Archer: Putin by na Ukrajině postupoval jako Hitler vůči Československu, tvrdí končící britský velvyslanec. Po pěti letech odchází z postu britského velvyslance v ČR Nick Archer a vrací se tento týden zpět domů. Jeho hlavním úkolem bylo udržet vztahy Londýna s Prahou během složitého období brexitu. V loňském roce do nich ale výrazně promluvila i ruská agrese na Ukrajině. „Češi hrozbám ze strany Ruska rozumí,“ říká Archer v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

 X Změnila se nějak zásadně vaše práce a postavení od doby, kdy jste přišel do Prahy jako velvyslanec členské země EU, a teď ji opouštíte jako zástupce státu, který už není členem EU?

Řekl bych, že se trochu změnila. Když mluvíme o Evropské unii, tak bychom ale neměli zapomínat na NATO. A vzhledem k tomu, že největší událostí loňského roku byla krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu, což byla velmi vážná bezpečnostní krize, jak jsme toho jako členská země NATO s Českou republikou měli mnoho společného. A řadu věcí jsme také řešili na bilaterální úrovni, a ne na unijní. Takže část toho vztahu se změnila, ale většina toho, co děláme, zůstala stejná.

X Takže se vás nedotkla ani žádná degradace v diplomatické hierarchii.

Ne. Vy také nevěnujete méně pozornosti Spojeným státům, protože nejsou v Evropské unii. Kdykoli jsme potřebovali něco říct nebo získat na něco odpovědi a hlavně, když jsme něco chtěli dělat společně, tak jsme to udělali.

X Tématem, které nepochybně nejvíc poznamenalo vaši diplomatickou misi v Praze, byl brexit. Co bylo z vašeho pohledu na tom dlouhém procesu britského odcházení z EU nejsložitější nebo co bylo nejobtížněji vysvětlitelné třeba lidem tady v Česku?

Máte pravdu. Když se ohlížím za tou pětiletou misí v České republice, tak byla o tom provést vztahy mezi mojí zemí a Českou republikou tímto obdobím nejistoty a dovést je do toho, čemu já říkám nová normálnost. A věřím tomu, že se nám to povedlo. Obtížné to bylo v prvních fázích, kdy tu panovala určitá nejistota, co Británie vlastně chce a musel jsem to hodně vysvětlovat, a kdy z britských vnitropolitických důvodů došlo k několika průtahům celého toho procesu. Mým úkolem jako velvyslance bylo vysvětlovat tahle zdržení a že to neznamená, že jsme rezignovali na to rozhodnutí. A myslím, že lidé v Česku to chápali.

X Brexit se pro část lidí v zemích EU, včetně Česka, stal inspirací a volali také po takovém referendu a vystoupení z EU. Pro většinu ale byla brexitová Británie spíš odrazujícím případem a vedla k utvrzení v přesvědčení o potřebě zůstat v EU. Jak vnímáte to, že se dění ve vaší zemi stalo vzorem pro různá extrémní hnutí a skupiny v Evropě, zatímco pro většinu Evropanů se brexitová Británie stala příkladem, který není hodné následovat

Jsme odlišní. To neříkám nijak arogantně. To je prostě fakt, který vychází z geografie a naší historie. Nikdy jsme neříkali, že to, co děláme, by měl dělat někdo jiný. Že by brexit měl vést k czexitu a nebo k jakémukoli jinému dalšímu odchodu z Evropské unie. Nepotkal jsem v České republice nikoho rozumného, kdo by to považoval za nějaký precedent. Vašeho poloha, historie a vztahy jsou natolik odlišné. Existují lidé, které já osobně neberu moc vážně, kteří možná doufali, že tím odstartuje nový trend, ale pro to nebyl ve skutečnosti žádný důvod.

„Nikdy jsme neříkali, že to, co děláme, by měl dělat někdo jiný. Že by brexit měl vést k czexitu a nebo k jakémukoli jinému dalšímu odchodu z Evropské unie.“

 X Ten proces zůstává ale stále nedokončený, alespoň z pohledu vztahů mezi Evropskou unií a Británií a sporů o plnění těch dohod, zejména kolem severoirského protokolu. Vidíte naději na jejich řešení?

Ano, jsem si jistý, že se to může povést. Je nutné pochopit, že nalézt řešení napětí v Severním Irsku je složité. Ti, kdo dojednávali ten balík brexitových dohod včetně toho protokolu, dělali to nejlepší, co bylo v jejich silách, ale my teď vidíme, že to nejlepší nebylo dost. Věřili jsme, že bude, ale není. Máte tak pravdu, že to zůstává nedokončené.

Potřebujeme upravit ten protokol a stabilizovat situaci v Severním Irsku. To nevychází z nějakých sobeckých zájmů britské vlády, ale z potřeby zajistit, že severoirské mírové uspořádání zůstane zachováno, a to pro obě komunity v tomto politicky velmi složitém prostředí. To se může povést a britská vláda navrhla způsoby jak to udělat poměrně jednoduše. Jak postupuje čas, a zdokonalují se technologie, které podle nás potřebujeme používat (ke kontrole zboží putujícího z Británie do Severního Irska a opačně – pozn. red.), tak šance na rozumnou dohodu rostou. Takže já jsem hodně optimistický.

X A vidíte pro to i dostatek vůle? Protože z unijního pohledu té vůle k dohodě a plnění závazků na britské a zejména severoirské straně dost není

Vláda, kterou zastupuji, podle mě prokázala dostatek dobré vůle. Nedávno jsme zaznamenali pozitivní signály od nového irského premiéra Lea Varadkara a slyšíme pozitivní hlasy i z Bruselu. Bylo asi správné, že jsme si teď všichni dali takovou pauzu, minimálně od řešení těch věcí na veřejnosti. Tohle ticho ale nezaznamená, že by tu nebyla ochota k dohodě, které bychom měli dosáhnout tento rok.

X Myslíte, že se to podaří už letos?

Ano. Přál bych si, aby některé vlády členských zemí jasně pochopily, co je v sázce. V Severním Irsku už není nějakou dobu vláda a instituce jsou paralyzované. To představuje hrozbu pro udržení míru v Severním Irsku. Situace je možná vážnější, než si lidé uvědomují. Není to jen o politických dohodách, ale také o tom, jak ochráníme severoirskou mírovou dohodu před všemi hrozbami, včetně hrozby násilí.

X Na základě toho všeho, co jste řekl, jak byste charakterizoval současné vztahy Velké Británie a EU?

Mým úkolem jsou britsko-české vztahy, které bych popsal jako velmi dobré. Britsko-unijní vztahy tak, jak je vidím odsud z Prahy, jsou podle mě teď stabilní a jednodušší, než byly. Nevidím důvod, proč bychom se nemohli dohodnout, protože jsou jiné velké problémy, kterým společně čelíme a tím hlavním je samozřejmě Ukrajina. Mezi další patří pomoc se zajištěním míru a stability na Západním Balkáně nebo společný přístup k Číně. Z mého pohledu nejsou ty vztahy vůbec tak špatné, jak někteří komentáři tvrdí.

Vrbětické (ne)vyhošťován

X Teď přejděme k těm britsko-českým vztahům. Jak byste charakterizoval je?

Odjíždím s tím, že jsou ve velmi dobrém stavu. Jak už jsem říkal, přispěla k tomu hodně Ukrajina. Z mého pohledu nepolitického diplomata tomu teď napomáhá i to, že obě vlády jsou vedeny konzervativními stranami, které se znají z doby společného působení ve frakci konzervativců v Evropském parlamentu. Je tu tak jistá ideologická spřízněnost, která tomu pomáhá. Jsem proto přesvědčený, že můj nástupce bude pracovat ve slibném prostředí a že toho můžeme dělat hodně společně.

X Sám jste veřejně uvedl, že vaším prvním úkolem v Praze bylo přesvědčit českou vládu, aby v reakci na ruskou otravu bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v Salisbury také vyhostila ruské diplomaty. To se podařilo a Česko vypovědělo tři Rusy. Bylo tehdy obtížné o tom Česko přesvědčit?

Abych to upřesnil, nebyl to úkol, se kterým jsem sem byl poslán. Stalo se to první den, kdy jsem předal své pověřovací listiny. Z české strany na to přišla dobrá odezva. Stejně tak jsem byl pozitivně překvapený reakcí tehdejší české vlády na odhalení ohledně Vrbětic. Moji čeští přátelé někdy vyjadřují určité pochybnosti o tom, čeho se v tomto případu dosáhlo, ale to, že vaše vláda nakonec vyhostila 18 lidí, byl rázný a působivý krok. Jsem přesvědčený, že lidé v této zemi ruské hrozbě rozumí.

X Přesto Česko nezískalo tak mohutnou mezinárodní podporu v podobě vypovídání ruských diplomatů a agentů jako Británie v případě otravy v Salisbury. V britském případě to bylo přes sto vypovězených Rusů, v českém ani ne deset. Uměl byste říct proč? Proč nebyla česká vláda tolik úspěšná v přesvědčování zahraničních partnerů, včetně Británie, jako Spojené království v roce 2018?

Nemyslím, že česká vláda udělala něco špatně. Co podle mě veřejnost možná nechápala, bylo to, že vyčištění ruských ambasád od ruských špionů a zpravodajských důstojníků v reakci na Skripalův případ, včetně čistky v Británii, bylo tak masivní, že už nebylo koho vyhostit. Bylo to jako to přísloví, kde nic není, ani smrt nebere. To byl ten hlavní rozdíl. Protože naši spojenci reagovali skvěle na případ Skripal a zajistili také, že se tito lidé nebudou moci vrátit, tak v době odhalení Vrbětic byla Evropa méně zamořená ruskými agenty. A to bylo dobře.

X Česká republika i Velká Británie měly kvůli těmto případům velmi napjaté s vztahy s Ruskem už před ruským útokem na Ukrajinu. Byl tento společný nepřítel tím, co tyto dvě země navzdory britskému odchodu z Evropské unie nadále spojovalo a co vám třeba i ulehčovalo práci tady?

