Čínská agentura Nová Čína informuje o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina. Čínský představitel v něm prohlásil, že Čína zůstane neměnná ve svém postoji k ukrajinské krizi a bude i nadále podporovat mírová jednání bez ohledu na to, jak se situace vyvine. Si Ťin-pching   uvedl, že složité problémy nemají jednoduchá řešení, a rozvedl tak čínské principy a postoj.   Řekl, že čínská strana je potěšena, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty, zlepšují své vztahy a podporují politické urovnání ukrajinské krize.

Putin ze své strany informoval Si Ťin-pchinga o ruských názorech na současnou situaci ukrajinské krize a o nedávných kontaktech a komunikaci mezi Ruskem a Spojenými státy.  Řekl, že Rusko vysoce oceňuje konstruktivní roli, kterou Čína hraje v politickém urovnání krize, a dodal, že komplexní strategické partnerství a koordinace mezi Ruskem a Čínou se za žádných okolností nezmění.

Rusko je připraveno udržovat úzkou komunikaci s Čínou, uvedl Putin.

Oba hlavy států chválily vysokou úroveň vzájemné politické důvěry a strategické koordinace mezi Čínou a Ruskem a dohodly se na spolupráci na podpoře většího rozvoje čínsko-ruských vztahů.

Oba lídři se zavázali, že vynaloží společné úsilí při přípravě summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu, aby se stal vrcholem přátelství, jednoty a plodných výsledků, a společně prosazovat vysoce kvalitní rozvoj ŠOS, server vasevec.cz

X X X

 Paul Craig Roberts: Ghislaine by mohla dát Trumpovi šanci zlomit izraelskou moc nad Amerikou.

Podle zpráv v médiích Ghislaine Maxwellová zprostila Trumpa obvinění z účasti na sexuálních aktivitách s nezletilými dívkami. Liberální levice bude nepochybně tvrdit, že Ghislaine lhala v naději, že jí Trump dá milost.

Tohle je typický nesmysl americké liberální levice.   Ghislaine Maxwellová je dcerou jednoho agenta Mossadu a milenkou druhého.   Iluze nejsou její šálek kávy. Ví, že pokud jí Trump udělí milost, bude to považováno za důkaz, že se Trump podílel na nedovoleném sexu a že o tom Trump ví.

Jedna věc by mohla udělat výměnou za milost.   Mohla by uznat, že operace s Epsteinem byla izraelským vydíráním, jehož cílem bylo zajistit, aby politika USA na Blízkém východě byla v souladu s politikou Izraele.   Politika vyhlášená americkými politiky – sedm zemí za pět let – byla politikou Velkého Izraele.

Toto odhalení by osvobodilo Trumpa od izraelské kontroly a on by mohl osvobodit americkou zahraniční politiku od Izraele.   Také by osvobodilo lhostejnou americkou veřejnost od jejích bludů o velkém americkém příteli Izraeli, kterého nám Bůh přikazuje chránit.   Bylo by jasné, že Izrael po několik desetiletí zneužíval americké životy a americké peníze ve prospěch Izraele.

Samozřejmě, kdyby Ghislaine tuto pravdu uznala, americká sionistická média a křesťanští sionisté by ji umlčeli.   Ale jejím hlavním a bezprostředním nebezpečím by byl atentát na Mossad.

Mohl by být její život chráněn před izraelskými vrahy, kteří prokázali svou schopnost zavraždit špičkové íránské vědce, vojenské a politické vůdce a vůdce všech zemí, které Izraeli představují potíže?   Ron Unz nedávno publikoval článek, v němž poznamenal, že Izrael a sionistické hnutí, které Izrael vytvořilo, „pravděpodobně používaly atentáty jako nástroj státního umění více než jakýkoli jiný politický subjekt v zaznamenané historii. Jejich smrtící aktivity skutečně snadno zastínily aktivity nechvalně známé muslimské sekty, která terorizovala Blízký východ před tisíci lety a dala vzniknout tomuto termínu.“  https://www.unz.com/runz/marked-for-death-by-a-reckless-america/

Ghislaine by se jistě nemohla vrátit ke svému společenskému životu v Anglii ani v New Yorku.   Ani ve věznici s maximální ostrahou by nebyla v bezpečí.   Pokud by odhalila izraelskou špionážní a vydírací operaci proti Američanům, kteří mají ovlivňovat americkou blízkovýchodní politiku, její svoboda by znamenala její smrt.

Pokud by americká tajná služba dokázala pro ni vytvořit novou identitu na nějakém odlehlém místě a ochránit ji, aniž by se lidé divili, proč má tolik bodyguardů, nebyl by to takový společenský život, jaký zná.

Washington by možná mohl zajmout několik prominentních Izraelců a držet je jako rukojmí, a nenechat Ghislaina naživu.   To by ale dalo muslimům motivaci zabít Ghislaina, aby USA mohly zabít izraelské rukojmí.

Ghislaine má informace, ale jak je od ní získat?

Trumpovo chvástání a hrozby to nezvládnou.   Záruka jejího života musí být dostatečně silná, aby to riziko podstoupila. Má někdo nápad, jak by se to dalo udělat? Paul Craig Roberts

Zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/

Připravila J. Putzlacher, server vasevec.cz

X X X

 Historická mírová dohoda, hlásá Trump. Uzavře dohodu s Arménií a Ázerbájdžánem

 Americký prezident Donald Trump Trump oznámil, že v pátek podepíše „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. V rámci úmluvy v téměř čtyři desítky let trvajícím sporu získají Spojené státy přístup ke 43kilometrovému tranzitnímu koridoru na arménském území.

 Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dorazí do Bílého domu v době, kdy se obě země pokoušejí odstranit trvající rozpory a přiblížit se k mírovému ukončení dlouhá léta trvajícího konfliktu. Naposledy se sešli 10. července, avšak bez výrazného posunu.

„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu. Kromě mírové dohody se ve Washingtonu chystá prezident podepsat s lídry obou republik ležících v ruské sféře vlivu separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Americká televize CBS s odkazem na zdroje z administrativy informovala, že v rámci smlouvy získají USA práva na využívání 43kilometrového koridoru, kde má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP). Ta má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Obě země se od března pokoušejí dohodnout na mírové smlouvě a ukončit spor trvající téměř čtyři desítky let. Podpisu dohody ale brání přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi 100 000 etnických Arménů do Arménie.

