard korun.
Premiér Fiala po jednání vlády řekl, že se vládní koalice může v dalších dnech dohodnout na podpoře některých návrhů pro přesun peněz v rámci rozpočtu, konkrétní ovšem nebyl. „Já určitě nepatřím k těm, kteří by teď chtěli, abychom to celé přeskládali, k tomu ani vládní koalice nesměřuje, ale o některých věcech se můžeme bavit,“ řekl předseda vlády.
Už nyní se ví to, že lidé, kteří pracují u soudů, na státních zastupitelstvích či u vězeňské služby či u probační a mediační služby se mohou těšit na navýšení platů v příštím roce na úkor soudců. Rozpočtový výbor Sněmovny už totiž podpořil přesun 533 milionů korun v návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Stanjura hájil vládní rozpočtovou rezervu
Někteří poslanci chtějí peníze brát z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Stanjura upozornil, že rezerva nesmí klesnout pod zákonem stanovenou hranici, což je pro příští rok 6,981 miliardy korun.
Rezerva musí představovat aspoň 0,3 procenta plánovaných celkových výdajů. Vláda ji navrhla ve výši osm miliard korun.
Závěrečné projednávání návrhu rozpočtu s hlasováním o všech navržených přesunech peněz bude v prosinci.
X X X
Protestuje i farmář Clarkson. Vláda zařízla britské zemědělce dědickou daní
Do centra Londýna se v úterý sjeli nespokojení britští farmáři. Jejich transparenty s nápisy „Žádní farmáři, žádné potraviny, žádná budoucnost“ anebo „Poslední kapka“ shrnují protest proti rozhodnutí nové labouristické vlády poprvé po více než třech desetiletích uvalit na farmy dědickou daň. Ale nejde jen o ni.
Zemědělci se svými stroji i bez nich se shromáždili před sídlem britského premiéra v Downing Street. Metropolitní policie uvedla, že se k protestu připojilo více než 10 000 lidí.
Na demonstraci v úterý promluvila Clare Wiseová, která chová ovce a krávy v severní Anglii. Uvedla, že pokud by vláda novou daň uplatnila, ochromí to podnikání i jejích dětí. Obvinila vládu premiéra Keira Starmera, že se snaží zlikvidovat farmy. „Kdyby vláda daň zavedla, ochromilo by to náš podnik a neumožnilo by to reinvestice nebo pokrok po více než dalších deset let,“ uvedla farmářka.
K řečníkům se připojil i někdejší motoristický novinář a současný farmář Jeremy Clarkson. Během protestu uvedl, že když farmu kupoval, o dědické dani neměl ani tušení. Skutečným důvodem bylo, aby mohl chodit střílet bažanty. „Vlastně jsem o dědické dani nevěděl, dokud jsem farmu nekoupil,“ řekl. Dodal, že na akci je proto, aby podpořil zemědělce. „Potřebují veškerou pomoc, dokonce i ode mě,“ odpověděl na otázku, proč přijel.
Hněv farmářů ve Spojeném království není ojedinělý. Zemědělci po celém světě i v Česku vyšli do ulic, aby protestovali proti politikám od snížení dotací na pohonné hmoty přes nedostatečnou podporu v souvislosti se zvýšeným klimatickým rizikem až po změny v obchodní politice. „Sám cítím, že dnes zdaleka nejde jen o dědickou daň,“ řekl jeden z účastníků londýnského farmářského protestu. „Je to skutečně boj farmářů proti Starmerovi.“
Jak smazat deficit
Reakce britských farmářů shrnuje jeden z hlavních nedostatků nového rozpočtu šéfky státní pokladny Rachel Reevesové. Ministryně zvýšila daně o 40 miliard liber (1 bilion Kč), aby smazala deficit zděděný po předchozí konzervativní vládě.
Starmer i Reevesová se již dříve vyjádřili ke změně dědické daně. Ta by při převodu zemědělské půdy v hodnotě přesahující 1 milion liber zatížila zemědělskou půdu 20procentní daní splatnou během deseti let. „Při současných nízkých příjmech z farem by mi žádná banka nepůjčila peníze, abych své děti dostala z této pasti,“ komentovala farmářka Wiseová, která odhadla hodnotu své farmy na přibližně 4 miliony liber. „I kdyby to udělali, ochromilo by to naše podnikání a neumožnilo by to reinvestice nebo pokrok po dobu více než deseti let,“ dodala.
Vláda se brání, že většiny zemědělských podniků se dědická daň nijak nedotkne. Odhaduje, že se každoročně bude týkat nanejvýš asi 500 zemědělských podniků. Úřady také poukazují na balíček v hodnotě 5 miliard liber na podporu udržitelné produkce potravin ve Spojeném království. Tvrdí, že daňová změna by odstranila praktiky, kdy bohatí lidé skupují zemědělskou půdu právě proto, aby nemuseli platit dědickou daň.