Máte pravdu, že jeden z důvodů, proč byly obě naše země v reakci na 24. únor obdivuhodně rozhodné, bylo to, že máme společné a velmi střízlivé chápání povahy Putinova režimu. V obou našich případech sehrálo důležitou roli i to, co se stalo předtím, a že dokážeme věcně vyhodnotit to, čeho je Putin schopný.

X Byl tedy 24. únor 2022 a ruský vojenský vpád na Ukrajinu z pohledu britského diplomata nějakým kvalitativním posunem v tom, jak přistupovat k Rusku?

Tou zásadní změnou, kterou přinesl loňský rok, bylo strategické přehodnocení toho, co tato invaze znamená. Přesněji řečeno pokračování invaze, protože k ní došlo už předtím na Krymu a v dalších oblastech Ukrajiny. Byly některé evropské země, které vážně věřily, že s tou situací v roce 2022 můžeme naložit stejně jako v roce 2014 a že vztahy s Ruskem budou a měly by být zachovány. Myslím, že Česká republika a Británie patřily k těm, kdo rychle pochopily, že to tak není.

Na základě našich vlastních zkušeností jsme dospěli k závěru, že to, co Putin provádí vůči Ukrajině, je to samé, co Hitler dělal v Sudetech a pak vůči zbytku Československa v letech 1938 a 1939. Hitler se také nezastavil jen v německy mluvících oblastech Sudet a to samé jsme očekávali – a domnívám se, že bychom pak také viděli – na Ukrajině, pokud by se tomu Ukrajinci nepostavili.

X Ruská invaze na Ukrajinu vedla podle pozorovatelů a diplomatů ke změně rozložení vlivu v EU a k posílení zemí střední a východní Evropy, které dlouhodobě upozorňovaly na hrozby ze strany Ruska. Vnímá to tak i britská zahraniční politika? Jsou pro vás země jako Česko, Polsko nebo pobaltské republiky teď ještě důležitějšími partnery, než bývaly?

Už v posledních letech našeho členství v Evropské unii jsme patřili k zemím, které měly silnější a přímější vztahy s řadou středoevropských států. Ale samozřejmě platí, že když máte pravdu – a Česká republika měla po 24. únoru pravdu, navíc premiér Fiala brzy odjel spolu s polským a slovinským premiérem do Kyjeva, Ukrajincům jste dodávali střely a tanky –, tak tohle všechno byla evidentně správná reakce a západní země to později uznaly.

„V případě České republiky vidím víc podobností s vládami na severu a západě Evropy než s některými vašimi tradičními partnery v této oblasti.“

Nick Archer (končící britský velvyslanec v Česku)

To vám přidalo na důvěryhodnosti a s ní přichází vliv a s ním určitá moc. To teď otevírá některým středoevropským zemím nové příležitosti. Po pěti letech v Praze jsem ale citlivý na generalizaci střední Evropy. V tomto regionu je pestrá směsice vlád. V případě České republiky vidím víc podobností s vládami na severu a západě Evropy než s některými vašimi tradičními partnery v této oblasti.

X Máte na mysli třeba Maďarsko?

Nejen to. Nejsem ani schopný vypočítat, kolik vlád přišlo a zase odešlo v Bulharsku. Podobné je to v Rumunsku. Současnou českou vládní koalici vnímalo mnoho pozorovatelů před rokem jako hodně křehkou. Působí ale pevně a potvrdila to i reakce na Ukrajinu. Pojem středoevropský dostatečně nepostihuje to, pokud chcete popsat Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Českou republiku a Slovensko. Kolik toho máte společného?

X Za českého předsednictví odstartoval v říjnu v Praze nový projekt Evropského politického společenství, tedy setkávání lídrů všech evropských zemí vyjma Ruska a Běloruska. Tehdejší britská premiérka Liz Trussová dlouho váhala, zda má přijet. Nakonec ho podpořila a summitu v Praze se zúčastnila. Je to z britského pohledu iniciativa, která bude fungovat a bude mít delšího trvání?

Určitě nám dávalo smysl zúčastnit se té první schůzky. Představa, že by se setkání celé Evropy konalo bez Británie, byla – řekněme – excentrická a Fialova vláda to chápala. Naše váhání trvalo jen do doby, dokud nebylo jisté, o čem to setkání bude. Nechtěli jsme se zavázat jen tak k něčemu. Chtěli jsme vědět, o co půjde, že to bude mít smysl a bude to fungovat. A z našeho pohledu to nakonec mělo smysl a fungovalo to dobře. Teď stojíme před otázkou, zda by se to mělo institucionalizovat a jak často se scházet. Stále jsme vůči tomu otevření. Letos by se mělo konat další setkání. To první bylo výrazně poznamenáno válkou v Evropě. Uvidíme, jestli to druhé najde stejně důležité téma pro debaty.

X A může to být pro Londýn cesta, jak se opět víc zapojit do politického dění na kontinentě, aniž by se Británie musela vracet do EU?

Pokud se ptáte, zda Evropské politické společenství potenciálně přináší něco nového, tak určitě ano. Způsob, jak bylo navrženo českou vládou ve spolupráci s dalšími, nabízí dostatek prostoru k realizaci dalších skvělých věcí, jako byla Macronova idea dostat na jedno místo lídry Ázerbájdžánu, Arménie a Turecka. To fórum je atraktivní, ale nechceme se teď k němu poutat navždy, dokud neuvidíme, že má trvalou hodnotu. Existuje totiž spoustu fór, kam politici musí jezdit, i když nejezdí na Evropské rady.

Královské špinavé prádlo

X O vás je známo, že jste v minulosti působil tři roky jako tajemník prince Charlese, který loni vystřídal na britském trůnu po 70 letech panování královnu Alžbětu II. Jak ho po tom necelém půlroce hodnotíte jako krále? Naplnila se podle vás ta očekávání spojená s jeho nástupem?

Osobně se domnívám, že začal velmi dobře, což jsem očekával. Když nastupoval na trůn, mnoho lidí se mě ptalo, jestli se bude lišit od své předchůdkyně. Já jsem vždycky říkal, že uvidíme více kontinuity než změn. A to se, myslím, potvrdilo. Změny budou přicházet postupně a takto se monarchie vždycky vyvíjela. Teď slyšíme zvěsti o tom, že jeho korunovace bude kratší a podobně. Já jsem ale vždy někdejšímu princi z Walesu důvěřoval, až nastoupí na trůn, a podle mě si doposud počíná velmi dobře.

X Na druhou stranu královská rodina teď opět čelí novým skandálům a obviněním, která přicházejí od jejího člena, prince Harryho. Jak vnímáte vy jako Brit nebo Britové obecně toto praní špinavého prádla královské rodiny na veřejnosti?

Některé lidi to zjevně fascinuje, proto o tom média stále hodně píšou, a proto ty kontroverze stále pokračují. Já osobně se o tom moc nezajímám. Noviny by se podle mě měly věnovat spoustě důležitějších věcí, a kdyby o tom přestaly psát, ta kontroverze by zmizela. Je mi líto, že je takový povyk kolem něčeho, co z mého vlastního pohledu není nijak důležité.

X Vraťme se k vám. Na rozdíl od většiny zahraničních velvyslanců v Česku jste se stal veřejnosti poměrně známý, ať už vystupováním v médiích nebo na twitteru. Podobné to bylo i s vaší předchůdkyní Jan Thompsonovou, která byla známá svými kočkami a starým „embéčkem“. Vy jste si tady zase osvojil psa z útulku. Oba jste se také poměrně obstojně naučili česky. Je to součástí nějakých instrukcí pro britské velvyslance v Praze stát se veřejně známou postavou? V zahraničí u vašich kolegů jsem tohle nepozoroval…

Kdykoli si blahopřeji, kolik mám sledujících na twitteru, tak si vzpomenu na bývalého kolegu z Káhiry, který jich má milion. Všechno je tedy relativní. Nemůžu mluvit za Jan, ale když jsme se bavili o mém úkolu tady v Česku, říkal jsem, že jím bylo provést vzájemné vztahy přes brexit. Lidé mi říkali, že brexit signalizuje menší zájem o kontinentální Evropu a že ztrácíme zájem o Českou republiku. Pro britského velvyslance, ať už jím je kdokoli, je velmi důležité říct co nejvíce lidem, že to tak není. Že stále máme velký zájem o tuto zemi a dělat s ní věci společně a že z toho můžou těžit obě strany.

Mé veřejné vystupování je pro mě především oslovování větší skupiny lidí, než se kterými bych se mohl osobně setkat. Pokud se mi daří předávat tuto zprávu, jak velký máme zájem o Českou republiku, jak moc ji respektujeme, tak se to vyplatilo.

X Od vašeho nástupce Matthewa Fielda se tak dá očekávat stejný styl diplomacie?

Můj nástupce přichází za jiných okolností, protože brexit je uzavřená záležitost, i když jsme se shodli, že některé věci je nutné ještě dotáhnout. Ale Britové a Češi teď žijí a fungují v pobrexitovém prostředí. Výzvy pro mého nástupce tak budou jiné a já nevím, jak k nim přistoupí. Co vím, je to, že jako velvyslanec v Bosně měl víc sledujících na twitteru než já. Předpokládám ale, že se tady bude chtít zapojovat do debat, do kterých má jako velvyslanec co mluvit.

X Mimochodem, co bude s vaším psem Wolfiem, kterého jste tu adoptoval? Berete si ho s sebou do Británie?

Předně bych chtěl zdůraznit, že Wolfie není nástroj na PR. Když jsem sem přišel, řekl jsem si, že Praha a Malá Strana budou ideálním místem, kde mít psa. Na procházky na Petřín a po Kampě podél Vltavy. A navíc jsem měl tu unikátní možnost pracovat a bydlet na jednom místě. Proto jsem si pořídil svého psa a ten s námi půjde i do Británie. Sice bych neřekl, že jsem si svou další práci vybral podle toho, aby se líbila mému psovi, ale určitě pomůže, že budeme na venkově a budeme tam žít podobně jako teď.