X X X

 Dohoda USA a Ruska o Ukrajině má údajně stvrdit ruské zisky. ‚Spekulace,‘ zní z Bílého domu

Spojené státy a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s vyjednáváním. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich požaduje kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem, Krymem a těmi částmi Chersonské i Záporožské oblasti, které už jeho vojska okupují.

 Bude souhlasit Ukrajina a také její evropští spojenci. Bílý dům v pátek zprávu agentury označil za spekulaci. 

Činitelé, kteří se na vyjednávání před avizovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem podílejí, uvedli, že plány dohody se ještě mohou změnit. Schůzka prezidentů USA a Ruska by se podle vyjádření diplomatů obou stran měla uskutečnit příští týden, detaily ale zatím nejsou známé.

 Bloomberg podotýká, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž se zatím Putin odmítá sejít, by mohl být postaven před situaci „ber, nebo neber.“

Agentura konstatuje, že takový výsledek by byl velkou výhrou pro Putina, který by k dosud Ruskem obsazeným územím přidal i části Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, které ruské síly nedokázaly ovládnout ani od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko už v roce 2014.

Zatím není jasné, jestli je Moskva připravena vzdát se jakéhokoliv území, které nyní okupuje. Kyjev dosud podle Bloombergu dával najevo, že ruskou okupaci a anektování svého území nepřijme. Agentura Reuters poznamenává, že Ukrajina dala najevo flexibilitu při hledání cest, jak válku ukončit, ale přijmout ztrátu zhruba pětiny území by bylo velmi bolestivé a politicky složité pro Zelenského a jeho vládu.

Kreml se zatím k Bloombergem zmiňovaným návrhům nevyjádřil, Bílý dům je podle agentury Reuters označil za spekulace.

Schůzka prezidentů USA a Ruska by se podle vyjádření diplomatů obou stran měla uskutečnit příští týden, detaily ale zatím nejsou známé.

X X X

 ANGLIE  SE  HLÁSÍ  K  ČÍNĚ

 Britská vláda otáčí a posiluje vztahy s Čínou. Navzdory obavám ze špionáže

Po letech, kdy britská Konzervativní vláda tlumila vztahy s Čínskou lidovou republikou, přišel s loňským nástupem Labouristů obrat. Poprvé po letech proběhl ekonomický summit obou zemí, mluví se také o možné cestě premiéra Keira Starmera do Číny. Disidenti a odborníci však upozorňují na bezpečnostní rizika, která toto spojení přináší a která mohou vystavit nejen finanční centra čínské špionáži.

 V poslední době se Čínská lidová republika objevila rovnou v několika debatách o bezpečnosti, které se ve Velké Británii vedou. Jen v minulém týdnu byla zmíněna dvakrát.

Nejprve ve spojitosti se zákonem, který nově vstoupil v platnost a který zavazuje univerzity k tomu, aby přijaly víc zodpovědnosti za akademické svobody a svobodu projevu na své půdě. Tu podle Susan Lapworthové, ředitelky organizace Office of Students, která na dodržování dohlíží, ohrožují mimo jiné i Konfuciovy instituty. Organizace placené z Pekingu nabízí kurzy čínštiny a „kulturní hodiny“, v některých zemích ale byly spojeny i se zasahováním do akcí pořádaných v kampusu.

 Jen o den později vyšla studie think-tanku UK-China Transparency věnující se oboru čínská studia, který nabízí rovnou několik britských vysokých škol. Mezi posluchači jsou kromě žáků z Británie také ti z Evropy, Afriky nebo Asie, včetně Číny. Někteří z nich dostali podle studie od své ambasády speciální úkol – donášet na krajany a Hongkonžany a pokusit se zastavit diskuze o tématech, která by Peking mohl vnímat jako citlivé.

To následně mění i atmosféru v hodinách, když se lidé obávají projevit před spolužáky své názory. Čínská vláda také vyzývala některé vyučující, aby o citlivých tématech nemluvili, dodává britská stanice BBC.

Čínská ambasáda v Londýně výsledky studie označila za nepodložené a absurdní, cituje ji BBC.

Sledování čínských a hongkongských studentů

Výsledky studie britského think tanku kopírují zjištění z nejméně devíti zemí Evropy a Severní Ameriky, kde čínští studenti donáší na své čínské a hongkongské kolegy. Jejich kritiku poté úřady utišují tak, že si předvolají rodiny studentů, které zůstaly v Číně nebo v Hongkongu a skrze ně na ně tlačí, aby se zdrželi jakékoliv kritiky. Organizace Amnesty International, která fenomén zkoumala, zjistila, že třetina oslovených Číňanů studujících v zahraničí se s něčím takovým setkala.

Pro německou stanici Deutsche Welle praktiku potvrdila i mladá žena studující v Amsterdamu, jejíž rodina musela přijít v Číně kvůli jejímu ideologickému střetu „na kobereček“. „Hlavně pro studenty je to problém, protože většině z nás platí školné a životní náklady naše rodiny. Čínské úřady je mohou kdykoliv požádat, aby nás finančně odstřihly. To je jeden z největších stresů, které můžete jako student v Nizozemí mít,“ popsala.

Obavy o bezpečnost přiměly studentku z Hongkongu, jejíž rodina ve městě zůstává, ke změně tématu diplomové práce. Původně se chtěla věnovat Národnímu bezpečnostnímu zákonu, legislativě dávající Pekingu pravomoc trestat jakýkoliv odpor v Hongkongu. „Musela jsem změnit téma své práce na něco méně citlivého, abych ochránila sebe i svou rodinu v Hongkongu,“ vysvětluje.

Přístup do finančních systémů

Nejvíce obav v posledních měsících ale vyvolává potenciální přesun čínské ambasády na nové místo. Ta stará z roku 1877 je příliš malá na početné čínské zastoupení, Peking proto požádal o změnu adresy do budovy naproti londýnskému Toweru, kterou si na 35 let pronajal. Památka o 20 tisících metrech čtverečních by se stala největší čínskou ambasádou v Evropě, vysloužila si proto označení „mega ambasáda“.