Popularita premiéra na bodu mrazu
Zemědělci si již dlouhodobě stěžují na prudký nárůst cen půdy, který je připravuje o možnost vlastnit ji. Podle realitní kanceláře Knight Frank vzrostla hodnota zemědělské půdy v roce 2023 o 7 procent. V desetiletí do prosince roku 2023 byla zemědělská půda výkonnější skupinou aktiv než rezidenční bydlení v Londýně nebo FTSE 100 a jen těsně zaostávala za cenami domů v celé Velké Británii, ukázala analýza.
„Výnosy ze zemědělské půdy jsou nízké, proč by ji někdo vlastnil raději než například akcie,“ ptá se ekonom Arun Advani z univerzity ve Warwicku. Hodnota podle něj spočívá v tom, že se půda mezi generacemi předává bez daně. To však zvyšuje ceny pozemků.
„Je to poslední věc, která by nám srazila vaz,“ řekla Bloombergu Rachel Hallosová, viceprezidentka Národního svazu zemědělců. „Jsme už unaveni z toho, že se musíme neustále vyrovnávat s čímkoli, co si na nás vláda připraví,“ dodala.
Starmerova popularita se od jeho červencového volebního vítězství neustále propadá. „Británie je v útlumu a premiér svých prvních sto dní v úřadu zcela promarnil,“ napsala britská média. Britští novináři také píšou o tom, že Starmer postrádá základní politický instinkt a předpovídají mu hluboký pád. Tomu by nasvědčovaly i průzkumy. Už dlouho na tom nebyl některý z britských premiérů natolik špatně hned po nástupu do funkce, uzavírá Bloomberg.
X X X
Martin Kolovratník (ANO) v rámci projednávání zmínil, že novelu považuje za nekonfliktní a nevidí v ní problém.
Ocenil, že došlo k zapracování pojistky při prodeji majetku Správy železnic, kdy se do návrhu zákona doplnilo, že prodej bude muset odsouhlasit ministerstvo dopravy a zároveň přitom dochází ke zjednodušení byrokracie. Aktuálně nemůže bez souhlasu vlády Správa železnic svůj majetek bezúplatně převést na jinou společnost, ručit jím nebo ho zastavit.
Redukce byrokracie
Podle důvodové zprávy materiálu by nemělo zjednodušení postupu ohrozit majetkové zájmy státu a je v souladu s dlouhodobou snahou směřující k redukci agend vykonávaných v resortu dopravy.
Návrh zákona také zohledňuje proces oddlužení Českých drah. Majetek státního dopravce by nově neměl sloužit k úhradě jeho závazků. Zároveň se v návrhu novely ruší povinnost Správy železnic hospodařit v dvou oddělených okruzích – v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu dalšího majetku. Dosud také nešlo mezi okruhy finanční prostředky z činností dotovaných státem mezi okruhy převádět. „Tato povinnost úzce souvisela s procesem oddlužení uvedené státní organizace a po jeho ukončení ztratila svůj význam,“ zmiňuje se mimo jiné v důvodové zprávě.
Jak Ekonomický deník informoval už dříve, ministerstvo dopravy v důvodové zprávě připomíná transformaci Českých drah, ke které došlo v roce 2003, kdy většinu finančních závazků zanikající státní organizace České dráhy převzala do své správy státní organizace Správa železniční dopravní cesty, v současnosti Správa železnic. Jak uvedl loni v ČTK generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, šlo o částku ve výši 55 miliard korun. Zbytek dluhu se Správě železnic podařilo odepsat v roce 2022. Tereza Čapková, ceskajustice.cz
X X X
Začína sa náhrada zastaraných kotlov na biomasu
Oddelenie Biomasy THERMO|SOLARU Žiar, s.r.o. vymenilo v kotolni pre ZŠ s MŠ v Dohňanoch zastarané kotly na pelety za technické riešenie s novými kotlami na pelety značky HARGASSNER ECO-PK 70 + ECO-PK 90. Tým sa splnili očakávania komfortu, automatickej prevádzky, bezobslužnosti a spolu s diaľkovým prístupom aj k riadeniu nových kotlov. Technické riešenie bolo vylepšené spolu s kotlami aj dodaním solárneho systému pre ohrev teplej vody s piatimi kolektormi THERMO|SOLAR TS300 a 500 litrovým bivalentným zásobníkom teplej vody. Informuje o tom vedúci oddelenia biomasy THERMO|SOLARU Ing. Róbert Krakovik.
,,V priebehu septembra 2024 sme realizovali kotolňu pre ZŠ s MŠ v Dohňanoch. Existujúce kotly na pelety z roku 2005 už boli zastarané a bez pravidelného servisu v havarijnom stave, pretože to bola technológia, ktorá nemá v SR zastúpenie. Návrh, nakreslenie dispozície technológie biomasy ako aj hydraulické zapojenie bolo vypracované priamo tímom našich technikov. Kotly o výkone 70 kW a 90 kW, spolu s dopravným systémom boli dané do výroby 30.8.2024 a dovezené na stavbu za 24 dní,“ pochválil rýchly postup R.Krakovik.