X Vy už jste oznámil, že se nevracíte na ministerstvo zahraničí, ale povedete v Británii Rotschildovu nadaci. Proč jste se tak rozhodl? Už máte dost zahraniční politiky?

Počítám, že bych už nedostal lepší práci než tady v Praze. Mám za sebou tři posty velvyslance a všechny tři byly fantastické různými způsoby. Nejdřív Malta, pak Dánsko a nakonec Česká republika. A já si nemyslím, že bych se ještě dostal na nějaké místo, které by bylo krásnější než Česká republika. Zároveň jsem chtěl zkusit něco nového. Ta příležitost se objevila a já jsem se vždycky zajímal o vizuální umění, o udržování dědictví a o životní prostředí, což budou věci, kterým se budeme věnovat. Nebezpečím pro člověka mého věku je to, že se váš svět začne scvrkávat, a já chci, aby se dál rozšiřoval a tohle je způsob, jak toho dosáhnout.

X X X

 BABIŠ  CHCE  KONEC  VRAŽDĚNÍ  LIDÍ  A  NIČENÍ  UKRAJINY

 Babiš chce mírový summit v Praze

Poslední debata v předvečer zahájení prezidentských voleb přinesla dlouho očekávaný střet favorizovaných kandidátů Andreje Babiše, Danuše Nerudové a Petra Pavla. Názory si ostře vyměňovali k ekonomické situaci, zvládnutí covidu-19, podpoře vlády Petra Fialy i o údajném lobbování za zvolení Pavla do vedení NATO.

Generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová i kandidát hnutí ANO Andrej Babiš dorazili do budovy televize po 19. hodině i se svými drahými protějšky. Na úvod debaty si všichni tři kandidáti předali dárky, stejně jako si je dali Pavel s Nerudovou ve středeční debatě CNN Prima News, které se Babiš neúčastnil.

Na rozdíl od středy, kdy Nerudová dostala od Pavla flanelku a on od ní čokoládu, v debatě na TV Nova dostala od obou mužských kandidátů kytice. „Pan generál na vás byl včera ošklivý, já na vás budu dneska hodný,“ řekl Nerudové lídr hnutí ANO. Následně Babiš předal Pavlovi svou červenou čepici „Silné Česko“ a na oplátku od generála dostal makronky. „Slyšel jsem, že je teď máte rád, tak tady,“ vysvětlil mu Pavel.

Ostrou výměnu názorů mezi kandidáty vzbudilo téma ekonomické situace. „Nesmírně mě mrzí, že díky tomu, jak Česká národní banka v podstatě nebojuje s inflací, jejich peníze užírá ta neviditelná daň,“ řekla Nerudová. Pavel prohlásil, že sice není ekonom, ale experti se kterými se radil, také zastávají názor, že by se ohledně inflace dalo dělat více.

Babiš byl však proti. „Je to katastrofa. Navyšování úrokových sazeb znamená pro komerční banky 10 miliard měsíčně zisk a totální katastrofu pro občany České republiky. Mladé rodiny už si nemohou koupit ten byt. ČNB totálně selhala,“ oponoval Babiš.

Jeho vyjádření se Nerudová podivovala. „Když se podíváte do výročních zpráv vašich firem (někdejší firmy Babiše, které umístil do svěřeneckého fondu), tak se tam jasně píše, že potřebují nízkou úrokovou sazbu, protože jsou silně zadlužené,“ dodala.

Babiš odmítl kritiku za zvládnutí covidu

Začátek debaty opanovalo téma zvládnutí epidemie covidu-19 Babišovou vládou. „Myslím, že každý si asi pamatujeme situaci, která v covidu panovala. Asi nikdo by nepoužil jiné slovo než chaos. Dal jsem doporučení od stovky odborníků. Tehdy mi (Babiš) řekl, že je to sice výborné, ale že je to moc složité a ať to radši nechám na další vládu,“ kritizoval Pavel.

Přidala se i Nerudová s výtkou, že podnikatelé neznali plán, jak se bude postupovat a Česko podle ní propadlo ve srovnání s ostatními státy i navzdory radám mnoha občanských spolků, které se podle ní snažily vládě po

„Jste teoretici, vy jste nebyli v politice, já ano,“ rozohnil se Babiš. Pavel kontroval, že nebude jako on vypočítávat, na koho všeho má telefon a s kým má přátelské vztahy. „My máte ten luxus, že neumíráme a nemáme rozbombardovaná města. Jsem pro to, abychom v tom pokračovali,“ otevřel Pavel téma pomoci ukrajinským uprchlíkům. Obnovu Ukrajiny by rád konzultoval s ostatními spojenci. Pro zachování současné pomoci Ukrajině je i Nerudová, která by navíc ráda otevřela mírové debaty. Podle Babiše musí pomoc pokračovat v koordinaci s EU a NATO. Připomněl přátelské vztahy s prezidenty jiných zemí. „Mírový summit bychom mohli svolat u nás na pražském hradě. Někdo musí být aktivní a zorganizovat to a já se k tomu hlásím,“ řekl Babiš.   Jak bude reprezentovat Českou republiku v cizině? Tak zněla další otázka, na kterou měli jednotliví kandidáti minutu. Babiš by se rád choval jako svrchovaný prezident svrchované země. „Na zasedání OSN, NATO, jsem zastupoval prezidenta, byl jsem i v Bílém domě a myslím, že s mou paní jsme nedělali ostudu.“ Nerudová by nerada tříštila síly s vládou, ale pomáhalí jí otevírat dveře. „Ráda bych otevřela i téma lidských práv a bezpečnosti, zamyslela se znovu nad obchody s Čínou a obnovách vztahů s Ruskem,“ řekla Nerudová. Pavel by republiku rád reprezentoval důstojně, jako ji už reprezentoval v NATO. Rád by na EU či NATO nepřinášel problémy, ale návrhy řešení.

Babiš se bránil s tím, že na největší epidemii za posledních sto let, kterou covid podle něj byl nebyl připraven nikdo na světě. „My jsme bojovali za ochranu životů našich občanů a nebyli jsme sami, řídili jsme se radami odborníků. Ano, pan Pavel přišel za mnou s nějakými návrhy, které jsou ale úplně odtržené od toho, jak funguje stát. Už tehdy to bylo zviditelnění kvůli kandidatuře na prezidenta,“ bránil se Babiš.

Nerudová i Pavel se ohradili proti nařčení lídra hnutí ANO, že jsou vládními kandidáty, oba vyzdvihli, že jsou naopak občanskými kandidáty s desítkami tisíc podpisů občanů a dle svých slov nemají problém s kritikou současné vlády, ostatně tak oba dle svého mínění dělají.

Pavlovi jsme místo v NATO zařídili, tvrdil Babiš

Kritiku si expremiér nenechal líbit a pustil se do generála ve výslužbě s tím, že by měl být Pavel vděčný za to, jak se jeho vládě společně s prezidentem Milošem Zemanem podařilo údajně vylobbovat jeho místo ve vedení NATO.

„Já mám pocit, že pan Pavel má asi slabší paměť. Na tu pozici v NATO nejprve napsal náš ministr obrany Martin Stropnický dopis a pak pan prezident Zeman osobně lobboval za pana generála. Měl byste být vděčný panu prezidentovi, kterého tak kritizujete,“ tvrdil Babiš.

Pavel odmítl, že by jej do pozice v NATO bývalá vláda s prezidentem nějak dosadila. Podle něj Babiš vůbec nerozumí tomu, jak a podle čeho se osoba pro tak vysokou funkci v bezpečnostní organizaci vybírá. Výměnu mezi oba muži nakonec ukončila Nerudová.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity zase v debatě vysvětlovala voličům kauzu údajného prodávání titulů. „Ty skutečnosti byly velmi komplikované a vyvíjely se v čase. V době, kdy už jsem nebyla rektorkou, přišlo finální rozhodnutí. Když jsem si ho nastudovala, veškeré informace jsem shrnula ve svém prohlášení. Ano, v jedné části jsem mohla postupovat rychleji a svolat jednání toho orgánu o dva nebo tři týdny dříve, což by ale na povaze věcí asi už nic nezměnilo,“ hájila se Nerudová.

Na otázku, co si myslí o odchodu Marka Hilšera z předchozí debaty pro méně favorizované kandidáty právě na protest proti rozdělení debat, Babiš při příchodu do budovy televize odpověděl, že debaty pro všechny kandidáty pohromadě podle něj nemají smysl. „Myslím, že tři kandidáti, když budou diskutovat, je to akorát,“ prohlásil. Pavel jen stroze řekl, že to bylo rozhodnutí, na které měl Hilšer právo.

Babiš se účastní jen jediné předvolební diskuze s protikandidáty. Nedorazil do nedělní debaty České televize, ve které se měli utkat všichni kandidáti pohromadě, ani do středeční debaty favorizovaných kandidátů televize CNN Prima NEWS s Nerudovou a Pavlem. Neúčastnil se rovněž ani debaty portálu iDNES.cz a Blesk.cz.

„Chápu, že média chtějí dělat z prezidentské volby mediální show. Já si ale myslím, že prezidentský úřad, do kterého kandiduji, si ji nezaslouží,“ odmítl Babiš účast v debatě podle televize CNN Prima NEWS. Nicméně dodal, že pokud postoupí do druhého kola volby, hlavních debat se zúčastní.

Protikandidáti ho za neúčast v předvolebních debatách opakovaně veřejně kritizovali. „Má být prezidentem pán, který tu má být a nepřišel? To je skutečně takový srab, že nepřijde do televize,“ pronesl na konto Babiše v debatě na ČT podnikatel Karel Diviš, podle kterého tak lídr hnutí ANO pohrdá nejen všemi protikandidáty, ale i voliči a volbami vůbec.

Někteří politologové mínili, že rozhodnutí Babiše může pramenit z toho, že se svým vznětlivým vystupováním by si v debatách spíše uškodil, nebo by nerad čelil defenzivě u otázek na své trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo, ve které rozhodl soudce toto pondělí.