Bývalé sídlo britských panovníků by pojalo všech 200 zaměstnanců, odborníci ale upozorňují na méně vzdálenou minulost budovy, kdy zde sídlila mezinárodní banka Barclays. Ta byla na centrální britskou finanční infrastrukturu napojena optickými kabely vedoucími v nedalekém tunelu.

Aniž by si toho někdo všiml, mohla by z něj Čína získávat utajované informace, říká pro BBC představitel administrativy bývalého amerického prezidenta Joea Bidena, který má zkušenosti z oblasti bezpečnosti. „Cokoli do půl míle od ambasády by bylo ohrožené,“ domnívá se. Vzdálenost odpovídá 800 metrům.

Obavy ze sklepení

Carmen Lau, bývalá hongkongská lokální politička, která musela z města prchnout poté, co odmítla slíbit věrnost čínské komunistické straně, se bojí i místního sklepení. Podle ní by mohlo být využito na věznění disidentů, ke kterým sama patří. Čínská ambasáda na ni vypsala milionovou odměnu a se sledováním se setkává i v Británii, kam se přesunula. „Formy obtěžování jsou každý den horší a horší,“ uvedla v březnu.

Přestože podle ředitele čínského institutu na univerzitě SOAS Stevea Tsanga neexistují záznamy o tom, že by někdo byl unesen a držen na čínské ambasádě, v roce 2022 byl jeden hongkongský aktivista při demonstraci odvlečen na půdu konzulátu v Manchesteru. Za účasti tehdejšího čínského velvyslance byl na místě zbit. Zasáhnout musela až britská policie.

 Z obav o bezpečnost proto předchozí konzervativní vláda čínské žádosti o přesun ambasády v roce 2022 nevyhověla. Peking proto měsíc po nástupu labouristů k moci poslal žádost znovu. Vláda je nápadu otevřená, finální rozhodnutí ale dosud nepadlo.

Změny britského přístupu k Číně

Doba, kdy byl před více než deseti lety britským premiérem David Cameron, se označuje za zlatou éru čínsko-britských vztahů. Probíhaly například vzájemné návštěvy nejvyšších představitelů obou zemí, během jedné z nich si Cameron se Si Ťin-pchingem ťukal pintou piva a čínská telekomunikační společnost Huawei získala velký kontrakt.

Bývalý britský premiér David Cameron pozval při oficiální návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na britské pivo | Foto: AP / Kirsty Wigglesworth | Zdroj: ČTK

Další konzervativní vláda ale stejný pohled na asijskou velmoc nesdílela a smlouvu Huawei o pár let později z bezpečnostních důvodů vypověděla. Bývalý premiér Rishi Sunak prohlásil éru za ukončenou a v souvislosti s Čínou mluvil o „hrozbě našemu otevřenému a demokratickému způsobu života“. Od roku 2018 navíc žádný předseda britské vlády tuto asijsou zemi nenavštívil.

S návratem labouristů ale přichází další změna, sama strana otevřenější přístup k Číně označuje za „dospělý“.

X X X

  Švýcarsko, náš vzor. Na Ukrajině se debatuje o po zuby ozbrojené neutralitě

 Zatímco Donald Trump a Vladimir Putin potichu pečou dohodu o příměří, v Kyjevě se opět živě debatuje o poválečném bezpečnostním uspořádání Ukrajiny. Členství v NATO je už jen fata morgána, Bílý dům chce zodpovědnost přehodit na Evropu a v ukrajinských médiích se tak objevilo dlouho tabuizované téma: neutralita.

Máme za sebou několik kol jednání v Istanbulu, postoje Moskvy a Kyjeva jsou však stále naprosto neslučitelné. Rusko na frontě pomalu postupuje a vyčerpaná Ukrajina čelí riziku, že jí ve vleklé opotřebovávací válce dojdou síly dřív než agresorovi. Ano, na Rusko je třeba dále vyvíjet ekonomický a vojenský tlak, ale na poli diplomacie nastal čas kreativních řešení.

Za takové kreativní řešení považuje ukrajinský odborník na mezinárodní právo Mychajlo Soldatenko myšlenku „ozbrojené neutrality“. Ukrajina by stále směřovala do Evropské unie, stále by dostávala vojenskou pomoc od západních zemí, ale zůstala by mimo vojenské aliance a spoléhala by se výlučně na vlastní armádu a vojenský průmysl.

Proč by Rusko mělo souhlasit s ozbrojenou neutralitou Ukrajiny? Nakonec si může uvědomit, že mu to poskytne větší strategické výhody než vyhlídka na dlouhé roky bojů a risk, že nakonec získá daleko méně.

X X X

 EUROPOSLANEC  SLOVENSKA  BLAHA:

 Progresívci šíria hoaxy, Zelenskyj kradne a USA ženú svet do vojny

Ja chápem, že je uhorková sezóna a že slovenské liberálne médiá nemajú čo točiť, ale mohli by si vymýšľať aspoň trochu inteligentnejšie.

Najskôr šírili hoax, že ideme zdvihnúť DPH na 25%. A nejdeme. Čisté klamstvo. Ups. Potom spriadali ťažké konšpiračné teórie o pristátí vládneho špeciálu v Chorvátsku, akože nejaký papaláš chodí na dovolenky vládnym lietadlom. A bum, to len minister vnútra bol na inšpekcii slovenských policajtov, ktorí počas letných dovoleniek pôsobia pri „slovenskom mori“.

Foxovi Mulderovi a Dane Scullyovej z liberálnych kaviarní to zase nevyšlo. Šimečka skúša novú konšpiráciu – vidí na svojom fejsbúku vietnamských bubákov. To určite zariadil Putin! Medzitým sa spustilo policajné vyšetrovanie agentúry Zinc, ktorá za peniaze britskej vlády zasiahla do volieb na Slovensku.

Ako svojich agentov využívali rôznych aktivistov, prepojených s PS, vrátane europoslankyne Ostrihoňovej či stránky Zomri. Odvtedy sa to liberálny tábor snaží prekrývať, a tak sa tu vymýšľajú rôzne hoaxy o 25-percentných DPH-čkách a vietnamských bubákoch.

PS total v panike, a tak posiela do telky svoje najväčšie hysterky. Istá Mesterová pred reláciou na TA3 musela skonzumovať igelitku amfetamínu, inak sa jej správanie nedá vysvetliť. V zahraničnej politike sa Donald Trump snaží poštvať proti sebe celý svet – nasekal clá polke planéty a najnovšie sa vyhráža aj Indii. Lebo obchoduje s Ruskom.