Za jeden mesiac môžete mať vymenené staré kotly za nové
Časová os realizácie vyzerala zaujímavo. Zmluvy boli investorom poslané na podpis 21.8.2024, záloha zaplatená 27.8.2024, obhliadka kotolne a dohodnutie postupu prác bola 2.9.2024, následne sa začalo pracovať na demontáži starej technológie, dodanie technológie na stavbu sa realizovalo 23.9.2024, spustenie kotlov- uvedenie do prevádzky a zaškolenie obsluhy 3.10.2024.
,,V jednoduchosti, pokiaľ sa rozhodne niekto vymeniť kotly a má obavu z termínov, tak stačí sa obrátiť na profesionálov so skvelým tímom THERMO|SOLARU. Už za jeden mesiac – od obhliadky s koordináciou postupu prác na stavbe so stavebnou firmou a profesistami z oblasti vykurovania a elektroinštalácii, môže kúriť v nových kotloch,“ konštatuje R.Krakovik.
Rastúci záujem o vykurovanie biomasou
Záujem o biomasu na Slovensku za posledné dva roky značne stúpol a to vo všetkých segmentoch, či už ide o pelety, drevenú štiepku, alebo kusové drevo. Zvýšenému záujmu o spaľovacie zariadenia čelí aj najväčší slovenský výrobca slnečných kolektorov THERMO|SOLAR Žiar, s.r.o. Je to preto, že firma už nie je len výrobcom slnečných kolektorov, ale zároveň dodáva a montuje špičkové kotly rakúskej firmy HARGASSNER na biomasu aj na slovenskom trhu. THERMO|SOLAR zároveň vo svojej divízii Biomasa vyrába pre materskú firmu HARGASSNER aj niektoré súčiastky pre kotly, vrátane elektrorozvádzačov.
Zníženie nákladov, zlepšenie ekológie a obsluhy
Nové technológie na biomasu prinášajú zníženie nákladov na teplo, čistú a automatickú prevádzku s diaľkovým prístupom k technológii, zariadenie len s občasnou obsluhou a neposlednom rade je to ekologický prínos v zníženie emisií. Kotly na biomasu patria medzi lacné a úsporné riešenia (lacnejšie ako plyn) a zároveň isté riešenie v čase krízy, pretože ide o domáce palivo. Nespornou výhodou je krátka transportná cesta a ľahké plnenie skladu paliva. Predstavujú vynikajúcu alternatívu kúrenia v porovnaní s fosílnymi palivami, ale aj elektrickou energiou.
Výrobkové rady kotlov HARGASSNER s rôznymi výkonmi sú mimoriadne vhodné i pre objekty samosprávy, verejné budovy a školy, bytové domy, obchodné prevádzky, reštaurácie, hotely. Už minulý rok realizovali viacero väčších dodávok. Zo závodu v Žiari nad Hronom dodali 3 kotly na biomasu, určené pre hotel na Donovaloch s tepelným výkonom 120 kW (palivo drevné pelety), ďalší kotol pre hotel v lokalite Muránska planina s tepelným výkonom 170 kW (palivo drevná štiepka) a kombinovaný kotol na kusové drevo a drevené pelety s tepelným výkonom 2x 20 kW (drevo/pelety) na Oravu do obce Lokca. Inštalovali aj kotol na drevené pelety HARGASSNER Classic Lambda 49, s tepelným výkonom 14,7 – 49,0 kW a účinnosťou zariadenia s priemerom 95% na Kysuciach.
Kotly na biomasu
Kotly na biomasu (hlavne na pelety) z radu Classic Lambda majú niekoľko výhod a sú obzvlášť vhodné pre Majú výborný pomer ceny a výkonu a vďaka svojej efektivite (účinnosť až do 96%) spadajú do energetickej triedy A++. Kotly majú ľahkú prevádzku, 3-cestný výmenník tepla, dotykové displeje. Ich konštrukcia ich predurčuje na použitie v stiesnených priestoroch, výhodou je aj možnosť inštalácie kotlov až z 3 strán ku stene.
Člen rodiny Hargassner
Spoločnosť THERMO|SOLAR Žiar, s.r.o., vstúpila do sezóny 2022 ako člen Hargassner Holding, nezávislej skupiny výrobcov zariadení na využitie obnoviteľných zdrojov, patriacej do vlastníctva rodiny Hargassner. V štruktúrach skupiny začala pôsobiť ako jediný výrobca slnečných kolektorov a dvorný dodávateľ tejto technológie pre všetky obchodné zložky skupiny v Európe i zámorí.
Divízia BIOMASA
Od januára 2023 vznikla v THERMO|SOLARE nová divízia (oddelenie) BIOMASA. Okrem výroby slnečných kolektorov stojí tak firma na ďalších nohách – vyrába kompaktné tepelné čerpadla, konštrukcie pre FV panely a v rámci skupiny Hargassner niektoré súčiastky pre kotly, vrátane elektrorozvádzačov./kuˇ/