Předtím, než se v pátek ve 14:00 otevřou v celé republice volební místnosti a zahájí se hlasování o novém českém prezidentovi, všichni kandidáti se mají zúčastnit ještě dopoledního vysílání na televizi CNN Prima NEWS.

X X X

HILŠER  ODEŠEL  ZE  ZAHÁJENÍ  BESEDY  TV  NOVA

NEBYLI  TAM  VŠICHNI  KANDÍDÁTI  NA  PREZIDENTA

Nejsme všichni, sbohem. Hilšer opustil „rozdělenou“ prezidentskou debatu

Pětice méně favorizovaných prezidentských kandidátů se v předvečer zahájení voleb sešla v předposlední debatě televize Nova, tři favorité dostanou vlastní prostor od 20 hodin. Proti tomu se postavil senátor Marek Hilšer. Prohlásil, že je k voličům nefér, že všichni kandidáti nejsou v jedné debatě pohromadě, a z televizního studia demonstrativně odešel.

„Ať se koukám nalevo, napravo, a hledám usilovně, nevidím tady tři kandidáty. Ptám se na to, proč tomu tak není. Myslím, že je to vlastně záměr. Je to neférové především vůči voličům, kteří mají právo na to, aby jejich kandidáti vystupovali za rovných a spravedlivých podmínek,“ prohlásil v úvodním slovu senátor Marek Hilšer

„Prezident této země musí umět hrát férovou hru. Musím proto tuto debatu opustit. Už kvůli tomu, aby se takovéto věci neopakovaly. Není to neúcta, ale je třeba bojovat,“ řekl Hilšer a odešel od svého pultíku ve studiu sotva 10 minut po začátku debaty. Na něm zanechal svoji fotografii, aby podtrhl své tvrzení, že nefavorizovaní kandidáti mají sloužit pouze jako pozadí „hlavního souboje“.

 

Debata kandidátů na prezidenta na TV Nova. Zleva: Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Tomáš Zima. (12. ledna 2023)

„Důvod pro dvě debaty je jednoduchý, a to dát kandidátům dost prostoru na představení svých prezidentských plánů,“ vysvětlila rozhodnutí ohledně rozdělení debat moderátorka TV Nova Bára Divišová. Voličům Hilšer vzkázal, aby k volbám šli a nenechali si to znechutit.

Podnikatel Karel Diviš zase v úvodu vytkl nechození do předvolebních debat lídrovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi.

„Mě velice mrzí, pane Babiši, že jste nenašel tu odvahu, abyste alespoň jednou přišel mezi nás, občanské kandidáty. Myslím si, že vaše kartářka vám velice správně doporučila, že byste se měl věnovat spíše rodině. Máte ještě čas odstoupit,“ vzkázal expremiérovi Diviš s tím, že místo Babiše mohou volit lidé jeho.

 Prezident musí umět hrát férovou hru a musí se umět postavit proti nepravostem. Kdybych z TV Nova neodešel, potvrzoval bych a souhlasil s tím, s čím nesouhlasí mnozí obyvatelé České republiky: a to jsou nerovné podmínky.

Prezident musí umět hrát férovou hru a musí se umět postavit proti nepravostem.
Kdybych z TV Nova neodešel, potvrzoval bych a souhlasil s tím, s čím nesouhlasí mnozí obyvatelé České republiky: a to jsou nerovné podmínky.

Babiš nedorazil ani do nedělní debaty České televize, ve které se měli utkat všichni kandidáti pohromadě, ani do středeční debaty favoritů televize CNN Prima NEWS s Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem, stejně tak se neúčastnil debaty portálu iDNES.cz a Blesk.cz. Jeho jediným předvolebním představením tak bude právě čtvrteční večerní debata na Nově.

V čem by kandidáti rádi navázali na současného prezidenta Miloše Zemana a co by změnili? Nerudová by ráda také jezdila za lidmi, jako Zeman by ale nebagatelizovala ruské hrozby. „Ústava není trhací kalendář,“ dodala. Pavel s výkonem Zemana ve druhém funkčním období není spokojený a rád by změnil prý téměř vše. Rád by zachoval péči o armádu. Babiš by rád dál navštěvoval regiony, pokračoval by v podpoře Izraele a ekonomické diplomacii. „Jste teoretici, vy jste nebyli v politice, já ano,“ rozohnil se Babiš. Pavel kontroval, že nebude jako on vypočítávat, na koho všeho má telefon a s kým má přátelské vztahy. „My máte ten luxus, že neumíráme a nemáme rozbombardovaná města. Jsem pro to, abychom v tom pokračovali,“ otevřel Pavel téma pomoci ukrajinským uprchlíkům. Obnovu Ukrajiny by rád konzultoval s ostatními spojenci. Pro zachování současné pomoci Ukrajině je i Nerudová, která by navíc ráda otevřela mírové debaty. Podle Babiše musí pomoc pokračovat v koordinaci s EU a NATO. Připomněl přátelské vztahy s prezidenty jiných zemí. „Mírový summit bychom mohli svolat u nás na pražském hradě. Někdo musí být aktivní a zorganizovat to a já se k tomu hlásím,“ řekl Babiš.

Diviše označil dosavadní prezident Miloš Zeman za možného černého koně voleb. „Někteří říkali, že je to polibek smrti. Nejsem hloupý člověk a myslím si, že Miloš Zeman je mazaný lišák. Jednoznačně mu šlo o to, abych odlákal nějaké hlasy od vládní koalice a aby Andrej Babiš posílil,“ řekl Diviš.

Kritika vlády

Kandidát za SPD Jaroslav Bašta v debatě opakovaně potvrdil, že v případě svého zvolení by chtěl odvolal vládu Petra Fialy, i když by to byl dle ústavních právníků protiústavní krok. „Za krizové situace, ve které se Česká republika nachází, je to jediné možné řešení. Pokud bych vyhrál, měl bych k tomu mandát od voličů. A to je dostatečný důvod k tomu, abych to udělal,“ prohlásil.

Do kritiky vlády se pustili v různé míře všichni prezidentští kandidáti, a to v odpovědi na otázku jakému tématu podle nich vláda věnuje nedostatečně.

„Vláda dělá pro občany málo z hlediska ekonomiky, podpory českého průmyslu a energetiky. Zastropování cen přišlo velmi pozdě, průmysl se stává nekonkurenceschopným, i když ceny už teď klesají. Během roku se většina obyvatel dostává do rizika chudoby. Tady je to otázka, aby vláda činila konkrétní kroky, nelze to řešit tak, že všichni si půjdeme pro dávku,“ kritizoval bývalý rektor Univerzity Karlovy Zima.

Výhrady k počínání vlády má i vládní pětikoalicí podpořený senátor Pavel Fischer, kterému vadí, že vláda nepřišla s návrhem, kde získá peníze do rozpočtu místo zrušené superhrubé mzdy, jejíž zrušení podpořila ODS z opozice minulé funkční období.

„Situace našeho hospodářství je skutečně na hraně. Všichni společně chudneme. Velkým problémem naší země je nevyrovnanost našich rozpočtů, že projídáme naši budoucnost. Občané by měli vědět, jaký plán má vláda na stabilizaci rozpočtu. Měli by slyšet, kdy přijde s reformou důchodů. Když to nebude včas, ohrozíme i důchody pro naše děti,“ varoval Fischer s tím, že je však zároveň potřeba pomoci nyní lidem, kteří se ocitli v nouzi.

Diviš by našel přístup sobě vlastním, tedy jako podnikatel. „V době inflace pomáhá státnímu rozpočtu po příjmové stránce, že inflace roste. Výdaje by měly růst nižším tempem, než je inflace. Tím se budou svírat ty nůžky. Musíme nastartovat ekonomiku,“ řekl Diviš.

O funkci prezidenta ve volbách spolu s Babišem, Nerudovou a Pavlem usilují poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

První kolo prezidentských voleb proběhne v pátek 13. ledna a v sobotu 14. ledna. Pokud v něm nikdo nezíská nadpoloviční počet hlasů, dva nejúspěšnější z něj se utkají ve druhém kole prezidentských voleb za dva týdny, tedy v pátek 27. a v sobotu 28. ledna.

X X X

 Bělorusko vytváří svou obdobu vagnerovců, muže cvičí do bojových operací

Běloruská soukromá bezpečností společnost GardServis zvýšila počet svých zaměstnanců a připravuje se na účast v armádních operacích. Uvedl to představitel běloruského exilového kabinetu. Jde o jedinou organizaci svého druhu v Bělorusku. Nosit zbraně a poskytovat příslušné služby může na základě dekretu autokratického prezidenta Alexandra Lukašenka.

„GardServis navýšil počet zaměstnanců a jeho pracovníci se už měsíce školí,“ uvedl Valerij Sachaščik, jenž má v exilové vládě běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské na starost obranu a národní bezpečnost.

Sachaščik věří, že personál GardServisu je trénován k účasti v bojových operacích a výcvik probíhá na několika běloruských cvičištích.

„Vím, že důstojníci běloruské páté brigády speciálních sil se sídlem v Marjině Horce v Minské oblasti trénují zaměstnance GardServisu na svém cvičišti. Firma navíc převzala základnu bývalého speciálního výcvikového střediska Dynamo, kde se rovněž intenzivně připravují,“ řekl Sachaščik ve středu německé stanici Deutsche Welle (DW).

Sachaščik naznačil, že v řadách GardServisu může momentálně působit více než tisícovka mužů. „Školení a nábor probíhají již několik měsíců. Personál byl doplněn o důstojníky, praporčíky, seržanty a vojáky, kteří sloužili ve speciálních operačních silách a speciálních silách donucovacích orgánů Běloruska,“ konstatoval exilový ministr.

Sachaščik se domnívá, že zaměstnanci GardServisu mohou být využiti v sabotážních a průzkumných skupinách a také pro útočné operace. „Ruský prezident Vladimir Putin do společnosti hodně investoval a vytváří si tak běloruskou obdobu vagnerovců,“ prohlásil s odkazem na žoldáckou armádu, které šéfuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin.