Čochvíľa budú Spojené štáty izolovanejšie ako Severná Kórea. V Rusku sa na Trumpovi dobre zabávajú. Posielať jadrové ponorky k Rusku je ďalším dôkazom toho, kto ženie svet do jadrovej vojny. Sú to USA. Ja si pamätám na svoje osobné stretnutie s Dimitrijom Medvedevom, je to vzdelaný a inteligentný štátnik.

Viem si predstaviť, ako krúti hlavou nad hystériou amerického prezidenta. Ja chápem, že Epstein je riadna kauza, a treba ju prekrývať… ale až tak? Pre ruské Ria Novosti som pripomenul, prečo sa toto všetko deje. Prečo hrozí jadrový konflikt. Prečo sa tu šíri absurdná rusofóbia.

Celé je to kvôli Zelenského skorumpovanému režimu. Kvôli hŕstke zlodejov sa tu svet rúti do tretej svetovej. Celé zle.

Držme si palce, priatelia, želám krásne leto a príjemné dovolenky.

Ľuboš Blaha, europoslanec SR, server vasevec.cz

(Zdroj: Ľ. Blaha, Telegram)

X X X

MAĎARSKO  NEBUDE  UŽ  POMÁHAT  UPRCHLÍKŮM  Z  UKRAJINY

 Orbán oznámil omezení pomoci ukrajinským uprchlíkům

Maďarský premiér Viktor Orbán sdělil, že jeho vláda sníží podporu pro ukrajinské uprchlíky. Dnes Ukrajinci dostávají dokonce větší podporu než nezaměstnaní Maďaři. Maďarsko od začátku roku 2022 přijalo desítky tisíc ukrajinských uprchlíků a poskytlo jim státní podporu.

„Když byla Ukrajina napadena, Maďarsko udělalo pro svého souseda, co muselo. Pomohli jsme tisícům lidí v nouzi a děláme to i nadále. Naše povinnost je jasná: pomáhat, ale nikdy neohrozit zájmy maďarského lidu. Tuto rovnováhu musíme udržovat,“  napsal Orbán na sociální síti  X.

Podle premiéra je úroveň pomoci poskytované ukrajinským uprchlíkům stále příliš vysoká. Zdůraznil také, že „žádné peníze zadarmo neexistují“.  „Pokud Maďar pobírá tři měsíce podporu v nezaměstnanosti a pak jde do práce, pak to můžete udělat i vy, drahý ukrajinský příteli. Můžeme vám dát jen to, co máme. Dáme vám půlku košile, ale ne celou,“ – poznamenal Orbán.

Kroky vedoucí  k novému přístupu k ukrajinským uprchlíkům oznamují či jsou alespoň uvažovány v řadě dalších evropských zemí. Důvody jsou nejen ekonomické, ale i politické, když veřejnost nepříznivě přijímá přístup Ukrajinců, kteří často považují poskytování pomoci za povinnost, server vasevec.cz

X X X

Švýcarsko, náš vzor. Na Ukrajině se debatuje o po zuby ozbrojené neutralitě

 Zatímco Donald Trump a Vladimir Putin potichu pečou dohodu o příměří, v Kyjevě se opět živě debatuje o poválečném bezpečnostním uspořádání Ukrajiny. Členství v NATO je už jen fata morgána, Bílý dům chce zodpovědnost přehodit na Evropu a v ukrajinských médiích se tak objevilo dlouho tabuizované téma: neutralita.

Máme za sebou několik kol jednání v Istanbulu, postoje Moskvy a Kyjeva jsou však stále naprosto neslučitelné. Rusko na frontě pomalu postupuje a vyčerpaná Ukrajina čelí riziku, že jí ve vleklé opotřebovávací válce dojdou síly dřív než agresorovi. Ano, na Rusko je třeba dále vyvíjet ekonomický a vojenský tlak, ale na poli diplomacie nastal čas kreativních řešení.

Za takové kreativní řešení považuje ukrajinský odborník na mezinárodní právo Mychajlo Soldatenko myšlenku „ozbrojené neutrality“. Ukrajina by stále směřovala do Evropské unie, stále by dostávala vojenskou pomoc od západních zemí, ale zůstala by mimo vojenské aliance a spoléhala by se výlučně na vlastní armádu a vojenský průmysl.

Proč by Rusko mělo souhlasit s ozbrojenou neutralitou Ukrajiny? Nakonec si může uvědomit, že mu to poskytne větší strategické výhody než vyhlídka na dlouhé roky bojů a risk, že nakonec získá daleko méně.

 X X X

 SPOR  O  DUKOVANY  U  SOUDU

Spor o Dukovany: Rozhodne soud v Praze, i když specializovaný senát je v Ostravě

Územní rozhodnutí pro Dukovany přezkoumá soud v Praze, nikoliv v Ostravě.

Územním rozhodnutím pro nový jaderný zdroj v Dukovanech se bude zabývat Městský soud v Praze, a nikoliv Krajský soud v Ostravě, jak prosazoval spolek Děti Země. Nejvyšší správní soud (NSS) tento týden zamítl kasační stížnost spolku. V Ostravě sice sídlí specializovaný soudní senát, o Dukovanech ale bude rozhodovat pražský soud, v jehož obvodu sídlí ministerstvo průmyslu a obchodu.

Rozhodnutí o umístění staveb, stanovení ochranných pásem a povolení ke kácení dřevin vydalo ministerstvo v roce 2023. Rozklady zamítl letos v únoru ministr Lukáš Vlček (STAN).

Klíčový je okamžik zahájení řízení

Podle současné právní úpravy by o podobné stavbě rozhodoval Dopravní a energetický stavební úřad, případné žaloby by pak dostal na stůl specializovaný ostravský senát. Avšak vzhledem k tomu, že územní řízení začalo ještě v době platnosti starší právní úpravy, uplatní se pravidlo místní příslušnosti soudu podle sídla původního stavebního úřadu, v tomto případě ministerstva průmyslu.

 „Probíhající územní řízení zůstala v působnosti těch stavebních úřadů, které je vedly před nabytím účinnosti stavebního zákona z roku 2021,“ zdůraznil NSS. Dopravní a energetický stavební úřad byl zřízen až s účinností od 1. ledna 2024.