Jen pro „vysoce prověřené“

Deník Ukrajinska pravda píše, že anonymní pracovník GardServisu loni v létě uvedl, že v průběhu července a srpna přijeli do Minsku muži z Vagnerova uskupení, aby zde zaměstnance organizace vyškolili. Zdroj v té době tvrdil, že pro firmu dělá asi pět set lidí, kterým vedení v budoucnu přislíbilo služební cesty a plat v přepočtu až 90 tisíc korun měsíčně.

GardServis podle DW vznikl zřejmě v červnu 2020 a Lukašenko jeho zaměstnancům prezidentským dekretem umožnil nosit, skladovat a používat služební a civilní zbraně a rovněž používat fyzickou sílu „způsobem stanoveným zákonem pro polovojenskou bezpečnost“. „GardServis je vysoce střežený. Dostanou se tam jen ověření lidé,“ uvádí stanice.

Podle novináře Alekseje Karpeka z Běloruského investigativního centra byla firma GardServis vytvořena na základě soukromé společnosti „Globalcustom-management“, jejíž spolumajitelkou byla manželka tehdejšího šéfa Lukašenkovy prezidentské kanceláře Viktora Šejmana.

„Před prezidentskými volbami byla zřejmě potřeba soukromá struktura pro případ, že by se situace pro Lukašenka nevyvíjela dobře. Společnost rekrutovala veterány různých donucovacích orgánů,“ uvedl Karpek.

Bezpečnostní společnost podle DW po svém vzniku dostala přiděleno speciální výcvikové středisko, kde v minulosti cvičily speciální jednotky z Běloruska a dalších zemí, především afrických a jihoamerických.

X X X

 Při otřesu v Dole ČSM-Jih na Karvinsku zemřel horník, deset dalších bylo zraněno

V Dole ČSM-Jih společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku nastal ve čtvrtek dopoledne otřes, v jehož důsledku zemřel horník, který pracoval v porubu (dobývacím prostoru). Desítka dalších pracovníků utrpěla zranění, jak uvedla mluvčí OKD Naďa Chattová. Podle ní se počet zraněných a rozsah jejich zranění stále zjišťuje. Původní informace hovořily o zraněních lehčího charakteru.

 „Na místo už sfáral výjezd hlavní báňské záchranné stanice HBZS Ostrava. Příčinu smrtelného úrazu bude šetřit komise složená ze zástupců Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého, Policie ČR, vedení OKD a zástupců odborové organizace,“ uvedla Chattová.

Neštěstí se stalo v hloubce zhruba 1100 metrů pod povrchem. Mrtvým horníkem je zaměstnanec české národnosti. Chattová řekla, že zranění jsou nyní transportováni na povrch a pak budou případně převezeni do zdravotnického zařízení. Na místě jsou připraveny tři sanitky a vrtulník.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela. V současné době se uhlí těží jen v Dole ČSM.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela. Firma těží už jen v Dole ČSM. V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

V loňském roce se v OKD staly dva smrtelné úrazy. V březnu zahynul horník v Dole ČSM-Sever, když při likvidaci chodby asi 800 metrů pod zemí nastal zával, v listopadu pak zemřel horník v Dole ČSM-Jih při manipulaci se strojním zařízením. Oba mrtví byli zaměstnanci dodavatelských firem.

V předchozích třech letech nezemřel v dolech OKD nikdo, ještě před 20 lety tam ale umíralo ročně okolo deseti lidí. Klesající počet smrtelných úrazů je důsledkem poklesu těžby a počtu horníků v dolech, ale i zdokonalující se prevence a bezpečnostních opatření.

Například otřesům v dolech, které životy horníků pod zemí ohrožují, ale podle odborníků úplně zabránit nelze, a rizika tak s sebou hornické povolání nese stále.

X X X

Balkán zaznamenává rekordní přílivy ruských investic, podnikatelé takto získávají i zlaté pasy

Srbsko hlásí za loňský rok rekordní příliv investic od ruských občanů. Černá Hora zase loni vydala rekordní počet takzvaných zlatých pasů právě Rusům. Může za to hlavně válka na Ukrajině, která občany Ruské federace přivádí na Balkán.

 V Srbsku je nárůst zahraničních investic od Rusů více než desetinásobný. Podle dat srbské Agentury hospodářských registrů loni v Srbsku ruští občané zaregistrovali asi 1000 podniků, zatímco předloni to bylo je 82.

Srbský ekonom a profesor na Ekonomické fakultě Bělehradské univerzity Ljubodrag Savić řekl Rádiu Svobodná Evropa, že právě příliv ruských podniků výrazně zvýšil obecný nárůst zahraničních investic v zemi. Srbsko totiž registruje o 500 až 600 milionů eur (přes 14 miliard korun) více z přímých zahraničních investic, než je průměr předchozích let.

Nesrovnatelně důležitějším investorem v Srbsku je Evropská unie, ta je v tomto ohledu na prvním místě už přes deset let. Zatímco ruské firmy a občané investovali loni do Srbska v řádech nižších desítek milionů eur, EU to jen za první polovinu dotáhla na 1,6 miliardy eur (přes 38 miliard korun).

Rusko dříve investovalo do Srbska mnohem více, v roce 2019 také dosahovaly ruské invetice hodnot nekolik set milionů eur, ale razantně se to snížilo v následujících dvou letech. Loni se, zdá se, tento trend začal otáčet.

Jako jednotlivý stát ale zdaleka nejvíce investuje do Srbska Čína. Ta podle srbské národní banky investovala přes 600 milionů eur (přes 14 miliard korun) a tento trend dlouhodobě roste.

Zlaté pasy

Černá Hora umožňuje občanům jiných zemí získat černohorský pas a tedy i občanství, když investují dostatečné množství peněz do vládou vybraných projektů – často realitních.

Od začátku roku 2022 ruští občané koupili 42 procent všech investičních – tedy těch zlatých – pasů této balkánské země. Stali se tak vůbec největší skupinou, která to loni udělala.

Podle srbských novin Danas je mezi nimi třeba Sergej Studenikov, miliardář, kerý vlastní diskonty s lihovinami Krasnoe & Beloe – největší prodejce s alkoholem v Rusku.

Bělgorodský podnikatel a bývalý poslanec regionální dumy ze Jednotného Ruska Konstantin Klyuka se také objevil na seznamu spolu s celou rodinou. V dubnu získal černohorské občanství i Vitalik Buterin, tvůrce kryptoměny ethereum.

Černá Hora je zřejmě pro vlivné Rusy atraktivním místem, kam se přesunout, a to nejen proto, že je v Evropě. V Rusku mnoho podnikatelů nevydělává, zejména kvůli invazi na Ukrajinu, po které na Moskvu západní státy uvalily sankce.

Černá Hora navíc v posledních měsících odmítla do Ruska vydat několik občanů. Evropská unie své členské státy požádala, aby s ohledem na situaci tzv. zlaté pasy nevydávaly.

Černá Hora v EU ale není a příliv peněz je pro Černou Horu velice žádoucí. Pro získání zlatého pasu je potřeba investovat minimálně 450 tisíc eur (přes 10,8 milionů korun).

X X X

Unie odstřihla některé maďarské univerzity od programu Erasmus+. Vadí jí napojení na vládní stranu

Evropská komise odstřihla maďarské univerzity kontrolované vládní stranou Fidesz od vzdělávacího a výzkumného programu Erasmus+. Informuje o tom maďarský deník Népszava. Studenti 21 maďarských univerzit tak mohou přijít o možnost vyjíždět na vzdělávací pobyty do zahraničí. Rozhodnutí souvisí s prosincovým zmrazením části unijních fondů Maďarsku kvůli nedodržování pravidel právního státu.

 Podle Evropské komise se do programu Erasmus+ v roce 2020 zapojilo na 22 tisíc maďarských studentů (ilustrační foto) | Foto: Jakub Porzycki | Zdroj: Reuters

Důvodem, proč Evropská unie zastavila vyplácení peněz na program Erasmus+, je skutečnost, že 21 univerzit je už dva roky řízeno skrz nadace, v jejichž čele jsou vysoce postavení politici vládní strany Fidesz.

  Poslechněte si o tématu maďarských univerzit rozhovor se zpravodajem Ladislavem Novákem:

Ministři financí sedmadvacítky dali 15. prosince instrukci, aby Unie nevstupovala do nových finančních dohod s podobnými veřejnými nadacemi v Maďarsku. Evropská komise koncem roku poslala maďarským úřadům dopis, že nemohou dostávat granty z Erasmu+, ani z výzkumného programu Horizon Europe.

Unii vadí, že politici strany Fidesz rozhodují o přidělování veřejných peněz nadacím, ve kterých jsou oni sami zaměstnaní a kde mají rozhodovací pravomoci. Unie to nepovažuje za transparentní a vidí v tom střet zájmů. Studentů, kteří už na Erasmu jsou nebo mají projekt schválený před 15. prosincem, se omezení netýká.

Přes Erasmus do zahraničí vyjíždějí tisíce studentů ročně, kteří se dosud mohli spolehnout i na finanční podporu. Rozhodnutí tak dopadne na maďarské vysoké školství zásadně.

Server Telex cituje maďarského profesora, podle kterého jde o atomovou bombu, která může úroveň univerzit v Maďarsku vrátit o dvacet až třicet let zpátky.

Nadacemi je řízeno 21 univerzit včetně Korvínovy univerzity v Budapešti, univerzity v Miškovci, v Segedínu nebo v Pětikostelí. Podle Evropské komise se do programu Erasmus+ v roce 2020 zapojilo na 22 tisíc maďarských studentů. Nejen do studijních výjezdů, ale i do zahraničních stáží nebo vzdělávání pro dospělé.

Unie je podpořila téměř miliardou korun. Univerzity tak mohou konec programu silně pocítit i ve svých rozpočtech. Například Korvínova univerzita dostala na výzkumné projekty v rámci Horizon Europe za posledních devět let asi 180 milionů korun.