Děti Země neuspěly ani s argumentem, že ostravský senát by vzhledem ke své specializaci nejspíš o žalobách rozhodl rychleji. Kromě ekologických aktivistů podala žalobu také společnost ESHG, která vlastní pozemky v okolí elektrárny.

Územní rozhodnutí zahrnuje i doprovodné stavby

Územní rozhodnutí zahrnuje kromě nového jaderného zdroje i další související stavby, mezi které patří vyvedení výkonu do přenosové sítě, odvod srážkových vod či napojení na přívod vody z přehrady Mohelno. ČEZ, který má projekt na starosti, už dříve získal také souhlasné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí, povolení k umístění jaderného zařízení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a rovněž autorizaci na výstavbu jaderné elektrárny od ministerstva průmyslu.

Zakázku na stavbu v Dukovanech získala korejská společnost KHNP. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun, ceskajustice.cz

X X X

PŘEDSEDA  ÚS  BAXA: 

Volby u Ústavního soudu? Má být chladným rozhodčím, míní Baxa

O smlouvě Česka s Vatikánem i klimatické žalobě rozhodne Ústavní soud (ÚS) pravděpodobně ještě letos. Do konce roku se chce vypořádat také s návrhem, který poukazuje na možnou protiústavnost letošního zmrazení platů v justici. Předseda ÚS Josef Baxa to řekl u příležitosti dvou let ve funkci.

Rychlejší vyřizování takzvaných plenárních věcí, tedy hlavně návrhů na rušení zákonů, vyhlášek nebo jejich částí, si Baxa stanovil jako jeden z cílů svého předsednictví.

„Plenární agenda je velmi důležitá a má velké dopady. Nechceme, aby se opakovala situace z minulosti, kdy některá řízení trvala několik let a potom třeba výsledky přišly v úplně nevhodném čase,“ řekl Baxa. Nejstarší dosud nevyřízený návrh, kterým se momentálně zabývá plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň, dorazil v říjnu 2024.

Smlouva s Vatikánem ještě letos

Baxa chce, aby plénum ideálně rozhodovalo vždy nejpozději do roka, přičemž některé podněty může vzhledem k významu projednat přednostně, což je také případ smlouvy s Vatikánem. Takzvaným konkordátem se ÚS zabývá na podnět skupiny senátorů, kteří se domnívají, že smlouva je nevyvážená a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Soud shromáždil řadu vyžádaných i nevyžádaných vyjádření, například od prezidenta, vlády nebo České biskupské konference.

Příští týden na neveřejném zasedání pléna začnou soudci o smlouvě diskutovat, což pak bude pokračovat i v dalších týdnech. Jde o mimořádně komplikovanou problematiku. Rozhodnutí nebude hned, zdůraznil Baxa.

 Stížnost spolku Klimatická žaloba, který požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů, se podle Baxy dostane na pořad někdy během podzimu. I v tomto řízení už soud shromáždil řadu vyjádření, třeba od ministerstev a právnických fakult.

Lepší komunikace

V prvních dvou letech Baxova předsednictví se soud zabýval například důchodovou reformou, právy obětí trestných činů, odpadovými vyhláškami obcí nebo judikaturou navazující na nový občanský zákoník. Soud se vrátil k tradici veřejných jednání pléna, jehož nálezy se také nově vyhlašují v soudní sněmovně za přítomnosti všech soudců, zatímco dříve zpravidla vyhlašoval jen předseda soudu se soudcem zpravodajem.

Baxa klade důraz také na komunikaci soudu a vysvětlování jeho nálezů. „Musíme si v každém momentu uvědomovat, že jakkoli naše rozhodnutí budou poctivá, kvalitní a spravedlivá, tak pokud jim účastníci řízení a širší veřejnost neporozumí, třeba pro jejich složitost, tak nebudou mít ty účinky, které by mít mohly a měly. Nepřinesou důvěru v právo a důvěru v instituce,“ řekl Baxa.

Personální obměna soudu

Na podzim pokračuje personální obměna ÚS. V říjnu končí soudce Jaromír Jirsa, v prosinci Josef Fiala. Jejich nástupce navrhne prezident, schvalovat je bude Senát. Baxa chce zůstat stranou, o potenciálních adeptech podle svých slov s nikým nejedná a nechce výběr ovlivňovat. Nepokládá to za vhodné, přestože v minulosti byl součástí skupiny vrcholných justičních funkcionářů, s nimiž některá personální rozhodnutí konzultoval tehdejší prezident Miloš Zeman.

„S odstupem času si myslím, že to nebylo úplně správné, byť to bylo lákavé. Moje role je jiná než role prezidenta a role Senátu. Složení tohoto tělesa má být v rukou těch, kterým to ústava svěřuje. A to já nejsem,“ uvedl. Ocenil, že prezident Petr Pavel zatím vytváří vyrovnanou a pestrou sestavu soudců.

Zostřené soupeření ve volbách

Česko v říjnu čekají sněmovní volby. Nelze vyloučit, že některé související spory doputují i k ÚS. Baxa zdůraznil, že justice by měla být chladným a nestranným rozhodčím a do volebního procesu zasahovat jen ve výjimečných případech, což plyne i ze starší volební judikatury.

„Je ale otázka, jestli judikatura nebo soudní odpovědi na minulé případy vystačí i v současné době, kdy jistě vidíme zostření politické soutěže,“ uvedl Baxa. Záleží na dalším dění a na tom, kdo se na soudy obrátí a jaké uplatní argumenty. ÚS by každopádně rozhodoval až jako poslední instance po krajských soudech, respektive Nejvyšším správním soudu.

Baxa kategoricky odmítl názory, že by ÚS mohl volby jakkoliv cíleně ovlivnit či manipulovat. „To samozřejmě pravda není. Budeme dělat svoji práci, tak jako doposud,“ uvedl předseda ÚS, ceskajustice.cz

X X X

 POSLEDNÍ  VŮLE,  KOHO  POĎELIT?