Vláda změnu řízení zváží

Některé univerzity dopady pocítí až časem. Například Semmelweisova univerzita v Budapešti uvedla, že má v tuto chvíli granty na Erasmus+ schválené až do poloviny roku 2024.

Celý nový model řízení univerzit pomocí nadací schválila vláda Viktora Orbána v roce 2021. Údajně přinesl školám víc svobody. Od začátku ale zaznívala i kritika, že změna modelu otevírá prostor pro korupci nebo že omezuje autonomii univerzit.

Maďarská vláda zváží, jestli mají politici v radách dále fungovat. Podle ministra pro regionální rozvoj Tibora Navracsicse jde nicméně o nedorozumění. Tvrdí, že během vyjednávání o kohezních fondech mezi Maďarskem a Evropskou komisí se o obsazování správních rad univerzit politiky v nadacích vůbec nejednalo.

Ministr Navracsics sám předsedá správní radě na Panonské univerzitě a v dalších radách sedí i ministři zahraničí, vnitra nebo financí.

Komise dala najevo, že až dojde k nápravě a s unijními fondy bude zacházeno transparentně, mohou maďarské vysoké školy peníze dál dostávat.

Na celou situaci reagovala i opozice, a to kritikou vlády za management školství. Část opozičních politiků navíc oznámila, že se chystá obrátit na Evropskou komisi s tím, aby za Orbánovu korupční politiku netrestala maďarské studenty.

X X X

„Reportérka“ ve službách Kremlu? Němka šíří na sítích lži o Ukrajině?

Němka Alina Lippová bývala aktivistkou za německou stranu Zelených, po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu se však začala stylizovat coby „válečná zpravodajka“. Žena svým dvěma stům tisícům sledujících tvrdí, že přináší „pravdivé“ informace z míst bojů, přitom ale šíří kremelskou propagandu.

Devětadvacetiletá Lippová se na sociálních sítích tváří jako nezávislá reportérka „vzdorující narativům“ západních médií, ale ve skutečnosti opakuje ruské dezinformace. Mimo jiné popírá, že by se Rusové dopustili masakru stovek civilistů v Buči, a Ukrajince líčí jako nacisty.

Lippová se narodila v Hamburku německé matce a ruskému otci. Mimo jiné o sobě říká, že je plodem německo-ruského přátelství.

Podle listu The Times žena vystudovala udržitelnost na univerzitě v Lüneburgu. V roce 2016 se účastnila výzkumného projektu na pobočce moskevské Lomonosovovy univerzity na anektovaném Krymu.

Propagandistka se snaží působit jako nezávislá reportérka:

 V Německu žila Lippová do roku 2021. Stranu Zelených opustila o rok dříve, neboť se jí jevila „jako příliš protiruská“. Po odchodu z vlasti se Lippová pohybovala mezi Krymem, Petrohradem, Moskvou a Doněckem. Mimo jiné se setkala s mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marií Zacharovovou a pracovala pro ruskou státní televizi Sputnik.

Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině Lippová pravidelně publikuje na svém telegramovém kanálu nazvaném „Novinky z Ruska“ videa z okupovaného Donbasu. Kanál, na němž píše v němčině a ruštině, měl zpočátku několik stovek odběratelů, nyní se jejich počet rozrostl na téměř 200 tisíc.

Západ vám lže, vštěpuje žena followerům

Svým followerům, zejména těm z Německa, se Lippová snaží prodat perspektivu Putinova režimu. „Ukrajinci exhumují těla svých občanů a dodatečně je zohavují a poté hází do připravených jam, aby tak vznikly falešné důkazy o údajném mučení a popravách ze strany ruské armády,“ opakovala Lippová v lednu na Telegramu jednu ze lží.

Influencerka na svém Telegramu rovněž s oblibou útočí na články seriozních německých médií a nabízí vlastní „pravdivý“ výklad událostí. Kromě Telegramu Lippová působí také na YouTube, kde spravuje kanál „Šťastni na Krymu“, účet má rovněž na Instagramu.

Lippová v Německu kvůli své činnosti čelí vyšetřování. Prokuratura ji viní ze schvalování trestné činnosti, konkrétně z propagace nezákonné ruské války na Ukrajině, za což jí hrozí až tři roky za mřížemi nebo pokuta. Matka Lippové, která nyní pobývá v Moskvě, ruským státním médiím řekla, že její dcera „čelí pronásledování německých úřadů“.

Podle The Times se zdá, že pro působení Lippové je v Německu poměrně úrodná půda. Říjnová studie německého think-tanku Cemas totiž ukázala, že ruské dezinformace se v zemi bleskurychle šíří.

Devatenáct procent Němců v průzkumu uvedlo, že invaze na Ukrajinu byla „nevyhnutelnou odpovědí na provokaci NATO“, osmnáct procent z nich věří, že Putin vede širší válku proti skryté globální elitě „tahající za nitky v pozadí“.

„Proruská propaganda je v Německu rozšířená. Považujeme ji za součást hybridní metody válčení,“ uvedli autoři studie.

X X X

Sexuální orientace nemůže být důvodem k ukončení smlouvy o práci, uvedl soud EU

 Sexuální orientace nemůže být důvodem pro ukončení smlouvy o práci se samostatně výdělečně činným člověkem. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který se zastal homosexuála žalujícího polskou veřejnoprávní televizi. Polsko podle soudu musí respektovat unijní směrnici, která zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace bez ohledu na druh pracovního poměru.

Přístup konzervativní polské vlády a dalších orgánů k sexuálním menšinám byl již několikrát předmětem sporu Varšavy s unijními institucemi. Aktuální případ se před unijní justici dostal po žalobě editora audiovizuálních děl, který se domáhal odškodnění za to, že s ním podle něj televizní stanice TVP rozvázala smlouvu kvůli jeho sexuální orientaci. Televize s ním v letech 2010 až 2017 uzavírala smlouvy o dílo. Když však on a jeho partner zveřejnili na YouTube vánoční hudební video propagující toleranci vůči párům stejného pohlaví, veřejnoprávní médium odmítlo jeho služby a novou smlouvu s ním neuzavřelo.

Muž se obrátil na varšavský soud se žalobou o náhradu škody. Polský soud poté požádal unijní justici o výklad unijního práva. Směrnice EU z roku 2000, která má znemožnit pracovní diskriminaci, vylučuje nerovné zacházení mimo jiné na základě sexuální orientace. Polská právní úprava, která tuto normu převádí do polského práva, však vylučuje diskriminaci na základě pohlaví, národnosti či etnického původu, nikoli však sexuální orientace.

Soudci v Lucemburku dnes konstatovali, že cílem směrnice je „odstranit všechny diskriminační překážky přístupu k prostředkům obživy a schopnosti přispět společnosti prací, bez ohledu na právní formu, na jejímž základě je tato práce vykonávána.“ Podle unijního soudu se tedy ochrana sexuálních menšin před diskriminací vztahuje jak na zaměstnance, tak na samostatně výdělečně činné lidi. Smlouva však nesmí být jednorázová, ale musí jít o stabilní smluvní vztah, uvedl soud. Konečné rozhodnutí, zda tomu tak v případě žalujícího muže bylo, je podle nejvyššího orgánu unijní justice na polském soudu.

X X X

Izraelská justice se hromadně bouří proti reformám plánovaným vládou

 Izraelská justice se hromadně bouří proti reformě soudnictví, kterou chce prosadit nová pravicová vláda Benjamina Netanjahua. Desítky bývalých generálních prokurátorů a šéfů soudů podepsaly otevřený dopis, který návrh kritizuje jako „snahu rozbořit justiční systém“. Před budovami soudů po celém Izraeli dnes demonstrovaly stovky právníků, soudy v rámci protestu na hodinu zastavily práci, napsal deník Haarec.

„V plánu je změnit metodu jmenování soudců, což by změnilo Nejvyšší soud z nezávislé instituce, která rozhoduje beze strachu a bez předpojatosti, v kvazipolitickou instituci, která bude čelit podezření, že právo využívá ve prospěch vlády,“ stojí v dopise, který podepsalo i sedm bývalých generálních prokurátorů nebo někdejší předsedové Nejvyššího soudu Aharon Barak a Dorit Bejnišová. Podle nich krok vlády soudní systém nezlepší, spíš by ho mohl rozložit.

S návrhem reformy, která patří k hlavním prioritám nové vlády, přišel ministr spravedlnosti Jariv Levin. Podle něj by 120členný parlament, neboli Kneset, měl nově pravomoc přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu prostou většinou 61 hlasů. Levin rovněž navrhuje, aby politici hráli větší roli při jmenování soudců.

Kritici upozorňují, že změny fungování Nejvyššího soudu jsou výhodné i pro samotného premiéra, který čelí obžalobě z korupce. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, v případě odsouzení mu hrozí dlouhé vězení.

X X X

Šest let čekání na soud bylo horších než vazba, říká obžalovaný expolicista

V obžalobě kauzy Vork, která se týká úniků z policejních spisů a databází krajského zastupitelství, nejčastěji zaznívá jméno bývalého detektiva Michala Ratajského. Ten podle spisu využil svých kontaktů mezi kriminalisty a pro klienty nechával nelegálně zjišťovat informace z policejních databází z aktuálních kauz a nabízel jim placené krytí. „Odmítám se vyjadřovat o pocitu viny. Jsem spíš konsternovaný,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES Ratajský.

x Co na obžalobu říkáte?

Jako každému člověku je mně takové soudní jednání nepříjemné. Velkou radost z toho nemám, a že tady teď stojím, opravdu nepovažuji za vrchol mého společenského snažení. Na druhou stranu jsem rád, že se od obvinění, které přišlo v roce 2017, ve věci konečně něco děje. Z mé strany je šance, že trestní řízení, které osobně považuji za zásadně závadové, bude hodnotit nezávislý orgán, na rozdíl od policie a státního zastupitelství. O nestrannosti soudu nemám žádné pochybnosti. Těch šest let bylo dlouhých, horších než tříměsíční vazba, hodně jsem zestárl.

 x Jaká byla vaše role v této kauze?