 Miliony z poslední vůle. U Čechů výjimka, britské neziskovky z darů žijí 

V zahraničí běžná praxe, v Česku stále spíš výjimka. Darování dobročinným organizacím prostřednictvím závěti je mezi Čechy málo známé a ještě méně využívané. Přestože většina lidí považuje pomoc druhým za důležitou a během života pravidelně přispívá, podle aktuálního průzkumu agentury IPSOS uvažuje o daru ze závěti jen 5 % lidí nad 50 let. Sepsanou závěť má v této věkové skupině jen každá desátá osoba.

Zatímco v Rakousku má závěť zhruba třetina lidí nad 50 let a odkazy na dobročinné organizace se objevují v každé desáté, ve Velké Británii už odkazy z poslední vůle tvoří až čtvrtinu příjmů neziskových organizací.

Námořník, který odkázal miliony

Jedním z příkladů mimořádného daru ze závěti je případ námořníka Jana Hurta, který po roce 1968 emigroval do Kanady. Po desetiletích strávených prací v Severním ledovém oceánu, částečně i jako lodivod asijských lodních společností, se vrátil do Česka. Nikdo z blízkých netušil, jaké jmění během let nashromáždil investováním na burze.

Po své smrti odkázal téměř 40 milionů korun třem organizacím – společnosti Člověk v tísni, Univerzitě Karlově a Nadaci Vize. Podle závěti si Člověka v tísni vybral kvůli její pověsti a důvěře, že s prostředky naloží zodpovědně.

Dary pomáhají i po smrti

Výbor dobré vůle Olgy Havlové loni obdržel dva významné dary od paní Vlasty Šindelářové a Milušky Novákové z Prahy v celkové hodnotě 3,75 milionu korun. Díky těmto prostředkům bylo možné podpořit například organizace pomáhající seniorům – včetně nákupu zdravotnického vybavení, nového automobilu pro terénní služby či zabezpečení zařízení protipožárními prvky.

 Díky daru ve výši přes 400 tisíc korun může organizace Světlo pro svět zlepšit dostupnost oční péče v Etiopii, pravděpodobně formou operací šedého zákalu u dětí.

Přestože 83 % Čechů považuje pomoc druhým za důležitou a během života přispívá, téma závěti zůstává pro většinu tabu. Podle průzkumu IPSOS více než polovina respondentů o možnosti darovat ze závěti nikdy neslyšela. Další třetina o ní sice ví, ale nemá představu, jak to funguje. Jen 15 % lidí uvedlo, že této formě podpory rozumí.

 Hodnoty místo přebytku

Přidat dobročinnou organizaci mezi dědice plánuje i Hana Řezníčková z Prahy. Podle svých slov nechápe, proč lidé váhají se sepsáním závěti: „Rozhodně pro mne není téma smrti tabu a nechápu lidi, kteří si myslí, že sepsat závěť znamená brzo zemřít.“ Darování vnímá jako hodnotovou záležitost, nikoliv otázku přebytku.

Řezníčková pravidelně přispívá na Dobrého anděla a Zdravotního klauna. Darování v závěti považuje za přirozený způsob, jak podpořit téma, které považuje za důležité: „Mě darování prostě baví.“

Na nízké povědomí o možnosti darovat ze závěti chce i letos upozornit kampaň Měsíc dobročinné závěti, kterou od roku 2013 organizuje koalice Za snadné dárcovství. Vychází z Mezinárodního dne závětí 13. září a má za cíl především informovat, odbourat mýty a ukázat, že i malý odkaz může mít významný dopad. Eva Paseková, ceskajustice.cz

 X X X

 Andromeda v Mexiku ohromila českou hudbou, kvalitou i otevřeností

Nespočet zážitků!

Dětský pěvecký sbor Andromeda Olomouc pod vedením sbormistryně Hany Vyroubalové se vrátil z úspěšného koncertního turné po Mexiku, kde v červenci reprezentoval českou hudební kulturu hned na dvou mezinárodních festivalech. První mimoevropská cesta sboru předčila všechna očekávání a vzbudila velký obdiv nejen mexického publika, ale také dalších zahraničních účastníků obou festivalů.

Hudební cesta od Mexico City po Cuernavacu

Hned druhý den po příletu do Mexika čekal Andromedu koncert na půdě české ambasády v Mexico City pro místní krajanskou komunitu. Od všech přítomných, včetně velvyslance Tomáše Harta, sklidily děti velký potlesk a slova obdivu. „Moc vám přeji, abyste si svůj pobyt v Mexiku užili. Že bude pěvecky úspěšný, o tom po koncertě, který jsem teď slyšel, vůbec nepochybuji. A i když vás možná od jiných sborů na festivalech může dělit jazyková bariéra, věřím, že vás čekají nejen silné zážitky, ale také nová přátelství. Jazyk hudby je totiž mezinárodní a vy máte jedinečnou příležitost skrze hudbu ukázat část české kultury i vás samotných,“ promluvil velvyslanec k dětem. 

Velkým zážitkem byla pro Andromedu také možnost zazpívat si „Ach synku, synku“ přímo u sochy T. G. Masaryka. Avenida Presidente Masaryk, na které socha prvního československého prezidenta stojí, je jednou z nejluxusnějších a nejdražších ulic v Mexiko City a bývá přirovnávána např. k newyorské Fifth Avenue. „Přestože jsme byli tisíce kilometrů daleko, byla to chvíle, která nám na okamžik přinesla domov až do srdce Latinské Ameriky. Na starších dětech byla vidět hrdost a uvědomění si síly toho okamžiku, mladší to pochopí později. Ale být tam a mít tu možnost bylo nezapomenutelné a silné,“ popisuje sbormistryně Hana Vyroubalová.

Dalších šest dní strávila Andromeda v Tlaxcale, kde se konal mezinárodní festival Vibratum. Tento již tradiční a velmi uznávaný festival letos hostil kromě mexických sborů také sbory z Kanady, Německa a právě Andromedu jako jediného zástupce České republiky. Součástí festivalu byly koncertní výjezdy do místních komunit, které sbor přijaly s obrovským nadšením, srdečností a pokorou. Děti měly možnost zpívat v krásných kostelích i vesnických a městských školách a poznat tak blíže místní zvyklosti a kulturu.

V průběhu festivalu všichni jeho účastníci, tedy sbory z Kanady, Německa, Mexika a České republiky, nazkoušeli pod vedením ředitele festivalu Antonia Llacy Mass of the children Johna Ruttera, aby touto působivě silnou společnou skladbou zakončili festival Vibratum v Tlaxcale.

Na další festival do Cuernavacy Andromeda odjížděla zahrnutá slovy chvály a uznání a s pozváním na další ročník Vibrata. „Bylo krásné sledovat, jak naše děti postupně ohromovaly publikum na všech koncertech. Uznání, že jsme pozvedli úroveň festivalu, přijímáme s velkou pokorou. Jsem na děti opravdu pyšná,“ vyjadřuje Hana Vyroubalová dojetí.

Závěrečnou zastávkou byla Cuernavaca a první ročník Festival Internacional de Coros ContraCanto, kde Andromeda strávila další čtyři dny. Tato premiérová akce pod vedením dirigenta Luise Artura Suaste měla takový ohlas, že již nyní se s podporou místního ministerstva kultury plánuje další ročník. Ani Arturo Suaste nešetřil slovy chvály na adresu Andromedy: „Děti uchvátily publikum svou hudební citlivostí, profesionálním přístupem a mimořádným charismatem na jevišti. Nejen jejich zpěv, ale i vstřícnost, radost a otevřenost zanechaly v našich srdcích nesmazatelnou stopu. Velmi si přejeme, aby tato mezinárodní a institucionální přátelství pokračovala i nadále,“ píše Arturo Suaste v dopisech adresovaných hejtmanovi Olomouckého kraje a primátorovi statutárního města Olomouc jako poděkování za významnou finanční podporu účasti Andromedy na mexických festivalech.

Na závěrečném koncertě v Cuernavace se Andromeda dokonce znovu setkala s velvyslancem Hartem. „Pan velvyslanec si kvůli koncertu v Cuernavace upravil program, aby nás mohl přijet podpořit. Moc si toho vážíme“ říká Hana Vyroubalová.

Hudba překonává hranice

„Na každém koncertě děti vzbudily obrovský obdiv. Popravdě, nikdo asi nečekal takovou úroveň od dětského sboru,“ říká sbormistryně Hana Vyroubalová. „Setkali jsme se s vřelým přijetím, obdivem i pokorou. Byla to velká zkušenost a příležitost nejen pro naše děti, ale také každým kouskem využitá možnost, jak ve světě šířit českou hudebnost a kulturu.“

Výjimečnost zájezdu podtrhuje i sociální rozměr projektu ContraCanto – spřáteleného sboru Andromedy, který Luis Arturo Suaste vede už třetím rokem. Pomocí hudby spojuje dívky z různých společenských vrstev – od těch z lepšího zázemí až po ty z vyloučených lokalit a složitých rodinných poměrů. Pro děti z Andromedy byly právě tyto momenty nahlédnutí do mexické kultury a poměrů nejen překvapivé. Odvezly si zároveň cenné poučení o síle hudby a lidskosti.

Plány do budoucna aneb Nic nekončí

Cesta do Mexika otevřela olomouckému sboru nejen pomyslné dveře do světa, ale také možnosti pro plánování další spolupráce. Stejně jako se v loňském roce odehrála výměna s německým sborem OSC z Zeitzu, v příštím roce by Andromeda ráda přivítala dívky z mexického ContraCanta v Olomouci. „Začínáme plánovat možnou účast ContraCanta na příštím ročníku Svátků písní. Děvčata jsou skvělá a my věříme, že by Svátky písní určitě rozzářila. Bylo by krásné, kdyby tato mezinárodní spolupráce pokračovala a mohla dále obohacovat oba sbory,“ těší se na další společné chvíle také manažerka sboru Martina Luxová.

Domů s nezapomenutelnými zážitky

Celý zájezd byl pro všechny účastníky – děti i doprovod – hlubokým a přínosným zážitkem nejen po hudební, ale i lidské stránce. Všechna vystoupení byla přijímána s obrovským nadšením a respektem a publikum často reagovalo dojetím nad vysokou uměleckou úrovní dětského sboru.

„Domů si vezeme zážitek na celý život – pro děti i dospělé. Přátelství, inspiraci, radost z hudby i hluboký pocit sounáležitosti. Jsme nesmírně hrdí na všechny naše malé i větší zpěváky. Náročné a dlouhé cestování i intenzivní koncertní tempo nebyly jednoduché, ale děti vše zvládly s obdivuhodným nasazením. Ukázaly se jako stateční cestovatelé a odhodlaní zpěváci, kteří dokázali překonat únavu, vzdálenost i nové výzvy s chutí a silou, která nás dojímá.“

Děkujeme za podporu

Nic z popisovaného by se však nemohlo uskutečnit bez přispění mnoha subjektů i jednotlivců. Za kontinuální podporu sborů Hany Vyroubalové i za významnou dotaci na mexické koncertní turné děkujeme zejména Olomouckému kraji a statutárnímu městu Olomouc. Díky České podnikatelské pojišťovně se Andromeda v zahraničí mohla spolehnout na komplexní cestovní pojištění, které sboru sjednala jako sponzorský dar. A velké poděkování patří také 129 dárcům, kteří na cestu přispěli prostřednictvím platformy Donio.

X X X

LESY  V  ČR  SE  ROZŠIŘUJÍ

  Lesy v ČR loni opět rozrostly. Statistiky za rok 2024 dosvědčují dlouhodobý příznivý vývoj i rekord v přirozené obnově

Plocha lesů v ČR se loni rozrostla o nových 1 375 hektarů. Obnoveno bylo přirozenou cestou nebo výsadbou téměř 42 tisíc hektarů lesů. Třetím rokem po sobě byla obnovená plocha větší než nově vzniklé holiny. Lesníci vysadili 159,7 milionů sazenic listnatých i jehličnatých stromů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a také z resortních statistik ministerstva zemědělství (MZe).

V loňském roce se lesy v ČR rozrostly a zvýšila se jejich druhová pestrost. Třetím rokem po sobě byla obnovená plocha lesa větší než nově vzniklé holiny a pokračoval tak příznivý trend snižování celkové výměry holin po kůrovcové kalamitě – v roce 2024 o 26,6 % na 41 077 hektarů.  Pro budoucnost lesů je přínosné, že se rekordně zvýšil podíl přirozené obnovy lesů, tedy, že nové stromky vyrostly ze semen pod mateřským porostem.