Státní zástupce se snaží konstruovat, že jsem byl jakýmsi koordinátorem skupiny mých přátel a bývalých kolegů. S touto konstrukcí absolutně nesouhlasím a považuji ji za účelovou.

x Plánujete k soudu chodit na všechna jednání?

Samozřejmě se jich budu účastnit. Na výsledku soudního líčení mně velmi záleží, takže bych tady rád byl pokud možno co nejčastěji. Rád bych se postaral o to, aby se soud zabýval i těmi důkazy, které orgány činné v trestním řízení podle mého názoru naprosto cíleně ignorovaly a bagatelizovaly.

x To jsou třeba které

Obecně jejich role. Ta u některých lidí v tomto případu bude zajímavá.

x Vylučujete svou vinu?

V případě takto vedeného trestního řízení se odmítám vyjadřovat o pocitu viny. Jsem spíš konsternovaný.

x Čím se teď živíte?

Podnikám ve zdravotně-technických službách, máme rodinnou deratizační firmu. Také se snažím vypomáhat na naší střelnici, ale tam jsou mé pracovní možnosti poměrně omezeny, jelikož už šest let nedisponuji zbrojním průkazem, který mi byl odebrán na základě tohoto trestního řízení.

x Polovina obžalovaných vinu popřela Druhým dnem dnes u brněnského krajského soudu pokračovalo hlavní líčení v kauze úniků informací z policejních spisů, která dostala označení Vork. Hned čtrnáctkrát soudkyně Dita Řepková slyšela větu: „Vinu popírám a dohodu o vině a trestu uzavírat nebudu“. Obvinění přednesené státním zástupcem odmítli všichni obžalovaní, kteří k soudu dnes přišli, mezi nimi i Michal Ratajský. Právě jeho obžaloba označuje jako hlavu celé skupiny. V roce 2009 si založil byznys v bezpečnostních službách. Kromě legálních služeb se však pouštěl do výnosných akcí, které jsou podle obžaloby už za hranou zákona. „Využil při tom svých kontaktů z doby, kdy sloužil u policie,“ řekl státní zástupce Miroslav Stoklásek. Svým klientům podle něj Ratajský i za pomoci své partnerky Terezy Čoupkové, která pracovala na krajském státním zastupitelství, zajišťoval získávání informací z aktuálních kauz, nařízení k odposlechům nebo domovním prohlídkám. Nabízel jim buď jednorázovou, nebo komplexní ochranu, aby je předem varoval, pokud by jim hrozilo vyšetřování či kontroly. Soudní líčení dnes pokračovalo výslechy obžalovaných, část z nich prozatím odmítla vypovídat. Jako první vypovídal expolicista brněnské expozitury Vladimír Benda. Mimo jiné soudu vysvětloval, jak funguje práce policistů s informátory i jejich vedením v databázích. „Nejdříve jsem si dotyčného člověka prověřil, jestli nefiguruje v trestních řízeních nebo jestli na něj není vydán mezinárodní zatykač, aby neočekával protislužbu. Pak jsem si všechny informace, které mi sděloval, ověřoval v našich databázích. Proto jsou záznamy o lustrování různých lidí a firem,“ popisoval Benda. X X X

Úklidem jsem vydělala víc peněz než v divadle, říká herečka Zlatohlávková

Zuzana Zlatohlávková baví nově diváky v seriálu Dobré ráno, Brno! Herečka se v rozhovoru pro iDNES.cz rozpovídala o tom, co ji v životě naplňuje a proč musela ukončit profesionální tenisovou kariéru. Popsala také, kde se dali dohromady s manželem a přiznala, zda si dělá starosti z prvních vrásek.

 Delegaci seriálu s názvem Dobré ráno, Brno! doprovodila na tiskovou konferenci i herečka Zuzana Zlatohlávková.

x Jak jste si natáčení užila? Měla jste tam docela odvážné scény.

A to jste ještě neviděli všechno! Já jsem si to užila opravdu nesmírně. Měla jsem předtím dvě mateřské za sebou a do toho potom přišel covid. Takže už jsem byla více než lačná po práci. Předtím jsem byla vidět hlavně v divadle. Nejsem až tak často na kameře a už vůbec ne jako jedna z hlavních rolí, takže toto všechno bylo jako dar.

x Nemáte problém šňupnout si před kamerou. Spousta herců by se bála, že si je s drogami budou diváci spojovat i v osobním životě.

Vážně? To mě nenapadlo. Já jsem se na to velmi těšila! (smích) Počkáme, co se semele potom, až to lidé v televizi uvidí. Ale víte co, to byste si mohli při každé roli toto říkat dopředu a tím se úplně zablokovat. Pokud někdo hraje například vraha, nebo nějakou zákeřnou mrchu… Pak byste se toho jako herci mohli vždycky bát předem, to nejde. Nemůžete si vybírat role podle toho, jestli vás národ pak za ně odsoudí nebo ne.

x Váš život nenaplňuje jen herectví před kamerou a v divadle, ale také sport a další činnosti…

To jsou moje další lásky. V první řadě bych vypíchla to, že jsem kdysi hrála sedm let profesionálně tenis. Pak když jsem žila v Praze, udělala jsem si tenisový trenérský kurz. Jen třetí kategorii, takže Djokoviče a Nadala bych asi nemohla trénovat, ale začátečníky a mírně pokročilé ano. Je to má vášeň a kdyby na chleba nebylo, tak bych velmi ráda trénovala. Nabízím i lidové ceny.

x Proč jste skončila s tenisem?

Neboť jsem sama z rodiny, kde jsme si nemohli dovolit nadále platit vrcholový sport. Z toho důvodu skončila moje tenisová kariéra. Bavilo by mě trénovat v sezóně, ale klidně i v hale. A za rozumnou cenu. Tím, že mám DAMU, tak miluju lidi. Umím si klidně i představit, že bych učila na DAMU a trošku bych to tam dala do latě a zase to tam napravila. Všechny možné věci změnila a inovovala všechno možné. Klidně bych vedla i dramaťáček. Za covidu jsem udělala představení pro mateřské školky. Ale odehrála jsem dvě premiéry v jeden den a hned pak přišel lockdown.

x Za covidu museli mnozí herci na čas změnit profesi. Čemu jste se začala věnovat vy?

Uklízela jsem například dům v Řevnicích, vůbec se za to nestydím. Byla jsem placená lépe než v divadle. Také jsem od majitelů dostala nějaké oblečení pro děti a plody ze zahrady a vlastně to byl pro mě sport zadarmo. Já jsem taková vrtule, to je možná vidět i na plátně. I když sedím na gauči, neposedím. Šla jsem si vlastně zasportovat, dostala jsem tři stovky na hodinu a byla jsem pánem svého času. Z Radotína do Řevnic jsem jezdila na kole nebo na koloběžce. Jako ponížení jsem to absolutně nebrala. Kdyby se vám jako herci v životě něco stalo a měli jste najednou nějaký fyzický handicap, také končíte, pokud byste neměli takové štěstí, že by vás někdo obsadil i tak.

x Očividně milujete v životě různorodost…

Je to tak. Užívala jsem si rodinu a děti, ta doba covidová mě vůbec nevykolejila. Než se začal točit seriál Dobré ráno, Brno!, věnovala jsem se také čínské medicíně. Už jsem měla i pár klientek, velmi mě to bavilo a zaujalo. Nejsem lékařka, ale mám čtyři a půl let studia. Jsme zdravá rodina, naše děti mají už šest a pět let a ještě nikdy neměly antibiotika. Mému muži jsem zachránila párkrát koleno akupunkturními jehlami, abychom mohli na dovolenou, takže perfektní.

x Čemu se věnuje váš manžel?

Můj manžel má vystudovanou elektrotechnickou průmyslovku. Poznali jsme se v divadle, když byl už jako mladý kluk šéfem techniky. Přišel tam, potom došlo na to, že se chce posunout dále a nechtěl, abychom byli spolu zaměstnaní jako kolegové. Tak jsme se rozloučili a on se zase vrátil k svému řemeslu, což se teď ukazuje jako výhodné. Ne finančně, ale v tom, že doba pokročila a už i elektrika se řeší přes počítače. Teď právě chodí na různá školení ohledně solárů a fotovoltaiky, učí se zase něco nového ve svém oboru. Co se týká různorodosti, myslím si, že kvůli tomu se do mě asi zamiloval. Po divadle jsem pobíhala v teplácích, na kole jsem jela až z Ústí nad Labem. Myslím, že za těch pět let, co mě sledoval z dálky, musel mít jasno o tom, koho si potom chce vzít. (smích)

x  Vaše postava v seriálu Dobré ráno, Brno! je marnivá žena, zakládá si na tom, jak vypadá a na obdivu mužů, musí být vždy perfektně nalíčená…

To je skutečně protiúkol, toto určitě nejsem já. Já opravdu neřeším, jak vypadám. Spíš si zakládám na tom, abych se pěkně chovala k lidem, byla upřímná a trochu pořád taková, jako když jsem byla dítě, abych si to nějak udržela. Rozumíte? Taková ta ryzost, upřímnost, otevřenost. Dokonalost a líčení, to jsou pro mě absolutně nepodstatné věci v životě. Možná to pár lidí zdvihne ze stoliček, ale například i to heslo, že šaty dělají člověka, pro mě není.