„V roce 2024 výrazně narostla přirozená obnova, a to o třicet procent ve srovnání s předešlým rokem. V řeči čísel stoupla o 2 881 hektarů na rekordních 12 447 hektarů. To zpravidla svědčí o dobré vitalitě porostů a jejich zdárném přizpůsobení se prostředí. Znamená to rovněž, že přirozená obnovovací funkce lesů je na velké části naší republiky v pořádku,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Na přirozenou obnovu lesních porostů přispělo MZe, v letech 2022 až 2024 částkou 358 milionů korun, a to za vhodnou péči o přirozeně obnovený porost. 

„Plocha obnovená sadbou a síjí dosáhla loni 29 494 hektarů. Při výsadbě lesů se spotřebovalo 159,7 miliónů sazenic, z toho 58 % listnáčů. Z jehličnatých dřevin se nejvíce sázel smrk ztepilý a borovice lesní, z listnatých buk lesní, dub zimní a dub letní. Ministerstvo na výsadbu poskytuje dotace, vyšší sazbu dostávají vlastníci lesů za meliorační a zpevňující dřeviny, tedy za listnáče a jedli bělokorou,“ řekl náměstek MZe pro lesní hospodářství, Patrik Mlynář.

Zatímco přirozená obnova loni stoupla, plocha obnovené sadbou a síjí loni v meziročním srovnání klesla o 5 728 hektarů (-16,3 %) na 29 494 hektarů. V letech 2022 až 2024 poskytl rozpočet MZe na výsadbu dřevin více než 3, 8 miliardy korun, například na nákup sazenic nebo práce. Nejvíce se v roce 2024 zalesňovalo v Kraji Vysočina (6 833 hektarů), což znamená 23,2 % celkového zalesňování v ČR.

Objem těžby, která je nutná kvůli napadení dřeva dřevokazným hmyzem nebo přírodním kalamitám (tzv. nahodilá těžba), klesla z 11,034 miliónů m3 v roce 2023 na 8,019 miliónů m3 v roce 2024. Nahodilá těžba představovala v loňském roce 45 % celkové těžby dřeva. Odeznívání kůrovcové kalamity se projevilo tím, že zatímco dříve jasně převládala nahodilá těžba způsobená hmyzími škůdci (především kůrovcem), v roce 2024 zaujala po osmi letech až druhé místo po těžbě způsobené větrem a sněhem. Hmyzí škůdci se na nahodilé těžbě podíleli zhruba 30 %, zatímco vítr a sníh 49 %.

„Díky tomu, že kůrovcová kalamita je na ústupu, mohou se lesní hospodáři více věnovat výchově lesních porostů. Od roku 2020 se soustavně zvyšuje rozsah prořezávek i probírek. Lesní hospodáři tím dohánějí dluh, který vznikl na vrcholu kůrovcové kalamity, kdy museli přednostně těžit napadené stromy. Výchova lesních porostů je přitom zásadním adaptačním opatřením na změnu klimatu, protože správná hustota porostu zvyšuje jeho odolnost proti suchu i stabilitu proti větru. V letech 2022 až 2024 jsme na tyto zásahy přispěli celkovou dotací 826 milionů korun,“ řekl náměstek Patrik Mlynář.

K příznivým trendům patří, že se opět meziročně snížil vývoz surového dříví (jehličnaté a listnaté kulatiny, vlákniny a paliva), a to o 1,426 milionů m3 (28 %) na 3,717 milionů m3. Bylo tedy vyvezeno zhruba 21 % vytěženého dříví (zatímco v roce 2023 to bylo 28 %). Znamená to, že se více domácího dřeva spotřebuje a zpracuje na pilách v ČR. Na základní zpracování dříví lesníci dostávají dotace ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky. Celkově je pro období 2023 až 2027 na technologické investice v lesním hospodářství a základní zpracování dřeva připraveno 50 milionů eur (tj. přibližně 1,2 miliardy korun).

Zároveň se zvýšil dovoz surového dříví o 801 tisíc m3 (51 %) na 2,371 miliónů m3. Domácí spotřeba surového dříví se zvýšila o 1,541 miliónů m3 (10 %) na 16,461 miliónů m3. Drtivá většina vývozů i dovozů se uskutečňuje s okolními státy (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko).  Karla Mráčková

X X X

NA  OLOMOUCKU  VESNICÍ  ROKU  MAJETÍN

MAJÍ  KRÁSNOU  KNIHOVNU

Kraj má novou vesnici roku, která se pyšní i nejlepší knihovnou

Vesnicí roku 2025 v Olomouckém kraji jsou Vrbátky. Cenu hejtmana získala obec Majetín a cena kraje míří do Velkých Losin. V pátek 8. srpna se ve vítězné obci předávala také další ocenění v rámci soutěže Vesnice roku, třeba to za péči o zeleň nebo za rozvoj spolkového života.

„Vrbátky jsou příkladem toho, jak může obec s aktivním vedením, obětavými a zapálenými obyvateli a promyšleným rozvojem získat ocenění Vesnice roku našeho kraje. Tento titul si zaslouží nejen za konkrétní projekty, ale i za zvelebování svého domova, bohatý kulturní a společenský život a rozvoj služeb,“ vysvětlil Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.  

Zelenou stuhu za péči o zeleň si letos připnuly Horní Těšice, které zároveň získaly i zlatou cihlu za péči o památky, když vkusně zrekonstruovaly Kapli Panny Marie. Zlatá cihla se zatřpytí také v Mořicích, kde se lidem povedlo vystavět unikátní hliněné kolumbárium.

Během slavnostního vyhlášení Vesnice roku předali organizátoři soutěže i několik diplomů –Vernířovice si odnesly cenu za inovativní přístup k rozvoji obce, Vrbátky za nejlepší knihovnické služby a Radíkov za perfektní spolupráci s tamními hasiči. Cena naděje pro živý venkov zamířila do Přáslavic, kde kvete spolkový život.

Olomoucký kraj pořádání soutěže dlouhodobě podporuje. Letos na ni vyčlenil částku převyšující jeden milión korun.

„Vesnice, která v krajském kole skončí na prvním místě, si může připsat 450 tisíc korun, druhé místo je oceněno finančním darem 200 tisíc korun a třetí dostane sto tisíc,“ vypočítal Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT. Ing. Bc. Vladimíra Hacsiková