Ano, je pěkné, když uctíte nějakou společnost tím, že nevypadáte jak vandrák. Na druhou stranu já sama jsem z rodiny, kdy se má maminka samoživitelka musela na východním Slovensku s dvěma dětmi velice ohánět. Moje maminka je slušný, skvělý a úžasný člověk, který by neublížil ani mouše. Musela se hodně snažit, aby uživila dvě baby, které chtěly chodit na tenis a kroužky a sama sebe vždycky ochuzovala. A teď si představte, že jen na základě toho, jak v takové situaci vypadáte, vás někdo bude hodnotit. A vy byste přitom zasloužili metál. Tak pardon, toto ne.

x Zamýšlíte se někdy nad tím, že jednou budete možná jediná herečka, která bude dostupná pro ty charakterní a uvěřitelné role? Pokud ve výběru mezi vašimi vrstevnicemi budu jen samé herečky zmrazené v čase všemožnými kosmetickými zákroky? Četl jsem, že vy se rozhodně nehodláte hroutit z vrásek…

Víte, jak to je? Člověk někdy něco poví a pak… Ano, za dvacet let budu možná zhroucená. Ale myslím, že k tomu sklony nemám. A nemyslím si, že jsem jediná. Přece jen, jak jsem už říkala, mám ráda lidi. Povídám si s kdekým. Nejen s kolegy z branže, s kdekým. A skutečně nejsem jediná, kdo to neřeší. Ale uvidíme, však si schválně řekněme za pár let, jestli jsem ještě stále tak nad věcí.

X X X

Rusky jezdí rodit do Argentiny, chtějí pro své děti občanství a lepší budoucnost

Argentina od začátku ruské invaze na Ukrajině zažívá boom ruského porodního turismu. Rusové totiž touží dát svým dětem do života větší svobodu i možnosti a věří, že argentinské občanství jim v tom pomůže. Do latinskoamerické země mohou ruští občané přijet bez víza, mnozí z nich zde hodlají kvůli situaci ve své vlasti zůstat už natrvalo.

Polina Čerepovická stála ve frontě na porodním oddělení nemocnice v Buenos Aires, když zaslechla rodnou ruštinu. „Bylo to šílené, přede mnou čekalo nejméně osm těhotných Rusek,“ vylíčila Čerepovická, které pochází z Moskvy. V argentinské metropoli porodila počátkem ledna.

Ačkoli koncept porodního turismu, tedy cestování do jiné země za účelem porodu a získání občanství pro dítě, není novinkou, narůstající izolace Kremlu od západních zemí učinila Argentinu vyhledávanou destinaci pro lidi, kteří touží svému dítěti dopřát privilegia druhého občanství.

Podle Georgije Polina z ruského velvyslanectví v Buenos Aires se do země v uplynulém roce přestěhovalo odhadem kolem dva a půl tisíc Rusů. „Mnoho z nich jsou ženy, které zde plánují porodit. V následujícím roce se toto číslo může zvýšit až na deset tisíc,“ domnívá se Polin.

„Že jsem těhotná jsem zjistila krátce poté, co začala válka. Když jsme viděli, jak se kolem nás zavírají hranice, věděli jsme, že musíme najít místo, kam se dostaneme snadno,“ pospala Čerepovická deníku The Guardian. „Argentinský pas otevře našemu dítěti mnoho dveří,“ věří.

Čerepovická z Ruska společně s manželem odjela loni na jaře, nyní plánují zůstat v Buenos Aires a požádat tu o argentinské občanství. Tento proces jim výrazně zjednoduší skutečnost, že jsou nyní rodiči dcery s místním pasem. Občanství mohou díky tomu získat za méně než dva roky.

Buenos Aires nahradilo Miami

„Buenos Aires je právě teď velmi žádané. Je to jediná destinace, se kterou v současnosti spolupracujeme,“ uvedla ruská rodačka žijící v Argentině Eva Pekurová, která vede agenturu, jež těhotným Ruskám rodícím v zahraničí zprostředkovává cestovní doklady, ubytování i pobyt v nemocnici.

„Hlavní výhodou argentinského pasu je, že jeho majitel může bez víza podnikat krátkodobé cesty do 171 zemí, včetně EU, Spojeného království a Japonska. Obtížné není ani získání dlouhodobého víza v USA,“ říká Pekurová, podle které rovněž není pro Rusy náročné prodloužit si v Argentině standardní devadesátidenní pobyt na delší dobu.

Rusové mohou momentálně bez víza vstoupit jen do 87 států. Pokud chtějí vycestovat jinam, čekají na povolení často dlouhé měsíce.

Stejně jako další společnosti v oboru i Pekurová dříve nabízela podobné zájezdy do několika dalších zemí, oblíbená byla zejména Florida v USA . Tento obchodní model se ale zhroutil s příchodem koronavirové pandemie. Nyní se vše ještě ztížilo. „Předtím vedlo Miami, nyní je to Buenos Aires. Všichni hledají možnosti, jak situaci v Rusku obejít,“ míní.

„Máme plno až do května 2023″

Ruské ženy, které chtějí porodit v Argentině, platí zprostředkovatelům jako je Pekurová od 30 do 220 tisíc korun dle požadovaných služeb. V nabídce je vše od zajištění překladatele až po focení s novorozencem.

Data o tom, kolik ruských žen cestuje do Argentiny s cílem porodit, nejsou k dispozici. Kirill Makovejev, jenž vlastní agenturu Baby.RuArgentina, uvedl, že jeho firma pomohla za poslední rok více než stovce Rusek. „Nyní máme obsazeno až do května 2023. Máme i čekací listinu,“ míní.

Podle Makovejeva v Buenos Aires denně přistane až tucet těhotných ruských žen. „Od začátku invaze šla poptávka prudce nahoru. Nemocnice mají dokonce reklamy v ruštině,“ říká. Podzimní částečná mobilizace, která vedla bezprecedentnímu exodu z Ruska, podle Makovejeva vedla k tomu, že se mnoho Rusů rozhodlo zůstat v Argentině natrvalo.

Kromě párů, které chtějí lepší budoucnost pro své děti, latinskoamerická země přitahuje také ruské IT pracovníky a další profesionály. „Argentina je vůči Rusům velmi tolerantní. Nevidíme žádné známky toho, že by místní úředníci chtěli zavést nějaká cestovní omezení,“ uvedl profesor v oboru finančnictví Maxim Mironov, jenž v Argentině žije sedmnáct let.

X X X

Kaderka o národním pokladu ženský tenis: Odraz ojedinělého systému. Proč muži zaostávají?

Minulý týden „schytávala“ poklonu za poklonou čerstvě 18letá Linda Nosková. Další šperk z pokladnice českého ženského tenisu. Na turnaji v australském Adelaide vyřadila teenagerka hráčky z první desítky žebříčku a fanoušky přesvědčila, že o budoucnost by mělo být postaráno. Celkově si tuzemské mladice s raketou získávají pozornost celého světa a šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka si mohl i v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS libovat.

Sestry Fruhvirtovy, Sára Bejlek nebo právě Linda Nosková. Čeští fanoušci by se neměli obávat chvíle, kdy Kvitová, Plíšková nebo Krejčíková skončí. Nezbyde po nich díra. Skoro se zdá, že země ze srdce Evropy disponuje bezednou studnicí mladých talentů.

„Chtěl bych říct, že mimořádné úspěchy v mládežnických kategoriích jsou dlouhodobé. Jen se o nich v minulosti tolik nemluvilo. Všichni se bavili jen o Davis Cupu a Fed Cupu. Když kdysi Bára Strýcová vyhrála juniorskou soutěž na Australian Open, média zajímalo vše okolo, ale ne samotný úspěch. Veřejnost o nynějších úspěších ví i proto, že se o ně více zajímají média,“ popsal Kaderka v Novém dni.

V posledních dnech se mluvilo zejména o Noskové, která byla na podniku v australském Adelaide dlouho nezastavitelná, ačkoliv jí turnajový pavouk stavěl do cesty skutečně prekérní překážky. I experti se podivovali nad tím, že po finálové účasti a výrazném skoku v žebříčku nedostala vítězka juniorky Roland Garros z roku 2021 divokou kartu pro první grandslam sezony Australian Open.

Musela tedy do kvalifikace, kde dosavadní největší kariérní úspěch následoval konec po prvním zápase. Ale v budoucnu by měla dostat ještě mnoho příležitostí se na největších tenisových akcích představit. Stejně jako její krajanky.

„To, že máme nejlepší hráčky světa ve věku 19, 18, 17, 16, 15 a 14 let, je hezká realita,“ pochvaloval si prezident Českého tenisového svazu. „Děje se tak díky tomu, že jsme před čtvrtstoletím úplně převrátili filozofii svazu. Na prvním místě je a musí být podpora mladé generace. Máme ojedinělý a sofistikovaný systém výchovy, který je řízený aktuálními prioritami, nikoliv tabulkami a kritérii, které pořád někdo vymýšlí,“ pokračoval Kaderka.

Chlapci chtějí být novým Jágrem nebo Nedvědem

„Velká poklona českým tenisovým rodičům, kteří do dětí investují. Máme skvělé trenéry, dokonalý systém turnajů i přípravy juniorů. Jediný svého druhu na světě,“ řekl dále tenisový boss a pochvaloval si výtečný skauting i rozsáhlou síť funkčních akademií: „Sítem nám ty nejlepší nikdy nepropadnou. Dostávají individuální podporu.“

 Zatímco ženské mládežnické kategorii se už delší dobu dostává hodně pozornosti, mladíci zůstávají trochu pozadu. Kaderka uvedl kardinální příčinu. „Rozdíl v přípravě a šancích není žádný. Kluci dostávají úplně stejný systém podpory jako holky. Akorát majorita rodičů dá své talentované dcery na tenis. Proto největší talenty má tenis a až pak jsou další sporty. U chlapců je to jinak – nejlepší kluci chtějí být Jaromírem Jágrem nebo Nedvědem, proto jdou napřed na zimák, respektive fotbalové hřiště. Obecně tíhnou spíše ke kolektivním sportům. Hokejoví junioři získali na nedávném mistrovství světa stříbro a několik z nich hrálo v dětství tenis.“

Zároveň Kaderka připomněl, že nyní je zaděláno na lepší časy i mezi muži. „Chlapci do 12 let nedávno vyhráli mistrovství Evropy. Sedmnáctiletý Jakub Menšík je skvělý tenista, který projevem na kurtu připomíná Tomáše Berdycha. Znovu máme tři hráče v první stovce žebříčku ATP – především Jiří Lehečka má ohromně našlápnuto.“